{"id":7456,"date":"2011-11-11T17:00:00","date_gmt":"2011-11-11T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7436"},"modified":"2011-11-11T17:00:00","modified_gmt":"2011-11-11T16:00:00","slug":"prayers-to-stars-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/11\/prayers-to-stars-14\/","title":{"rendered":"Prayers to Stars 14."},"content":{"rendered":"
autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Barevn\u00e9 z\u00e1v\u011bsy se nadzved\u00e1valy p\u0159i n\u00e1razech p\u0159\u00edjemn\u011b chladiv\u00e9ho v\u00e1nku. R\u00e1no bylo hork\u00e9 a dusn\u00e9, stejn\u00e9 jako v\u0161echny r\u00e1na tady. Pro Billa to bylo nesnesiteln\u00e9. N\u011bkolik otravn\u00fdch pramen\u016f vlas\u016f se mu nep\u0159\u00edjemn\u011b lepilo na potem promo\u010den\u00fd obli\u010dej. Neust\u00e1le si jazykem vlh\u010dil vyprahl\u00e9 rty. \u0160\u00edlel z toho horka.<\/p>\n

Poodhrnul z\u00e1v\u011bs a postavil se k otev\u0159en\u00e9mu oknu. Paprsky slunce na n\u011bj sice p\u00e1lily, ale mohl se nadechnout \u010derstv\u00e9ho vzduchu. N\u011bkolika dou\u0161ky se jeho hrdlo zchladilo a on mohl kone\u010dn\u011b norm\u00e1ln\u011b uva\u017eovat.<\/p>\n

Tom byl se sv\u00fdm otcem a on byl v pokoji s\u00e1m. Poprv\u00e9 tady se v\u0161ak nec\u00edtil osam\u011ble. Pokoj byl provon\u011bn\u00fd Tomem, Bill c\u00edtil jeho p\u0159\u00edtomnost p\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohybu, i kdy\u017e zrovna te\u010f nebyl s n\u00edm. Byl r\u00e1d za to, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt na chvilku s\u00e1m. Pot\u0159eboval str\u00e1vit n\u011bjak\u00fd \u010das pouze s\u00e1m se sebou a hlavou plnou nepo\u0159\u00e1dku. Se sladk\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159ihl\u00ed\u017eel vzpom\u00ednk\u00e1m ze v\u010derej\u0161\u00ed noci. Dozv\u011bd\u011bl se, co Tomovi d\u00e1v\u00e1 nad\u011bji. Cht\u011bl ut\u00e9ct. Byl to nebezpe\u010dn\u00fd n\u00e1pad, p\u0159esto byl Bill jaksi r\u00e1d, \u017ee m\u00e1 Tom tuto nad\u011bji na norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot. Na \u017eivot jinde. Na ten doopravdick\u00fd \u017eivot, kdy \u0159e\u0161il ty nejban\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed probl\u00e9my, a p\u0159itom mu p\u0159ipadalo, \u017ee je to to nejhor\u0161\u00ed, co se mu mohlo p\u0159ihodit. \u017divot, kdy si jen tak vyjde ven s p\u0159\u00e1teli, vyraz\u00ed s nimi do klubu nebo str\u00e1v\u00ed s\u00e1m noc p\u0159ed televiz\u00ed s popkornem v jedn\u00e9 a ovlada\u010dem v druh\u00e9 ruce.<\/div>\n

\n
\n

To v\u0161echno bylo pro Toma zcela nezn\u00e1m\u00e9, neznal nic z toho \u017eivota, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm vedl Bill a kter\u00fd si u\u017e\u00edv\u00e1 dal\u0161\u00edch nes\u010detn\u011b lid\u00ed, je\u017e nemaj\u00ed ani tu\u0161en\u00ed o tom, co se d\u011bje zde. Anebo maj\u00ed, ale p\u0159ijde jim to tak vzd\u00e1len\u00e9, jim tak nezn\u00e1m\u00e9, \u017ee po chvilce l\u00edtost\u00ed na to zapomenou a \u0159e\u0161\u00ed n\u011bco jin\u00e9ho, mnohem leh\u010d\u00edho, a p\u0159itom pro n\u011b tak d\u016fle\u017eit\u00e9ho. Bill ned\u00e1val t\u011bmto lidem za vinu, \u017ee neud\u011blaj\u00ed nic proto, aby se lid\u00e9 tady m\u011bli l\u00e9pe. V\u017edy\u0165 on byl \u00fapln\u011b stejn\u00fd! Dokud na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei nepoznal, jak krut\u00e9 to tady je.<\/p>\n

V\u00e1nek, jen\u017e dote\u010f pouze povl\u00e1val se z\u00e1v\u011bsy, se obr\u00e1til na n\u011bj a jemn\u011b mu po\u010dechral vlasy. Hr\u00e1l si s nimi stejn\u011b jako Tom, prob\u00edral se jednotliv\u00fdmi pram\u00ednky a hladil poko\u017eku hlavy. Nyn\u00ed u\u017e Bill vzpom\u00ednky nemohl zastavit. Byly st\u00e1le tak \u010derstv\u00e9, \u017ee si necht\u011bn\u011b vybavil jeho mu\u017enou dla\u0148, jej\u00ed prac\u00ed ztvrdlou k\u016f\u017ei a n\u011b\u017en\u00e9 opatrn\u00e9 doteky, jimi\u017e ho tak kr\u00e1sn\u011b laskal. Nev\u011bdomky se Bill za\u010dal sv\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f dot\u00fdkat. M\u00edsto sv\u00fdch prst\u016f si p\u0159edstavoval ty jeho. C\u00edtil se, jako by je\u0161t\u011b spal. Zd\u00e1l se mu sen, ze kter\u00e9ho se nemohl probudit. A ani necht\u011bl.<\/p>\n

Chlapce, top\u00edc\u00edho se ve vlastn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch a vzpom\u00ednk\u00e1ch, vyru\u0161ilo a\u017e hlasit\u00e9 bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed. P\u0159isti\u017een\u011b sebou \u0161kubnul, s\u00e1m p\u0159ed sebou se za sv\u00e9 \u017eiv\u00e9 denn\u00ed sn\u011bn\u00ed styd\u011bl a polekan\u011b se oto\u010dil. Toma, kter\u00e9ho vz\u00e1p\u011bt\u00ed spat\u0159il, je\u0161t\u011b neznal. Byl \u010das se sezn\u00e1mit s dal\u0161\u00ed jeho tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n

Jen letm\u00fd pohled do jeho o\u010d\u00ed v n\u011bm vyvolal nekone\u010dno ot\u00e1zek. Jeho o\u010di byly stejn\u011b o\u0159\u00ed\u0161kov\u011b zbarven\u00e9 jako jindy, jen jejich pohled byl… jin\u00fd. Takov\u00fd u Toma je\u0161t\u011b nevid\u011bl. Trochu jej vyd\u011bsil. Opr\u00e1vn\u011bn\u011b.<\/p>\n

V jisk\u0159iv\u00fdch o\u0159\u00ed\u0161c\u00edch se nach\u00e1zelo to nejh\u0159\u00ed\u0161n\u011bj\u0161\u00ed, s \u010d\u00edm se Bill kdy setkal. Upoutaly jeho pozornost natolik, \u017ee nemohl uhnout, ani kdyby v nich spat\u0159il samotn\u00e9ho \u010f\u00e1bla. A on ho spat\u0159il. T\u0159\u00edmal v nich, vys\u00e1val z nich tu o\u0159\u00ed\u0161kovou n\u011b\u017enost, sm\u00e1l se na n\u011bj s neskr\u00fdvan\u00fdm cht\u00ed\u010dem. Tom ud\u011blal dva vr\u00e1vorav\u00e9 kroky, p\u0159i nich\u017e m\u00e1lem ztratil rovnov\u00e1hu. Zvedl ruku a skleni\u010dku, kterou v n\u00ed dr\u017eel, si p\u0159enesl k \u00fast\u016fm, aby ji zbavil posledn\u00edch p\u00e1r leskl\u00fdch kapek. Dal\u0161\u00ed krok u\u010din\u011bn\u00fd Billov\u00fdm sm\u011brem. Pokojem se rozlehla r\u00e1na, jak pr\u00e1zdn\u00e1 skleni\u010dka vyklouzla z lehk\u00e9ho stisku a rozbila se o podlahu. Zbyla po n\u00ed jen spou\u0161\u0165 v zapadaj\u00edc\u00edm slunci se t\u0159pyt\u00edc\u00edch st\u0159ep\u016f.<\/p>\n

Rasta chlapec se vratk\u00fdmi kroky pomalu p\u0159ibli\u017eoval k p\u0159ekvapen\u00e9mu \u010dernovl\u00e1skovi. N\u011bco si mumlal pod nosem, a kdy\u017e na n\u011bkolik sekund ztratil rovnov\u00e1hu a vyrovnal ji a\u017e po tom, co se nemotorn\u011b op\u0159el o ze\u010f, za\u010dal nad\u00e1vat som\u00e1lsk\u00fdm jazykem. O\u010di st\u00e1le up\u0159en\u00e9 na Billa, natolik udiven\u00e9ho, \u017ee jen ml\u010dky st\u00e1l a z\u00edral na opil\u00e9ho Toma.<\/p>\n

Bill se pohnul a\u017e po tom, co Tom op\u011bt ztratil rovnov\u00e1hu, tentokr\u00e1t se u\u017e v\u0161ak nestihl ni\u010deho zachytit. Podlomily se mu kolena tak n\u00e1hle, \u017ee si to ani nestihl uv\u011bdomit. Billovy ruce vyst\u0159elily do vzduchu a na posledn\u00ed chv\u00edli jeho hrout\u00edc\u00ed se t\u011blo zachytily. Popadly ho za p\u00e1s a vyt\u00e1hly zp\u00e1tky nahoru. Op\u0159el si chlapce o hru\u010f, a zat\u00edmco mu sklouz\u00e1val na zem, sna\u017eil se ho dostat k posteli. Trvalo dlouho, ne\u017e se mu ho k n\u00ed poda\u0159ilo dostat. Ve chv\u00edli, kdy si uleh\u010den\u011b oddechl, jeliko\u017e nevinn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed Tom kone\u010dn\u011b le\u017eel pod p\u0159ikr\u00fdvkou, se chlapec ne\u010dekan\u011b vymr\u0161til a popadl Billa za ruku tak siln\u011b, a\u017e se na n\u011bj s hlasit\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem svalil. Ne\u017e se stihl zvednout, Tomovy ruce, tou\u017e\u00edc\u00ed po bl\u00edzkosti jeho t\u011bla, ho objaly kolem pasu a nedovolily mu se pohnout. Bill jen vyd\u011b\u0161en\u011b lapal po dechu, na nic v\u00edc se v tom \u0161oku nezmohl. Tom byl siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on, jeho postava byla vypracovan\u00e1, zat\u00edmco Billovi se na uzou\u010dk\u00fdch pa\u017e\u00edch sotva r\u00fdsovaly n\u00e1znaky sval\u016f. Byl huben\u00fd a slab\u00fd a jedin\u00e9, \u010d\u00edm se um\u011bl br\u00e1nit, byly \u0161pi\u010dat\u00e9 lokty, nehty a zuby. Nedovolil si Toma uhodit nebo mu jakkoli jinak ubl\u00ed\u017eit. V\u011bd\u011bl, \u017ee je jeho v\u011bznitel opil\u00fd, a jak Bill za t\u011bch p\u00e1r vte\u0159in poznal, tak tak\u00e9 p\u0159ekvapiv\u011b agresivn\u00ed. Ale p\u0159esto se nemohl br\u00e1nit \u00fatokem. Byl to p\u0159eci Tom!<\/p>\n

Nechal se polo\u017eit na z\u00e1da. Tom se na n\u011bj natiskl cel\u00fdm sv\u00fdm roztou\u017een\u00fdm t\u011blem. Trochu sebou zazm\u00edtal a sna\u017eil se mu vytrhnout, \u010di jej odstr\u010dit, ov\u0161em neusp\u011bl ani nyn\u00ed. Tomovy o\u010di vyhledaly ty jeho. Bill pevn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka k sob\u011b. Nemohl se d\u00edvat do t\u00e9 z\u00e1plavy v\u00e1\u0161n\u011b a rozzu\u0159enosti. Jindy by ho jist\u011b vzru\u0161ovalo, jak bl\u00edzko si byli. Trvalo dlouho, ne\u017e si chlapec dok\u00e1zal p\u0159iznat, \u017ee z n\u011bj m\u00e1 strach. Od t\u00e9 doby, co poznal Tomovu pravou tv\u00e1\u0159 a zjistil, \u017ee by mu nedok\u00e1zal ubl\u00ed\u017eit, si neum\u011bl p\u0159edstavit, \u017ee by z n\u011bj m\u011bl n\u011bkdy strach. Ale te\u010f poci\u0165oval, jak se po cel\u00e9m t\u011ble t\u0159ese. Vystra\u0161en\u011b \u010dekal, co se bude d\u00edt d\u00e1l. Uv\u011bdomoval si, \u017ee Tom m\u016f\u017ee v tomto stavu ud\u011blat naprosto cokoliv.<\/p>\n

„Tomi… pus\u0165 m\u011b, nech toho,“ \u0159ekl tak ti\u0161e, \u017ee pochyboval, \u017ee ho jmenovan\u00fd sly\u0161el. \u0160pital prosby st\u00e1le dokola. Tom tomu nev\u011bnoval pozornost. Jedin\u00e9, co ho zaj\u00edmalo, byla tenk\u00e1 l\u00e1tka, kterou chlapci dychtiv\u011b vyhrnoval, p\u0159i\u010dem\u017e se tv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ibli\u017eoval k t\u00e9 jeho. M\u011bl takovou chu\u0165 na ty sladce vypadaj\u00edc\u00ed rty. Nedok\u00e1zal to ovl\u00e1dnout, v\u0161echno bylo tak siln\u011b rozost\u0159en\u00e9 a on t\u011blo pod sebou vn\u00edmal tak intenzivn\u011b. C\u00edtil zn\u00e1mou v\u016fni, je\u017e ho p\u0159iv\u00e1d\u011bla do nesnesiteln\u00e9 ext\u00e1ze, v\u00e1bila ho. Nem\u00ednil se dr\u017eet na uzd\u011b ani poslouchat prosby a p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed. Byl ohlu\u0161en\u00fd, oslepen\u00fd, vn\u00edmal jen sv\u00e9 vlastn\u00ed pocity z pot\u011b\u0161en\u00ed, do kter\u00e9ho se ka\u017ed\u00fdm a \u010d\u00edm d\u00e1l drav\u011bj\u0161\u00edm dotekem dost\u00e1val.<\/p>\n

„Tomi… to sta\u010d\u00ed, pus\u0165… sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“ Billa se za\u010dala zmoc\u0148ovat panika. \u0160kubal sebou p\u0159ed intenzivn\u00edm hlazen\u00edm. Cht\u011bl jeho dlan\u00edm uniknout. N\u011bkam hodn\u011b daleko. Kde by byl schovan\u00fd p\u0159ed t\u00edmto Tomov\u00fdm j\u00e1<\/em>.<\/div>\n

C\u00edtil, jak se dob\u00fdv\u00e1 pod jeho kalhoty. Ty chtiv\u00e9 prsty se zd\u00e1ly b\u00fdt tak hork\u00e9. Spaluj\u00edc\u00ed. Zanech\u00e1valy na neposkvrn\u011bn\u00e9 poko\u017ece neviditeln\u00e9 r\u00e1ny, jen\u017e se vr\u00fdvaly hluboko pod k\u016f\u017ei. Nyn\u00ed u\u017e nebyl neposkvrn\u011bn\u00fd. C\u00edtil se tak \u0161pinav\u00fd. Zneuct\u011bn\u00fd. Nedok\u00e1zal d\u00e9le zadr\u017eovat slzy. Spustily se tak n\u00e1hle a s takovou vervou, \u017ee mu b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in zm\u00e1\u010dely svou slanost\u00ed obli\u010dej.<\/div>\n
Tom mu cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. To nemohl dopustit.<\/p>\n

„Nesahej na m\u011b! Nepat\u0159\u00edm ti, tak dej ty pracky pry\u010d!“ Vzbudila se v n\u011bm vlna odporu. Nemohl jen tak ne\u010dinn\u011b le\u017eet a nechat ho, aby si jeho t\u011blo bez dovolen\u00ed p\u0159ivlastnil. Cht\u011bl bojovat. Za svou \u010dest, za svou nevinnost, kter\u00e9 se nebyl p\u0159ipraven\u00fd zbavit. Ne s opil\u00fdm Tomem.<\/div>\n

Vytrhnul se mu na prvn\u00ed pokus. Ne\u017e ho stihl znovu chytit, stiskl jej za z\u00e1p\u011bst\u00ed a sm\u00fdkl j\u00edm dozadu. V\u011bd\u011bl, \u017ee vyhraje. Musel! Rozm\u00e1chl se, na posledn\u00ed chv\u00edli se pod\u00edval do jeho zakalen\u00fdch o\u010d\u00ed. R\u00e1na, kterou jej siln\u011b ude\u0159il do tv\u00e1\u0159e, v\u0161e zpomalila. Jako by se v\u0161e kolem na mal\u00fd moment zastavilo. Slunce zast\u00ednil \u0161ediv\u00fd mrak a hodil na chlapce st\u00edn. Sly\u0161el jen sv\u016fj p\u0159er\u00fdvav\u00fd dech a rychl\u00fd tlukot srdce. P\u0159es slanou clonu spat\u0159il svou rozmazanou dla\u0148, jak p\u0159esn\u011b trefila. Odd\u011blila jejich pohledy.<\/div>\n
A pak p\u0159i\u0161lo to, \u010deho se ob\u00e1val nejv\u00edce. Zaslechl ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed praskot. Jakoby se z vaj\u00ed\u010dka l\u00edhlo malink\u00e9 hol\u00e9 pt\u00e1\u010de. Av\u0161ak tento praskot nedoprov\u00e1zelo zb\u011bsil\u00e9 vyd\u011b\u0161en\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed novorozen\u011bte. Zvuk pat\u0159il jeho srdci. Pr\u00e1v\u011b se zlomilo. Zbyly jen ostr\u00e9 st\u0159epy, kter\u00e9 nem\u011bl odvahu slepit.<\/div>\n
Najednou se v\u0161e vr\u00e1tilo do norm\u00e1lu. Zd\u00e1lo se to v\u0161echno tak siln\u00e9. Vid\u011bl, sly\u0161el, c\u00edtil. Jedin\u00e9, co postr\u00e1dal, byla d\u016fv\u011bra. A srdce.<\/p>\n

Trvalo jen n\u011bkolik m\u00e1lo sekund, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b. Nec\u00edtil po sv\u00e9m boku to zn\u00e1m\u00e9 teplo, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z jeho porcel\u00e1nov\u00e9 panenky. P\u0159\u00edli\u0161 rychle si zvykl na to, \u017ee kdy\u017e se ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no probud\u00ed, jeho pohledu se naskytne bla\u017een\u00fd v\u00fdraz dokonal\u00e9 osoby s \u010dern\u00fdmi pavu\u010dinkami rozprost\u0159en\u00fdmi po pol\u0161t\u00e1\u0159i, rty tak p\u0159ita\u017eliv\u011b na\u0161pulen\u00fdmi, vyb\u00edzej\u00edc\u00edmi k pol\u00edben\u00ed. Poka\u017ed\u00e9 m\u011bl co d\u011blat, aby jim odolal a pohled odvr\u00e1til na druhou stranu.<\/div>\n

Dne\u0161n\u00ed r\u00e1no bylo jin\u00e9. Bylo c\u00edtit napjatou atmosf\u00e9ru, a kdy\u017e otev\u0159el o\u010di, zjistil, \u017ee ani slunce nem\u011blo n\u00e1ladu vysvitnout. Nebe bylo zata\u017een\u00e9. Podivn\u00e9.<\/p>\n

Pomalu se posadil, zamra\u010den\u011b si mnul \u010delo. Ani si nevzpom\u00ednal, jak se dostal do sv\u00e9ho a Billova pokoje. Vybavoval si pouze rozhovor, kter\u00fd vedl se sv\u00fdm otcem je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se tak \u00fad\u011bsn\u011b opil. Rozhl\u00e9dl se, hledaj\u00edc jakoukoli zn\u00e1mku toho, kde by Bill mohl b\u00fdt. Z koupelny se neoz\u00fdval zvuk pu\u0161t\u011bn\u00e9 vody a dve\u0159e byly otev\u0159eny doko\u0159\u00e1n. Na chv\u00edli dostal strach, \u017ee si Billa vyp\u016fj\u010dil<\/em> jeho otec, ale pak si vzpomn\u011bl na jeho slova. Tom mu v\u011b\u0159il. Jeho otec byl sice zt\u011blesn\u011bn\u00edm toho nejhor\u0161\u00edho zla, ale v\u010derej\u0161\u00ed slova myslel zcela v\u00e1\u017en\u011b. Nedovolil by si Toma znep\u0159\u00e1telit, st\u00e1le se ob\u00e1val, \u017ee se chlapec rozmysl\u00ed a pokra\u010dovat v jeho \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch nakonec odm\u00edtne.<\/p>\n

„Bille?“ I kdy\u017e jeho jm\u00e9no vyslovil se zna\u010dnou nal\u00e9havost\u00ed, jeho hlas postr\u00e1dal s\u00edlu a hlasitost, tak\u017ee vol\u00e1n\u00ed vyzn\u011blo do ztracena. Nejprve \u010dekal. Mo\u017en\u00e1 jej p\u0159ece jen sly\u0161el. Po zbyte\u010dn\u00e9m \u010dek\u00e1n\u00ed vstal a s opatrn\u00fdm na\u0161lapov\u00e1n\u00edm se vydal pry\u010d z pokoje a pot\u00e9 dol\u016f po schodech. Zastavil se a\u017e v j\u00eddeln\u011b. Slu\u017eebn\u00e1, je\u017e pr\u00e1v\u011b aran\u017eovala kytice na ne zrovna spo\u0159e od\u011bn\u00fd st\u016fl, se m\u00edrn\u011b poklonila.<\/div>\n

„Nevid\u011bla jste n\u011bkde v dom\u011b m\u00e9ho v\u011bzn\u011b?“ zeptal se j\u00ed s nad\u011bj\u00ed vepsanou v o\u010d\u00edch. Doufal, \u017ee ho najde co nejd\u0159\u00edve, otec si potrp\u011bl na v\u010dasn\u00e9 p\u0159\u00edchody ke sn\u00eddan\u00edm. U ob\u011bda se sch\u00e1zeli jen v\u00fdjime\u010dn\u011b, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b jedl v tichu sv\u00e9 pracovny, nech\u00e1val se obletovat a hluboce se pohrou\u017eil do sv\u00e9 vlastn\u00ed pr\u00e1ce, ne\u017e aby slu\u017eebn\u00e9 a sv\u00e9 velmi oddan\u00e9 \u017eeny vn\u00edmal. Ve\u010de\u0159i v\u011bt\u0161inou vynech\u00e1val pr\u00e1v\u011b kv\u016fli sch\u016fzk\u00e1m s pir\u00e1ty nebo obchodn\u00edm domluv\u00e1m.<\/p>\n

„V\u00e1\u0161 v\u011bze\u0148 vstal brzy r\u00e1no. Nyn\u00ed je v Ashin\u011b pokoji. Va\u0161e hol\u010di\u010dka dorazila p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, pane. Pokud pro v\u00e1s m\u016f\u017eu je\u0161t\u011b-“ Byla uml\u010dena zvednut\u00edm ruky. Ihned sklopila pohled k zemi. Pochopila. Moc se nab\u00edzela, jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost nebyla pot\u0159ebn\u00e1.<\/div>\n

„D\u011bkuju, v\u00e1\u017e\u00edm si va\u0161\u00ed nab\u00eddky, ale mus\u00edm ji odm\u00edtnout,“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e zahl\u00e9dl, jak pon\u00ed\u017een\u011b sklopila hlavu. Donutil se j\u00ed v\u011bnovat alespo\u0148 jeden mil\u00fd \u00fasm\u011bv. V\u0161iml si, jak p\u0159ekvapen\u00edm zamrkala, a pot\u00e9 jej\u00ed tv\u00e1\u0159e lehce zr\u016f\u017eov\u011bly. Se st\u00e1le sklopenou hlavou se uklonila a tich\u00fdmi kr\u016f\u010dky odkr\u00e1\u010dela z pokoje. Tom si unaven\u011b promnul o\u010di a zt\u011b\u017eka si povzdechl.<\/p>\n

Tohle p\u0159ehnal. Byl si v\u011bdom toho, jak v mlad\u00e9 slu\u017eebn\u00e9 pozvedl nad\u011bje. Nikdo ze slu\u017eebnic nebyl zvykl\u00fd na tak mil\u00e9 a m\u00edrn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Jeho otec nebyl m\u00edrn\u00fd ani n\u00e1hodou. Kdy\u017e m\u011bl \u0161patnou n\u00e1ladu nebo ho n\u011bco rozzu\u0159ilo, bylo to pr\u00e1v\u011b slu\u017eebnictvo, na n\u011bm\u017e si vyb\u00edjel vztek. Nikdy jej nezdravil, kdy\u017e se vr\u00e1til dom\u016f, nikdy nechv\u00e1lil, a u\u017e v\u016fbec neodm\u011bnil. Nebylo to slu\u017eebnictvo, kter\u00e9 za svou tvrd\u011b vedenou pr\u00e1ci dost\u00e1valo vysn\u011bn\u00fd plat. Jedin\u00e9, co od sv\u00e9ho p\u00e1na dost\u00e1valo, byla st\u0159echa nad hlavou, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno nevelk\u00e1 tmav\u00e1 m\u00edstnost ve sklep\u011b, kde je ka\u017ed\u00fd ve\u010der podez\u00edrav\u011b zamykal a r\u00e1no zase propou\u0161t\u011bl. Jedli jen to, co jim tajn\u011b podstr\u010dila kucha\u0159ka, nebo zbytky od ob\u011bd\u016f \u010di ve\u010de\u0159\u00ed, kter\u00e9 byly vyhozeny. Ale bylo je\u0161t\u011b n\u011bco, co p\u00e1n r\u00e1d a \u010dasto rozd\u00e1val. R\u00e1ny. V\u011bt\u0161inou bezd\u016fvodn\u011b anebo za takovou mali\u010dkost, a\u017e to bylo k sm\u00edchu. Jejich p\u00e1n m\u011bl pr\u00e1vo je ml\u00e1tit. Koupil si je p\u0159eci. Zaplatil za n\u011b, tak byli jeho. \u017d\u00e1dn\u00e9 slu\u017eebnictvo, otroci.<\/div>\n

Tom urputn\u011b zat\u0159epal hlavou. Te\u010f nebyl \u010das na to, aby p\u0159em\u00fd\u0161lel nad ne\u0161t\u011bst\u00edm druh\u00fdch, i kdy\u017e s nimi souc\u00edtil. Musel naj\u00edt Billa, a to pro n\u011bj bylo mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Na\u0161el jej podle Ashin\u00e9ho nad\u0161en\u00e9ho sm\u00edchu. Poznal by ho mezi tis\u00edci jin\u00fdmi sm\u011bj\u00edc\u00edmi se d\u011btmi. Kdy\u017e Tomovy o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di nahl\u00e9dly zpoza pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed, slastn\u011b se pousm\u00e1ly. Jeho hol\u010di\u010dka se urputn\u011b dr\u017eela Billov\u00fdch ramen a pi\u0161t\u011bla nad\u0161en\u00edm, kdy\u017e se s n\u00ed chlapec to\u010dil dokola, poskakoval po pokoji s p\u0159is\u00e1tou pijavic\u00ed ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di. Byl tak roztomil\u00fd. Jako to d\u00edt\u011b, kter\u00e9 veselil. On s\u00e1m byl je\u0161t\u011b d\u00edt\u011btem, jen uv\u011bzn\u011bn\u00fdm v t\u011ble dosp\u011bl\u00e9ho mu\u017ee. Jeho chov\u00e1n\u00ed bylo kolikr\u00e1t tak neuv\u00e1\u017een\u00e9 a d\u011btinsk\u00e9, ov\u0161em b\u00fdvaly i chv\u00edle, kdy p\u0159em\u00fd\u0161lel hloub\u011bji ne\u017e kter\u00fdkoli jin\u00fd \u010dlov\u011bk. Byl v\u00fdjime\u010dn\u00fd t\u00edm, jak dok\u00e1zal pomoci ostatn\u00edm pouhou p\u0159\u00edtomnost\u00ed, i beze slov um\u011bl vyj\u00e1d\u0159it, \u017ee ch\u00e1pe z\u00e1kout\u00ed jej\u00edch du\u0161\u00ed, i kdy\u017e do nich pohl\u00e9dl pouze na nepatrnou chvili\u010dku.<\/div>\n

V o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00edch se zajisk\u0159ilo, kdy\u017e chlapec s jeho hol\u010di\u010dkou ud\u011blali dal\u0161\u00ed, posledn\u00ed oto\u010dku. \u010cern\u00e9 pram\u00ednky vlas\u016f se rozpohybovaly stejn\u00fdm sm\u011brem, jak\u00fdm se Bill ot\u00e1\u010del. Kone\u010dky se zvlnily, jak vzduchem lehce zasvi\u0161t\u011bly. R\u00e1zn\u011b sebou pohodily a p\u0159ist\u00e1ly chlapci v obli\u010deji ve stejnou chv\u00edli, kdy Tom dychtiv\u011b o\u010dek\u00e1val, a\u017e spat\u0159\u00ed jeho tv\u00e1\u0159. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se temn\u00e1 \u010der\u0148 vydala na cestu zp\u011bt, jak Bill pohodil hlavou, aby se otravn\u00fdch kade\u0159\u00ed zbavil. Lechtiv\u00e9 vlasy sebou vyprovokovan\u011b \u0161vihly o jeho ramena a tam u\u017e tak\u00e9 z\u016fstaly. V ten moment se zaujat\u00e9mu pohledu nab\u00eddl z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv a nad\u0161en\u00ed, vepsan\u00e9 v chlapcov\u011b tv\u00e1\u0159i, klesalo. Pohled zv\u00e1\u017en\u011bl, av\u0161ak nedovolil, aby o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 stud\u00e1nky prohl\u00e9dly jejich ze\u010f a spat\u0159ily v\u0161echnu bolest a n\u00e1hlou ned\u016fv\u011bru.<\/p>\n

Bill\u016fv \u00fasm\u011bv pohasl stejn\u011b rychle jako Tomova dychtivost spat\u0159it jeho tv\u00e1\u0159. N\u011bco bylo \u0161patn\u011b.<\/div>\n

„Bille, co se d\u011bje?“ vyhrkl Tom znenad\u00e1n\u00ed. Nal\u00e9hav\u011b, tou\u017e\u00edce ihned zaslechnout odpov\u011b\u010f, aby mohl napravit to, co tak tr\u00e1pilo tu nadpozemskou byt\u016fstku. On v\u0161ak odpov\u011bd\u011bl pouh\u00fdm ml\u010den\u00edm a ticho bezcitn\u011b plnilo Tomovy u\u0161i. Nal\u00e9hal na n\u011bj d\u00e1l, neot\u00e1lel ani vte\u0159inu a vrhnul se k n\u011bmu, aby ho mohl ut\u011b\u0161it na sv\u00e9 hrudi. Ale on neuhnul jen pohledem, i jeho t\u011blo jej odm\u00edtlo.<\/div>\n
„Co se stalo? Ud\u011blal jsem n\u011bco? Jestli jsem \u0159ekl n\u011bco hnusn\u00e9ho, neber to v\u00e1\u017en\u011b! Omlouv\u00e1m se…“<\/div>\n
„To, co jsi ud\u011blal, bol\u00ed v\u00edce ne\u017e pouh\u00e1 slova, kter\u00fdmi bys mohl zlomit m\u00e9 srdce.“ Kone\u010dn\u011b promluvil. Tom si ale nestihl ani oddechnout, \u017ee s n\u00edm Bill mluv\u00ed. \u0158ekl to tak ledov\u011b, \u017ee chlapce zachv\u00e1tila zimnice a \u0161okem p\u0159imrzl na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„Billy… Omlouv\u00e1m se. Nepamatuju si, co jsem ud\u011blal, ale… byl jsem opil\u00fd, neuv\u011bdomoval jsem si… Omlouv\u00e1m se, pros\u00edm, odpus\u0165 mi!“ Prosil ta \u00fap\u011bnliv\u011b, tak moc se b\u00e1l, \u017ee jej ztrat\u00ed. Popadl jeho t\u011blo do n\u00e1ru\u010de, a vzlykaj\u00edc ho prosil. Omlouval se. Prosil. \u0160kemral o odpu\u0161t\u011bn\u00ed.<\/div>\n
Billovy ruce ho bezohledn\u011b odstr\u010dily.<\/p>\n

„Tohle ti odpustit nedok\u00e1\u017eu.“ A zmizel. Ode\u0161el tak rychle, jako ode\u0161la v\u0161echna Tomova nad\u011bje. Chladn\u00fd z\u00e1van v\u011btru ot\u0159\u00e1sl toho chlapce, stoj\u00edc\u00edho st\u00e1le na tom sam\u00e9m m\u00edst\u011b. Hled\u011bl k otev\u0159en\u00e9mu oknu, na \u0161ediv\u00e9 a nebezpe\u010dn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed mraky. Schylovalo se k bou\u0159i. Nebe se na n\u011bj zlov\u011bstn\u011b mra\u010dilo a vy\u0161lehlo ze sv\u00fdch komnat prvn\u00ed blesk. Bou\u0159e na jeho po\u010dest za\u010dala, radovala se z jeho ne\u0161t\u011bst\u00ed, oslavovala.<\/p>\n

autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: xoxo_Lady Barevn\u00e9 z\u00e1v\u011bsy se nadzved\u00e1valy p\u0159i n\u00e1razech p\u0159\u00edjemn\u011b chladiv\u00e9ho v\u00e1nku. R\u00e1no bylo hork\u00e9 a dusn\u00e9, stejn\u00e9 jako v\u0161echny r\u00e1na tady. Pro Billa to bylo nesnesiteln\u00e9. N\u011bkolik otravn\u00fdch pramen\u016f vlas\u016f se mu nep\u0159\u00edjemn\u011b lepilo na potem promo\u010den\u00fd obli\u010dej. Neust\u00e1le si jazykem vlh\u010dil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[433],"tags":[],"class_list":["post-7456","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prayers-to-stars"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7456","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7456"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7456\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7456"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7456"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7456"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}