{"id":7517,"date":"2011-11-01T18:30:00","date_gmt":"2011-11-01T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7497"},"modified":"2026-02-02T18:15:24","modified_gmt":"2026-02-02T17:15:24","slug":"imperio-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/01\/imperio-1-2\/","title":{"rendered":"Imperio! (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: L. & PeTi\u0160ka<\/strong><\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co m\u00e1me te\u010f za hodinu?“ prot\u00e1hnul vy\u010derpan\u011b Tom a posadil se na bl\u00edzk\u00fd strom na bradavick\u00fdch pozemc\u00edch. Zaklonil hlavu a op\u0159el se o mohutn\u00fd kmen. Byla teprve p\u016flka jara a teploty se \u0161plhaly snad do rekordn\u00edch v\u00fd\u0161in. V tu chv\u00edli nesn\u00e1\u0161el jejich \u0161koln\u00ed uniformy, kter\u00e9 se skl\u00e1daly ze svetru a h\u00e1bitu.
\nAndreas, jeho blon\u010fat\u00fd, nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d, se uvelebil vedle n\u011bj a sna\u017eil se ve vzduchu marn\u011b vy\u010darovat n\u011bco jako v\u011bj\u00ed\u0159. Vzdal to po des\u00e1t\u00e9m pokusu a povolil svoji \u010derveno-zlatou kravatu, Tom jej napodobil.<\/div>\n
\n

„Lektvary.“ Odpov\u011bd\u011bl s nechut\u00ed a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Tom proto\u010dil o\u010dima, ani se nemusel pt\u00e1t s k\u00fdm, proto\u017ee jejich rozvrh byl velice obdobn\u00fd se zmijozelsk\u00fdma. Odjak\u017eiva je zn\u00e1mo, \u017ee se tyhle dv\u011b skupiny nemaj\u00ed v l\u00e1sce. A hlavn\u011b, Zmijozel vlastnil taky kdysi jeho druhou p\u016flku. Billa.<\/p>\n

Kdy\u017e p\u0159ijeli prvn\u00ed rok do Bradavic, byli si v\u00edce ne\u017e jist\u00ed, \u017ee je klobouk po\u0161le do stejn\u00e9 koleje, proto nad\u0161en\u011b pl\u00e1novali, jak budou zkoumat spole\u010dn\u011b ka\u017ed\u00e9 z\u00e1kout\u00ed hradu, spole\u010dn\u011b se u\u010dit a zkou\u0161et na sob\u011b nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed kouzla. Jen\u017ee osud tomu cht\u011bl jinak a nikdo nepochopil pro\u010d. Tom\u016fv \u00fasm\u011bv se \u0161\u00ed\u0159il, kdy\u017e odch\u00e1zel do Nebelv\u00edru, ale okam\u017eit\u011b zmizel, kdy\u017e n\u00e1sledovn\u011b Bill byl posl\u00e1n do koleje jejich nejv\u011bt\u0161\u00edch rival\u016f – do Zmijozelu. Prvn\u00ed dny to nesli oba dost t\u011b\u017ece, po noc\u00edch jejich pol\u0161t\u00e1\u0159e musely sn\u00e1\u0161et potoky slz. Ale pak se v\u011bci za\u010daly m\u011bnit. Bill se za\u010dal m\u011bnit – Zmijozel ho za\u010dal m\u011bnit. Jako by pomalu na Toma zapom\u00ednal, stal se z n\u011bj arogantn\u00ed, namy\u0161len\u00fd sobec, kter\u00fd si um\u011bl z pod\u0159adn\u00fdch jen utahovat a povy\u0161ovat se nad nimi. Samoz\u0159ejm\u011b hlavn\u011b k nebelv\u00edrsk\u00fdm, Tom nebyl v\u00fdjimkou. Rastovi to bylo tolik l\u00edto, ale nedal to najevo, sna\u017eil se jen odsek\u00e1vat nebo bratra ignorovat. I on m\u011bl svou hrdost, kterou necht\u011bl srazit.<\/p>\n

„Jsem nad\u0161en.“ Procedil mezi zuby Tom, Andy p\u0159itakal a oba dva zvedli pohled, kdy\u017e usly\u0161eli hlu\u010dnou skupinku kousek od nich, kr\u00e1\u010d\u00edc\u00ed dovnit\u0159 hradu.
\n„My o vlku a vlk na dohled.“ Pronesl Andreas a Tom sledoval Billa, jeho\u017e hlasit\u00fd sm\u00edch nebyl k p\u0159eslechnut\u00ed. Povzdychnul si a proto\u010dil o\u010dima.<\/p>\n<\/div>\n

Po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli se k nim p\u0159i\u0159\u00edtila sn\u011bd\u00e1 d\u00edvka s \u010dern\u00fdmi vlasy.
\n„Dej mi adresu dom\u016f, Tome, mysl\u00edm, ze a\u017e skon\u010d\u00ed \u0161kola, tak tv\u00e9ho bratra p\u0159ijdu umu\u010dit k smrti.“ Vylezla k nim na strom a otev\u0159ela si kn\u00ed\u017eku, aby se uklidnila.
\nTom se jen zmu\u010den\u011b zatv\u00e1\u0159il.
\n„Kdes byla tak dlouho, Rio?“
\n„A to je prav\u011b ono! Prom\u011b\u0148ovala jsem Georga zp\u011bt na Georga, kdyby m\u011b vid\u011bla Mc Gonagallov\u00e1, dala by mi aspo\u0148 sto bod\u016f!“ st\u011b\u017eovala si.
\n„A co provedl Bill Georgovi?“ zaj\u00edmal se Andreas.
\n„Prom\u011bnil ho v opici!“ vyjekla Ria vyto\u010den\u011b. „A ta peroxidka Natalie mu je\u0161t\u011b pom\u00e1hala. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee j\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u011b vy\u0161kr\u00e1bu o\u010di.“ Z\u00fa\u017eila na\u0161tvan\u011b o\u010di. Tomovi to bylo l\u00edto. Nech\u00e1pal, co se to s jeho bratrem d\u011blo, ale te\u010f u\u017e byl opravdu na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
\n
\n

Slezl ze stromu a nechal sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele za zady. \u0160el rychle do u\u010debny lektvar\u016f, aby sv\u00e9ho bratra na\u0161el.
\n„Jsi absolutn\u011b odpornej, zlej, sobeckej sr\u00e1\u010d, Kaulitzi.“ U\u017e to v sob\u011b nedok\u00e1zal udr\u017eet. Bill na n\u011bj chv\u00edli jen n\u011bm\u011b z\u00edral, a pak se za\u010dal sm\u00e1t.
\n„Oh, br\u00e1\u0161ko… jsi tak zl\u00fd… pro\u010d mi to \u0159\u00edk\u00e1\u0161 a nejsi rad\u0161i se sv\u00fdmi uboh\u00fdmi p\u0159\u00e1teli a nezachra\u0148uje\u0161 neboh\u00fd mudlovsk\u00fd \u0161mejdy?“ Bill se sm\u00e1l na pln\u00e9 obr\u00e1tky a nemohl to zastavit.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Po chv\u00edli se k Billovi p\u0159idali i jeho kump\u00e1ni. Natalie, David, Saki i Anis se sm\u00e1li spole\u010dn\u011b s n\u00edm a ukazovali si pobaven\u011b na Toma, h\u00e1zeli po n\u011bm pohrdav\u00e9 pohledy.<\/p>\n

To p\u0159esn\u011b tihle lidi ho tak zkazili, mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bkdo z vy\u0161\u0161\u00edch ro\u010dn\u00edk\u016f. Tom se zhluboka nadechnul, nepozn\u00e1val sv\u00e9ho bratra. Ano, v\u011bd\u011bl, \u017ee je zl\u00fd, v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u016f\u017ee i slovn\u011b dost ubl\u00ed\u017eit, ale z jeho \u00fast to sly\u0161el poprv\u00e9 a\u017e te\u010f. Co je hor\u0161\u00ed, je fakt, \u017ee jejich matka sama poch\u00e1z\u00ed z mudlovsk\u00e9 rodiny, tak\u017ee Bill nev\u011bdomky shazoval a opovrhoval svoj\u00ed matkou, co\u017e byla pro Toma posledn\u00ed kapka. Nehled\u011b na p\u0159evahu zmijozelsk\u00fdch, popadl sv\u00e9 mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de pod krkem a p\u0159irazil ke zdi.
\nJako m\u00e1vnut\u00edm h\u016flky v\u0161ichni ztichli, v\u010detn\u011b Billa, kter\u00e9ho sm\u00edch p\u0159e\u0161el stejn\u011b tak rychle, jako p\u0159i\u0161el.
\nVyd\u011b\u0161en\u011b t\u011bkal o\u010dima po Tomov\u011b na\u0161tvan\u00e9 tv\u00e1\u0159i a sna\u017eil se povolit stisk jeho dlan\u011b, kter\u00e1 byla k jeho p\u0159ekvapen\u00ed dost siln\u00e1. Neda\u0159ilo se mu, proto zvolil jinou taktiku.<\/p>\n

„Ale, Tome, nezm\u016f\u017ee\u0161 se na v\u00edc, ne\u017e na bezbrann\u00e9ho bratra?“ uchechtnul se Bill, ale Tom v tom poznal nejistotu, obavy.
\n„P\u0159esta\u0148 se chovat, jak zmrd, Bille, tohle nejsi ty! V\u00e1\u017en\u011b ti to p\u0159ijde tak vtipn\u00fd? Ubli\u017eovat jin\u00fdm, a\u0165 u\u017e slovn\u011b, nebo fyzicky? Vzpamatuj se, tohle nejsi ty, Bille\u2026“ zti\u0161il Tom hlas, aby posledn\u00ed v\u011btu sly\u0161el jen on. Bill jej sledoval, jako by si uv\u011bdomoval Tomova slova.
\nNatalie se po chv\u00edli ticha ale op\u011bt rozesm\u00e1la, co\u017e Billa probudilo, a odfrknul si pobaven\u011b.<\/p>\n

„Co to m\u00e1, k \u010dertu, znamenat?“ ozval se hlubok\u00fd hlas a dav kolem dvoj\u010dat se rozestoupil. Byli mezi nimi u\u017e i nebelv\u00edr\u0161t\u00ed, kte\u0159\u00ed po chv\u00edli Toma n\u00e1sledovali. Tom odstoupil od bratra a vzhl\u00e9dl k profesorovi na lektvary.
\n„Napadl m\u011b!“ Bill okam\u017eit\u011b nasadil tv\u00e1\u0159 ran\u011bn\u00e9 la\u0148ky a uk\u00e1zal na sv\u00e9ho bratra. Tom zalapal po dechu.
\n„To by v\u00e1m bylo podobn\u00e9, \u017ee? Strh\u00e1v\u00e1m Nebelv\u00edru 10 bod\u016f za bezd\u016fvodn\u00e9 napad\u00e1n\u00ed spolu\u017e\u00e1k\u016f.“ Zavr\u010del Snape a Bill se v\u00edt\u011bzn\u011b pousm\u00e1l.
\nNa povel Snapea se v\u0161ichni roze\u0161li, m\u00ed\u0159\u00edce v hlou\u010dc\u00edch do sklepen\u00ed, kde hodina m\u011bla za chv\u00edli za\u010d\u00edt. Tom se p\u0159idal ke sv\u00fdm a zklaman\u011b kouknul na Billa, kter\u00fd u\u017e nad\u0161en\u011b rozpr\u00e1v\u011bl. Na vte\u0159inu zachytil Tom\u016fv pohled a rad\u011bji se odvr\u00e1til\u2026<\/p>\n<\/div>\n

\n

„Tome\u2026 S n\u00edm nem\u00e1 cenu bojovat,“ popl\u00e1cal ho po rameni Andy a Ria se k nim p\u0159ipojila. Nejrad\u0161i by je v\u0161echny mu\u010dil, aby v\u011bd\u011bli, jak\u00e9 to je. Pak si ale pomyslel, \u017ee jeho uboh\u00fd, sprost\u00fd bratr by za kletbu, kter\u00e1 se neprom\u00edj\u00ed, nejsp\u00ed\u0161 v\u016fbec nest\u00e1l. Je to srab. Namy\u0161lenej.
\n„V\u017edy\u0165 j\u00e1 v\u00edm, Andy.“ Smo\u010dil brk v inkoustu a za\u010dal si ps\u00e1t z\u00e1pisky.<\/p>\n

Cel\u00fd den byl maxim\u00e1ln\u011b podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd. Jeho bratr ho \u0161tval natolik, \u017ee byl opravdu vztekl\u00fd.
\nHodiny se vlekly, cel\u00e9 odpoledne str\u00e1vil s Andym a Riou na \u0161koln\u00edch pozemc\u00edch a pom\u00e1hali Hagridovi. Ten jim pak ka\u017ed\u00e9mu nab\u00eddl velkou sklenici d\u00fd\u0148ov\u00e9ho d\u017eusu. I Hagrid si v\u0161iml, \u017ee Tomovo chov\u00e1n\u00ed je jin\u00e9.
\nV\u0161echno vyvrcholilo v okam\u017eiku, kdy Hagrid nastartoval svou l\u00e9taj\u00edc\u00ed motorku. Musel za\u0159\u00eddit n\u011bco v P\u0159\u00ed\u010dn\u00e9 ulici. V tu chv\u00edli kolem nich proch\u00e1zela v\u011bt\u0161\u00ed skupinka zmijozelsk\u00fdch student\u016f. V \u010dele samoz\u0159ejm\u011b Tomovo dvoj\u010de, jako v\u017edy ladn\u00fd, majest\u00e1tn\u00fd a taky zl\u00fd a sobeck\u00fd, zbab\u011bl\u00fd Bill. Tom m\u011bl chu\u0165 si to s n\u00edm vy\u0159\u00eddit po mudlovsku, tak, jak jim vypr\u00e1v\u011bla jejich matka. M\u011bl nutk\u00e1n\u00ed mu zp\u016fsobit bolest. Alespo\u0148 takovou, jakou on p\u016fsobil d\u011btem z mudlovsk\u00fdch rodin.<\/p>\n<\/div>\n

„Koukejte na toho moulu, ta motorka ho ani neunese. Je to tot\u00e1ln\u00ed b\u0159\u00eddil.“ Sly\u0161el \u0159\u00edkat Billa na adresu jejich p\u0159\u00edtele. To u\u017e byla posledn\u00ed kapka.<\/div>\n
\n

Tomovi nasko\u010dila vzteky \u017e\u00edla na \u010dele, jak se zamra\u010dil a zhluboka se nadechnul. Andy vyc\u00edtil jeho zlost, stejn\u011b jako Ria, kter\u00e1 se mu potichu pokou\u0161ela domluvit cosi o ignoraci a nev\u0161\u00edmavosti.<\/p>\n

Jen\u017ee Tom u\u017e to necht\u011bl ignorovat a p\u0159ihl\u00ed\u017eet, jak se zm\u011bna chov\u00e1n\u00ed jeho bratra zhor\u0161uje den co den k hor\u0161\u00edmu. Bill se toti\u017e neum\u011bl nikomu postavit p\u0159\u00edmo, odhodlan\u011b\u2026 um\u011bl jen slovn\u011b ur\u00e1\u017eet a vyskakovat si na mlad\u0161\u00ed, slab\u0161\u00ed jedince.
\nTom poc\u00edtil pot\u0159ebu mu uk\u00e1zat, jak jednaj\u00ed dosp\u011bl\u00ed, sob\u011b rovnocenn\u00ed lid\u00e9. A jestli Bill odm\u00edtne, vysm\u011bje se mu, co\u017e bude v\u011bc, kter\u00e1 Billa pop\u00edchne, v\u011bd\u011bl to.
\n„Hej!“ k\u0159iknul sm\u011brem k davu zelen\u00fdch a v\u0161ichni se po hlase oto\u010dili. P\u00e1r se pobaven\u011b u\u0161kl\u00edblo, n\u011bkdo nasadil pohrdav\u00fd v\u00fdraz a Bill trochu zasko\u010den\u00fd.
\n„To je na m\u011b?“ zeptal se na d\u00e1lku sv\u00e9ho bratra a p\u011bst\u011bn\u00fdm nehtem uk\u00e1zal na svoji hru\u010f. Tom jej v\u017edy oslovoval jm\u00e9nem, proto byl lehce zara\u017een\u00fd.
\n„P\u0159esn\u011b tak.“ Zafun\u011bl Tom a vykro\u010dil za n\u00edm. Ria si s Andreasem vym\u011bnili ob\u00e1van\u00fd pohled a kr\u00e1\u010deli mu v pat\u00e1ch.
\n„J\u00e1 m\u00e1m jm\u00e9no.“ Odfrknul si Bill, zalo\u017eil ruce na hrudi a povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e se Tom zastavil t\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u00edm. Bill trochu couvnul.
\n„Opravdu? Promi\u0148, p\u0159i\u0161lo mi nepodstatn\u00e9.“ Za\u00fato\u010dil Tom, Bill zalapal po dechu.
\n„Jak se opova\u017euje\u0161 b\u00fdt tak drz\u00fd ke mn\u011b?“
\n„Jen pou\u017e\u00edv\u00e1m tvoji zbra\u0148, br\u00e1\u0161ko.“ Pousm\u00e1l se triumf\u00e1ln\u011b Tom. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle se Billa dotklo.<\/p>\n

„Co po mn\u011b chce\u0161?! Nem\u00e1m \u010das na ha\u0161te\u0159en\u00ed s\u2026 v\u00e1ma.“
\n„Nic, jen\u2026 t\u011b chci vyzvat.“
\n„Vyzvat?“
\n„Vyzvat.“ Potvrdil Tom. Usly\u0161el obdivn\u00e9 hv\u00edzdnut\u00ed, nev\u011bd\u011bl od koho.<\/p>\n<\/div>\n

\n

„TY chce\u0161 M\u011a vyzvat na souboj?“ povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed Bill. Byl nejist\u00fd, jen to cht\u011bl schovat, a tak se za\u010dal sm\u00e1t. „Ria t\u011b ude\u0159ila do hlavy, Tome?“ Bill se sm\u00e1l, a\u017e se za b\u0159icho popadal. Tom jen pokr\u010dil rameny.
\n„Nebudu to j\u00e1, komu se budou vysm\u00edvat, kdy\u017e odm\u00edtne\u0161. Na m\u011b si nebudou ukazovat jako na zbab\u011blce,“ \u0161kodolib\u011b se usm\u00e1l a oto\u010dil se k odchodu. U\u0161el n\u011bkolik krok\u016f, kdy\u017e se za n\u00edm ozvalo:
\n„Fajn! P\u0159ij\u00edm\u00e1m! Kdy a kde?“
\n„Dnes v noci, jen ty, j\u00e1 a na\u0161e h\u016flky. Na Dr\u00e1pov\u011b m\u00fdtin\u011b v Zapov\u011bzen\u00e9m lese p\u0159esn\u011b ve dvan\u00e1ct. Jestli tam nebude\u0161, bude\u0161 opravdu velk\u00e1 ostuda pro na\u0161i rodinu.“ \u0158ekl Tom mo\u017en\u00e1 chladn\u011bji, ne\u017e by cht\u011bl. Ani se neoto\u010dil. Dr\u00e1p se vr\u00e1til zp\u00e1tky do hor k ostatn\u00edm obr\u016fm, kde mu nakonec bylo dob\u0159e. Ale v Zapov\u011bzen\u00e9m lese po n\u011bm zbyla velk\u00e1 m\u00fdtina… ide\u00e1ln\u00ed pro souboj.<\/p>\n

„Ty ses asi zbl\u00e1znil, Tome, nem\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt v noci do Zapov\u011bzen\u00e9ho lesa, je to proti \u0161koln\u00edmu \u0159\u00e1du, a nav\u00edc, je to tam nebezpe\u010dn\u00fd, nev\u00ed\u0161, co v\u0161echno tam b\u011bh\u00e1 za p\u0159\u00ed\u0161ery!“ vydechla Ria nesmlouvav\u011b a sna\u017eila se Tomovi jeho zbrkl\u00e9 rozhodnut\u00ed vymluvit.
\n„Nem\u00e1m strach.“ Pokr\u010dil Tom rameny a pohodln\u011bji se op\u0159el do k\u0159esla. Bylo deset hodin ve\u010der, ve dvan\u00e1ct se m\u011bli sej\u00edt s Billem na domluven\u00e9m m\u00edst\u011b, necht\u011bl j\u00edt sp\u00e1t, byl rozru\u0161en\u00fd. A tak spole\u010dn\u011b s Andym a Riou je\u0161t\u011b vysed\u00e1vali ve spole\u010densk\u00e9 m\u00edstnosti. Ria zna\u010dn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed, div se obavami neslo\u017eila, a Andy ve chv\u00edl\u00edch ticha pom\u00e1hal Tomovi vym\u00fd\u0161let taktiku nebo z\u00e1ke\u0159n\u00e9 chvaty.<\/p>\n

„Co kdy\u017e nep\u0159ijde?“ zeptal se do ticha Andy.
\n„Tak v\u00ed, \u017ee b\u011bhem dal\u0161\u00edch 24 hodin bude po \u0161kole zn\u00e1m\u00fd jako zbab\u011blec.“ Pousm\u00e1l se Tom. „A to on nedovol\u00ed, tak\u017ee p\u0159ijde. Jsem si na 100% jist, zn\u00e1m ho.“ Dodal je\u0161t\u011b a prot\u00e1hnul se.
\n„Mysl\u00edm, \u017ee tu princeznu d\u00e1\u0161 levou zadn\u00ed.“ Zasm\u00e1l se Andy a pomalu se zvedal. Tom se zazubil, mrkl na n\u011bj a souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Ria jej je\u0161t\u011b pevn\u011b objala a pop\u0159\u00e1la mu hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, ne\u017e se spole\u010dn\u011b s Andreasem vydali do sv\u00fdch lo\u017enic.<\/p>\n

Kdy\u017e bylo n\u011bco m\u00e1lo po jeden\u00e1ct\u00e9, obl\u00e9kl si svetr a \u010dern\u00fd h\u00e1bit. Nasadil si pro jistotu kapuci a vydal se z nebelv\u00edrsk\u00e9 v\u011b\u017ee po schodi\u0161ti sm\u011brem k pozemk\u016fm. Nesl si u toho Pobert\u016fv pl\u00e1nek a pe\u010dliv\u011b d\u00e1val pozor, aby nikoho nepotkal. Kdy\u017e vy\u0161el na pozemky, u\u017e byl klidn\u011bj\u0161\u00ed. Vyndal si h\u016flku a zam\u00ed\u0159il do Zapov\u011bzen\u00e9ho lesa. Cesta byla dlouh\u00e1 a on musel j\u00edt pomalu, kdy\u017e u\u017e si nevid\u011bl pomalu ani na \u0161pi\u010dku nosu, ti\u0161e za\u0161eptal „Lumos“ a z jeho h\u016flky se okam\u017eit\u011b rozsv\u00edtilo mal\u00e9, ale siln\u00e9 sv\u011bt\u00fdlko. V\u0161iml si, jak se kolem n\u011bj prohnalo p\u00e1r testr\u00e1l\u016f. Pousm\u00e1l se a pokra\u010doval.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Kdy\u017e dorazil na m\u00fdtinu, Bill u\u017e tam st\u00e1l. Sv\u00edtil m\u011bs\u00edc, tak\u017ee st\u0159\u00edbrn\u00e1 z\u00e1\u0159 zaji\u0161\u0165ovala v\u00edc ne\u017e dost sv\u011btla. Zhasnul sv\u00e9 sv\u011bt\u00fdlko a odka\u0161lal si.<\/p>\n

„Jsi tu brzo, myslel jsem, \u017ee tu nebude\u0161 cht\u00edt tr\u00e1vit zbyte\u010dn\u00fd \u010das.“ Promluvil Tom v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fdm t\u00f3nem. Bill byl vyd\u011b\u0161en\u00fd, a to mu d\u011blalo dob\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n

\n

„S\u00e1m nesn\u00e1\u0161\u00edm nedochvilnost, tak pro\u010d bych m\u011bl b\u00fdt t\u00edm, kdo bude chodit pozd\u011b?“ pozvednul le\u017e\u00e9rn\u011b obo\u010d\u00ed Bill a sna\u017eil se kr\u00fdt sv\u016fj strach z r\u016fzn\u00fdch neidentifikovateln\u00fdch zvuk\u016f kolem, kter\u00e9 se nedaly p\u0159eslechnout. Tom sundal kapuci a postavil se kousek p\u0159ed n\u011bj. Pousm\u00e1l se v\u00edt\u011bzn\u011b, \u017ee jeho bratr dorazil, \u017ee jej uposlechl, a je\u0161t\u011b to bral natolik v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee p\u0159i\u0161el s p\u0159edstihem.<\/p>\n

„Nemus\u00edme bojovat, Bille, jen mi jde o jednu v\u011bc.“ Pronesl potichu Tom, \u017ee zmijozelsk\u00fd musel \u0161picovat u\u0161i, aby jej sly\u0161el. Odfrknul si.<\/p>\n

„Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee t\u011bmi tv\u00fdmi milosrdn\u00fdmi kecy m\u011b obm\u011bk\u010d\u00ed\u0161? Ani n\u00e1hodou, Tome, to ti \u0159\u00edk\u00e1m rovnou!“ zasy\u010del Bill a zalo\u017eil ruce na hrudi.<\/p>\n

„Jsi skv\u011bl\u00fd kouzeln\u00edk a mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 srdce na prav\u00e9m m\u00edst\u011b, jen se nechce\u0161 shodit p\u0159ed tvoj\u00ed kolej\u00ed, zkazili t\u011b.“ Tom vykro\u010dil za n\u00edm a Bill odm\u00edtav\u011b couvl. Oto\u010dil se a v mal\u00fdch kroc\u00edch za\u010dal krou\u017eit kolem Toma.<\/p>\n

„\u017divot je zm\u011bna, brat\u0159\u00ed\u010dku, nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit lep\u0161\u00ed kolej, ne\u017e je m\u00e1. Na rozd\u00edl od tebe se nep\u0159etva\u0159uji, j\u00e1 si nehraju na hrdinu s velk\u00fdm srdcem. L\u00edb\u00ed se mi m\u00e1 pozice, abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd. M\u00e1m v\u011bt\u0161\u00ed respekt ne\u017e ty, m\u00e1m v\u00edce sl\u00e1vy ne\u017e ty, jsem mocn\u011bj\u0161\u00ed kouzeln\u00edk, ne\u017e jsi ty! A to jen d\u00edky Zmijozelu.“ Bill p\u0159e\u0161el za jeho z\u00e1da a bradou se mu lehce op\u0159el o rameno a v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b se mu zasm\u00e1l do ucha.<\/p>\n<\/div>\n

\n

„I za cenu, \u017ee zapom\u00edn\u00e1\u0161 na vlastn\u00ed rodinu?“ zahuhlal Tom. Ale Bill se za\u010dal sm\u00e1t je\u0161t\u011b v\u00edc.
\n„Ani t\u00edmhle m\u011b neobm\u011bk\u010d\u00ed\u0161. Nejsem zas a\u017e takov\u00fd slaboch.“ Sm\u00e1l se Bill d\u00e1l.
\n„Nesna\u017e\u00edm se t\u011b obm\u011bk\u010dit, nar\u00e1\u017e\u00edm na tvoje ur\u00e1\u017eky v\u016f\u010di mudl\u016fm, proto\u017ee s\u00e1m m\u00e1\u0161 v sob\u011b mudlovkou krev.“ Na\u0161tval se u\u017e Tom. Billovi sklaplo. Na \u010dele mu vylezla \u017e\u00edla, jak se usilovn\u011b sna\u017eil vymyslet v\u00fdmluvu.
\n„Tohle do toho netahej, to je n\u011bco jin\u00fdho.“<\/p>\n

„Ur\u00e1\u017e\u00ed\u0161 mamku, s\u00e1m sebe, ty idiote. To ti nez\u00e1le\u017e\u00ed opravdu na ni\u010dem? Jsi absolutn\u011b zabedn\u011bnej moc\u00ed, kterou takhle rozhodn\u011b nez\u00edsk\u00e1\u0161, ka\u017edej v\u00ed, \u017ee si n\u00e1\u0161 t\u00e1ta vzal \u017eenu, kter\u00e1 m\u00e1 mudlovskou rodinu. D\u011bl\u00e1\u0161 ze sebe kokota, kterej je akor\u00e1t k posm\u011bchu!“ Tom byl tak vyto\u010den\u00fd, \u017ee po\u017e\u00edval mudlovk\u00e9 nad\u00e1vky, kter\u00e9 pochytil na ulic\u00edch, a mamka jim je pak, a\u010d nerada, musela vysv\u011btlovat.
\n„Jsi jako jeden z nich, Tome! \u010clov\u011bk se za tebe mus\u00ed jen styd\u011bt.“ Prsknul Bill na opl\u00e1tku.
\n„Ne… ten, za koho by se na\u0161i m\u011bli styd\u011bt, rozhodn\u011b nejsem j\u00e1… div\u00edm se ti, \u017ee m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b s\u00edlu se na sebe pod\u00edvat do zrcadla. Jsi mi odpornej a nejsem jedinej…“ za\u0159val u\u017e na Billa.
\nByl tak nasranej, \u017ee za\u010dal metat kletby do kmenu star\u00e9ho stromu.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Bill vyd\u011b\u0161en\u011b poodstoupil, \u010dekal by od bratra cokoliv, ale \u017ee bude d\u00e1vat najevo svou zlost t\u00edmto zp\u016fsobem, to ne. Nejist\u011b se rozhl\u00eddl a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli by nem\u011bl ut\u00e9ct. Ve chv\u00edli, kdy za\u010dal couvat v obav\u00e1ch, \u017ee by se n\u011bjak\u00e1 kletba omylem, \u010di s \u00famyslem mohla odrazit na n\u011bj, Tom p\u0159estal a oto\u010dil se na n\u011bj.<\/p>\n

„Jsi ostuda na\u0161\u00ed rodiny, Bille.“ Vydechnul jen pon\u00ed\u017een\u011b a Bill proto\u010dil lehce o\u010dima. On s t\u00edm nep\u0159estane!<\/p>\n

„P\u0159i\u0161li jsme si v\u016fbec popov\u00eddat, nebo si m\u011b cht\u011bl vyzvat na souboj, Tome? Kdyby toti\u017e platilo to prvn\u00ed, tak se z toho chyt\u0159e vykrout\u00edm a nemus\u00edm se sem t\u00e1hnout jak idiot a poslouchat tv\u00e9 r\u00e1doby dosp\u011bl\u00e9, nau\u010dn\u00e9 a chytr\u00e9 \u0159e\u010di!“ prsknul Bill op\u011bt na\u0161tvan\u011b, ale r\u00e1zem m\u011bl k Tomovi trochu respekt. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale m\u011bl, jen jej ned\u00e1val najevo.<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 pravdu, a\u0165 se uk\u00e1\u017ee, kdo z n\u00e1s je ten lep\u0161\u00ed, netou\u017e\u00edm po ni\u010dem v\u00edc, ne\u017e t\u011b vyv\u00e9zt z omylu o tv\u00e9m p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee jsi n\u011bco v\u00edc!“ zavr\u010del Tom sm\u00ed\u0159en\u011b a tisknul v kapse h\u016flku.<\/p>\n

„Pravidla?“<\/p>\n

„\u017d\u00c1DN\u00c1 kouzla, kter\u00e1 se neprom\u00edj\u00ed.“<\/p>\n

„\u0160koda.“ Zasm\u00e1l se Bill. Jako by ho n\u011bjak\u00e1 pravidla v\u016fbec zaj\u00edmala.<\/p>\n

„Jsi p\u0159ipraven?“ pozvedl Tom obo\u010d\u00ed. Zjistil, \u017ee jinak ne\u017e aroganc\u00ed a opovr\u017een\u00edm na bratra u\u017e p\u016fsobit nebude.<\/p>\n

„Neust\u00e1le, br\u00e1\u0161ko.“ Zk\u0159ivil Bill obli\u010dej v pov\u00fd\u0161en\u00e9 grimase. A rovnou za\u010dal odpo\u010d\u00edt\u00e1vat.<\/p>\n

„T\u0159i… dva… jed…“<\/p>\n

„Expeliarmus!“ vyjekl Tom a nam\u00ed\u0159il svou h\u016flku proti bratrovi, kter\u00fd ji v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed vykryl. Bill se zahih\u0148al.<\/p>\n

„Jsi p\u0159edv\u00eddateln\u00fd jako prv\u00e1\u010dek.“ Sm\u00e1l se Bill a oba kouzeln\u00edci za\u010dali v kruhu postupovat do stran. „Ka\u017ed\u00fd v\u00ed, \u017ee prvn\u00ed, o co se kouzeln\u00edk pokus\u00ed, je odzbrojit protivn\u00edka.“ Sm\u00e1l se d\u00e1l. Jeho sm\u00edch zastavila a\u017e sprost\u00e1 ur\u00e1\u017eka proti jeho osob\u011b.<\/p>\n

„A ty jsi zase prohnil a\u017e do morku kosti, Bille, kdybys nebyl, nejsme tu.“<\/p>\n

„Dost! Tob\u011b bych odpustil, kdy\u017e m\u011b uraz\u00ed\u0161 jednou, ale v\u00edckr\u00e1t na to opravdu nem\u00e1m n\u00e1ladu ani u tebe.“<\/p>\n

„Oh, jak jsi \u0161t\u011bdr\u00fd. Proto\u010dil o\u010dima Tom a nem\u011bl to d\u011blat, proto\u017ee v moment\u011b ho zas\u00e1hla opravdu tvrd\u00e1 kletba.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Siln\u011b dopadl na z\u00e1da, bolestn\u011b zavyl a pevn\u011b semknul v\u00ed\u010dka k sob\u011b. Jeho t\u011blo se neovladateln\u011b sv\u00edjelo, v\u016fbec ho neposlouchalo tak, jak cht\u011bl, a t\u011blem se mu prolil dost nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit. Byl dezorientovan\u00fd a od p\u00e1du jej bolela dost z\u00e1da.<\/p>\n

„Co to\u2026“ vydechl zt\u011b\u017eka a p\u0159emluvil se k tomu otev\u0159\u00edt o\u010di, pohl\u00e9dnout na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd mezit\u00edm s v\u00edt\u011bzn\u00fdm \u00fa\u0161klebkem do\u0161el a\u017e k n\u011bmu, h\u016flku dr\u017e\u00edc pevn\u011b v dlani nad n\u00edm. V tu chv\u00edli Tomovi do\u0161lo, s jakou kletbou m\u011bl vlastn\u011b tu \u010dest a st\u00e1le m\u00e1\u2026 zalapal po dechu a vyd\u011b\u0161en\u011b t\u011bkal o\u010dima po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, nemohl nic d\u011blat, byl bezbrann\u00fd, Bill jej ovl\u00e1dal.<\/p>\n

„Cruciatus\u2026 ale \u0159ekli jsem si, \u017ee\u2026“ nesta\u010dil ze sebe vysoukat, kdy\u017e Bill poklekl a s ironi\u00ed zamlaskal, polo\u017eil mu prst na rty a rozesm\u00e1l se.<\/p>\n

„\u2026 \u017ee kletby, kter\u00e9 se neprom\u00edjej\u00ed se nesm\u00ed pou\u017e\u00edvat? Opravdu si byl tak naivn\u00ed, a myslel sis, \u017ee budu hled\u011bt na n\u011bjak\u00e1 pravidla, Tomy? Zvl\u00e1\u0161\u0165 po tom, co na m\u011b neust\u00e1le sype\u0161 hloup\u00e9 ur\u00e1\u017eky? Ty jsi nepou\u010diteln\u00fd, br\u00e1\u0161ko.“<\/p>\n

„Jsi sr\u00e1\u010d, Bille. Ni\u010dema.“ Zahekal Tom a t\u011blem mu proj\u00ed\u017ed\u011bla jedna bolestn\u00e1 vlna za druhou.<\/p>\n

„Crucio!“ vyjekl Bill znovu a Tom m\u011bl pocit, \u017ee se mu l\u00e1mou nohy i ruce, \u017ee se jak\u00fdsi neviditeln\u00fd sv\u011br\u00e1k sna\u017e\u00ed rozma\u010dkat jeho hlavu. Jako kdyby mu n\u011bkdo vyrv\u00e1val vnit\u0159nosti. Svaly ovl\u00e1daly siln\u00e9 k\u0159e\u010de.<\/p>\n

„Aaaaghm.“ Vyk\u0159ikl Tom a p\u0159\u00e1l si rad\u0161i um\u0159\u00edt, ne\u017e takhle trp\u011bt.<\/p>\n

„Copak copak? Snad nelituje\u0161 toho, \u017ee jsi m\u011b vyzval. U\u0161kl\u00edbl se Bill a obkro\u010dmo se usadil na Tomovo b\u0159icho. Nechal kletbu dozn\u00edt, tak\u017ee se pod n\u00edm Tom je\u0161t\u011b chv\u00edli cukal, ne\u017e se \u00fapln\u011b uklidnil.<\/p>\n

„Zmije, jedovat\u00e1.“ Usyknul Tom nen\u00e1vistn\u011b a sna\u017eil se ho ze sebe skopnout.<\/p>\n

„Mo\u017en\u00e1 bych se k n\u00ed mohl p\u0159irovnat, vi\u010f? Vzhledem k maskotu na\u0161\u00ed koleje… vlastn\u011b mi t\u00edm lichot\u00ed\u0161.“ Bill se zasm\u00e1l, a\u017e to Tomovi opravdu p\u0159i\u0161lo, jako kdyby sly\u0161el zlostn\u00fd sykot.<\/p>\n

„Je to ubohost, kdy\u017e bojuje\u0161 t\u00edmhle stylem!“<\/p>\n

„Kouzla jako kouzla.“ Bill si jen v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b odfrknul, d\u00e1l sed\u011bl na sv\u00e9m bratrovi a hlavou mu najednou p\u0159eb\u011bhla my\u0161lenka, kter\u00e1 ho nenechala chladn\u00fdm. Pozoroval Toma, kter\u00fd odvr\u00e1til hlavu, znechucen nad n\u00edm. Zhluboka d\u00fdchal, z\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b po ne\u010dekan\u00e9m a dosti nep\u0159\u00edjemn\u00e9m \u00fatoku.“V\u017edy\u0165 to zase tak hrozn\u00e9 nebylo, mohl jsem pou\u017e\u00edt n\u011bco mnohem… mnohem hor\u0161\u00edho.“ Naklonil se k dred\u00e1\u010dovi a syknul mu vzru\u0161en\u011b do ucha, a dostalo se mu vyd\u011b\u0161en\u00e9ho pohledu.<\/p>\n

„To bys neud\u011blal!“<\/p>\n

„Pro\u010d mysl\u00ed\u0161?“<\/p>\n

„Po\u0159\u00e1d jsi m\u016fj bratr, moje dvoj\u010de… nem\u011bl bys na to srdce.“ \u0160eptnul Tom pora\u017een\u011b a Bill povyt\u00e1hnul obo\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Mo\u017en\u00e1…“ dodal po chv\u00edli. Zap\u0159el se rukama o bratrovu hru\u010f, kter\u00e1 nebyla zase tak \u0161patn\u00e1 na dotek. Posunul se na \u00farove\u0148 jeho rozkroku a t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b se t\u0159el o jeho kl\u00edn. Jeho my\u0161lenka spo\u010d\u00edvala v jin\u00e9m boji. V boji, kde vyjde jako v\u00edt\u011bz, spokojen\u00fd a nebude muset Tomovi ubli\u017eovat tolik. Nep\u0159iznal to nahlas, ale necht\u011bl mu ubl\u00ed\u017eit fyzicky.<\/p>\n

„Jsi zka\u017een\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e by si kdokoliv mohl myslet. Je mi z tebe zle.“ Usykl Tom, vzepjal se a shodil sv\u00e9ho bratra z b\u0159icha. Vstal a opr\u00e1\u0161il se.<\/p>\n

„Na tvoje ur\u00e1\u017eky u\u017e jsem zvykl\u00fd a absolutn\u011b to se mnou nic ned\u011bl\u00e1.“ Zabrblal Bill chladn\u011b a t\u00e9\u017e vstal a opr\u00e1\u0161il se. Uchopil svou h\u016flku pevn\u011bji.
\nTom se k n\u011bmu oto\u010dil z\u00e1dy a chystal se s m\u00e1vnut\u00edm ruky a ztracenou nad\u011bj\u00ed odej\u00edt. Pomalu se oto\u010dil a je\u0161t\u011b naposledy cht\u011bl zkusit sv\u00e9ho bratra odzbrojit, ale ten jeho kouzlo \u0161ikovn\u011b odvr\u00e1til a s klidn\u00fdm \u00fasm\u011bvem sledoval, jak se jeho bratr sna\u017e\u00ed.<\/p>\n

„Stejn\u011b se tomu nevyhne\u0161, nesna\u017e se.“ Zasm\u00e1l se a\u017e psychopaticky Bill.<\/p>\n

„\u0160p\u00edno. Tohle neud\u011bl\u00e1m!“ vyhrkl Tom a rad\u011bji se opravdu oto\u010dil k odchodu. Tohle nem\u011blo cenu. Te\u010f u\u017e ne.<\/p>\n

„Tak\u017ee rad\u0161i se oto\u010d\u00ed\u0161 a zdrhne\u0161? St\u00e1hne\u0161 prdel, a jak \u0161ed\u00e1 my\u0161 ute\u010de\u0161?!“ Zasm\u00e1l se skoro zoufale Bill a prohr\u00e1bnul sv\u00e9 \u010dern\u011b uheln\u00e9 vlasy. Jeho o\u010di se st\u00e1hly do \u00fazk\u00e9 \u0161t\u011brbiny a jist\u011b kdyby mohl, za\u010dal by zlostn\u011b prskat. Tom vyc\u00edtil, \u017ee jeho hlas je zlostn\u00fd, ale trochu rozklepan\u00fd… snad zklam\u00e1n\u00edm? Ale pro\u010d by…<\/p>\n

„Nebudu bojovat s n\u011bk\u00fdm pod svoji \u00farove\u0148\u2026 komu u\u017e nen\u00ed pomoci. Co bych si vlastn\u011b pomohl t\u00edm, kdybych t\u011b porazil? Z\u016fstane\u0161 stejnou svin\u00ed, jako jsi te\u010f!“ vr\u00e1til mu lhostejn\u011b Tom, ani\u017e by se r\u00e1\u010dil oto\u010dit.<\/p>\n

„Fajn! Ale myslel jsem, \u017ee jsme jedna rodina, jedna krev… \u017ee jsme \u010destn\u00ed, ne tot\u00e1ln\u011b pod\u011blan\u00fd chud\u00e1ci!“ \u0160t\u011bknul Bill. „Vra\u0165 se!“ porou\u010del bratrovi a pevn\u011bji stisknul svou \u010dernou h\u016flku v ruce, a\u017e mu klouby zb\u011blaly. Tom jej ignoroval, co\u017e Billa hnalo do nep\u0159\u00ed\u010detnosti. „\u0158\u00edk\u00e1m-ti-st\u016fj!“<\/p>\n

„To ur\u010dit\u011b. Nestoj\u00ed\u0161 mi za to, u\u017e ne!“<\/p>\n

„Bude\u0161 litovat, necht\u011bj, abych ud\u011blal to, co m\u00e1m v \u00famyslu!“ Bill k\u0159i\u010del d\u00e1l rozechv\u011ble, chv\u011bl se vzru\u0161en\u00edm a z\u00e1rove\u0148 zlost\u00ed. Cht\u011bl Toma, a nejen porazit. Jakmile usly\u0161el jen odfrknut\u00ed, neudr\u017eel se a syknul tu ne zrovna p\u0159\u00edjemnou kletbu, kter\u00e1 se mu p\u0159\u00ed\u010dila (alespo\u0148 proti jeho bratrovi), ale nevid\u011bl jin\u00e9 v\u00fdchodisko. Byl jako nenasytn\u00e1 \u0161elma, kter\u00e1 je schopn\u00e1 ud\u011blat cokoliv pro to, aby jej\u00ed touhy byly napln\u011bny.<\/p>\n

„IMPERIO!“<\/p>\n

autor: L. & PeTi\u0160ka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: L. & PeTi\u0160ka \u00a0 „Co m\u00e1me te\u010f za hodinu?“ prot\u00e1hnul vy\u010derpan\u011b Tom a posadil se na bl\u00edzk\u00fd strom na bradavick\u00fdch pozemc\u00edch. Zaklonil hlavu a op\u0159el se o mohutn\u00fd kmen. Byla teprve p\u016flka jara a teploty se \u0161plhaly snad do rekordn\u00edch v\u00fd\u0161in.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7517","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7517","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7517"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7517\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440631,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7517\/revisions\/79440631"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7517"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7517"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7517"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}