{"id":7448,"date":"2011-11-12T18:00:00","date_gmt":"2011-11-12T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7428"},"modified":"2011-11-12T18:00:00","modified_gmt":"2011-11-12T17:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/12\/zeiten-andern-dich-8\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 8."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/em><\/strong>
<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
<\/div>\n
Trhnu sebou. P\u0159\u00edsahal bych, \u017ee nikdo v m\u00e9m okol\u00ed nebyl! Ale nemus\u00edm vyhled\u00e1vat tu ur\u010ditou osobu, kter\u00e1 se star\u00e1 o m\u011b a mou Nelly, abych nev\u011bd\u011bl p\u0159edem podle hlasu, kdo to je. Pod\u00edv\u00e1m se na Toma op\u0159en\u00e9ho o z\u00e1bradl\u00ed nad schody. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee bych si ho v\u0161imnul, kdyby tam st\u00e1l p\u0159edt\u00edm. N\u011bjak se mi slova zadrhnou v krku, i kdy\u017e bych stra\u0161n\u011b cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct. M\u00edsto toho tady stoj\u00edm jako trubka a z\u00edr\u00e1m na Kaulitze, kter\u00fd s t\u00edm sv\u00fdm zn\u00e1m\u00fdm \u00fasm\u011bvem z\u00edr\u00e1 na m\u011b.<\/div>\n
\n

„Teda pokud nez\u016fstane\u0161 st\u00e1t na m\u00edst\u011b, abys j\u00ed dal n\u00e1skok,“ pokr\u010d\u00ed ledabyle rameny, zato\u010d\u00ed s kl\u00ed\u010dky od auta na prst\u011b a vyd\u00e1 se sm\u011brem ode m\u011b. To je snad podruh\u00e9, kdy se m\u011b ani nedotkl. Zt\u011b\u017eka polknu a zamrk\u00e1m, st\u00e1le z\u00edraj\u00edc\u00ed na Kaulitze mizej\u00edc\u00edho v na\u0161\u00ed t\u0159\u00edd\u011b. Jako na povel se na pat\u011b oto\u010d\u00edm, a kone\u010dn\u011b se vyd\u00e1m k oknu, st\u00e1le vyd\u011b\u0161en tou situac\u00ed. Kdy\u017e ale mezi v\u0161emi t\u011bmi d\u011btsk\u00fdmi hlavi\u010dkami zahl\u00e9dnu blon\u010fat\u00e9 vl\u00e1sky vlaj\u00edc\u00ed v\u0161ude, donut\u00edm se k \u00fasm\u011bvu. \u00dapln\u011b jsem j\u00ed z toho zasp\u00e1n\u00ed zapomn\u011bl vlasy sv\u00e1zat. Slo\u017e\u00edm ruce na prsou a pozoruju ten dav miz\u00edc\u00ed za hranic\u00ed m\u00e9ho v\u00fdhledu. Z toho m\u011b ale probere zvonek chr\u010d\u00edc\u00ed po cel\u00e9 budov\u011b. Je\u0161t\u011b ne, je\u0161t\u011b nechci j\u00edt zas do t\u00e9 ne\u00fatuln\u00e9 t\u0159\u00eddy pln\u00e9 lid\u00ed. Lid\u00ed, kte\u0159\u00ed po mn\u011b divn\u011b koukaj\u00ed. Vejdu, a ani\u017e bych vzhl\u00e9dl, dojdu ke sv\u00e9mu m\u00edstu.<\/p>\n

„Hele, Tr\u00fcmper, tak jsme si \u0159\u00edkali, \u017ee nakonec by t\u011b Tom i svezl… pod podm\u00ednkou, \u017ee bys mu neumazal vnit\u0159ek vlastn\u00ed krv\u00ed. A nejenom proto, \u017ee by ses nesvezl v klidu, ale taky z\u010d\u00e1sti, \u017ee se ob\u00e1v\u00e1me, \u017ee m\u00edv\u00e1\u0161 menzes jako oby\u010d holka, \u017ee? No jo, i holky m\u00edvaj\u00ed sv\u00e9 dny,“ bav\u00ed se tou nechutnost\u00ed Gustav a j\u00e1 jen st\u00e1le se sklon\u011bnou hlavou a s neklidn\u00fdm dechem douf\u00e1m, \u017ee ho to brzo p\u0159ejde.
„Jedinej, kdo se tu nesveze ,jse\u0161 Gustave ty, tak zav\u0159i klapa\u010dku. Nejsem tax\u00edk, abych n\u011bkoho vozil,“ chladn\u011b vyrukuje Tom.
„Vid\u00ed\u0161, Tr\u00fcmper, nakonec bude cht\u00edt vozit jen tebe,“ sm\u011bje se Georg.
„Tak za prv\u00fd, nebudu opakovat, \u017ee v tom aut\u011b si povezu zadek jenom j\u00e1. Za druh\u00fd,“ perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm shl\u00e9dnu, \u017ee Tom vstal a vydal se k m\u00e9 lavici, „jmenuje se Bill, a za t\u0159et\u00ed,“ dojde a\u017e ke m\u011b a s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem mi jen prstem za bradu pozvedne hlavu, „by se mnou ur\u010dit\u011b nikdy necht\u011bl jet,“ dod\u00e1 u\u017e jen ledabyl\u00fdm t\u00f3nem. Zt\u011b\u017eka polknu a po chvilce hlavou ucuknu, kdy\u017e strhnu pohled z n\u011bho.
„Nebo?“ objev\u00ed se za Tomem Andreas a za\u010dne si m\u011b prohl\u00ed\u017eet. „Pt\u00e1m se, Tr\u00fcmper, nebo?!“ pevn\u011b se op\u0159e do m\u00e9 lavice, kter\u00e1 se s tvrd\u00fdm n\u00e1razem zabrzd\u00ed o m\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 nem\u00e1 s\u00edlu se br\u00e1nit.
„Ne, necht\u011bl bych s n\u00edm nikdy jet!“ \u0161pitnu. Andreas se pousm\u011bje, kdy\u017e do t\u0159\u00eddy kone\u010dn\u011b dojde profesorka. S lehk\u00fdm v\u00fddechem lavici krapet \u0161oupnu, a kdy\u017e mi pouh\u00e9 vydechnut\u00ed nesta\u010d\u00ed, dojde mi, \u017ee skoro po celou dobu jejich bl\u00edzkosti jsem ned\u00fdchal.<\/div>\n

\n
\n

„Sch\u00e4fer, Listing, co vy tady pohled\u00e1v\u00e1te? M\u00e1te u\u017e d\u00e1vno b\u00fdt na hodin\u011b. Na sv\u00e9 hodin\u011b!“ s p\u0159\u00edsn\u00fdm v\u00fdrazem sjede ty dva.
„V\u0161ak my bychom ode\u0161li d\u0159\u00edv, kdyby se neprot\u00e1hla tady \u0161koln\u00ed rozjezdov\u00e1 oslava narozenin toho plnolet\u00e9ho chlapce,“ r\u00e1doby hrd\u011b popl\u00e1c\u00e1 Gustav Toma po rameni, a vte\u0159inu na to u\u017e s Georgem vypadnou ze t\u0159\u00eddy. Stihnu si v\u0161imnout, \u017ee Tom proto\u010dil o\u010di, ne\u017e zas sklop\u00edm sv\u016fj zrak do lavice. M\u00e1m pocit, jako bych m\u011bl zlomen\u00e1 v\u0161echna \u017eebra. Lehce si osah\u00e1m \u010d\u00e1st t\u011bla, do kter\u00e9 p\u0159ed chv\u00edl\u00ed lavice narazila, a s lehk\u00fdm syknut\u00edm p\u0159iv\u0159u o\u010di. Bo\u017ee m\u016fj, jak jsem mohl Gordonovi \u0159\u00edct, \u017ee tady chci posledn\u00ed m\u011bs\u00edc z\u016fstat?!<\/p>\n

Po p\u016fl t\u0159et\u00ed vylezu ze t\u0159\u00eddy jako jeden z posledn\u00edch a vyd\u00e1m se pomalu dol\u016f se p\u0159ezout a p\u0159ipravit na to, \u017ee do t\u0159\u00ed se mus\u00edm n\u011bkde ukr\u00fdt, abych unikl gangu, ne\u017e p\u0159ijede Gordon. Nechci do toho v\u0161eho zatahovat Gordona je\u0161t\u011b v\u00edc. Jen\u017ee ne\u017e stihnu my\u0161lenku dov\u00e9st do konce, uc\u00edt\u00edm, \u017ee se mi za pomoci druh\u00e9ho \u010dlov\u011bka podlom\u00ed nohy a j\u00e1 dopadnu na zem s tvrd\u00fdm n\u00e1razem hlavy o st\u011bnu. Na sekundu se mi zatm\u00ed p\u0159ed o\u010dima, ale kdy\u017e proz\u0159u, dojde mi, \u017ee bych i klidn\u011b snesl tu nev\u011bdomost, ne\u017e tenhle stereotypn\u00ed v\u00fdraz t\u011bch blbe\u010dk\u016f. Kdo jin\u00fd. Zamrk\u00e1m, abych snad odehnal bolest hlavy, ale bez v\u00fdsledku, a opatrn\u011b se rukou dotknu hlavy. Kdy\u017e vr\u00e1t\u00edm dla\u0148, abych se pod\u00edval, spln\u00ed se moje o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Krev. Super. Tak tohle nestihnu zamaskovat.<\/p>\n

„Tak Tr\u00fcmper… s tebou nen\u00ed dneska \u017e\u00e1dn\u00e1 sranda. Vst\u00e1v\u00e1m.“
Za\u010dnu a\u017e teprve po chvilce vn\u00edmat jejich pok\u0159ikov\u00e1n\u00ed. Pozvednu k nim pohled zp\u011bt a v\u0161imnu si, \u017ee op\u011bt chyb\u00ed Tom. Taky d\u00edky tomu, \u017ee pr\u00e1v\u011b p\u0159ich\u00e1z\u00ed, a nevypad\u00e1 zrovna klidn\u011b.
„Kterej idiot?“ prohl\u00eddne si cel\u00fd gang. Strhnu pohled zp\u00e1tky a sna\u017e\u00edm se posb\u00edrat ze zem\u011b v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci, abych co nejrychleji zmizel. „Doh\u00e1je ne\u0159ekl sem, \u017ee se ho nikdo nedotkne?!“
„Jdi s\u00e1m doh\u00e1je. Nic sem mu neud\u011blal. M\u016f\u017ee\u0161 si ho t\u0159eba cel\u00e9ho nechat a vycpat si ho a pov\u011bsit si ho do pokoje m\u00edsto kytary.“
„D\u011bl\u00e1\u0161 si prdel, Listing?!“
„Sakra, Tome, sranda. Klid jo. Jen sem ti ho na\u010dal…,“ nasad\u00ed Georg jemn\u011bj\u0161\u00ed t\u00f3n.
„Ohromn\u011b jsme se zasm\u00e1li,“ zmlkne. Po chvilce ml\u010den\u00ed vr\u00e1t\u00edm pohled, proto\u017ee ty jejich uc\u00edt\u00edm na sob\u011b. V\u0161ichni m\u011b sj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed od hlavy a\u017e k pat\u011b a nikdo ani nep\u00edpne. Ne, pros\u00edm, a\u0165 to pro dne\u0161ek skon\u010d\u00ed.
„Copak je s tebou?“ pozvedne Andreas obo\u010d\u00ed.
„Nic, konec z\u00e1bavy. Posp\u00edch\u00e1m,“ pronese Tom a oto\u010d\u00ed se na pat\u011b k odchodu.
„Tak sorry, jen sem myslel…,“ za\u010dne Georg a se zbytkem gangu se vydaj\u00ed za n\u00edm.
„Prost\u011b nemysli!“ zaslechnu je\u0161t\u011b, kdy\u017e se s lehk\u00fdm hu\u010den\u00edm v hlav\u011b vyd\u00e1m na z\u00e1chod.<\/p>\n

Nech\u00e1m v\u0161echno spadnout na zem, a s m\u00edrn\u00fdm mot\u00e1n\u00edm hlavy namo\u010d\u00edm ru\u010dn\u00edk, abych omyl krev st\u00e9kaj\u00edc\u00ed z r\u00e1ny. Vyjeknu, kdy\u017e se voda r\u00e1ny dotkne, ale hned na to prob\u011bhne ochlazuj\u00edc\u00ed \u00faleva. Na p\u00e1r sekund. Jestli na tohle p\u0159ijde Gordon, nedovol\u00ed mi u\u017e ani na krok. Nev\u00edm, pro\u010d m\u00e1m v sob\u011b tu povinnost ten m\u011bs\u00edc dochodit. Boj\u00edm se snad, \u017ee bych se jim stejn\u011b nevyhnul? Ze zamy\u0161len\u00ed m\u011b vytrhne prudk\u00e9 otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed a je\u0161t\u011b v\u00edc m\u011b vylek\u00e1 osoba v nich.
„Co\u2026 co chce\u0161?“ vykokt\u00e1m ze sebe, kdy\u017e vid\u00edm Toma, \u017ee shod\u00ed batoh ze zad a suver\u00e9nn\u011b se vyd\u00e1 ke mn\u011b. Couvnu o krok, ale jeho ruka si chyt\u00ed m\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed. Nedok\u00e1\u017eu vn\u00edmat nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen bu\u0161en\u00ed srdce.
„T\u011b\u017eko si to vymyje\u0161 s\u00e1m, kdy\u017e si tam nevid\u00ed\u0161. Pu\u010d mi to,“ chyt\u00ed si ru\u010dn\u00edk, ale j\u00e1 nejsem schopn\u00fd povolit. Z\u00edr\u00e1m na n\u011bho a on na m\u011b, akor\u00e1t se oba pohledy od sebe naprosto li\u0161\u00ed.
„Pro\u010d jsi tady?“
„Te\u010f jsem to \u0159ek. Pus\u0165 to.“
Pravdou je, \u017ee ani jeho stisk nen\u00ed tak siln\u00fd jako obvykle. Ru\u010dn\u00edk po chvilce pust\u00edm. Namo\u010d\u00ed si ho, ale kdy\u017e se s n\u00edm chce vr\u00e1tit ke mn\u011b, op\u011bt o krok couvnu.
„Ani jsem se t\u011b je\u0161t\u011b nedotknul.“
„Zvl\u00e1dnu to s\u00e1m.“
„Nebu\u010f hloupej, uka\u017e.“
„Nev\u011b\u0159\u00edm ti.“
Vydechne.<\/p>\n

„Jak dlouho budeme v\u00e9st tenhle rozhovor? Unavuje m\u011b to,“ tentokr\u00e1t jeho stisk nabere na s\u00edle. Natolik, aby si m\u011b k sob\u011b oto\u010dil z\u00e1dy, a za\u010dal om\u00fdvat mou r\u00e1nu. Pomalu zase p\u0159est\u00e1v\u00e1m d\u00fdchat a reaguju cuknut\u00edm na ka\u017ed\u00fd jeho dotyk.
„Pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?“
„Proto\u017ee chci. Co je ti do toho?“ zasm\u011bje se. Asi mu to p\u0159ijde z\u00e1bavn\u00e9. Snad ho neuraz\u00edm, kdy\u017e se nezasm\u011bju. Boj\u00edm se toti\u017e i tak ud\u011blat cokoliv, co by mu bylo proti srsti.
„Vypad\u00e1 to slu\u0161n\u011b.“
Kdy\u017e chvilku nec\u00edt\u00edm jeho dotyk, p\u0159ijde mi to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, a tak otev\u0159u o\u010di, abych se oto\u010dil a pod\u00edval, co m\u00e1 v pl\u00e1nu. Ze sv\u00e9ho batohu vyhrabe s\u00e1\u010dek, ze kter\u00e9ho vynd\u00e1 jednu z \u00fazk\u00fdch n\u00e1plast\u00ed. Paradoxn\u00ed, \u017ee kluk, kter\u00fd ubli\u017euje, nos\u00ed takov\u00e9hle v\u011bci u sebe.
„Ty mi na to d\u00e1\u0161 n\u00e1plast?“
„Preventivn\u011b. M\u011bl by sis to vy\u010distit n\u011b\u010d\u00edm, co ti tu r\u00e1nu dezinfikuje. Taky preventivn\u011b. To u sebe v\u00e1\u017en\u011b nenos\u00edm.“
Jasn\u011b, v\u017edy\u0165 Gordon mi to p\u0159ece ochotn\u011b vydezinfikuje, a\u017e mu \u0159eknu, \u017ee jsem se „jen“ pra\u0161til! P\u0159elep\u00ed r\u00e1nu n\u00e1plast\u00ed a slo\u017e\u00ed ruce na prsou.<\/p>\n

„V pohod\u011b?“
Mysl\u00ed to v\u00e1\u017en\u011b? On mi v\u00e1\u017en\u011b p\u0159i\u0161el pomoct? Nehled\u011b na to, \u017ee vlasy zamaskovaly v\u0161echno i v\u010detn\u011b n\u00e1plasti. „Jo,“ \u0161pitnu a lehce p\u0159ik\u00fdvnu.
„Dob\u0159e… tak zat\u00edm,“ dost nejist\u011b pronese, hod\u00ed batoh na z\u00e1da a ne\u017e stihnu v\u016fbec vydechnout, zmiz\u00ed. Z\u016fstanu p\u0159ikovan\u00fd na m\u00edst\u011b a nem\u00e1m odvahu se snad ani nadechnout. Tak za prv\u00fd: co znamen\u00e1 „zat\u00edm“? Za druh\u00fd: pomohl mi, a za t\u0159et\u00ed: ani se m\u011b nedotkl, dneska. M\u00e1m tomu v\u011b\u0159it, nebo jsem se skute\u010dn\u011b p\u0159i tom p\u00e1du pra\u0161til tak siln\u011b do hlavy, \u017ee tohle v\u0161echno je te\u010f jen v\u00fdmysl moj\u00ed fantazie? Ale a\u0165 \u010dek\u00e1m jak \u010dek\u00e1m, probuzen\u00ed nep\u0159ich\u00e1z\u00ed, zato podle zvon\u011bn\u00ed telefonu pozn\u00e1m, \u017ee dorazil n\u011bkdo jin\u00fd. Sakra, \u00fapln\u011b jsem zapomn\u011bl na \u010das. Rychle nah\u00e1z\u00edm do ta\u0161ky v\u0161echny v\u011bci a se st\u00e1l\u00fdm zvon\u011bn\u00edm telefonu se rozeb\u011bhnu do \u0161atny a ven. S bolest\u00ed hlavy sice ten b\u011bh nen\u00ed stoprocentn\u00ed, ale do p\u00e1r chvilek u\u017e doch\u00e1z\u00edm k autu s nedo\u010dkav\u00fdm Gordonem a je\u0161t\u011b v\u00edc nedo\u010dkavou Nelly, proto\u017ee ne\u017e stihnu doj\u00edt k autu, u\u017e se rozep\u00edn\u00e1 a vyskakuje, aby m\u011b p\u0159iv\u00edtala.<\/p>\n

Vysko\u010d\u00ed mi do n\u00e1ru\u010de se sm\u00edchem. „Ahoooj, ahooooj.“
„Ahoj slun\u00ed\u010dko. D\u011bl\u00e1\u0161 jak kdyby si m\u011b nevid\u011bla m\u011bs\u00edce,“ l\u00edpnu j\u00ed pusu do vl\u00e1sk\u016f.
„No, ale r\u00e1no u\u017e je tak daleko, tak\u017ee jsem t\u011b dlouho nevid\u011bla.“
S Nelly v n\u00e1ru\u010di si v\u0161imnu, \u017ee m\u011b p\u0159eci jen je\u0161t\u011b n\u011b\u010d\u00ed p\u00e1r o\u010d\u00ed sleduje, krom t\u011bch dvou nedo\u010dkavc\u016f. Lehce p\u0159imhou\u0159\u00edm o\u010di, kdy\u017e spat\u0159\u00edm Toma op\u0159en\u00e9ho o jeho nov\u00e9 auto, z\u00edraj\u00edc\u00edho m\u00fdm sm\u011brem. Nev\u00edm, jestli se to zd\u00e1 jen mn\u011b, ale pousm\u00e1l se. Ur\u010dit\u011b se pousm\u00e1l! Pak teprve je na \u0159ad\u011b ot\u00e1zka: co t\u00edm sleduje? M\u00e1 snad n\u011bco v pl\u00e1nu, ostatn\u011b jako v\u017edy?
„Tak poj\u010f u\u017e,“ zatah\u00e1 m\u011b Nelly lehce za p\u00e1r pram\u00ednk\u016f vlas\u016f. Strhnu pohled a vz\u00e1p\u011bt\u00ed na to si v duchu mus\u00edm vynadat. P\u0159ece se nenech\u00e1m un\u00e9st touhle hloupou my\u0161lenkou, \u017ee tu pomoc myslel up\u0159\u00edmn\u011b. Ur\u010dit\u011b je za t\u00edm n\u011bco jin\u00e9ho, p\u0159esn\u00fd opak up\u0159\u00edmnosti! Usm\u011bju se na Nelly a popo\u017eenu ji zas do auta.
„Ahoj, promi\u0148, n\u011bco m\u011b zdr\u017eelo,“ dosednu na m\u00edsto spolujezdce a v\u011bnuju Gordonovi \u00fasm\u011bv.
„Ahoj. V\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“
„V naprost\u00e9m,“ p\u0159ik\u00fdvnu a ohl\u00e9dnu se po Nelly, jestli u\u017e je p\u0159ipoutan\u00e1. Bohu\u017eel si po chvilce mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee jsem se i ohl\u00e9dl kv\u016fli tomu, abych se pod\u00edval je\u0161t\u011b jednou sm\u011brem k Tomovi. Nen\u00ed tam. Zmizel ve vte\u0159in\u011b, jako u\u017e podruh\u00e9 tento den.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam Trhnu sebou. P\u0159\u00edsahal bych, \u017ee nikdo v m\u00e9m okol\u00ed nebyl! Ale nemus\u00edm vyhled\u00e1vat tu ur\u010ditou osobu, kter\u00e1 se star\u00e1 o m\u011b a mou Nelly, abych nev\u011bd\u011bl p\u0159edem podle hlasu, kdo to je. Pod\u00edv\u00e1m se na Toma op\u0159en\u00e9ho o z\u00e1bradl\u00ed nad<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-7448","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7448","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7448"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7448\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7448"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7448"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7448"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}