{"id":7572,"date":"2011-10-23T18:30:00","date_gmt":"2011-10-23T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7552"},"modified":"2026-03-01T16:17:28","modified_gmt":"2026-03-01T15:17:28","slug":"a-broken-hallelujah-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/23\/a-broken-hallelujah-19\/","title":{"rendered":"A Broken Hallelujah 19."},"content":{"rendered":"
autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
\n

Krok vp\u0159ed<\/strong><\/p>\n

Andreas se p\u0159i odchodu rozlou\u010dil, i kdy\u017e mu to dalo p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed. Sluha s n\u00edm st\u00e1le nebyl dostate\u010dn\u011b sm\u00ed\u0159en\u00fd, a Tom si byl jist\u00fd, \u017ee se vr\u00e1til do sv\u00fdch pokoj\u016f jen proto, aby n\u00e1hodou n\u011bjak \u0161patn\u011b neokomentoval Tom\u016fv p\u0159\u00edkaz.<\/p>\n<\/div>\n

Tom cht\u011bl b\u00fdt s Billem s\u00e1m.<\/div>\n
\n

Sed\u011bl na kraji jeho postele, palcem ho hladil po h\u0159betu prav\u00e9 ruky, ob\u010das se zastavil na jeho agalahu<\/em>. Od t\u00e9 doby, co si k n\u011bmu p\u0159isedl, se Bill nepohnul; Andreas \u0159\u00edkal, \u017ee bude pot\u0159ebovat pohodl\u00ed. Cht\u011bl, aby se Bill probudil, aby se posadil a \u0159ekl n\u011bco, t\u0159eba i n\u011bco o\u0161kliv\u00e9ho.<\/p>\n

Sobeck\u00e1 \u010d\u00e1st Toma si u\u017e\u00edvala to, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt u sv\u00e9ho man\u017eela, ani\u017e by byl odstrkov\u00e1n pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n

Byla to ta \u010d\u00e1st Toma, kter\u00e1 ho p\u0159inutila zvednout se a lehnout si k Billovi, i kdy\u017e s mal\u00fdm zav\u00e1h\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
Chv\u00edli pozoroval Bill\u016fv profil, ale neopova\u017eoval se ho dotknout. Pak zvedl ruku a pohladil Billa po vlasech, zastavil se na jeho tv\u00e1\u0159i a p\u0159ilehl si bl\u00ed\u017e, nosem se mu p\u0159itiskl na sp\u00e1nek a nadechl jeho v\u016fni.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, l\u00e1sko,“ za\u0161eptal, jemn\u011b Billa pol\u00edbil. Vydechl. „Tak moc se omlouv\u00e1m. J\u00e1 to naprav\u00edm.“<\/div>\n
\n

Pohladil Billa po boku a opatrn\u011b rukou zajel mezi n\u011bj a postel, p\u0159\u00edmo pod Billova z\u00e1da. Tom si chv\u00edli u\u017e\u00edval pocit, \u017ee Billa skoro obj\u00edm\u00e1, ale jak se Billova p\u00e1te\u0159 dot\u00fdkala jeho prst\u016f, Tom nedok\u00e1zal c\u00edtit nic jin\u00e9ho ne\u017e starost. Zamra\u010dil se, kdy\u017e na n\u011bj p\u0159itiskl celou dla\u0148, prsty polo\u017eil na ta prav\u00e1 m\u00edsta a zatla\u010dil.<\/p>\n

Musel b\u00fdt n\u011bjak\u00fd zp\u016fsob, jak napravit Bill\u016fv z\u00e1rmutek, a tohle bylo to jedin\u00e9, co Toma napadalo, to, v \u010dem byl v\u017edycky nejlep\u0161\u00ed. C\u00edtil, jak magie pulzuje dol\u016f jeho rukou a do kone\u010dk\u016f jeho prst\u016f, a nejednou byl s Billem znovu propojen. Propojen na velmi n\u00edzk\u00e9 \u00farovni a bylo to b\u00e1je\u010dn\u00e9 a ohromuj\u00edc\u00ed a nedostate\u010dn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n

Tohle byl jedin\u00fd zp\u016fsob, kter\u00fd znal, aby Billovi pomohl od bolesti a aby mu uk\u00e1zal, jak moc se opravdu omlouv\u00e1, jak moc ho miluje. V\u016fbec to nebylo jednoduch\u00e9, ale z\u00e1rove\u0148 ano, a o v\u0161echno ostatn\u00ed si bude moct d\u011blat starosti pozd\u011bji.<\/div>\n
Pot\u0159eboval, aby to Bill c\u00edtil.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Bill se probudil s p\u0159\u00edjemnou vahou na noh\u00e1ch a hrudn\u00edku, a p\u0159itulil se k n\u00ed, objal ji, byl hladov\u00fd po dotyku a pohodl\u00ed. Kdy\u017e spal, n\u011bco zlomilo ten chaos a strach a prost\u011b\u2026 p\u0159ineslo klid. Necht\u011bl otev\u0159\u00edt o\u010di, proto\u017ee mu pro jednou v\u0161echno p\u0159ipadalo dobr\u00e9, ale stejn\u011b je otev\u0159el a usm\u00e1l se.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Byl to Tom; uv\u011bdom\u011bn\u00ed si toho p\u0159inutilo jeho srdce b\u00edt jako o z\u00e1vod a p\u0159ineslo tis\u00edc rozd\u00edln\u00fdch emoc\u00ed, ale nade v\u0161echno vyhr\u00e1la jedna; c\u00edtil se bezpe\u010dn\u011b. Ten pocit byl za posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f nezn\u00e1m\u00fd, a dokonce, i kdy\u017e byl slab\u00fd a podvy\u017eiven\u00fd, c\u00edtil pot\u0159ebu p\u0159itulit si Toma bl\u00ed\u017e, mazlit se s n\u00edm a d\u00fdchat tu unik\u00e1tn\u00ed v\u016fni jeho vlas\u016f. Kdy\u017e se Bill posunul, c\u00edtil Tomovu ruku na sv\u00fdch z\u00e1dech; pozice moddah<\/em>, pol\u00edbil man\u017eela na \u010delo.<\/p>\n

Tom si zabo\u0159il obli\u010dej Billovi do krku a ti\u0161e vydechl, ne\u017e zvedl obli\u010dej a zad\u00edval se na n\u011bj. „Omlouv\u00e1m se,“ vyhrkl rychle a cht\u011bl se odt\u00e1hnout pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n

„Pros\u00edm,“ \u0159ekl Bill rychle, nebyl schopn\u00fd p\u0159inutit Toma z\u016fstat. „Pros\u00edm,“ zopakoval. „Nechci, abys ode\u0161el.“<\/div>\n
Tom se nad n\u00edm naklonil, rukama se op\u00edral o postel vedle Billovy hlavy. „Ani j\u00e1 nechci odej\u00edt,“ \u0159ekl.<\/div>\n
Bill polkl. „Pak m\u00e1me dohodu.“<\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l. „Pro jednou.“ A Bill c\u00edtil v rukou sv\u00e9ho man\u017eela jak\u00e9si nap\u011bt\u00ed, ale z\u016fstal ve stejn\u00e9 pozici, nebyl si jist\u00fd, jestli se m\u016f\u017ee vr\u00e1tit do stejn\u00e9 pozice, jako kdy\u017e spali.<\/div>\n
Bill Toma pohladil po rukou, trochu ho za n\u011b zatahal, ne\u017e Tom to gesto pochopil, a lehl si zp\u00e1tky na Billa. Billovy o\u010di se u\u017e zav\u00edraly, ale bojoval s navr\u00e1cen\u00edm se do sp\u00e1nku, znovu jemn\u011b Toma pol\u00edbil na \u010delo. Tom p\u0159i tom jemn\u00e9m dotyku ztuhl, a zat\u00edmco poslouchal dech sv\u00e9ho chot\u011b, rozbre\u010del se.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Skrz svou hloupost se pod\u00edval na to, co m\u00e1lem zni\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„R\u00e1d bych t\u011b vzal zp\u00e1tky dom\u016f.“<\/p>\n<\/div>\n

Bill zavrt\u011bl hlavou a sna\u017eil se nezapomenout na to, \u017ee mus\u00ed nejd\u0159\u00edv \u017ev\u00fdkat, ne\u017e polkne.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, ot\u010de, ale nem\u016f\u017eu.“ Pod\u00edval se po stole a zamra\u010dil se. „Andreasi, mohl bys mi p\u0159in\u00e9st je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd kolk<\/em> a trochu ovoce? U v\u0161ech Boh\u016f, to j\u00eddlo je v\u00fdte\u010dn\u00e9.“<\/div>\n
Andreas se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl, ode\u0161el z pokoje. Gordon si povzdychl a vzal si p\u00e1r kuli\u010dek hrozn\u00e9ho v\u00edna, pak se pod\u00edval na sv\u00e9ho syna. „Co se stalo mezi tebou a tv\u00fdm man\u017eelem? Kter\u00fdm st\u00e1le je,“ dodal.<\/div>\n
Bill dal otci k\u00e1rav\u00fd pohled, ne\u017e polkl a nat\u00e1hl se po poh\u00e1ru vedle sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159e. „Mluvil se mnou b\u011bhem moddah<\/em>, a uzdravil m\u011b, a i sebe.“<\/div>\n
Gordon nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a p\u0159ik\u00fdvl. „\u0158ekl jsem mu, aby napravil svou chybu, ale nechci t\u011b tu nechat napospas jeho choutk\u00e1m. Co kdy\u017e ti bude cht\u00edt zase ubl\u00ed\u017eit?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou. „Vid\u011bl jsem, co je v jeho du\u0161i. Opravdu se omlouv\u00e1, za\u010dali jsme od za\u010d\u00e1tku. Ot\u010de, nen\u00ed to to, cos cht\u011bl?“<\/div>\n
\n

„Tolik v\u011bc\u00ed, co jsem cht\u011bl, se uk\u00e1zalo jako bl\u00e1znovstv\u00ed.“<\/p>\n

Bill odvr\u00e1til pohled; v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho otec mluv\u00ed o Tobim. „Jsem v dobr\u00fdch rukou, ot\u010de. Pros\u00edm ned\u011blej si starosti.“<\/p>\n<\/div>\n

„Jsi to jedin\u00e9, co m\u00e1m, Bille. Budu si d\u011blat o tebe starosti, dokud m\u011b nesp\u00e1l\u00ed a nerozsypou m\u016fj popel.“ Usm\u00e1l se Gordon a zavrt\u011bl hlavou. „Ob\u010das t\u011b st\u00e1le vid\u00edm jako d\u00edt\u011b. M\u00e1\u0161 svou vlastn\u00ed rodinu a sv\u016fj vlastn\u00ed D\u016fm, i kdy\u017e se mi to nel\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„S t\u00edm, jak ses dohodl s Lordem Jorgem, jsem si myslel, \u017ee ses m\u011b r\u00e1d zbavil.“ Pod\u00edval se Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na sv\u00e9ho otce. „Ale te\u010f vid\u00edm, \u017ee kdybys m\u011b neodstr\u010dil, pak bych nikdy neode\u0161el.“<\/div>\n
Gordon si odka\u0161lal a odvr\u00e1til pohled. „Dojez to; L\u00e9ka\u0159 \u0159\u00edkal \u010dty\u0159i mal\u00e1 j\u00eddla denn\u011b, ale zd\u00e1 se, \u017ee ty nebude\u0161 pot\u0159ebovat mal\u00e9 d\u00e1vky.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jsem zapomn\u011bl, jak chutn\u00e1 j\u00eddlo,“ zamumlal Bill. „C\u00edt\u00edm se siln\u011bji ne\u017e v\u010dera a t\u011b\u0161\u00edm se, a\u017e budu zase zdrav\u00fd. Chci to v\u0161echno nechat za sebou.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 je to tak lep\u0161\u00ed. Odpus\u0165 mi, synu, ale nem\u016f\u017eu to jen tak p\u0159ehl\u00ed\u017eet, tohle je a\u017e moc t\u011b\u017ek\u00e9.“<\/div>\n
\n

Bill p\u0159ik\u00fdvl, a on a jeho otec pokra\u010dovali ve sv\u00fdch j\u00eddlech v p\u0159\u00edjemn\u00e9m tichu.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Bill se nikdy nec\u00edtil u stolu rodiny Vave pohodln\u011bji.<\/p>\n<\/div>\n

St\u00e1le toho bylo hodn\u011b, co napravit, spousta, o \u010dem si s Tomem promluvit, ale jeho man\u017eel sed\u011bl po jeho boku, jeho otec po druh\u00e9m boku, z Jorgova sm\u011bru u\u017e nep\u0159ich\u00e1zely nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 vibrace a Ann Kathrin si nejsp\u00ed\u0161 r\u00e1no vzala volno, proto\u017ee \u0159\u00edkala, \u017ee j\u00ed je slabo.<\/div>\n
Bill se spokojen\u011b zakousl do p\u00e1rku, a poprv\u00e9 v tomto s\u00eddle se c\u00edtil doma.<\/div>\n
„\u2026 p\u0159edt\u00edm to vypadalo opravdu vzne\u0161en\u011b,“ \u0159ekl David, sm\u00e1l se Jorgovu v\u00fdrazu. „Kdyby si ty \u0161ediny nechal, bylo by to asi lep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Musel si to barvit s\u00e1m,“ \u0159ekl Jorg a Tom se zasm\u00e1l Billovi po boku. „Bylo to stra\u0161n\u00e9. Tv\u016fj merode<\/em> se sm\u00edch sna\u017eil uhr\u00e1t na \u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00ed v krku.“<\/div>\n
„Alespo\u0148 jsem se mu mohl pod\u00edvat do o\u010d\u00ed!“<\/div>\n
„J\u00e1 bych se mu po\u0159\u00e1d koukal na vlasy, kdybych se ned\u00edval jinam!“<\/div>\n
\n

Gordon se tak\u00e9 zasm\u00e1l a Bill se usm\u00e1l, kdy\u017e ho Tom pod stolem chytil za ruku, spokojen\u011b mu ji stiskl.<\/p>\n

Ve\u0161el Michael, nejist\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e se setkal se sm\u00edchem, Bill si pomyslel, \u017ee se cht\u011bl zeptat, jak pokro\u010dili, ale nam\u00edsto toho ode\u0161el k Jorgovi a naklonil se mu p\u0159es rameno, za\u0161eptal mu do ucha, kdy\u017e dostal povolen\u00ed. Jorg se na chv\u00edli tv\u00e1\u0159il neutr\u00e1ln\u011b, pak se u n\u011bj objevil n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu, ale po chvilce \u00fasm\u011bv zmizel a lehce se zamra\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n

„My v\u0161ichni?“ zeptal se Michaela ti\u0161e a sluha zavrt\u011bl hlavou. Jorg zav\u00e1hal, pak p\u0159ik\u00fdvl a Michael ode\u0161el s pohledem a pousm\u00e1n\u00edm se sm\u011brem k Billovi.<\/div>\n
David se ihned zeptal, co se stalo, a Jorg si povzdychl, vzal si z kl\u00edna ubrousek a slo\u017eil ho na tal\u00ed\u0159.<\/div>\n
„Je tu posel od C\u00edsa\u0159e,“ \u0159ekl a Billovi se nep\u0159\u00edjemn\u011b sev\u0159el \u017ealudek. Jorg se na n\u011bj oto\u010dil. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee by se s t\u00edm \u0160et\u0159en\u00edm a\u017e takhle moc zab\u00fdval.“<\/div>\n
Tom si poposedl a povolil stisk Billovy ruky. Bill ho ale na opl\u00e1tku stiskl.<\/div>\n
„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee mus\u00ed j\u00edt o tvou Vizi.“ Jorg\u016fv jazyk zn\u011bl st\u00e1le okolo toho slova skepticky, ale nemluvil o n\u011bm nijak zle.<\/div>\n
„M\u011bl bych\u2026?“ za\u010dal Bill, nebyl si jist\u00fd, jak tu v\u011btu dokon\u010dit. „Chci \u0159\u00edct-„<\/div>\n
„Ne,“ ujistil ho Jorg, zvedl se na nohy a pohladil Davida po rameni. „Ne, nechci, aby ses stresoval v\u00edc, ne\u017e je nutn\u00e9. Ptal se jen po hlav\u011b Domu. Pro te\u010f.“<\/div>\n
Jorg ode\u0161el a nastalo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 ticho.<\/div>\n
\n

Tom nanovo stiskl Billovu ruku.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Bill se d\u00edval na jasn\u011b modr\u00e9 nebe a povzdychl si. Musel ut\u00e9ci ze sv\u00e9ho pokoje, proto\u017ee Andreas odm\u00edtal v\u011b\u0159it, \u017ee je jeho zdrav\u00ed zase v pln\u00e9 s\u00edle. Blon\u010f\u00e1k p\u0159edv\u00eddal n\u00e1hl\u00fd n\u00e1vrat nemoci, a zat\u00edmco ho Bill nemohl obvi\u0148ovat, pravideln\u00fd pozorovatelsk\u00fd pohled se stal nesnesiteln\u00fdm. A tak se slibem, \u017ee doj\u00ed svoji misku s nakr\u00e1jen\u00fdm jablkem, ne\u017e p\u0159ijde \u010das ob\u011bda, Bill utekl do p\u0159\u00edjemn\u011b chladn\u00e9, tich\u00e9 a uklid\u0148uj\u00edc\u00ed zahrady.<\/p>\n<\/div>\n

\n

V\u016fn\u011b tr\u00e1vy a teplo v obli\u010deji Billa rychle uspalo do slab\u00e9ho sp\u00e1nku, kdy\u017e st\u00edn p\u0159ekryl jeho slunce a on se usm\u00e1l. „Ahoj, Tome,“ \u0159ekl, kdy\u017e zam\u017eoural na sv\u00e9ho man\u017eela.<\/p>\n

„Ahoj. M\u016f\u017eu se k tob\u011b p\u0159ipojit? Jestli ale rad\u0161i chce\u0161 samotu, pochop\u00edm to,“ \u0159ekl Tom rychle.<\/p>\n<\/div>\n

„Ne, p\u0159isedni si, pros\u00edm. Ned\u00e1\u0161 si jablko?“ zvedl Bill misku a jeho man\u017eel zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tyhle maj\u00ed b\u00fdt pro tebe, Bille. V\u00e1\u017en\u011b douf\u00e1m, \u017ee je doj\u00ed\u0161, jak jsi sl\u00edbil Andreasovi.“<\/div>\n
Bill se za\u0161klebil a polo\u017eil misku z\u00e1tky na zem, lehl si na bok. „On ti to \u0159ekl?“ zeptal se trochu podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Ano, \u0159ekl. Jen t\u011b chceme dov\u00e9st zp\u00e1tky na zdravou v\u00e1hu. Budu se c\u00edtit l\u00e9pe, a\u017e bude\u0161 v\u00e1\u017eit zase jako p\u0159edt\u00edm, a ty tak\u00e9.“ Tom se polo\u017eil na tr\u00e1vu trochu ztuhle, a vypadal nepohodln\u011b, kdy\u017e se na n\u011bj Bill pod\u00edval. „Na co mysl\u00ed\u0161, kdy\u017e se na m\u011b pod\u00edv\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny a pousm\u00e1l se. „Nejsem si jist\u00fd, ale trochu m\u011b to d\u011bl\u00e1 \u0161\u0165astn\u00fdm.“<\/div>\n
\n

„K\u00e9\u017e bych t\u011b u\u017e nikdy nerozplakal,“ \u0159ekl Tom smutn\u011b. Bill se za\u010dal po Tomovi natahovat, kdy\u017e se zarazil, a nechal toho.<\/p>\n

„M\u016f\u017eu se zeptat, jak to \u0161lo s t\u00edm velvyslancem od C\u00edsa\u0159e?“ zeptal se nam\u00edsto toho a Tom p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n<\/div>\n

„D\u016fm Vave je za n\u011bkolik dn\u00ed \u017e\u00e1d\u00e1n v C\u00edsa\u0159sk\u00e9m Pal\u00e1ci.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„To otec ne\u0159ekl, ani si nejsem jist\u00fd, jestli jsem mu dob\u0159e rozum\u011bl. David \u0161\u00edl\u00ed a sna\u017e\u00ed se naj\u00edt n\u011bco vhodn\u00e9ho na sebe na audienci s Jeho C\u00edsa\u0159skou V\u00fdsost\u00ed.“ Bill se zasm\u00e1l Tomovu ironick\u00e9mu v\u00fdrazu. „Nesm\u011bj se tomu; za chv\u00edli bude\u0161 zata\u017een do v\u00edru, mus\u00ed se ti u\u0161\u00edt nov\u00e9 oble\u010den\u00ed, to t\u011b uji\u0161\u0165uji.“<\/div>\n
Bill\u016fv \u00fasm\u011bv zmizel, dokud mu v o\u010d\u00edch netan\u010dila pouze veselost, a naklonil hlavu. „Bude\u0161 tam?“<\/div>\n
„Budu,“ \u0159ekl Tom rozhodn\u011b. „Kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Budu.“<\/div>\n
\n

„Dob\u0159e.“ Tom se nerv\u00f3zn\u011b pod\u00edval na sv\u00e9 ruce. „V\u00edm, \u017ee toho m\u00e1me st\u00e1le hodn\u011b o \u010dem mluvit, a v\u011bci, kter\u00e9 bychom o sob\u011b m\u011bli pochopit. Jen bych cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee kdy\u017e jsem na tob\u011b provedl moddah<\/em>\u2026 nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed na tom bylo p\u0159eru\u0161it to spojen\u00ed. To, co jsem c\u00edtil, bylo n\u011bco, co jsem si p\u0159edstavoval, jak\u00e9 to bude, kdy\u017e si t\u011b vezmu, jak se budu c\u00edtit. Nikdy jsem ti necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit,“ za\u0161eptal. „Tak moc se omlouv\u00e1m.“<\/p>\n

Bill se zvedl do sedu p\u0159ed sv\u00e9ho man\u017eela a usm\u00e1l se; bolelo ho srdce z toho, jak sledoval boj mezi Tomov\u00fdmi emocemi v jeho obli\u010deji. Nat\u00e1hl ruku a jemn\u011b se dotkl jeho tv\u00e1\u0159e, a Tom zav\u0159el o\u010di a hluboce vydechl, kdy\u017e se op\u0159el o Billovu dla\u0148 a jemn\u011b ho do n\u00ed pol\u00edbil. Bill se pohnul dop\u0159edu, a Tom otev\u0159el o\u010di, aby se na n\u011bj pod\u00edval. „Jsem st\u00e1le tady,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e a Tom p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Nemohl si pomoci, musel z\u00edrat na Billovu pusu, pln\u00e9 rty, kter\u00e9 ho pron\u00e1sledovaly ve snech a nutily ho \u017eadonit v jeho no\u010dn\u00edch m\u016fr\u00e1ch. Vypadaly tak jemn\u011b, jak si je pamatoval, v\u0161echno na jeho man\u017eelovi bylo jemn\u00e9 a hezk\u00e9 a n\u011b\u017en\u00e9, dokonce i kdy\u017e ho jeho jazyk roztrhal na kousky. Ne\u017e si to uv\u011bdomil, Tom se nakl\u00e1n\u011bl dop\u0159edu a dotkl se Billov\u00fdch rt\u016f sv\u00fdmi vlastn\u00edmi. Bylo to pomal\u00e9 a zdr\u00e1hav\u00e9; Bill m\u011bl spoustu \u010dasu na to, aby se odt\u00e1hl, ale neud\u011blal to. Jejich d\u00fdch\u00e1n\u00ed zrychlilo, kdy\u017e se Bill pohnul bl\u00ed\u017e a ot\u0159el se nosem o Tom\u016fv.<\/p>\n

Tohle bylo to, co mu chyb\u011blo, mal\u00e9 dotyky a n\u011b\u017en\u00e9 hlazen\u00ed, kter\u00e9 vedlo p\u0159\u00edmo do jeho srdce a nutilo ho myslet na sv\u00e9ho mu\u017ee. Ten polibek byl tak jemn\u00fd, \u017ee si Tom nebyl jist\u00fd, jestli se o polibek jedn\u00e1, v\u0161echny ty zn\u00e1m\u00e9 pocity ho znovu h\u0159\u00e1ly u srdce a on Billa znovu pol\u00edbil.<\/p>\n<\/div>\n

Bill mu dal ruce kolem krku, kdy\u017e se k n\u011bmu zase p\u0159itulil, a Tom se nedok\u00e1zal odt\u00e1hnout, kdy\u017e se jejich rty znovu setkaly. Jemn\u011b ho ol\u00edzl, pomalu, doufal, \u017ee na to nejde a\u017e moc rychle, ale rychlost byla ovliv\u0148ov\u00e1na jeho srdcem a to sk\u00e1kalo radost\u00ed, kdy\u017e se Bill\u016fv dech zadrhl a on zdr\u00e1hav\u011b rty pootev\u0159el. Tom jazykem zajel dovnit\u0159, sl\u00edbil si, \u017ee si zapamatuje Billovu chu\u0165, kdy\u017e naklonil trochu man\u017eelovu hlavu na stranu a prozkoum\u00e1val jeho \u00fasta.<\/div>\n
\n

Stala se z toho pot\u0159eba, kdy\u017e Bill ti\u0161e zak\u0148u\u010del a p\u0159itiskl se k Tomovi, kdy\u017e polibek nab\u00edral na intenzit\u011b a Tom Billa polo\u017eil na tr\u00e1vn\u00edkov\u00fd koberec, jemn\u011b se na n\u011bj pokl\u00e1dal. Bill mali\u010dko \u0161kytl, op\u0159el se Tomovi dlan\u00ed o hrudn\u00edk a odstr\u010dil ho.<\/p>\n

Tom se od man\u017eela okam\u017eit\u011b odt\u00e1hl, zavrt\u011bl hlavou. „Omlouv\u00e1m se, j\u00e1-“<\/p>\n<\/div>\n

Bill ho uti\u0161il, znovu se nadechl. „J\u00e1 jen\u2026“<\/div>\n
\n

Tom p\u0159ik\u00fdvl a op\u0159el se \u010delem o Billovo, \u010dekal, a\u017e se Bill uklidn\u00ed, ne\u017e znovu zachytil jeho rty. Nutil se z\u016fstat n\u011b\u017en\u00fd, dokonce i po tom, co se k n\u011bmu Billovy rty v\u00e1hav\u011b p\u0159itiskly. Ale Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to bude on, kdo se nakonec odt\u00e1hne, v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt t\u00edm, kter\u00fd je chyt\u0159ej\u0161\u00ed, a neochotn\u011b, bolestiv\u011b zkoumal Billova sladk\u00e1 \u00fasta, jeho jemn\u00e9 tv\u00e1\u0159e a rty.<\/p>\n

„Tomi,“ protestoval Bill a Tomovi se zachv\u011blo v b\u0159i\u0161e. Bylo to tak dlouho, co mu takhle Bill \u0159ekl naposledy.<\/p>\n<\/div>\n

„Pomalu,“ zamru\u010del Billovi do \u010delisti. Bill se nadechl a vydechl, p\u0159ik\u00fdvl a hlavou se polo\u017eil zp\u00e1tky na tr\u00e1vu.<\/div>\n
„My\u2026 dob\u0159e,“ \u0159ekl.<\/div>\n
„J\u00e1,“ za\u010dal Tom, nos v Billov\u011b krku, „mus\u00edm n\u011bco ud\u011blat. Ten kontrakt s Domem Lutor. Mus\u00edm se na to j\u00edt pod\u00edvat.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a Tom se nepohnul.<\/div>\n
„Ka\u017edou chv\u00edli,“ \u0159ekl do Billovy kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti a Bill se zazubil, zatla\u010dil man\u017eelovi na ramena. Tom za\u00fap\u011bl, ale nakonec se zvedl na kolena. „Chce\u0161, abych t\u011b doprovodil zp\u00e1tky do tv\u00fdch pokoj\u016f?“<\/div>\n
Bill si odfrkl, i kdy\u017e m\u011bl dojem, \u017ee nen\u00ed v nejlep\u0161\u00edm stavu, aby si d\u00e1val podm\u00ednky. „Ne, z\u016fstanu tady,“ \u0159ekl Tomovi, d\u00edval se na n\u011bj zast\u0159en\u00fdm pohledem. Slunce bylo a\u017e moc p\u0159\u00edjemn\u00e9 na to, aby \u0161el u\u017e dovnit\u0159.<\/div>\n
\n

Tom p\u0159ik\u00fdvl a znovu se sklonil, aby ho pol\u00edbil jemn\u011b na rty a na \u010delo. Bill spokojen\u011b zav\u0159el o\u010di a neotev\u0159el je, dokud u\u017e po sv\u00e9m boku nec\u00edtil Tomovu p\u0159\u00edtomnost.<\/p>\n

Tak moc, jak tu cht\u011bl jen le\u017eet, p\u0159i\u0161el do zahrad pro v\u00edce ne\u017e jen relaxaci.<\/p>\n<\/div>\n

Bill si povzdychl a zvedl se na nohy, nechal svou misku s jablky v\u00fdm\u011bnou za trahd lah<\/em>. Dlu\u017eil Zilovi pod\u011bkov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Pro\u0161el vrbov\u00fdm list\u00edm a usm\u00e1l se, kdy uvid\u011bl olt\u00e1\u0159; slun\u00ed\u010dko pronikalo listy a na v\u0161em zanech\u00e1valo p\u0159\u00edjemn\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 odlesky.<\/div>\n
\n

Kone\u010dn\u011b se tu zase c\u00edtil jako doma.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Gordon pevn\u011bji objal sv\u00e9ho syna a zamra\u010dil se nad t\u00edm, jak a\u017e moc huben\u00fd byl, ale v\u00e1hu nevy\u0159e\u0161\u00ed jen tak ze dne na den. „Zavolej mi, kdybys cokoliv pot\u0159eboval nebo kdybys cht\u011bl dom\u016f, sly\u0161\u00ed\u0161? Nem\u016f\u017eu a nechci t\u011b ztratit.“<\/p>\n<\/div>\n

„Ot\u010de, jsem tam, kam pat\u0159\u00edm,“ za\u0161eptal Bill a objal ho, ne\u017e ho pustil. Lord Gordon se musel vr\u00e1tit dom\u016f; obchody pot\u0159ebovaly jeho pozornost a on nemohl zanedb\u00e1vat sv\u016fj vlastn\u00ed D\u016fm. „Slibuji, \u017ee to nenech\u00e1m zaj\u00edt n\u011bkam daleko, ne\u017e bys byl zavol\u00e1n.“<\/div>\n
„To douf\u00e1m, synu. To opravdu douf\u00e1m.“ Pol\u00edbil Billa jemn\u011b na tv\u00e1\u0159, stiskl mu ruce, ne\u017e se p\u0159esunul k Tomovi. Mlad\u00fd lord Vave polkl, kdy\u017e se do n\u011bj zap\u00edchly Gordonovy o\u010di. „Doka\u017e mi, \u017ee se pletu, Lorde Tome,“ \u0159ekl ti\u0161e. „D\u011blej m\u00e9ho syna \u0161\u0165astn\u00fdm a bu\u010f mu\u017eem, kter\u00e9ho pot\u0159ebuje.“<\/div>\n
„Budu, Lorde Gordone,“ sl\u00edbil Tom a pod\u00edval se na sv\u00e9ho man\u017eela. Bill se na n\u011bj v\u00e1hav\u011b usm\u00e1l a jeho zah\u0159\u00e1lo u srdce.<\/div>\n
\n

„Ale jestli m\u011b je\u0161t\u011b jednou zavolaj\u00ed a m\u016fj syn bude zase skoro mrtv\u00fd, pak si to vyberu na tob\u011b, bude\u0161 trp\u011bt, dokud nezem\u0159e\u0161,“ sl\u00edbil mu Gordon, tvrd\u011b mu poklepal na rameno, a\u017e usykl. Tom rychle p\u0159ik\u00fdvl a vydechl, ani\u017e by v\u011bd\u011bl, \u017ee zadr\u017eoval dech, pak se Bill\u016fv otec pohnul, tentokr\u00e1t k jeho rodi\u010d\u016fm. Slunce za\u010dalo zapadat a Tom se znovu pod\u00edval na Billa, kter\u00fd se sna\u017eil schovat z\u00edvnut\u00ed za svou hubenou ru\u010dku.<\/p>\n

„Bille, chce\u0161 u\u017e j\u00edt sp\u00e1t?“ zeptal se ho a zat\u00e1hl ho stranou. Bill je\u0161t\u011b jednou zam\u00e1val sv\u00e9mu otci, ne\u017e nastoupil do teleportu, a p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n<\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e nem\u00e1m moc energie, a \u017ee u\u017e to nem\u016f\u017eu d\u00e1l ignorovat,“ \u0159ekl smutn\u011b, Tom vid\u011bl, jak se mu ruce chv\u011bj\u00ed \u00fanavou.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu t\u011b doprovodit do pokoje?“<\/div>\n
Bill zav\u00e1hal, ale usm\u00e1l se a p\u0159ik\u00fdvl. „Bylo by mi ct\u00ed, d\u011bkuji, m\u016fj man\u017eeli.“ Tom mu nab\u00eddl r\u00e1m\u011b a Bill se o n\u011bj vd\u011b\u010dn\u011b op\u0159el; kdy\u017e do\u0161li do jeho pokoje, Bill potla\u010dil v\u00edc ne\u017e jedno z\u00edvnut\u00ed. „Mysl\u00edm, \u017ee jsem to trochu p\u0159ehnal,“ p\u0159iznal a Tom vypadal provinile.<\/div>\n
„To je t\u00edm, co se d\u011blo v zahrad\u00e1ch. Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem ne-„<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a jemn\u011b p\u0159ilo\u017eil prst Tomovi na rty a vydechl. „Tos nebyl ty. Tentokr\u00e1t ne,“ dodal. „P\u0159estals, kdy\u017e jsem poprosil, a jsem ti vd\u011b\u010dn\u00fd. Ty pocity k tob\u011b se ve mn\u011b probouzej\u00ed a ob\u010das mi berou dech.“<\/div>\n
Tom si p\u0159it\u00e1hl Billa bl\u00ed\u017e, pomalu, a pol\u00edbil ho na tv\u00e1\u0159, zat\u00edmco pou\u017eil magii, aby otev\u0159el dve\u0159e. „Te\u010f bys m\u011bl odpo\u010d\u00edvat.“<\/div>\n
\n

„Ano, to bych m\u011bl.“ P\u0159ik\u00fdvl Bill a oto\u010dil se v Tomov\u011b sev\u0159en\u00ed, pol\u00edbil ho na bradu, ne\u017e ve\u0161el dovnit\u0159. Tom se dotkl toho m\u00edsta a s\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l, sjel po dve\u0159\u00edch dol\u016f, dokud nesed\u011bl na zemi, a p\u0159\u00e1l si, aby dnes v noci mohl sp\u00e1t u Billa. Jen ho dr\u017eet, nic v\u00edc, jen v\u011bd\u011bt, \u017ee ho m\u00e1 u sebe.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Bill sed\u011bl p\u0159ed dve\u0159mi a tou\u017eil po s\u00edle, aby mohl pustit Toma dovnit\u0159, ale bylo je\u0161t\u011b moc brzy, a jestli chce opravdu zp\u00e1tky nabrat v\u0161echnu svou s\u00edlu, bude muset postupovat pomalu. Ale to nezmen\u0161ovalo bolest v jeho srdci.<\/p>\n<\/div>\n

\n

„Miluji t\u011b, Tomi,“ za\u0161eptal a zvedl se, aby se p\u0159ipravil do postele.<\/p>\n

 <\/p>\n

autor: Little Muse & Majestrix
\n<\/strong>p\u0159eklad: LilKatie
\n<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

\n

original<\/strong><\/a><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Little Muse & Majestrix \u00a0 \u00a0 Krok vp\u0159ed Andreas se p\u0159i odchodu rozlou\u010dil, i kdy\u017e mu to dalo p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed. Sluha s n\u00edm st\u00e1le nebyl dostate\u010dn\u011b sm\u00ed\u0159en\u00fd, a Tom si byl jist\u00fd, \u017ee se vr\u00e1til do sv\u00fdch pokoj\u016f jen proto, aby n\u00e1hodou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[434],"tags":[],"class_list":["post-7572","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-broken-hallelujah"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7572","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7572"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7572\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440835,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7572\/revisions\/79440835"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7572"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7572"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7572"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}