{"id":7534,"date":"2011-10-29T18:30:00","date_gmt":"2011-10-29T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7514"},"modified":"2011-10-29T18:30:00","modified_gmt":"2011-10-29T17:30:00","slug":"the-sailor-and-the-naiad-1-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/29\/the-sailor-and-the-naiad-1-4\/","title":{"rendered":"The Sailor and the Naiad 1\/4"},"content":{"rendered":"
autor: sarahyelow<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Dnes tady m\u00e1me p\u0159eklad del\u0161\u00ed jednod\u00edlky od nov\u00e9 autorky jm\u00e9nem sarahyelow, kterou budu muset rozd\u011blit nejsp\u00ed\u0161 na \u010dty\u0159i \u010d\u00e1sti. Vybrala a p\u0159elo\u017eila ji pro v\u00e1s LilKatie. V pov\u00eddce se vyskytuje tzv. naj\u00e1da, co\u017e je m\u00fdtick\u00e1 postava, tady si m\u016f\u017eete p\u0159e\u010d\u00edst, co je to p\u0159esn\u011b za\u010d. Bohu\u017eel, \u010de\u0161tina zn\u00e1 jen \u017eensk\u00fd rod toho slova, chlapi z\u0159ejm\u011b naj\u00e1dami<\/a> nejsou, ale kv\u016fli tomu z Billa holku d\u011blat nebudeme. Tak\u017ee mo\u017en\u00e1 v\u00e1s to bude obrazn\u011b tahat za u\u0161i, ale tady bude Bill „ten naj\u00e1da“. D\u00edky LilKatie a v\u00e1m hezk\u00e9 \u010dten\u00ed, J. :o)<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Mlad\u00fd \u0158ek, novope\u010den\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00edk na mo\u0159i, kter\u00fd mus\u00ed prok\u00e1zat svou kur\u00e1\u017e, Tom, ztroskot\u00e1 a jako jedin\u00fd p\u0159e\u017eije z rozl\u00e1man\u00e9 lodi po p\u00edsni sir\u00e9n.<\/em><\/div>\n
Na\u0161t\u011bst\u00ed pro n\u011bj, na ostrov\u011b \u017eije je\u0161t\u011b jedno stvo\u0159en\u00ed; Bill.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
P\u0159izp\u016fsoben\u00ed se<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ten kluk vesluje u\u017e skoro p\u016fl dne.“<\/div>\n
Z m\u00edsta, kde sed\u011bl, shrben\u00fd na bedn\u011b na p\u0159\u00eddi lodi, Apollodoros se nesoust\u0159ed\u011bn\u011b pod\u00edval na nejnov\u011bj\u0161\u00edho \u010dlena jejich pos\u00e1dky. Ten mu\u017e byl mlad\u00fd, st\u011b\u017e\u00ed dvacet let, a jmenoval se Tom. Jeho sv\u011btlej\u0161\u00ed vlasy a k\u016f\u017ee mu d\u00e1valy vzhled cizince, a star\u0161\u00ed \u010dlenov\u00e9 pos\u00e1dky mu kv\u016fli tomu d\u00e1vali opravdu zabrat, d\u00e1vali mu v\u00edce ne\u017e t\u011b\u017ek\u00e9 \u00fakoly.<\/div>\n
Abderian se prok\u00e1zal jako odhodlan\u00fd pracant, nikdy se ve sv\u00fdch \u00fakolech neopozdil nebo si nest\u011b\u017eoval na velk\u00e1 b\u0159emena, kter\u00e1 mu byla d\u00e1v\u00e1na, a \u010derveno-vous\u00fd Apollodoros si nemohl pomoci a cht\u011bl mu za to d\u00e1t n\u011bjakou odm\u011bnu. Oto\u010dil se zp\u00e1tky na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a spole\u010dn\u00edka; dal si fajfku, kterou kou\u0159il, zp\u00e1tky do \u00fast, a promluvil s n\u00ed mezi rty.<\/div>\n
„Pak ho n\u011bk\u00fdm vym\u011b\u0148, jestli mus\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Kyros zavolal na blon\u010f\u00e1ka dol\u016f na lo\u010f.<\/div>\n
„Tome! A\u0165 t\u011b vym\u011bn\u00ed Diogenes a poj\u010f sem!“<\/div>\n
Apollodoros se na n\u011bj nech\u00e1pav\u011b pod\u00edval, mumlal kolem sv\u00e9 fajfky<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tohle ud\u011blal? Nechci s t\u00edm usmrkancem mluvit.“<\/div>\n
<\/div>\n
O p\u00e1r chvil pozd\u011bji se Tomovy kroky ozvaly na palub\u011b lodi. Kapit\u00e1n byl k chlapci oto\u010den\u00fd z\u00e1dy, tak\u017ee ho vid\u011bl jen koutkem oka, kdy\u017e vy\u0161el nahoru a posadil se na voln\u00e9 sed\u00e1tko. „Kyrosi,“ pozdravil mile, trochu bez dechu, „kapit\u00e1ne.“<\/div>\n
Kyros chlapce popl\u00e1cal po rameni a trochu se zasm\u00e1l. „Ale ne\u0159\u00edkej mu kapit\u00e1ne. U\u017e takhle n\u00e1m d\u011bl\u00e1 dost pot\u00ed\u017e\u00ed. Tady jsme v\u0161ichni jen n\u00e1mo\u0159n\u00edci.“<\/div>\n
Apollodoros se zamra\u010dil nad chov\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. K nov\u00e1\u010dk\u016fm se v\u0161ichni v\u017edycky chovali hrub\u011b. P\u0159\u00e1telsk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed bylo ur\u010deno pro tvrd\u00e9 a prov\u011b\u0159en\u00e9 mu\u017ee a Kyros se tak choval k n\u011bkomu, kdo byl na lodi jen st\u011b\u017e\u00ed tak dlouho, aby se nau\u010dil chodit po palub\u011b, kdy\u017e byly na vod\u011b vlny.<\/div>\n
„Tady, napij se. Dnes jsi pracoval dost tvrd\u011b.“<\/div>\n
Tom si vzal vodu, kter\u00e1 mu byla nab\u00edzena, a dlouze se napil. „D\u00edky.“<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d, Tome, nen\u00ed za\u010d. Tak\u017ee jak se ti l\u00edb\u00ed na mo\u0159i?“<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k vyh\u00fdbav\u011b pokr\u010dil rameny. „Je to fajn, \u0159ekl bych. Ani lep\u0161\u00ed ani hor\u0161\u00ed, ne\u017e jsem \u010dekal.“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Prvn\u00ed d\u016fstojn\u00edk se pobaven\u011b pra\u0161til do kolene. „Tak vid\u00ed\u0161, Apollodore, prav\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00edk, p\u0159\u00edmo tady p\u0159ed tebou! Zept\u00e1m se ho, jak se mu l\u00edb\u00ed mo\u0159e a on \u0159ekne, \u017ee to nen\u00ed ani lep\u0161\u00ed, ani hor\u0161\u00ed ne\u017e si p\u0159edstavoval!“<\/div>\n
Zrzav\u00fd mu\u017e zavrt\u011bl hlavou. „N\u00e1zory v sob\u011b maj\u00ed m\u00ed\u0148, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161, bl\u00e1zne. Jedin\u00e9, na \u010dem z\u00e1le\u017e\u00ed, je, jak mu\u017e pracuje, a tenhle to zvl\u00e1d\u00e1 celkem slu\u0161n\u011b.“ Pod\u00edval se na Toma, a mlad\u00edk p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„No, dobr\u00e1 a pevn\u00e1 l\u00e1ska k mo\u0159i n\u00e1m v\u017edycky dok\u00e1\u017ee udr\u017eet Poseidona na na\u0161\u00ed stran\u011b, to je jist\u00e9. A ti, kte\u0159\u00ed by rad\u011bji z\u016fstali na pevnin\u011b, vysk\u00e1\u010dou z lodi hned, jak se objev\u00ed prvn\u00ed probl\u00e9my.“ Kapit\u00e1n na to p\u0159ik\u00fdvl a v tichosti se d\u00edval na d\u0159ev\u011bnou podlahu na palub\u011b. „A jak vid\u00edm, brzy budeme u zr\u00e1dn\u00e9 Anthemoessy, rad\u011bji tu chci m\u00edt state\u010dn\u00e9 mu\u017ee ne\u017e sraby, vy snad ne?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Anthemoessa?“ zeptal se Tom, kr\u010dil zv\u011bdav\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ano, nebezpe\u010dn\u00e9 m\u00edsto. \u0158\u00edkaj\u00ed, \u017ee tam \u017eij\u00ed \u017eeny, pou\u017e\u00edvaj\u00ed sv\u00e9 kouzeln\u00e9 p\u00edsn\u011b k tomu, aby nal\u00e1kaly mu\u017ee k smrti, kter\u00e1 je \u010dek\u00e1 na skalisc\u00edch. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee dno mo\u0159e po kraji ostrova je pln\u00e9 jejich kost\u00ed.“<\/div>\n
Abderian vykulil o\u010di, ne vyd\u011b\u0161en\u00edm, ale nejsp\u00ed\u0161 zaujet\u00edm. „To mus\u00ed b\u00fdt velmi p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 \u017eeny, \u017ee jich utopily tak moc.“<\/div>\n
„To je pravda, vskutku, nejz\u00e1ludn\u011bj\u0161\u00ed sv\u016fdnice. Sv\u00e1d\u00ed, dokud se mu\u017e nechyt\u00ed do jejich s\u00edt\u00ed. Pak se objev\u00ed jejich prav\u00e1 podoba a ony t\u011b st\u00e1hnou z k\u016f\u017ee tak jednodu\u0161e, jako odd\u011bl\u00ed\u0161 rybu od kosti.“<\/div>\n
<\/div>\n
Zat\u00edmco Kyros pokra\u010doval ve vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, Tom poslouchal a sna\u017eil se vst\u0159ebat v\u0161echny informace, n\u011bkdy se zeptal, kdy\u017e pln\u011b nerozum\u011bl. Apollodoros jen sed\u011bl a kou\u0159il ze sv\u00e9 d\u00fdmky, mumlal si koment\u00e1\u0159e jako „pov\u011bry, kter\u00e9 mektaj\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00edci, co dostali \u00fa\u017eeh,“ pod vousy.<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
\n<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se d\u00edval ze sv\u00e9ho m\u00edsta na \u00fatesu, jak v d\u00e1lce roste lo\u010f. Skousl si ret, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli mu\u017ei na jej\u00ed palub\u011b v\u011bd\u00ed o nebezpe\u010d\u00ed, do kter\u00e9ho pluj\u00ed. Kdy\u017e se pod\u00edval dol\u016f, vid\u011bl Eugenii a jej\u00ed sestry na kamenech, \u010dekaly. Zn\u00e1m\u00fd pocit strachu naplnil mlad\u00e9ho naj\u00e1du, znal jejich \u00fad\u011bl. Jako u\u017e mockr\u00e1t p\u0159ed t\u00edm, ud\u011blaj\u00ed z t\u011bch mu\u017e\u016f svou ko\u0159ist.<\/div>\n
Nikdy se neopov\u00e1\u017eil vplout do vody, aby lidi varoval, ale v\u017edycky hledal p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed po tom, co \u017eeny zmizely. I kdy\u017e tu nikdy \u017e\u00e1dn\u00ed nebyli. Pob\u0159e\u017e\u00ed ostrova bylo nevl\u00eddn\u00e9, sam\u00e9 ostr\u00e9 kameny, kter\u00e9 z lod\u00ed d\u011blaly t\u0159\u00edsky, zl\u00e9 vlny, kter\u00e9 utopily i toho nejlep\u0161\u00edho plavce.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se d\u00edval dol\u016f na pob\u0159e\u017e\u00ed, jak se lo\u010f bl\u00ed\u017e\u00ed. Vid\u011bl obrysy mu\u017e\u016f na palub\u011b, jak chod\u00ed a d\u011blaj\u00ed to, co maj\u00ed za \u00fakol. Dlouh\u00e1 vesla lodi ji vedla st\u00e1le bl\u00ed\u017e k ostrovu, a\u017e moc bl\u00edzko<\/em>, i kdy\u017e byla tak daleko. Bill usykl, kdy\u017e se za\u010daly oz\u00fdvat prvn\u00ed t\u00f3ny p\u00edsn\u011b sir\u00e9n, za\u010d\u00e1tek konce uboh\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f, byl to zvuk, kter\u00e9mu \u017e\u00e1dn\u00e9 lidsk\u00e9 ucho neodk\u00e1zalo odolat.<\/div>\n
<\/div>\n
Kyros p\u0159eb\u011bhl na m\u00edsto u st\u011b\u017en\u011b, kde st\u00e1l Apollodoros. „M\u016fj kapit\u00e1ne! Mus\u00edme si zacpat u\u0161i, nebo se nep\u0159ibli\u017eovat!“<\/div>\n
Rudovlas\u00fd mu\u017e si odfrkl, m\u00e1vl nad n\u00edm rukou. „Dost u\u017e dnes hloupost\u00ed, Kyrosi. Jestli od tebe je\u0161t\u011b n\u011bco usly\u0161\u00edm, tak t\u011b po\u0161lu ke dnu!“<\/div>\n
Prvn\u00ed d\u016fstojn\u00edk se pod\u00edval na zmen\u0161uj\u00edc\u00ed se vzd\u00e1lenost mezi nimi a ostrovem, o\u010di m\u011bl vykulen\u00e9 zd\u011b\u0161en\u00edm.<\/div>\n
„Nesm\u00edme se k tomu p\u0159ibl\u00ed\u017eit! Je to jist\u00e1 smrt, jestli se je\u0161t\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edme!“ Kdy\u017e se mu dostalo zavr\u010den\u00ed a ignorance, Kyros se roz\u010d\u00edlil je\u0161t\u011b v\u00edc, nal\u00e9hal. „Pane!“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak zmlkni u\u017e! P\u0159esta\u0148 tady f\u0148ukat, jasn\u00fd?“ oto\u010dil se, aby se pod\u00edval na vesla\u0159e, vid\u011bl, jak n\u011bkolik z nich zpomalilo nebo zastavilo, nejsp\u00ed\u0161 sly\u0161eli panika\u0159en\u00ed prvn\u00edho d\u016fstojn\u00edka. „Co si, vy ch\u00e1tro, mysl\u00edte, \u017ee d\u011bl\u00e1te?!“ zak\u0159i\u010del. N\u011bkte\u0159\u00ed za\u010dali znovu veslovat, ale p\u00e1r jich st\u00e1le v\u00e1halo. Rozzloben strachem z pov\u011br, \u010dervenovlas\u00fd kapit\u00e1n odma\u0161\u00edroval k jednomu, kter\u00fd se neh\u00fdbal a vzal ho tvrd\u011b zezadu za jeho tuniku, zvedl ho do vzduchu. „No? Tak mak\u00e1me!“ chytl se vesla s\u00e1m a za\u010dal pracovat. Ostatn\u00ed za\u010dali kop\u00edrovat jeho akce a brzy byla lo\u010f znovu v pohybu.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e p\u0159ipluli zas o kus bl\u00ed\u017e, melodick\u00fd zp\u011bv zp\u00edvaj\u00edc\u00edch d\u00edvek dorazil k jejich u\u0161\u00edm. P\u00edse\u0148 se valila p\u0159es vlny a neskl\u00e1dala se z \u0159eck\u00fdch slov, jen z jak\u00e9si zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a nezn\u00e1m\u00e9 \u0159e\u010di. Ale text se nezd\u00e1l d\u016fle\u017eit\u00fdm, a\u0165 u\u017e to byla \u0159e\u010d jak\u00e1koliv, melodie v mu\u017e\u00edch probouzela tu nejzaz\u0161\u00ed touhu. Pluli bl\u00ed\u017e, a kdy\u017e spat\u0159ili spoustu kr\u00e1sn\u00fd \u017een, v\u00e1\u0161e\u0148 se rozho\u0159ela v jejich srdc\u00edch je\u0161t\u011b v\u00edc, a bila pro n\u011b<\/em>, pro ta zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 stvo\u0159en\u00ed sed\u00edc\u00ed na kamenech.<\/div>\n
<\/div>\n
Nakonec dopluli tak bl\u00edzko, \u017ee je nesly samy vlny, co nejbl\u00ed\u017e k pob\u0159e\u017e\u00ed, a v\u0161ichni mu\u017ei pustili sv\u00e1 vesla a p\u0159eb\u011bhli k lodn\u00edmu z\u00e1bradl\u00ed, nakl\u00e1n\u011bli se, aby vid\u011bli ty p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 d\u00edvky, ty p\u0159en\u00e1dhern\u00e9 kr\u00e1sky, kter\u00e9 na n\u011b volaly, natahovaly k nim zoufale sv\u00e9 roztomil\u00e9 ruce. Tom zamrkal, byl stejn\u011b polapen\u00fd jako zbytek, jeho mysl byla zaml\u017een\u00e1 okouzluj\u00edc\u00ed melodi\u00ed p\u00edsn\u011b sir\u00e9n. Vysok\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00edk po Tomov\u011b pravici nad\u00e1val.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pod\u00edvejte na n\u011b! Pot\u0159ebuj\u00ed n\u00e1s, mus\u00edme pro n\u011b!“<\/div>\n
<\/div>\n
I kdy\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed z nich st\u00e1le \u0161eptali, \u017ee to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9, Tom s t\u00edm mu\u017eem musel souhlasit. Nebyl schopn\u00fd odtrhnout o\u010di od t\u011bch perfektn\u00edch d\u00edvek, kter\u00e9 volaly z kamen\u016f, dokonce si ani nev\u0161iml, \u017ee leze po lodn\u00edm z\u00e1bradl\u00ed, dokud nest\u00e1l p\u0159ipraven sko\u010dit do \u0161ed\u00e9 vody pod nimi. Pod\u00edval se do strany a vid\u011bl, \u017ee skoro v\u0161ichni jsou ve stejn\u00e9 pozici jako on, a mal\u00e9 podez\u0159en\u00ed se mu vloudilo do mysli, ne\u017e p\u00edse\u0148 zes\u00edlila a jeho pozornost byla zam\u011b\u0159ena zas a jen na ten d\u016fle\u017eit\u00fd \u00fakol p\u0159ed n\u00edm, dostat se k t\u011bm d\u00edvk\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
Sko\u010dil do mo\u0159e beze strachu a bez starosti o sv\u016fj \u017eivot.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se prsty dr\u017eel kamene, nakl\u00e1n\u011bl se cel\u00fd vystra\u0161en\u00fd, kdy\u017e ti, co byli na lodi, sko\u010dili na l\u00e9\u010dku sir\u00e9n. V\u0161ichni sko\u010dili, jeden po druh\u00e9m, do nemilosrdn\u00fdch vln, a obli\u010dej mlad\u00e9ho naj\u00e1dy se zamra\u010dil nespokojenost\u00ed, sleduj\u00edc je, jak padaj\u00ed jako korkov\u00e9 z\u00e1tky p\u0159\u00edmo do \u0161umiv\u00fdch vln, ne\u017e zmizeli. Utopeni. Sebr\u00e1ni smrt\u00ed a odsouzeni le\u017eet na dn\u011b oce\u00e1nu. Zp\u011bv sir\u00e9n utichl, kdy\u017e byli v\u0161ichni lid\u00e9 ve vod\u011b, a te\u010f se jen sm\u00e1ly a u\u017e\u00edvaly si posledn\u00ed chv\u00edle \u017eivota smrteln\u00edk\u016f. P\u00e1r z nich se zd\u00e1lo b\u00fdt lep\u0161\u00edmi plavci ne\u017e ti ostatn\u00ed, jeliko\u017e se prali s vlnami d\u00e9le. Po chv\u00edli se Eugenia za\u010dala nudit, jej\u00ed pobaven\u00fd v\u00fdraz zmizel, a tak pob\u00eddla sv\u00e9 sestry, aby s n\u00ed odlet\u011bly dom\u016f na druh\u00fd konec ostrova.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill \u010dekal, dokud nezmizely z dohledu, ne\u017e se dostal dol\u016f na pob\u0159e\u017e\u00ed. Do\u0161el a\u017e ke b\u0159ehu a vylezl na vysok\u00fd k\u00e1men, aby se pod\u00edval do vody. Tam, kde vlny nar\u00e1\u017eely do kam\u00ednk\u016f, \u017e\u00e1dn\u00e1 t\u011bla nebyla, a d\u00e1l ve vod\u011b tak\u00e9 nevid\u011bl \u017e\u00e1dnou hlavu. Jeden dlouh\u00fd, smutn\u00fd okam\u017eik str\u00e1vil t\u00edm, \u017ee se d\u00edval na mo\u0159e, ne\u017e se oto\u010dil, aby se vr\u00e1til dom\u016f na ostrov.<\/div>\n
O p\u00e1r krok\u016f d\u00e1l se Bill zarazil. P\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm, ve vzd\u00e1len\u00e9m baz\u00e9nku vytvo\u0159en\u00e9m odlivem, byla mu\u017esk\u00e1 postava. Pootev\u0159el \u00fasta, p\u0159ekvapen touto novou ud\u00e1lost\u00ed, Bill se rozeb\u011bhl po p\u00edsku. Kdy\u017e byl z poloviny tam, nad\u011bje, kter\u00e1 z\u00e1\u0159ila v jeho srdci, za\u010dala znovu uvadat. Le\u017eel obli\u010dejem dol\u016f, pohnul se poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e si s n\u00edm pohr\u00e1la vlna, ten \u010dlov\u011bk nevypadal moc na\u017eivu. Vlastn\u00ed vypadal vcelku mrtv\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill st\u00e1le c\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed toho n\u00e1mo\u0159n\u00edka obr\u00e1tit a odt\u00e1hnout ho na sou\u0161, jen pro p\u0159\u00edpad. Kdy\u017e m\u011bl \u010dlov\u011bka – mlad\u00e9ho mu\u017ee jeho v\u011bku, jak naj\u00e1da zjistil – pln\u011b ven z vody, posadil se vedle n\u011bj, sedl si do tureck\u00e9ho sedu a \u010dekal. Nezd\u00e1lo se, \u017ee \u010dlov\u011bk d\u00fdch\u00e1, a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee je to \u0161patn\u00e9 znamen\u00ed, proto\u017ee lid\u00e9 m\u011bli d\u00fdchat, t\u00edm si byl jist\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
D\u00edval se a \u010dekal, jestli uvid\u00ed n\u011bjak\u00fd pohyb, nebo jestli v\u0161echna snaha byla marn\u00e1. Zat\u00edmco tam sed\u011bl, d\u00edval se Bill na to, jak mlad\u00edk vypad\u00e1, nebyl schopn\u00fd p\u0159estat myslet na to, \u017ee mrtv\u00fd nebo ne, tohle byl ur\u010dit\u011b ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho kdy vid\u011bl. Zrovna kdy\u017e se naklonil a prstem mu p\u0159ejel po obli\u010deji, n\u00e1mo\u0159n\u00edk otev\u0159el o\u010di panikou. Rozt\u0159esen\u011b se nadechl a dal si ruce na krk, okam\u017eit\u011b se rozka\u0161lal a plival a d\u011blal o\u0161kliv\u00e9 zvuky. Kdy\u017e oto\u010dil hlavu na stranu, vytekla mu z \u00fast spousta mo\u0159sk\u00e9 vody, a pak se mu, zd\u00e1lo se, d\u00fdchalo snadn\u011bji. P\u0159edklonil se, \u010delem se op\u0159el o p\u00edsek a zt\u011b\u017eka d\u00fdchal.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se soust\u0159ed\u011bn\u011b mra\u010dil, d\u011blal si starosti o n\u00e1mo\u0159n\u00edka, kter\u00fd byl kone\u010dn\u011b p\u0159i smyslech, nat\u00e1hl ruku a na uklidn\u011bnou ho pohladil po z\u00e1dech. Polo\u017eil mu dla\u0148 na lopatku a \u010dlov\u011bk p\u0159ed jeho dotykem okam\u017eit\u011b ucukl, a o\u010di zd\u011b\u0161en\u00edm vyt\u0159e\u0161til, tentokr\u00e1t na n\u011bj.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdo, kdo jsi?!“ zeptal se, hlas vysok\u00fd strachem.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill nem\u011bl \u010das vymyslet odpov\u011b\u010f, v\u00fdraz mlad\u00edka se zm\u011bnil jen ze strachu na strach a porozum\u011bn\u00ed, doprov\u00e1zen\u00e9 odporem. Zd\u00e1lo se, \u017ee \u010dlov\u011bk si na to, co Bill je, ud\u011blal sv\u016fj vlastn\u00ed n\u00e1zor, proto\u017ee o chv\u00edli pozd\u011bji se od n\u011bj \u0161kr\u00e1bal pry\u010d, je\u010del. „Ty! Ty jsi jedno z t\u011bch stvo\u0159en\u00ed! Jdi pry\u010d!“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill otev\u0159el pusu, aby \u010dlov\u011bka uklidnil, aby mu \u0159ekl, \u017ee opravdu rozhodn\u011b nen\u00ed<\/em> sir\u00e9na, ale ne\u017e mohl cokoliv \u0159\u00edct, byla na n\u011bj hozena pln\u00e1 hrst p\u00edsku. Bill si ut\u00edral obli\u010dej, kdy\u017e n\u011bco mnohem tvrd\u0161\u00edho vrazilo do jeho hlavy, vyk\u0159ikl bolest\u00ed. Kdy\u017e dostal p\u00edsek z o\u010d\u00ed, Bill vid\u011bl, \u017ee ten nezn\u00e1m\u00fd objekt je velk\u00e1 mu\u0161le. Roz\u010dilen\u00fd a dot\u010den\u00fd zvedl pohled a vid\u011bl, \u017ee \u010dlov\u011bk ut\u00edk\u00e1 pry\u010d po pl\u00e1\u017ei.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se postavil a promnul si bolav\u00e9 m\u00edsto na hlav\u011b, kde si byl jist\u00fd, \u017ee bude m\u00edt mod\u0159inu. Jak\u00fd nevd\u011b\u010dn\u00fd \u010dlov\u011bk!<\/em> Pomyslel si. I kdy\u017e to byl prvn\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho kdy vid\u011bl. Mo\u017en\u00e1, \u017ee v\u0161ichni jsou takov\u00ed. Nem\u016f\u017ee to nijak zjistit. Bill se pod\u00edval zp\u00e1tky na n\u00e1mo\u0159n\u00edka, a vid\u011bl, \u017ee jeho tempo se zm\u00edrnilo. Mu\u017e p\u0159estal b\u011b\u017eet, a pak \u0161el pomaleji a pomaleji, ne\u017e se zastavil. Bill zam\u017eoural, aby vid\u011bl, co tam v d\u00e1lce d\u011bl\u00e1, a pak zalapal po dechu, kdy\u017e si \u010dlov\u011bk dal ruku k boku, ne\u017e se p\u0159edklonil v bolesti, a pak se sk\u00e1cel k zemi.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill okam\u017eit\u011b b\u011b\u017eel k n\u011bmu, aby zjistil, co s \u010dlov\u011bkem je, \u017ee se najednou tak sk\u00e1cel.<\/div>\n
\n<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se d\u00edval ze sv\u00e9ho m\u00edsta ve vod\u011b, jak se Tom pomalu probouz\u00ed. Po n\u011bkolika dnech se naj\u00e1da rychle nau\u010dil, \u017ee nesm\u00ed b\u00fdt bl\u00edzko \u010dlov\u011bka, kdy\u017e byl p\u0159i smyslech. V\u010dera m\u00e1lem dostal p\u011bst\u00ed do obli\u010deje, a tak te\u010f z\u016fstal v potoce, nad hladinou m\u011bl hlavu vystr\u010denou jen tak, aby vid\u011bl, a tak \u010dekal, jak ho dnes mlad\u00edk p\u0159ijme.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom -jak se Bill nau\u010dil, \u017ee se jmenuje- se probral, a znovu si prohl\u00e9dl sv\u00e9 okol\u00ed. Na moment byl Bill nezpozorov\u00e1n, a d\u00edval se, jak se \u010dlov\u011bk posadil a zabru\u010del, ruku si okam\u017eit\u011b p\u0159ilo\u017eil k band\u00e1\u017ei na sv\u00e9m boku.<\/div>\n
\u010clov\u011bk byl ran\u011bn, velk\u00e1 tmav\u00e1 mod\u0159ina tomu nasv\u011bd\u010dovala. Ale nebyla to otev\u0159en\u00e1 r\u00e1na, tak\u017ee a\u0165 u\u017e s n\u00e1mo\u0159n\u00edkem bylo cokoliv, bylo to uvnit\u0159. Bill o takov\u00fdch v\u011bcech n\u011bco m\u00e1lo v\u011bd\u011bl, a tak ho obv\u00e1zal obinadlem tam, kde se zran\u011bn\u00ed zd\u00e1lo b\u00fdt nejv\u011bt\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Pro den nebo dva se zd\u00e1lo, \u017ee \u010dlov\u011bk zem\u0159e. Bill ho odnesl (s n\u011bjak\u00fdmi pot\u00ed\u017eemi) na m\u00edsto na ostrov\u011b, kde r\u00e1d tr\u00e1vil \u010das. Sledoval se starostmi a bezmocn\u011b, jak se n\u00e1mo\u0159n\u00edk ut\u00e1p\u011bl v hodin\u00e1ch hore\u010dky, bolesti a deliria. Nakonec po tom, co se zd\u00e1lo jako v\u011b\u010dnost, ale rozhodn\u011b to nemohlo b\u00fdt tak dlouho, se zd\u00e1lo, \u017ee se mu\u017e pomalu uzdravuje.<\/div>\n
Kdy\u017e se Tom poprv\u00e9 probudil, Bill sed\u011bl po jeho boku, ale byl tak slab\u00fd, \u017ee nebyl schopn\u00fd ud\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen na Billa zamumlat: „‚Di pry\u010d<\/em>„. Bill \u0161el a uva\u0159il mu n\u011bjakou rybu, nechal ji vedle sp\u00edc\u00edho mu\u017ee, a tak kdy\u017e se pak n\u00e1mo\u0159n\u00edk probudil, m\u011bl v sob\u011b dost energie na to, aby za\u00fato\u010dil na mlad\u00e9ho naj\u00e1du.<\/div>\n
<\/div>\n
Po tom, co nastalo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch nevl\u00eddn\u00fdch odpov\u011bd\u00ed, se Bill rozhodl, \u017ee nebude u\u017e nic riskovat. D\u00edval se z bezpe\u010d\u00ed potoka, kde by mohl rychle ut\u00e9ci, kdyby se Tom rozhodl b\u00fdt znovu zl\u00fd. V tichosti se d\u00edval, opov\u00e1\u017eil se vyl\u00e9zt z vody trochu v\u00edc, dokud se nad vodou neobjevil i ko\u0159en jeho nosu. N\u00e1mo\u0159n\u00edk se dot\u00fdkal obvaz\u016f na sv\u00e9m pasu a jakoby se sna\u017eil je sundat.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se vyno\u0159il pusou z potoka. „Ne, ned\u011blej to!“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom o\u010dima okam\u017eit\u011b p\u0159ejel k naj\u00e1d\u011b, p\u0159ekvapen\u00fd. „Ty!“ vydal ze sebe, ruce dal pry\u010d z pasu a zvedl se.<\/div>\n
Bill ud\u011blal vystra\u0161en\u00fd zvuk a zalezl zp\u00e1tky do vody, zacouval, \u017ee mezi n\u00edm a \u010dlov\u011bkem byla velk\u00e1 mezera, ale stejn\u011b mu koukal obli\u010dej. Tahle obrann\u00e1 odpov\u011b\u010f p\u0159inutila \u010dlov\u011bka zastavit se, a Tom se st\u00e1hl, rozzloben\u00fd v\u00fdraz trochu zm\u011bkl, kdy\u017e se znovu posadil. St\u00e1le se podez\u0159\u00edvav\u011b d\u00edval na stvo\u0159en\u00ed ve vod\u011b, a v jeho hlase byl n\u00e1dech \u00fazkosti, kdy\u017e se zeptal: „Pro\u010d jsi po\u0159\u00e1d u m\u011b, hm? Co mi chce\u0161 ud\u011blat?“<\/div>\n
Bill nevinn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Nic.“ V\u011bd\u011bl, \u017ee si o n\u011bm n\u00e1mo\u0159n\u00edk myslel, \u017ee mu chce ubl\u00ed\u017eit jako jeho sest\u0159enice sir\u00e9ny, a on pod vodou natahoval ruce v m\u00edrumilovn\u00e9m gestu, aby zahnal jeho strachy.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Vyt\u00e1hl jsem t\u011b z vody,“ nab\u00eddl. „Neh\u00fdbal ses.“<\/div>\n
„To proto\u017ee jste zp\u00edvaly ty p\u00edsni\u010dky a o\u010darovaly n\u00e1s!“ zah\u0159m\u011bl Tom, znovu se pohnul dop\u0159edu, jako by cht\u011bl za Billem j\u00edt. Pohnout se byl ale \u0161patn\u00fd n\u00e1pad, proto\u017ee ho v boku bolestiv\u011b p\u00edchlo.<\/div>\n
Ve vod\u011b Bill nakr\u010dil se z\u00e1jmem obo\u010d\u00ed, ale z\u016fstal tam, nebyl si jist\u00fd, jestli se m\u00e1 k \u010dlov\u011bku p\u0159ibl\u00ed\u017eit, ne kdy\u017e se k n\u011bmu cht\u011bl st\u00e1le chovat n\u00e1silnicky.<\/div>\n
„Jsi\u2026 v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se.<\/div>\n
„Ne, jsem zran\u011bn\u00fd. M\u011bl bys to v\u011bd\u011bt, tys to zavinil!“<\/div>\n
Bill se nad t\u00edmhle zamra\u010dil, nebavilo ho, jak ho po\u0159\u00e1d n\u011bkdo obvi\u0148uje. Rozhodl se, \u017ee tohle nedorozum\u011bn\u00ed trv\u00e1 u\u017e dost dlouho, zvedl se z vody trochu v\u00edc, pohor\u0161en\u011b kr\u010dil rameny.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 jsem ti neubl\u00ed\u017eil,“ \u0159ekl a \u010dlov\u011bk vypadal \u0161okov\u00e1n tou n\u00e1hlou zm\u011bnou v jeho chov\u00e1n\u00ed a t\u00f3nu. Hlas se mu trochu uklidnil, kdy\u017e dostal \u010dlov\u011bkovu pozornost, Bill pokra\u010doval. „To ud\u011blaly sir\u00e9ny. Zachr\u00e1nil jsem t\u011b, kdy\u017e se ned\u00edvaly.“<\/div>\n
Tom na n\u011bj z\u00edral s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima, jako kdyby zva\u017eoval, zdali je k n\u011bmu Bill up\u0159\u00edmn\u00fd. „Ty nejsi sir\u00e9na?“<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl Bill klidn\u011b z vody, byl r\u00e1d, \u017ee ho alespo\u0148 poslouchal. P\u0159edt\u00edm toti\u017e \u010dlov\u011bk utekl d\u0159\u00edv, ne\u017e Bill dok\u00e1zal n\u011bco vysv\u011btlit.<\/div>\n
Tom si odfrkl ze sv\u00e9ho m\u00edsta a nas\u00e1l svou tv\u00e1\u0159 ve frustraci.<\/div>\n
„\u0158ekn\u011bme, \u017ee ti v\u011b\u0159\u00edm. Co pak?“ Bill pokr\u010dil rameny, a Tom st\u0159\u00edlel d\u00e1l. „No co jsi?“ uk\u00e1zal tam, kde Billovo t\u011blo mizelo ve vod\u011b, a on mohl vid\u011bt dlouh\u00fd ryb\u00ed ocas. „Nem\u011bls v\u010dera nohy?“<\/div>\n
„Jsem naj\u00e1da,“ \u0159ekl mlad\u00edk, jako by to v\u0161echno vysv\u011btlovalo. Nech\u00e1paj\u00edc\u00ed pohled od n\u00e1mo\u0159n\u00edka \u0159\u00edkal, \u017ee ne, a Bill to rozvinul. „M\u016f\u017eu m\u00edt nohy, kdy\u017e chci.“<\/div>\n
„Oh.“<\/div>\n
Bill si skousl ret a zva\u017eoval, \u017ee se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed. „Uhod\u00ed\u0161 m\u011b znovu, nebo m\u016f\u017eu j\u00edt k tob\u011b?“<\/div>\n
Tom na n\u011bj na chv\u00edli zamrkal, vypadal p\u0159ekvapen\u011b, ne\u017e zavrt\u011bl hlavou. „Ne. Jen\u2026 se m\u011b nedot\u00fdkej.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Bill se dostal k b\u0159ehu potoka, zalo\u017eil si ruce na zemi, kter\u00e1 d\u011blala b\u0159eh. „C\u00edt\u00ed\u0161 se l\u00edp?“ uk\u00e1zal na obvazy, kter\u00e9 ud\u011blal z jeho zni\u010den\u00e9 tuniky.<\/div>\n
Tom nep\u0159\u00edtomn\u011b p\u0159ik\u00fdvl, ne\u017e p\u0159ekvapen\u011b zvedl pohled. „Tos ud\u011blal ty?“ rukama znovu zajel k obvaz\u016fm a Bill souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Oh. No d\u011bkuju. Mysl\u00edm, \u017ee jsem si zlomil \u017eebro.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d,“ odpov\u011bd\u011bl Bill klidn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se na n\u011bj pod\u00edval. Opravdu se na n\u011bj pod\u00edval<\/em>, te\u010f kdy\u017e strach z toho, \u017ee ho zabije ve sp\u00e1nku, byl pry\u010d. P\u0159edt\u00edm h\u00e1dal spr\u00e1vn\u011b, kdy\u017e si myslel, \u017ee to p\u0159ed n\u00edm je n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e \u010dlov\u011bk. Ten chlapec – naj\u00e1da, p\u0159ipomn\u011bl si – nevypadal moc jinak ne\u017e ostatn\u00ed lid\u00e9. M\u011bl stejn\u00e9 proporce, a kdy\u017e m\u011bl nohy, tak vypadal norm\u00e1ln\u011b. A\u017e na to, \u017ee byl nah\u00fd.<\/div>\n
Nebyla to jedna v\u011bc, ve kter\u00e9 vybo\u010doval od ostatn\u00edch, bylo to sp\u00ed\u0161 jako celkov\u00fd dojem, jako z\u00e1blesk n\u011b\u010deho, co m\u016f\u017eete vid\u011bt, kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1te koutkem oka, ale zmiz\u00ed to, kdy\u017e se na to pokus\u00edte pod\u00edvat zp\u0159\u00edma. Okolo naj\u00e1dy byla nepolapiteln\u00e1 aura, kter\u00e1 z n\u011bj d\u011blala naprosto jinou bytost. Ne\u010dlov\u011bka.<\/div>\n
<\/div>\n
Ale byl kr\u00e1sn\u00fd. Jeho k\u016f\u017ee byla bled\u00e1, ale nam\u00edsto toho, aby vypadala nezdrav\u011b, zd\u00e1lo se, jako by z\u00e1\u0159ila, kdy\u017e na n\u011bj posv\u00edtily slune\u010dn\u00ed paprsky; nez\u00e1\u0159il ale tak, \u017ee by si toho hned ka\u017ed\u00fd v\u0161iml. Mokr\u00e9, \u010dern\u00e9 pram\u00ednky vlas\u016f se vzn\u00e1\u0161ely na vodn\u00ed hladin\u011b, a o\u010di, kter\u00fdma mrkal, byly velk\u00e9 a zv\u011bdav\u00e9, or\u00e1movan\u00e9 nep\u0159irozen\u011b dlouh\u00fdmi \u0159asami. Stvo\u0159en\u00ed jm\u00e9nem Bill bylo p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9, ale tak tajemn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se s\u00e1m pro sebe usm\u00e1l. V\u011bd\u011bl, \u017ee je pozorov\u00e1n, ale nevadilo mu to. Bill si myslel, \u017ee \u010dlov\u011bk tak\u00e9 nen\u00ed k zahozen\u00ed. Kdy\u017e se Tom probral z transu a uv\u011bdomil si, \u017ee se na n\u011bj Bill tak\u00e9 d\u00edv\u00e1, rychle odvr\u00e1til pohled. Bill se polo\u017eil tv\u00e1\u0159\u00ed na mech a sledoval, jak se \u010dlov\u011bk pokou\u0161el zvednout.<\/div>\n
„Opatrn\u011b,“ varoval ho. „Jestli jsi ran\u011bn\u00fd uvnit\u0159, pak to hodn\u011b pohybu zhor\u0161\u00ed.“<\/div>\n
Ze shrben\u00ed, do kter\u00e9ho se mu povedlo dostat, Tom zabru\u010del. „Mus\u00edm – umph, ah!- zp\u00e1tky na pl\u00e1\u017e. Jestli n\u011bco nezbylo z lodi.“<\/div>\n
„Nezbylo,“ informoval ho Bill, Tom zasku\u010del, jak se d\u00e1l sna\u017eit narovnat. „D\u00edval jsem se.“<\/div>\n
„Jo, no,“ n\u00e1mo\u0159n\u00edk chv\u00edli zt\u011b\u017eka d\u00fdchal, ne\u017e se zvedl s n\u00e1mahou z kolene. „Douf\u00e1m, \u017ee nejsi moc \u0161okovan\u00fd, \u017ee ti to nev\u011b\u0159\u00edm.“ Te\u010f u\u017e stoj\u00edc\u00ed ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f pry\u010d, zkou\u0161el svou s\u00edlu a skoro se mu da\u0159ilo nemotat se. „P\u016fjdu se pod\u00edvat s\u00e1m.“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill sledoval ze sv\u00e9ho m\u00edsta ve vod\u011b, jak Tom ode\u0161el. „Necho\u010f do oce\u00e1nu!“ zavolal za odch\u00e1zej\u00edc\u00edm mu\u017eem. Doufal, \u017ee Eugenia a jej\u00ed sestry se budou od \u010dlov\u011bka dr\u017eet d\u00e1l tak dlouho, dokud z\u016fstane na pevnin\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: sarahyellow<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

original<\/a><\/span><\/h2>\n
<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: sarahyelow Dnes tady m\u00e1me p\u0159eklad del\u0161\u00ed jednod\u00edlky od nov\u00e9 autorky jm\u00e9nem sarahyelow, kterou budu muset rozd\u011blit nejsp\u00ed\u0161 na \u010dty\u0159i \u010d\u00e1sti. Vybrala a p\u0159elo\u017eila ji pro v\u00e1s LilKatie. V pov\u00eddce se vyskytuje tzv. naj\u00e1da, co\u017e je m\u00fdtick\u00e1 postava, tady si m\u016f\u017eete p\u0159e\u010d\u00edst,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7534","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7534","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7534"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7534\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7534"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7534"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7534"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}