{"id":7511,"date":"2011-11-02T18:30:00","date_gmt":"2011-11-02T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7491"},"modified":"2011-11-02T18:30:00","modified_gmt":"2011-11-02T17:30:00","slug":"eden","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/02\/eden\/","title":{"rendered":"Eden"},"content":{"rendered":"
autor: Amdee<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Datum publikace na THF: 2.6.2011<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Zdrav\u00edm v\u0161echny ze studen\u00e9ho severu! Jsem tu s dal\u0161\u00ed p\u0159elo\u017eenou jednod\u00edlkou z Amdyiny tvorby, a tentokr\u00e1te to nebudu dlouho okec\u00e1vat. V\u0161em v\u00e1m p\u0159eji p\u011bkn\u00e9 po\u010dten\u00ed. V\u00edtejte do twincestn\u00edho r\u00e1je, neboli Amdee napot\u0159et\u00ed. modrozelen\u00e1<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
O ve\u0159eje dve\u0159\u00ed mezi ob\u00fdvac\u00edm pokojem a vstupn\u00ed halou se op\u00edral jeho bratr. V ruce dr\u017eel \u0161\u00e1tek, se kter\u00fdm si nev\u011bdomky pohr\u00e1val, a d\u00edval se ven. Byl pohrou\u017een do sv\u00fdch my\u0161lenek, zmrazen na m\u00edst\u011b, v zapomn\u011bn\u00ed \u010dasu. Tom si povzdychl a sv\u00e9 o\u010di nechal bloudit po st\u00e1le stejn\u011b \u00fatl\u00fdch, te\u010f v\u0161ak u\u017e o n\u011bco svalnat\u011bj\u0161\u00edch pa\u017e\u00edch, kter\u00e9 si Bill zalo\u017eil na prsou. Venku panovalo kr\u00e1sn\u00e9 letn\u00ed r\u00e1no, uvnit\u0159 jejich domu v\u0161ak bylo v\u0161e pono\u0159eno do st\u00ednu a chladu obrovsk\u00e9, vzdu\u0161n\u00e9 m\u00edstnosti, stejn\u011b jako i oni sami.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom k n\u011bmu p\u0159istoupil o kousek bl\u00ed\u017e, kroky jeho bos\u00fdch nohou pleskaj\u00edc\u00ed o chladnou podlahu m\u00edstnosti, a Bill k n\u011bmu pooto\u010dil hlavu; bylo to jen nepatrn\u00e9 gesto, i tak v\u0161ak sta\u010dilo d\u00e1t Tomovi najevo, \u017ee si ho Bill v\u0161iml. Tom do\u0161el pomalu a\u017e k n\u011bmu a polo\u017eil sv\u016fj pr\u00e1zdn\u00fd kufr na podlahu. Scotty pozdvihl hlavu, sv\u00fdm pro\u0161ediv\u011bl\u00fdm \u010denichem kolem sebe p\u00e1rkr\u00e1t za\u010dmuchal, a potom se op\u011bt svalil na koberec a pokra\u010doval ve sv\u00e9m ps\u00edm sp\u00e1nku. V\u0161ichni ostatn\u00ed psi z jejich sme\u010dky hafan\u016f se l\u00edn\u011b povalovali venku na tr\u00e1vn\u00edku – nehybn\u00e9, chlupat\u00e9 hrom\u00e1dky lebed\u00edc\u00ed si u baz\u00e9nu. Z jejich Scottyho se v\u0161ak u\u017e sta\u010dil st\u00e1t sta\u0159e\u010dek a ostr\u00e9 slune\u010dn\u00ed paprsky mu ned\u011blaly p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e. P\u0159i pohledu na jejich st\u00e1rnouc\u00edho psa Toma p\u00edchlo u srdce.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nat\u00e1hl se po Billovi, sv\u00e9 ruce n\u011b\u017en\u011b polo\u017eil na jeho boky. Billovo t\u011b\u017ek\u00e9 nadechnut\u00ed bylo sp\u00ed\u0161e povzdechem. V tom povzdechu bylo vol\u00e1n\u00ed stesku a touhy, bylo v n\u011bm n\u011bco, co Tomovi \u0159\u00edkalo, jak moc je postr\u00e1d\u00e1n, a to n\u011bco v n\u011bm zahlodalo pocitem l\u00edtosti a viny, kter\u00fd se mu zavrtal pod k\u016f\u017ei jako plaz\u00edc\u00ed se \u010dervi. Zpropaden\u00ed parchanti, kter\u00fdch se poka\u017ed\u00e9 sna\u017eil zbavit, zadusit je, vym\u00fdtit, v\u017edy v\u0161ak marn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e ses sbalil?“ Zeptal se ho Tom ti\u0161e a zabo\u0159il sv\u016fj obli\u010dej do Billova z\u00e1tylku, vdechuj\u00edc tam jeho v\u016fni, tak \u010distou a sv\u011b\u017e\u00ed, bez \u017e\u00e1dn\u00fdch p\u0159\u00eddavk\u016f, \u017e\u00e1dn\u00e9 kosmetiky. Prost\u011b jen Bill. Jen a pouze jeho bratr.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill mu neodpov\u011bd\u011bl, zato v\u0161ak kolem sebe obepnul sv\u00e9 pa\u017ee je\u0161t\u011b o pozn\u00e1n\u00ed pevn\u011bji, svalovinu jeho \u0161\u00edje a zad strnulou pod tri\u010dkem, a Tom se sna\u017eil tu nerv\u00f3zn\u00ed k\u0159e\u010d sl\u00edbat pry\u010d. Jejich spole\u010dn\u00e1 chv\u00edle se zabarvovala smutkem a rozpaky, je\u017e se mezi n\u011b pl\u00ed\u017eiv\u011b vkr\u00e1daly.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Uvid\u00ed n\u00e1s…,“ varoval ho Bill. Tomov\u00fdm u\u0161\u00edm nemohlo uniknout, jak byl jeho hlas ochrapt\u011bl\u00fd, a okam\u017eit\u011b ho o Billa p\u0159epadl strach. M\u011bl nutk\u00e1n\u00ed jej str\u010dit do postele, zachumlat ho pod tlustou pe\u0159inu, a don\u00e9st mu hrnek hork\u00e9ho \u010daje. P\u0159esto v\u0161ak dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee ten rann\u00ed chrapot byl jen a jen d\u016fsledkem Billova rann\u00edho kou\u0159en\u00ed. Toho, jak cel\u00e9 dopoledne v podstat\u011b jen proml\u010del a zapaloval si jednu od druh\u00e9. A kv\u016fli tomu si o Billa d\u011blal starosti z \u00fapln\u011b jin\u00e9ho d\u016fvodu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale neuvid\u00ed…,“ za\u0161eptal Tom, kdy\u017e sv\u00fdmi n\u011b\u017en\u00fdmi polibky za\u010dal lemovat obrysy star\u00e9ho, blednouc\u00edho tetov\u00e1n\u00ed s TH logem. Vybledl\u00e9, rozpit\u00e9 obrysy. Symbol, kter\u00e9ho si Bill p\u0159ed mnoha l\u00e9ty v\u00e1\u017eil, a na kter\u00fd byl tak py\u0161n\u00fd. Bylo tomu u\u017e tak d\u00e1vno. Tak neskute\u010dn\u011b d\u00e1vno, \u017ee to snad muselo b\u00fdt v jin\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Le\u017eela tam u baz\u00e9nu a koupala se v z\u00e1plav\u011b slune\u010dn\u00edho sv\u011btla. Pomalu ale jist\u011b se stala ka\u017edodenn\u00ed, b\u011b\u017enou sou\u010d\u00e1st\u00ed jejich dom\u00e1cnosti. Stala se tou, po kter\u00e9 se Tom natahoval, byla onou, ke kter\u00e9 se Tom schoulil, kdy\u017e se West Hollywood pono\u0159il do no\u010dn\u00ed temnoty. Jak se to jen stalo? Kdy se to stalo?<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tomovy prsty se obepnuly kolem obna\u017een\u00fdch Billov\u00fdch ky\u010deln\u00edch kost\u00ed a za\u010daly je opatrn\u011b hladit p\u0159es tenkou vrstvu masa a k\u016f\u017ee. Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee se z nich n\u011bco podobn\u00e9ho v\u016fbec kdy stalo, \u017ee skon\u010dili tady a takhle? \u017de to, na co jim v \u017eivot\u011b jako jedin\u00e9m opravdu z\u00e1le\u017eelo, bylo ponech\u00e1no napospas, a te\u010f viselo na tak tenounk\u00e9m vl\u00e1sku. Ruce se pustily Billov\u00fdch bok\u016f, aby se nam\u00edsto toho pevn\u011b ovinuly kolem pasu mlad\u0161\u00edho z dvoj\u010dat. Ruce nach\u00e1zej\u00edc\u00ed ruce, prsty propl\u00e9taj\u00edc se s prsty, oni dva zauzlov\u00e1ni do sebe, spolu, necht\u00edc se u\u017e nikdy rozmotat. Znovu to zopakoval, kdy\u017e se jeho rty zlehka dotkly lal\u016f\u010dku Billova ucha.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Neuvid\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Znamenala pro n\u011bj hodn\u011b, ale nikdy ne nejv\u00edc. Snad to od n\u011bj bylo nemor\u00e1ln\u00ed, snad takhle mazal hranici mezi t\u00edm, co bylo \u0161patn\u011b a co spr\u00e1vn\u011b, hranici mezi u\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm se a zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm, kterou si s n\u00ed vyty\u010dil. Drobounk\u00fd \u00fasm\u011bv se roztan\u010dil po Billov\u00fdch rtech, kdy\u017e tu te\u010f tak st\u00e1li bl\u00edzko sebe, tak dokonale spojeni, a jako kdyby se u\u017e od sebe nikdy nem\u011bli odtrhnout, p\u0159ita\u017eeni k sob\u011b a spout\u00e1ni tis\u00edci uzly. Drobounk\u00fd \u00fasm\u011bv, \u00fasm\u011bv tak nepatrn\u00fd, \u017ee si ho Tom ani nev\u0161iml.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
St\u00e1li tam spolu, jako kdyby snad i cht\u011bli, aby je spat\u0159ila; a v hloubi sv\u00e9 du\u0161e si to skute\u010dn\u011b p\u0159\u00e1li. P\u0159estat se p\u0159etva\u0159ovat, p\u0159estat s lhan\u00edm. Jen jednou jedinkr\u00e1t moci znovu uv\u011b\u0159it poh\u00e1dce se \u0161\u0165astn\u00fdm koncem. Uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee se spolu dok\u00e1\u017eou postavit cel\u00e9mu sv\u011btu, \u017ee to jde p\u0159ivinout se k tomu druh\u00e9mu a nikdy se u\u017e neprobudit.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Chyb\u00ed\u0161 mi…,“ vyklouzlo z Tomov\u00fdch \u00fast a Bill jen p\u0159ik\u00fdvl. S\u00e1m to v\u011bd\u011bl, i kdy\u017e… I kdy\u017e…<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Milovali se spolu u\u017e jen z\u0159\u00eddka. M\u00e1lokdy jim bylo dop\u0159\u00e1no soukrom\u00ed jen jich dvou, bez povinnost\u00ed a vt\u00edrav\u00e9ho v\u011bdom\u00ed toho, jak\u00e1 byla jejich skute\u010dn\u00e1 \u017eivotn\u00ed realita. V Kalifornii to milovali, ale v\u0161echno te\u010f bylo tak jin\u00e9. Kdy\u017e tu te\u010f byla i ona… a ka\u017edodenn\u00ed \u017eivot… a dosp\u011blost. Za \u017eiva z nich byla stahov\u00e1na k\u016f\u017ee, a s t\u00edm i jejich sny. P\u0159ich\u00e1zeli o poh\u00e1dkovou vidinu moci milovat sv\u00e9ho bratra tak, jak se dva brat\u0159i nikdy milovat nesm\u011bj\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Los Angeles. M\u011bsto and\u011bl\u016f. A hada v r\u00e1ji.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Poj\u010f sem…,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e, a ani\u017e by \u010dekal na odpov\u011b\u010f, popadl Billovy pa\u017ee a zat\u00e1hl ho dve\u0159mi za roh. Nemuseli ani mluvit, jen se l\u00edbat. Te\u010f, kdy\u017e se c\u00edtili b\u00fdt v bezpe\u010d\u00ed, ukryt\u00ed p\u0159ed zv\u011bdav\u00fdma, vt\u00edrav\u00fdma o\u010dima venkovn\u00edho sv\u011bta. Z\u00e1dy op\u0159eni o ze\u010f, chtiv\u00e9, nedo\u010dkav\u00e9 rty sna\u017e\u00edc\u00ed se polapit rty toho druh\u00e9ho, vyh\u00e1n\u011bli sv\u00fdmi polibky hady z r\u00e1je.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom sv\u00edral Billovu hlavu, sna\u017eil se ji dr\u017eet v nehybnosti, a jeho palce p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly n\u011b\u017en\u011b po jeho z\u00e1tylku, po tom m\u00edst\u011b vzadu hned za jeho u\u0161ima. Byl to jeho zklid\u0148uj\u00edc\u00ed man\u00e9vr, kter\u00fdm v\u017edy v\u0161echno hned o krapet napravil.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Billovy prsty a dlan\u011b mapovaly k\u016f\u017ei Tomov\u00fdch zad, hladily ji, laskaly, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly po n\u00ed. Po dlouh\u00e9 dob\u011b si byli op\u011bt bl\u00edzko. V jejich dom\u011b bylo mrtvo. Ticho a klid \u017eehnalo intimn\u00edmu okam\u017eiku, kter\u00fd byl pro n\u011b takovou vz\u00e1cnost\u00ed. Scotty si z\u00edvl a p\u0159evalil se na druh\u00fd bok. V\u011btr\u00e1k na strop\u011b se oz\u00fdval tich\u00fdm vr\u010den\u00edm. Skute\u010dn\u00fd \u017eivot byl n\u011bkde tam venku, \u0161el mimo n\u011b. Oni dva te\u010f zakou\u0161eli chu\u0165 sv\u00e9ho r\u00e1je.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
A jak to p\u0159i\u0161lo, tak to zase bylo pry\u010d. Tom rad\u0161i s\u00e1m jejich polibek ukon\u010dil, ne\u017e aby byli n\u011bk\u00fdm ne\u010dekan\u011b p\u0159isti\u017eeni.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u011bli bychom se d\u00e1t do balen\u00ed, jinak to budeme zase tvrd\u011b nest\u00edhat,“ \u0159ekl.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom v\u017edycky z du\u0161e nen\u00e1vid\u011bl chaos a nepo\u0159\u00e1dek. Nikdy nep\u0159ich\u00e1zelo v \u00favahu, aby v\u011bci ne\u0161ly tak, jak j\u00edm byly p\u016fvodn\u011b napl\u00e1nov\u00e1ny. A stejn\u011b tak ho nesn\u00e1\u0161el i te\u010f, kdy jejich \u017eivoty zaznamenaly u\u017e tolik zm\u011bn.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill n\u011bm\u011b pok\u00fdvl hlavou, i kdy\u017e se nejd\u0159\u00edv na jeho obli\u010deji objevil z\u00e1blesk v\u00e1h\u00e1n\u00ed a nejistoty. Tak m\u00e1lo jednoduchosti v jejich \u017eivot\u011b, v\u017edy dv\u011b strany ka\u017ed\u00e9 mince. Te\u010f se v\u0161ak vraceli dom\u016f, chystali se zav\u00edtat do \u010das\u016f d\u00e1vno pro\u0161l\u00fdch. Do jejich d\u011btstv\u00ed a \u010das\u016f zapr\u00e1\u0161en\u00fdch p\u016fd, m\u011bli znovu zakusit v\u016fn\u00ed \u010derstv\u011b pose\u010den\u00e9ho tr\u00e1vn\u00edku, m\u011bli se vr\u00e1tit k za\u010d\u00e1tk\u016fm v\u0161eho.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ke sv\u00e9 nevinnosti.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jak se v\u016fbec dalo vr\u00e1tit tam, kde na n\u011b \u010dekala jejich minulost a to, co kdysi jednou byli p\u0159ed t\u00edm v\u0161\u00edm, ne\u017e se z nich stalo to, co jsou te\u010f.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
D\u00edvka u baz\u00e9nu pooto\u010dila hlavu a zahl\u00e9dla je p\u0159es sklen\u011bn\u00e9 dve\u0159e haly. Vid\u011bla, jak zvedaj\u00ed sv\u00e9 kufry a zd\u00e1lky se na n\u011b usm\u00e1la. Jej\u00ed \u00fasm\u011bv j\u00ed byl op\u011btov\u00e1n, proto\u017ee tak se to holt d\u011bl\u00e1. Hr\u00e1li si s ohn\u011bm, pohybovali se na hranici neslu\u0161nosti a toho, co bylo spr\u00e1vn\u011b a co bylo \u0161patn\u011b. To by ona nikdy nepochopila.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty ji m\u00e1\u0161 opravdu r\u00e1d, \u017ee jo?“ \u0159ekl Bill prost\u011b. Sv\u00fdm dotazem vznesl jen r\u00e9torickou ot\u00e1zku. Ve sv\u00e9 ruce st\u00e1le je\u0161t\u011b sv\u00edral po\u0159\u00e1d ten sam\u00fd \u0161\u00e1tek, kter\u00fd se chystal spole\u010dn\u011b s jeho ostatn\u00edmi dopl\u0148ky p\u0159ibalit do obrovsk\u00fdch kufr\u016f, ve kter\u00fdch v\u0161echno m\u011blo sv\u00e9 vlastn\u00ed m\u00edsto.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm t\u011b… V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, jak to je.“ Tom pokra\u010doval d\u00e1l, ani\u017e by se ohl\u00e9dl. K\u0159e\u010dovit\u00e9 sev\u0159en\u00ed prst\u016f na dr\u017eadle kufru a b\u011blaj\u00edc\u00ed klouby jeho rukou v\u0161ak Billovi prozradily v\u00edc ne\u017e tis\u00edce nahlas vysloven\u00fdch slov.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill to v\u011bd\u011bl. Bill u\u017e byl p\u0159\u00edli\u0161 star\u00fd, vid\u011bl a za\u017eil p\u0159\u00edli\u0161 hodn\u011b, ne\u017e aby se mohl domn\u00edvat jinak. P\u0159\u00edli\u0161 nato, aby se pou\u0161t\u011bl do boje se sedmihlav\u00fdmi san\u011bmi a v\u011btrn\u00fdmi ml\u00fdny. P\u0159\u00edli\u0161 poskvrn\u011bn\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Byli by \u0161li do hotelu, ale Tom nal\u00e9hal a Bill, ten nikdy nedok\u00e1zal odol\u00e1vat p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Poci\u0165ovali zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nutk\u00e1n\u00ed ocitnout se n\u011bkde, kde to u\u017e dob\u0159e znali a byli j\u00edm zaplaveni, za\u017eralo se jim do morku kost\u00ed a prostupovalo jejich srdce. Nem\u011blo by smysl – aspo\u0148 z praktick\u00e9ho hlediska – p\u0159el\u00e9t\u00e1vat Atlantik mezi jejich vystoupen\u00edmi v Rusku a Japonsku tam a zp\u00e1tky, a tak se rozhodli z\u016fstat, napl\u00e1novali si t\u0159i t\u00fddny volna a obh\u00e1jili si to pot\u0159ebou pauzy v pr\u00e1ci na jejich nov\u00e9m albu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pot\u0159ebou pauzy v jejich \u017eivot\u011b… v pr\u00e1ci na jejich nov\u00e9 existenci.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b ocitli p\u0159ed t\u00edm domkem, kter\u00fd vypadal po\u0159\u00e1d stejn\u011b jako kdysi p\u0159ed l\u00e9ty – mo\u017en\u00e1 byl jen o n\u011bco star\u0161\u00ed, se\u0161lej\u0161\u00ed, s vybledlej\u0161\u00ed fas\u00e1dou a stromy lemuj\u00edc\u00edmi zahradu o pozn\u00e1n\u00ed vzrostlej\u0161\u00edmi – p\u0159epadly je vzpom\u00ednky. S t\u00edm domem byli s\u017eit\u00ed ji\u017e od d\u011btstv\u00ed. Ten d\u016fm byl jedn\u00edm z r\u00e1j\u016f na zemi.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom \u0161m\u00e1tral po kaps\u00e1ch, jak se sna\u017eil naj\u00edt sv\u016fj bal\u00ed\u010dek cigaret, kdy\u017e se v n\u011bm ozvalo to zn\u00e1m\u00e9, vzd\u00e1len\u00e9, ale i tak zcela neodbytn\u00e9 na\u0161ept\u00e1v\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 mu p\u0159ikazovalo si nezap\u00e1lit. Tom sv\u00e9 cigarety rad\u0161i nechal b\u00fdt. Bill se na n\u011bj pod\u00edval a Tom pokr\u010dil rameny. Oba se c\u00edtili jako mal\u00ed kluci. Bylo naprosto jedno, kolik fotek a vide\u00ed, na nich\u017e byli zachyceni s cigaretou v ruce, bylo v ob\u011bhu a pro ve\u0159ejnost dostupn\u00fdch. P\u0159ed prarodi\u010di si zkr\u00e1tka zap\u00e1lit nemohli. Bylo to jejich nepsan\u00e9 pravidlo. Tady se z nich op\u011bt staly d\u011bti.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
A oni se jimi stali r\u00e1di… alespo\u0148 pro tentokr\u00e1t.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
N\u011bco takov\u00e9ho jim v hotelu nikdy nehrozilo. Tam jim nebylo dovoleno b\u00fdt ni\u010d\u00edm jin\u00fdm u\u017e \u0159adu let. To, co kdysi pova\u017eovali za zn\u00e1mku svobody a dosp\u011blosti, je te\u010f svazovalo, jejich v\u011bk a \u017eivotn\u00ed pro\u017eitky, je uvrhovalo do okov\u016f. V\u0161e kolem nich, jen anonymn\u00ed postele a hotelov\u00e1 minimyd\u00e9lka balen\u00e1 po jednom kuse. V p\u011btihv\u011bzdi\u010dkov\u00fdch hotel\u00edch se d\u00edt\u011b z nikoho nestane.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ona tu s nima nebyla. Nep\u0159ijela. Z\u016fstala v LA a starala se o jejich psy. Bylo to tak lep\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill popadl dr\u017eadlo sv\u00e9ho kufru a v tom sam\u00e9m okam\u017eiku se otev\u0159ely dve\u0159e domu a rty obou dvoj\u010dat se rozt\u00e1hly do \u0161irok\u00e9ho, v\u0159el\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
D\u011bde\u010dek se na jejich album nezeptal, stejn\u011b tak jako se nezeptal na jejich \u017eivot v Hollywoodu. O kapele hovo\u0159ili u\u017e jen z\u0159\u00eddka, ne jako na za\u010d\u00e1tku. \u0160anony a alba s fotografiemi a v\u00fdst\u0159i\u017eky z novin kon\u010dily n\u011bkdy kolem konce roku 2007, za\u010d\u00e1tku 2008, a te\u010f se u\u017e na nich jen vrstvil prach, jak byly \u00fahledn\u011b vedle sebe narovn\u00e1ny na polici jejich knihovny. Vzpom\u00ednka vedle vzpom\u00ednky. Jedna za druhou. Tom si byl jist, \u017ee d\u011bde\u010dek s babi\u010dkou po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b sledovali novinky a zpr\u00e1vy o nich, ale jejich proz\u00edravost a moudrost jim radila o tom nemluvit. Moudrost nabyt\u00e1 v\u011bkem a \u017eivotn\u00ed zku\u0161enost\u00ed. Moudrost, je\u017e dok\u00e1\u017ee rozli\u0161it, \u010deho si v\u0161imnout, a co ze sv\u00e9ho podv\u011bdom\u00ed vytla\u010dit. A Tom jim byl za to neskonale vd\u011b\u010dn\u00fd. S\u00e1m toti\u017e mnohdy ani nev\u011bd\u011bl, co by jim na jejich zv\u00eddav\u00e9 ot\u00e1zky mohl \u0159\u00edct.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo to tak snadn\u00e9 lh\u00e1t do o\u010d\u00ed ciz\u00edm lidem, kdy\u017e poskytovali rozhovory, ale tady a takhle… to ne.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jedl pala\u010dinky, kter\u00e9 pro n\u011bj a pro Billa babi\u010dka ud\u011blala, a hr\u00e1l si nepokojn\u011b se sv\u00fdma nohama pod stolem, jak to b\u00fdvalo jeho zvykem ji\u017e od d\u011btstv\u00ed. Pala\u010dinky chutnaly jako v\u017edycky – stejn\u00e1 chu\u0165, stejn\u00e9 vzpom\u00ednky, jimi\u017e byl tento d\u016fm napln\u011bn – vzpom\u00ednky na jeho d\u011btstv\u00ed, jen nepatrn\u011b vy\u0161isovan\u00e9 \u010dasem, podobn\u011b jako z\u00e1\u0159ijov\u00e1 podzimn\u00ed zele\u0148. Zeptali se na ni a bylo a\u017e do o\u010d\u00ed bij\u00edc\u00ed, jakou maj\u00ed z Toma radost. Bill na zlomek vte\u0159iny ztuhl, a pak si do pusy rychle str\u010dil dal\u0161\u00ed sousto. Jen na zlomek vte\u0159iny, dostate\u010dn\u011b dlouho v\u0161ak na to, aby si toho Tom sta\u010dil v\u0161imnout. Dotkl se pod stolem Billova kolena a jemn\u011b ho po n\u011bm za\u010dal hladit, kdy\u017e prarodi\u010d\u016fm odpov\u00eddal. Kdy\u017e byl rozerv\u00e1n vejp\u016fl.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Babi\u010dka se ho nap\u016fl \u0161k\u00e1dliv\u011b zeptala, jestli m\u00e1 v \u00famyslu se zasnoubit. V\u0159ele se u toho sm\u00e1la, ale pod fas\u00e1dou jej\u00ed veselosti bylo zn\u00e1t, \u017ee svou ot\u00e1zku mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. Mo\u017en\u00e1 se ve skute\u010dnosti o Toma i strachovala. A on si pod b\u0159emenem obav p\u0159ipadal tak mal\u00fd. B\u0159\u00edm\u011b jej\u00edch obav… stejn\u011b, jako kdy\u017e s Billem kdysi vy\u0161plhali do koruny toho nejvy\u0161\u0161\u00edho stromu, nebo kdy\u017e sj\u00ed\u017ed\u011bli na s\u00e1\u0148k\u00e1ch z p\u0159\u00edli\u0161 prudk\u00e9ho kopce.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
– Jsem, babi, v po\u0159\u00e1dku. Oba jsme s Billem v po\u0159\u00e1dku. Nemus\u00ed\u0161 se o n\u00e1s b\u00e1t. –<\/div>\n
Cht\u011bl j\u00ed to \u0159\u00edct, nam\u00edsto toho ale uzamkl sv\u00e9 rty, nejist\u011b se na ni usm\u00e1l, a pak se za\u010dal sm\u00e1t tak\u00e9. C\u00edtil, jak se p\u0159etva\u0159uje, v\u011bd\u011bl, \u017ee v\u0161e jen p\u0159edst\u00edr\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pozd\u011bji toho sam\u00e9ho ve\u010dera Tom s Billem le\u017eeli zavrt\u00e1ni pod pokr\u00fdvkou na matrac\u00edch polo\u017een\u00fdch vedle sebe na podlaze hostinsk\u00e9ho pokoje v prvn\u00edm pat\u0159e. Za oknem jejich pokoje st\u00e1l po\u0159\u00e1d ten sam\u00fd strom, co tenkr\u00e1t, kdy\u017e jim bylo t\u0159in\u00e1ct, pou\u017e\u00edvali s oblibou jako \u00fanikovou cestu, kdy\u017e v noci potaj\u00ed ut\u00edkali ven, pokladem v jejich kapse byly ukraden\u00e9 cigarety, kter\u00e9 za gar\u00e1\u017e\u00ed a beze sv\u011bdk\u016f spolu kou\u0159ili. Ten sam\u00fd strom, jeho\u017e v\u011btve te\u010f ti\u0161e \u0161kr\u00e1baly o okenn\u00ed tabule, list\u00ed \u0161ustilo. Ten sam\u00fd strom, jen vy\u0161\u0161\u00ed a statn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ed 8 lety. Tom cht\u011bl v\u011b\u0159it tomu, \u017ee i on s Billem byli jako ten strom.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Po 8 letech st\u00e1le stejn\u00ed, jen vy\u0161\u0161\u00ed a statn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
I v\u0161e ostatn\u00ed bylo stejn\u00e9 jako p\u0159ed l\u00e9ty. Tom c\u00edtil, jak se mu bolestn\u011b sv\u00edraj\u00ed \u00fatroby, kdy\u017e sledoval, jak sebou na sv\u00e9 matraci Bill nepokojn\u011b h\u00e1z\u00ed ze strany na stranu. Od t\u00e9 doby, co tady takhle spolu spali naposledy, u\u017e sta\u010dili proj\u00edt tolika zm\u011bnami. Bill si kone\u010dn\u011b v\u0161iml, \u017ee se na n\u011bj Tom d\u00edv\u00e1. Zpod pe\u0159iny mu vykukovaly jen o\u010di a nos, a kdy\u017e byl polapen do \u010darovn\u00e9 s\u00edt\u011b identick\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, p\u0159ineslo mu to klid.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co ty tam…?“ za\u0161eptal Tom a usm\u00e1l se.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„A co ty…?“ odpov\u011bd\u011bl Bill a p\u00e1rkr\u00e1t nejist\u011b zamrkal, jako kdyby si cht\u011bl ov\u011b\u0159it, \u017ee se od n\u011bj Tom neoto\u010d\u00ed, \u017ee nikam nezmiz\u00ed. Tom z\u016fstal.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 usnout?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu… Jen tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm…“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„A o \u010dem?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak r\u016fzn\u011b.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Na okam\u017eik z\u016fstali le\u017eet beze slova, a pak se jejich ruce vydaly pod pokr\u00fdvkou samovoln\u011b hledat, prsty poslepu p\u00e1trat. V p\u016fli cesty se jejich ruce setkaly, prsty se propletly, pevn\u011b se stiskly. A najednou \u0159eka \u010dasu odplavila v\u0161echny ty roky, smyla je, spl\u00e1chla, a\u017e po nich nez\u016fstaly \u017e\u00e1dn\u00e9 stopy, \u017e\u00e1dn\u00e9 jizvy. Obez\u0159etn\u011b a pla\u0161e se kone\u010dky prst\u016f dot\u00fdkaly povrchu t\u011bla, kter\u00e9 znaly ji\u017e nazpam\u011b\u0165, kter\u00e9 si n\u00e1rokovaly u\u017e nes\u010detn\u011bkr\u00e1t p\u0159edt\u00edm, te\u010f a v tomto okam\u017eiku v\u0161ak jakoby poprv\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
V pr\u016fb\u011bhu let se Tom Billa dot\u00fdkal na miliony zp\u016fsob\u016f. Vyzn\u00e1vali si l\u00e1sku, milovali se spolu, drsn\u011b a bez pardonu se dok\u00e1zali vz\u00e1jemn\u011b ojet, zoufale se sna\u017eili poznat toho druh\u00e9ho a z\u00edskat p\u0159\u00edstup ke v\u0161emu, co se jim nab\u00edzelo. Kruh se uzav\u00edral. Op\u011bt byli d\u011btmi v t\u011blech 21let\u00fdch mlad\u00edk\u016f. Brzy 22let\u00fdch. A \u010das p\u00e1d\u00ed tak rychle vp\u0159ed. V jejich doteku byla nevinnost. Tom to c\u00edtil. Vid\u011bl ji v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch, kdy\u017e ho te\u010f pozorn\u011b sledoval.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Promi\u0148 mi\u2026,“ omluvn\u00e1 slova se v\u00e1hav\u011b vydrala z jeho \u00fast a donesla se a\u017e k Billovi.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Billovy o\u010di se zav\u0159ely, n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvl. A Tom m\u011bl pocit, jako by byl probod\u00e1v\u00e1n, jako by ka\u017ed\u00fd nerv jeho t\u011bla byl spalov\u00e1n elektrodami. Jen na jednu jedinou noc, na cel\u00e9 t\u0159i t\u00fddny si p\u0159\u00e1l, aby znovu dok\u00e1zal uv\u011b\u0159it poh\u00e1dk\u00e1m. N\u011bco v Billovi mu v\u0161ak \u0159\u00edkalo, \u017ee poh\u00e1dky u\u017e d\u00e1vno skon\u010dily, \u017ee pat\u0159\u00ed minulosti a ne sv\u011btu dosp\u011bl\u00fdch. Je konec v\u0161em drak\u016fm a superman\u016fm.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Miluje\u0161 ji?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tomu se nedalo vyhnout.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Miluji.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00edc ne\u017e m\u011b?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nikdy v\u00edc ne\u017e tebe.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak potom je to v po\u0159\u00e1dku. Ch\u00e1pu to.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u016f\u017eu si p\u0159el\u00e9zt k tob\u011b?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jasn\u011b.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
M\u011bs\u00edc a hv\u011bzdy oza\u0159ovaly jejich pokoj studen\u00fdm sv\u011btlem, kter\u00e9 se odr\u00e1\u017eelo ve dvou p\u00e1rech leskl\u00fdch, zvlhl\u00fdch o\u010d\u00ed. Tom se p\u0159isunul k Billovi bl\u00ed\u017e, poodkryl jeho pokr\u00fdvku a vlezl si pod ni. Koruny strom\u016f \u0161elestily ve v\u011btru, nar\u00e1\u017eely do oken, jedno t\u011blo se p\u0159imklo ke druh\u00e9mu. Bylo jim to souzeno.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom n\u00e1hle zav\u00e1hal, byl p\u0159emo\u017een strachem. B\u00e1l se op\u011bt splynout do jednoho jedin\u00e9ho d\u00fdchaj\u00edc\u00edho organismu. Pokoj byl napln\u011bn vzpom\u00ednkami, a\u017e se jeho smysly pod jejich vahou za\u010daly dusit. Necht\u011bl Billovi ubl\u00ed\u017eit, necht\u011bl ho zlomit. B\u00e1l se toho te\u010f stejn\u011b jako i tenkr\u00e1t. Spla\u0161en\u011b tlukouc\u00ed srdce, t\u011blo v plamenech a ta v\u016fn\u011b… to byl jeho Bill. V\u017edy a v\u0161e jen pro Billa.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tenkr\u00e1t huben\u00e9 t\u011blo t\u0159in\u00e1ctilet\u00e9ho chlapce a nagelovan\u00e9 vlasy v je\u017e\u010d\u00edm \u00fa\u010desu. Jeho postava te\u010f u\u017e dosp\u011bl\u00e9ho mu\u017ee se v\u0161\u00edm sv\u00fdm tetov\u00e1n\u00edm, piercingy a mu\u017en\u00fdm strni\u0161t\u011bm, ot\u00edraj\u00edc\u00edm se o Tomovu tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e nikdy bych nikoho nedok\u00e1zal milovat tak, jak miluji tebe,“ dozn\u00e1valy Tomovy pohybuj\u00edc\u00ed se rty do k\u016f\u017ee krku sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
S dor\u016fst\u00e1n\u00edm do dosp\u011blosti p\u0159i\u0161lo i uv\u011bdom\u011bn\u00ed si, \u017ee boj s v\u011btrn\u00fdmi ml\u00fdny byl marn\u00fd. Mohli se pokusit riskovat, pokou\u0161et \u0161t\u011bst\u00ed a testovat p\u0159\u00edstupn\u00fd limit, ale \u017eivot se stal i tak nel\u00edtostn\u00fdm. Dosp\u00edv\u00e1n\u00ed bylo krut\u00e9. Bylo pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee se s n\u00ed Tom zasnoub\u00ed. Domek se zahr\u00e1dkou a t\u0159i haranti k tomu. Tak to u\u017e v \u017eivot\u011b chod\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Billa by se Tom ale nikdy nedok\u00e1zal vzd\u00e1t. Za noc\u00ed, jakou byla tato, byli op\u011bt jedn\u00edm.<\/div>\n
To byl jejich Eden. V jejich r\u00e1ji h\u00e1\u010fat nebylo.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Sundej si to\u2026,“ Bill zamumlal a s\u00e1m si u\u017e ze sebe p\u0159ekotn\u011b strh\u00e1val boxerky a tri\u010dko. A Tom ho n\u00e1sledoval… tak, jak to ud\u011blal i v\u017edy p\u0159edt\u00edm… tak, jak to v\u017edy d\u011blat bude.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
S horlivost\u00ed, je\u017e by m\u011bla b\u00fdt vlastn\u00ed jen panic\u016fm, se propletly jejich pa\u017ee a stehna, t\u011bla se zapasovala a penisy se v sev\u0159en\u00ed jejich trup\u016f ot\u00edraly o sebe. Vodop\u00e1d proseb spl\u00fdval z jejich rt\u016f – Je mi to tak l\u00edto… Promi\u0148 mi… Odpus\u0165… Pros\u00edm…- a za\u017eehn\u00e1n byl a\u017e jejich polibky, je\u017e znamenaly odpu\u0161t\u011bn\u00ed, l\u00e1sku a v\u011b\u010dnost. Stejn\u011b jako te\u010f, i tenkr\u00e1t p\u0159ed l\u00e9ty, ale v\u0161e bylo tak jin\u00e9; jejich bedra prost\u00e1 t\u011b\u017ekosti tla\u010d\u00edc\u00edho b\u0159\u00edm\u011b, v\u0161e tak snadn\u00e9, tak jednoduch\u00e9, p\u0159\u00edmo\u010dar\u00e9, \u010derstv\u011b probuzen\u00e9 city, hledaj\u00edc\u00ed si cestu ke sv\u00e9mu napln\u011bn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
T\u00e1pav\u011b se znovu seznamovali s obrysy a k\u0159ivkami, kter\u00e9 jim byly vlastn\u00ed po cel\u00fd jejich \u017eivot. Byli zde chr\u00e1n\u011bni p\u0159ed d\u011bn\u00edm venku, od\u0159\u00edznut\u00ed od nepokoje a \u017eivotn\u00edch povinnost\u00ed. Tam n\u011bkde v prvn\u00edm pat\u0159e mal\u00e9ho domku, kde \u010das p\u0159estal ut\u00edkat a zastavil se v dob\u00e1ch jejich d\u011btstv\u00ed, rozkvetl jejich r\u00e1j. Billovy zuby zna\u010dkovaly rozp\u00e1lenou k\u016f\u017ei Tomov\u00fdch ramen. D\u0159\u00edv, ne\u017e se sta\u010d\u00ed navr\u00e1tit k realit\u011b, d\u0159\u00edv, ne\u017e je jejich ve\u0159ejn\u00e9 \u017eivoty op\u011bt polap\u00ed, u\u017e v\u0161echny stopy po Billovi a jeho skusech d\u00e1vno vymiz\u00ed. Prsty se propl\u00e9taly hebk\u00fdmi loknami \u010dern\u00fdch vlas\u016f. Donekone\u010dna.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Mohli se spolu pomilovat, ale zvolili jinak. Po Rusku budou m\u00edt koneckonc\u016f v\u00edc jak dost \u010dasu jen sami pro sebe. Opatrn\u00fdmi kr\u016f\u010dky vp\u0159ed, jeden za druh\u00fdm, nebylo kam sp\u011bchat. V\u00edc jak dost \u010dasu k tomu, aby op\u011bt a znovu mohli splynout v jednoho.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
O\u0161emetn\u00e1 hranice mezi t\u00edm dob\u0159e a t\u00edm \u0161patn\u011b se rozplynula, jejich rozechv\u011bl\u00e9 hlasy se vyzn\u00e1valy – miluji t\u011b… milujit\u011bmiluji – a bylo to jako tenkr\u00e1t p\u0159ed l\u00e9ty. Mohli by zde z\u016fstat napo\u0159\u00e1d, schovan\u00ed p\u0159ed venkovn\u00ed \u0161p\u00ednou sv\u011bta a t\u011b\u017ek\u00fdmi povzdechy dosp\u011bl\u00fdch. Chu\u0165 jejich rt\u016f jim byla chut\u00ed domova. Chu\u0165 jejich domova, kdy\u017e se Tom skl\u00e1n\u011bl nad Billem, sv\u00e9 lokty zabo\u0159en\u00e9 do matrace po obou stran\u00e1ch hlavy jeho bratra, jazyky spolu z\u00e1pol\u00edc\u00ed v hrav\u00e9m duelu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ve sv\u00e9m k\u0159ehk\u00e9m hn\u00edzd\u011b, tvo\u0159en\u00e9m jen jejich pokr\u00fdvkami a nahotou dvou t\u011bl, d\u011blili se spolu o vzpom\u00ednky, sd\u00edleli sv\u00e9 ml\u010den\u00ed. Nal\u00e9han\u00ed reality se k nim p\u0159es hradby tlust\u00e9 a do v\u00fd\u0161e vzty\u010den\u00e9, stejn\u011b nepropustn\u00e9 jako intimita spole\u010dn\u011b pro\u017eit\u00fdch let, nem\u011blo jak dostat. Tom si ve v\u0161\u00ed tichosti p\u0159itiskl Billa na svou hru\u010f. Mo\u017en\u00e1 si ka\u017ed\u00fd najdou svou vlastn\u00ed cestu, poddaj\u00ed se krutosti tohoto sv\u011bta. O\u017een\u00ed se a budou \u0161\u0165astn\u00ed. \u0160\u0165astn\u00ed aspo\u0148 natolik, co to jen bude mo\u017en\u00e9, ani\u017e by p\u0159itom byli k sob\u011b natrvalo p\u0159imknuti, k\u016f\u017ee p\u0159irostl\u00e1 ke k\u016f\u017ei… ani\u017e by byli jen jeden.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tyhle spole\u010dn\u00e9 okam\u017eiky u\u017e nikdy nic nep\u0159ekon\u00e1. Tyhle noci v dom\u011b jejich prarodi\u010d\u016f, tady, kde se spolu tenkr\u00e1t poprv\u00e9 milovali, a kde nalezli \u00faplnost toho druh\u00e9ho a t\u00edm i sebe sama. Dosp\u011blost se jim stala v\u0161udy p\u0159\u00edtomn\u00fdm a nev\u00edtan\u00fdm hostem, stala se hadem v jejich rajsk\u00e9 zahrad\u011b. Tady bych jejich Eden; spole\u010dn\u011b sd\u00edlen\u00fd dech.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
N\u00e1dech a v\u00fddech.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
V\u00fddech a n\u00e1dech.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Amdee<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: modrozelen\u00e1<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Amdee Datum publikace na THF: 2.6.2011 Zdrav\u00edm v\u0161echny ze studen\u00e9ho severu! Jsem tu s dal\u0161\u00ed p\u0159elo\u017eenou jednod\u00edlkou z Amdyiny tvorby, a tentokr\u00e1te to nebudu dlouho okec\u00e1vat. V\u0161em v\u00e1m p\u0159eji p\u011bkn\u00e9 po\u010dten\u00ed. V\u00edtejte do twincestn\u00edho r\u00e1je, neboli Amdee napot\u0159et\u00ed. modrozelen\u00e1 O ve\u0159eje<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7511","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7511","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7511"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7511\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7511"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7511"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7511"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}