{"id":7530,"date":"2011-10-30T18:00:00","date_gmt":"2011-10-30T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7510"},"modified":"2011-10-30T18:00:00","modified_gmt":"2011-10-30T17:00:00","slug":"genesis-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/30\/genesis-26\/","title":{"rendered":"Genesis 26."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak pov\u00eddej, obchodn\u00edku,“ usm\u00e1l se pod fousy Karl, napil se piva a prohl\u00ed\u017eel si vypla\u0161en\u00e9ho Saschu p\u0159ed sebou. Ten kluk m\u011bl sice odvahu, ale sledovat n\u011bkoho neum\u011bl ani za m\u00e1k. Nejd\u0159\u00edv se na n\u011bj vypt\u00e1val ve vr\u00e1tnici, odkud Karla samoz\u0159ejm\u011b ihned informovali, a pak ho jako \u0161patn\u00e9ho \u0161peha odhalil u\u017e po p\u00e1r des\u00edtk\u00e1ch metr\u016f; po letech praxe m\u011bl na to \u010duch, i kdyby p\u0159edem nic nev\u011bd\u011bl. Ten kluk byl ale vytrval\u00fd, \u010dekal na n\u011bj, a\u010dkoliv nemohl tu\u0161it, jestli je\u0161t\u011b vyjde z domu, tak se rozhodl mu neut\u00edkat a d\u00e1t mu \u0161anci.<\/p>\n

„No\u2026 v\u011bc se m\u00e1 tak,“ za\u010dal Sascha, rovnal si slova v hlav\u011b, aby ne\u0159ekl n\u011bjakou pitomost. M\u011bl z toho tlus\u0165ocha naproti respekt. Celou dobu sledov\u00e1n\u00ed mu nedal ani jedn\u00edm pohybem nebo oto\u010den\u00edm najevo, \u017ee o n\u011bm v\u00ed, a Saschu to opravdu zasko\u010dilo. Te\u010f m\u011bl mluvit o n\u011b\u010dem, co cht\u011bl prob\u00edrat a\u017e pozd\u011bji s n\u011bjak\u00fdm trumfem v ruce, ale nem\u011bl na vybranou, te\u010f nebo nikdy, jinou \u0161anci u\u017e nedostane. „Jde o jednoho chl\u00e1pka, po kter\u00e9m je vyhl\u00e1\u0161eno celost\u00e1tn\u00ed p\u00e1tr\u00e1n\u00ed,“ za\u010dal opatrn\u011b.<\/div>\n

„Jm\u00e9no?“ stru\u010dn\u011b se zeptal Karl, jak byl zvykl\u00fd z v\u00fdslech\u016f.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jak se jmenuje, ale je n\u011bjak zapleten\u00fd do \u00fanosu mlad\u00fdho kluka,“ odpov\u011bd\u011bl u\u017e bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed Sascha. Pomalu se uklid\u0148oval, p\u0159ece jen v\u011bd\u011bl n\u011bco, co detektiva mus\u00ed zaj\u00edmat, a cht\u011bl mu to d\u00e1t najevo. Jakmile do\u0159ekl v\u011btu, vid\u011bl na tlus\u0165ochov\u011b tv\u00e1\u0159i zm\u011bnu. Ur\u010dit\u011b pochopil, o kter\u00fd p\u0159\u00edpad jde, a z jeho v\u00fdrazu Sascha usoudil, \u017ee ho to zaj\u00edm\u00e1.<\/p>\n

„Co o n\u011bm v\u00ed\u0161?“ zn\u011bla dal\u0161\u00ed stru\u010dn\u00e1 ot\u00e1zka, ale na tu u\u017e detektiv tak jednozna\u010dnou odpov\u011b\u010f nedostal.<\/div>\n

„No\u2026 n\u011bco v\u00edm, ale\u2026“ odml\u010del se, a doufal, \u017ee Karl H\u00fcne pochop\u00ed, co se mu sna\u017e\u00ed nazna\u010dit. Jen\u017ee ten se napil piva a nic ne\u0159\u00edkal. Kdy\u017e bylo ticho u\u017e del\u0161\u00ed dobu, ut\u0159el si p\u011bnu a netrp\u011bliv\u011b se zeptal divn\u011b se tv\u00e1\u0159\u00edc\u00edho novin\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Ale?“<\/div>\n
„No\u2026 pot\u0159eboval bych\u2026 za tu informaci jistou slu\u017ebu,“ skoro vykoktal Sascha, m\u011bl pocit, \u017ee mu v tu chv\u00edli musely zrudnout i u\u0161i. O\u010di naproti ho propalovaly, kdy\u017e dodal u\u017e potichu: „Jako n\u011bco za n\u011bco\u2026 jsem myslel.“<\/div>\n
„Jo tak pan novin\u00e1\u0159 myslel,“ zasm\u00e1l se Karl ne\u010dekan\u011b nahlas, a\u017e zvedli hlavy v\u0161ichni okoln\u00ed \u0161tamgasti, aby se zv\u011bdav\u011b pod\u00edvali, co se d\u011bje. Sledovali, jak detektiv H\u00fcne chytil mlad\u00edka p\u0159es st\u016fl za ruku a zacvakl pouta, kter\u00e1 si pro legraci vzal doma ze \u0161upl\u00edku. Hodlal se na \u00fa\u010det toho mlad\u00e9ho u\u0161atce trochu pobavit. „P\u016fjdete se mnou, mlad\u00fd mu\u017ei. Zat\u00fdk\u00e1m v\u00e1s za vyd\u00edr\u00e1n\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho \u010dinitele a zaml\u010dov\u00e1n\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fdch skute\u010dnost\u00ed ve v\u011bci \u00fanosu-„<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161 ne, j\u00e1 v\u00e1s nechci vyd\u00edrat,“ vystra\u0161en\u011b sebou cuknul Sascha a zk\u0159ivil tv\u00e1\u0159, kdy\u017e se mu kovov\u00e1 pouta zaryla do k\u016f\u017ee. Rychle ruku vr\u00e1til na m\u00edsto, kde p\u0159edt\u00edm byla, a prosebn\u011b se zahled\u011bl do detektivov\u00fdch o\u010d\u00ed. „J\u00e1 v\u00e1m v\u0161echno \u0159eknu, pros\u00edm,“ zoufale ku\u0148kl. Nemohl si dovolit je\u0161t\u011b platit kauci, rodi\u010de by ho nechali nejsp\u00ed\u0161 v t\u00e9 base shn\u00edt, nikdy nebyli pro to, aby se \u017eivil jako novin\u00e1\u0159, cht\u011bli m\u00edt doma doktora, a tohle by byla voda na jejich ml\u00fdn. Musel toho cvoka p\u0159ed sebou ukecat, \u017ee to tak v\u016fbec nemyslel.<\/div>\n
\n
\n

„Dobr\u00e1, tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 podm\u00ednky, vyklop to, mladej, a a\u017e uvid\u00edm, o co jde, tak t\u011b mo\u017en\u00e1,“ ud\u011blal v\u00fdznamnou pomlku, „mo\u017en\u00e1 pust\u00edm. Mluv,“ zakon\u010dil svou v\u00fdhr\u016f\u017eku jasnou v\u00fdzvou a dob\u0159e se u toho bavil. Vykulen\u00e9 o\u010di mlad\u00e9ho novin\u00e1\u0159e byly k nezaplacen\u00ed. Cel\u00e1 hospoda je\u0161t\u011b chv\u00edli ztuhle civ\u011bla na st\u016fl v rohu, ale kdy\u017e se d\u00e1l nic dramatick\u00e9ho ned\u011blo, vr\u00e1tili se \u0161tamgasti zase k tomu, co d\u011blali p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n

„J\u00e1\u2026 v\u00edm, kde ten chl\u00e1pek pracuje,“ vydechl rezignovan\u011b Sascha, pomalu se lou\u010dil s prvn\u00ed str\u00e1nkou celost\u00e1tn\u00edch novin, se svou kari\u00e9rou novin\u00e1\u0159e, skoro i se \u017eivotem, proto\u017ee mu bylo jasn\u00e9, \u017ee nakonec um\u0159e hlady, chud\u00fd a zanedban\u00fd jako bezdomovec n\u011bkde pod mostem.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ vykulil o\u010di Karl, tohle byla informace, na kterou \u010dekali tak dlouho, \u017ee nedok\u00e1zal hr\u00e1t divad\u00fdlko, aby kluk nepochopil, \u017ee m\u00e1 opravdu moment\u00e1ln\u011b navrch.<\/div>\n
„Jo, narazil jsem na n\u011bj v jednom butiku, kdy\u017e nakupoval hadry, poznal jsem ho z novin, byl p\u0159esn\u011b tak bledej jako v popisu, a sledoval jsem ho a\u017e tam,“ p\u0159ik\u00fdvl Sascha, trochu se mu ulevilo, kdy\u017e vid\u011bl detektivovu reakci. Bezdomovec pod mostem se za\u010dal zase pomalinku vzdalovat, bylo vid\u011bt, \u017ee to detektiva naproti zaj\u00edm\u00e1. V tu chv\u00edli cvakla pouta a jeho ruka byla op\u011bt voln\u00e1, mohl ji st\u00e1hnout pod st\u016fl a pohmo\u017ed\u011bn\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed si po\u0159\u00e1dn\u011b promnout, co\u017e tak\u00e9 hned ud\u011blal. „D\u011bkuju,“ \u0161pitl pokorn\u011b a \u010dekal na dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku.<\/p>\n

„Tak\u017ee ty nezn\u00e1\u0161 jeho jm\u00e9no, ale v\u00ed\u0161, kde d\u011bl\u00e1, jo?“ ujistil se je\u0161t\u011b jednou Karl. Sascha naproti jen n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvl, sna\u017eil se toti\u017e v tu chv\u00edli svla\u017eit hrdlo, kter\u00e9 mu za posledn\u00ed dv\u011b minuty tot\u00e1ln\u011b vyschlo strachy. „A se\u0161 si jistej, \u017ee je to skute\u010dn\u011b ten, kter\u00fdho hled\u00e1me?“<\/div>\n

„Stoprocentn\u011b,“ sebev\u011bdom\u011b prohl\u00e1sil Sascha. „Fotku sice nem\u00e1m, ale jsem si jist\u00fd, jako \u017ee jste dneska prohr\u00e1l v\u0161echny prachy, co jste do toho automatu nah\u00e1zel,“ zazubil se Sascha, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee m\u00e1 pro detektiva z\u00e1sadn\u00ed informace. A informace byly v\u017edycky na prodej, to jako novin\u00e1\u0159 v\u011bd\u011bl dob\u0159e.<\/div>\n
„Fajn,“ pok\u00fdval Karl za stolem. „Co bylo to n\u011bco za n\u011bco<\/em>?“ Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee cena t\u00e9hle informace, pokud bude pravdiv\u00e1, je pro jeho \u0161\u00e9fa nevy\u010d\u00edsliteln\u00e1. Pro n\u011bj samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9, byl to jeho p\u0159\u00edpad, a cht\u011bl ho kone\u010dn\u011b rozlousknout. Na jeho vkus to trvalo u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho.<\/div>\n
„No\u2026“ zav\u00e1hal novin\u00e1\u0159 naproti, „r\u00e1d bych m\u011bl o tom p\u0159\u00edpadu informace z prvn\u00ed ruky a povolen\u00ed o n\u011bm napsat velkou report\u00e1\u017e,“ vyhrkl odpov\u011b\u010f Sascha. „Samoz\u0159ejm\u011b a\u017e po jeho vy\u0159e\u0161en\u00ed, to d\u00e1 rozum,“ dodal, kdy\u017e vid\u011bl, jak se detektiv naproti nadechuje k n\u00e1mitce.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Karl, „m\u00e1\u0161 m\u016fj slib, \u017ee to dostane\u0161, ale te\u010f u\u017e klop, kde ten zatracenej fe\u0165\u00e1k Jost vlastn\u011b v\u011bz\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee ty se chce\u0161 pokusit o \u00fat\u011bk?“ ujistil se Tom, kdy\u017e Paul \u0159ekl hlavn\u00ed my\u0161lenku dne\u0161n\u00edho ve\u010dera.<\/p><\/div>\n

„Jo, a nejen j\u00e1, mysl\u00edm, \u017ee bychom mohli zdrhnout v\u0161ichni t\u0159i,“ potvrdil Paul.<\/div>\n
„Jak to chce\u0161 ud\u011blat?“ p\u0159idal se Bill, nedovedl si n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec p\u0159edstavit. Podle n\u011bj bylo podzem\u00ed tak dob\u0159e zaji\u0161t\u011bn\u00e9, \u017ee p\u0159es bezpe\u010dnostn\u00ed syst\u00e9m nemohla dovnit\u0159 nebo ven proklouznout ani my\u0161, nato\u017e oni t\u0159i.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd pl\u00e1n?“ zeptal se Tom. Paul se pousm\u00e1l a napil se rozv\u00e1\u017en\u011b sv\u00e9ho v\u00fdborn\u00e9ho piva, u\u017e\u00edval si po t\u00fddnech abstinence jeho chu\u0165.<\/div>\n
„M\u00e1m pl\u00e1n, a ty jsi v n\u011bm hlavn\u00ed postava,“ k\u00fdvl bradou sm\u011brem k Tomovi. Ne\u017e se doty\u010dn\u00fd sta\u010dil zeptat jak a pro\u010d, pokra\u010doval. „Mus\u00edme se dostat do tv\u00e9 hlavy. Bohu\u017eel, zat\u00edm jsem se je\u0161t\u011b nedozv\u011bd\u011bl, jak\u00fdm heslem se tvoje blok\u00e1da pam\u011bti otv\u00edr\u00e1, ale mysl\u00edm, \u017ee to nebude trvat tak dlouho a budu schopen to z Kata vym\u00e1mit.“<\/div>\n
„Jak to chce\u0161 ud\u011blat?“ vyhrkli Tom a Bill sou\u010dasn\u011b, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se v\u0161ichni t\u0159i rozesm\u00e1li. Paul si v tu chv\u00edli uv\u011bdomil, jak neuv\u011b\u0159iteln\u011b synchronn\u00ed pohyby ti dva po celou dobu m\u011bli. T\u00e9m\u011b\u0159 sou\u010dasn\u011b si p\u0159ehodili nohy, podrbali se na nose a podobn\u00e9 drobnosti, jen\u017ee mu to docvaklo, a\u017e kdy\u017e sou\u010dasn\u011b \u0159ekli tut\u00e9\u017e v\u011btu. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale musel pokra\u010dovat ve vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho pl\u00e1nu.<\/p>\n

„Promi\u0148, Tome, ale budu hr\u00e1t na Kata, jak t\u011b nen\u00e1vid\u00edm, \u017ees mi sebral m\u00edsto kytaristy, aby mi v\u011b\u0159il a pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady mi sv\u011b\u0159il heslo. Kv\u016fli tomu m\u011b vlastn\u011b zau\u010duje, aby to n\u011bkdo v\u011bd\u011bl, kdyby se s n\u00edm n\u011bco stalo. Mysl\u00edm, \u017ee mi to nebude trvat dlouho, ale datum zat\u00edm \u0159\u00edct nem\u016f\u017eu,“ usm\u00e1l se na ty dva p\u0159ed sebou. Pohledem sk\u00e1kal z jednoho na druh\u00e9ho a jeho podv\u011bdom\u00ed zaznamenalo, \u017ee ti dva maj\u00ed naprosto stejn\u00e9 o\u010di. A\u010dkoliv jedny byly \u010dern\u011b or\u00e1movan\u00e9, n\u011bco v jejich pohledu bylo toto\u017en\u00e9. „Krom toho, m\u00e1me na odd\u011blen\u00ed pl\u00e1n na rozm\u00edst\u011bn\u00ed kamer po cel\u00e9m podzem\u00ed. Tud\u00ed\u017e v\u00edm, kudy a kam vedou klimatiza\u010dn\u00ed \u0161achty. To ov\u0161em znamen\u00e1, \u017ee nesm\u00edte ztloustnout, p\u00e1nov\u00e9, jinak se tudy neprot\u00e1hnete,“ sm\u00e1l se na ty dva hube\u0148oury p\u0159ed sebou. Jeho pozn\u00e1mka vyvolala dal\u0161\u00ed salvu sm\u00edchu, p\u00e1nov\u00e9 se dob\u0159e bavili. Bylo jasn\u00e9, \u017ee si padli do oka, a jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed u\u017e t\u011b\u017eko n\u011bkdo naru\u0161\u00ed.<\/p>\n

Chv\u00edli je\u0161t\u011b prob\u00edrali, jak d\u016fle\u017eit\u00e1 je pro v\u0161echny Tomova pam\u011b\u0165, proto\u017ee bez n\u00ed by je nejsp\u00ed\u0161 chytili a p\u0159ivedli zp\u00e1tky. On jedin\u00fd se na povrchu vyznal, v\u011bd\u011bl, jak tam v\u011bci funguj\u00ed, co od koho o\u010dek\u00e1vat, a jak \u0159\u00eddit ukraden\u00e9 auto. To v\u0161echno m\u011bl Paul v hlav\u011b vymy\u0161len\u00e9, ale bez Tomovy pomoci a znalost\u00ed to bylo nerealizovateln\u00e9. \u010cas ale let\u011bl, a kdy\u017e se pod\u00edvali na hodiny, byla skoro jedna po p\u016flnoci. \u010cas j\u00edt sp\u00e1t. Paul se musel potichu a nen\u00e1padn\u011b dostat zp\u011bt na ubytovnu mezi chlapy, kte\u0159\u00ed vst\u00e1vali r\u00e1no do pr\u00e1ce, a pot\u0159eboval b\u00fdt na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed sm\u011bnu u Kata odpo\u010dat\u00fd. Zvedl se, pod\u011bkoval za dv\u011b piva, o kter\u00e1 zmen\u0161il z\u00e1soby Billovy ledni\u010dky, a u\u017e byl p\u0159ipraven\u00fd u dve\u0159\u00ed, kdy\u017e ho Tom je\u0161t\u011b zastavil zv\u011bdavou ot\u00e1zkou.<\/div>\n

„Paule, kv\u016fli \u010demu jsem vlastn\u011b dneska byl u v\u00e1s?“<\/div>\n
„No\u2026“ zarazil se Paul, v\u00e1hal, jestli to Tomovi prozradit, p\u0159ece jen to bylo trochu choulostiv\u00e9 t\u00e9ma. Pak se ale rozhodl, \u017ee jsou chlapi a nemaj\u00ed d\u016fvod m\u00edt mezi sebou pocit trapnosti, kdy\u017e se prob\u00edr\u00e1 tohle t\u00e9ma, a odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„David si st\u011b\u017eoval Katovi, \u017ee nem\u00e1\u0161 z\u00e1jem o tren\u00e9rky, tak jsem dostal za \u00fakol ti tou dne\u0161n\u00ed hypn\u00f3zou trochu popohnat chu\u0165 na sex,“ \u0161klebil se od dve\u0159\u00ed na Toma, kter\u00fd na n\u011bj jen ohromen\u011b ml\u010dky z\u00edral, a ticho p\u0159eru\u0161ilo a\u017e Billovo pi\u0161tiv\u00e9 kv\u00edlen\u00ed, kter\u00e9 mu uteklo, jak se sna\u017eil nerozesm\u00e1t nahlas a schov\u00e1val tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Paul u\u017e nehodlal \u010dekat, a\u017e se Tom probere z ohromen\u00ed, m\u00e1vnul na oba, potichu otev\u0159el dve\u0159e a zmizel.<\/p>\n

V tu chv\u00edli se Bill rozesm\u00e1l nahlas, na\u010de\u017e schytal lehk\u00fd dloubanec do boku, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed vyp\u00edskl znovu, kdy\u017e ho Tom za\u010dal jako pomstu lechtat. Za chv\u00edli u\u017e se ti dva ko\u010dkovali na zemi, bylo jim jedno, \u017ee je podlaha tvrd\u00e1, v z\u00e1palu boje postel nebyla t\u0159eba.<\/div>\n

„Ty potvoro, nesm\u011bj se mi,“ sy\u010del p\u0159itom s \u00fasm\u011bvem Tom, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee cel\u00e1 ta \u0161ar\u00e1da s mu\u010den\u00edm na odd\u011blen\u00ed p\u0159ev\u00fdchovy Paulov\u00fdm sd\u011blen\u00edm z\u00edskala \u00fapln\u011b jin\u00fd v\u00fdznam, ale kdo mohl tu\u0161it, \u017ee tam jde kv\u016fli takov\u00e9 prkotin\u011b? Krom toho Billovi do\u0161lo, jak nadr\u017een\u00fd nejsp\u00ed\u0161 musel Tom b\u00fdt, kdy\u017e se vr\u00e1tili z koncertu, a d\u00edky \u010demu vlastn\u011b. Oba se t\u00edm nakonec dob\u0159e bavili, a kdy\u017e se uklidnili a Tom ode\u0161el sp\u00e1t k sob\u011b, napadlo Billa, \u017ee byl mo\u017en\u00e1 hrd\u00fd p\u0159ed\u010dasn\u011b, kdy\u017e se domn\u00edval, \u017ee to on Toma tak moc vzru\u0161uje. T\u0159eba by si to rozdal s k\u00fdmkoliv, kdo by byl v tu chv\u00edli po ruce<\/em>, byla jeho posledn\u00ed my\u0161lenka, ne\u017e naprostou \u00fanavou kone\u010dn\u011b ve dv\u011b r\u00e1no usnul.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Druh\u00fd den se Tom s Billem se\u0161li a\u017e u ob\u011bda. Kytarista cel\u00e9 dopoledne prospal, a Bill, jak sl\u00edbil Sakimu, \u0161el nav\u0161t\u00edvit Miru a svou sestru Jenny. Dorazil tam sice a\u017e v jeden\u00e1ct hodin a dlouho se nezdr\u017eel, ale povinnou n\u00e1v\u0161t\u011bvu vykonal. Celou dobu musel myslet na to, co se v\u010dera dozv\u011bd\u011bl od Paula. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee n\u011bkde tam naho\u0159e, na povrchu, \u017eije jeho m\u00e1ma? A mo\u017en\u00e1 i t\u00e1ta? A mo\u017en\u00e1 m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 sourozence. Sestru nebo bratra\u2026 Te\u010f, kdy\u017e si p\u0159edstavil, jak\u00e9 to pro jeho rodinu muselo b\u00fdt, kdy\u017e jim unesli syna, cht\u011blo se mu bre\u010det. A on si o sv\u00e9 m\u00e1m\u011b celou dobu myslel tak \u0161patn\u00e9 v\u011bci. Hajzlov\u00e9! Parchanti zatracen\u00ed!<\/em> Roz\u010diloval se v duchu, aby se skute\u010dn\u011b nerozbre\u010del. Tohle byl tak obludn\u00fd podraz, \u017ee m\u011bl chu\u0165 vz\u00edt mikrofon a rozhl\u00e1sit to v\u0161em p\u0159i koncert\u011b. \u0158\u00edct jim nahlas, jak je podv\u00e1d\u011bj\u00ed, ale t\u00edm by v\u0161em t\u0159em definitivn\u011b uzav\u0159el cestu ven, to mu bylo jasn\u00e9. Zad\u00edval se na Toma naproti sob\u011b.<\/p>\n

„Jsme zvan\u00ed na oslavu, narodila se mi nov\u00e1 sest\u0159i\u010dka,“ ozn\u00e1mil mu novinku, kdy\u017e zap\u00edjel denn\u00ed d\u00e1vku miner\u00e1l\u016f a vitam\u00edn\u016f, ji\u017e dost\u00e1vali automaticky k ob\u011bdu. Jako n\u00e1hrada za slunce a v\u0161echno, co jim v podzem\u00ed chyb\u011blo, to bylo nutn\u00e9, jinak by za chv\u00edli cel\u00e9 spole\u010denstv\u00ed<\/em> vym\u0159elo.<\/div>\n

„A kdy?“ neprojevil Tom \u017e\u00e1dn\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nad\u0161en\u00ed nad nov\u00fdm p\u0159\u00edr\u016fstkem do Billovy rodiny, mal\u00e9 d\u011bti ho nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nezaj\u00edmaly.<\/div>\n
„Z\u00edtra po m\u0161i se sejdeme u Miry, dneska odpoledne si pro malou Evu jdou do porodn\u00edho odd\u011blen\u00ed. Narodila se p\u0159ed t\u0159emi dny, a pr\u00fd je n\u00e1dhern\u00e1,“ rozpl\u00fdval se Bill. M\u011bl mal\u00e1 miminka r\u00e1d, za\u017eil u\u017e Jenny, a pamatoval si, jak \u00fa\u017easn\u00e1 byla, kdy\u017e vyr\u016fstala a na v\u0161echno se neust\u00e1le vypt\u00e1vala. V\u017edycky sv\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra zbo\u017e\u0148ovala a bylo to od za\u010d\u00e1tku vz\u00e1jemn\u00e9.<\/div>\n
Tom jen p\u0159ik\u00fdvl, m\u011bl zrovna pusu plnou \u0161paget, kter\u00e9 nadev\u0161e miloval, a nerad by se udusil je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e se jim poda\u0159\u00ed uskute\u010dnit Paul\u016fv pl\u00e1n. Od t\u00e9 chv\u00edle, co jim ho Kat\u016fv pomocn\u00edk prozradil, nebyl schopen myslet na nic jin\u00e9ho. Miloval adrenalin a tohle byla p\u0159esn\u011b akce, kter\u00e1 zaru\u010dovala, \u017ee se mu ho do krve vyplav\u00ed maxim\u00e1ln\u00ed mno\u017estv\u00ed.<\/p>\n

„Ty m\u011b v\u016fbec neposlouch\u00e1\u0161,“ zaslechl zd\u00e1lky Bill\u016fv vy\u010d\u00edtav\u00fd t\u00f3n, kter\u00fd ho svou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed intonac\u00ed probral ze zamy\u0161len\u00ed.<\/div>\n

„Ale poslouch\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl Tom typicky mu\u017esk\u00fdm zp\u016fsobem.<\/div>\n
„A co jsem \u0159\u00edkal?“ zeptal se na\u010du\u0159en\u011b Bill. U\u017e del\u0161\u00ed dobu ne\u0159ekl ani slovo a sledoval Toma, jak z\u00edr\u00e1 do blba a p\u0159itom \u017ev\u00fdk\u00e1 \u0161pagety.<\/div>\n
„\u017de m\u011b miluje\u0161?“ zkusil to potichu a s \u0161ibalsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem Tom, a vyslou\u017eil si za to pl\u00e1cnut\u00ed p\u0159es ruku, kterou se akor\u00e1t sna\u017eil nabrat dal\u0161\u00ed v\u00e1rku \u0161paget. „No pod\u00edvej se, co d\u011bl\u00e1\u0161?“ vyk\u0159ikl, kdy\u017e jedna z nich p\u0159ist\u00e1la p\u0159\u00edmo na jeho \u010dist\u00e9m b\u00edl\u00e9m tri\u010dku. „To si vypije\u0161,“ nam\u00ed\u0159il na Billa vidli\u010dku jako pistoli, a nazna\u010dil, za sou\u010dasn\u00e9ho zvukov\u00e9ho doprovodu, \u017ee zm\u00e1\u010dkl spou\u0161\u0165. Bill se zcela v\u00e1\u017en\u011b chytil na druh\u00e9 stran\u011b stolu za srdce, jako by ho Tomova kulka zas\u00e1hla, a padl jak pod\u0165at\u00fd rovnou na st\u016fl. Ani\u017e by to ov\u0161em zam\u00fd\u0161lel, \u010delem p\u0159itom zavadil o tal\u00ed\u0159 se zbytkem \u0161paget, kter\u00e9 se rozhodl nedoj\u00eddat, a kter\u00e9 jako v\u017edy \u010dekaly, a\u017e se jich ujme Tom. Ten ale te\u010f jako ve zpomalen\u00e9m filmu sledoval, jak jeho<\/em> \u0161pagety vyl\u00edtly do vzduchu a p\u0159ist\u00e1ly p\u0159esn\u011b na zp\u011bv\u00e1kov\u011b hlav\u011b, kde se usadily v \u010derstv\u011b umyt\u00fdch a u\u010desan\u00fdch \u010dern\u00fdch vlasech. Takov\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed u\u017e v j\u00eddeln\u011b dlouho neza\u017eili\u2026<\/p>\n

Kdy\u017e Bill asi za dvacet minut po n\u00e1vratu z ob\u011bda vylezl \u010derstv\u011b vykoupan\u00fd ze sprchy, sed\u011bl Tom u\u017e v nov\u00e9m tri\u010dku na posteli a \u010detl si v Billov\u011b p\u00edsni\u010dkov\u00e9m se\u0161it\u011b.<\/div>\n

„Kr\u00e1sn\u011b von\u00ed\u0161,“ zvedl se a se\u0161it polo\u017eil na stolek. Popo\u0161el k Billovi, jeho\u017e boky byly obto\u010deny osu\u0161kou, a z druh\u00e9 si ud\u011blal turban na hlav\u011b. Tom si p\u0159it\u00e1hl zp\u011bv\u00e1ka za pas k sob\u011b. „M\u00e1m r\u00e1d tvoji v\u016fni,“ sklonil se k jeho krku a jemn\u011b Billa pol\u00edbil. „Dal bych si \u0159\u00edct,“ pokra\u010doval, zat\u00edmco rukama jezdil po Billov\u00fdch z\u00e1dech, jejich\u017e vlhk\u00e1 a tepl\u00e1 poko\u017eka byla v tu r\u00e1nu pokryta hus\u00ed k\u016f\u017e\u00ed. Kdy\u017e se jejich rty setkaly, spadla Billovi osu\u0161ka z hlavy, proto\u017ee ji p\u0159estal p\u0159idr\u017eovat, nesta\u010dil si ji po\u0159\u00e1dn\u011b upravit, ale to ho v tu chv\u00edli nezaj\u00edmalo. Zapla\u0161il vt\u00edravou my\u0161lenku na hypn\u00f3zu, kterou v\u010dera Tom absolvoval, a rozhodl se, \u017ee si t\u00edm nebude zat\u011b\u017eovat hlavu. Kdy\u017e se to vzalo kolem a kolem, bylo to vlastn\u011b v jeho prosp\u011bch. Rad\u011bji si u\u017e\u00edval, kdy\u017e jedna z rukou, kter\u00e9 je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed byly na jeho z\u00e1dech, stiskla p\u0159es osu\u0161ku zp\u011bv\u00e1k\u016fv drobn\u00fd zadek. Vydechl vzru\u0161en\u00edm do Tomov\u00fdch nenasytn\u00fdch \u00fast, a neb\u00fdt toho, \u017ee se pod\u00edval na hodiny a zjistil, \u017ee je p\u016fl druh\u00e9, snad by Tomovi i dovolil tu osu\u0161ku za chv\u00edli strhnout. Jen\u017ee se na hodiny pod\u00edval.<\/p>\n

„Tomi,“ za\u0161eptal, kdy\u017e p\u0159eru\u0161il jejich polibek. „Ve dv\u011b mus\u00edme b\u00fdt na zkou\u0161ce,“ vysv\u011btlil, kdy\u017e se sna\u017eil vymanit z Tomova sev\u0159en\u00ed. „Bude\u0161 muset po\u010dkat na ve\u010der,“ chl\u00e1cholil vzru\u0161en\u00e9ho kytaristu, kter\u00fd a\u010dkoliv v\u011bd\u011bl, \u017ee opravdu nemaj\u00ed \u010das na to, na co m\u011bl moment\u00e1ln\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed chu\u0165, necht\u011bl Billa jen tak pustit.<\/div>\n

„Ka\u0161lem na pitomou zkou\u0161ku,“ zak\u0148u\u010del, kdy\u017e se mu Bill sna\u017eil vykroutit. „V\u017edy\u0165 to stejn\u011b v\u0161echno um\u00edme nazpam\u011b\u0165, nech\u00e1pu, pro\u010d s t\u011bma zkou\u0161kama David furt tak prud\u00ed.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eeme tam nej\u00edt,“ vysv\u011btloval trp\u011bliv\u011b Bill, zat\u00edmco mizel pozadu zp\u00e1tky do koupelny. Musel se u\u010desat, namalovat a obl\u00edknout, na to mu ta p\u016flhodina bude sta\u010dit jen st\u011b\u017e\u00ed, stejn\u011b p\u0159ijdou u\u017e tak pozd\u011b. Oto\u010dil se k umyvadlu a za\u010dal se upravovat. „Ve\u010der,“ pod\u00edval se do zrcadla, v jeho\u017e odrazu vid\u011bl Tomovu zklamanou tv\u00e1\u0159. „Slibuju,“ dodal s \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e se kolem jeho pasu zezadu obto\u010dily Tomovy ruce. „Te\u010f bu\u010f hodn\u00fd, mus\u00edm se namalovat, a jestli m\u011b bude\u0161 osah\u00e1vat, vyp\u00edchnu si tu\u017ekou oko.“<\/div>\n
„To nevad\u00ed, m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b druh\u00fd,“ polo\u017eil si Tom opatrn\u011b hlavu na Billova h\u0159ejiv\u00e1 z\u00e1da. „Aspo\u0148 mi t\u011b nikdo neukradne, kdy\u017e bude\u0161 m\u00edt p\u00e1sku p\u0159es oko,“ rozv\u00edjel svou teorii s \u00fasm\u011bvem do Billov\u00fdch zad.<\/div>\n
„Ty \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161?“ zasm\u00e1l se Bill do zrcadla, zat\u00edmco si roz\u010des\u00e1val vlasy.<\/div>\n
„Jo, na v\u0161echny ty zatracen\u00fd fanynky, co je\u010dej p\u0159i koncertech tvoje jm\u00e9no,“ p\u0159iznal Tom bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed, za\u010d\u00ednal ty kr\u00e1sn\u00e9 a geneticky perfektn\u00ed holky opravdu nesn\u00e1\u0161et. Bill se \u0161iroce usm\u00e1l do zrcadla, tahle zpr\u00e1va ho vylo\u017een\u011b pot\u011b\u0161ila.<\/div>\n
„Ale Tomi,“ oto\u010dil trochu hlavu; Tom ho ale sv\u00edral kolem pasu pevn\u011b, nem\u011bl \u0161anci na n\u011bj vid\u011bt. „V\u017edy\u0165 jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee miluju jen tebe.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong><\/div>\n

betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule „Tak pov\u00eddej, obchodn\u00edku,“ usm\u00e1l se pod fousy Karl, napil se piva a prohl\u00ed\u017eel si vypla\u0161en\u00e9ho Saschu p\u0159ed sebou. Ten kluk m\u011bl sice odvahu, ale sledovat n\u011bkoho neum\u011bl ani za m\u00e1k. Nejd\u0159\u00edv se na n\u011bj vypt\u00e1val ve vr\u00e1tnici, odkud Karla samoz\u0159ejm\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-7530","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7530","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7530"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7530\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7530"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7530"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7530"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}