{"id":7548,"date":"2011-10-27T18:30:00","date_gmt":"2011-10-27T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7528"},"modified":"2011-10-27T18:30:00","modified_gmt":"2011-10-27T17:30:00","slug":"who-am-i-54","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/27\/who-am-i-54\/","title":{"rendered":"Who am I? 54."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> Byl u\u017e ve\u010der a my st\u00e1le le\u017eeli a odpo\u010d\u00edvali na pohovce. V m\u00edstnosti bylo jen p\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u0159\u00edtm\u00ed, jeliko\u017e Tom zatemnil a rozsv\u00edtil jen malou lampi\u010dku v rohu m\u00edstnosti. Bylo mi tak neskute\u010dn\u011b dob\u0159e. Cel\u00e9 to odpoledne a ve\u010der s n\u00edm byl skv\u011bl\u00fd. Po\u0159\u00e1d jsme si pov\u00eddali a n\u011bco rozeb\u00edrali. Nev\u00edm, co se Tomovi v\u010dera stalo, ale nechci to u\u017e rozeb\u00edrat. Rozhodn\u011b to pro n\u011bj nebude z\u0159ejm\u011b p\u0159\u00edli\u0161 radostn\u00e9 t\u00e9ma, a te\u010f kazit n\u00e1ladu nechci. Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 ob\u010das my\u0161lenky, kter\u00e9 si chce nechat jen s\u00e1m pro sebe. Tak na\u010d to z n\u011bj tahat. P\u0159ijde mi jen jako by byl jin\u00fd. Sp\u00ed\u0161 jako byl d\u0159\u00edve. Tak uvoln\u011bn\u00fd a p\u0159irozen\u00fd. Tohle je m\u016fj Tom.<\/p>\n

<\/em> „Tomi, jak si vlastn\u011b p\u0159edstavuje\u0161 V\u00e1noce? Jak je tr\u00e1v\u00ed\u0161? Na co jsi zvykl\u00fd?“ pooto\u010d\u00edm k n\u011bmu hlavu a prstem mu za\u010dnu krou\u017eit po hrudi. Nikdy jsme o tom nemluvili. Ani nev\u00edm, jak mi na to p\u0159i\u0161la my\u0161lenka. Ale je u\u017e listopad, za chvilku bude zima a tohle obdob\u00ed tu bude co by dup. Mo\u017en\u00e1 by tohle mohly b\u00fdt na\u0161e spole\u010dn\u00e9 V\u00e1noce. Moje prvn\u00ed V\u00e1noce s \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho miluji.<\/div>\n

„No\u2026“ zt\u011b\u017eka vydechne a sklon\u00ed pohled. „Obvykle je neslav\u00edm. Je trapn\u00e9 d\u00e1vat d\u00e1rky s\u00e1m sob\u011b. A\u017e minul\u00fd rok jsem byl u rodi\u010d\u016f v Americe.“ P\u0159esn\u011b tak, jak jsem si myslel. Ale netu\u0161il jsem, \u017ee je p\u0159edt\u00edm neslavil. Myslel jsem sp\u00ed\u0161, \u017ee byl v\u017edy s rodi\u010di.<\/em><\/div>\n
„A bylo to dobr\u00e9? Pojede\u0161 tam letos znovu?“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 ne,“ odpov\u00ed ti\u0161e.<\/div>\n
„Aha,“ brouknu a d\u00e1m mu pusinku na bradu. Nen\u00ed to asi nejlep\u0161\u00ed t\u00e9ma. To jsem se zase trefil, ach jo.<\/em><\/div>\n
„A co ty? Chyst\u00e1\u0161 se k rodi\u010d\u016fm?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159eknu hned. „Neslavil jsem V\u00e1noce od t\u00e9 doby, co jsem od t\u00e1ty ode\u0161el.“<\/div>\n
„Aha,“ po\u0161ept\u00e1. N\u011bjakou dobu ml\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Vlastn\u011b nev\u00edm v\u016fbec nic o tv\u00e9 rodin\u011b.“<\/div>\n

„No, moc o tom nemluv\u00edm, to je pravda,“ \u0161eptnu a oto\u010d\u00edm se v\u00edc na bok. „Jen na to \u010dasto mysl\u00edm.“<\/div>\n
„Pov\u011bz mi o nich n\u011bco, jak to v\u0161echno bylo. M\u00e1me cel\u00fd ve\u010der a j\u00e1 bych to r\u00e1d v\u011bd\u011bl. Budu t\u011b zase zn\u00e1t v\u00edc a znovu se posuneme v na\u0161em vztahu d\u00e1l,“ \u0159ekne ti\u0161e. Ta jeho posledn\u00ed v\u011bta mi rozbu\u0161ila srdce o mnoho v\u00edc. Je to tak hezk\u00e9 sly\u0161et. V\u011bd\u011bt, \u017ee takhle uva\u017euje. Mus\u00edm se proto lehce usm\u00e1t s\u00e1m pro sebe. Ale vypr\u00e1v\u011bt mu o sv\u00e9 rodin\u011b? Budu se asi i styd\u011bt. Ale budi\u017e, m\u011bl by to v\u011bd\u011bt.<\/em><\/div>\n
„Tak dob\u0159e\u2026“ vydechnu a kouk\u00e1m se do tmy. „Kdy\u017e jsem se narodil, byli jsme norm\u00e1ln\u00ed rodina. J\u00e1, m\u00e1ma a t\u00e1ta. Moc dob\u0159e si to v\u0161echno nepamatuju, byl jsem mal\u00fd. Mohlo mi b\u00fdt tak p\u011bt nebo \u0161est let, kdy\u017e mamka dostala rakovinu,“ za\u010dnu mu vypr\u00e1v\u011bt. Tom m\u011b obejme a pozorn\u011b poslouch\u00e1.<\/div>\n
„Tehdy mi nic ne\u0159ekli. Vlastn\u011b ani nebylo pro\u010d, nerozum\u011bl bych p\u0159esn\u011b tomu, co j\u00ed je. Ale \u0159ekli mi, \u017ee je nemocn\u00e1 a \u017ee se o ni te\u010f mus\u00edm starat a b\u00fdt hodn\u00fd. A j\u00e1 se sna\u017eil. Bylo to n\u011bjak m\u011bs\u00edc p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem m\u011bl j\u00edt do prvn\u00ed t\u0159\u00eddy, kdy\u017e zem\u0159ela. Vzpom\u00edn\u00e1m si na to. M\u011bl jsem \u010dern\u00fd oblek a byl s t\u00e1tou na poh\u0159bu. Nikdy nezapomenu na to, kdy\u017e jsme byli je\u0161t\u011b v nemocnici a dr\u017eela m\u011b za ruku. \u0158\u00edkala, \u017ee se mus\u00edm u\u010dit a d\u011blat dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly. A pak p\u0159i\u0161el t\u00e1ta do dve\u0159\u00ed. Byl si pro k\u00e1vu. Pak mamka zav\u0159ela o\u010di a\u2026 najednou mi neodpov\u00eddala,“ vydechnu a ot\u0159u si o\u010di. C\u00edt\u00edm, jak m\u011b p\u00e1l\u00ed slzy.<\/div>\n
\n
\n

Nikdy jsem o tom v\u00e1\u017en\u011b nemluvil, necht\u011bl jsem. Tyhle vzpom\u00ednky m\u011b u\u017e\u00edraj\u00ed po\u0159\u00e1d. Nedok\u00e1\u017eu nikdy zapomenout. Sna\u017e\u00edm se vzpom\u00ednat jen v tom dobr\u00e9m, ale jde to zt\u011b\u017eka. V\u017edy, kdy\u017e se sna\u017e\u00edm myslet na to, jak si se mnou mamka hr\u00e1la, vybav\u00ed se mi potom stejn\u011b to, co se stalo v nemocnici.<\/em><\/p>\n

„Potom \u0161lo v\u0161echno z kopce. T\u00e1ta na tom byl \u0161patn\u011b. Ale po asi t\u0159ech letech si na\u0161el p\u0159\u00edtelkyni. Nem\u011bl jsem ji r\u00e1d. Byla to namy\u0161len\u00e1 mlad\u00e1 holka. A t\u00e1ta za\u010dal p\u00edt. Ona se s n\u00edm roze\u0161la a j\u00e1 s n\u00edm z\u016fstal s\u00e1m. Do\u0161lo to tak daleko, \u017ee se z n\u011bj stal alkoholik, kter\u00fd nechodil ani do pr\u00e1ce. Nebylo mi snad ani patn\u00e1ct, kdy\u017e jsem utekl. Byl agresivn\u00ed, po\u0159\u00e1d tolik pil, bil m\u011b a d\u00e1val mi vinu naprosto za v\u0161echno. Necht\u011bl, abych chodil do \u0161koly. Po\u0159\u00e1d mi jen sh\u00e1n\u011bl brig\u00e1dy a nutil m\u011b pracovat. Ale j\u00e1 cht\u011bl oboje. Studovat i pracovat\u2026“ Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee t\u00e1tu nem\u00e1m r\u00e1d, ale mrz\u00ed m\u011b, jak se zachoval. I kdy\u017e byl v t\u011b\u017ek\u00e9 situaci. Vychov\u00e1val m\u011b s\u00e1m. Ale Adrienu od n\u00e1s vy\u0161tval tehdy on s\u00e1m. Ode\u0161la, proto\u017ee pil. Ale nic pit\u00edm nevy\u0159e\u0161il. Jak to s n\u00edm te\u010f asi je? Kde \u017eije, jak \u017eije, \u017eije v\u016fbec?<\/em><\/div>\n

„A co je s n\u00edm te\u010f?“ po\u0161ept\u00e1 a hlad\u00ed m\u011b konej\u0161iv\u011b po ruce.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ povzdechnu. „Byl jsem za n\u00edm, p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f po tom, co jsem utekl. M\u011bl jsem v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed, \u017ee jsem ho v tom nechal, ale on p\u0159edt\u00edm ve\u0161kerou pomoc odm\u00edtal. Tehdy m\u011b vyhodil s t\u00edm, \u017ee m\u011b u\u017e nechce nikdy vid\u011bt. \u0158ekl mi spoustu \u0161patn\u00fdch v\u011bc\u00ed. Nenechal jsem se odradit. Jen co jsem dod\u011blal \u0161kolu a byl star\u0161\u00ed, rozjel jsem se za n\u00edm znovu. Ale kdy\u017e jsem \u0161el do na\u0161eho domu, u\u017e tam nebydlel. N\u011bjac\u00ed dva star\u0161\u00ed lid\u00e9 mi na n\u011bj dali adresu. Na\u0161el jsem ho v n\u011bjak\u00e9 mali\u010dk\u00e9 garsonce na mol\u2026 Ani nev\u011bd\u011bl, co mluv\u00ed. Vyhodil m\u011b s t\u00edm, \u017ee syna nem\u00e1\u2026“<\/p>\n

„\u2026to je mi l\u00edto, Bille,“ \u0161eptne. P\u0159ivine si m\u011b k sob\u011b a za\u010dne m\u011b hladit po vlasech. „Nev\u00edm, co \u0159\u00edct. Nic s t\u00edm nedok\u00e1\u017eu ud\u011blat,“ \u0161ept\u00e1 a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pusinkuje na lev\u00fd sp\u00e1nek.<\/div>\n

„To ani j\u00e1 ne. Nechci, aby ti to bylo n\u011bjak l\u00edto. Prost\u011b\u2026 se to stalo. Nikdo to nezm\u011bn\u00edme, ale za t\u00e1tou bych cht\u011bl jet. Chci to zkusit znovu a nejsp\u00ed\u0161 naposled,“ vydechnu a p\u0159itul\u00edm se k n\u011bmu. C\u00edt\u00edm jistou \u00falevu, \u017ee jsem mu to \u0159ekl. Je mi l\u00e9pe. Jako bych ze sebe dostal k\u00e1men, co m\u011b t\u00ed\u017e\u00ed.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme tam jet spolu t\u0159eba na V\u00e1noce. Mohli bychom mu koupit n\u011bjak\u00fd d\u00e1rek a zkusit to. Co mysl\u00ed\u0161?“ navrhne mi ti\u0161e a obejme m\u011b pevn\u011bji.<\/div>\n
„Ty bys tam jel se mnou?“ Samoz\u0159ejm\u011b bych byl r\u00e1d, ale je mi trapn\u00e9 ho s sebou vl\u00e1\u010det.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„To mockr\u00e1t d\u011bkuju, ale nechci t\u011b takhle n\u011bkam tahat. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e je to takov\u00e1 situace.“<\/div>\n
„Jel bych s tebou r\u00e1d. R\u00e1d bych ho poznal, pokud by sis to p\u0159\u00e1l. A tak\u00e9 bych ti byl r\u00e1d nabl\u00edzku, a\u0165 by to dopadlo jakkoli. Cht\u011bl bych t\u011b podpo\u0159it,“ pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Chv\u00edli se na n\u011bj jen ml\u010dky d\u00edv\u00e1m. Tohle nen\u00ed \u010dlov\u011bk, to je and\u011bl. Je to ten nejv\u011bt\u0161\u00ed poklad, co jsem kdy mohl naj\u00edt. Je mi do breku. Copak tohle jde un\u00e9st bez slz?<\/p>\n

<\/em> „Jsi stra\u0161n\u011b hodn\u00fd, v\u00ed\u0161 to?“ pohlad\u00edm jej po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

„Ne,“ pousm\u011bje se a d\u00e1 mi malou pusu na nos, „mohli bychom V\u00e1noce str\u00e1vit spolu, pokud bys cht\u011bl,“ \u0159ekne najednou a op\u011bt se mi zad\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed. To u\u017e o\u010di sklop\u00edm a zavrt\u00e1m se mu do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„To mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b? Ty bys cht\u011bl str\u00e1vit sv\u00e1tky spole\u010dn\u011b?“ vydechnu mu do tri\u010dka. To u\u017e je z\u0159ejm\u011b posledn\u00ed kapka. Zn\u00ed to jako sen nebo jako n\u00e1dhern\u00e1 poh\u00e1dka. V\u00e1noce s Tomem. Str\u00e1vit \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010der po jeho boku je snad to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co si mohu p\u0159\u00e1t. A myslel jsem si, \u017ee si to opravdu budu jen ti\u0161e p\u0159\u00e1t. Ale ono se to z\u0159ejm\u011b spln\u00ed.<\/div>\n
„A pro\u010d by ne? Rad\u011bji bys ho tr\u00e1vil s\u00e1m doma?“ zept\u00e1 se nech\u00e1pav\u011b. „Myslel jsem, \u017ee by to bylo fajn, ale tak\u2026“ Oh, ne. Takhle to ch\u00e1pat p\u0159ece nem\u016f\u017ee.<\/em><\/div>\n
„Tome,“ zvednu hlavu a zad\u00edv\u00e1m se mu hluboko do o\u010d\u00ed. „V\u00ed\u0161, jak moc bych byl \u0161\u0165astn\u00fd? Tr\u00e1vit V\u00e1noce s tebou, je to jako sen. Byl bys ten nejdokonalej\u0161\u00ed d\u00e1re\u010dek,“ usm\u011bju se tro\u0161ku a l\u00edbnu ho na rty. „Byl bych tak moc r\u00e1d.“<\/div>\n
„A taky bych t\u011b r\u00e1d p\u0159edstavil rodi\u010d\u016fm,“ pousm\u011bje se u\u017e smutn\u011bji. Kdyby tohle v\u0161echno nebral v\u00e1\u017en\u011b, p\u0159ece by m\u011b necht\u011bl p\u0159edstavit rodi\u010d\u016fm, ne? Nav\u00edc\u2026 r\u00e1d bych je poznal. Vychovali z n\u011bj tak skv\u011bl\u00e9ho mu\u017ee.<\/div>\n
„No,“ vydechnu a pootev\u0159u rty, „byl bych v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Jenom\u017ee to bychom museli do Ameriky,“ sklon\u00ed pohled. Zvednu mu hlavu, aby se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Nechce\u0161 tam?“<\/div>\n
„\u2026 ani ne,“ povzdechne a uhne pohledem. „Od t\u00e9 doby, co se tam odst\u011bhovali kv\u016fli tomu, co se stalo, tak\u2026 spolu u\u017e tak dob\u0159e nevych\u00e1z\u00edme. Oni\u2026 dozv\u011bd\u011bli se, co d\u011bl\u00e1m a\u2026“ zavrt\u00ed hlavou. St\u00e1hne rty do p\u0159\u00edmky a zav\u0159e o\u010di. Tentokr\u00e1t se p\u0159eto\u010d\u00edm tro\u0161ku j\u00e1 a obejmu ho.<\/p>\n

Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee kv\u016fli t\u00e9 pr\u00e1ci m\u00e1 takov\u00e9 probl\u00e9my. Ale rodi\u010de ho za to nemohou p\u0159ece zavrhnout. Mo\u017en\u00e1 by si o tom v\u0161em s nimi m\u011bl promluvit.<\/em><\/div>\n

„Tome, mo\u017en\u00e1 je to mrzelo a bolelo, ale rozhodn\u011b na tebe nezanev\u0159eli, to si nemysl\u00edm. Podle m\u011b by byli r\u00e1di, \u017ee jsi p\u0159ilet\u011bl. Chyb\u00ed\u0161 jim,“ \u0161eptnu a konej\u0161iv\u011b ho za\u010dnu hladit po krku.<\/div>\n
„Nejen, \u017ee mi za\u010dali d\u00e1vat za vinu, \u017ee to kv\u016fli mn\u011b jsou v\u011b\u010dn\u011b v nebezpe\u010d\u00ed a museli se odst\u011bhovat, ale\u2026 za\u010dali m\u011b nen\u00e1vid\u011bt pro to, co jsem d\u011blal. Kdy\u017e jsem tam byl te\u010f naposledy na t\u011bch 14 dn\u00ed, tak\u2026 t\u00e1ta mi \u0159ekl, \u017ee bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e m\u011b vyd\u011bd\u00ed,“ po\u0161ept\u00e1. Po tv\u00e1\u0159i se mu najednou rozte\u010de jedna slza. Zamra\u010d\u00edm se a ihned mu tu slzi\u010dku ut\u0159u. Je mi ho tak moc l\u00edto. Ch\u00e1pu, \u017ee to jeho rodi\u010de mus\u00ed bolet, ale odvrhnout ho je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161.<\/em><\/div>\n
„A co s nimi zkusit znovu promluvit? Vysv\u011btlit jim v\u0161e znovu, a hlavn\u011b \u0159\u00edct, \u017ee u\u017e tohle ned\u011bl\u00e1\u0161. Nav\u00edc, pokud bych\u2026 let\u011bl s tebou, taky bych jim r\u00e1d p\u00e1r v\u011bc\u00ed \u0159ekl. R\u00e1d bych je poznal,“ \u0161eptnu a hlad\u00edm ho n\u011b\u017en\u011b po tv\u00e1\u0159i. „Tomi, mo\u017en\u00e1 to t\u00e1ta \u0159ekl v afektu. Mysl\u00edm, \u017ee je siln\u00e9 slovo nen\u00e1vid\u011bt. Ur\u010dit\u011b to tak nen\u00ed. Maj\u00ed t\u011b po\u0159\u00e1d r\u00e1di, jen je to ranilo. Z\u0159ejm\u011b si nep\u0159edstavovali, \u017ee bys takovou pr\u00e1ci d\u011blal. Ale ka\u017ed\u00fd ud\u011bl\u00e1 n\u011bjakou chybu. Neplakej, pros\u00edm, nepla\u010d. Zkus\u00ed\u0161 to znovu. Po\u0159\u00e1d m\u00e1\u0161 obrovskou \u0161anci. A oni by ti ji m\u011bli d\u00e1t.“ Pouze k\u00fdvne hlavou a kouk\u00e1 n\u011bkam do pr\u00e1zdna.<\/div>\n
„N\u011bkdy si \u0159\u00edk\u00e1m, jak se rodi\u010de m\u016f\u017eou s d\u011btmi tolik odcizit,“ \u0161eptne.<\/div>\n
„Jo, to j\u00e1 taky. Ale v\u017edy je n\u011bjak\u00e1 cesta, kter\u00e1 d\u011bti s rodi\u010di zase spoj\u00ed. A ty se na tu cestu d\u00e1\u0161. A v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee dojde\u0161 k c\u00edli.“<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych ti to sam\u00e9,“ hlesne.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ po\u0161ept\u00e1m. „Ale te\u010f u\u017e nebu\u010f smutn\u00fd. Vy\u0159e\u0161\u00edme to spolu, ano? Pom\u016f\u017eu ti, jak to jen p\u016fjde. Podpo\u0159\u00edm t\u011b a ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno proto, aby to bylo zase dobr\u00e9.“<\/div>\n
„To sam\u00e9 j\u00e1 s tebou a tv\u00fdm t\u00e1tou. Zkus\u00edme to oba,“ pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pol\u00edb\u00edm ho na rty a pak se ot\u0159u nosem o jeho.<\/p>\n

„Ale je tu je\u0161t\u011b jedna v\u011bc,“ k\u00fdvnu lehce hlavou.<\/div>\n

„Jak\u00e1?“<\/div>\n
„Nechci nic na sv\u011bt\u011b, jen abych t\u011b m\u011bl jako v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1re\u010dek. A to nejl\u00e9pe po cel\u00fd rok,“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
Tom se zamra\u010d\u00ed. „Nechce\u0161 \u017e\u00e1dn\u00fd d\u00e1rek?“<\/div>\n
„Ty jsi ten nejlep\u0161\u00ed d\u00e1rek, co si m\u016f\u017eu p\u0159\u00e1t,“ pousm\u011bju se. Kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm, \u017ee by le\u017eel omotan\u00fd \u010dervenou ma\u0161l\u00ed pod v\u00e1no\u010dn\u00edm strome\u010dkem\u2026 Ah, chci u\u017e V\u00e1noce. Nikdy jsem si je nep\u0159\u00e1l v\u00edc.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 bych ti i p\u0159esto r\u00e1d n\u011bco koupil. Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e i v\u00edm co.“<\/div>\n
„Sice nejsem zast\u00e1ncem toho, \u017ee jsou V\u00e1noce o d\u00e1rc\u00edch. Ale taky u\u017e\u2026 ehm, n\u011bco v pl\u00e1nu m\u00e1m a mo\u017en\u00e1 i n\u011bco ve sk\u0159\u00edni,“ u\u0161kl\u00edbnu se.<\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161,“ zasm\u011bje se a d\u00e1 mi pusu.<\/div>\n
„Ale o tebe si klidn\u011b nap\u00ed\u0161u Je\u017e\u00ed\u0161kovi,“ zamuml\u00e1m do polibku, co n\u00e1sleduje po pusince.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 mu ps\u00e1t. M\u00e1\u0161 m\u011b,“ \u0161eptne a znovu m\u011b pol\u00edb\u00ed. Oplat\u00edm mu to a ucul\u00edm se.<\/div>\n
„A m\u016f\u017eu si t\u011b je\u0161t\u011b pak rozbalit u strome\u010dku?“ \u0159eknu se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Kdy\u017e mi koup\u00ed\u0161 ma\u0161li, tak klidn\u011b,“ zasm\u011bje se. Kdyby tohle ud\u011blal, z\u0159ejm\u011b bych omdlel. Zatracen\u011b, \u00fapln\u011b ho vid\u00edm, jak m\u00e1 okolo bok\u016f ov\u00e1zanou ma\u0161li a nech\u00e1v\u00e1 se ode m\u011b p\u0159\u00edmo rozbalovat. Sakra, sakra\u2026 dost. Mysl\u00edm na V\u00e1noce, jsou to sv\u00e1tky klidu a pohody, ne sexu\u00e1ln\u00edch hr\u00e1tek.<\/p>\n

„Oh, to ti koup\u00edm i dv\u011b,“ usm\u011bju se.<\/div>\n

„Dob\u0159e.“<\/div>\n
„J\u00e1 se navle\u010du do toho \u010derven\u00e9ho obleku Santy, vezmu si vousy na gumi\u010dce a vycpu si b\u0159icho,“ zasm\u011bju se. Jak asexu\u00e1ln\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Tak to chci vid\u011bt,“ za\u010dne se \u0161\u00edlen\u011b sm\u00e1t. Vybuchnu sm\u00edchy s n\u00edm.<\/div>\n
„Vlezu sem oknem, spadnu a zbour\u00e1m cel\u00fd stromek,“ sm\u011bju se. „Nav\u00edc, m\u00e1m v pl\u00e1nu zaparkovat si soby k tob\u011b do gar\u00e1\u017ee, m\u016f\u017eu?“ Za to by m\u011b zabil.<\/em><\/div>\n
„S t\u011bma mus\u00ed\u0161 na st\u0159echu, ty bl\u00e1zne,“ zakrout\u00ed se sm\u00edchem hlavou a zvedne se z gau\u010de. Pust\u00edm ho, aby se mohl l\u00e9pe zvednout.<\/div>\n
„A co pomocnice?“ sm\u011bju se.<\/div>\n
„Jak\u00e1 pomocnice?“<\/div>\n
„No takov\u00e9 ty sle\u010dny v sexy \u010derven\u00fdch oble\u010dc\u00edch, jak po\u0159\u00e1d poletuj\u00ed kolem Santy. A sk\u0159\u00edtci.“<\/div>\n
„Jo tyhle,“ za\u010dne se sm\u00e1t. „To si pamatuju, \u017ee jsme koukali s k\u00e1mo\u0161em na p\u00e9\u010dko a tam byly tyhle dv\u011b ko\u010dky a d\u011blaly si to.“<\/div>\n
„Moje pomocnice budou slu\u0161n\u00fd!“ za\u010dnu se sm\u00e1t znovu.<\/div>\n
„Ty nebude\u0161 m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00fd,“ u\u0161kl\u00edbne se a po\u0159\u00e1d nade mnou stoj\u00ed. St\u00e1hnu ho na sebe.<\/div>\n
„Bude mi sta\u010dit jeden po\u0159\u00e1dnej pomocn\u00edk,“ brouknu.<\/div>\n
„Jo? A kdo to bude?“ skousne si ret. Miluju, kdy\u017e se takhle provokujeme. Je to tak \u017ehav\u00e9.<\/div>\n
„Mmm, cht\u011bl bych, abys to byl ty,“ ol\u00edznu se.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b by si pomocn\u00edk p\u0159\u00e1l, aby Santa dne\u0161n\u00ed ve\u010der z\u016fstal tady p\u0159es noc,“ po\u0161ept\u00e1 a ot\u0159e se mi o rozkrok.<\/div>\n
„Opravdu?“ vykul\u00edm o\u010di s \u00fasm\u011bvem, „i kdy\u017e tentokr\u00e1t p\u0159i\u0161el p\u011b\u0161ky a bez sob\u016f? A nav\u00edc si zapomn\u011bl n\u00e1hradn\u00ed tren\u00fdrky doma,“ ucul\u00edm se.<\/div>\n
„Sice si nejsem jist\u00fd, \u017ee ty moje p\u0159es to pand\u011bro navle\u010de\u0161, ale\u2026“ za\u010dne se sm\u00e1t.<\/div>\n
„Kdy\u017e, ale\u2026“ zaf\u0148uk\u00e1m a ud\u011bl\u00e1m obli\u010dej, jako bych se bl\u00ed\u017eil k pl\u00e1\u010di. „Mn\u011b i ty moje trencle \u0161krt\u00ed. J\u00e1 sp\u00edm bez nich.“<\/div>\n
„Se ti pak za\u0159ez\u00e1vaj\u00ed do zadku, vi\u010f,“ pomlaskne si nespokojen\u011b, „ale fakt si rad\u0161i n\u011bjak\u00fd vezmi. Nechci koukat na tv\u016fj zadek a stehna, kter\u00fd jsou pln\u00fd celulitidy,“ o\u0161kl\u00edbne se znechucen\u011b.<\/p>\n

„No, to jsme se dostali n\u011bkam jinam,“ zasm\u011bju se, „j\u00e1 jako bych s t\u00edm Santou byl snad ve spojen\u00ed, d\u00edvej,“ \u0161eptnu a sesunu se po pohovce tro\u0161ku n\u00ed\u017e. Chytnu si lem d\u017e\u00edn\u016f a st\u00e1hnu si je co nejn\u00ed\u017ee, a\u017e mi vykoukne v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st hv\u011bzdi\u010dky na boku. A hlavn\u011b mi vykouknou \u010derven\u00e9 boxerky. Tom vyprskne sm\u00edchy.<\/div>\n

„No co, p\u0159\u00edprava na Santu mus\u00ed b\u00fdt,“ zasm\u011bju se a zase si za\u010dnu d\u017e\u00edny natahovat.<\/div>\n
„U\u017e je nenatahuj,“ broukne. Nat\u00e1hne se po mn\u011b a rozepne mi p\u00e1sek.<\/div>\n
„A to pro\u010d, pomocn\u00edku?“ \u0161eptnu s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Proto\u017ee Santa p\u016fjde do sprchy. Jsi tak tlust\u00fd, \u017ee se pot\u00ed\u0161 a te\u010f smrd\u00ed\u0161 jako prase,“ sm\u011bje se a tah\u00e1 je ze m\u011b dol\u016f.<\/div>\n
„Tak to jsi p\u0159ehnal,“ za\u010dnu se sm\u00e1t a hod\u00edm po n\u011bm pol\u0161t\u00e1\u0159ek, co m\u00e1m pod hlavou. Se sm\u00edchem m\u011b \u010dapne za boxerky a st\u00e1hne si m\u011b na sebe. Pak se p\u0159ese m\u011b p\u0159eval\u00ed a za\u010dne m\u011b l\u00edbat.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 r\u00e1d Santu?“ vydechnu mu do pusy a opl\u00e1c\u00edm mu to.<\/div>\n
„Jo. Ale tebe miluju,“ vzdychne ti\u0161e. Natiskne se a\u017e na m\u011b a za\u010dne m\u011b l\u00edbat dychtiv\u011bji. Tohle jsem tak moc cht\u011bl sly\u0161et.<\/em><\/div>\n
„Mhh,“ povzdechnu a sjedu mu po cel\u00fdch z\u00e1dech a\u017e na zade\u010dek. Jen ho n\u011b\u017en\u011b hlad\u00edm. L\u00edb\u00e1m ho jen v\u00e1\u0161niv\u011bji.<\/div>\n
„M\u011bli bychom\u2026 do t\u00fd\u2026 sprchy, hm,“ vzdych\u00e1 trhan\u011b mezi polibky.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b chvili\u010dku,“ po\u0161ept\u00e1m a chytnu ho za hlavi\u010dku. Pokr\u010d\u00edm nohu a p\u0159itisknu ji k jeho boku.<\/div>\n
„Pak se u\u017e nevyhrabeme,“ nam\u00edtne. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u00e1 pravdu, ale te\u010f se mi tak nechce p\u0159estat.<\/div>\n
„Kdy\u017e mn\u011b se je\u0161t\u011b\u2026 tak nechce\u2026 a te\u010f,“ skousnu mu spodn\u00ed ret.<\/div>\n
„Pak se ti nebude cht\u00edt u\u017e v\u016fbec, jak t\u011b zn\u00e1m,“ pousm\u011bje se a pol\u00edb\u00ed m\u011b.<\/div>\n
„No tak dob\u0159e,“ v\u011bnuji mu je\u0161t\u011b pusinku a pust\u00edm ho. Zvedne se ze m\u011b, a pot\u00e9 za ruce i m\u011b. Pousm\u011bju se a jdu za n\u00edm do koupelny. Nech\u00e1m ho j\u00edt do sprch\u00e1\u010de. Jen se v rychlosti odl\u00ed\u010d\u00edm tampony, co jsem si u n\u011bj je\u0161t\u011b nechal, a pak se za\u010dnu svl\u00e9kat.<\/p>\n

„Tak u\u017e polez, ty tlustej Santo,“ vol\u00e1 na m\u011b Tom p\u0159es tekouc\u00ed proud vody.<\/div>\n

„Myj se, pomocn\u00edku,“ brouknu se sm\u00edchem a st\u00e1hnu si d\u017e\u00edny. Kdy\u017e si st\u00e1hnu i posledn\u00ed kousek oble\u010den\u00ed, a to boxerky, nepatrn\u011b se pooto\u010d\u00edm a kouknu se na svoje stehna a zadek. Ha! \u017d\u00e1dn\u00e1 celulitida! J\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee ji nem\u00e1m. Ale lekl jsem se. Sakra, co kdy\u017e m\u011b vid\u011bl?!<\/em> Rychle si prohr\u00e1bnu rukou vlasy, aby to nevypadalo tak blb\u011b a slo\u017e\u00edm si d\u017e\u00edny na hrom\u00e1dku.<\/div>\n
„Myju, myju. Ale z\u00e1da mi mus\u00ed\u0161 um\u00fdt ty, Santo. Nebo m\u00e1m snad \u0159\u00edct n\u011bjak\u00e9mu sk\u0159\u00edtkovi?“ sm\u011bje se. J\u00e1 ti d\u00e1m sk\u0159\u00edtka\u2026<\/em><\/div>\n
„Nee, u\u017e let\u00edm,“ zasm\u011bju se a odt\u00e1hnu st\u011bnu. Vlezu si k n\u011bmu a sjedu si ho pohledem. M\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b perfektn\u00ed postavu. Je tak vysok\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd, a p\u0159itom tak vypracovan\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Co tak kouk\u00e1\u0161? Nevid\u011bl jsi nikdy nah\u00fdho pomocn\u00edka, ty teplej Santo?“ za\u0161kleb\u00ed se pobaven\u011b. Teplej Santa. Tak to jsem je\u0161t\u011b nesly\u0161el. Kam on na tohle chod\u00ed?<\/em><\/div>\n
„Ne, jen jsem nikdy nevid\u011bl tak p\u011bkn\u00fdho pomocn\u00edka,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Hmmm\u2026 a j\u00e1 nikdy nevid\u011bl tak vychrtl\u00fdho Santu. Kdes nechal vanu?“ za\u010dne se tlemit. Pod\u00edv\u00e1m se na svoje b\u0159\u00ed\u0161ko. Nafouknu ho, jak to jen jde.<\/div>\n
„No, tady,“ uk\u00e1\u017eu si na b\u0159\u00ed\u0161ko se sm\u00edchem.<\/div>\n
„I ty tlus\u0165ochu,“ p\u00edchne m\u011b se sm\u00edchem do b\u0159icha, a pak si m\u011b k sob\u011b p\u0159it\u00e1hne. „Poj\u010f sem, ty m\u016fj tlou\u0161t\u00edku.“<\/div>\n
„Tome, m\u00e1m strach,“ p\u00edpnu a natisknu se na n\u011bj.<\/div>\n
„Z \u010deho?“ prohr\u00e1bne mi mokr\u00e9 vlasy, aby mi netekla voda do obli\u010deje.<\/div>\n
„\u017de m\u011b ty sobi neuvezou,“ chci to udr\u017eet, ale i p\u0159esto se za\u010dnu sm\u00e1t.<\/div>\n
„Blbe\u010dku,“ za\u010dne se sm\u00e1t se mnou a dlouze m\u011b pol\u00edb\u00ed. Oplat\u00edm mu to, a kdy\u017e se odt\u00e1hnu, zaklon\u00edm hlavu pod tekouc\u00ed proud vody. Tom m\u011b za\u010dne l\u00edbat na krku a natiskne si m\u011b na sv\u00e9 nah\u00e9 t\u011blo.<\/p>\n

„Mhhh,“ zavzdych\u00e1m a prohnu se tro\u0161ku v z\u00e1dech. Nedok\u00e1\u017eu tyhle situace popsat. V\u017edy ud\u011bl\u00e1 n\u011bco, co m\u011b p\u0159ekvap\u00ed a vyvede z m\u00edry.<\/em> Dlan\u011bmi mi sklouzne na zade\u010dek, na\u010de\u017e stiskne. Skousnu si spodn\u00ed ret a tisknu se na n\u011bj. Po chvilince se narovn\u00e1m a vyvl\u00e9knu se mu. Postav\u00edm se za n\u011bj, do dlan\u011b si vym\u00e1\u010dknu tro\u0161ku sprchov\u00e9ho gelu. Prostr\u010d\u00edm ruce pod jeho a za\u010dnu mu zezadu om\u00fdvat b\u0159\u00ed\u0161ko, hrudn\u00edk, boky a podb\u0159i\u0161ek. Tak dob\u0159e mi po n\u011bm dlan\u011b klou\u017eou. To je jako s t\u00edm olejem. Bo\u017ee, byl tak sexy.<\/em> Zezadu se na n\u011bj tisknu a t\u0159u se o n\u011bj. Na rameno mu za\u010dnu s\u00e1zet jemn\u00e9 polibky.<\/div>\n

„Hmm\u2026 Myslel jsem, \u017ee mi umyje\u0161 z\u00e1da, l\u00e1sko,“ broukne, ale nevzp\u00edr\u00e1 se.<\/div>\n
„Dojdu k tomu,“ po\u0161ept\u00e1m a pokra\u010duju. Po chvilce se dostanu i k t\u011bm z\u00e1d\u016fm a v\u0161ude ho po\u0159\u00e1d lask\u00e1m. Tak r\u00e1d se ho dot\u00fdk\u00e1m. Nikdy se nenaba\u017e\u00edm jeho poko\u017eky. Tak kr\u00e1sn\u011b von\u00ed, miluju to jeho pronikav\u00e9 pi\u017emo.<\/p>\n

Ani nev\u00edm, kolik bylo hodin, kdy\u017e jsme usnuli zapleten\u00ed do sebe. Nev\u00edm, jak Tom, ale j\u00e1 byl vy\u010derpan\u00fd. Nav\u00edc to, co jsme po t\u00e9 spr\u0161e je\u0161t\u011b prov\u00e1d\u011bli, m\u011b dostalo na kolena. Jednodu\u0161e se potvrdilo, \u017ee Santa a jeho pomocn\u00edk jsou naprosto sehran\u00ed.<\/div>\n

P\u0159ed n\u00e1mi byl na\u0161t\u011bst\u00ed v\u00edkend, tak\u017ee jsem se kone\u010dn\u011b v klidu prospal. Ani jsem to m\u00edrn\u011b chr\u00e1paj\u00edc\u00ed stvo\u0159en\u00ed vedle sebe nemusel budit. Spalo se mi b\u00e1je\u010dn\u011b. Proto jsem se probudil a\u017e po des\u00e1t\u00e9 hodin\u011b rann\u00ed. Slun\u00ed\u010dko m\u011b \u0161imralo do tv\u00e1\u0159e p\u0159esn\u011b tak, jak to Tom nen\u00e1vid\u011bl. Kdy\u017e jsem kone\u010dn\u011b rozlepil o\u010di, pousm\u00e1l jsem se nad t\u00edm, jak Tom op\u011bt sladce spal. Pusu m\u011bl doko\u0159\u00e1n, le\u017eel na b\u0159i\u0161e a ob\u010das zat\u0159epotal \u0159asami. Po chvilce jsem ale odtrhnul pohled, ti\u0161e se zvedl z postele a roze\u0161el se do koupelny. Hned jsem si ud\u011blal rann\u00ed hygienu a zachumlal se do \u017eupanu. Jako v\u017edy von\u011bl po n\u011bm. Miluju tuhle jeho v\u016fni. Je tak sv\u011b\u017e\u00ed.<\/em> Necht\u011blo se mi hned n\u011bco d\u011blat, a proto jsem se vr\u00e1til k n\u011bmu. P\u0159ilehl jsem si vedle n\u011bj a sledoval ho.<\/p>\n

„Hm,“ zabru\u010d\u00ed Tom, trochu se zavrt\u00ed a d\u00e1l klidn\u011b oddechuje. Pousm\u011bju se a d\u00e1l si ho prohl\u00ed\u017e\u00edm. On snad c\u00edt\u00ed, \u017ee jsem n\u011bkde byl nebo j\u00e1 nev\u00edm.<\/em> Vypadalo to jako by se u\u017e brzy m\u011bl probudit, proto\u017ee se za\u010dal \u010dast\u011bji vrt\u011bt. Najednou se za\u010dal ze sp\u00e1nku mra\u010dit. To jsem se neudr\u017eel a tro\u0161ku se zasm\u00e1l. Dal jsem si ruku na pusu, abych ho neprobudil a sna\u017eil se ho sledovat d\u00e1l v naprost\u00e9 tichosti. Vypadal tak v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n

„Hm,“ zafun\u011bl, zamlaskal a p\u0159evr\u00e1til se op\u011bt na b\u0159icho. Ruku si zabo\u0159il pod pol\u0161t\u00e1\u0159. P\u0159itiskl jsem si dla\u0148 v\u00edc na pusu a p\u0159iv\u0159el jsem o\u010di. Nat\u00e1hnul jsem se rychle pro mobil a vyfotil ho. To a\u017e uvid\u00ed, tak je jist\u011b po mn\u011b.<\/em> Ze sp\u00e1nku si vzdychne a n\u011bco zamuml\u00e1. Rad\u011bji mobil zase polo\u017e\u00edm na no\u010dn\u00ed stolek a d\u00e1l ho pozoruju. Nechci ho budit. Dlouhou dobu le\u017eel celkem v klidu, ale pak nakr\u010dil nos a znovu si vzdychnul. Dok\u00e1zal bych se na n\u011bj d\u00edvat hodiny. Po\u0159\u00e1d na n\u011bm bylo co objevovat. Usm\u00edval jsem se, kdy\u017e si povzdych\u00e1val.<\/p>\n

„Bille,“ zamuml\u00e1 a znovu si povzdechne.<\/div>\n

„Hm?“ vydechnu ti\u0161e a ucul\u00edm se. Copak mi asi pov\u00ed?<\/em><\/div>\n
„Hmm,“ zabru\u010d\u00ed a zavrt\u00ed se. Schv\u00e1ln\u011b jsem nic ned\u011blal a \u010dekal, co bude d\u00e1l. Jenom\u017ee on klidn\u011b spal. Tak jsem ho sledoval d\u00e1l. Nevypadalo to tak, \u017ee by se n\u011bjak m\u011bl projevovat. Ale opak byl pravdou. Znovu si povzdechnul.<\/div>\n
„Jo, vo\u0161ukej m\u011b\u2026 hm\u2026 tam,“ zamuml\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 nesrozumiteln\u011b. Aha, tak\u017ee jeho povzdych\u00e1v\u00e1n\u00ed nen\u00ed nespokojenost\u00ed, ba naopak.<\/em> Zakrout\u00edm hlavou a usm\u011bju se. Jsem zv\u011bdav, co bude d\u00e1l.<\/div>\n
„Jo, uka\u017e kozy,“ zamuml\u00e1 a za\u010dne se p\u0159evalovat na z\u00e1da. Aha, tak\u017ee v tom bude Santova pomocnice.<\/em> Podzvednu obo\u010d\u00ed a uznale pok\u00fdv\u00e1m hlavou. Co d\u00e1l m\u00e1 doty\u010dn\u00e1 sle\u010dna uk\u00e1zat?<\/em><\/div>\n
„Narvi mi ho tam, jo\u2026 hmm,“ vzdychnul. Tak\u017ee u\u017e ho m\u00e1m zase \u0161ukat? Teda pokud j\u00e1.<\/em>U\u0161kl\u00edbnu se. Sleduju, co hodl\u00e1 d\u011blat, kdy\u017e se p\u0159eto\u010dil na z\u00e1da. Najednou se mu na tv\u00e1\u0159i objev\u00ed \u00fasm\u011bv. Asi zrovna za\u017e\u00edv\u00e1 orgasmus. Cul\u00ed se jak m\u011bs\u00ed\u010dek na hnoji.<\/p>\n

<\/em> „V\u00e1\u017en\u011b t\u011b bav\u00ed m\u011b pozorovat?“ zept\u00e1 se n\u00e1hle. Do prdele, tak to je trapas.<\/em><\/div>\n

„Mm, docela jo,“ usm\u011bju se a narovn\u00e1m se. „Dobr\u00e9 r\u00e1no p\u0159eju.“<\/div>\n
„Tob\u011b taky,“ oplat\u00ed mi pobaven\u011b a otev\u0159e o\u010di. D\u00e1m mu drobnou pusinku na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„J\u00e1 se ti dozv\u011bd\u011bl v\u011bc\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Jak\u00fdch? To s tou kozatou?“ za\u010dne se sm\u00e1t. Chce mi snad \u0159\u00edct, \u017ee to jen hr\u00e1l?<\/em><\/div>\n
„No, t\u0159eba,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Hmm kdybys ji vid\u011bl. Blond\u00fdnka, kr\u00e1sn\u00fd blond vlasy, modr\u00fd o\u010di a dlouh\u00fd nohy. A ty prsa. Mmmh,“ zalibuje si. Bude m\u011b provokovat dlouho?<\/em><\/div>\n
„Hlavn\u011b, \u017ee se ti l\u00edbila,“ usm\u011bju se a zachuml\u00e1m se do \u017eupanu.<\/div>\n
„Jsem vzh\u016fru od t\u00fd doby, co jsem se p\u0159eto\u010dil na b\u0159icho. Nem\u016f\u017eu sp\u00e1t, kdy\u017e na m\u011b tak civ\u00ed\u0161,“ zabru\u010d\u00ed a pomalu se posad\u00ed, na\u010de\u017e z\u00edvne.<\/div>\n
„Hr\u00e1l jsi to hodn\u011b dob\u0159e,“ brouknu. Pro\u010d to v\u016fbec d\u011bl\u00e1?<\/em> Jen se usm\u011bje a za\u010dne l\u00e9zt z postele.<\/div>\n
„Chce\u0161 p\u0159ipravit n\u011bco k sn\u00eddani, m\u00e1\u0161 na n\u011bco chu\u0165?“ opt\u00e1m se.<\/div>\n
„Hmm j\u00e1 nev\u00edm, ani ne. Jak ses vyspal?“<\/div>\n
„Dob\u0159e, spalo se mi hezky,“ prot\u00e1hnu se. „A ty?“<\/div>\n
„U\u0161lo to,“ pousm\u011bje se. „Jdu do sprchy.“ Jakmile to \u0159ekne, zmiz\u00ed ve dve\u0159\u00edch a odejde.<\/div>\n
„Okay,“ sta\u010d\u00edm u\u017e jen \u0159\u00edct. Po r\u00e1nu je v\u017edycky n\u011bjak\u00fd odta\u017eit\u00fd, ale na to jsem si u\u017e zvykl. P\u0159evl\u00e9knul jsem se a ustlal postel. Ten jeho hereck\u00fd v\u00fdkon mi ale je\u0161t\u011b vysv\u011btl\u00ed.<\/em> S\u00e1m pro sebe se zasm\u011bju a vyjdu z lo\u017enice.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Byl u\u017e ve\u010der a my st\u00e1le le\u017eeli a odpo\u010d\u00edvali na pohovce. V m\u00edstnosti bylo jen p\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u0159\u00edtm\u00ed, jeliko\u017e Tom zatemnil a rozsv\u00edtil jen malou lampi\u010dku v rohu m\u00edstnosti. Bylo mi tak neskute\u010dn\u011b dob\u0159e. Cel\u00e9 to odpoledne<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-7548","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7548","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7548"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7548\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7548"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7548"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7548"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}