{"id":7510,"date":"2011-11-03T16:30:00","date_gmt":"2011-11-03T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7490"},"modified":"2011-11-03T16:30:00","modified_gmt":"2011-11-03T15:30:00","slug":"kopretina","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/03\/kopretina\/","title":{"rendered":"Kopretina"},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Za\u010d\u00ednalo l\u00e9to a slun\u00ed\u010dko z\u00e1\u0159ilo jako pominut\u00e9. Lid\u00e9 se se spokojen\u00fdmi \u00fasm\u011bvy vystavovali jeho z\u00e1\u0159i, aby nabrali alespo\u0148 tro\u0161ku bronzu b\u011bhem cesty z domova do pr\u00e1ce. I na venkov\u011b je o chyt\u00e1n\u00ed bronzu nouze, proto\u017ee v\u011bt\u0161ina lid\u00ed z vesnice doj\u00ed\u017ed\u011bla do pr\u00e1ce do nedalek\u00e9ho m\u011bsta.<\/div>\n
Slunce se odr\u00e1\u017eelo od hladiny oce\u00e1nu, kter\u00fd se kousek od p\u0159\u00edstavn\u00ed vesni\u010dky rozl\u00e9hal. Byla to pouze mal\u00e1 vesni\u010dka, ale jej\u00ed obyvatel\u00e9 si ji nemohli vynachv\u00e1lit. M\u011bli tu klid a pohodu, kter\u00e1 vl\u00e1dla mezi v\u0161emi obyvateli. Ob\u010das se sch\u00e1zeli v\u0161ichni v dom\u011b n\u011bkter\u00e9 ze star\u0161\u00edch obyvatelek, kter\u00e1 v\u0161em nava\u0159ila pov\u011bstn\u00fd bylinkov\u00fd \u010daj nebo horkou \u010dokol\u00e1du s dom\u00e1c\u00ed \u0161leha\u010dkou, a pov\u00eddali si a\u017e dlouho do noci.<\/p>\n

Dokonce i mlad\u00ed \u010dasto oce\u0148ovali tyto mo\u017enosti, proto\u017ee jich nebylo zrovna moc a r\u00e1di mezi sebou utu\u017eovali p\u0159\u00e1telsk\u00e9 vztahy. Tak to bylo i u \u010dty\u0159 chlapc\u016f, kte\u0159\u00ed cel\u00e9 d\u011btstv\u00ed str\u00e1vili spolu a ani te\u010f, kdy\u017e u\u017e byli dosp\u011bl\u00ed, tomu nebylo jinak. Tyhle spole\u010densk\u00e9 ve\u010dery u krbu p\u0159i \u010daji nebo hork\u00e9 \u010dokol\u00e1d\u011b p\u0159\u00edmo zbo\u017e\u0148ovali. \u010cas od \u010dasu, kdy\u017e u\u017e byli star\u0161\u00ed, chod\u00edvali potom je\u0161t\u011b zasednout do mal\u00e9 hosp\u016fdky k pivu a jin\u00e9mu alkoholu. \u010casto se bl\u00ed\u017eilo ke sv\u00edt\u00e1n\u00ed, kdy\u017e se vraceli dom\u016f.<\/p>\n

Bylo n\u00e1dhern\u00e9 odpoledne a slune\u010dn\u00ed paprsky poskakovaly po k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 hladin\u011b oce\u00e1nu. \u010cist\u00e1 voda p\u0159\u00edmo sv\u00e1d\u011bla ke koup\u00e1n\u00ed, av\u0161ak po\u010das\u00ed tomu st\u00e1le je\u0161t\u011b nep\u0159\u00e1lo. I kdy\u017e teplota vzduchu se bl\u00ed\u017eila k p\u011btadvac\u00edtce, teplota vody byla daleko ni\u017e\u0161\u00ed. Nikdo z vesnice si je\u0161t\u011b vodn\u00ed hr\u00e1tky nedovoloval. Daleko rad\u0161i chod\u00edvali na hodinov\u00e9 proch\u00e1zky po pob\u0159e\u017e\u00ed nebo vysed\u00e1vali na n\u011bkter\u00e9m z \u00fates\u016f pokryt\u00fdch tr\u00e1vou, stejn\u011b jako jeden ze \u010dty\u0159 chlapc\u016f.<\/div>\n

\n
\n

Sed\u011bl v hust\u00e9 tr\u00e1v\u011b, kter\u00e1 skoro skr\u00fdvala jeho t\u011blo, a rukama si podep\u00edral unaven\u00e9 t\u011blo. Nem\u011bl nic na pr\u00e1ci, proto\u017ee ani \u017e\u00e1dnou pr\u00e1ci nem\u011bl. Je\u0161t\u011b se necht\u011bl nutit do pr\u00e1ce; cht\u011bl si u\u017e\u00edvat ml\u00e1d\u00ed, dokud je to mo\u017en\u00e9. Nechal na svoji tv\u00e1\u0159 dopadat v\u00e1hav\u00e9 slunce a v\u011btrem \u010dechrat na kr\u00e1tko st\u0159i\u017een\u00e9 havran\u00ed vlasy. Uva\u017eoval, \u017ee by vr\u00e1til sv\u00fdm vlas\u016fm barvu slunce, ale zat\u00edm necht\u011bl nic m\u011bnit. Po\u010dk\u00e1 do dva-a-dvac\u00e1t\u00fdch narozenin. To bude stylov\u00e9.<\/p>\n

My\u0161lenky mu p\u0159eskakovaly jedna ke druh\u00e9, m\u00edsily se dohromady a vytv\u00e1\u0159ely zvl\u00e1\u0161tn\u00ed spletence, kter\u00e9 absolutn\u011b ned\u00e1valy smysl, ale jemu to nevadilo. Jeho srdce si zastesklo, kdy\u017e se jedna my\u0161lenka na budoucnost spojila s milou vzpom\u00ednkou, kter\u00e1 v\u017edy h\u0159\u00e1la jeho srdce.<\/p>\n

Sem na \u00fates kdysi nechodil s\u00e1m. Chodila sem jeho babi\u010dka. U\u017e kdy\u017e byl mal\u00fd, babi\u010dka ho br\u00e1vala za ruku a chodila s n\u00edm a\u017e sem. Spolu se potom vyh\u0159\u00edvali na slun\u00ed\u010dku a sledovali mraky, kter\u00e9 pluly po obloze. P\u0159irovn\u00e1vali jim r\u016fzn\u00e9 tvary. Kdy\u017e je to p\u0159estalo bavit, babi\u010dka si p\u0159it\u00e1hla chlapcovu hlavu do kl\u00edna, \u010dechrala mu kr\u00e1tk\u00e9 hn\u011bd\u00e9 vl\u00e1sky a vypr\u00e1v\u011bla mu p\u0159\u00edb\u011bhy, kter\u00e9 se p\u0159en\u00e1\u0161ely z generace na generaci.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, Bille,“ \u0159\u00edk\u00e1vala mu \u010dasto. „Moje maminka mi v\u017edycky \u0159\u00edk\u00e1vala, \u017ee a\u017e budu velk\u00e1 a n\u011bkdo se do m\u011b zamiluje, donese mi kv\u011btinu. Ka\u017ed\u00fd kv\u00edtek m\u00e1 n\u011bjakou symboliku. Nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 ji odhalit. Ne\u017e se to nau\u010d\u00ed\u0161, pamatuj, \u017ee \u010dlov\u011bk, kter\u00fd ti d\u00e1 kopretinu, bude ten nejlep\u0161\u00ed partner na cel\u00fd tv\u016fj \u017eivot. I mn\u011b v\u00e1\u0161 d\u011bde\u010dek dal kopretinu,“ zasm\u00e1la se ti\u0161e a zatahala l\u00e1skypln\u011b chlapce za vl\u00e1sky, kter\u00e9 se podobaly had\u00edm oc\u00e1sk\u016fm.<\/p>\n

Bill na babi\u010dku r\u00e1d vzpom\u00ednal. Kdy\u017e byl star\u0161\u00ed, vysv\u011btlovala mu v\u00fdznamy kv\u011btin, aby v\u011bd\u011bl, jakou kv\u011btinu m\u00e1 d\u00e1t d\u00edvce, a\u017e se o n\u011bjakou bude skute\u010dn\u011b zaj\u00edmat. Bill ji v\u017edycky bedliv\u011b poslouchal, aby pozd\u011bji n\u011bco nezmastil. Babi\u010dka mu \u0159\u00edk\u00e1vala, \u017ee d\u00edvky maj\u00ed pro kv\u011btiny daleko v\u011bt\u0161\u00ed cit ne\u017e chlapci, ale i Bill byl v rozezn\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00fdznam\u016f kv\u011btin dobr\u00fd.<\/p>\n

Vydechl do \u0161um\u011bn\u00ed vody a ti\u0161e popot\u00e1hl. Babi\u010dka mu stra\u0161n\u011b chyb\u011bla, i kdy\u017e u\u017e to bylo n\u011bkolik let, co vydechla naposledy. Bill se z jej\u00ed ztr\u00e1ty nikdy po\u0159\u00e1dn\u011b nevzpamatoval. P\u0159\u00e1l si, aby jej\u00ed hrob byl na \u00fatesu, ale jeho matka rozhodla jinak. Babi\u010dka byla na norm\u00e1ln\u00edm h\u0159bitov\u011b za vesnic\u00ed jako v\u0161ichni ostatn\u00ed ob\u010dan\u00e9. Bill tam nerad chodil, nesn\u00e1\u0161el onu nep\u0159\u00edjemnou atmosf\u00e9ru, kter\u00e1 na h\u0159bitovech panuje. U\u017e jen mrtvoln\u00e1 n\u00e1lada na h\u0159bitovech byl d\u016fvod, pro\u010d babi\u010dku skoro nenav\u0161t\u011bvoval.<\/p>\n

Opatrn\u011b sepjal prsty kolem st\u00e9bla tr\u00e1vy, kter\u00e9 ho \u0161imralo na tv\u00e1\u0159i. Utrhl jej a po\u0159\u00e1dn\u011b se posadil. S nanicovatou n\u00e1ladou na n\u011bm za\u010dal spl\u00e9tat uzl\u00edky. Nebylo to nic n\u00e1ro\u010dn\u00e9ho a on se rychle vr\u00e1til pod hladinu sv\u00fdch my\u0161lenek. Tentokr\u00e1t se zab\u00fdval t\u00edm, jestli on n\u011bkdy dostane kopretinu jako babi\u010dka, nebo jestli ji n\u011bkdy n\u011bkomu d\u00e1. Ve vesnici nebylo moc d\u00edvek a \u017e\u00e1dn\u00e1 z nich nest\u00e1la za to, aby se za n\u00ed ot\u00e1\u010del.<\/p>\n

Kousek d\u00e1l, pono\u0159en\u00fd do tr\u00e1vy, st\u00e1l za Billem jeho bratr. Chlapec s havran\u00edmi cop\u00e1nky, kter\u00fd se hrd\u011b mohl naz\u00fdvat t\u00edm star\u0161\u00edm<\/em>, i kdy\u017e jen sotva o 10 minut. R\u00e1d to vytahoval, kdy\u017e se spolu jakkoli po\u0161\u0165uchovali. Tentokr\u00e1t m\u011bl v\u0161ak v pl\u00e1nu n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. Nikdo si nikdy nedovolil Billa ru\u0161it na \u00fatesu. Bylo to jeho \u00fato\u010di\u0161t\u011b a ka\u017ed\u00fd tento fakt respektoval. Jeho bratr to v\u0161ak shled\u00e1val nejlep\u0161\u00edm m\u00edstem pro rozhovor.<\/p>\n

V ruce ma\u010dkal st\u00e9blo kopretiny, kdy\u017e se dal znovu do pohybu, aby se o p\u00e1r okam\u017eik\u016f posadil do tr\u00e1vy vedle Billa. Ani jeden z nich nic ne\u0159\u00edkal.<\/div>\n

„Ahoj,“ oto\u010dil se na Billa a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Co tu chce\u0161, Tome?“ zeptal se s kamennou tv\u00e1\u0159\u00ed Bill. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e n\u011bkdo naru\u0161oval jeho soukrom\u00ed na \u00fatesu. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed byl velice spole\u010densk\u00fd \u010dlov\u011bk, ale \u00fates byl odjak\u017eiva kol\u00e9bkou ticha a klidu; to na n\u011bm Bill miloval.<\/p>\n

„Cht\u011bl jsem si s tebou popov\u00eddat n\u011bkde v klidu, v\u00ed\u0161? A taky jsem ti n\u011bco donesl,“ pousm\u00e1l se Tom a polo\u017eil Billovi na stehno b\u00edl\u00fd kv\u00edtek. Bill zam\u017eoural do sv\u00e9ho kl\u00edna, kde se mu v m\u00edrn\u00e9m v\u011bt\u0159\u00edku pohupovala kr\u00e1sn\u00e1 kopretina. C\u00edtil, jak se mu do tv\u00e1\u0159\u00ed \u017eene krev a do o\u010d\u00ed slzy.<\/div>\n

„Tome, ale takovou kv\u011btinu mi nem\u016f\u017ee\u0161 jen tak d\u00e1t,“ vyp\u00edsknul. Krk m\u011bl sv\u00e1zan\u00fd rozpaky.<\/div>\n
„Pro\u010d bych nemohl?“<\/div>\n
„Takov\u00e1 kv\u011btina… prost\u011b ji nem\u016f\u017ee\u0161 d\u00e1t sv\u00e9mu bratrovi. To nejde. Mohl jsi mi don\u00e9st t\u0159eba… vl\u010d\u00ed m\u00e1k. V\u017edy\u0165 t\u011bch jsou te\u010f pln\u00e1 pole. Pro\u010d jsi mi donesl zrovna kopretinu?“ zeptal se Bill, jeho hlas zn\u011bl m\u00edrn\u00fdmi v\u00fd\u010ditkami. Cel\u00fd \u017eivot si p\u0159edstavoval, jak\u00e9 to bude, a\u017e mu n\u011bkdo donese kopretinu, nikdy by ho v\u0161ak nenapadlo, \u017ee to bude Tom.<\/p>\n

„Mohl jsem don\u00e9st vl\u010d\u00ed m\u00e1k, mohl jsem don\u00e9st chrpu, mohl jsem don\u00e9st naprosto cokoliv, ale j\u00e1 jsem donesl kopretinu, tak se s t\u00edm smi\u0159. Prost\u011b cht\u011bla k tob\u011b.“ Bill vzal k\u0159ehkou kv\u011btinku do ruky, aby si ji po\u0159\u00e1dn\u011b prohl\u00e9dl. Usm\u00edval se, kdy\u017e palcem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po sametov\u00fdch l\u00edstc\u00edch. Kopretiny jsou a budou kr\u00e1sn\u00e9. V jednoduchosti je kr\u00e1sa… p\u0159esn\u011b to na n\u011b pasovalo.<\/div>\n

„M\u011bli bychom j\u00edt dom\u016f, abych ji mohl d\u00e1t do vody. Byla by \u0161koda, kdyby uvadla,“ zamumlal roztr\u017eit\u011b Bill, ale jeho pohled pat\u0159il pouze kv\u011btin\u011b, kterou sv\u00edral mezi prsty.<\/p>\n

„Vlastn\u011b… nevybral jsem ji n\u00e1hodou,“ za\u010dal Tom a divoce se \u0161kr\u00e1bal vzadu na krku. Tak dlouho cht\u011bl n\u011bco podobn\u00e9ho \u0159\u00edct, ale nikdy nena\u0161el vhodnou situaci a odvahu. Tohle m\u011blo v\u0161echno zm\u011bnit a on si byl jist\u00fd, \u017ee kopretina sama o sob\u011b je dobrou z\u00e1minkou pro zm\u011bnu. Pokud ona Billa nep\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed, tak u\u017e nic. „V\u00eddal jsem t\u011b, jak chod\u00ed\u0161 na babi\u010d\u010din hrob se st\u00e1le stejnou kv\u011btinou, jak d\u00e1v\u00e1\u0161 st\u00e1le stejn\u00e9 kv\u011btiny m\u00e1m\u011b k narozenin\u00e1m, i kdy\u017e se j\u00ed v\u016fbec nel\u00edb\u00ed. Nen\u00ed to zase tak dlouho, co m\u011b m\u00e1ma poslala, abych j\u00ed n\u011bco donesl z p\u016fdy a j\u00e1 jsem tam na\u0161el malink\u00fd herb\u00e1\u0159. Cht\u011bl jsem ti ho don\u00e9st, ale v\u0161imnul jsem si pozn\u00e1mek, kter\u00e9 do n\u011bj babi\u010dka kdysi napsala. Proto jsem vybral kopretinu… Zn\u00e1zor\u0148uje p\u0159esn\u011b to, co jsem m\u011bl a st\u00e1le m\u00e1m na srdci. V\u00edm, \u017ee zn\u00e1\u0161 jej\u00ed v\u00fdznam,“ \u0161pitl Tom. Jeho hlas se b\u011bhem proslovu st\u00e1le v\u00edc l\u00e1mal. Nem\u011bl s\u00edlu pokra\u010dovat, byl r\u00e1d, \u017ee do\u0161el tak daleko. Tady jeho cesta kon\u010d\u00ed, tady p\u0159edal sv\u00e9 b\u0159\u00edm\u011b Billovi.<\/p>\n

V tichosti se sebral ze zem\u011b a ode\u0161el. Nechal tam \u010dernovlas\u00e9ho chlapce op\u011bt s jeho samotou, ale tentokr\u00e1t to bylo jin\u00e9. Tentokr\u00e1t na jeho srdci le\u017eelo t\u011b\u017ek\u00e9 kouzlo kopretiny. Opatrn\u011b uchopil jeden jej\u00ed okv\u011btn\u00ed l\u00edstek a pak dal\u0161\u00ed. \u0160eptal si zn\u00e1mou \u0159\u00edkanku, kterou sl\u00fdch\u00e1val u d\u011bv\u010dat z vesnice.<\/div>\n

„M\u00e1 m\u011b r\u00e1d, nem\u00e1 m\u011b r\u00e1d, m\u00e1 m\u011b r\u00e1d, nem\u00e1 m\u011b r\u00e1d…“ \u0161pital, dokud neutrhl posledn\u00ed l\u00edstek, p\u0159i kter\u00e9m se mu na tv\u00e1\u0159i rozlil \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

Vysko\u010dil ze zem\u011b a rozb\u011bhl se nejbezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed cestou dol\u016f z \u00fatesu, aby dohonil bratra a skon\u010dil v jeho n\u00e1ru\u010di…<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Za\u010d\u00ednalo l\u00e9to a slun\u00ed\u010dko z\u00e1\u0159ilo jako pominut\u00e9. Lid\u00e9 se se spokojen\u00fdmi \u00fasm\u011bvy vystavovali jeho z\u00e1\u0159i, aby nabrali alespo\u0148 tro\u0161ku bronzu b\u011bhem cesty z domova do pr\u00e1ce. I na venkov\u011b je o chyt\u00e1n\u00ed bronzu nouze, proto\u017ee v\u011bt\u0161ina lid\u00ed z vesnice doj\u00ed\u017ed\u011bla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7510","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7510","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7510"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7510\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7510"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7510"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7510"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}