{"id":756,"date":"2018-02-01T15:00:00","date_gmt":"2018-02-01T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=750"},"modified":"2018-02-01T15:00:00","modified_gmt":"2018-02-01T14:00:00","slug":"chaos-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/02\/01\/chaos-17\/","title":{"rendered":"Chaos 17."},"content":{"rendered":"
autor: Aster<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Jmenuje se Tom Tr\u00fcmper<\/strong><\/p>\n

„Co\u017ee?“ zaz\u00edral na n\u011bj Dwayne a pl\u00e1cnul se do \u010dela. „Do prdele!“
„Jo. Bill\u016fv t\u00e1ta pat\u0159\u00ed k arm\u00e1d\u011b. Ne\u0159ekl jsem ti to, proto\u017ee j\u00e1 s\u00e1m jsem si myslel, \u017ee to nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9! Ale te\u010f…“ Tom se chytil za \u010delo a dlan\u011b kolem n\u011bj sev\u0159el.
„Chlape, se\u0161 v\u00e1\u017en\u011b a\u017e po krk ve sra\u010dk\u00e1ch,“ \u0159ekl sn\u011bd\u00fd mu\u017e s \u00fa\u0161klebkem. Tom na n\u011bj oto\u010dil hlavu a v\u00e1\u017en\u011b se na n\u011bj pod\u00edval.
„Ne\u0159\u00edkej, Sherlocku.“
Dwayne pokr\u010dil rameny. „Tak\u017ee jakej m\u00e1\u0161 pl\u00e1n?“
„M\u016fj pl\u00e1n je ned\u011blat to,“ \u0159ekl Tom odhodlan\u011b a zakroutil hlavou. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee tohle bylo to prvn\u00ed, co ho napadlo: d\u011blat, jako kdyby mu Tony nic ne\u0159ekl. Bohu\u017eel ale nev\u011bd\u011bl, jak nechat gener\u00e1la na\u017eivu, ani\u017e by se to jeho \u0161\u00e9f dozv\u011bd\u011bl.
„K\u00e1mo, Tony t\u011b zabije, pokud nespln\u00ed\u0161 jeho \u00fakol.“
„J\u00e1 v\u00edm, sakra!“ Tom zase k\u0159i\u010del. P\u00e1rkr\u00e1t se zhluboka nadechl a vydechl, aby se uklidnil. Pot\u00e9 sebral svou ta\u0161ku, hodil si ji p\u0159es rameno a \u0161el ke dve\u0159\u00edm. „Zrovna te\u010f nem\u00e1m v hlav\u011b tis\u00edce n\u00e1pad\u016f. Pot\u0159ebuju pivo.“
„Zvu t\u011b,“ Dwayne \u0161el rychle do sv\u00e9ho pokoje, kde vzal kl\u00ed\u010dky od auta a pen\u011b\u017eenku. N\u00e1sledoval Toma ke sv\u00e9mu autu.<\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho r\u00e1na za\u010dal pro Toma zbrusu nov\u00fd den. Vzbudil se pozd\u011b a v hlav\u011b si opakoval v\u0161echny mo\u017enosti, kter\u00e9 ve\u010der s Dwaynem prodiskutovali. Do\u0161li k n\u00e1zoru, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, pokud se v p\u0159\u00edtomnosti Billa bude chovat jakoby nic a naprosto norm\u00e1ln\u011b. O tom si ale myslel, \u017ee nebude tak jednoduch\u00e9, jak se zd\u00e1lo. Doufal, \u017ee si Bill nev\u0161imne jeho zvl\u00e1\u0161tn\u00edho chov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Vystoupil z auta a \u0161el po dlouh\u00e9m chodn\u00edku, aby se dostal k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm rezidence Kaulitzov\u00fdch. Zastavil se p\u0159ede dve\u0159mi, a ne\u017e v\u016fbec stiskl zvonek nebo zaklepal, dve\u0159e se otev\u0159ely. Na druh\u00e9 stran\u011b st\u00e1l gener\u00e1l Kaulitz s \u00fasm\u011bvem na rtech, jako kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee se zrovna v tenhle \u010das uk\u00e1\u017ee.
„Tome!“ zvolal nad\u0161en\u011b a popl\u00e1cal ho po rameni. „Jak se vede, mlad\u00fd mu\u017ei?“ Vtipn\u00e1 shoda okolnost\u00ed zap\u0159\u00ed\u010dinila, \u017ee p\u0159i sv\u00e9 cest\u011b pry\u010d z domu na Toma narazil.
„Dobr\u00fd den,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s velk\u00fdm p\u0159em\u00e1h\u00e1n\u00edm a pokusil se usm\u00e1t. Nebyla to pro n\u011bj jednoduch\u00e1 situace. Nest\u00e1l tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 pouze Billovu otci, ale pr\u00e1v\u011b te\u010f i svoj\u00ed ob\u011bti. Byl si tak moc nejist\u00fd s\u00e1m sebou. Bylo mnohem jednodu\u0161\u0161\u00ed, pokud svoji ob\u011b\u0165 v\u016fbec neznal a prost\u011b ji zabil. „Velmi dob\u0159e, pane Kaulitzi. D\u011bkuju.“
Gener\u00e1l mu v p\u0159\u00e1telsk\u00e9m gestu polo\u017eil pa\u017ei kolem ramen. Usilovn\u011b se sna\u017eil, aby se nepohodl\u00edm neo\u0161il nebo neud\u011blal n\u011bco podobn\u00e9ho. D\u011bsilo ho to. Tom si levou rukou sundal z hlavy svou kapuci a nemohl si nev\u0161imnout toho, jak byl Bill\u016fv otec potichu. Stejn\u011b tak jako jeho syn miloval mluvit.<\/div>\n

\n
„Ehm… je Bill doma?“ zeptal se a prstem uk\u00e1zal neur\u010dit\u011b dovnit\u0159.
„Uh?“ vydal ze sebe gener\u00e1l, jako kdyby byl p\u0159isti\u017een nep\u0159ipraven. „Oh, ne. Moment\u00e1ln\u011b nen\u00ed doma,“ \u0159ekl a trochu se usm\u00e1l. Prohl\u00e9dl si Toma od hlavy k pat\u011b. „N\u011bco jsi od n\u011bj pot\u0159eboval?“
„Oh, ne, nic jsem nepot\u0159eboval. Jen jsem ho cht\u011bl vid\u011bt.“
„Ch\u00e1pu,“ gener\u00e1l pok\u00fdval na souhlas. „M\u00e1\u0161 minutku, Tome? Cht\u011bl bych s tebou mluvit.“
„Jo, samoz\u0159ejm\u011b.“
Gener\u00e1l zav\u0159el za sebou dve\u0159e a Tomovi nazna\u010dil, aby se p\u0159esunul d\u00e1l od hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed. Ani\u017e by Tom v\u011bd\u011bl jak, byli na cest\u011b k jeho autu.
„Pod\u00edvej, v\u00edm, \u017ee jste si s m\u00fdm synem opravdu bl\u00edzc\u00ed,“ za\u010dal star\u0161\u00ed mu\u017e a Tom polknul. „A je to dob\u0159e. Ka\u017ed\u00fd p\u0159ece pot\u0159ebuje kamar\u00e1da, ne?“ zasm\u00e1l se a pokra\u010doval. „Tome, u\u017e mi ale nemus\u00ed\u0161 d\u00e1l lh\u00e1t. Bill mi v\u0161echno \u0159ekl.“
„V\u0161echno?“ ot\u00e1zal se Tom p\u0159ekvapen\u011b. Co Bill\u016fv otec v\u011bd\u011bl? \u017de byli p\u00e1r? M\u00edsto, kde ve skute\u010dnosti pracoval? „Co v\u00e1m Bill \u0159ekl?“ p\u0159edst\u00edral ztr\u00e1tu pam\u011bti. Po\u0159\u00e1d tady byla mo\u017enost, \u017ee mu Bill \u0159ekl n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho.
„\u0158ekl mi, \u017ee ve skute\u010dnosti nepracuje\u0161 ve fabrice. Vsad\u00edm se, \u017ee pracovat v Casablance mus\u00ed b\u00fdt opravdu t\u011b\u017ek\u00e9, \u017ee? Konec konc\u016f… Po\u0159\u00e1d se\u0161 jen zam\u011bstnanec, pokud to tak m\u016f\u017eeme nazvat,“ mrknul na n\u011bj.
Tomovi se st\u00e1hl \u017ealudek. Pokud k n\u011bmu budou takhle p\u0159ich\u00e1zet nov\u00e9 a nov\u00e9 \u0161patn\u00e9 zpr\u00e1vy, byl si jist\u00fd, \u017ee se brzy bude houpat zep\u0159edu dozadu jako kol\u00e9bka, a modlit se, aby to u\u017e p\u0159estalo. Zhluboka se nadechl a vydechl.
„J\u00e1… omlouv\u00e1m se, ale no… nev\u00edm co na to \u0159\u00edct,“ zav\u00e1hal. „Necht\u011bl jsem-„
„Ne, ne. Nestresuj se, mlad\u00edku. Mus\u00ed\u0161 si pouze st\u00e1t za t\u00edm, co d\u011bl\u00e1\u0161. L\u017ei t\u011b nikam nedostanou. Pamatuj na to,“ pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd pouze st\u00e1l vyd\u011b\u0161en\u011b na m\u00edst\u011b. Vypadal zmaten\u011b. Rozhodl se tedy pokra\u010dovat ve svoj\u00ed \u0159e\u010di. „Nejsem na\u0161tvan\u00fd. Ch\u00e1pu, pro\u010d jsi nic ne\u0159ekl. Jsem ale r\u00e1d, \u017ee jsme si to vyjasnili.“<\/p>\n

My?<\/p>\n

Voj\u00e1k cop\u00e1nkat\u00e9ho mu\u017ee jemn\u011b popostr\u010dil, aby kone\u010dn\u011b nastoupil do sv\u00e9ho auta a odjel.
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 spoustu v\u011bc\u00ed na pr\u00e1ci, tak\u017ee t\u011b u\u017e nebudu okr\u00e1dat o tv\u016fj \u010das. \u0158eknu Billovi, \u017ee ses zastavil. D\u011bkuju za n\u00e1v\u0161t\u011bvu.“
A\u0165 u\u017e se gener\u00e1l sna\u017eil b\u00fdt sebev\u00edc zdvo\u0159il\u00fd, Tom si velice dob\u0159e uv\u011bdomoval, \u017ee byl prakticky vykopnut, ani\u017e by do domu str\u010dil by\u0165 jen jednu nohu. Byl zmaten\u00fd. Pro\u010d mu Bill nikdy ne\u0159ekl, co v\u0161e sv\u00e9mu t\u00e1tovi prozradil? Nicm\u00e9n\u011b… nevypadal znechucen\u011b, na\u0161tvan\u011b nebo tak n\u011bco. T\u00edm p\u00e1dem to bylo je\u0161t\u011b divn\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee Bill sv\u00e9ho otce v\u017edy popisoval jako vzn\u011btliv\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho na\u0161tve ka\u017ed\u00e1 mali\u010dkost. A\u0165 u\u017e se tedy jednalo o cokoliv, bude muset zjistit, co to je.<\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

Gener\u00e1l Kaulitz si povzdychl a \u0161el zp\u00e1tky do bar\u00e1ku. Jakmile za sebou zav\u0159el dve\u0159e, op\u0159el se o n\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee ten mu\u017e nen\u00ed d\u016fv\u011bryhodn\u00fd, myslel si to u\u017e del\u0161\u00ed dobu. Te\u010f se mu to akor\u00e1t potvrdilo. Jak\u00e1 to sm\u016fla.
„Nebyl to Tom?“ zeptal se Bill sv\u00e9ho otce, zat\u00edmco sb\u00edhal schody st\u00e1le ve sv\u00e9m py\u017eamu. Skrz okno vid\u011bl odj\u00ed\u017ed\u011bt auto. P\u0159\u00edsahal by, \u017ee pat\u0159ilo Tomovi.
„Ne. Tom se tu nestavil,“ odpov\u011bd\u011bl mu otec a zakroutil hlavou. Bill za\u00fap\u011bl. Opravdu cht\u011bl Toma dneska vid\u011bt.
„Bille, oble\u010d se, pros\u00edm.“
„Jo, hned,“ proto\u010dil o\u010di \u010dernovl\u00e1sek a \u0161el do kuchyn\u011b. Otev\u0159el lednici a prohl\u00ed\u017eel si v\u0161echno j\u00eddlo, kter\u00e9 bylo uvnit\u0159. Rozhodoval se, co si d\u00e1 k ob\u011bdu, kter\u00fd pro n\u011bj byl z\u00e1rove\u0148 sn\u00eddan\u011b. Jeho otec se nadechl a posadil se na \u017eidli.
„Bille, chci s tebou o n\u011bm mluvit. O Tomovi.“
Bill se na n\u011bj rychle oto\u010dil a zav\u0159el dve\u0159e od lednice. Zmaten\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „O \u010dem chce\u0161 ohledn\u011b n\u011bj mluvit?“
„Chci, aby ses s n\u00edm p\u0159estal sch\u00e1zet.“
„Co\u017ee?“ Billovi poklesla \u010delist. Odfrknul si nad otcovou p\u0159\u00edmost\u00ed. „Co se ti stalo? Nep\u0159estanu ho v\u00eddat,“ ozn\u00e1mil v\u00e1\u017en\u011b.
„Bille, poslouchej m\u011b,“ za\u010dal gener\u00e1l klidn\u00fdm t\u00f3nem hlasu. „Nen\u00ed t\u00edm, k\u00fdm si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je. Je to \u010dlen mafie. Pat\u0159\u00ed ke gangu a j\u00e1-„<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ ozn\u00e1mil Bill a vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed.
„Ty v\u00ed\u0161?!“ vyk\u0159ikl gener\u00e1l Kaulitz.
„Jak to TY v\u00ed\u0161?“ \u010dernovl\u00e1sk\u016fv v\u00fdraz ztvrdl, uk\u00e1zal na otce sv\u00fdm huben\u00fdm prstem.
„Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak to v\u00edm,“ sko\u010dil mu do \u0159e\u010di otec. „Pro\u010d se s n\u00edm sch\u00e1z\u00ed\u0161 i p\u0159es to, \u017ee v\u00ed\u0161, co je za\u010d? Bille, je to vrah!“
„Takhle ho nenaz\u00fdvej!“ varoval Bill.
„To je p\u0159esn\u011b to, co je. Zabij\u00e1k, drogov\u00fd dealer!“
„Nic o n\u011bm nev\u00ed\u0161! Nem\u011bl na v\u00fdb\u011br. On-„
„Nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b to. Je mi jedno, pro\u010d to d\u011bl\u00e1. Je jedn\u00edm z nich a nechci, aby se kolem tebe motal. Jsem tv\u016fj otec a ty ud\u011bl\u00e1\u0161 to, co \u0159eknu!“
„Ne! Tati, ne! Nep\u0159estanu se s Tomem v\u00eddat jen proto, \u017ee to chce\u0161! Je mi u\u017e \u0161patn\u011b z toho, jak mi po\u0159\u00e1d \u0159\u00edk\u00e1\u0161, co m\u00e1m d\u011blat! Po\u0159\u00e1d se ke mn\u011b chov\u00e1\u0161, jako kdyby mi bylo deset! Jako kdybych byl zasran\u00fd d\u00edt\u011b! A nevyhro\u017euj mi vojenskou \u0161kolou, proto\u017ee m\u011b to nezaj\u00edm\u00e1!“ k\u0159i\u010del Bill na\u0161tvan\u011b. „P\u0159\u00e1l bych si, aby moje m\u00e1ma nebyla mrtv\u00e1! Jsem si jist\u00fd, \u017ee by mi rozum\u011bla!“ k\u0159i\u010del. C\u00edtil, jak se mu o\u010di zal\u00e9vaj\u00ed slzami. Nat\u00e1hl p\u0159ed sebe ruku, aby se ho otec nemohl dotknout, a chystal se z kuchyn\u011b ut\u00e9ct. Otec byl ale mnohem rychlej\u0161\u00ed. Chytil ho za pa\u017ei a p\u0159it\u00e1hl si ho zp\u00e1tky k sob\u011b.<\/p>\n

„Nech m\u011b na pokoji!“ k\u0159i\u010del \u010dernovl\u00e1sek a \u0161kubal rukou, aby se osvobodil.
„Bille, p\u0159esta\u0148! Poslouchej m\u011b!“ zak\u0159i\u010del na n\u011bj otec. Tentokr\u00e1t nehodlal tolerovat Bill\u016fv v\u00fdstup. „Tohle v\u016fbec nen\u00ed o tvoj\u00ed m\u00e1m\u011b. Nedovolila by, aby se ti cokoliv z tohohle stalo. Tohle je o tvoj\u00ed bezpe\u010dnosti. Tom je nebezpe\u010dn\u00fd! Nech\u00e1pe\u0161 to?“ gener\u00e1l Kaulitz chytil syna za ramena, aby ho donutil se na n\u011bj pod\u00edvat. „Nem\u016f\u017ee\u0161 se s n\u00edm d\u00e1l v\u00eddat!“
„Ne! Nep\u0159estanu se s n\u00edm v\u00eddat! On je m\u016fj…“ Bill zvedl hlavu a popot\u00e1hl, s kur\u00e1\u017e\u00ed se pod\u00edval otci do o\u010d\u00ed. „Je m\u016fj p\u0159\u00edtel.“
Gener\u00e1l Kaulitz syna pustil a za\u010dal se na n\u011bj mra\u010dit. „Co jsi to \u0159ekl?“
„Miluju ho a on miluje m\u011b!“
„Panebo\u017ee, co jsi to ud\u011blal. Tv\u016fj p\u0159\u00edtel?!“<\/p>\n

Kdy\u017e se Bill sv\u011b\u0159il t\u00e1tovi se svoj\u00ed orientac\u00ed, podpo\u0159il ho. Neochotn\u011b, ale i tak. A Bill byl za to neskute\u010dn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu si ale Bill poka\u017ed\u00e9 vyb\u00edral \u0161patn\u00e9 partnery. Nikdy mu nic ne\u0159ekl, proto\u017ee byli ne\u0161kodn\u00ed. Tentokr\u00e1t tomu tak ale nebylo, Tom byl krimin\u00e1ln\u00edk. Nemohl se st\u00e1hnout a nic s t\u00edm ned\u011blat.<\/p>\n

„To mus\u00ed b\u00fdt jeho pl\u00e1n!“ gener\u00e1l se oto\u010dil a uva\u017eoval nad t\u00edm, jak to asi tak mohlo b\u00fdt. Nad Tomov\u00fdm pl\u00e1nem<\/em>. „Bille, on t\u011b nemiluje!“ oto\u010dil se zp\u00e1tky k synovi. „V\u00e1\u017en\u011b si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je s tebou jen tak? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee chce n\u011bco na opl\u00e1tku! Jsi bohat\u00fd, syn gener\u00e1la. Ch\u00e1pe\u0161, \u017ee jsi jednoduch\u00fd ter\u010d? M\u016f\u017ee t\u011b un\u00e9st a pak po\u017eadovat v\u00fdkupn\u00e9!“
„Tom by nikdy nic takov\u00e9ho neud\u011blal,“ zakroutil Bill odm\u00edtav\u011b hlavou. „Kdy\u017e jsme se poznali, nev\u011bd\u011bl, \u017ee jsem tv\u016fj syn. No tak, tati! Tohle je ta nejhor\u0161\u00ed v\u011bc, kterou jsem kdy sly\u0161el. On ani nechce, abych se do jeho pr\u00e1ce jakkoliv zapletl.“
„Bille, jsi tak naivn\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to nechce! Nep\u0159est\u011bhovali jsme se sem jen tak pro nic. Byl jsem sem posl\u00e1n, abych splnil misi, a ty to te\u010f naru\u0161uje\u0161! Dokonce se\u0161 toho sou\u010d\u00e1st\u00ed! Ty, m\u016fj syn! M\u016fj syn!“
„Nikdy jsi mi ne\u0159ekl, na \u010dem pracuje\u0161. Jak to m\u00e1m asi tak v\u011bd\u011bt? Hm?“ ptal se Bill. Vztek z n\u011bj p\u0159\u00edmo s\u00e1lal.
„Nem\u011bl jsi to v\u011bd\u011bt. Ale te\u010f, kdy\u017e ses to dozv\u011bd\u011bl, a j\u00e1 ti \u0159\u00edk\u00e1m, aby ses od n\u011bj dr\u017eel d\u00e1l, proto\u017ee je nebezpe\u010dnej, tak ty mus\u00ed\u0161 za\u010d\u00edt se svoj\u00ed vzpourou!“
„D\u011bl\u00e1m to, proto\u017ee se m\u00fdl\u00ed\u0161! Poka\u017ed\u00e9 se m\u00fdl\u00ed\u0161! Nech m\u011b ti to prvn\u011b vysv\u011btlit! Nezn\u00e1\u0161 ho!“
„Nen\u00ed tady nic, co bys mi musel vysv\u011btlovat,“ ozn\u00e1mil mu otec. „Zn\u00e1m spoustu chlap\u016f, jako je on. Kdyby to byl dobr\u00fd \u010dlov\u011bk, nebyl by sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u00e9 organizace. Tak\u017ee ode dne\u0161ka u\u017e nen\u00ed v\u00edtan\u00fd v tomhle dom\u011b. Rozum\u00ed\u0161? A ani se nesna\u017e h\u00e1dat se se mnou! Jestli ho tu je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00edm, okam\u017eit\u011b ho po\u0161lu do v\u011bzen\u00ed!“ zvedl p\u0159ed Bill\u016fv obli\u010dej prst, aby ho ujistil, \u017ee to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b.
„Ty-ty… To nem\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat!“ dupnul Bill a zak\u0159i\u010del z plna hrdla. Jeho otec \u0161el ke dve\u0159\u00edm sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e a otev\u0159el je.
„Oh, ty v\u00ed\u0161, \u017ee m\u016f\u017eu,“ dve\u0159e za sebou zav\u0159el. Nechal tak rozzu\u0159en\u00e9ho Billa, aby se s\u00e1m vyrovnal se sv\u00fdm vztekem.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek zavr\u010del. U\u017e nem\u011bl hlad. \u0160el do ob\u00fdv\u00e1ku a nakopnul vztekle seda\u010dku, ne\u017e si na ni lehnul. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu st\u00e9kaly slzy, zav\u0159el o\u010di. Otec nech\u00e1pal, jak se c\u00edtil. Bylo jasn\u00e9, \u017ee se s Tomem nep\u0159estane st\u00fdkat. Skute\u010dnost, \u017ee ho jeho otec nikdy nep\u0159ijme, byla to, co ho zra\u0148ovalo ze v\u0161eho nejv\u00edc.<\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

„Colonel Stevens? Gener\u00e1l Kaulitz u telefonu. Pot\u0159ebuju, abyste se spojil s gener\u00e1lem Rodriguez\u00e9m a \u0159ekl mu, aby dal dohromady v\u0161echny moje mu\u017ee. Jedn\u00e1 se o nouzov\u00e9 setk\u00e1n\u00ed.“
„Ano pane. N\u011bjak\u00fd probl\u00e9m? Stalo se n\u011bco?“<\/em>
„M\u00e1m n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho, co v\u00e1m v\u0161em mus\u00edm \u0159\u00edct. Nikdy jsme nebyli tak bl\u00edzko Casablance jako jsme te\u010f. Jsem si jist\u00fd, \u017ee n\u00e1m d\u00e1 lep\u0161\u00ed informace ne\u017e Philip Truax.“ Gener\u00e1l Kaulitz p\u0159ech\u00e1zel po svoj\u00ed kancel\u00e1\u0159i, zat\u00edmco telefonoval.
„N\u011bkoho m\u00e1te, pane?“<\/em>
„Ano. Skute\u010dn\u00e9ho \u010dlena gangu. M\u00e1 bl\u00edzko k Billovi, m\u00e9mu synovi, tak\u017ee ho neztrat\u00edme.“<\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

T\u00e9m\u011b\u0159 po deseti minut\u00e1ch z\u00edr\u00e1n\u00ed do prosklen\u00fdch dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 vedly na zahradu, se Bill zvedl z gau\u010de a \u0161el do sv\u00e9ho pokoje. Minul otcovu kancel\u00e1\u0159. Sly\u0161el, \u017ee s n\u011bk\u00fdm telefonuje. Norm\u00e1ln\u011b otcovy konverzace neodposlouch\u00e1val, ale sly\u0161el svoje jm\u00e9no. Mus\u00ed v\u011bd\u011bt, o \u010dem se bav\u00ed s \u010dlov\u011bkem na druh\u00e9m konci linky. Ke sklen\u011bn\u00fdm dve\u0159\u00edm se postavil a polo\u017eil na n\u011b ucho.
„Ano, mohli bychom ho pou\u017e\u00edt jako n\u00e1vnadu. Chyt\u00edme ho do pasti a s\u00e1m n\u00e1s zavede do Casablancy.“
„Jak se jmenuje?“<\/em>
„Tr\u00fcmper. Jmenuje se Tom Tr\u00fcmper.“
Bill zamrkal, o\u010di se mu strachy roz\u0161\u00ed\u0159ily. Co m\u011bl jeho otec v pl\u00e1nu? N\u00e1vnada? Jak v\u016fbec mohl? Ani slova o v\u011bzen\u00ed ho nevyd\u011bsila tolik jako tohle. Odt\u00e1hl se ode dve\u0159\u00ed a posp\u00edchal do patra, do sv\u00e9ho pokoje. Zoufale hledal sv\u016fj telefon, aby varoval Toma. Nenech\u00e1 otce, aby ubl\u00ed\u017eil jeho p\u0159\u00edteli, jen kv\u016fli jeho pr\u00e1ci.
„Bille? Jsi naho\u0159e? Bille?“ sly\u0161el otce zespoda.
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl napjat\u011b a zastavil se v p\u016fli pohybu. Bez hnut\u00ed st\u00e1l vedle sv\u00e9 postele.<\/p>\n

Gener\u00e1l vy\u0161el do patra a postavil se do dve\u0159\u00ed synova pokoje.
„Dneska p\u0159esp\u00edm na z\u00e1kladn\u011b, dob\u0159e? Neud\u011blej nic hloup\u00e9ho. Pokud se dozv\u00edm, \u017ee je tady, po\u0161lu svoje voj\u00e1ky, aby obkl\u00ed\u010dili d\u016fm.“
„Pochopil jsem to. Nep\u0159eh\u00e1n\u011bj zase!“ Bill pok\u0159ivil obli\u010dej. Otec jen zavr\u010del a proto\u010dil o\u010di.
„Bille, nechci, abys na m\u011b byl na\u0161tvan\u00fd. V\u00ed\u0161, \u017ee to d\u011bl\u00e1m, proto\u017ee t\u011b miluju.“
„Jo jo. Taky t\u011b miluju. \u010cau,“ odpov\u011bd\u011bl \u010dernovl\u00e1sek rychle, trochu skl\u00ed\u010den\u011b. Byl na otce na\u0161tvan\u00fd. Nerozum\u011bl mu! A vypadalo to tak, \u017ee mu ani nikdy neporozum\u00ed. Bylo bezp\u0159edm\u011btn\u00e9 sna\u017eit se ho p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee se plete a nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod k tomu, aby si myslel to, co si myslel. Jeho otec si myslel, \u017ee m\u011bl v\u017edycky pravdu.
Jakmile za sebou otec zabouchnul dve\u0159e, Bill vyto\u010dil zn\u00e1m\u00e9 \u010d\u00edslo. Netrvalo dlouho a hovor byl p\u0159ijat.
„Tome?“<\/p>\n

autor: Aster<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Aster Jmenuje se Tom Tr\u00fcmper „Co\u017ee?“ zaz\u00edral na n\u011bj Dwayne a pl\u00e1cnul se do \u010dela. „Do prdele!“„Jo. Bill\u016fv t\u00e1ta pat\u0159\u00ed k arm\u00e1d\u011b. Ne\u0159ekl jsem ti to, proto\u017ee j\u00e1 s\u00e1m jsem si myslel, \u017ee to nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9! Ale te\u010f…“ Tom se chytil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[688],"tags":[],"class_list":["post-756","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-by-aster"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/756","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=756"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/756\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=756"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=756"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=756"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}