{"id":7557,"date":"2011-10-26T16:30:00","date_gmt":"2011-10-26T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7537"},"modified":"2011-10-26T16:30:00","modified_gmt":"2011-10-26T15:30:00","slug":"phantom-of-the-opera-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/26\/phantom-of-the-opera-14\/","title":{"rendered":"Phantom of the Opera 14."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Tom:<\/p>\n

<\/strong> Skoro celou noc jsem probd\u011bl po m\u00e1min\u011b boku, skoro celou noc probre\u010dela. Je\u0161t\u011b nikdy jsem ji nevid\u011bl v takov\u00e9m stavu. Sna\u017eil jsem se jej\u00ed n\u00e1\u0159ek tlumit slovy typu „Neboj se, on se vr\u00e1t\u00ed“, ale brzy jsem ve\u0161kerou snahu vzdal. Zd\u00e1lo se, \u017ee je k neuti\u0161en\u00ed. A\u017e p\u00e1r hodin nad r\u00e1nem se mi ji povedlo dostat do postele. Dovolila mi, \u017ee sm\u00edm z\u016fstat doma, ale pr\u00e1ci mi nevymlouvala. Z jej\u00ed lo\u017enice jsem zam\u00ed\u0159il do pokoje. Ne do sv\u00e9ho, do Billova. Tak n\u011bjak jsem doufal, \u017ee zjist\u00edm p\u0159\u00ed\u010dinu jeho odchodu. Nebo alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 to vod\u00edtko, kter\u00e9 by m\u011b k n\u011bmu dostalo. Nikdy jsem nem\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed strach, i kdy\u017e u\u017e ho vyst\u0159\u00eddala m\u00edrn\u00e1 otup\u011blost.<\/p>\n

Bez jedin\u00e9 v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed jsem se za\u010dal prohrabovat Billov\u00fdmi v\u011bcmi. V\u0161ude po pokoji se mu v\u00e1lely rozh\u00e1zen\u00e9 notov\u00e9 pap\u00edry, ko\u0161 doslova p\u0159et\u00e9kal zma\u010dkan\u00fdmi listy pap\u00edru. N\u011bco mi na tom v\u0161em nesedlo. Bill m\u011bl v\u017edy v pokoji \u00fazkostliv\u00fd po\u0159\u00e1dek. Nikdy to tam nevypadalo, jako by tam pr\u00e1v\u011b n\u011bkdo vyhodil do pov\u011bt\u0159\u00ed tov\u00e1rnu na pap\u00edr. Zkusmo jsem sebral jeden list z koberce. V notov\u00fdch \u0159\u00e1dc\u00edch bylo veps\u00e1no tolik klikih\u00e1k\u016f, \u017ee jsem se v nich nedok\u00e1zal vyznat. Mo\u017en\u00e1 to ani nebyly noty, ale jen n\u011bjak\u00e9 Billovy nesmysln\u00e9 \u010d\u00e1ranice. Nemohl naj\u00edt oby\u010dejn\u00fd pap\u00edr, tak je zakreslil sem.<\/p>\n

Rozhl\u00e9dl jsem se po pokoji. V\u0161ude<\/em> se v\u00e1lely pap\u00edry. Asi m\u00e9 znalosti hudebn\u00edch prvk\u016f nezasahuj\u00ed tak daleko, abych dok\u00e1zal rozeznat notu od klikyh\u00e1ku. S \u00fa\u0161klebkem jsem pap\u00edr nechal voln\u011b dopadat zp\u00e1tky k t\u011bm ostatn\u00edm, kter\u00fdch se po koberci v\u00e1lelo po\u017eehnan\u011b. U\u017e jsem cht\u011bl s nepo\u0159\u00edzenou pokoj opustit, kdy\u017e v tom m\u011b zaujalo n\u011bco, \u010deho jsem si p\u0159ed t\u00edm nev\u0161iml.<\/div>\n

\n
\n

N\u00e1dhern\u00e1 rud\u00e1 r\u016f\u017ee s \u010dernou p\u00e1skou uv\u00e1zanou t\u011bsn\u011b pod kv\u011btem.<\/p>\n

Vzdal jsem svoji cestu ven z pokoje a rad\u0161i se p\u0159em\u00edstil k Billovu stolu, na kter\u00e9m v\u00e1zi\u010dka s r\u016f\u017e\u00ed st\u00e1la. Jemn\u011b jsem ji za stonek vyt\u00e1hl z v\u00e1zi\u010dky. P\u0159ibl\u00ed\u017eil jsem nos k rud\u00fdm sametov\u00fdm l\u00edstk\u016fm, om\u00e1mila m\u011b d\u016fv\u011brn\u00e1 v\u016fn\u011b, kterou um\u00ed vykouzlit pouze r\u016f\u017ee. Jej\u00ed v\u016fn\u011b smetla ve\u0161ker\u00fd stres a strach, uklidnila podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 nervy. Se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem ji vlo\u017eil zp\u00e1tky do v\u00e1zi\u010dky, pod kterou le\u017eel dopis… P\u0159ekvapiv\u011b s m\u00fdm jm\u00e9nem.<\/p>\n

Opatrn\u011b jsem mezi prsty rozlomil pe\u010de\u0165 ve tvaru lebky, nahl\u00e9dl do ob\u00e1lky. Vyt\u00e1hl jsem z n\u00ed hust\u011b popsan\u00fd l\u00edstek pap\u00edru.<\/p>\n

„A\u017e teprve na\u0161e spole\u010dn\u00e1 l\u00e1ska mi uk\u00e1zala, co je v \u017eivot\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9. Te\u010f v\u00edm, \u017ee \u0161t\u011bst\u00ed je jen polovi\u010dn\u00ed, kdy\u017e se o n\u011bj nem\u00e1\u0161 s k\u00fdm d\u011blit, a \u017ee smutek je dvojn\u00e1sobn\u00fd, kdy\u017e Ti z n\u011bj nem\u00e1 kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamen\u00e1 opravdu milovat a jak\u00e9 to je, kdy\u017e je moje l\u00e1ska op\u011btov\u00e1na…“ F. O.<\/p>\n

<\/em> Zmaten\u011b jsem dosedl na Billovu postel. V\u0161echno se zm\u011bnilo v nejasnou monot\u00f3nn\u00ed \u0161mouhu, ve kter\u00e9 z\u00e1\u0159il pouze b\u00edl\u00fd l\u00edstek pap\u00edru.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Bill\u016fv pokoj jsem opustil a\u017e ve chv\u00edli, kdy bylo na \u010dase vydat se do pr\u00e1ce. Dnes se v Ope\u0159e hr\u00e1la jedna ze star\u0161\u00edch her, ale to nic nem\u011bn\u00ed na tom, \u017ee s\u00e1l byl skoro vyprod\u00e1n. Nemohl jsem v tom Mary nechat samotnou. Sta\u010d\u00ed, \u017ee na to byla sama v\u010dera. Nav\u00edc bych r\u00e1d uv\u00edtal n\u011bjak\u00e9 rozpt\u00fdlen\u00ed.<\/p>\n

M\u00e1ma po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b spala a Gordon nebyl doma. Vypa\u0159il jsem se z domu jako p\u00e1ra nad hrncem. Cestou k Ope\u0159e jsem se ut\u00e1p\u011bl ve vlastn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch a st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel nad v\u00fdznamem dopisu. Nenapadalo m\u011b, jak by se mohl dostat k Billovi do pokoje a jeho v\u00fdznam byl z\u00e1hadou je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed. P\u0159i odchodu domu skon\u010dil zma\u010dkan\u00fd v m\u00e9 kapse. P\u00e1lil, jako bych m\u011bl v kapse m\u00edsto n\u011bj roz\u017ehaven\u00fd uhl\u00edk. Jako by si s\u00e1m dopis p\u0159\u00e1l, abych mu v\u011bnoval tu nejv\u011bt\u0161\u00ed pozornost.<\/p>\n

Rozrazil jsem hlavn\u00ed vchod do Opery. Ve\u0161ker\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, zara\u017eenost a strach o Billa se sm\u00edsily dohromady a vytvo\u0159ily nehezkou vlnu vzteku, kter\u00fd jsem si na n\u011b\u010dem prost\u011b pot\u0159eboval vyb\u00edt. Mary u\u017e d\u00e1vno st\u00e1la za barem a starostliv\u011b le\u0161tila skleni\u010dky, aby se dokonale bl\u00fdskaly.<\/div>\n

„Ahoj, Mary,“ pozdravil jsem ji. Zvedla ke mn\u011b o\u010di.<\/div>\n
„Ahoj, Tome! Stalo se n\u011bco? Vypad\u00e1\u0161, jako bys mi tu cht\u011bl rozb\u00edt p\u016flku vercajku,“ zasm\u00e1la se odleh\u010den\u011b, ale j\u00e1 se v odpov\u011b\u010f jen u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„R\u00e1d bych n\u011bco podobn\u00e9ho ud\u011blal, to mi v\u011b\u0159. V\u010dera mi utekl bratr, nikdo ho nevid\u011bl, v\u011bt\u0161inu noc\u00ed jsem nespal, a potom jsem je\u0161t\u011b doma na\u0161el tohle,“ vyt\u00e1hl jsem z kapsy dopis a podal j\u00ed ho. Zat\u00edmco si ho \u010detla, odnesl jsem si mikinu za bar a odlo\u017eil ji tam na v\u011b\u0161\u00e1k spolu s k\u0161iltovkou.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til, jej\u00ed obli\u010dej byl o p\u00e1r odst\u00ednu bled\u0161\u00ed. Podala mi dopis.<\/div>\n

„Kdyby tam nebyl ten podpis, brala bych to jako vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky od n\u011bjak\u00e9 holky, kter\u00e1 m\u00e1 r\u00e1da romantiku, tak\u017ee cituje Shaekspeara, ale ten podpis tomu d\u00e1v\u00e1 \u00fapln\u011b jin\u00fd smysl. B\u00fdt na tv\u00e9m m\u00edst\u011b, Tome, za\u010dala bych se b\u00e1t.“ Cht\u011bl jsem odpov\u011bd\u011bt, ale p\u0159eru\u0161il n\u00e1s hluk. P\u0159ed bar se p\u0159i\u0159\u00edtili majitel\u00e9 opery s Carlottou, kter\u00e1 nad\u00e1vala jako \u0161pa\u010dek.<\/p>\n

„Jak jste si mohli dovolit poslat mi tak hanebn\u00fd dopis?! Pl\u00e1novala jsem, \u017ee v\u00e1m odpust\u00edm a odehraji dne\u0161n\u00ed hru, ale te\u010f m\u00e1m sto chut\u00ed odej\u00edt!!! Kon\u010d\u00edm, nadobro!“<\/div>\n

„Ale sle\u010dno, ani jeden z n\u00e1s v\u00e1m dopis neposlal. Naopak, i my jsme dostali takov\u00e9 l\u00edstky,“ odv\u011btil jeden z majitel\u016f a Carlotte se k n\u011bmu oto\u010dila \u010delem. Propalovala ho pohledem.<\/div>\n
„P\u0159edlo\u017ete d\u016fkazy, Firmine, nebo skute\u010dn\u011b odejdu!“ vyk\u0159ikla Carlotte a zabodla vy\u0161\u0161\u00edmu z majitel\u016f prs do hrudn\u00edku. Firmin j\u00ed rozt\u0159esenou rukou podal dva listy pap\u00edru. Carlotte je rychle p\u0159el\u00e9tla pohledem.<\/div>\n
„Kdy\u017e jste l\u00edstky neposlali vy, kdo to byl?“ zeptala se, o\u010di navrch hlavy.<\/p>\n

„Tak to nem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Firmin. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b po\u017eadavk\u016fm v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nevyhov\u00edme. Hlavn\u00ed role mus\u00ed pat\u0159it v\u00e1m,“ usm\u00e1l se na ni z\u00e1\u0159iv\u011b.<\/div>\n

„Pokud ov\u0161em neopust\u00edm tuto budovu je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e stihnete \u0159\u00edct Christine!“ zaprskala Carlotte a oto\u010dila se \u010delem k v\u00fdchodu.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Tom: Skoro celou noc jsem probd\u011bl po m\u00e1min\u011b boku, skoro celou noc probre\u010dela. Je\u0161t\u011b nikdy jsem ji nevid\u011bl v takov\u00e9m stavu. Sna\u017eil jsem se jej\u00ed n\u00e1\u0159ek tlumit slovy typu „Neboj se, on se vr\u00e1t\u00ed“, ale brzy jsem ve\u0161kerou snahu vzdal.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[458],"tags":[],"class_list":["post-7557","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-phantom-of-the-opera"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7557","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7557"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7557\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7557"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7557"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7557"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}