{"id":7573,"date":"2011-10-23T18:00:00","date_gmt":"2011-10-23T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7553"},"modified":"2011-10-23T18:00:00","modified_gmt":"2011-10-23T17:00:00","slug":"genesis-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/23\/genesis-25\/","title":{"rendered":"Genesis 25."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se zarazil v p\u0159\u00edjemn\u00e9m \u0161oku z Tomova vyzn\u00e1n\u00ed, a najednou nev\u011bd\u011bl, jak m\u00e1 na jeho ne\u010dekan\u00e9 „J\u00e1 tebe taky“<\/em> vlastn\u011b reagovat. M\u011bl by pod\u011bkovat? Nebo ho pol\u00edbit? Nebo ml\u010det a jen k\u00fdvnout, \u017ee pochopil? Jedin\u00e9, co v tu chv\u00edli dok\u00e1zal, bylo dokon\u010dit o\u010distu sv\u00e9 upatlan\u00e9 ruky a Tomova b\u0159icha, a zvednout k n\u011bmu pohled. Do o\u010d\u00ed se mu tla\u010dily slzy dojet\u00ed, kdy\u017e se setkal s Tomovou usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159\u00ed, drobn\u00e9 vr\u00e1sky kolem jeho o\u010d\u00ed byly kr\u00e1sn\u011b z\u0159eteln\u00e9, p\u0159esn\u011b tak, jak to Bill miloval. Usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se Tom bylo n\u011bco, co vid\u011bl ve sv\u00fdch snech snad ka\u017edou noc.<\/div>\n
Ale to, co se dnes stalo, byl nejsp\u00ed\u0161 jen jeden velk\u00fd sen, ze kter\u00e9ho se za chv\u00edli probud\u00ed, to p\u0159ece nemohlo b\u00fdt skute\u010dn\u00e9.<\/p>\n

Ne\u010dekal to. Rozhodn\u011b ne tak brzy po sv\u00e9m vlastn\u00edm usp\u011bchan\u00e9m vyzn\u00e1n\u00ed. Myslel si, \u017ee se Tom bude muset nejd\u0159\u00edv s jeho city sm\u00ed\u0159it, pokud se je rozhodne op\u011btovat nebo alespo\u0148 tolerovat, a ono to zat\u00edm m\u011blo tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychl\u00fd sp\u00e1d, a\u017e ho to zar\u00e1\u017eelo. Netu\u0161il, jak\u00e9 m\u011bl Tom u\u017e del\u0161\u00ed dobu erotick\u00e9 fantazie, dok\u00e1zal to p\u0159ed n\u00edm skr\u00fdt tak dokonale, \u017ee te\u010f v\u0161echno pro Billa vypadalo a\u017e skoro jako mal\u00fd z\u00e1zrak. Ale rozhodl se to ne\u0159e\u0161it, cht\u011bl si sv\u016fj sen u\u017e\u00edvat, dokud se z n\u011bj neprobud\u00ed. Pomalu p\u0159ibl\u00ed\u017eil tv\u00e1\u0159 k usm\u00edvaj\u00edc\u00edm se o\u010d\u00edm a vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na ty prot\u011bj\u0161\u00ed. Bylo to tak opojn\u00e9, tak n\u00e1dhern\u00e9, tak vlhk\u00e9 a vzru\u0161uj\u00edc\u00ed\u2026 nemohl se Toma naba\u017eit, cht\u011bl s n\u00edm b\u00fdt od t\u00e9hle chv\u00edle po\u0159\u00e1d, nemohl se od n\u011bj odtrhnout ani na vte\u0159inu, jak moc c\u00edtil magnetismus jejich nov\u011b rod\u00edc\u00edho se vztahu. L\u00edbali se jako o \u017eivot, dokud se Tom od Billa neodtrhl cel\u00fd zad\u00fdchan\u00fd a s r\u016f\u017eov\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi.<\/p>\n

„Budeme vypadat jako po sexu,“ za\u0161eptal Billovi omluvn\u011b do ucha, kdy\u017e vid\u011bl jeho nesouhlasn\u00fd v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i; nel\u00edbilo se mu, \u017ee Tom jejich l\u00edb\u00e1n\u00ed p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n

„No a?“ usm\u00e1l se Bill bezstarostn\u011b a sledoval, jak Tom hled\u00e1 sv\u00e9 spodn\u00ed pr\u00e1dlo. „Taky to bude pravda,“ pozvedl prav\u00e9 obo\u010d\u00ed jakoby nech\u00e1pav\u011b a udiven\u011b, \u017ee by o tom snad mohl m\u00edt kdokoli pochybnosti. Vzpomn\u011bl si na sv\u016fj v\u00fdkon p\u0159ed chv\u00edl\u00ed a znovu ho zaplavil pocit hrdosti, ale z\u00e1rove\u0148 nejistoty. „L\u00edbilo se ti to?“ za\u0161eptal trochu stydliv\u011b se sklopen\u00fdma o\u010dima, ten tam bylo jeho chvilkov\u00e9 sebev\u011bdom\u00ed. A\u010dkoliv se do v\u0161eho vrhnul tak po hlav\u011b, netu\u0161il, jak\u00e1 bude Tomova reakce.<\/div>\n
„Bylo to \u00fa\u017easn\u00e9,“ zaslechl sou\u010dasn\u011b s polibkem na tv\u00e1\u0159 t\u011bsn\u011b vedle ucha. Tom si mezit\u00edm zvl\u00e1dl obl\u00e9ci zp\u00e1tky boxerky i kalhoty. „Ale Paul douf\u00e1m netu\u0161\u00ed, jak to mezi n\u00e1mi je, a bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se to ani nikdy nedozv\u00ed,“ dodal, aby bylo jasno, pro\u010d se te\u010f oba musej\u00ed zvednout, opl\u00e1chnout, ustlat perfektn\u011b postel, uklidnit se a \u010dekat spo\u0159\u00e1dan\u011b na svou ohl\u00e1\u0161enou n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Bill je\u0161t\u011b po tom v\u0161em st\u0159\u00edkl do vzduchu sv\u016fj deodorant, aby skryl pokud mo\u017eno p\u0159\u00edpadn\u00e9 pachov\u00e9 stopy po tom, co tu prov\u00e1d\u011bli, a s kart\u00e1\u010dem, kter\u00fdm pomalu a opatrn\u011b roz\u010des\u00e1val svou lv\u00ed h\u0159\u00edvu, se posadil na ustlanou postel. Sice ho napadlo, \u017ee se mo\u017en\u00e1 Paul bude jeho n\u00e1hl\u00e9 po\u0159\u00e1dkumilovnosti divit, proto\u017ee obvykle svou postel zp\u011bv\u00e1k nestlal tak pe\u010dliv\u011b, ale doufal, \u017ee se jeho kamar\u00e1d bude soust\u0159edit na jin\u00e9 v\u011bci, ne\u017e na jeho urovnan\u00e9 pe\u0159iny.<\/div>\n
\n
\n

Tom si sedl do k\u0159esla, dal si nohy ve voln\u00fdch kalhot\u00e1ch na st\u016fl a otev\u0159el plechovku piva, kterou p\u0159edt\u00edm vyndal z lednice. Billovi hodil jeho colu, kterou si objednal, a potichu \u010dekali, a\u017e ru\u010di\u010dka hodin neuv\u011b\u0159iteln\u011b pomalu doraz\u00ed p\u00e1r minut k jeden\u00e1ctce. Ml\u010deli, necht\u011bli rozv\u00edjet diskusi, kterou by museli kv\u016fli Paulovi p\u0159eru\u0161ovat. Bylo to sice zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale v nap\u011bt\u00edm nabit\u00e9 m\u00edstnosti u\u017e to ani nevadilo. Nervozita z Paulovy n\u00e1v\u0161t\u011bvy se te\u010f v obou chlapc\u00edch zvy\u0161ovala, u ka\u017ed\u00e9ho z jin\u00e9ho d\u016fvodu. Bill se nesm\u00edrn\u011b t\u011b\u0161il, a\u017e uvid\u00ed sv\u00e9ho dlouholet\u00e9ho kamar\u00e1da, a Tom se nemohl do\u010dkat, a\u017e se dozv\u00ed Paul\u016fv pl\u00e1n, o kter\u00e9m dopoledne na p\u011btce mluvil.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Sascha se musel v duchu chechtat, kdy\u017e poprv\u00e9 spat\u0159il detektiva Karla H\u00fcneho, jak na konci pracovn\u00ed doby vych\u00e1z\u00ed z \u0159editelstv\u00ed berl\u00ednsk\u00e9 krimin\u00e1lky. Podle jeho informac\u00ed to byl zrovna on, kdo pracoval na p\u0159\u00edpadu ztracen\u00e9ho chlapce. Byl to velk\u00fd tlust\u00fd chlap s pro\u0161ediv\u011bl\u00fdmi vlasy, zhruba ve v\u011bku Saschova otce, kr\u00e1\u010del po ulici volnou ch\u016fz\u00ed, z\u0159ejm\u011b proto, \u017ee kdyby \u0161el svi\u017en\u011bj\u0161\u00edm krokem, za chv\u00edli by lapal po dechu. Napl\u0148oval p\u0159esn\u011b latinsk\u00e9 nomen omen<\/em> neboli jm\u00e9no jako znamen\u00ed<\/em>. P\u0159\u00edjmen\u00ed tohoto detektiva naprosto skv\u011ble sed\u011blo k jeho postav\u011b*, jako by sudi\u010dky u jeho kol\u00e9bky pochopily, jak m\u00e1 roztomil\u00e9 miminko, j\u00edm\u017e Karl nepochybn\u011b kdysi byl, v budoucnu potvrdit toto zlidov\u011bl\u00e9 latinsk\u00e9 moudro. Poda\u0159ilo se jim to perfektn\u011b. Karl byl zt\u011blesn\u011bn\u00edm sv\u00e9ho p\u0159\u00edjmen\u00ed.<\/p>\n

Sascha byl r\u00e1d, \u017ee jeho objekt sledov\u00e1n\u00ed nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 vychrtl\u00e9 p\u00e1r\u00e1tko, proto\u017ee zaprv\u00e9 se za n\u00edm nemusel moc honit, a za druh\u00e9, naj\u00edt n\u011bco na huben\u00e9ho, nedejbo\u017ee a\u017e asketick\u00e9ho \u010dlov\u011bka b\u00fdvalo daleko slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e na n\u011bkoho, kdo se evidentn\u011b odd\u00e1v\u00e1 minim\u00e1ln\u011b jedn\u00e9 ne\u0159esti, jakou je v p\u0159\u00edpad\u011b detektiva H\u00fcneho nejsp\u00ed\u0161 j\u00eddlo. A je daleko v\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost, \u017ee takov\u00fdch ne\u0159est\u00ed bude m\u00edt v\u00edc. Rozhodl se sledovat sv\u00e9ho r\u00e1doby budouc\u00edho partnera, kter\u00e9mu hodlal nab\u00eddnout, co a\u017e dote\u010f vyp\u00e1tral, ov\u0161em metodou n\u011bco za n\u011bco<\/em>. A k tomu pr\u00e1v\u011b pot\u0159eboval zn\u00e1t alespo\u0148 jednu ne\u0159est doty\u010dn\u00e9ho, aby se mu s n\u00edm jednodu\u0161eji jednalo<\/em>. Sascha v tom nespat\u0159oval nic nemor\u00e1ln\u00edho, byl novin\u00e1\u0159, a ti se ob\u010das musej\u00ed uch\u00fdlit k malinko nepoctiv\u00e9 h\u0159e, pokud cht\u011bj\u00ed z\u00edskat tajn\u00e9 informace a neprozradit p\u0159itom sv\u016fj zdroj. Proto zvolna kr\u00e1\u010del za Karlem a sna\u017eil se b\u00fdt tak nen\u00e1padn\u00fd, jak to jen v p\u0159\u00edpad\u011b zku\u0161en\u00e9ho detektiva \u0161lo.<\/p>\n

K jeho sm\u016fle se Karl vydal rovnou cestou dom\u016f, a on z\u016fstal na ulici p\u0159ed jedn\u00edm z oby\u010dejn\u00fdch berl\u00ednsk\u00fdch n\u00e1jemn\u00edch dom\u016f, ve kter\u00e9m m\u011bl detektiv pronajatou staroml\u00e1deneckou garsonku. Nezb\u00fdvalo mu, ne\u017e se modlit, aby se je\u0161t\u011b dnes Karl n\u011bkam vypravil, proto\u017ee finance v Berl\u00edn\u011b mizely daleko rychleji ne\u017e v Hamburku, a on pot\u0159eboval \u0159e\u0161it v\u011bc rychle. Sedl si do kav\u00e1rny p\u0159\u00edmo proti vchodu, dal si kafe a \u010dekal. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, ani nev\u011bd\u011bl jak\u00e9, \u017ee se trefil zrovna do p\u00e1tku. Ten den toti\u017e, jak pozd\u011bji zjistil, chod\u00ed Karl pravideln\u011b pokou\u0161et pan\u00ed \u0161t\u011bst\u011bnu do nedalek\u00e9 herny. Je\u0161t\u011b ani nestihl dosrkat k\u00e1vu tak pomal\u00fdm tempem, aby si nemusel d\u00e1vat nic dal\u0161\u00edho, kdy\u017e se detektiv znovu objevil v domovn\u00edch dve\u0159\u00edch. Pot\u00e9, co mlad\u00fd novin\u00e1\u0159 zaplatil rychle vypitou k\u00e1vu, vydal se za n\u00edm. \u0160li jen p\u0159es p\u00e1r ulic do pom\u011brn\u011b nen\u00e1padn\u00e9 uli\u010dky, ve kter\u00e9 s\u00eddlila herna pln\u00e1 jednoruk\u00fdch bandit\u016f, jak t\u011bmhle stroj\u016fm na iluzi \u0161t\u011bst\u00ed \u0159\u00edk\u00e1vala jeho m\u00e1ma, kdy\u017e ho od nich odrazovala. A\u017e statistick\u00e9 v\u00fdpo\u010dty a v\u011bdeck\u00e1 anal\u00fdza Saschu v pubert\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dily o tom, \u017ee jeho m\u00e1ma m\u00e1 jako v\u017edy pravdu, a od t\u00e9 doby, kdy v jednom takov\u00e9m banditovi prohr\u00e1l celou svou v\u00fdplatu z m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed brig\u00e1dy, u\u017e do \u017e\u00e1dn\u00e9ho podniku podobn\u00e9ho typu nep\u00e1chl.<\/p>\n

Te\u010f ov\u0161em sledoval p\u0159es t\u00f3novan\u00e9, reklamou polepen\u00e9 sklo v\u00fdlohy st\u00edn detektiva, jak s\u00e1z\u00ed drobn\u00e9 do jednoho z t\u011bch kovov\u00fdch zlod\u011bj\u016f, a zjevn\u011b si u\u017e\u00edv\u00e1 iluze, \u017ee mo\u017en\u00e1 jednou vyhraje pen\u00edze na cosi, co si nem\u016f\u017ee koupit ze sv\u00e9ho platu detektiva krimin\u00e1lky. Sascha se ve sv\u00e9m odhadu trefil. Karl sem opravdu chodil kv\u016fli mo\u017enosti velk\u00e9 v\u00fdhry, a\u010dkoliv si dok\u00e1zal statisticky spo\u010d\u00edtat, \u017ee je to nesmysl a nejsp\u00ed\u0161 zrovna on jackpot nikdy nevyhraje. Ale \u0161t\u011bst\u00ed p\u0159eje p\u0159ipraven\u00fdm, jak s gustem \u0159\u00edk\u00e1val, tud\u00ed\u017e tu byl pravideln\u00fdm p\u00e1te\u010dn\u00edm hostem.<\/div>\n

Odjak\u017eiva bylo toti\u017e jeho snem vlastnit Harleye; byla to jedin\u00e1 motorka, na kterou by se i p\u0159es svou v\u00e1hu v poklidu posadil a u\u017e\u00edval by si j\u00edzdu n\u011bmeck\u00fdmi silnicemi. Prozat\u00edm to v\u0161echno byly jen jeho iluze, kter\u00e9 ka\u017ed\u00fd p\u00e1tek znovu a znovu o\u017eivoval. M\u011bl sv\u016fj limit, do bandity nah\u00e1zel maxim\u00e1ln\u011b pades\u00e1t euro, pak kon\u010dil. Ani tentokr\u00e1t nem\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, netrvalo ani p\u016fl hodiny, i p\u0159esto, jak celou v\u011bc zdr\u017eoval a protahoval, a jeho p\u00e1te\u010dn\u00ed limit byl vy\u010derp\u00e1n. Tentokr\u00e1t nejen\u017ee nevyhr\u00e1l vysn\u011bn\u00fd jakcpot, ale ani p\u00e1r cent\u016f se mu nevr\u00e1tilo, tak si jen zhluboka povzdechl, v duchu si \u0159ekl, \u017ee to zase zkus\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed p\u00e1tek, a vydal se jako poka\u017ed\u00e9 do vedlej\u0161\u00ed hospody na pivo.<\/p>\n

Sascha u\u017e d\u00edky tm\u011b nevid\u011bl skoro nic, jen se schov\u00e1val za k\u0159ov\u00edm p\u0159ed hospodou, ob\u010das \u010delil \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed n\u011bjak\u00e9ho m\u00edstn\u00edho vo\u0159echa, jeho\u017e p\u00e1n\u00ed\u010dek ven\u010dil zrovna u jeho<\/em> k\u0159ov\u00ed, a mrzly mu nohy a nos. Bylo u\u017e chladno, podzim se p\u0159ihl\u00e1sil o slovo, a jeho nenapadlo se po\u0159\u00e1dn\u011b obl\u00e9ct. V duchu si zapsal pozn\u00e1mku, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u011b si na jak\u00e9koliv sledov\u00e1n\u00ed mus\u00ed vz\u00edt tepl\u00e9 pono\u017eky. Bez v\u00fdjimky, i kdyby bylo zrovna l\u00e9to. \u010clov\u011bk nikdy nev\u00ed. Nebyl p\u0159ece jen je\u0161t\u011b tak zku\u0161en\u00fd ve sledov\u00e1n\u00ed osob, tak\u017ee ho ani nenapadlo, jak nep\u0159\u00edjemn\u00e9 to najednou m\u016f\u017ee b\u00fdt, kdy\u017e se setm\u00ed a rozfouk\u00e1 v\u00edtr. Chvilku se zamyslel, kdy\u017e ho najednou n\u011bco popadlo za l\u00edmec a vyt\u00e1hlo z k\u0159ov\u00ed na chodn\u00edk. M\u00e1lem ho leknut\u00edm klepla pepka, vyjekl skoro fistul\u00ed, kdy\u017e se ocitl p\u0159\u00edmo proti obrovi, kter\u00e9ho cel\u00e9 odpoledne sledoval.<\/p>\n

„Co mi chce\u0161, mladej?!“ zabur\u00e1cel hlasem, kter\u00fd se p\u0159esn\u011b hodil k jeho postav\u011b.<\/div>\n

„Co-co\u2026 j\u00e1\u2026 nic,“ koktal p\u0159ekvapen\u00fd Sascha, ne\u017e se trochu vzpamatoval. „Co si to dovolujete? J\u00e1 v\u00e1m nic nechci, pus\u0165te m\u011b,“ kone\u010dn\u011b se za\u010dal obhajovat a trochu i br\u00e1nit.<\/div>\n
„To si vykl\u00e1dej holub\u016fm, sleduje\u0161 m\u011b cel\u00fd odpoledne, tak\u017ee n\u011bco cht\u00edt mus\u00ed\u0161, poj\u010f,“ nebabral se s n\u00edm detektiv a zat\u00e1hl ho do hospody, ze kter\u00e9 p\u0159ed chv\u00edl\u00ed vy\u0161el. „Je\u0161t\u011b jedno dvakr\u00e1t,“ houkl na hostinsk\u00e9ho, kter\u00fd na n\u011bj udiven\u011b civ\u011bl, proto\u017ee se s n\u00edm p\u0159ed chv\u00edl\u00ed rozlou\u010dil, ale jen p\u0159ik\u00fdvl, kdy\u017e si v\u0161iml vypla\u0161en\u00e9ho kluka, kter\u00e9ho jeho st\u00e1l\u00fd p\u00e1te\u010dn\u00ed host doslova vlekl za sebou. „Pije\u0161 pivo, mladej, ne?“ oto\u010dil se na n\u011bho Karl, aby se ujistil. Sascha jen pokorn\u011b p\u0159ik\u00fdvl, ani se neodv\u00e1\u017eil po\u017e\u00e1dat o grog nebo alespo\u0148 hork\u00fd \u010daj, kter\u00fd by jeho zmrzl\u00e9mu nosu ur\u010dit\u011b prosp\u011bl l\u00edp ne\u017e studen\u00e9 pivo. Byl zata\u017een ke stolu v \u00fapln\u011b nejzaz\u0161\u00edm rohu lok\u00e1lu, nejsp\u00ed\u0161 Karlovu obl\u00edben\u00e9mu m\u00edstu.<\/p>\n

„Tak pov\u00eddej,“ vyzval Karl Saschu, kdy\u017e jim na stole p\u0159ist\u00e1ly dv\u011b to\u010den\u00e9 dvan\u00e1ctky, „ho\u0159\u00edm zv\u011bdavost\u00ed, co mi m\u016f\u017ee takovej neschopnej novin\u00e1\u0159skej kandrdas cht\u00edt.“ Sascha se zarazil uprost\u0159ed pohybu, kdy\u017e se sna\u017eil ze slu\u0161nosti aspo\u0148 trochu nap\u00edt piva, kter\u00e9 mu detektiv zaplatil. Jak mohl proboha v\u011bd\u011bt, \u017ee je novin\u00e1\u0159? Vykulil o\u010di, na co\u017e Karl se sm\u00edchem reagoval po sv\u00e9m. „No nediv se, holobr\u00e1dku, novin\u00e1\u0159e \u010duch\u00e1m na deset kilometr\u016f, a n\u011bco takov\u00fdho, jako se\u0161 ty, i na dvacet. Moc ti to je\u0161t\u011b nejde, co? Hled\u00e1\u0161 n\u011bjakou senzaci, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m.“<\/div>\n

Sascha pochopil, \u017ee nem\u00e1 cenu v\u011bc protahovat, a rozhodl se vylo\u017eit karty na st\u016fl. Nic jin\u00e9ho mu ani nezb\u00fdvalo, detektiv m\u00e1 ur\u010dit\u011b svoje metody, jak to z n\u011bj dostat i proti jeho v\u016fli.<\/div>\n
„M\u00e1m pro v\u00e1s takovou nab\u00eddku,“ sm\u011ble vyrazil do boje. Te\u010f u\u017e se mohl jen modlit, aby se z Karla nevyklubal blbec, kter\u00fd si nech\u00e1 uj\u00edt tu nejlep\u0161\u00ed \u0161anci sv\u00e9ho \u017eivota, jak uzav\u0159\u00edt v\u00fdhodn\u00fd obchod a vy\u0159e\u0161it p\u0159\u00edpad.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se ozvalo d\u016frazn\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, zahodil Bill kart\u00e1\u010d, kter\u00fdm se sna\u017eil roz\u010desat sv\u00e9 zacuchan\u00e9 vlasy, vysko\u010dil na nohy a doslova jedn\u00edm skokem odemkl a otev\u0159el dve\u0159e. Hned jak za Paulem zaklaply, vrhl se mu kolem krku, div ho neporazil, a objal sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele v\u0161\u00ed silou, kterou v sob\u011b na\u0161el. Nebylo to zase tak stra\u0161n\u00e9, i vzhledem k jeho \u00fanav\u011b, Paul to v pohod\u011b ust\u00e1l.<\/p><\/div>\n

„Ahoj citlivko,“ \u0159ekl po chv\u00edli obj\u00edm\u00e1n\u00ed potichu, „jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b zase vid\u00edm.“ Zvedl p\u0159es Billovo rameno o\u010di k Tomovi, kter\u00fd se ch\u00e1pav\u011b usm\u00edval sc\u00e9n\u011b p\u0159ed sebou, ani\u017e by se alespo\u0148 ze slu\u0161nosti prozat\u00edm nam\u00e1hal shodit nohy ze stolu a zvednout zadek z k\u0159esla; bylo mu jasn\u00e9, jak\u00e1 sc\u00e9nka se p\u0159ed n\u00edm odehraje, Billa u\u017e znal.<\/div>\n
„Mn\u011b se tak stra\u0161n\u011b st\u00fdskalo,“ vydechl Bill, ani\u017e by reagoval na p\u0159ezd\u00edvku, kterou ho Paul nazval, byla mezi nimi b\u011b\u017en\u00e1. Paul mu tak \u0159\u00edkal odjak\u017eiva, jejich prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed se toti\u017e neobe\u0161lo bez Billova pl\u00e1\u010de, \u010d\u00edm\u017e si ve v\u011bku \u0161esti let zajistil, \u017ee pro kamar\u00e1da u\u017e nav\u017edycky bude „citlivka“. Paul ho tehdy zachr\u00e1nil p\u0159ed star\u0161\u00edm spolu\u017e\u00e1kem, kter\u00e9mu Bill omylem roz\u0161l\u00e1pl obl\u00edben\u00e9 aut\u00ed\u010dko, \u010d\u00edm\u017e se stal v jeho o\u010d\u00edch hrdinou \u010d\u00edslo jedna.<\/p>\n

Kdy\u017e se Bill trochu uvolnil, povolil stisk, kter\u00fdm Paula sv\u00edral a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. „V\u016fbec jsem netu\u0161il, kam jsi zmizel, myslel jsem, \u017ee jsi v laborato\u0159i.“<\/div>\n

„Jo, tam jsem byl asi dva dny, ne\u017e si m\u011b Kat vyt\u00e1hl k sob\u011b,“ odv\u011btil Paul, ale neodpustil si dodat: „Ale tak usilovn\u011b jsi m\u011b zase nehledal, \u017ee ne?“<\/div>\n
„No\u2026 j\u00e1 nem\u011bl moc \u010dasu\u2026 kapela, skl\u00e1d\u00e1n\u00ed s Tomem, to v\u00ed\u0161\u2026“ omlouval s\u00e1m sebe Bill, i kdy\u017e moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee to nebylo zas a\u017e tak pravda.<\/div>\n
„Je mi to jasn\u00fd, ty nev\u011brn\u00edku. Stejn\u011b jsem v t\u00e9 Katov\u011b hrobce zav\u0159en\u00fd od r\u00e1na do ve\u010dera, ven se dostanu jen v\u00fdjime\u010dn\u011b. Rychle jsi m\u011b, kouk\u00e1m, vym\u011bnil tady za tohohle, co?“ k\u00fdvl Paul bradou sm\u011brem k Tomovi, usm\u00edval se p\u0159itom, bavil se Billov\u00fdmi rozpaky. „Ani se ti nediv\u00edm, je daleko hez\u010d\u00ed ne\u017e j\u00e1,“ tak trochu nazna\u010dil, co si o jeho vztahu k Tomovi mysl\u00ed; Bill odhadoval spr\u00e1vn\u011b, kdy\u017e mluvil o tom, \u017ee Paul jeho orientaci tu\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Jsme kamar\u00e1di,“ ohradil se Bill sp\u00ed\u0161 kv\u016fli Tomovi, aby mu dal najevo, \u017ee nic o jejich vztahu Paulovi nep\u0159iznaj\u00ed, a\u0165 u\u017e mu v\u011b\u0159\u00ed nebo ne. Tohle bylo naprost\u00e9 tabu. Kat\u016fv pomocn\u00edk u\u017e na jeho obranu nereagoval, vymanil se z Billova, te\u010f u\u017e lehk\u00e9ho objet\u00ed, a posadil se vedle Toma na druh\u00e9 k\u0159es\u00edlko.<\/p>\n

„D\u00e1\u0161 si pivo nebo colu?“ nab\u00eddl Bill, zat\u00edmco otev\u0159el svou malou luxusn\u00ed z\u00e1sob\u00e1rnu, kterou Paul d\u016fv\u011brn\u011b znal.<\/div>\n

„Pivo, jestli m\u00e1\u0161,“ nev\u00e1hal, posledn\u00ed dobou mu tenhle pravideln\u00fd Bill\u016fv protek\u010dn\u00ed p\u0159\u00edsun chyb\u011bl. Kat byl v tomhle ohledu naprosto nepou\u017eiteln\u00fd, k alkoholu m\u011bl negativn\u00ed vztah a pil jen \u010daj nebo kafe. S d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00fdm syknut\u00edm otv\u00edran\u00e9 plechovky se Paulovi vr\u00e1tily v\u0161echny vzpom\u00ednky na luxusn\u00ed \u017eivot v kapele, s Billem jako nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem, a ti\u0161e Tomovi z\u00e1vid\u011bl, \u017ee s jeho m\u00edstem kytaristy automaticky z\u00edskal i tahle privilegia. Ale musel se odpoutat od z\u00e1visti a nostalgie, ta nebyla na po\u0159adu dne, bylo t\u0159eba za\u010d\u00edt mluvit o tom, pro\u010d byl tady.<\/p>\n

Tom, kter\u00fd a\u017e dosud ml\u010del, se rozhodl za\u010d\u00edt.<\/div>\n

„\u0158\u00edkals, \u017ee m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd pl\u00e1n,“ oto\u010dil se na Paula sed\u00edc\u00edho na vedlej\u0161\u00edm k\u0159esle. „M\u016f\u017ee\u0161 to trochu rozv\u00e9st? Moc jsem z toho zat\u00edm nepochopil,“ dodal a vy\u010dk\u00e1val, a\u017e se Paul napije lahodn\u00e9ho vychlazen\u00e9ho piva.<\/div>\n
„Jo, mluvil jsem o pl\u00e1nu. Nejd\u0159\u00edv v\u00e1m ale \u0159eknu, jak jsem k tomu do\u0161el a pro\u010d. Hlavn\u011b tady Billovi.“ Nadechl se, postavil plechovku na stolek, a zat\u00edmco hypnotizoval drobn\u00e9 kapi\u010dky kondenza\u010dn\u00edch par, kter\u00e9 se na n\u00ed tvo\u0159ily v tepl\u00e9 m\u00edstnosti, za\u010dal vysv\u011btlovat.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem se dostal ke Katovi, nejd\u0159\u00edv jsem z n\u011bj m\u011bl strach, ale za p\u00e1r hodin jsem pochopil, \u017ee se nem\u00e1m \u010deho b\u00e1t. On sice pou\u0161t\u00ed hr\u016fzu, a tob\u011b, jak jsem vid\u011bl,“ zvedl o\u010di k Tomovi, „dokonce i ubli\u017eoval, ale ke mn\u011b se choval slu\u0161n\u011b, skoro to vypadalo, jako by si m\u011b obl\u00edbil, a j\u00e1 se toho rozhodl vyu\u017e\u00edt. U\u010d\u00ed m\u011b v\u0161echno, co se t\u00fdk\u00e1 jeho metod, kter\u00e9 tady rozv\u00edj\u00ed. Byl d\u0159\u00edv na povrchu u vojska, pracoval tam na podobn\u00fdch v\u011bcech jako tady, m\u00e1 plnou knihovnu hodn\u011b zaj\u00edmav\u00fdch knih, kter\u00fdma se postupn\u011b prokous\u00e1v\u00e1m. Um\u00ed perfektn\u011b hypn\u00f3zu, a zn\u00e1 taky nejlep\u0161\u00ed zp\u016fsoby ovl\u00e1dnut\u00ed lidsk\u00e9 mysli a vym\u00fdv\u00e1n\u00ed mozku, je ve sv\u00e9m oboru opravdu machr, a j\u00e1 se od n\u011bj u\u010d\u00edm.“ Na chv\u00edli se zamyslel, dlan\u00ed ut\u0159el mokr\u00e9 kole\u010dko na stole, napil se a plechovku postavil na p\u0159esn\u011b stejn\u00e9 m\u00edsto, kde byla.<\/p>\n

„Nev\u00edm, jestli je to t\u00edm, \u017ee se Kat s nik\u00fdm v tom sv\u00e9m podzem\u00ed cel\u00e1 l\u00e9ta nest\u00fdkal, nebo je to z\u00e1m\u011br, ale postupn\u011b m\u011b zasv\u011bcuje do cel\u00e9ho toho \u0161\u00edlen\u00e9ho principu, na n\u011bm\u017e funguje tahle divn\u00e1 spole\u010dnost. Bille, ty v\u00ed\u0161, v \u010dem jsme vyrostli, co n\u00e1m cel\u00fd \u017eivot \u0159\u00edkali, jak n\u00e1m vysv\u011btlovali, pro\u010d jsme tady, jak je to pro n\u00e1s skv\u011bl\u00e9 a tak,“ obr\u00e1til sv\u016fj zrak na zp\u011bv\u00e1ka proti sob\u011b. „V\u0161echno to byly jenom uboh\u00fd l\u017ei,“ sd\u011blil pro Billa ne a\u017e tak p\u0159ekvapivou skute\u010dnost. D\u00edky Tomovi a jeho p\u0159\u00edchodu u\u017e tu\u0161il, \u017ee ne v\u0161echno, co jim \u0159\u00edkali, byla pravda. Ale zdaleka netu\u0161il, jak moc jim lhali. „V\u0161echny ty historky o tom, \u017ee jsme byli na povrchu opu\u0161t\u011bn\u00e9 d\u011bti bez domova, jsou nesmysl. Sprost\u011b n\u00e1s ukradli, m\u011bli na to dokonce komando, kter\u00e9 lovilo d\u011bti po cel\u00e9m N\u011bmecku, \u0161li jen po ur\u010dit\u00fdch typech, museli jsme b\u00fdt geneticky vhodn\u00ed,“ s v\u011bdom\u00edm, jak tahle informace na Billa zap\u016fsob\u00ed, se znovu napil piva.<\/p>\n

„Ne, to ne\u2026 nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda,“ roz\u0161\u00ed\u0159il Bill o\u010di \u00fadivem. „To si d\u011bl\u00e1\u0161 srandu,“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral na Paula. Tom se ve sv\u00e9m k\u0159esle jen nepohodln\u011b o\u0161il, celkem mu to do praktik t\u00e9hle sekty zapadalo, tak\u017ee se ani nedivil.<\/div>\n

„Mn\u011b p\u0159ece taky unesli, Bille, asi to tady bude norm\u00e1ln\u00ed,“ podotkl.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ p\u0159ik\u00fdvl Paul. „Srandu si fakt ned\u011bl\u00e1m, bohu\u017eel, Bille. Nejsp\u00ed\u0161 m\u00e1me naho\u0159e rodiny, kter\u00fdm n\u00e1s ukradli, a oni si mysl\u00ed, \u017ee jsme d\u00e1vno mrtv\u00ed. Alespo\u0148 tak jsem si to po v\u0161ech informac\u00edch slo\u017eil dohromady. To ale nen\u00ed v\u0161echno, p\u00e1nov\u00e9,“ v\u00fdznamn\u011b se zad\u00edval i na Toma. „Jsme tady vlastn\u011b n\u011bco jako chovn\u00e1 stanice na nov\u00e9 lidstvo, a\u017e na to, \u017ee naho\u0159e se ned\u011bje to, co n\u00e1m tady cel\u00e1 l\u00e9ta \u0159\u00edkaj\u00ed. V\u0161echny ty katastrofy, kter\u00e9 n\u00e1m vypr\u00e1v\u011bli, jsou bu\u010f \u00fapln\u011b vymy\u0161len\u00e9, nebo vytr\u017een\u00e9 z kontextu; filmy, co jsme jako mal\u00ed museli sledovat, v\u0161echny ty hr\u016fzn\u00fd v\u00e1lky s miliony mrtv\u00fdch, jsou z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti jen jejich manipulace, to v\u0161echno skon\u010dilo p\u0159ed \u0161edes\u00e1ti lety, alespo\u0148 v Evrop\u011b ur\u010dit\u011b. Naho\u0159e se u\u017e dlouho podle Kata \u017eije celkem norm\u00e1ln\u011b, a my jsme tu zav\u0159en\u00ed jako pokusn\u00e9 krysy a slou\u017e\u00edme jako experiment kv\u016fli n\u011bjak\u00e9mu n\u00e1bo\u017eensk\u00e9mu maniakovi, kter\u00fd se rozhodl, \u017ee p\u0159ijde katastrofa a on bude pak vl\u00e1dnout lidstvu.“<\/p>\n

„No tak to je p\u011bkn\u00e1 pras\u00e1rna,“ pronesl Tom. „Ale nic nov\u00e9ho, dalo se to tu\u0161it,“ pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd zkoprn\u011ble z\u00edral na oba sv\u00e9 kamar\u00e1dy, a hlavou se mu nejsp\u00ed\u0161 honila nov\u00e1 informace o jeho minul\u00e9 rodin\u011b. Pokud n\u011bkde existovala jeho matka, v\u017edycky si o n\u00ed myslel, \u017ee to byla n\u011bjak\u00e1 nezodpov\u011bdn\u00e1 mrcha, co nechala svoje d\u00edt\u011b napospas ulici, ale te\u010f m\u011bl najednou \u00fapln\u011b jin\u00fd obr\u00e1zek. Pokud byl unesen\u00fd\u2026 ani si necht\u011bl p\u0159edstavovat, jak to doopravdy bylo. Musel by bre\u010det, a to se te\u010f sna\u017eil za ka\u017edou cenu potla\u010dit. Nepot\u0159eboval, aby ho ti dva ut\u011b\u0161ovali, cht\u011bl stejn\u011b tak jako Tom sly\u0161et, kv\u016fli \u010demu tu jeho kamar\u00e1d je.<\/div>\n

„Pr\u00e1v\u011b proto bych cht\u011bl zjistit, jak je to doopravdy,“ \u0159ekl Paul.<\/div>\n
„A to chce\u0161 ud\u011blat jak?“ oto\u010dil se na n\u011bho Tom. „Douf\u00e1m, \u017ee mysl\u00ed\u0161 na to sam\u00e9, co j\u00e1,“ pousm\u00e1l se na Paula.<\/div>\n
„Jo\u2026 budeme muset zdrhnout.“<\/p>\n

*H\u00fcne = n\u011bmecky obr<\/p>\n

autor: Janule<\/strong><\/div>\n

betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Bill se zarazil v p\u0159\u00edjemn\u00e9m \u0161oku z Tomova vyzn\u00e1n\u00ed, a najednou nev\u011bd\u011bl, jak m\u00e1 na jeho ne\u010dekan\u00e9 „J\u00e1 tebe taky“ vlastn\u011b reagovat. M\u011bl by pod\u011bkovat? Nebo ho pol\u00edbit? Nebo ml\u010det a jen k\u00fdvnout, \u017ee pochopil? Jedin\u00e9, co v tu chv\u00edli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-7573","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7573","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7573"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7573\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7573"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7573"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7573"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}