{"id":7540,"date":"2011-10-29T15:30:00","date_gmt":"2011-10-29T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7520"},"modified":"2011-10-29T15:30:00","modified_gmt":"2011-10-29T14:30:00","slug":"pubertak-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/29\/pubertak-21\/","title":{"rendered":"Puber\u0165\u00e1k 21."},"content":{"rendered":"
autor: Ter\u00fd
<\/strong> <\/p>\n

Omlouv\u00e1m se za mezeru mezi t\u00edmto a p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edm d\u00edlem. Ale n\u011bjak jsem nem\u011bla \u010das ps\u00e1t. Po\u0159\u00eddila jsem si \u0161t\u011bn\u011b, a t\u00edm mi p\u0159ibylo stra\u0161n\u011b starost\u00ed, tak\u017ee se omlouv\u00e1m. D\u011bkuji, \u017ee pov\u00eddku komentujete, moc m\u011b to t\u011b\u0161\u00ed. P\u0159eji hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed tohoto d\u00edlu.<\/em><\/div>\n

Ter\u00fd.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom:<\/p>\n

„Ale jist\u011b, Tome. Ur\u010dit\u011b za n\u00ed m\u016f\u017ee\u0161,“ v\u0159ele se na m\u011b usm\u011bje a pust\u00ed m\u011b d\u00e1l. J\u00e1 j\u00ed \u00fasm\u011bv op\u011btuji a jdu rovnou k pokoji, kde p\u0159eb\u00fdv\u00e1. M\u00e1m docela strach. Nev\u00edm, co si od toho slibovat, ale jedno v\u00edm. T\u00edmto dnem skon\u010d\u00ed vztah mezi mnou a Nicol. Chci ji tak\u00e9 poprosit o to, abychom to Billovi ne\u0159\u00edkali, \u017ee jsem byl s n\u00ed, ale to se mi asi nepovede. Mysl\u00edm, \u017ee sta\u010d\u00ed, kdy\u017e se zm\u00edn\u00edm o tom, \u017ee mezi n\u00e1mi n\u011bco je, a u\u017e bude mo\u017en\u00e1 k\u0159i\u010det, ale uvid\u00edm.<\/p>\n

„Nicol?“ zavol\u00e1m a pootev\u0159u dve\u0159e jej\u00edho pokoje. Pomalu vejdu. Pode mnou zak\u0159upe podlaha a j\u00e1 nakouknu do m\u00edstnosti. Nicol, kter\u00e1 le\u017e\u00ed na posteli se na m\u011b pod\u00edv\u00e1 uplakan\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n

„Co chce\u0161?“ zavzlyk\u00e1 a \u010dek\u00e1, a\u017e vejdu. Zav\u0159u dve\u0159e a posad\u00edm se vedle n\u00ed na postel.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem s tebou mluvit,“ skoro za\u0161ept\u00e1m, ale jsem si jist\u00fd, \u017ee m\u011b sly\u0161ela.<\/div>\n
„J\u00e1 s tebou taky,“ zvedne ke mn\u011b smutn\u011b pohled a znovu ho sklop\u00ed k zemi.<\/div>\n
„Tak za\u010dni,“ pob\u00eddnu ji a \u010dek\u00e1m. M\u00e1m z toho \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm divn\u011bj\u0161\u00ed pocit.<\/p>\n

„Tome…“ na chvilku se odml\u010d\u00ed, ale potom pokra\u010duje. „P\u0159em\u00fd\u0161lela jsem o n\u00e1s a… vid\u011bla jsem, jak jste se s Billem na sebe koukali. Nem\u016f\u017eeme spolu b\u00fdt d\u00e1l. V\u00edm, \u017ee m\u011b nemiluje\u0161. Miluje\u0161 Billa. U\u017e jsem si toho v\u0161imla d\u0159\u00edv, ale doufala jsem. Te\u010f u\u017e to nejde. Nem\u016f\u017eu mezi v\u00e1ma p\u0159ek\u00e1\u017eet. Bill t\u011b tak\u00e9 miluje a mysl\u00edm, \u017ee to moc dob\u0159e v\u00ed\u0161. Promi\u0148…“ sklop\u00ed hlavu a \u010dek\u00e1 na moji reakci. No, tak u\u017e j\u00ed to nemus\u00edm \u0159\u00edkat. \u0158ekla to za m\u011b. Nev\u00edm, co j\u00ed na to m\u00e1m \u0159\u00edct. Po chvilce ticha se na m\u011b znovu pod\u00edv\u00e1.<\/div>\n

„Co jsi cht\u011bl ty?“ \u0159ekne smutn\u011b a polohlasem.
„J\u00e1 no…“ po\u0161kr\u00e1bu se zezadu na krku a pod\u00edv\u00e1m se na ni. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/div>\n
„Chce\u0161 mi \u0159\u00edct to, co jsem ti te\u010f \u0159ekla, \u017ee?“ zept\u00e1 se zni\u010dehonic a j\u00e1 se nezm\u016f\u017eu na nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen p\u0159ik\u00fdvnout. „J\u00e1 to v\u011bd\u011bla. Mysl\u00edm, \u017ee bys m\u011bl j\u00edt, Tome…“ sklop\u00ed hlavu a uk\u00e1\u017ee na dve\u0159e. Jen p\u0159ik\u00fdvnu a opust\u00edm jej\u00ed pokoj a cel\u00fd d\u016fm.<\/p>\n

Jdu rovnou dom\u016f. Nem\u00e1m na nic n\u00e1ladu. Nev\u00edm, jestli to bude Nicol br\u00e1t moc dob\u0159e. Snad si nic neud\u011bl\u00e1, to bych si nikdy neodpustil. Ale te\u010f na to nemus\u00edm myslet, i kdy\u017e toho m\u00e1m plnou hlavu. Mus\u00edm myslet na n\u011bco jin\u00fdho, ani na Billa nem\u016f\u017eu. U\u017e te\u010f mi chyb\u00ed, a p\u0159edstava t\u0159\u00ed m\u011bs\u00edc\u016f bez n\u011bj je d\u011bsn\u00e1.<\/div>\n

\n
\n

„Kde jsi byl?“ vyhrkne mamka, kdy\u017e vejdu do dve\u0159\u00ed.<\/div>\n

„Odkdy se star\u00e1\u0161, kde jsem byl? Nikdy t\u011b to nezaj\u00edmalo!“ odseknu j\u00ed a chci ji obej\u00edt, ale postav\u00ed se mi do cesty.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem se t\u011b na n\u011bco ptala!“<\/div>\n
„Byl jsem s kamar\u00e1dem, sta\u010d\u00ed?!“ Nech\u00e1pu, co j\u00ed to p\u0159el\u00edtlo p\u0159es nos, ale nemus\u00ed se takhle chovat. Nic jsem neud\u011blal.<\/div>\n
„S kamar\u00e1dem? V protidrogov\u00fd l\u00e9\u010debn\u011b?“<\/div>\n
„Jo v protidrogov\u00fd l\u00e9\u010debn\u011b. Nastupoval tam, sta\u010d\u00ed?“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Co ti je do toho?“ pozvednu koutek rt\u016f, obejdu ji a jdu rovnou do pokoje. O tomhle se s n\u00ed bavit nehodl\u00e1m. Nic j\u00ed do toho nen\u00ed. Nikdy se nezaj\u00edmala, tak nev\u00edm, pro\u010d se zaj\u00edm\u00e1 zase te\u010f.<\/p>\n

Po p\u016fl hodin\u011b ke mn\u011b do pokoje p\u0159ijde t\u00e1ta.<\/div>\n

„Jestli mi chce\u0161 d\u011blat k\u00e1z\u00e1n\u00ed o m\u00e1m\u011b, tak m\u016f\u017ee\u0161 zase j\u00edt,“ \u0159eknu mu a ani se na n\u011bj nepod\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
„Nejsem tu kv\u016fli m\u00e1m\u011b,“ odpov\u00ed mi a posad\u00ed se na postel vedle m\u011b.<\/div>\n
„Tati, nechci s tebou te\u010f mluvit. Nem\u00e1m n\u00e1ladu, promi\u0148. Nemohl bys p\u0159ij\u00edt jindy?<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ smutn\u011b p\u0159ik\u00fdvne a odejde z m\u00e9ho pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
*O t\u00fdden pozd\u011bji*<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Bill:<\/p>\n

Sed\u00edm na posteli smotan\u00fd do klub\u00ed\u010dka a jen tak se pohupuju. Je to tu \u0161\u00edlen\u00fd. Pot\u0159ebuju alespo\u0148 jednu d\u00e1vku, nebo se tu zbl\u00e1zn\u00edm, bo\u017ee, cel\u00fd se pot\u00edm, m\u00e1m kruhy pod o\u010dima. Vypad\u00e1m stra\u0161n\u011b, takhle jsem se nikdy nevid\u011bl, ale to je te\u010f jedno. Pot\u0159ebuju alespo\u0148 jednu d\u00e1vku. Jen jednu jedinou.<\/p>\n

Zvednu se a pomalu p\u0159ejdu ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 otev\u0159u a kouknu se po chodb\u011b. Jde tam doktor, kter\u00fd m\u011b m\u00e1 na starosti. B\u011b\u017e\u00edm k n\u011bmu a postav\u00edm se p\u0159ed n\u011bj.<\/div>\n

„Pane doktore, pros\u00edm,“ ud\u011bl\u00e1m na n\u011bj ps\u00ed o\u010di, i kdy\u017e se mi to moc neda\u0159\u00ed.<\/div>\n
„O co pros\u00edte?“<\/div>\n
„Alespo\u0148 jednu d\u00e1vku, pros\u00edm. Jen jednu, v\u017edy\u0165 v\u00e1m to nic neud\u011bl\u00e1.“<\/div>\n
„Ne. Vra\u0165te se zp\u00e1tky na pokoj, za chv\u00edli za v\u00e1mi p\u0159ijdu,“ zakrout\u00ed hlavou a chce odej\u00edt, ale j\u00e1 ho chyt\u00edm za pl\u00e1\u0161\u0165 a prosebn\u011b se na n\u011bm pod\u00edv\u00e1m. Znovu zakrout\u00ed hlavou.<\/p>\n

„Tak chci dom\u016f. Pus\u0165te m\u011b dom\u016f, stejn\u011b jsem sem cht\u011bl j\u00edt j\u00e1. Bylo to moje rozhodnut\u00ed a asi \u0161patn\u00e9, te\u010f chci dom\u016f!“ \u0159eknu velitelsk\u00fdm t\u00f3nem, ale jeho tv\u00e1\u0159 je kamenn\u00e1.
„Jd\u011bte na pokoj. P\u0159ijdu tam za v\u00e1mi,“ uk\u00e1\u017ee klidn\u011b na dve\u0159e pokoje a odejde.<\/div>\n

„Kurva!“ zakleju a vr\u00e1t\u00edm se zp\u011bt na pokoj. Mus\u00ed b\u00fdt p\u0159eci n\u011bjak\u00fd zp\u016fsob, jak tady odsud vypadnout, ne? Rozhl\u00eddnu se okolo sebe, ale \u017e\u00e1dnou \u00fanikovou cestu nevid\u00edm. Mo\u017en\u00e1, \u017ee kdybych sehnal kl\u00ed\u010d, tak bych se mohl n\u011bjak dostat ven, ale kde ho sehnat?<\/p>\n

„U\u017e to m\u00e1m,“ zaj\u00e1s\u00e1m a vyjdu zase na chodbu. Na\u0161t\u011bst\u00ed je pr\u00e1zdn\u00e1, tak\u017ee ji rychle p\u0159eb\u011bhnu a zalezu do kancel\u00e1\u0159e doktora. Nech\u00e1v\u00e1 ji odemknutou, spol\u00e9h\u00e1 na to, \u017ee ji zamknou ukl\u00edze\u010dky, ale ta tu je\u0161t\u011b nebyla, dnes m\u00e1 zpo\u017ed\u011bn\u00ed, tak\u017ee je tu otev\u0159eno.<\/p>\n

Rozhl\u00eddnu se, ani nev\u00edm, co tu vlastn\u011b hled\u00e1m. Tedy vlastn\u011b v\u00edm, ale kde to m\u00e1m hledat nev\u00edm. Pot\u0159ebuju naj\u00edt kl\u00ed\u010d, tady to prost\u011b nevydr\u017e\u00edm, pot\u0159ebuju d\u00e1vku. Cel\u00fd se t\u0159esu, a to jen kv\u016fli tomu, \u017ee jsem tady.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
Posad\u00edm se na \u017eidli, kter\u00e1 je u stolu, a za\u010dnu se p\u0159ehrabovat ve v\u0161ech \u0161upl\u00edc\u00edch, ale nic tam nenajdu. \u0160tve m\u011b to, ale zvednu se a jdu do sklen\u011bn\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b a za\u010dnu se prohrabovat i tam, ale ani tam nic nenajdu. U\u017e opravdu nev\u00edm, kde bych m\u011bl hledat, proto\u017ee tu u\u017e snad ani nic nen\u00ed, kde by se mohl skr\u00fdvat kl\u00ed\u010d. Kdy\u017e u\u017e chci odej\u00edt a vym\u00fd\u0161let jin\u00fd pl\u00e1n, zaseknu se u pl\u00e1\u0161t\u011b, kter\u00fd vis\u00ed na v\u011b\u0161\u00e1ku u dve\u0159\u00ed. Rychle k n\u011bmu p\u0159ejdu a s\u00e1hnu do kapsy. Kdy\u017e ruku vynd\u00e1m, dr\u017e\u00edm v ruce kl\u00ed\u010de. Kone\u010dn\u011b tady odsud m\u016f\u017eu vypadnout. Usm\u011bju se s\u00e1m pro sebe a kouknu ven, jestli n\u011bkdo nejde. Kdy\u017e se ujist\u00edm, \u017ee je vzduch \u010dist\u00fd, vyb\u011bhnu a nam\u00ed\u0159\u00edm si to rovnou k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

Dob\u011bhnu k nim, naposledy se rozhl\u00e9dnu a rychle je odemknu. Trochu \u010dasu mi zabere, naj\u00edt spr\u00e1vn\u00fd kl\u00ed\u010d, ale na\u0161t\u011bst\u00ed ho najdu. Kl\u00ed\u010de si rad\u0161i beru s sebou, kdyby n\u00e1hodou se p\u0159ede mnou naskytly je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 dve\u0159e. Bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed b\u011b\u017e\u00edm a\u017e k t\u011bm nejhlavn\u011bj\u0161\u00edm dve\u0159\u00edm, to bude probl\u00e9m, tady je ochranka. P\u0159ipad\u00e1m si tu jako ve v\u011bzen\u00ed. Mus\u00edm se u nich pomalu propl\u00ed\u017eit, a\u017e pojede n\u011bkdo ven autem, aby si m\u011b nev\u0161imli.Douf\u00e1m, \u017ee to zvl\u00e1dnu, u\u017e chci b\u00fdt tady odsud pry\u010d.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

Sed\u00edm v lavici a poslouch\u00e1m ty pitom\u00ed \u0159e\u010di u\u010ditelky. Ano, u\u017e je \u0161kola a u\u010den\u00ed. Mohli by pr\u00e1zdniny prodlou\u017eit, proto\u017ee j\u00e1 na u\u010den\u00ed te\u010f nem\u00e1m ani pomy\u0161len\u00ed. Kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm, jak asi mus\u00ed b\u00fdt Billovi. Ach jo, \u0161koda, \u017ee tu nen\u00ed se mnou. Byl bych moc r\u00e1d.<\/p>\n

„Tak, pane Tr\u00fcmpere. Kolik vyjde tento p\u0159\u00edklad?“ vytrhne m\u011b z m\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed u\u010ditelka. Donut\u00ed m\u011b se pod\u00edvat na tabuli. V\u0161ichni se na m\u011b d\u00edvaj\u00ed, asi jsme to m\u011bli po\u010d\u00edtat u\u017e p\u0159ed n\u011bjakou dobou, ale j\u00e1 na p\u0159\u00edklady nem\u011bl ani pomy\u0161len\u00ed. Pokr\u010d\u00edm rameny a sklon\u00edm pohled k m\u00fdmu se\u0161itu. Ani jedna pozn\u00e1mka, ani jeden p\u0159\u00edklad za tuhle hodinu, bo\u017ee, co to se mnou je?<\/div>\n

„M\u011bl jste na vypo\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edkladu 5 minut!“<\/div>\n
„No, ale za t\u011bch 5 minut jsem to prost\u011b neud\u011blal, no.“<\/div>\n
„Nebu\u010fte drz\u00fd, copak se chcete vyrovnat va\u0161emu kamar\u00e1dovi Kaulitzovi, kter\u00fd tu nen\u00ed, a je\u0161t\u011b dlouho nebude?“ zachichot\u00e1 se. Ona se mu bude sm\u00e1t? No co je tohle za u\u010ditelku. Nebudu j\u00ed nic \u0159\u00edkat, m\u011bl bych z toho probl\u00e9my. Polo\u017e\u00edm hlavu na lavici a po\u010dk\u00e1m, a\u017e zazvon\u00ed.<\/p>\n

„Pane Tr\u00fcmpere, j\u00e1 jsem se v\u00e1s na n\u011bco ptala!“ skoro zak\u0159i\u010d\u00ed. Zvednu k n\u00ed tedy hlavu a znovu p\u0159ejedu p\u0159\u00edklad.<\/div>\n

„Hmm, v\u00fdsledek je nula,“ zavr\u010d\u00edm a zase si polo\u017e\u00edm hlavu zp\u011bt na lavici.<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b,“ odfrkne si a d\u00e1l si m\u011b u\u017e nev\u0161\u00edm\u00e1. A to jsem si jenom tipl.<\/p>\n

Jakmile usly\u0161\u00edm zvon\u011bn\u00ed, vyl\u00edtnu z lavice a jdu rovnou na chodbu, kone\u010dn\u011b m\u016f\u017eu dom\u016f, je to hr\u016fza, tady to p\u0159etrp\u011bt, ani nejdu do \u0161atny, do \u0161koly se nep\u0159ezouv\u00e1m, tak jako skoro ka\u017ed\u00fd.<\/div>\n

„Pane Tr\u00fcmpere?“ usly\u0161\u00edm za sebou, kdy\u017e chci vyj\u00edt ze \u0161koly. Ale n\u00e9, co zas chce?<\/div>\n
„Ano?“ ot\u010d\u00edm se s mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Upozor\u0148uji v\u00e1s na va\u0161e chov\u00e1n\u00ed. Zat\u00edm to nebudu \u0159e\u0161it, ale jestli to bude takhle pokra\u010dovat, budete m\u00edt probl\u00e9my,“ \u0159ekne vysm\u011bvav\u00fdm t\u00f3nem. Tak r\u00e1d bych j\u00ed n\u011bco \u0159ekl, ale to by byl konec na t\u00fdhle \u0161kole, a to nem\u016f\u017eu. A\u017e se sem Bill vr\u00e1t\u00ed, bude to tu m\u00edt t\u011b\u017ek\u00fd a j\u00e1 mu to tu pom\u016f\u017eu vytrp\u011bt.<\/div>\n
„Ano, pan\u00ed Greyov\u00e1. Omlouv\u00e1m se, jen jsem m\u011bl blbou n\u00e1ladu,“ p\u0159ik\u00fdvnu. Ona se um\u011bje a dovol\u00ed mi opustit budovu.<\/p>\n

P\u0159ed \u0161kolou na m\u011b \u010dekaj\u00ed kluci ze \u0161koly, nev\u00edm, co po mn\u011b cht\u011bj\u00ed, nikdy jsem se s nima nebavil.<\/div>\n

„Hele, Tome, kde \u017ee je Bill?“ zasm\u011bjou se.<\/div>\n
„Di do prdele!“ zavr\u010d\u00edm a chci je obej\u00edt, ale stoupnou si proti mn\u011b, snad si nemysl\u00ed, \u017ee by proti mn\u011b m\u011bli \u0161anci.<\/div>\n
„Je v bl\u00e1zinci, co?“ zasm\u011bje se a postoup\u00ed proti mn\u011b. To je debil, nen\u00ed to bl\u00e1zinec, i kdy\u017e bych to je\u0161t\u011b p\u0159ed ned\u00e1vnem taky tak naz\u00fdval.<\/div>\n
„Tam pat\u0159\u00ed\u0161 mo\u017en\u00e1 tak ty!“ zasm\u011bju se a odstr\u010d\u00edm ho z cesty.<\/div>\n
„Snad si ho tam nechaj\u00ed dlouho!“ zak\u0159i\u010d\u00ed je\u0161t\u011b na m\u011b, ne\u017e zmiz\u00edm za rohem. Bo\u017ee, jak j\u00e1 tyhle kecy miluju. A to budu poslouchat necel\u00fd 3 m\u011bs\u00edce. No, nev\u00edm, jestli to vydr\u017e\u00edm, abych jim nedal do dr\u017eky. Ne, to ne, to bych m\u011bl zase probl\u00e9m, proto\u017ee jak zn\u00e1m je, tak by to nahl\u00e1sili ve \u0161kole.<\/p>\n

„Ahoj, Tome,“ objev\u00ed se p\u0159ede mnou Danny. Bo\u017ee, tak dlouho jsem ho nevid\u011bl. P\u0159estal se se mnou bavit, kdy\u017e si na\u0161el Denise.<\/div>\n

„Ahoj Danny,“ usm\u011bju se na n\u011bj a obejmu ho. Chv\u00edli v\u00e1h\u00e1, jako by se n\u011b\u010deho b\u00e1l, ale potom mne tak\u00e9 stiskne v n\u00e1ru\u010di.<\/div>\n
„Kde se tu bere\u0161?“ odt\u00e1hnu se od n\u011bj po chv\u00edli.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt. Chyb\u00ed\u0161 mi,“ usm\u011bje se na m\u011b up\u0159\u00edmn\u011b. A j\u00e1 myslel, \u017ee jsem pro n\u011bj jen zdroj pen\u011bz. \u00dasm\u011bv mu op\u011btuji. \u0160koda, \u017ee dneska mus\u00edm b\u00fdt doma d\u0159\u00edv, sl\u00edbil jsem t\u00e1tovi, \u017ee si promluv\u00edme.<\/p>\n

„Nechce\u0161 n\u011bkdy n\u011bkam zaj\u00edt? Dneska docela posp\u00edch\u00e1m,“ usm\u011bju se na n\u011bj a douf\u00e1m. \u017de bude souhlasit.<\/div>\n

„A co zejtra? T\u0159eba t\u00e1mhle v pizzerii,“ uk\u00e1\u017ee na pizzerii naproti n\u00e1m. „Ale plat\u00edm,“ dod\u00e1 a mn\u011b spadne \u010delist. On a n\u011bco platit? Co se s n\u00edm stalo? Nen\u00ed nemocn\u00fd?<\/div>\n
„No tak jo. Zejtra ve t\u0159i?“<\/div>\n
„Dob\u0159e, budu se t\u011b\u0161it,“ usm\u011bje se, znovu m\u011b obejme a ztrat\u00ed se v parku, kter\u00fd byl vedle n\u00e1s. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem ho po dlouh\u00fd dob\u011b zase vid\u011bl. Stra\u0161n\u011b moc mi chyb\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Dojdu ke dve\u0159\u00edm na\u0161eho domu a odemknu. Kdy\u017e vejdu, vid\u00edm m\u00e1mu. Je docela na\u0161tvan\u00e1 a ukl\u00edz\u00ed si boty.<\/div>\n
„Ty jsi n\u011bkde byla?“ zept\u00e1m se s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm. M\u011bla b\u00fdt dneska doma s t\u00e1tou.<\/div>\n
„Co ti je do toho? Ty mi taky ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161, kde a kdy jsi!“ skoro na m\u011b zak\u0159i\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tak tohle poslouchat nebudu,“ zuju si boty a jdu rovnou do m\u00e9ho pokoje. Nic jsem j\u00ed neud\u011blal, tak nech\u00e1pu, co j\u00ed zase je. Hod\u00edm batoh do rohu m\u00edstnosti a sval\u00edm se na postel, jsem unaven\u00fd.<\/p>\n

——–<\/p>\n

„Tome?“ probud\u00ed m\u011b hlas t\u00e1ty. Pod\u00edv\u00e1m se na hodiny, spal jsem hodinu, to jsem si mohl pov\u00eddat s Dannym, nech\u00e1pu, pro\u010d se se mnou domlouval, kdy\u017e stejn\u011b p\u0159i\u0161el pozd\u011b.<\/div>\n

„Pro\u010d jsi p\u0159i\u0161el a\u017e te\u010f?“<\/div>\n
„Byl jsem tu p\u0159ed hodinou, ale spal jsi,“ usm\u011bje se a sedne si vedle m\u011b na postel. Posad\u00edm se do tureck\u00e9ho sedu a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj.<\/div>\n
„Co se stalo, \u017ee se mnou chce\u0161 mluvit?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 Tome, j\u00e1 a tvoje m\u00e1ma si nerozum\u00edme a prost\u011b jsme se dohodli, \u017ee spolu \u017e\u00edt nebudem. \u0158\u00edk\u00e1m ti to takhle na rovinu, proto\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsi velk\u00fd na to, abys to pochopil.“<\/p>\n

„Co\u017ee?“ vykul\u00edm o\u010di, tak tohle jsem ne\u010dekal, ale m\u00e1 pravdu. Jsem dost velk\u00fd na to, abych ch\u00e1pal, \u017ee to n\u011bkomu prost\u011b neklape. A abych \u0159ekl pravdu, tak se nediv\u00edm, proto\u017ee \u017eivot s m\u00e1mou mus\u00ed bejt d\u011bsivej. Stejn\u011b mi je u\u017e 18. Ani jsme neoslavovali moje narozeniny. T\u00e1ta mi jen pop\u0159\u00e1l, dal mi pen\u00edze a t\u00edm to skon\u010dilo. A m\u00e1ma? Ta ani nev\u00ed, \u017ee jsem narozeniny m\u011bl.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
T\u00e1ta p\u0159ik\u00fdvne a sklon\u00ed hlavu.<\/div>\n
„Budu se st\u011bhovat a cht\u011bl bych, aby ses odst\u011bhoval se mnou,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b doufaj\u00edc\u00edm pohledem. Mysl\u00edm, \u017ee se ani nemus\u00ed pt\u00e1t, to je p\u0159eci jasn\u00fd, \u017ee p\u016fjdu s n\u00edm. Je to m\u016fj t\u00e1ta a m\u00e1ma se o m\u011b stejn\u011b nestar\u00e1, je\u0161t\u011b ne\u017e sta\u010d\u00ed odpov\u011bd\u011bt, tak pokra\u010duje.<\/div>\n
„Tome, ale chci ti ozn\u00e1mit, \u017ee bychom se st\u011bhovali daleko. Ne jinam do Hamburgu, ani do Berl\u00edna. Poje\u010f se mnou do Ameriky. V\u00edm, \u017ee se ti tam stra\u0161n\u011b l\u00edbilo. Chci, aby ses tam se mnou odst\u011bhoval. Bude n\u00e1m tam dob\u0159e.“<\/p>\n

autor: Ter\u00fd<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ter\u00fd Omlouv\u00e1m se za mezeru mezi t\u00edmto a p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edm d\u00edlem. Ale n\u011bjak jsem nem\u011bla \u010das ps\u00e1t. Po\u0159\u00eddila jsem si \u0161t\u011bn\u011b, a t\u00edm mi p\u0159ibylo stra\u0161n\u011b starost\u00ed, tak\u017ee se omlouv\u00e1m. D\u011bkuji, \u017ee pov\u00eddku komentujete, moc m\u011b to t\u011b\u0161\u00ed. P\u0159eji hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed tohoto<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[437],"tags":[],"class_list":["post-7540","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pubertak"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7540","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7540"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7540\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7540"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7540"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7540"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}