{"id":7486,"date":"2011-11-06T18:30:00","date_gmt":"2011-11-06T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7466"},"modified":"2026-03-01T16:21:12","modified_gmt":"2026-03-01T15:21:12","slug":"a-broken-hallelujah-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/06\/a-broken-hallelujah-21\/","title":{"rendered":"A Broken Hallelujah 21."},"content":{"rendered":"
\n

autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

\u00a0<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
\n

Pokrok je kamenn\u00e1 cesta<\/strong><\/p>\n

Lao dah? Nebylo to trochu moc?<\/em><\/p>\n<\/div>\n

„\u0158\u00edk\u00e1\u0161 to, proto\u017ee jsi m\u016fj otec.“ Usm\u00e1l se Bill trochu a dal si pramen vlas\u016f za ucho. „Kdyby u\u017e Erik um\u011bl mluvit, pak by to nejsp\u00ed\u0161 cht\u011bli d\u011blat i na n\u011bm.“<\/div>\n
Gordon zavrt\u011bl hlavou a zamra\u010dil se. „Jsou a\u017e moc lehkomysln\u00ed s takovou drsnou vysl\u00fdchac\u00ed taktikou. Kdo v\u00e1s p\u0159ijal?“<\/em><\/div>\n
„Lord Luke,“ Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, kdy\u017e se jeho otec zatv\u00e1\u0159il znechucen\u011b. „P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee ho zn\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„To tedy ano. Byl na p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f v m\u00e9 p\u011bchot\u011b. Jeho rodinn\u00e9 styky mu umo\u017enily dostat se rychlost\u00ed rakety a\u017e k C\u00edsa\u0159i. Nen\u00ed neschopn\u00fd, jen si sebou je moc jist\u00fd. A\u017e moc.“<\/em><\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny a pod\u00edval se na sv\u016fj agalah<\/em>. „Nebyl hrub\u00fd, tak\u017ee jsem se s n\u00edm nijak neh\u00e1dal. D\u011bl\u00e1 svou pr\u00e1ci pro C\u00edsa\u0159e. Doufal jsem, \u017ee ho potk\u00e1m.“<\/div>\n
\n

„J\u00e1 jsem C\u00edsa\u0159e Adwela tak\u00e9 nevid\u011bl, ale potkal jsem jeho otce Koga, ne\u017e zem\u0159el. Jen d\u00edky Boh\u016fm m\u00e1me tak siln\u00e9 vl\u00e1dce.“<\/em> Bill p\u0159ik\u00fdvl a schoval do ruky z\u00edvnut\u00ed. „A\u2026 n\u011bco jin\u00e9ho? Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“<\/em><\/p>\n

Bill se jemn\u011b usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. „Ano, ot\u010de, Tom a j\u00e1 spolu vych\u00e1z\u00edme dob\u0159e.“<\/p>\n<\/div>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee mi nel\u017ee\u0161. Nemohl bych t\u011b zase ztratit.“<\/em> Gordon\u016fv v\u00fdraz byl tvrd\u00fd, ale Bill vid\u011bl strach v jeho o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Takov\u00e9 v\u011bci u\u017e p\u0159ed tebou nebudu skr\u00fdvat,“ sl\u00edbil Bill. „Mus\u00edm se nau\u010dit, \u017ee trest, kter\u00fd jsem sn\u00e1\u0161el na sv\u00e9 t\u011blo, nen\u00ed spravedliv\u00fd v\u016f\u010di ostatn\u00edm v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Mimo to, m\u00e1m p\u0159ed sebou cel\u00fd \u017eivot se sv\u00fdm man\u017eelem.“ Bill naklonil hlavu a usm\u00e1l se p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence. Dnes brzy odpoledne musel Tom j\u00edt se sv\u00fdm merodem<\/em>, aby se o n\u011bco postaral; na\u0161el si Billa a dal mu ten nejslad\u0161\u00ed polibek, kter\u00fd kdy dostal; \u0159ekl Billovi, \u017ee se k n\u011bmu p\u0159ipoj\u00ed na rodinnou ve\u010de\u0159i. Bill se c\u00edtil nad\u0161en\u011b, a jen trochu ot\u0159esen\u00fd t\u00edm n\u00e1valem emoc\u00ed, kter\u00fd ho p\u0159emohl.<\/div>\n
„Ten pohled v tv\u00fdch o\u010d\u00edch nen\u00ed le\u017e; alespo\u0148 to m\u011b uklid\u0148uje.“<\/em><\/div>\n
Bill zvedl hlavu, u\u017e se neobt\u011b\u017eoval schov\u00e1v\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, jeho otec ustoupil a tak\u00e9 se na n\u011bj usm\u00e1l.<\/div>\n
\n
\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Tom nebyl zrovna nad\u0161en\u00fd, \u017ee tu je.
\nNechodil do komnat konkub\u00edn, jen pokud se cht\u011bl nechat uspokojit, a zat\u00edmco toho mohl vyu\u017e\u00edt i te\u010f, nem\u011bl na to n\u00e1ladu, a tak\u00e9 obvykle d\u00edvky nevyhled\u00e1val. To ony chodily za n\u00edm. Ale on te\u010f m\u011bl n\u011bco d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edho na pr\u00e1ci.<\/p>\n<\/div>\n

Kent se mu za chv\u00edli ozve ohledn\u011b stavu jejich \u0160et\u0159en\u00ed. A vynad\u00e1 Tomovi za to, jak t\u011b\u017ek\u00e9 v\u011bci po n\u011bm chce.<\/div>\n
A to nemyslel na Billa. Mnohem rad\u011bji by te\u010f byl s n\u00edm ne\u017e tady.<\/div>\n
Ale toto s\u00eddlo bylo dob\u0159e promazan\u00fd stroj; bylo jeho povinnost\u00ed kontrolovat, jestli dob\u0159e funguje. A posledn\u00ed dobou tomu tak nebylo. \u017d\u00e1dn\u00e1 chyba nemohla b\u00fdt pova\u017eov\u00e1na za malou. A jemu to d\u011blalo starosti.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e Ann Kathrin vystoupila z koupelen, Tom si uv\u011bdomil, \u017ee m\u00e1 pr\u00e1vo na starosti.<\/p>\n

Vypadala bled\u011b, a rozhodn\u011b n\u011bco zhubla. Jej\u00ed ch\u016fze byla pomal\u00e1, ruku m\u011bla p\u0159ilo\u017eenou na rtech, m\u00e1lem do Toma narazila, ne\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee sed\u00ed na jej\u00ed posteli.<\/p>\n<\/div>\n

„M\u016fj Pane,“ vydala ze sebe p\u0159ekvapen\u011b. Jej\u00ed hlas byl trochu chraplav\u00fd. „J\u00e1 jsem ne- p\u0159ejete si n\u011bco?“<\/div>\n
„Nicole mi poslou\u017e\u00ed, kdy\u017e budu cht\u00edt,“ ujistil ji, ale vid\u011bl, \u017ee j\u00ed to neuklidnilo. Cht\u011bl by rad\u011bji ji, to v\u011bd\u011bli oba. „P\u0159i\u0161el jsem se zeptat na tv\u00e9 zdrav\u00ed.“<\/div>\n
„Oh,“ zatahala za p\u00e1sek sv\u00e9 r\u00f3by a trochu se zasm\u00e1la. „No, j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Beru to tak, \u017ee je ti st\u00e1le \u0161patn\u011b?“ zeptal se a ona zt\u011b\u017eka zvedla pohled. „Zme\u0161kalas n\u011bkolik j\u00eddel.“ P\u0159ejel pohledem po jej\u00ed postav\u011b. „A je to vid\u011bt.“<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed pousm\u00e1n\u00ed. „Myslela jsem, \u017ee by byli v\u0161ichni rad\u0161i, kdybych jedla m\u00e9n\u011b.“ Jej\u00ed \u017eertovn\u00fd v\u00fdraz zmizel, kdy\u017e Tom nevypadal pobaven\u011b.<\/div>\n
„Byly to t\u00fddny,“ p\u0159ipomn\u011bl j\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, omlouv\u00e1m se, m\u016fj Pane, nevypad\u00e1 to, \u017ee se tomu vyhnu.“ P\u0159e\u0161l\u00e1pla, prsty si hr\u00e1la s pram\u00ednky vlas\u016f. „Z\u00edtra mi p\u0159ivezou s\u00e9rum, to\u2026 V dal\u0161\u00edch p\u00e1r dnech se dozv\u00edm, co je \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
Jej\u00ed v\u00fdraz byl divn\u00fd, trochu nesoust\u0159ed\u011bn\u00fd, a Tom zav\u00e1hal; v\u00e1hal, jestli se j\u00ed m\u00e1 d\u00e1l vypt\u00e1vat. Ale \u0159ekl jen: „Pak bych byl r\u00e1d spraven o situaci. M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 povinnosti.“<\/div>\n
Ann Kathrin sklopila hlavu. „Ano, m\u016fj Pane.“<\/div>\n
Tom je\u0161t\u011b chv\u00edli z\u016fstal, ale ona se mu u\u017e do o\u010d\u00ed nepod\u00edvala a jemu bylo jasn\u00e9, \u017ee u\u017e ji znepokojil dostate\u010dn\u011b. Nat\u00e1hl se rukou pro jej\u00ed bradu a polo\u017eil j\u00ed pod ni prst, pol\u00edbil ji na rty, ne\u017e j\u00ed rukou sjel na rameno a ode\u0161el bez jedin\u00e9ho dal\u0161\u00edho slova.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\n<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Tom zvedl pohled a usm\u00e1l se. „Vyspal ses dob\u0159e?“<\/p>\n<\/div>\n

„U\u017e ses na to ptal, dvakr\u00e1t,“ dodal Bill ti\u0161e. Tom usykl a se zlost\u00ed se pod\u00edval na sv\u016fj ob\u011bd.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se; ob\u010das je t\u011b\u017ek\u00e9 konverzovat,“ p\u0159iznal a Bill se zdr\u00e1hav\u011b nat\u00e1hl pro jeho ruku.<\/div>\n
„Chov\u00e1me se trochu divn\u011b, ale znovu se nau\u010d\u00edme, jak se k sob\u011b chovat norm\u00e1ln\u011b,“ sl\u00edbil Bill. Tom mu stiskl ruku a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Tohle mi p\u0159ipom\u00edn\u00e1 na\u0161e prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed. Na\u0161e\u2026 plachost a neschopnost vid\u011bt na\u0161e vlastn\u00ed probl\u00e9my.“ Tom pustil Billovu ruku a vzal si trochu koodahu<\/em> a kolku<\/em>. „Up\u0159\u00edmn\u011b douf\u00e1m, \u017ee p\u0159es tohle jsme se u\u017e dostali.“<\/div>\n
\n

Bill rychle konej\u0161iv\u011b p\u0159ik\u00fdvl, kdy\u017e se ozvalo za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e.
\n„\u0158ekl jsem, \u017ee nechceme b\u00fdt ru\u0161eni!!“ rozk\u0159ikl se Tom, a Billovi bylo sluhy za dve\u0159mi l\u00edto. Letmo se na sv\u00e9ho man\u017eela pod\u00edval a Tom si povzdychl. „O co jde?“ zeptal se mnohem neutr\u00e1ln\u011bji.<\/p>\n

Dovnit\u0159 ve\u0161el sluha, kter\u00e9ho si Bill jen letmo pamatoval, a poklonil se. „M\u016fj Pane, Lord Kent z Domu Crae p\u0159ijel. \u0158\u00edk\u00e1, \u017ee ho \u010dek\u00e1te.“<\/p>\n<\/div>\n

Tom zav\u0159el o\u010di a p\u0159ik\u00fdvl. „Ano, \u010dek\u00e1m, jen ne te\u010f.“<\/em><\/div>\n
„Byl uveden do va\u0161eho Slune\u010dn\u00edho Pokoje.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl, kdy\u017e sluha ode\u0161el. „Omlouv\u00e1m se, l\u00e1sko, ale mus\u00edm j\u00edt na tu sch\u016fzku.“ Zvedl se neochotn\u011b ze \u017eidle, pol\u00edbil Billa na tv\u00e1\u0159, ne\u017e se oto\u010dil k odchodu.<\/div>\n
„Tomi?“<\/div>\n
Tom se p\u0159i tom osloven\u00ed zastavil a oto\u010dil se na sv\u00e9ho chot\u011b. „Ano?“ zeptal se s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
\n

„Budu tady, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161,“ sl\u00edbil Bill, a Toma zah\u0159\u00e1lo u srdce, \u017ee tady na n\u011bj Bill bude \u010dekat. Te\u010f ten obchod bude jen n\u011bco p\u0159echodn\u00e9ho, co m\u016f\u017ee odb\u00fdt. Tom je\u0161t\u011b jednou p\u0159ik\u00fdvl a ode\u0161el, ne\u017e by si to, \u017ee chce odej\u00edt, je\u0161t\u011b rozmyslel.<\/p>\n

Rychle \u0161el do sv\u00e9ho Slune\u010dn\u00edho pokoje, otev\u0159el dve\u0159e a uvid\u011bl Kenta, jak sed\u00ed v Tomov\u011b k\u0159esle s nohama na stole.<\/p>\n<\/div>\n

„Posledn\u00ed mu\u017e, kter\u00fd si tohle dovolil, se se zlou pot\u00e1zal,“ \u0159ekl hrub\u011b, ale Kent jen sotva zvedl pohled a zakroutil sv\u00fdm hust\u00fdm tmav\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Ano, ale byl z Domu Crae? Nemysl\u00edm si. D\u011bl\u00e1me v\u011bt\u0161inu toho, \u010deho by se ostatn\u00ed mu\u017ei ani neopov\u00e1\u017eili,“ \u0159ekl samolib\u011b. Tom proto\u010dil o\u010di a dvakr\u00e1t zatleskal, Kent vyjekl, kdy\u017e mu nohy najednou projely nehmotn\u00fdm stolem. „Kde ses tohle nau\u010dil?“ Kent polo\u017eil dla\u0148 na st\u016fl, kter\u00fd byl u\u017e najednou znovu cel\u00fd.<\/div>\n
„To m\u011b nau\u010dil Bill. Trvalo to cel\u00e9 odpoledne, ale nau\u010dil jsem se to. Nem\u016f\u017eu to d\u011blat dlouho, ale vid\u00edm, \u017ee to splnilo \u00fa\u010del.“ Te\u010f byl Tom ten sebejist\u00fd, kdy\u017e Kent navr\u00e1til k\u0159eslo jeho majiteli. „Te\u010f, ohledn\u011b toho, o \u010dem jsem ti volal?“<\/div>\n
„Dva lidi se m\u011b ptali, co to d\u011bl\u00e1m. Bu\u010f r\u00e1d, \u017ee jsem, kdo jsem, jinak by tvoje jm\u00e9no bylo na Spr\u00e1vn\u00edch z\u00e1znamech, napojen\u00e9 na jejich vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed.“ Kent byl ve sv\u00e9 obchodn\u00ed n\u00e1lad\u011b, a hravost kolem n\u011bj najednou zmizela.<\/div>\n
„Co jsi na\u0161el?“<\/div>\n
\n

„Nic, ne\u017e \u017ee \u0160et\u0159en\u00ed proti dodavateli bylo u\u017e n\u011bjakou dobu vy\u0159e\u0161eno.“ Pokr\u010dil Kent rameny a vyndal sv\u016fj datapad. „Po\u0161lu ti to.“<\/p>\n

Tom se se zamra\u010den\u00edm zvedl, kdy\u017e se obrazovka datapadu zkop\u00edrovala na pracovn\u00ed obrazovku. Tis\u00edce Dom\u016f ji plnily, dokud se neobjevil znak jejich Domu.<\/p>\n<\/div>\n

„Tohle nen\u00ed to, co jsem hledal.“ Cht\u011bl naj\u00edt alespo\u0148 z\u00e1blesk toho, \u017ee Jorg Tomovi nelhal o tom, \u017ee svolal \u0160et\u0159en\u00ed, ale na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bl, \u017ee to byla le\u017e. Jeho otec vypadal up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159ekvapen\u011b, kdy\u017e mu Lord Luke \u0159ekl, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0160et\u0159en\u00ed otev\u0159en\u00e9 nen\u00ed, a jeho otec se nikdy neobt\u011b\u017eoval schov\u00e1vat sv\u00e9 vady.<\/div>\n
„Tohle je v\u0161echno, co jsem na\u0161el, star\u00fd p\u0159\u00edteli.“ Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Te\u010f, placen\u00ed-„<\/div>\n
„Kente, uji\u0161\u0165uji t\u011b, \u017ee jsem s t\u00edm v pohod\u011b. Mus\u00edm te\u010f ale odej\u00edt, m\u00e1m n\u011bco\u2026 rozd\u011blan\u00e9ho.“<\/div>\n
Kent pokr\u010dil rameny a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
\n

„Promluv\u00edme si o financ\u00edch n\u011bkdy jindy.“ Tom tak\u00e9 p\u0159ik\u00fdvl a lord z Crae ode\u0161el.<\/p>\n

Kdy\u017e byl Tom zase s\u00e1m, vy\u0161el ze sv\u00e9ho Slune\u010dn\u00edho Pokoje a vydal se ke sv\u00e9mu otci, rychle ve\u0161el dovnit\u0159. Oba, Jorg i David, vzali Erika na n\u00e1v\u0161t\u011bvu p\u0159\u00e1tel, aby jim uk\u00e1zali sv\u00e9 d\u00edt\u011b, i kdy\u017e rostlo tak rychle, \u017ee si byl Tom jist\u00fd, \u017ee bude Erik za chv\u00edli b\u011bhat po dlouh\u00fdch chodb\u00e1ch Vave.<\/p>\n

Bylo tu ticho, co\u017e bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed; i kdy\u017e Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee tu nikdo nen\u00ed. Tom sv\u00e9ho otce v\u00eddal ve Slune\u010dn\u00edm Pokoji, pouze kdy\u017e t\u0159\u00eddil data, a byli p\u0159\u00edtomni dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i lid\u00e9 p\u0159es Infonexus. \u0160el d\u00e1l a p\u0159e\u0161el k pracovn\u00ed stanici. Musel v\u011bd\u011bt, jestli mu jeho otec opravdu lhal. Otev\u0159el slo\u017eky a hledal \u0160et\u0159en\u00ed. Skoro okam\u017eit\u011b na\u0161el hovor, datum m\u011bl n\u011bkolik dn\u00ed po Billov\u011b \u00fa\u017easn\u00e9m vystoupen\u00ed na Gree Ha.<\/p>\n<\/div>\n

P\u0159esn\u011b, jak \u0159\u00edkal.<\/div>\n
A\u010dkoliv mohl b\u00fdt jeho otec p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b nehodnov\u011brn\u00fd, m\u011bl Tom neur\u010dit\u00e9 podez\u0159en\u00ed, \u017ee tahle neshoda nebyla jeho pr\u00e1ce. Tom si promnul \u010delist.<\/div>\n
Tak a dost. Dnes ve\u010der zavol\u00e1 Kentovi znovu a tentokr\u00e1t p\u0159esko\u010d\u00ed p\u0159\u00edmo k informaci, o kterou se opravdu zaj\u00edm\u00e1, aby se k n\u00ed dostal. Bude ho to st\u00e1t je\u0161t\u011b v\u00edc, mo\u017en\u00e1 bude muset poru\u0161it i n\u011bkolik z\u00e1kon\u016f, ale bude to st\u00e1t za to.<\/div>\n
\n

Dostane Sen\u00e1tora Kraola d\u0159\u00edv, ne\u017e ud\u011bl\u00e1 n\u011bco dal\u0161\u00edho.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

V\u0161echno to za\u010d\u00ednalo b\u00fdt a\u017e moc pov\u011bdom\u00e9, jeho neschopnost sp\u00e1t, a nem\u011blo to co d\u011blat s prac\u00ed, ke kter\u00e9 se bude Tom muset r\u00e1no probudit. Ale bylo to t\u011b\u017ek\u00e9, v\u011bd\u011bl, \u017ee je Bill tak bl\u00edzko, ale st\u00e1le ne dostate\u010dn\u011b; co s t\u00edm Tom mohl d\u011blat?<\/p>\n<\/div>\n

Nemohl za n\u00edm j\u00edt, t\u00edm si byl jist\u00fd. Bill b\u00fdval je\u0161t\u011b st\u00e1le ob\u010das vyd\u011b\u0161en\u00fd, kdy\u017e se zapomn\u011bl ovl\u00e1dat, a Tom nemohl j\u00edt a vzbudit ho.<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b, kdyby byl Bill u\u017e vzh\u016fru, nebo by ho Tom probudil \u0165uk\u00e1n\u00edm\u2026 to by nebylo to sam\u00e9. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli by Bill mohl b\u00fdt<\/em> vzh\u016fru, jestli si zvykl na to, \u017ee spal s Tomem bok po boku, stejn\u011b jako si Tom zvykl na jeho p\u0159\u00edtomnost.<\/div>\n
Alespo\u0148 to st\u00e1lo za to, j\u00edt se pod\u00edvat.<\/div>\n
\n

A tak s mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edm z\u00e1m\u011brem ne\u017e naposled, kdy\u017e \u0161el chodbami k pokoj\u016fm sv\u00e9ho chot\u011b takhle pozd\u011b v noci, se Tom zvedl a pro\u0161el dve\u0159mi, \u0161el k Billovi.<\/p>\n

Kdy\u017e do\u0161el ke dve\u0159\u00edm, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se takhle Bill c\u00edtil, kdy\u017e mu nosil j\u00eddla t\u0159ikr\u00e1t denn\u011b, jen aby byl d\u00e1l odm\u00edt\u00e1n. Tom usykl.<\/p>\n<\/div>\n

Zvedl ruku a za\u0165ukal kloubky na d\u0159evo d\u0159\u00edv, ne\u017e si to dok\u00e1zal rozmyslet. Trvalo to mnohem krat\u0161\u00ed dobu, ne\u017e \u010dekal, a dve\u0159e se otev\u0159ely. Tom uvid\u011bl sv\u00e9ho man\u017eela, kter\u00fd vypadal zamy\u0161len\u011b, ale byl stejn\u011b tak vzh\u016fru jako on.<\/div>\n
„Tomi?“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
\n

„J\u00e1\u2026“ Tomovi zem\u0159ela slova na jazyku, p\u0159\u00e1l si, aby po n\u011bm Bill nat\u00e1hl ruku, proto\u017ee si nebyl jist\u00fd, jestli on se m\u016f\u017ee nat\u00e1hnout po Billovi. Povzdychl si. „M\u016f\u017eu bez tebe sp\u00e1t, ale je to t\u011b\u017ek\u00e9.“<\/p>\n

Mal\u00fd \u00fasm\u011bv se objevil v koutc\u00edch Billov\u00fdch \u00fast, jako by se cht\u011bl zasm\u00e1t, ale myslel si, \u017ee by to mohlo Toma urazit. Ustoupil, otev\u0159el dve\u0159e trochu v\u00edc, a to bylo dost pro Toma, aby m\u011bl pocit, \u017ee ho m\u016f\u017ee pol\u00edbit. A tak ud\u011blal.<\/p>\n<\/div>\n

Bill se usm\u00e1l proti rt\u016fm a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i, odt\u00e1hl se a p\u0159e\u0161el k posteli, \u010dekal, \u017ee bude n\u00e1sledov\u00e1n. Tom poslechl, \u0161el na opa\u010dnou stranu a \u010dekal, a\u017e Bill ulehne, ne\u017e se v\u016fbec opov\u00e1\u017eil si sednout.<\/div>\n
Po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli se Tom polo\u017eil na z\u00e1da, d\u00edval se na strop a pomyslel si, \u017ee tohle mu sta\u010d\u00ed, dokud bude Bill le\u017eet vedle n\u011bj. Ale pak se Bill nat\u00e1hl a propletl jejich prsty, Tom se na n\u011bj oto\u010dil a vid\u011bl, jak se na n\u011bj d\u00edv\u00e1. Opatrn\u011b si p\u0159ilehl bl\u00ed\u017e, a kdy\u017e Bill zvedl ruku, aby ho objal kolem ramen, Tom se mu polo\u017eil na hrudn\u00edk stejn\u011b tak, jako se p\u0159ed ned\u00e1vnem probudili.<\/div>\n
\n

Byli spokojen\u00ed, pro te\u010f.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

„\u010cast\u011bji se usm\u00edv\u00e1\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n

Bill zvedl pohled od sv\u00e9ho j\u00eddla s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech, a okam\u017eit\u011b ho sklopil, trochu d\u011btinsky, ne\u017e se znovu a je\u0161t\u011b v\u00edc usm\u00e1l. „Jsem \u010dast\u011bji \u0161\u0165astn\u00fd,“ \u0159ekl Andreasovi popravd\u011b.<\/div>\n
„Ty a Lord Tom, promluvili jste si?“ Blon\u010f\u00e1k se posadil naproti Billovi, pot\u0159eboval rychl\u00fd odpo\u010dinek, ne\u017e se setk\u00e1 se sv\u00fdm sahvahdem<\/em> v zahrad\u00e1ch.<\/div>\n
Bill se zakousl do purdu<\/em> a zavrt\u011bl hlavou. „Opravdu? Moc ne. M\u00e1m pocit, \u017ee tan\u010d\u00edme kolem probl\u00e9m\u016f, abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd.“<\/div>\n
„Spousta p\u00e1r\u016f se vyh\u00fdb\u00e1 diskuzi o v\u011bcech, o kter\u00fdch se boj\u00ed, \u017ee by je roze\u0161tvaly. Je to hloupost, jak v\u00ed\u0161.“
\n„Ano, v\u00edm. Probudil jsem se v tomto mo\u0159i nejistoty. Nez\u00e1vazn\u00fdch opat\u0159en\u00ed. Nep\u0159eji si ho urazit nebo obnovit jeho hn\u011bv. On m\u011b nechce vystra\u0161it, ani m\u011b k ni\u010demu nutit. Chci se p\u0159es to dostat, z t\u00e9to propasti.“<\/div>\n
\n

Andreas trochu p\u0159ik\u00fdvl. „A dostane\u0161, p\u0159\u00edteli. Dokud bude\u0161 potla\u010dovat nutk\u00e1n\u00ed pouze zapomenout.“<\/p>\n

Bill se na Andrease pod\u00edval a p\u0159ik\u00fdvl. „Te\u010f n\u011bco veselej\u0161\u00edho, co tv\u00e1 svatba?“<\/p>\n<\/div>\n

Andreas p\u0159ik\u00fdvl a rozvalil se. „Michael si u\u017e\u00edv\u00e1 ka\u017ed\u00fd kousek toho, j\u00e1 \u0159\u00edk\u00e1m pouze ‚ano, samoz\u0159ejm\u011b, jak chce\u0161‘, aby u\u017e bylo po v\u0161em.“ Ud\u011blal odh\u00e1n\u011bc\u00ed gesto rukou a Bill zakryl sv\u016fj sm\u00edch ka\u0161lem.<\/div>\n
„Na n\u011bkoho, kdo si je tak jist\u00fd sv\u00fdm \u017eivotem, bych si myslel, \u017ee ta svatba bude podle n\u011bj.“<\/div>\n
„To si mysl\u00ed\u0161?“ \u0159ekl sluha kysele. „Doj\u00ed\u0161 to j\u00eddlo, \u017ee jo, Bille?“<\/div>\n
Bill proto\u010dil o\u010di a p\u0159ik\u00fdvl, nat\u00e1hl se pro poh\u00e1r \u0161\u0165\u00e1vy. „U\u017e m\u011b nemus\u00edte sledovat, jak sis mohl v\u0161imnout.“<\/div>\n
„Lord Jorg m\u011b prosil, abych mu \u0159\u00edkal o tv\u00fdch j\u00eddlech poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e je doj\u00ed\u0161. Nemysl\u00edm si, \u017ee bude spokojen\u00fd, dokud trochu v\u00edc nep\u0159ibere\u0161.“<\/div>\n
\n

Bill se za\u010dervenal a schoval se za sv\u016fj poh\u00e1r.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

„Sehnal jsi pro m\u011b tu informaci?“<\/p>\n<\/div>\n

„D\u00edvat se do Sen\u00e1torov\u00fdch slo\u017eek a \u00fa\u010dt\u016f chce diskr\u00e9tnost a triky. Tak\u00e9 to n\u011bjak\u00fd \u010das trv\u00e1.“<\/em><\/div>\n
„Kolik m\u011b to bude st\u00e1t?“ zeptal se Tom, p\u0159ech\u00e1zel p\u0159ed Infonexem.<\/div>\n
„Jeliko\u017e jsme tak dob\u0159\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, a tv\u016fj kredit je dobr\u00fd v\u0161ude, nech\u00e1m t\u011b rozhodnout.“<\/em> Kent\u016fv \u00fasm\u011bv byl \u0161irok\u00fd; \u010dekal n\u011bco velk\u00e9ho za takov\u00fd risk, a Tom ho nemohl vinit. Tohle nebylo ileg\u00e1ln\u00ed<\/em>, ale nebylo to dobr\u00e9.<\/div>\n
„Bl\u00ed\u017e\u00ed se tv\u00e9 Leb Ha, \u017ee?“ zeptal se Tom najednou.<\/div>\n
„Ano, bl\u00ed\u017e\u00ed.<\/em>„<\/div>\n
„Pak, jeliko\u017e se bl\u00ed\u017e\u00ed Leb Ha, nech m\u011b d\u00e1t ti konkub\u00ednu ze S\u00eddla Vave. Nepou\u017eitou, ale pln\u011b vytr\u00e9novanou.“<\/div>\n
Kentovi se zaleskly o\u010di a narovnal se. „Nech\u00e1\u0161 m\u011b si vybrat?“<\/em><\/div>\n
„V\u00fdb\u011br bude jen na tob\u011b,“ sl\u00edbil Tom.<\/div>\n
„Tvrd\u011b vyjedn\u00e1v\u00e1\u0161, Tome z Vave,“<\/em> odsekl Kent la\u0161kovn\u011b.<\/div>\n
„Dohoda, Lorde Kente. Bude?“<\/div>\n
„Vskutku. Jak jsem \u0159\u00edkal, bude to trvat, ale ud\u011bl\u00e1m zpr\u00e1vu co nejpodrobn\u011bj\u0161\u00ed,“<\/em> sl\u00edbil Kent a ukon\u010dil hovor. Tom se odvr\u00e1til a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
\n

Sv\u00e9ho nep\u0159\u00edtele je pot\u0159eba poznat.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Tom zamrkal.<\/div>\n
Jak p\u0159\u00edjemn\u00e9<\/em>.<\/div>\n
Span\u00ed s Billem se je\u0161t\u011b nestalo zvykem, ale u\u017e nebylo neobvykl\u00e9, a probouzet se tak bylo skvostn\u00e9. Bylo to tepl\u00e9 a zachumlan\u00e9 a Bill byl skv\u011bl\u00e1 t\u00edha na jeho hrudn\u00edku.<\/div>\n
P\u0159\u00edjemn\u00e1, pohybuj\u00edc\u00ed se<\/em> v\u00e1ha.<\/div>\n
C\u00edtil, jak se jeho p\u00e1nev jemn\u011b ot\u0159ela o jeho a Tom vzdychl, pohladil Billa po z\u00e1dech a zabo\u0159il si obli\u010dej do jeho vo\u0148av\u00fdch vlas\u016f. Bill ud\u011blal tlumen\u00fd spokojen\u00fd zvuk a jeho rozkrok se znovu zabo\u0159il do Tomova.<\/div>\n
Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed zcela vzh\u016fru, a najednou ho napadlo, \u017ee t\u0159eba opravdu sn\u00ed. Vlastn\u011b, byl si jist\u00fd, \u017ee sn\u00ed.<\/div>\n
No, ale byl to dobr\u00fd sen.<\/div>\n
P\u0159ejel rukou Billovi po krku, do jeho hebk\u00fdch vlas\u016f, dal mu odvahu zvednout hlavu, co\u017e Bill poslu\u0161n\u011b ud\u011blal, nechal se pol\u00edbit.<\/div>\n
„Hmm,“ zamumlal Bill, a mo\u017en\u00e1 oba dva spali a Tomovi to bylo jedno. Kr\u00e1tce se odt\u00e1hl od Billov\u00fdch rt\u016f, vydechoval mu na n\u011b, ne\u017e se do nich znovu vpil, zajel jazykem man\u017eelovi do \u00fast a Bill zast\u00e9nal, p\u0159itulil se k n\u011bmu a Tom se za\u010dal chovat instinktivn\u011b.<\/div>\n
A od tohoto momentu v\u011bci pokra\u010dovaly tak, jak by m\u011bly, a Tomovi bylo v\u0161echno jedno, ale pak Bill lapal po dechu, ne vzru\u0161en\u011b, a Tom uc\u00edtil, jak ho chytly ruce za ramena a tla\u010dily ho pry\u010d.<\/div>\n
\n

Tomovi chv\u00edli trvalo, ne\u017e si uv\u011bdomil, co se d\u011bje, a \u017ee m\u00e1 reagovat. Zamrkal ohromen\u011b, a pak p\u0159\u00edjemn\u00e1 mlha z jeho mysli zmizela a on se rychle posadil. D\u00edval se, jak se Bill tak\u00e9 posadil, jak si rukou p\u0159ejel p\u0159es otekl\u00e9 rty a nejist\u011b ji tam nechal.<\/p>\n

„J\u00e1 jsem ne-“<\/p>\n<\/div>\n

„Ne, j\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
Jestli Bill v\u011bd\u011bl, pak Tom nev\u011bd\u011bl, co dal\u0161\u00edho \u0159\u00edct. Zva\u017eoval mo\u017enost, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed k sob\u011b do pokoje, ale po chv\u00edli ticha Bill nat\u00e1hl ruku, stiskl mu konej\u0161iv\u011b dla\u0148 a znovu se polo\u017eil, tentokr\u00e1t na bok. Necht\u011bl, aby Tom ode\u0161el. A tak se Tom tak\u00e9 znovu polo\u017eil.<\/div>\n
\n

Ale po zbytek noci se u\u017e navz\u00e1jem nedotkli.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u00e1le.“ Tom zvedl pohled a usm\u00e1l se na Ann Kathrin, kter\u00e1 pomalu ve\u0161la do pokoje. St\u00e1le se pohybovala jako nemocn\u00e1 a byla bled\u00e1 v obli\u010deji. „Ne\u010dekal jsem, \u017ee odpov\u00ed\u0161 na m\u00e9 p\u0159edvol\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
Usm\u00e1la se na n\u011bj. „P\u016fvodn\u011b jsem necht\u011bla,“ p\u0159iznala. „Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee se st\u00e1le nec\u00edt\u00edm dob\u0159e.“<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil. Volal pro ni v nad\u011bji, \u017ee u\u017e bude schopn\u00e1 \u010dinu. Po tom, jak se dnes probudil, st\u00e1le by se mu hodilo trochu \u00falevy. Ann Kathrin v tomhle byla v\u017edy druh\u00e1 nejlep\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Pak pro\u010d jsi neposlala Nicole? Byl bych nespokojen, ale pochopil bych to.“<\/div>\n
\n

Ann Kathrin byla stejn\u011b nejist\u00e1, jako kdy\u017e Toma vid\u011bla naposledy, st\u00e1le se mu odm\u00edtala pod\u00edvat do o\u010d\u00ed, a to ho znepokojovalo. Co kdy\u017e tohle byla n\u011bjak\u00e1 trval\u00e1 nemoc? Jinak by to p\u0159eci netrvalo tak dlouho, ne?<\/p>\n

„Mohu se posadit, m\u016fj Pane?“<\/p>\n<\/div>\n

Tom uk\u00e1zal na kraj postele, ani\u017e by se zamyslel, d\u00edval se na ni jako sokol.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 mi n\u011bco \u0159\u00edct, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m?“ pro\u010d by jinak m\u011bla z\u016fstat, kdyby s n\u00edm necht\u011bla mluvit, pro\u010d by jinak p\u0159i\u0161la? Co kdy\u017e jeho obl\u00edben\u00e1 byla<\/em> smrteln\u011b nemocn\u00e1 a nic pro ni u\u017e nejde ud\u011blat? On by nic nemohl ud\u011blat?<\/div>\n
„Mus\u00edm,“ potvrdila.<\/div>\n
A Tom si byl a\u017e nechutn\u011b jist\u00fd t\u00edm, \u017ee chce vskutku potvrdit svou bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se zk\u00e1zu.<\/div>\n
„\u010cek\u00e1m d\u00edt\u011b.“<\/div>\n
\n

Nebo mo\u017en\u00e1 jeho.<\/p>\n

autor: Little Muse & Majestrix
\n<\/strong>p\u0159eklad: LilKatie
\n<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

\n

original<\/strong><\/a><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Little Muse & Majestrix   \u00a0 \u00a0 Pokrok je kamenn\u00e1 cesta Lao dah? Nebylo to trochu moc? „\u0158\u00edk\u00e1\u0161 to, proto\u017ee jsi m\u016fj otec.“ Usm\u00e1l se Bill trochu a dal si pramen vlas\u016f za ucho. „Kdyby u\u017e Erik um\u011bl mluvit, pak by<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[434],"tags":[],"class_list":["post-7486","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-broken-hallelujah"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7486","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7486"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7486\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440840,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7486\/revisions\/79440840"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7486"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7486"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7486"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}