{"id":7474,"date":"2011-11-08T18:00:00","date_gmt":"2011-11-08T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7454"},"modified":"2011-11-08T18:00:00","modified_gmt":"2011-11-08T17:00:00","slug":"zit-sekundou","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/08\/zit-sekundou\/","title":{"rendered":"\u017d\u00edt sekundou"},"content":{"rendered":"
autor: Mary<\/p>\n

<\/strong> U\u017e t\u011b zase pozoruju.<\/div>\n

Stoj\u00ed\u0161 na p\u00f3diu, jen p\u00e1r metr\u016f ode m\u011b, dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy s vetknut\u00fdmi b\u00edl\u00fdmi prameny, u\u017e od pohledu jemn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e hedv\u00e1b\u00ed, ti vlaj\u00ed ve v\u011btru. Dneska je nem\u00e1\u0161 upraven\u00e9 jako lv\u00ed h\u0159\u00edvu, nechal sis je jenom tak, voln\u011b, aby ti spl\u00fdvaly na z\u00e1da, p\u0159esn\u011b jak to m\u00e1m r\u00e1d. V\u00ed\u0161 to, nebo je to n\u00e1hoda?<\/p>\n

Jsi pln\u00fd \u017eivota, mo\u017en\u00e1 v sob\u011b m\u00e1\u0161 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 energie, kterou se sna\u017e\u00ed\u0161 vyb\u00edt te\u010f, b\u011bhem na\u0161eho koncertu. U\u017e\u00edv\u00e1\u0161 si to, pob\u00edh\u00e1\u0161 po jevi\u0161ti, poskakuje\u0161, z plna hrdla k\u0159i\u010d\u00ed\u0161 do mikrofonu, aby t\u011b v\u0161ichni sly\u0161eli. U\u017e\u00edv\u00e1\u0161 si to, \u017ee jsme tady, \u017ee ti lid\u00e9 p\u0159i\u0161li jenom kv\u016fli n\u00e1m, aby n\u00e1s sly\u0161eli hr\u00e1t. St\u00e1le p\u0159ech\u00e1z\u00ed\u0161 od jednoho konce jevi\u0161t\u011b na druh\u00fd, p\u0159esto\u017ee jsi nanejv\u00fd\u0161 dvacet metr\u016f ode m\u011b. Je to takov\u00e1 tvoje hranice, d\u00e1l nikdy nejde\u0161, v\u017edycky se v tom bod\u011b oto\u010d\u00ed\u0161 a vrac\u00ed\u0161 se ke mn\u011b, tou svou m\u011bkkou ch\u016fz\u00ed s lehk\u00fdm pohupov\u00e1n\u00edm boky. N\u011bkdy m\u00e1m pocit, \u017ee se sp\u00ed\u0161 vzn\u00e1\u0161\u00ed\u0161 ne\u017e jde\u0161, jako by ses v\u016fbec nepot\u0159eboval dot\u00fdkat zem\u011b.<\/p>\n

A j\u00e1 si zase nem\u016f\u017eu pomoct a tou\u017eebn\u011b sleduju ka\u017ed\u00fd sebenepatrn\u011bj\u0161\u00ed pohyb tv\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n

Pohled na tebe m\u011b tolik rozru\u0161uje, ani se nem\u016f\u017eu soust\u0159edit na svou kytaru. M\u00e1m pocit, \u017ee akordy, kter\u00e9 z n\u00ed vych\u00e1zej\u00ed, sly\u0161\u00edm poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b, p\u0159esto\u017ee u\u017e jsme tuhle p\u00edsni\u010dku hr\u00e1li nejm\u00ed\u0148 tis\u00edckr\u00e1t. Kdy\u017e jsi bl\u00edzko m\u011b, nevn\u00edm\u00e1m, co hraju, a oby\u010dejn\u011b d\u011bl\u00e1m chyby. David mi to v\u017edycky vy\u010d\u00edt\u00e1, pt\u00e1 se, na co sakra mysl\u00edm. Kluci si ze m\u011b utahuj\u00ed a tvrd\u00ed, \u017ee jsem ur\u010dit\u011b v noci d\u011bsn\u011b vyv\u00e1d\u011bl, kdy\u017e se mi pletou prsty. Jen ty ml\u010d\u00ed\u0161, proto\u017ee jen ty v\u00ed\u0161, jak je to se mnou doopravdy.<\/div>\n
\n
\n

Rozhl\u00e9dnu se po tom davu holek. V\u011bt\u0161ina z nich se t\u011b sna\u017e\u00ed napodobit, jsou stejn\u011b u\u010desan\u00e9 nebo nal\u00ed\u010den\u00e9. A snad v\u0161echny maj\u00ed na tv\u00e1\u0159\u00edch napsan\u00e9 tv\u00e9 jm\u00e9no. P\u0159ej\u00ed si b\u00fdt s tebou, sn\u00ed o tob\u011b, tou\u017e\u00ed po tom, aby sis jich v\u0161iml. Miluj\u00ed t\u011b. J\u00e1 taky, Bille, j\u00e1 taky!<\/div>\n

Jsem si jist\u00fd, \u017ee to c\u00edt\u00ed\u0161 stejn\u011b. A v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee kdybychom nebyli brat\u0159i, u\u017e d\u00e1vno bych t\u011b m\u011bl.<\/div>\n
Oto\u010d\u00ed\u0161 se z\u00e1dy k publiku a pomal\u00fdmi kroky se rozejde\u0161 ke mn\u011b. D\u00edv\u00e1\u0161 se mi do o\u010d\u00ed a j\u00e1 m\u00e1lem zapomenu d\u00fdchat. Vid\u00edm v nich tu nevyslovenou touhu po napln\u011bn\u00ed, touhu za\u017e\u00edt n\u011bco, o \u010dem jsi doposud jen snil. V\u00e1\u0161niv\u011b se mi d\u00edv\u00e1\u0161 do o\u010d\u00ed a zp\u00edv\u00e1\u0161, \u017ee pot\u0159ebuje\u0161 zachr\u00e1nit. Prsty se mi t\u0159esou, p\u0159esto hraju, ani\u017e bych tu\u0161il co. Chci t\u011b zachr\u00e1nit!<\/p>\n

Obejde\u0161 m\u011b dokola, takov\u00fd t\u011bsn\u00fd krou\u017eek kolem m\u00e9ho t\u011bla, t\u00e9m\u011b\u0159 se m\u011b dot\u00fdk\u00e1\u0161, a zam\u00ed\u0159\u00ed\u0161 zp\u011bt k okraji p\u00f3dia. M\u00e1m chu\u0165 zavolat na tebe, a\u0165 neodch\u00e1z\u00ed\u0161, nebo rovnou odhodit kytaru a obejmout t\u011b.<\/div>\n

Cht\u011bl bych t\u011b pol\u00edbit, ale nev\u00edm, jestli m\u016f\u017eu. M\u00e1m v\u016fbec pr\u00e1vo, abych to byl j\u00e1, kdo p\u0159ekro\u010d\u00ed tu neviditelnou, p\u0159esto jasn\u011b z\u0159etelnou hranici mezi n\u00e1mi?<\/p>\n

***<\/p>\n

„Tomi?“ za\u0161ept\u00e1\u0161 ti\u0161e, skoro t\u011b nesly\u0161\u00edm, p\u0159esto\u017ee sed\u00edme vedle sebe. V cel\u00e9m dom\u011b je klid, jsme tady \u00fapln\u011b sami. Oto\u010d\u00edm se na tebe, poslepu na\u0161m\u00e1tr\u00e1m ovlada\u010d a vypnu televizi.<\/div>\n

„Ano?“ brouknu. Sed\u00ed\u0161 jen kousek ode m\u011b. Te\u010f se v\u0161ak p\u0159isune\u0161 je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Na okam\u017eik sklop\u00ed\u0161 o\u010di, pak se ale odhodlan\u011b zad\u00edv\u00e1\u0161 do t\u011bch m\u00fdch.<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d,“ \u0161pitne\u0161. Tak n\u011bjak neur\u010dit\u011b c\u00edt\u00edme, \u017ee nen\u00ed vhodn\u00e9 mluvit nahlas. Tahle chv\u00edle je moc cenn\u00e1 na to, abychom ji kazili slovy, a tak neodpov\u00edm a vt\u00e1hnu si t\u011b do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Se vzdechem se ke mn\u011b p\u0159imkne\u0161, ruce p\u0159itisknut\u00e9 k moj\u00ed hrudi. P\u0159iv\u0159u o\u010di. Je to opojn\u00e9, m\u00edt t\u011b ve sv\u00e9 t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti a moci se t\u011b bez obav dot\u00fdkat s v\u011bdom\u00edm, \u017ee te\u010f jsi jen m\u016fj.<\/p>\n

Nepatrn\u011b se odt\u00e1hne\u0161, abys na m\u011b dos\u00e1hl, a p\u0159isaje\u0161 se na m\u00e9 rty. Srdce se mi rozbu\u0161\u00ed nev\u00eddanou rychlost\u00ed, v\u017edy\u0165 tohle je spln\u011bn\u00ed m\u00e9ho snu. Kone\u010dn\u011b se m\u016f\u017eu dot\u00fdkat tv\u00fdch rt\u016f, poznat jejich hebkost, zjistit, zda jsou skute\u010dn\u011b tak m\u011bkk\u00e9, jak jsem si myslel.<\/div>\n

Lehce t\u011b nadzvednu a posad\u00edm si t\u011b na kl\u00edn. Hrud\u00ed se p\u0159itiskne\u0161 k t\u00e9 moj\u00ed a obejme\u0161 m\u011b kolem pasu. Vjedu ti prsty do vlas\u016f. M\u00edrn\u011b zaklon\u00ed\u0161 hlavu, co\u017e beru jako v\u00fdzvu a jemn\u011b vklouznu jazykem do tv\u00fdch \u00fast. Do ni\u010deho t\u011b nenut\u00edm, s\u00e1m mi vych\u00e1z\u00ed\u0161 vst\u0159\u00edc, mazliv\u011b si hraje\u0161 s m\u00fdm jazykem a nut\u00ed\u0161 m\u011b ke st\u00e1le rychlej\u0161\u00edmu tempu. A j\u00e1 se nebr\u00e1n\u00edm. Chci t\u011b c\u00edtit – u\u017e tak dlouho!<\/p>\n

Chyt\u00edm spodn\u00ed lem tv\u00e9ho tri\u010dka a rychle ti ho p\u0159et\u00e1hnu p\u0159es hlavu, abych mohl polaskat rty tv\u00e9 dokonale ploch\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko. Tisknu ti boky a ty se zakl\u00e1n\u00ed\u0161 dozadu, \u010d\u00edm\u017e mi poskytuje\u0161 dostate\u010dn\u00fd prostor k dal\u0161\u00edmu objevov\u00e1n\u00ed tv\u00e9ho t\u011bla. Mapuji ho \u00fasty a p\u0159itom poslouch\u00e1m, jak trhan\u011b d\u00fdch\u00e1\u0161. Je mo\u017en\u00e9, aby t\u011b k takov\u00e9mu vzru\u0161en\u00ed vyprovokovalo p\u00e1r m\u00fdch nepatrn\u00fdch dotek\u016f?<\/div>\n

Znovu si t\u011b p\u0159it\u00e1hnu do n\u00e1ru\u010de. Tvoje o\u010di jsou zast\u0159en\u00e9 touhou, \u0159asy se ti chv\u011bj\u00ed. Nedok\u00e1\u017eu ani popsat, co se mnou pohled na tebe d\u011bl\u00e1. Zlehka ti odhrnu z \u010dela pramen \u010dern\u00fdch vlas\u016f a p\u0159itisknu rty na tu horkou zpocenou k\u016f\u017ei. Ti\u0161e zast\u00e9n\u00e1\u0161.<\/p>\n

Prudce se ode m\u011b odt\u00e1hne\u0161 a nedo\u010dkav\u011b ze m\u011b strhne\u0161 tri\u010dko, a\u017e zaprask\u00e1 ve \u0161vech. Ani jeden si toho nev\u0161\u00edm\u00e1me, ve\u0161ker\u00e1 na\u0161e pozornost se up\u00edr\u00e1 na toho druh\u00e9ho. P\u0159ev\u00e1\u017e\u00ed\u0161 se dozadu a m\u011b st\u00e1hne\u0161 s sebou. Le\u017e\u00edm mezi tv\u00fdma pokr\u010den\u00fdma nohama a jedin\u00e9, co dok\u00e1\u017eu vn\u00edmat, je jak se tiskne\u0161 k m\u00e9mu kl\u00ednu a dr\u00e1\u017ediv\u011b se t\u0159e\u0161 o m\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n

Nev\u00edm, jestli jedn\u00e1\u0161 instinktivn\u011b nebo sis to taky tak \u010dasto p\u0159edstavoval p\u0159ed span\u00edm jako j\u00e1, ka\u017edop\u00e1dn\u011b se neubr\u00e1n\u00edm hlasit\u00e9mu vzdych\u00e1n\u00ed, jakmile mi rozepne\u0161 kalhoty a vsune\u0161 ruku pod pr\u00e1dlo. Jemn\u011b p\u0159ejede\u0161 dlan\u00ed po m\u00e9m vzru\u0161en\u00ed, mus\u00edm se kousnout do rtu, abych nek\u0159i\u010del nahlas.<\/p>\n

Drobn\u00fdmi, t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011btsk\u00fdmi polibky opisuju tvoji tv\u00e1\u0159 od \u010dela p\u0159es ko\u0159en nosu a l\u00edce a\u017e na bradu. Tam se chv\u00edli zdr\u017e\u00edm, ale pak pokra\u010duju n\u00ed\u017e, a\u017e na tv\u016fj krk. Vezmu mezi zuby tvoji jemnou k\u016f\u017ei a stisknu. Ne natolik, aby t\u011b to bolelo, p\u0159esto dostate\u010dn\u011b siln\u011b na to, aby se ti tam ud\u011blal mal\u00fd rud\u00fd fl\u00ed\u010dek. Znam\u00e9nko l\u00e1sky, d\u016fkaz, \u017ee u\u017e jsi zadan\u00fd.<\/div>\n

Sklon\u00edm se a rychle z tebe strhnu kalhoty. Pokr\u00fdv\u00e1m tv\u00e9 t\u011blo vlhk\u00fdmi polibky, dl\u00e1\u017ed\u00edm si jimi cesti\u010dku z jedn\u00e9 strany podb\u0159i\u0161ku na druhou a jen v\u011bdom\u00ed, \u017ee pode mnou le\u017e\u00ed\u0161 ty, moje l\u00e1ska, nejk\u0159eh\u010d\u00ed a nejcitliv\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, jak\u00e9ho jsem kdy poznal, m\u011b nut\u00ed dr\u017eet se trochu zp\u00e1tky. Probouz\u00ed\u0161 ve mn\u011b n\u011bhu, jakou jsem si nikdy nedovedl ani p\u0159edstavit. Nemohl bych ti ubl\u00ed\u017eit.<\/p>\n

Ne\u010dekan\u011b se nadzvedne\u0161 a shod\u00ed\u0161 m\u011b ze sebe. Leknu se, ale to u\u017e se skl\u00e1n\u00ed\u0161 nad m\u00fdmi d\u017e\u00ednami a sna\u017e\u00ed\u0161 se mi je st\u00e1hnout. Jde to t\u011b\u017eko, p\u0159esto\u017ee ti pom\u00e1h\u00e1m, ob\u011bma se n\u00e1m t\u0159esou ruce. Odhod\u00ed\u0161 kalhoty n\u011bkam na zem, spole\u010dn\u011b s m\u00fdm spodn\u00edm pr\u00e1dlem. Zt\u011b\u017eka polkne\u0161.<\/div>\n

„Dr\u017e m\u011b pevn\u011b, pros\u00edm\u2026“<\/div>\n
\u0160ept\u00e1\u0161, proto\u017ee nejsi schopn\u00fd mluvit nahlas, ani\u017e bys k\u0159i\u010del.<\/div>\n
„Dr\u017e\u00edm t\u011b,“ zamuml\u00e1m ti do vlas\u016f a op\u011bt se p\u0159itisknu t\u011bsn\u011b k tob\u011b, a\u017e t\u011b svoj\u00ed v\u00e1hou slisuju zase do lehu. Stehny obejme\u0161 moje boky a pevn\u011b m\u011b sev\u0159e\u0161. M\u016f\u017eu c\u00edtit ka\u017edou linii tv\u00e9ho t\u011bla, ka\u017ed\u00fd pohyb, ka\u017ed\u00e9 zachv\u011bn\u00ed. Sv\u00edj\u00ed\u0161 se pode mnou, hlavu zaklon\u011bnou a nehty mi zar\u00fdv\u00e1\u0161 do ramen. Nevad\u00ed mi to. \u0160\u00edl\u00ed\u0161 slast\u00ed z m\u00fdch dotek\u016f a j\u00e1 jsem na sebe hrd\u00fd.<\/p>\n

Jemn\u011b se pohupuju na tv\u00e9m kl\u00edn\u011b. St\u00e9n\u00e1\u0161 a zm\u00edt\u00e1\u0161 se rozko\u0161\u00ed. Dv\u011bma prsty t\u011b chyt\u00edm za bradu a nasm\u011bruju si k sob\u011b tv\u016fj obli\u010dej. Drav\u011b se vpiju do tv\u00fdch rt\u016f, jazykem prozkoum\u00e1v\u00e1m ka\u017ed\u00fd kout tv\u00fdch sametov\u00fdch \u00fast a ty mi opl\u00e1c\u00ed\u0161 s v\u00e1\u0161n\u00ed, jakou bych od tebe v \u017eivot\u011b ne\u010dekal.<\/div>\n

Chci t\u011b. Pot\u0159ebuju t\u011b c\u00edtit tak bl\u00edzko, jak je to jen mo\u017en\u00e9. Nedok\u00e1\u017eu se soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho ne\u017e ne tu nutkavou a neodbytnou touhu b\u00fdt sou\u010d\u00e1st\u00ed tv\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n
Sjedu dlan\u011bmi k tv\u00e9mu zade\u010dku a stisknu ho.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu?“ zept\u00e1m se nejist\u011b.<\/div>\n
Zakrout\u00ed\u0161 hlavou. „Ne, Tome. Ty mus\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Vd\u011b\u010dn\u011b na tebe pohl\u00e9dnu. Pomalu t\u011b pod sebou p\u0159eto\u010d\u00edm na b\u0159\u00ed\u0161ko a zbav\u00edm t\u011b t\u00e9 posledn\u00ed vrstvy l\u00e1tky, kter\u00e1 n\u00e1s je\u0161t\u011b odd\u011bluje.<\/div>\n
„Ud\u011blej to, Tome\u2026“ pros\u00ed\u0161 m\u011b, hlas ti p\u0159eskakuje vzru\u0161en\u00edm. Vezmu tvoji ruku a pol\u00edb\u00edm t\u011b do dlan\u011b. D\u011bkuju.<\/div>\n
Je to tak siln\u00e9, kdy\u017e vnik\u00e1m do tv\u00e9ho t\u011bla, spojuji n\u00e1s a z\u00e1rove\u0148 rozd\u011bluji. V\u0161echno se t\u00edm zm\u011bn\u00ed, u\u017e nic nebude stejn\u00e9, nikdy u\u017e nebudeme brat\u0159i. V\u00edme to oba, ty i j\u00e1. Ale ani jeden z n\u00e1s nedok\u00e1\u017ee p\u0159estat.<\/p>\n

\u017dijeme sekundou.<\/p>\n

autor: Mary<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mary U\u017e t\u011b zase pozoruju. Stoj\u00ed\u0161 na p\u00f3diu, jen p\u00e1r metr\u016f ode m\u011b, dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy s vetknut\u00fdmi b\u00edl\u00fdmi prameny, u\u017e od pohledu jemn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e hedv\u00e1b\u00ed, ti vlaj\u00ed ve v\u011btru. Dneska je nem\u00e1\u0161 upraven\u00e9 jako lv\u00ed h\u0159\u00edvu, nechal sis je jenom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7474","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7474","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7474"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7474\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7474"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7474"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7474"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}