{"id":7473,"date":"2011-11-08T18:30:00","date_gmt":"2011-11-08T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7453"},"modified":"2011-11-08T18:30:00","modified_gmt":"2011-11-08T17:30:00","slug":"who-am-i-57","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/08\/who-am-i-57\/","title":{"rendered":"Who am I? 57."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/div>\n
Nastoup\u00edme s Billem do auta a je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e nastartuju, se znovu pod\u00edv\u00e1m na sms od Vincenta.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bys nev\u011b\u0159il, kolik \u017eije v Berl\u00edn\u011b t\u011bch Tr\u00fcmper\u016f. Podle toho, cos mi \u0159ekl, mi p\u0159ijde nejlep\u0161\u00ed J\u00f6rg Tr\u00fcmper, 51 let. Bydl\u00ed v \u010d\u00e1sti Wei\u00dfensee na Else-Jahn-Str. 34. Zaje\u010f tam, a kdy\u017e to nebude on, dej v\u011bd\u011bt. Po\u0161lu ti dal\u0161\u00edho. Tenhle nem\u00e1 u\u017e 2 m\u011bs\u00edce zaplacen\u00fd \u00fa\u010dty. V.“<\/em><\/div>\n
„Bille?“ oslov\u00edm ho. Schov\u00e1m iPhone a p\u0159ipout\u00e1m se.<\/div>\n
„Hm?“ sladce se na m\u011b usm\u011bje hned, jak ke mn\u011b oto\u010d\u00ed hlavu.<\/div>\n
„Je tv\u00fdmu t\u00e1tovi 51?“ zept\u00e1m se jakoby nic.<\/div>\n
„Ano, pro\u010d?“ Tak to by m\u011bl b\u00fdt on.<\/em><\/div>\n
„To nic,“ pousm\u011bju se. Nastartuju, vycouv\u00e1m a rozjedu se pry\u010d z gar\u00e1\u017e\u00ed. Nezaplatil 2 m\u011bs\u00edce, asi nem\u00e1 prachy. 2 m\u011bs\u00edce nen\u00ed a\u017e tak moc. Mysl\u00edm, \u017ee bychom ho nemuseli naj\u00edt je\u0161t\u011b na ulici, ale v byt\u011b bez elektriky a vody. To nen\u00ed tak \u0161patn\u00e9. Ne\u010dekal jsem, \u017ee bychom v\u016fbec m\u011bli takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed.<\/em> Bill se je\u0161t\u011b d\u00edval do ta\u0161ky, jestli m\u00e1 opravdu v\u0161echno.<\/p>\n

„Snad to najdeme brzo.“<\/div>\n

„Ty v\u00ed\u0161, kde ho hledat?“ zept\u00e1m se. Pokud v\u00ed, kde bydl\u00ed, alespo\u0148 mu nemus\u00edm \u0159\u00edkat, \u017ee jsem se ho sna\u017eil naj\u00edt a n\u011bco o n\u011bm zjistit. Nesly\u0161el by to asi r\u00e1d.<\/div>\n
„Abych pravdu \u0159ekl, moc ne. Pamatuju si, kde byla tamta mal\u00e1 garsonka, ale nev\u00edm, jestli tam je\u0161t\u011b bydl\u00ed.“<\/div>\n
„\u2026aha,“ zav\u0159u pusu. Kouk\u00e1m p\u0159ed sebe. Ok, tak\u017ee nev\u00ed, kde bydl\u00ed. Te\u010f by \u00fadajn\u011b m\u011bl bydlet ve Wei\u00dfensee, co\u017e nen\u00ed daleko od centra. A ty byty tam tak\u00e9 nevypadaj\u00ed tak \u0161patn\u011b. Vlastn\u011b to je celkem slu\u0161n\u00e9. Pobl\u00ed\u017e je i \u0161kola. Abychom nebyli z Billova t\u00e1ty nakonec p\u0159ekvapen\u00ed.<\/em><\/div>\n
„M\u016f\u017eu t\u011b dov\u00e9st tam, kde \u017eil. Ale nev\u00edm, jestli to bude k n\u011b\u010demu platn\u00e9.“<\/div>\n
„V pohod\u011b,“ \u0159eknu rad\u011bji jen. Nebudu se ho pt\u00e1t na cestu, prost\u011b pojedu. Nejsp\u00ed\u0161 mu dojde, \u017ee n\u011bco v\u00edm a snad se ani nebude pt\u00e1t.<\/div>\n
\n
\n

„Tomi, d\u011bje se n\u011bco?“ Oh, no tak\u2026 To se ze m\u011b za ten m\u011bs\u00edc, co jsem s n\u00edm, stal a\u017e tak mizern\u00fd lh\u00e1\u0159 a herec?<\/em><\/div>\n

„Ne, ne, nic,“ vynut\u00edm \u00fasm\u011bv. „Jen p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm.“<\/div>\n
„O \u010dem?“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Tak r\u016fzn\u011b\u2026“ pokr\u010d\u00edm rameny. N\u011bjakou klasickou odpov\u011b\u010f.<\/em> Po tv\u00e1\u0159i se mi rozlije \u00fasm\u011bv. „O V\u00e1noc\u00edch.“ V\u017edy ho p\u0159echytra\u010d\u00edm.<\/em><\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed\u0161 se na n\u011b?“<\/div>\n
„D\u011bsn\u011b.“ Zahl\u00e9dnu, jak se pousm\u011bje.<\/div>\n
„Taky se t\u011b\u0161\u00edm. Prvn\u00ed V\u00e1noce s tebou.“<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159itak\u00e1m jen s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem. N\u011bjakou dobu Bill ml\u010d\u00ed, a\u017e pak se narovn\u00e1.<\/div>\n
„Tady odbo\u010d na Lichterfelde,“ upozorn\u00ed m\u011b. Nenajedu do prav\u00e9ho pruhu, abych mohl odbo\u010dit. Jedu d\u00e1l. Nev\u00edm, co mu \u0159\u00edct, tak rad\u011bji ml\u010d\u00edm. Ur\u010dit\u011b se bude zlobit, \u017ee jsem si nechal jeho t\u00e1tu prov\u011b\u0159it. Mus\u00edm se p\u0159edem psychicky p\u0159ipravit na jeho vztek.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tam nenajel?“ zept\u00e1 se p\u0159ekvapen\u011b. Fajn.<\/em><\/div>\n
Zhluboka se nadechnu. „U\u017e tam nebydl\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Jak to v\u00ed\u0161? Ty v\u00ed\u0161, kam se p\u0159est\u011bhoval?“<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u00edm stru\u010dn\u011b. \u010cek\u00e1m n\u011bjak\u00fd k\u0159ik, hysterick\u00fd v\u00fdlev, ale nic.<\/div>\n
„Kam?“ To je jedin\u00e1 jeho ot\u00e1zka.<\/div>\n
„Do Wei\u00dfensee,“ kr\u00e1tce se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m, abych zjistil, jak\u00e9 m\u00e1 emoce a zda bude k\u0159i\u010det.<\/div>\n
„Hm,“ zamra\u010d\u00ed se tro\u0161ku. Nakonec se jen narovn\u00e1 a sleduje d\u00e1l cestu.<\/p>\n

Nerv\u00f3zn\u011b klepu prsty do volantu, kdy\u017e stoj\u00edme na \u010dervenou. Mus\u00edme p\u0159es centrum a jsou z\u00e1cpy. Bill ne\u0159ekl u\u017e jedin\u00e9 slovo od t\u00e9 chv\u00edle, kdy jsem mu \u0159ekl, kde jeho otec te\u010f bydl\u00ed. Ur\u010dit\u011b je na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n

„Promi\u0148,“ vydechnu nahlas a pohl\u00e9dnu k n\u011bmu.<\/div>\n
„Za co se omlouv\u00e1\u0161?“ koukne se na m\u011b. Eh?<\/em> Zara\u017een\u011b otev\u0159u pusu.<\/div>\n
„Ty\u2026 Nezlob\u00ed\u0161 se?“ pozvednu nech\u00e1pav\u011b obo\u010d\u00ed a nakr\u010d\u00edm nos.<\/div>\n
„Za co bych se m\u011bl zlobit?“ Aha, jemu to je\u0161t\u011b asi nedo\u0161lo.<\/em> Popojedu dal\u0161\u00edch p\u00e1r metr\u016f a op\u011bt zastav\u00edm. Spot\u0159eba jak kr\u00e1va. Chud\u00e1k moje Audinka. Kdo by taky nem\u011bl \u017e\u00edze\u0148 v t\u00fdhle nekone\u010dn\u00fd kolon\u011b. Grrr. Nech\u00e1pu, jak n\u011bkdo m\u016f\u017ee takhle zdr\u017eovat dopravu!<\/em><\/div>\n
„No za to, \u017ee jsem si tv\u00e9ho t\u00e1tu nechal prov\u011b\u0159it,“ povzdechnu provinile a op\u0159u se do sedadla. „V\u00edm, jak nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161, kdy\u017e se sch\u00e1z\u00edm nebo jsem v kontaktu s n\u011bk\u00fdm z t\u011bch lid\u00ed z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka, ale\u2026 Prost\u011b jsem cht\u011bl m\u00edt n\u011bjakou jistotu. Promi\u0148\u2026“<\/div>\n
„Ne, nen\u00ed to tak, \u017ee bych to nesn\u00e1\u0161el. Jen o tebe m\u00e1m strach. A v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b\u2026“ klesne hlasem a koukne se do zem\u011b. „\u2026ti za to m\u016f\u017eu b\u00fdt jedin\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. U\u017e jen za to, \u017ee tam se mnou jede\u0161 a sna\u017e\u00ed\u0161 se n\u011bco zjistit. D\u011bkuju ti za to.“ Pohl\u00e9dne zase na m\u011b a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Necht\u011bl jsem, abys byl zklaman\u00fd, pokud bychom jeli b\u016fhv\u00edkam a pak zjistili, \u017ee u\u017e tam nebydl\u00ed,“ vysv\u011btl\u00edm ti\u0161e a zad\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„No pr\u00e1v\u011b. D\u011bl\u00e1\u0161 pro m\u011b nemo\u017en\u00e9,“ usm\u011bje se a cinkne si piercingem o zuby. Nahne se ke mn\u011b a pol\u00edb\u00ed m\u011b. Polibek mu oplat\u00edm, a pak mu d\u00e1m p\u00e1r pusinek. Opl\u00e1c\u00ed mi je a\u017e do doby, ne\u017e mi objede rty jazykem. Vytrhne n\u00e1s ale hlasit\u00e9 zatrouben\u00ed za n\u00e1mi. Ihned se odtrhnu a pod\u00edv\u00e1m se p\u0159ed n\u00e1s.<\/div>\n
„Se taky neposer,“ zabru\u010d\u00edm a popojedu t\u011bch p\u00e1r metr\u016f a zase zastav\u00edm. Fajn, tak te\u010f u\u017e ch\u00e1pu, jak se d\u00e1 zdr\u017eovat doprava.<\/em> „Aby se nezbl\u00e1znil kv\u016fli t\u011bm p\u00e1r mal\u00fdm zasran\u00fdm met\u0159\u00edk\u016fm, b\u00f3\u017ee,“ za\u010dnu si st\u011b\u017eovat.<\/div>\n
„Idiot, vyser se na n\u011bj,“ broukne Bill a polo\u017e\u00ed si hlavu na moje rameno. Obejmu ho rukou kolem ramen a znud\u011bn\u011b kouk\u00e1m na t\u00e9m\u011b\u0159 neh\u00fdbaj\u00edc\u00ed se dopravu.<\/div>\n
„Tady budeme cel\u00fd den.“<\/div>\n
„Snad se to u\u017e pohne,“ vydechne a na krk mi za\u010dne s\u00e1zet drobn\u00e9 polibky. P\u0159iv\u0159u o\u010di. Ty jeho polibky\u2026<\/em><\/div>\n
„No jo, kdyby si Kaulitz necht\u011bl za\u0161ukat, mo\u017en\u00e1 bychom to projeli v klidu,“ pronesu sarkasticky.<\/div>\n
„Ale Tr\u00fcmper cht\u011bl taky,“ ucul\u00ed se to stvo\u0159en\u00ed l\u00edbaj\u00edc\u00ed m\u011b na krku. Nad t\u00edm se zasm\u011bju.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee budeme muset hochy trochu zkrotit, co?“<\/div>\n
„Nee, nem\u011bli bychom. Oni se maj\u00ed tak r\u00e1di. V\u017edy\u0165 to k tomu pat\u0159\u00ed,“ usm\u011bje se. „Ale oni\u2026 v\u00e1\u017en\u011b maj\u00ed divok\u00fd sex.“<\/div>\n
„Bille, p\u0159esta\u0148 s t\u00edm te\u010f nebo za\u017eije\u0161 ve\u010der tak divok\u00fd sex, \u017ee si je\u0161t\u011b t\u00fdden nesedne\u0161,“ zasm\u011bju se. D\u00e1m mu pusu do vlas\u016f a popojedu.<\/div>\n
„Ale, j\u00e1\u2026“ kokt\u00e1 a kul\u00ed na m\u011b nevinn\u011b o\u010di.<\/div>\n
„Tohle na m\u011b nezkou\u0161ej. J\u00e1 u\u017e t\u011b zn\u00e1m,“ za\u010dnu se sm\u00e1t.<\/div>\n
„\u2026jsem v tom nevinn\u011b,“ \u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Ano, to jsi. Jako v\u017edycky, ty stra\u0161idlo moje,“ zasm\u011bju se a dlouze ho pol\u00edb\u00edm. Oplat\u00ed mi to a zazub\u00ed se.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ zasm\u011bje se. U\u017e mu d\u00e1m jenom pusu a d\u00e1l popoj\u00ed\u017ed\u00edme ve \u0161tr\u00fadlu aut.<\/p>\n

Zajedu na parkovi\u0161t\u011b p\u0159ed bar\u00e1kem a po zastaven\u00ed, vypnu motor.<\/div>\n

„Tady by m\u011bl bydlet\u2026 ve 34,“ vykouknu z p\u0159edn\u00edho okna. Pod\u00edv\u00e1m se na \u010d\u00edslo vchodu 32, tak\u017ee hned vedle.<\/div>\n
„Jo, dob\u0159e,“ vydechne. Je nerv\u00f3zn\u00ed. Chv\u011bj\u00ed se mu ruce a je studen\u00fd.<\/div>\n
„Neboj se,“ stisknu mu trochu ruku. „Kdyby na tom byl tak \u0161patn\u011b, nemohl by p\u0159ece bydlet tady, no ne?“ Sna\u017e\u00edm se ho alespo\u0148 trochu povzbudit. O nezaplacen\u00fdch \u00fa\u010dtech se rad\u011bji nezmi\u0148uji. Pok\u00fdv\u00e1 hlavou.<\/div>\n
„Snad,“ usm\u011bje se. „Odemkne\u0161 mi pros\u00edm kufr? Vzal bych tam tu ta\u0161ku,“ \u0161eptne. Pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i a d\u00e1m mu kr\u00e1tkou pusu.<\/div>\n
„J\u00e1 to vezmu,“ \u0159eknu nakonec. Odpout\u00e1m se, vystoup\u00edm a p\u0159ejdu ke kufru. Vyt\u00e1hnu odtamtud d\u00e1rky a zase ho zav\u0159u. Ale to u\u017e Bill stoj\u00ed za mnou. Vezme hned jednu z ta\u0161ek a usm\u011bje se.<\/div>\n
„Tak\u2026 m\u016f\u017eeme?“ vydechne.<\/div>\n
„Jo, poj\u010f,“ odsouhlas\u00edm. Zamknu auto a vezmu ho kolem pasu.<\/p>\n

Rozejdeme se ke spr\u00e1vn\u00e9mu vchodu. Ani nen\u00ed t\u0159eba zvonit, jeliko\u017e dve\u0159e jsou otev\u0159en\u00e9. Vejdeme tedy dovnit\u0159 a hled\u00e1me na schr\u00e1nk\u00e1ch jeho jm\u00e9no. Bill mi ani na okam\u017eik nepust\u00ed ruku, po\u0159\u00e1d mi ji tak tro\u0161ku tiskne.<\/div>\n

„Tady,“ uk\u00e1\u017ee na jednu z vrchn\u00edch schr\u00e1nek.<\/div>\n
„To bude tak druh\u00e9 patro,“ usoud\u00edm odhadem. Dojdeme k v\u00fdtahu, kter\u00fd hned p\u0159ivol\u00e1m, a \u010dek\u00e1me. P\u0159ivinu si Billa v\u00edce k sob\u011b a hlad\u00edm ho po ramen\u011b, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem tu s n\u00edm. Nev\u00edm, co \u0159\u00edkat. Stejn\u011b m\u011b nejsp\u00ed\u0161 moc nevn\u00edm\u00e1. Setk\u00e1 se se sv\u00fdm otcem. Snad.<\/em> V\u011bnuje mi d\u011bkovn\u00fd \u00fasm\u011bv. V\u00fdtah p\u0159ijede a my nastoup\u00edme. Bill zm\u00e1\u010dkne druh\u00e9 patro. Vl\u00e1dne t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho, ale nen\u00ed t\u0159eba n\u011bco \u0159\u00edkat. Po chv\u00edli zastav\u00edme. Otev\u0159u, nech\u00e1m Billa vyj\u00edt prvn\u00edho a najdeme spr\u00e1vn\u00e9 dve\u0159e. Chyt\u00edm ho n\u011b\u017en\u011b za ruku a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj.<\/div>\n
„M\u00e1m zaklepat?“ po\u0161ept\u00e1m. Znovu jen na souhlas pok\u00fdv\u00e1 hlavou a pohled up\u0159e ke dve\u0159\u00edm. Zhluboka se nadechnu a zaklepu p\u0159im\u011b\u0159en\u011b na dve\u0159e. Nechci, aby to bylo nesly\u0161iteln\u00e9, ale ani neslu\u0161n\u00e9 bouch\u00e1n\u00ed. Pros\u00edm, a\u0165 otev\u0159e. Alespo\u0148 kv\u016fli Billovi.<\/em> Na okam\u017eik zav\u0159u o\u010di ve zbo\u017en\u00e9m p\u0159\u00e1n\u00ed. Ale reakce \u017e\u00e1dn\u00e1. Bill nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pne a zaklepe o tro\u0161ku hlasit\u011bji. \u010cek\u00e1me dal\u0161\u00ed chv\u00edli, ale nic. Nen\u00ed sly\u0161et \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk, ani nikdo neotev\u0159e. Stisknu Billovi ruku pevn\u011bji a zazvon\u00edm. Sakra, otev\u0159i, ty debile jeden. P\u0159i\u0161el tv\u016fj syn!<\/em> Chodbou se nese Bill\u016fv dech, je hlasit\u00fd a spla\u0161en\u00fd.<\/p>\n

„Co, kdy\u017e nen\u00ed doma?“<\/div>\n

„\u2026nejsp\u00ed\u0161,“ \u0161eptnu. Pod\u00edv\u00e1m se na dve\u0159e vedle. Pust\u00edm Billovu ruku, p\u0159ejdu k nim a zaklepu. Mus\u00edm zjistit, jestli tu v\u016fbec bydl\u00ed.<\/em> Bill z\u016fstane st\u00e1t na m\u00edst\u011b. Vydechnu a znovu zaklepu. B\u011bhem chv\u00edle se otev\u0159ou dve\u0159e, v nich\u017e se objev\u00ed postar\u0161\u00ed pan\u00ed.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ pozdrav\u00edm ji mile.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den. Co pro v\u00e1s mohu ud\u011blat?“ m\u017eour\u00e1 na m\u011b p\u0159es br\u00fdle.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych se zeptat, jestli tady je\u0161t\u011b bydl\u00ed pan Tr\u00fcmper. Zvonili jsme, ale zd\u00e1 se, \u017ee nen\u00ed doma. Nev\u00edte, kam mohl j\u00edt?“ zept\u00e1m se. Ta \u017eena se na m\u011b zamra\u010d\u00ed a pak zavrt\u00ed hlavou. Nech\u00e1pav\u011b pozvednu obo\u010d\u00ed v n\u00e1znaku vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Pan Tr\u00fcmper u\u017e tu nebydl\u00ed\u2026“ Co\u017ee? To je\u2026 blbost.<\/em><\/div>\n
„A nev\u00edte, kde te\u010f bydl\u00ed?“ objev\u00ed se Bill vedle m\u011b. \u017dena na n\u00e1s kouk\u00e1 jako na retardovan\u00e9. Ne, jenom to ne.<\/em> Vydechnu a p\u0159ivinu si Billa pevn\u011bji k sob\u011b. M\u00e9 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed se napln\u00ed hned, jakmile \u017eena znovu promluv\u00ed.<\/div>\n
„Pan Tr\u00fcmper p\u0159ed m\u011bs\u00edcem zem\u0159el.“ Zav\u0159u o\u010di a st\u00e1hnu rty do p\u0159\u00edmky. Do h\u00e1je.<\/em><\/div>\n
„To je\u2026“ sna\u017e\u00edm se n\u011bco nam\u00edtnout, ale jen pusu zav\u0159u. Dva m\u011bs\u00edce nezaplacen\u00e9 \u00fa\u010dty\u2026 Do prdele!<\/em><\/div>\n
„Ah, to je hloupost. To nen\u00ed mo\u017en\u00e9. V\u017edy\u0165 on\u2026“ zasekne se Bill a z\u016fstane na pan\u00ed koukat. „\u2026j\u00e1 jsem jeho syn.“ Nejsem si jist\u00fd, \u017ee j\u00ed tohle zrovna zaj\u00edm\u00e1. Sakra. M\u011bl jsem to p\u0159edpokl\u00e1dat.<\/em><\/div>\n
„To je mi l\u00edto,“ pod\u00edv\u00e1 se na n\u011bj jenom.<\/p>\n

„A\u2026 co se stalo?“ \u0159eknu ti\u0161e.<\/div>\n

„On\u2026 No, m\u011bl probl\u00e9my. To v\u00edte\u2026 Starej chlap je s\u00e1m a chlast\u00e1. Dlouho jsem ho nevid\u011bla a pak tu u m\u011b jednou bouchali chl\u00e1pci ve smoking\u00e1ch asi kv\u016fli prach\u016fm. Nikdo jim neotev\u0159el. Na\u0161li ho ob\u011b\u0161en\u00e9ho,“ pov\u00ed n\u00e1m, p\u0159i\u010dem\u017e si n\u00e1s prohl\u00ed\u017e\u00ed. Jeden jedin\u00fd m\u011bs\u00edc. Neb\u00fdt m\u011b, mo\u017en\u00e1 by za n\u00edm Bill \u0161el. Mo\u017en\u00e1 jsme mu mohli pomoct. Mo\u017en\u00e1 jsem mohl zaplatit jeho \u00fa\u010dty. Do prdele!<\/em><\/div>\n
„Pane bo\u017ee,“ vydechne Bill. Sklop\u00ed hlavu a b\u011bhem chv\u00edle uc\u00edt\u00edm, jak mi za\u010dne proklouz\u00e1vat mezi rukama. Pust\u00edm na zem ta\u0161ku a ihned ho chyt\u00edm i druhou rukou.<\/div>\n
„Bille\u2026“ oslov\u00edm ho. Nechci, aby mi tu omdlel, sakra!<\/em> Ani se m\u011b nechytne, jen vzlykne. Chci ho za\u010d\u00edt ut\u011b\u0161ovat, ale to zase promluv\u00ed ta \u017eensk\u00e1.<\/div>\n
„A vy jste tak\u00e9 jeho syn?“ zept\u00e1 se m\u011b. Co\u017ee? To se jako pt\u00e1 m\u011b? Hrabe j\u00ed?<\/em><\/div>\n
„Ne,“ odseknu stroze. M\u00e1m na pr\u00e1ci n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e si te\u010f v\u0161\u00edmat t\u00e9 pomaten\u00e9 b\u00e1by.<\/div>\n
„Aha\u2026 Tak to se omlouv\u00e1m. Jen m\u00e1te stejn\u00e9 o\u010di a nos,“ zamra\u010d\u00ed se na m\u011b a na\u0161pul\u00ed rty. Nech\u00e1pav\u011b se na ni pod\u00edv\u00e1m. Zbl\u00e1znila se?<\/em><\/div>\n
„Ne, nejsem. D\u00edky. Nashle,“ \u0159eknu nep\u0159\u00edjemn\u011b, aby mi u\u017e dala pokoj. Seberu ta\u0161ku ze zem\u011b a vedu Billa pry\u010d. Ale on se mi skoro a\u017e vytrhne a sjede po dve\u0159\u00edch, kde jeho otec bydlel.<\/div>\n
„Tati!“ zavzlyk\u00e1 a za\u010dne nahlas plakat.<\/div>\n
„Bille, zlato,“ kleknu si hned k n\u011bmu a sna\u017e\u00edm se ho obejmout.<\/div>\n
„Nem\u00e1m p\u0159in\u00e9st vodu?“ ozve se za mnou ta b\u00e1ba.<\/div>\n
„Ne. Dejte n\u00e1m u\u017e pokoj,“ zavr\u010d\u00edm. Nehty skoro a\u017e zar\u00fdv\u00e1 do dve\u0159\u00ed. Po\u0159\u00e1d tolik na\u0159\u00edk\u00e1.<\/div>\n
„Tati, pros\u00edm! Tati\u2026“ sjede po dve\u0159\u00edch \u00fapln\u011b, a\u017e si sedne.<\/div>\n
„Bille, no tak\u2026“ sna\u017e\u00edm se ho odt\u00e1hnout, ale nenech\u00e1 se.<\/div>\n
„Propleskn\u011bte ho. On se probere,“ sly\u0161\u00edm za sebou ten odporn\u00fd hlas. To u\u017e ve mn\u011b ve\u0161ker\u00e9 emoce vybuchnou.<\/p>\n

„Jdi do prdele!“ za\u0159vu na ni a hnusn\u011b se na ni pod\u00edv\u00e1m. M\u00e1m chu\u0165 ji zab\u00edt. Nejrad\u011bji bych vyt\u00e1hl zbra\u0148 jako d\u0159\u00edv a prost\u0159elil j\u00ed hlavu. Stisknu ruce v p\u011bst. B\u00e1ba odfrkne a pr\u00e1skne za sebou dve\u0159mi. Zhluboka vydechnu a odt\u00e1hnu Billa n\u00e1sil\u00edm ode dve\u0159\u00ed. Pevn\u011b ho obejmu, aby se mi nemohl vytrhnout, a siln\u011b ho dr\u017e\u00edm.<\/div>\n

„P\u0161\u0161\u0161t\u2026“<\/div>\n
P\u0159itiskne se ke mn\u011b tak pevn\u011b, jako nikdy p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Je to\u2026 moje vina,“ k\u0159ikne a schov\u00e1 se mi do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Po\u0159\u00e1d tak hlasit\u011b pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
„N\u00e9, l\u00e1sko, n\u00e9. Nen\u00ed to tvoje vina. Nic nen\u00ed tvoje vina. P\u0161\u0161\u0161t,“ sna\u017e\u00edm se ho uklidnit. Tisknu si ho k sob\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc, i kdy\u017e m\u011b to bol\u00ed. Sv\u00edr\u00e1 moji k\u016f\u017ei mezi prsty tak siln\u011b, a\u017e to \u0161t\u00edpe. Hlad\u00edm ho po vlasech. Cel\u00e9 jeho drobn\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko se t\u0159ese.<\/div>\n
„J\u00e1 ho tu nechal, j\u00e1 za to m\u016f\u017eu, j\u00e1,“ vydechne a skoro a\u017e bolestn\u011b za\u00fap\u00ed.<\/div>\n
„Tak to nen\u00ed. On si vybral tenhle osud, Bille. Nen\u00ed to tvoje vina. Za nic nem\u016f\u017ee\u0161,“ \u0159eknu mu ti\u0161e. Uc\u00edt\u00edm, jak m\u011b p\u00e1l\u00ed v o\u010d\u00edch. Slzy zatracen\u00e9.<\/em> Zav\u0159u o\u010di a skousnu. Bu\u010f siln\u00fd. Bill t\u011b pot\u0159ebuje.<\/em><\/div>\n
„Co kdy\u017e\u2026 l\u017ee? On tam mus\u00ed p\u0159ece b\u00fdt,“ obejme m\u011b kolem krku. Jak mu jenom m\u00e1m \u0159\u00edct, \u017ee jsem to tu\u0161il? Bude m\u011b nen\u00e1vid\u011bt.<\/em><\/div>\n
„Nem\u011bl dva m\u011bs\u00edce zaplacen\u00e9 \u00fa\u010dty,“ po\u0161ept\u00e1m. „Doufal jsem, \u017ee jenom nem\u00e1 pen\u00edze. P\u0159\u00e1l jsem si, abychom ho na\u0161li v byt\u011b bez vody a elekt\u0159iny, ale\u2026 Omlouv\u00e1m se, Bille.“<\/div>\n
„Tys to v\u011bd\u011bl?“ odt\u00e1hne se ode m\u011b tro\u0161ku.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ vyd\u00e1m ze sebe jen. Nev\u00edm, co mu \u0159\u00edct, jak se ospravedlnit. Jsem kret\u00e9n.<\/em><\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsi, \u017ee je mrtv\u00fd?“<\/div>\n
„Ne.“ Z\u016fstane se na m\u011b d\u00edvat. Po chv\u00edli se oto\u010d\u00ed zp\u011bt k t\u011bm dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Ob\u011bsil se,“ vydechne. M\u011bl jsem n\u011bco \u0159\u00edct. Bo\u017ee\u2026<\/em> Jen ho ti\u0161e pozoruji se slzami v o\u010d\u00edch. Ud\u011bl\u00e1 pak zase p\u00e1r krok\u016f ke mn\u011b a padne mi do n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/p>\n

„J\u00e1 tomu nev\u011b\u0159\u00edm, to nen\u00ed mo\u017en\u00e9, ne\u2026“<\/div>\n

„Je mi to l\u00edto,“ \u0161eptnu a siln\u011b kolem n\u011bj st\u00e1hnu pa\u017ee.<\/div>\n
„Kde je? Co s n\u00edm ud\u011blali? Chci ho vid\u011bt,“ kr\u010d\u00ed se u m\u011b jako hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Najdu ho. Slibuju,“ pohlad\u00edm ho po vlasech a zav\u0159u o\u010di. P\u0159\u00e1l bych si vymazat dne\u0161n\u00ed den. Tolik to bol\u00ed, kdy\u017e vid\u00edm, jak se tr\u00e1p\u00ed, ale nem\u016f\u017eu s t\u00edm absolutn\u011b nic ud\u011blat. Jak mu m\u00e1m sakra pomoct? Nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat\u2026 Jak se m\u00e1m chovat? Co mu m\u00e1m \u0159\u00edkat? Bo\u017ee m\u016fj\u2026<\/em><\/div>\n
„A\u2026 a ty d\u00e1rky, cht\u011bl jsem mu je d\u00e1t a \u0159\u00edct, \u017ee ho m\u00e1m r\u00e1d, \u017ee mu chci pomoct.“<\/div>\n
„J\u00e1 to, Bille, v\u00edm,“ p\u0159itisknu si ho je\u0161t\u011b v\u00edc k sob\u011b. „Taky t\u011b m\u00e1 ur\u010dit\u011b r\u00e1d, i kdy\u017e to ned\u00e1val tolik najevo. Byl slab\u00fd a nezvl\u00e1dl to. To neznamen\u00e1, \u017ee t\u011b nem\u00e1 r\u00e1d. Vzpom\u00ednej jenom na to hezk\u00e9, co jsi s n\u00edm pro\u017eil. Ur\u010dit\u011b je te\u010f n\u011bkde naho\u0159e, kde je mu l\u00edp. Ur\u010dit\u011b je s tvoj\u00ed maminkou a p\u0159ej\u00ed si, abys byl \u0161\u0165astn\u00fd. Oba t\u011b musej\u00ed m\u00edt moc r\u00e1di, oba t\u011b mus\u00ed milovat. Jsi jejich syn a v\u017edycky j\u00edm bude\u0161. Tebe nejde nemilovat\u2026“ sna\u017e\u00edm se \u0159\u00edct klidn\u00fdm hlasem, ale s\u00e1m m\u00e1m co d\u011blat, abych se nerozbre\u010del hystericky jako on. Nejen, \u017ee m\u011b bol\u00ed, kdy\u017e ho takhle vid\u00edm, ale p\u0159iv\u00e1d\u00ed m\u011b to k m\u00fdm vlastn\u00edm vzpom\u00ednk\u00e1m a bolestem. Nep\u0159\u00e1l jsem nikomu, aby si to tak\u00e9 za\u017eil. A Billovi u\u017e v\u016fbec ne. Jemu nikdy.<\/em> Set\u0159u si slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed a obejmu ho je\u0161t\u011b pevn\u011bji.<\/p>\n

„Hmm,“ vydechne a natiskne se ke mn\u011b. „J\u00e1 je m\u00e1m moc r\u00e1d. A tebe miluju,“ po\u0161ept\u00e1.<\/div>\n

„J\u00e1 tebe taky,“ povzdechnu a d\u00e1m mu malou pusinku na mokrou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Poj\u010f pry\u010d,“ povzdechne.<\/div>\n
„Zrovna jsem ti to cht\u011bl navrhnout. Vsad\u00edm se, \u017ee n\u00e1s ta b\u00e1ba \u0161m\u00edruje p\u0159es kuk\u00e1tko,“ \u0161eptnu mu do ou\u0161ka a pohlad\u00edm ho po ramen\u011b.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ po\u0161ept\u00e1. Chytne m\u011b za ruku, vezme jednu z ta\u0161ek a rozejde se k v\u00fdtahu. Rychle ho dojdu a nastoup\u00edme do v\u00fdtahu. Sjedeme dol\u016f a vyjdeme z bar\u00e1ku.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Nastoup\u00edme s Billem do auta a je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e nastartuju, se znovu pod\u00edv\u00e1m na sms od Vincenta. „Mo\u017en\u00e1 bys nev\u011b\u0159il, kolik \u017eije v Berl\u00edn\u011b t\u011bch Tr\u00fcmper\u016f. Podle toho, cos mi \u0159ekl, mi p\u0159ijde nejlep\u0161\u00ed J\u00f6rg<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-7473","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7473","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7473"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7473\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7473"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7473"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7473"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}