{"id":7566,"date":"2011-10-24T18:00:00","date_gmt":"2011-10-24T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7546"},"modified":"2011-10-24T18:00:00","modified_gmt":"2011-10-24T17:00:00","slug":"who-am-i-53","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/24\/who-am-i-53\/","title":{"rendered":"Who am I? 53."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

Na odpoledne jsem se za\u0161el proj\u00edt do parku, kde jsem se nakonec usadil na jedn\u00e9 z lavi\u010dek u d\u011btsk\u00e9ho h\u0159i\u0161t\u011b a sledoval jsem d\u011bcka, jak si hr\u00e1la a k\u0159i\u010dela. Skoro \u017eiv\u011b jsem mezi nimi vid\u011bl Billa jako poctiv\u00e9ho tat\u00ednka, jak hl\u00edd\u00e1 sv\u00e9 d\u00edt\u011b, zda se mu n\u011bkam nedostal p\u00edsek. Vid\u00edm ho tam kle\u010det a pom\u00e1hat mu s b\u00e1bovi\u010dkami. Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b ale vytrhne a\u017e zvuk mobilu. Tak vyt\u00e1hnu iPhone z kapsy a otev\u0159u p\u0159\u00edchoz\u00ed sms od Billa.<\/p>\n

„Tomi, poznal jsem, \u017ee se n\u011bco d\u011bje. Provedl jsem ti n\u011bco? Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b? J\u00e1\u2026 omlouv\u00e1m se.“<\/em><\/p>\n

Hlasit\u011b povzdechnu a zav\u0159u na chv\u00edli o\u010di. Sma\u017eu sms a zase schov\u00e1m iPhone do kapsy. Nechci, aby se kv\u016fli mn\u011b n\u011bjak tr\u00e1pil. Nechci ho zbyte\u010dn\u011b d\u011bsit sv\u00fdmi my\u0161lenkami, a u\u017e v\u016fbec si nep\u0159eju, aby se b\u00e1l rozchodu. Nem\u00e1m v pl\u00e1nu ho opustit, jen si pot\u0159ebuju p\u00e1r v\u011bc\u00ed ujasnit a sm\u00ed\u0159it se s nimi.<\/p>\n

„Tati, tati!“ k\u0159i\u010d\u00ed n\u011bjak\u00e1 hol\u010di\u010dka na sv\u00e9ho otce. Vzhl\u00e9dnu. „Zase se mi zbo\u0159ila b\u00e1bovka!“ st\u011b\u017euje si sv\u00fdm d\u011btsk\u00fdm hl\u00e1skem. Ten mu\u017e si se sm\u00edchem povzdechne a klekne si k n\u00ed.<\/div>\n

„Spr\u00e1vn\u011b se \u0159\u00edk\u00e1 ‚rozpadla‘, ne zbo\u0159ila. A nav\u00edc tohle je b\u00e1bovi\u010dka z p\u00edsku. Nic si z toho ned\u011blej. Ud\u011bl\u00e1me novou,“ \u0159ekne j\u00ed klidn\u00fdm hlasem pln\u00fdm trp\u011blivosti.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ usm\u011bje se na n\u011bj a za\u010dne do b\u00e1bovi\u010dky nab\u00edrat nov\u00fd p\u00edsek. Pot\u00e9 b\u00e1bovi\u010dku p\u0159evr\u00e1t\u00ed a polo\u017e\u00ed na rovnou plochu.<\/div>\n
„Te\u010f to budeme muset chvilku podr\u017eet,“ vysv\u011btl\u00ed j\u00ed t\u00e1ta a polo\u017e\u00ed ruce na b\u00e1bovku.<\/div>\n
„Aha,“ zasm\u011bje se ta mal\u00e1 a polo\u017e\u00ed si sv\u00e9 mal\u00e9 d\u011btsk\u00e9 ruce na jeho. Za\u010dne se na n\u011bj zubit sv\u00fdmi mal\u00fdmi zoubky a on j\u00ed \u00fasm\u011bv oplat\u00ed. V o\u010d\u00edch uc\u00edt\u00edm slzy. Jak moc by si p\u0159\u00e1l tohle asi d\u011blat Bill? Tak stra\u0161n\u011b by mu to s d\u011btmi slu\u0161elo.<\/em><\/div>\n
„U\u017e to bude, tak ji te\u010f sund\u00e1me,“ promluv\u00ed otec t\u00e9 hol\u010di\u010dky. Spole\u010dn\u011b sundaj\u00ed ruce a d\u00edvka pak nadzvedne formi\u010dku.<\/div>\n
„Povedla se!“ za\u010dne nad\u0161en\u011b p\u00edskat a radovat se. Zvedne se cel\u00e1 \u0161pinav\u00e1 od p\u00edsku a vrhne se sv\u00e9mu t\u00e1tovi kolem krku, kter\u00fd se sm\u00edchem a ve\u0161kerou l\u00e1skou obejme jej\u00ed drobn\u00e9 t\u011blo. Uc\u00edt\u00edm na tv\u00e1\u0159i tekouc\u00ed slzu, tak ji rychle ot\u0159u. Popot\u00e1hnu nudle v nose a vyt\u00e1hnu z kapsy iPhone. Odep\u00ed\u0161u Billovi na jeho sms.<\/div>\n
\n
\n

„Ahoj, nic jsi mi neprovedl ani neud\u011blal \u0161patn\u011b, Bille. V\u0161e je v po\u0159\u00e1dku, neboj. Miluju t\u011b.“<\/em><\/p>\n

Ode\u0161lu sms a sklid\u00edm mobil do kapsy od kab\u00e1tu. Je tak d\u016fle\u017eit\u00e9 n\u011bkomu vyzn\u00e1vat l\u00e1sku. A\u017e te\u010f vid\u00edm, jak moc d\u00edt\u011b pot\u0159ebuje l\u00e1sku a pozornost sv\u00fdch rodi\u010d\u016f, aby bylo spokojen\u00e9. St\u00e1le sleduji tu veselou hol\u010di\u010dku, jak se k tat\u00ednkovi tiskne a dr\u017e\u00ed se ho kolem krku. S \u00fasm\u011bvem kouk\u00e1 na d\u011bti kolem. Jenom\u017ee b\u011bhem p\u00e1r okam\u017eik\u016f mi za\u010dne hr\u00e1t mobil znovu. S povzdechem ho vyt\u00e1hnu a za\u010dtu se.<\/p>\n

„J\u00e1 t\u011b taky miluju. Ale vid\u011bl jsem, jak jsi m\u011bl slzy v o\u010d\u00edch a ne\u0159\u00edkej, \u017ee ti n\u011bco spadlo do oka. Tak rychle jsi ode\u0161el\u2026 Co se d\u011bje?“<\/p>\n

<\/em> Vydechnu a chv\u00edli kouk\u00e1m na displej. Co mu na to m\u00e1m odepsat? Nechci mu lh\u00e1t, ale ani nechci, aby v\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm se tr\u00e1p\u00edm. Tr\u00e1pil by se tak\u00e9, a to opravdu nechci. Proto zvol\u00edm tu nejleh\u010d\u00ed variantu a odep\u00ed\u0161u lehkou odpov\u011b\u010f.<\/p>\n

„Nic se ned\u011bje, Bille, nem\u011bj strach. Jenom mi zabloudily my\u0161lenky n\u011bkam, kam nem\u011bly. V\u0161e je v po\u0159\u00e1dku.“<\/em> \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b to je pravda.<\/p>\n

„Dob\u0159e. Tak se hlavn\u011b dr\u017e, mil\u00e1\u010dku. Dnes tedy asi nikam nep\u016fjdeme, vi\u010f?“<\/em> p\u0159ijde mi odezva.<\/p>\n

„Bude to tak lep\u0161\u00ed. M\u011bj hezk\u00fd zbytek dne. MT.“<\/em> Kdy\u017e ode\u0161lu sms, vypnu iPhone, abych m\u011bl klid, a schov\u00e1m ho do kapsy. D\u00e1l jen tak sed\u00edm na lavi\u010dce a sleduji mal\u00e9 prcky pob\u00edhaj\u00edc\u00ed kolem.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed den jsem nem\u011bl nic na pr\u00e1ci. Byl p\u00e1tek a j\u00e1 sed\u011bl doma u televize jako n\u011bjak\u00e1 dom\u00e1c\u00ed pecka. Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli by bylo spr\u00e1vn\u00e9 b\u00fdt s Billem nebo rad\u011bji s\u00e1m. Mo\u017en\u00e1 jsem mohl zajet za Robertem a n\u011bco podniknout, ale na to jsem byl p\u0159\u00edli\u0161 l\u00edn\u00fd. Proto jsem sed\u011bl zabalen\u00fd v dece na gau\u010di a cpal se \u010dokol\u00e1dovou zmrzlinou. Pustil jsem si n\u011bjak\u00fd nov\u00fd film Poldov\u00e9 s Brucem Willisem, tak jsem celkem byl zv\u011bdav\u00fd, o \u010dem to bude.<\/div>\n

Zhruba ve \u010dtvrtin\u011b filmu m\u011b ov\u0161em vyru\u0161il zvonek. Tak jsem stopnul film, vyhrabal se z deky a jen v boxerk\u00e1ch a triku do\u0161el otev\u0159\u00edt. \u010cekalo m\u011b m\u00edrn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, jeliko\u017e za dve\u0159mi st\u00e1l Bill. Lehce se usm\u00e1l, kdy\u017e m\u011b vid\u011bl. St\u00e1l s rukama za z\u00e1dy.<\/p>\n

„Ahoj, neru\u0161\u00edm?“ \u0159ekl ti\u0161e, jako by se snad b\u00e1l.<\/div>\n

Zasko\u010den\u011b vydechnu a odstoup\u00edm ode dve\u0159\u00ed. „Ahoj, poj\u010f d\u00e1l.“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 jen\u2026 cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt. Zeptat se, jak se m\u00e1\u0161 a\u2026 tohle ti d\u00e1t,“ do\u0159ekne a pod\u00e1 mi men\u0161\u00ed ta\u0161ti\u010dku.<\/div>\n
„Uhm\u2026 co to je?“ povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed a pousm\u011bju se. Nejsem zvykl\u00fd, aby mi d\u00e1val d\u00e1rky. P\u0159evezmu si ji a otev\u0159u. Je tam n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo a m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 sladkosti. Mus\u00edm se nad t\u00edm zasm\u00e1t.<\/div>\n
„Nestihnul jsem koupit nic v\u00edc, omlouv\u00e1m se. Let\u011bl jsem rovnou z pr\u00e1ce do m\u011bsta a pak sem.“ Ah bo\u017ee, on kv\u016fli mn\u011b tak l\u00edt\u00e1, a je\u0161t\u011b se omlouv\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Ne, d\u011bkuju,“ po\u0161ept\u00e1m. Polo\u017e\u00edm to na botn\u00edk a p\u0159istoup\u00edm k n\u011bmu. Choval jsem se \u0161patn\u011b. M\u011bl jsem mu aspo\u0148 zavolat.<\/em> Beze slova ho pol\u00edb\u00edm. Hned mi to jemn\u011b oplat\u00ed a chytne si m\u011b za tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d,“ vydechne a pol\u00edb\u00ed m\u011b znovu. Trochu ho k sob\u011b p\u0159itisknu a za\u010dnu ho l\u00edbat. Ud\u011bl\u00e1 krok ke mn\u011b, aby mi byl bl\u00ed\u017e, a za\u010dne mi to opl\u00e1cet. Ti\u0161e zafun\u00edm nosem, jak se sna\u017e\u00edm nadechnout a odtrhnu se. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ho l\u00edb\u00e1m, je to pro m\u011b jako poprv\u00e9. Tak siln\u00e9 a intenzivn\u00ed.<\/p>\n

„Promi\u0148, \u017ee jsem se neozval,“ \u0161eptnu.<\/div>\n

„M\u011bl jsem o tebe strach,“ p\u0159izn\u00e1. P\u0159iv\u0159e o\u010di, ale pak se na m\u011b koukne. „Ale nic se nestalo, v po\u0159\u00e1dku, hm?“ pohlad\u00ed m\u011b. Polo\u017e\u00edm si tv\u00e1\u0159 do jeho dlan\u011b a na okam\u017eik zav\u0159u o\u010di.<\/div>\n
„Opravdu nep\u016fjde\u0161 d\u00e1l? Aspo\u0148 na chvili\u010dku?“ zept\u00e1m se prosebn\u011b, kdy\u017e je op\u011bt otev\u0159u. Chyb\u011bl mi, nebudu lh\u00e1t, \u017ee ne. A tak\u00e9 v\u00edm, \u017ee jsem ho zanedb\u00e1val. M\u011bl bych to napravit.<\/div>\n
„Nechci t\u011b ru\u0161it, Tomi,“ semkne rty k sob\u011b.<\/div>\n
„Ru\u0161it v \u010dem? V povalov\u00e1n\u00ed se, kouk\u00e1n\u00ed na film a po\u017e\u00edr\u00e1n\u00ed zmrzliny?“ zasm\u011bju se. Jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm na rty. „Poj\u010f.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ usm\u011bje se a vejde. „J\u00e1 jen\u2026 Nebyl jsi na tom v\u010dera nejl\u00e9pe, tak jsem t\u011b cht\u011bl nechat v klidu.“<\/div>\n
„V\u010derej\u0161ek u\u017e je za n\u00e1mi,“ brouknu a zav\u0159u za n\u00edm dve\u0159e. Za\u010dnu mu pom\u00e1hat z kab\u00e1tku.<\/div>\n
„To ano. Ah, d\u00edky,“ usm\u011bje se a vyvl\u00e9kne se z n\u011bj. Sehne se a za\u010dne si rozvazovat tkani\u010dky.<\/div>\n
„Chce\u0161 pomoct?“ pozoruji ho pobaven\u011b. Kdyby nosil norm\u00e1ln\u00ed boty, m\u011bl by to tak snadn\u00e9. Ten kluk si mus\u00ed v\u0161echno zt\u011b\u017eovat.<\/p>\n

„Ne,“ zasm\u011bje se. Po chvilce se v\u00edt\u011bzn\u011b zvedne a boty si sund\u00e1. Uznale se sm\u00edchem zatlesk\u00e1m. Zakrout\u00ed se sm\u00edchem hlavou a pov\u011bs\u00ed se mi kolem krku.<\/div>\n

„Chyb\u011bl jsi mi, a to jsem t\u011b nevid\u011bl p\u00e1r hodin,“ vydechne a drze m\u011b pol\u00edb\u00ed.<\/div>\n
„Ty mn\u011b taky,“ oplat\u00edm mu polibek. S \u00fasm\u011bvem se odt\u00e1hne. Pod\u00e1 mi ta\u0161ti\u010dku do ruky a zastr\u010d\u00ed si boty ke kraji, aby nep\u0159ek\u00e1\u017eely.<\/div>\n
„J\u00e1 u\u017e jedl, Bille, ale d\u011bkuju,“ povzdechnu. Je mi blb\u00e9 mu to \u0159\u00edkat, kdy\u017e mi to koupil.<\/em> „Ty u\u017e jsi jedl?“<\/div>\n
„Tak si to n\u011bkam jen ukli\u010f. Mm, jo, jedl,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Lh\u00e1\u0159i,“ zavrt\u00edm hlavou. „Poj\u010f, d\u00e1m ti n\u011bco k j\u00eddlu. Nebo mi je\u0161t\u011b um\u0159e\u0161 hlady, otes\u00e1nku.“ Vezmu ho za ruku a vedu ho do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem v\u00e1\u017en\u011b jedl,“ br\u00e1n\u00ed se.<\/div>\n
„Tak bude\u0161 j\u00edst znovu. V\u016fbec ti to neu\u0161kod\u00ed,“ za\u0161kleb\u00edm se.<\/div>\n
„Tak pozd\u011bji, ano? Pros\u00edm,“ \u0161kemr\u00e1 jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Nech\u00e1pu, pro\u010d m\u00e1 takov\u00fd odpor k j\u00eddlu.<\/em><\/div>\n
„No, dob\u0159e,“ nech\u00e1m ho tedy b\u00fdt. „Ale n\u011bco k pit\u00ed ti p\u0159inesu. Zat\u00edm si sedni.“<\/div>\n
„Tak d\u011bkuju,“ v\u011bnuje mi dal\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv a jde se posadit do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n

Dojdu do kuchyn\u011b, a kdy\u017e vynd\u00e1m skleni\u010dku, naliju mu miner\u00e1lku jako obvykle. Docela m\u011b p\u0159ekvapilo, \u017ee se tu objevil, ale jsem r\u00e1d. D\u00edky tomu jsem si uv\u011bdomil, jak moc mi chyb\u011bl.<\/em> Vr\u00e1t\u00edm se do ob\u00fdv\u00e1ku a postav\u00edm sklenku p\u0159ed n\u011bj na st\u016fl.<\/div>\n

„Tak, tady to m\u00e1te, pane,“ prohl\u00e1s\u00edm a posad\u00edm se vedle n\u011bj. Hod\u00edm deku stranou a \u0161oupnu zmrzlinu na konec stolu.<\/div>\n
„D\u00edky,“ \u0159ekne znovu, „mhh, zmrzlinku tu m\u00e1\u0161, jo?“ podzvedne obo\u010d\u00ed se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Chce\u0161 taky?“ nab\u00eddnu mu s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu ochutnat?“ ucul\u00ed se. Jen mu ji pod\u00e1m a pozorn\u011b ho sleduji. J\u00eddlo ne, ale mlsotiny v\u011b\u010dn\u011b. Nech\u00e1pu ho.<\/em> Hned si ji vezme, nabere si tro\u0161ku na l\u017ei\u010dku a str\u010d\u00ed si ji do pusy. O\u010dividn\u011b si ji nech\u00e1 rozpustit v \u00fastech a pak l\u017ei\u010dku vyt\u00e1hne. Jeliko\u017e na n\u00ed tro\u0161ku zmrzliny zbylo, ol\u00edzne ji.<\/div>\n
„Mm, ta je dobr\u00e1,“ \u0159ekne. Rad\u011bji a\u0165 mi \u0159ekne, jak\u00e1 pro n\u011bj nen\u00ed dobr\u00e1.<\/em> Nabere si dal\u0161\u00ed l\u017ei\u010dku, l\u017ei\u010dku oto\u010d\u00ed, ale obr\u00e1cen\u011b, a cel\u00e9 sousto ze l\u017ei\u010dky sl\u00edzne. Ol\u00edzne si pak rty.<\/div>\n
„Jen si dej,“ zasm\u011bju se. „St\u00e1le jako doma.“<\/div>\n
„Ne, ne, sta\u010d\u00ed,“ usm\u011bje se a d\u00e1 si do t\u0159etice. Pak zmrzlinu odlo\u017e\u00ed. „Ale d\u011bkuju.“<\/div>\n
„Bille,“ \u0159eknu jen. Zas mu zmrzlinu pod\u00e1m a pob\u00eddnu ho. „Dej si. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee zmrzlin se m\u016f\u017ee\u0161 u\u017erat.“ Mus\u00edm se sm\u00e1t. Je nemo\u017en\u00e9, aby n\u011bkdo miloval tak sladk\u00e9 jako on.<\/em><\/div>\n
„Ale vezme\u0161 si se mnou. M\u016f\u017eu t\u011b krmit?“ radostn\u011b si klekne na pohovku a u\u017e mi p\u0159ed \u00fasty krou\u017e\u00ed se l\u017ei\u010dkou.<\/div>\n
„Ne, ne, j\u00e1 u\u017e m\u00e1m dost. Sn\u011bdl jsem toho hodn\u011b. Sn\u011bz to s\u00e1m,“ odm\u00edtnu se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Pros\u00edm, pros\u00edm, aspo\u0148 l\u017ei\u010dku, Tomiii,“ doleze a\u017e ke mn\u011b.<\/div>\n
„N\u00e9,“ sm\u011bju se.<\/div>\n
„Mhhh,“ zabru\u010d\u00ed a svra\u0161t\u00ed obo\u010d\u00ed. Odlo\u017e\u00ed zmrzlinu na st\u016fl, smo\u010d\u00ed v n\u00ed jen prst a pak mi s n\u00edm p\u0159ejede po rtech. Ah! On je takov\u00fd provokat\u00e9r! Je jako mal\u00fd!<\/em><\/div>\n
„Tr\u00fcmpere, neprovokuj,“ varuji ho se sm\u00edchem a schv\u00e1ln\u011b mu prst nasaji a skousnu.<\/div>\n
„To ty provokuje\u0161,“ zajede s t\u00edm prst\u00edkem o mali\u010dko d\u00e1l. Jen zavrt\u00edm hlavou a za\u010dnu mu prst pobaven\u011b cucat. Za\u010dne si kousat spodn\u00ed ret a prstem tro\u0161ku nar\u00e1\u017eet proti m\u00e9mu jazyku. U\u017e je zas \u00fachyln\u00fd, pras\u00e1k jeden mal\u00fd.<\/p>\n

<\/em> Se sm\u00edchem jeho prst doslova vyplivnu a st\u00e1hnu si ho na sebe. „Poj\u010f ke mn\u011b.“<\/div>\n

Skoro si na m\u011b a\u017e lehne a sm\u011bje se. „M\u00e1\u0161 m\u011b m\u00edt.“<\/div>\n
P\u0159it\u00e1hnu si ho a\u017e na sebe a pol\u00edb\u00edm ho. „Chyb\u011bl jsi mi, v\u00ed\u0161 to?“ pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. Str\u010d\u00edm mu pramen vlas\u016f za ucho, i kdy\u017e to nem\u00e1 r\u00e1d, a chyt\u00edm ho za tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Ty mn\u011b taky, musel jsem t\u011b vid\u011bt,“ po\u0161ept\u00e1 a kouk\u00e1 mi do o\u010d\u00ed. Natiskne se ke mn\u011b a jednou rukou se zap\u0159e o op\u011bradlo pohovky. Lehce se usm\u011bju a za\u010dnu mu s\u00e1t spodn\u00ed ret.<\/div>\n
„Tomi,“ vydechne a sjede po mn\u011b tro\u0161ku n\u00ed\u017e, \u017ee u\u017e nekle\u010d\u00ed. Za\u010dne m\u011b l\u00edbat. Usad\u00edm si ho do kl\u00edna, omot\u00e1m kolem jeho pasu ruce a polibky mu opl\u00e1c\u00edm. Jemn\u011b saji jeho rty a hraji si s nimi. P\u0159ejedu mu jazykem po spodn\u00edm rtu, po zubech a str\u010d\u00edm ho do jazyku. Zajedu pod n\u011bj, na\u010de\u017e ho obkrou\u017e\u00edm. Slastn\u011b mi vzdychne do \u00fast a v\u00edc se ke mn\u011b nam\u00e1\u010dkne. S m\u00fdm jazykem si za\u010dne la\u0161kovn\u011b pohr\u00e1vat, strk\u00e1 do n\u011bj a krou\u017e\u00ed kolem. Pozd\u011bji mi sv\u016fj za\u010dne strkat o n\u011bco hloub\u011bji do \u00fast, ale nep\u0159est\u00e1v\u00e1 ani pou\u017e\u00edvat rty. Pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech. Je\u0161t\u011b chv\u00edli se l\u00edb\u00e1me a vym\u011b\u0148ujeme si sliny s polibky, a\u017e se odtrhnu.<\/p>\n

Ud\u00fdchan\u011b Billa pol\u00edb\u00edm a pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Jak\u00fd jsi m\u011bl den?“ Uv\u011bdomuji si, jak m\u00e1lo se pt\u00e1m na to, jak se p\u0159es den m\u011bl a co v\u0161echno d\u011blal. To obvykle ve vztahu d\u011blaj\u00ed, ne? Zaj\u00edm\u00e1 je, co d\u011blala jejich druh\u00e1 polovi\u010dka, kdy\u017e nebyli spolu. My obvykle jdeme rovnou \u0161ukat. Tak by to nem\u011blo b\u00fdt. Tenhle vztah p\u0159ece nen\u00ed jenom o sexu, i kdy\u017e je ten sex zatracen\u011b dobr\u00fd. Jde o vz\u00e1jemn\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed a pochopen\u00ed.<\/div>\n
„V pr\u00e1ci to celkem \u0161lo,“ vydechne.<\/div>\n
„Jo? D\u011blo se n\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho?“ pt\u00e1m se se z\u00e1jmem a odhrnuji mu dal\u0161\u00ed neposedn\u00e9 vlasy z obli\u010deje. M\u00e1 je dnes n\u011bjak\u00e9 neupraven\u00e9.<\/div>\n
„Ani ne. Jen byl klid. \u017d\u00e1dn\u00e9 nov\u00e9 zbo\u017e\u00ed. Byl jsem dnes jen u kasy,“ vtiskne mi polibek do dlan\u011b.<\/div>\n
„Aha. A co Martha?“ pozvednu obo\u010d\u00ed a pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„D\u011blala inventuru,“ pousm\u011bje se radostn\u011b. „Cel\u00fd den byla zalezl\u00e1 ve skladu nebo v kumb\u00e1le.“<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161,“ zasm\u011bju se a d\u00e1m mu pusu. „A co jsi d\u011blal pak?“ zaj\u00edm\u00e1m se a op\u0159u si hlavu, abych na n\u011bj dob\u0159e vid\u011bl. Bill mi za\u010dne vypr\u00e1v\u011bt, jak se byl kouknout po obchod\u011b, \u017ee si koup\u00ed n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 oble\u010den\u00ed, a za\u010dne mi b\u00e1snit o n\u011bjak\u00fdch kr\u00e1sn\u00fdch bot\u00e1ch, co se mu d\u011bsn\u011b zal\u00edbily. Jen ho s \u00fasm\u011bvem pozoruji a poslouch\u00e1m. Jsem r\u00e1d, kdy\u017e je vesel\u00fd.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Na odpoledne jsem se za\u0161el proj\u00edt do parku, kde jsem se nakonec usadil na jedn\u00e9 z lavi\u010dek u d\u011btsk\u00e9ho h\u0159i\u0161t\u011b a sledoval jsem d\u011bcka, jak si hr\u00e1la a k\u0159i\u010dela. Skoro \u017eiv\u011b jsem mezi nimi vid\u011bl Billa<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-7566","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7566","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7566"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7566\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7566"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7566"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7566"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}