{"id":7579,"date":"2011-10-22T18:30:00","date_gmt":"2011-10-22T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7559"},"modified":"2011-10-22T18:30:00","modified_gmt":"2011-10-22T17:30:00","slug":"something-wicked","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/22\/something-wicked\/","title":{"rendered":"Something wicked"},"content":{"rendered":"
autor: Mary<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Tom sed\u011bl rozvalen\u00fd na pohovce, do u\u0161\u00ed mu \u0159vala hudba, kter\u00e1 hlasit\u011b dun\u011bla cel\u00fdm domem, a zm\u011b\u0165 bujar\u00fdch v\u00fdk\u0159ik\u016f v\u0161ech t\u011bch bav\u00edc\u00edch se lid\u00ed, v ruce dr\u017e\u00edc um\u011blohmotn\u00fd kel\u00edmek zpola napln\u011bn\u00fd alkoholem. Nepil v\u0161ak, pozoruj\u00edc kr\u00e1sn\u011b zlatavou barvu n\u00e1poje, krou\u017eil kel\u00edmkem mezi prsty a pono\u0159en do vlastn\u00edho nitra nevn\u00edmal nic kolem sebe. Ano, pil by. Pil by, kdyby v\u011b\u0159il, \u017ee mu to pom\u016f\u017ee zapomenout\u2026 na vlasy barvy havran\u00edch k\u0159\u00eddel, na alabastrovou tv\u00e1\u0159 a velk\u00e9 nevinn\u00e9 o\u010di\u2026 na<\/em> n\u011bj<\/em>.<\/p>\n

Ne, nesm\u011bl na n\u011bj myslet. Natr\u00e1pil se dost. Kolik jen za\u017eil bezesn\u00fdch noc\u00ed, kdy se b\u00e1l usnout, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee by n\u00e1sledoval jeden z t\u011bch<\/em> sn\u016f. Ze sn\u016f o jeho bratrovi. Ze sn\u016f, je\u017e i po sladkoboln\u00e9m procitnut\u00ed zanech\u00e1valy n\u00e1sledky v podob\u011b vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9ho se potom musel zbavovat, zat\u00edmco se hrub\u011b kousal do rt\u016f, aby alespo\u0148 trochu utlumil sv\u00e9 zoufal\u00e9 vzlyky. Kolikr\u00e1t se ho pak Bill r\u00e1no ptal, pro\u010d vypad\u00e1 tak unaven\u011b\u2026<\/p>\n

Zvedl o\u010di a pohledem hledal bratra mezi hordami tan\u010d\u00edc\u00edch t\u011bl, p\u00e1tral po t\u00e9 huben\u00e9 postav\u011b v d\u017e\u00edn\u00e1ch a \u00fazk\u00e9m tri\u010dku\u2026 St\u00e1l na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti, proti sob\u011b Andrease, a byl tak n\u00e1dhern\u00fd. H\u00e1dali se. Tom vid\u011bl, jak kolem sebe blon\u010f\u00e1k zb\u011bsile m\u00e1ch\u00e1 rukama a jak mu Bill konej\u0161iv\u011b pokl\u00e1d\u00e1 ruku na rameno, nesly\u0161el v\u0161ak, o co jde. Pak Andy vztekle zadupal a s na\u0161tvan\u00fdm v\u00fdrazem se ztratil v davu. Tom se vr\u00e1til pohledem k bratrovi a srdce se mu rozbu\u0161ilo, zjistil toti\u017e, \u017ee ho Bill up\u0159en\u011b pozoruje, p\u0159\u00edmo pod t\u00edm pohledem t\u00e1l. Uhnul o\u010dima. Kdy\u017e znovu zvedl hlavu, Bill u\u017e tam nebyl.<\/div>\n

\n
\n

Tom zklaman\u011b prot\u00e1hl obli\u010dej. Cht\u011bl se alespo\u0148 d\u00edvat, kdy\u017e se ho nemohl dotknout\u2026 bylo to pro n\u011bj utrpen\u00ed, m\u00edt ho denn\u011b nabl\u00edzku, a p\u0159itom p\u0159edst\u00edrat, \u017ee po n\u011bm netou\u017e\u00ed, zap\u00edrat to, co doopravdy c\u00edt\u00ed, dusit to v sob\u011b, proto\u017ee to prost\u011b nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9<\/em>\u2026 Zhluboka se napil a polo\u017eil kel\u00edmek na st\u016fl. Kdyby jen mohl n\u011bco ud\u011blat\u2026 zm\u011bnit. To. Jakkoli.<\/p>\n

Jakoby z nebe mu do kl\u00edna spadla d\u00edvka tak ne\u010dekan\u011b, a\u017e p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Byla v\u00fdrazn\u011b hezk\u00e1 a on z jej\u00edho hih\u0148\u00e1n\u00ed a ml\u017en\u00fdm z\u00e1vojem zahalen\u00fdch o\u010d\u00ed poznal, \u017ee je siln\u011b podnapil\u00e1, nejsp\u00ed\u0161 si v\u016fbec nebyla v\u011bdoma toho, komu to zrovna d\u0159ep\u00ed v n\u00e1ru\u010di. Bylo to snad znamen\u00ed? Sta\u010dilo by jen zav\u0159\u00edt o\u010di a p\u0159edstavit si, \u017ee jej\u00ed dob\u0159e tvarovan\u00e9 t\u011blo je sp\u00ed\u0161e chlapeck\u00e9 ne\u017e d\u00edv\u010d\u00ed, \u017ee dlouh\u00e9 vlasy nejsou blond, ale \u010dern\u00e9 jako noc, \u017ee ta k\u016f\u017ee, kterou mohl c\u00edtit pod rukama, nen\u00ed i v zim\u011b op\u00e1len\u00e1 dobronzova, n\u00fdbr\u017e \u010dist\u011b, panensky b\u00edl\u00e1\u2026 Bylo to tak jednoduch\u00e9, nep\u0159em\u00fd\u0161let, prost\u011b to ud\u011blat, \u017e\u00edt si sv\u016fj sen\u2026 Jen\u017ee nemohl. Proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee potom<\/em> by to bolelo je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/p>\n

Jemn\u011b ji odstr\u010dil ze sv\u00e9ho kl\u00edna a vstal. Cht\u011bl naj\u00edt Billa, musel<\/em> naj\u00edt Billa. Musel mu to \u0159\u00edct, bratr m\u011bl pr\u00e1vo to v\u011bd\u011bt. M\u011bl pr\u00e1vo v\u011bd\u011bt, \u017ee je milov\u00e1n. A silvestr k tomu p\u0159\u00edmo vyb\u00edzel, pro Toma to byla ide\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost, mohl by vstoupit do nov\u00e9ho roku s \u010dist\u00fdm \u0161t\u00edtem, bez v\u0161ech t\u011bch l\u017e\u00ed a p\u0159etv\u00e1\u0159ky, kterou tolik nen\u00e1vid\u011bl.<\/p>\n

Rozb\u011bhl se do schod\u016f. V\u011bd\u011bl, \u017ee je n\u011bkde naho\u0159e, c\u00edtil to sv\u00fdm neomyln\u00fdm instinktem dvoj\u010dat. Naho\u0159e se zasekl, skous\u00e1vaje si zuby spodn\u00ed ret. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co mu \u0159ekne. M\u00e1 to v\u016fbec ud\u011blat? Nem\u011bl by rad\u011bji zal\u00e9zt do kouta, ml\u010det a jen doufat, \u017ee ho to n\u011bkdy p\u0159ejde nebo \u017ee za n\u00edm Bill p\u0159ijde s\u00e1m? A m\u00e1 smysl doufat?<\/p>\n

Ne\u017e se sta\u010dil rozhodnout, zhasla v cel\u00e9m dom\u011b sv\u011btla. „Bille\u2026“ za\u0161eptal, jeho hlas se v\u0161ak z\u0159eteln\u011b rozlehl temnou chodbou, proto\u017ee v p\u0159\u00edzem\u00ed ztichla hudba. N\u011bkdo z\u0159ejm\u011b vypnul elekt\u0159inu, aby je nic neru\u0161ilo p\u0159i sledov\u00e1n\u00ed rachejtl\u00ed, kter\u00e9 se u\u017e te\u010f, p\u0159esto\u017ee bylo je\u0161t\u011b dlouho p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed, hlu\u010dn\u011b rozprsk\u00e1valy na obloze v gejz\u00edrech barev. Zelen\u00e1, \u010derven\u00e1, \u017elut\u00e1, a\u017e o\u010di p\u0159ech\u00e1zely.<\/p>\n

Tom zaslechl tich\u00e9 kroky.<\/p>\n

„Kdo -„<\/div>\n

„\u0160\u0161\u0161\u2026“ P\u0159eru\u0161ilo ho \u0161eptnut\u00ed tak tichounk\u00e9, \u017ee jej p\u0159es r\u00e1ny zven\u010d\u00ed sotva usly\u0161el. Po z\u00e1dech mu p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z, kroky se zastavily t\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u00edm. Chv\u00edli se nic ned\u011blo, Tom jen poulil o\u010di do absolutn\u011b neprostupn\u00e9 tmy a neodv\u00e1\u017eil se ani pohnout. Pak se jeho tv\u00e1\u0159e zlehka dotkly n\u011b\u010d\u00ed prsty. Prudce se nadechl a cht\u011bl promluvit, ale ne\u017e to stihl, ukazov\u00e1\u010dek mu m\u017eiku p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil rty. Poslu\u0161n\u011b zmlkl. Dla\u0148 se znovu vr\u00e1tila na jeho obli\u010dej a pokra\u010dovala do vlas\u016f v t\u00fdle. Na sv\u00e9 k\u016f\u017ei uc\u00edtil hork\u00fd dech a vz\u00e1p\u011bt\u00ed byly na jeho rtech pevn\u011b p\u0159itisknuty jin\u00e9. V\u0161echno se s n\u00edm zato\u010dilo, pootev\u0159el \u00fasta a v\u016fbec ho nezaj\u00edmalo, koho to k sob\u011b pustil, komu to dovolil vstoupit\u2026<\/p>\n

Dech se zrychloval a sv\u011bt kolem se rozpl\u00fdval, a\u017e zmizel \u00fapln\u011b. Tomovi se z hlavy vypa\u0159ilo naprosto v\u0161echno, najednou nebylo nic d\u016fle\u017eit\u00e9, jenom tahle chv\u00edle, ta bl\u00edzkost a d\u016fv\u011brnost, pocit, \u017ee je tu n\u011bkdo u n\u011bj, pro n\u011bj<\/em>\u2026 Nechal se l\u00edbat a s\u00e1m ochotn\u011b spolupracoval, vn\u00edmal jemn\u00e9 doteky rukou na sv\u00fdch ramenou. Palci hladil tv\u00e1\u0159, kterou m\u011bl p\u0159\u00edmo p\u0159ed sebou, a p\u0159ece ji nemohl vid\u011bt, roztou\u017een\u011b se tiskl ke \u0161t\u00edhl\u00e9mu t\u011blu, m\u011bl ho tak bl\u00edzko, p\u0159esto v\u0161ak d\u00e1l, ne\u017e mohl un\u00e9st. S obli\u010dejem zk\u0159iven\u00fdm slast\u00ed znovu a znovu laskal hebk\u00e9 rty, kter\u00e9 ho t\u00e9m\u011b\u0159 dusily sv\u00fdmi polibky. Dusily ho, ale on se nebr\u00e1nil, naopak se zoufalou touhou a p\u0159edstavou bratra vnikal jazykem st\u00e1le hloub\u011bji do t\u011bch sladk\u00fdch \u00fast, kter\u00e1 chutnala po tab\u00e1ku a \u010dokol\u00e1d\u011b.<\/p>\n

Rukama vjel do dlouh\u00fdch vlas\u016f hebk\u00fdch jako hedv\u00e1b\u00ed, a najednou poc\u00edtil pal\u010divou pot\u0159ebu dostat se bl\u00ed\u017e, b\u00fdt hloub\u011bji, c\u00edtit intenzivn\u011bji, m\u00edt v\u00edc\u2026 Stiskl ruku v p\u011bst a jemn\u011b zat\u00e1hl, ve snaze z\u00edskat lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup, aby se mohl op\u011bt hladov\u011b pono\u0159it do rt\u016f, kter\u00e9 ho p\u0159iv\u00e1d\u011bly k \u0161\u00edlenstv\u00ed, zat\u00edmco dlan\u00ed druh\u00e9 ruky sjel po p\u00e1te\u0159i a\u017e t\u011bsn\u011b nad zade\u010dek, aby se mohl p\u0159ibl\u00ed\u017eit, jak nejv\u00edc to \u0161lo. \u00dasta proti \u00fast\u016fm. Kl\u00edn proti kl\u00ednu.<\/p>\n

Tom \u0161okovan\u011b vyt\u0159e\u0161til o\u010di, kdy\u017e na sv\u00e9m stehn\u011b uc\u00edtil dotek ztopo\u0159en\u00e9ho mu\u017estv\u00ed. Byl to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit\u2026 ne nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Jen ne\u010dekan\u00fd, dosud nepoznan\u00fd. Nov\u00fd. Chlapec stoj\u00edc\u00ed naproti n\u011bmu se zarazil. P\u0159estal ho l\u00edbat a na chv\u00edli bylo dvoj\u00ed prudk\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed a jeho vlastn\u00ed zmaten\u00e9 my\u0161lenky to jedin\u00e9, co mohl Tom vn\u00edmat. Pak se ale chlapec, nedbaje toho, \u017ee m\u00e1 Tomovy prsty st\u00e1le je\u0161t\u011b pevn\u011b vpleten\u00e9 ve sv\u00fdch vlasech, prudce vysvobodil z jeho objet\u00ed a n\u011bkolika rychl\u00fdmi kroky se ztratil ve tm\u011b.<\/p>\n

„Ne\u2026“<\/p>\n

Tom nat\u00e1hl ruku p\u0159ed sebe, snad se ho pokou\u0161el zastavit a p\u0159iv\u00e9st zp\u00e1tky, snad si p\u0159\u00e1l vr\u00e1tit \u010das, aby to mohl za\u017e\u00edt je\u0161t\u011b jednou. Bylo to p\u0159ece tak kr\u00e1sn\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 jakoby to byl on<\/em>\u2026 Neudr\u017eel se na rozt\u0159esen\u00fdch nohou a klesl na kolena, ruku st\u00e1le nap\u0159ahuj\u00edc kamsi do neur\u010dita.<\/p>\n

„Necho\u010f.“<\/p>\n

Skoro si ani nev\u0161iml, \u017ee se znovu rozsv\u00edtila sv\u011btla. St\u00e1le kle\u010del na zemi, hlavu sklopenou, jednu dla\u0148 po\u0159\u00e1d pevn\u011b sev\u0159enou v p\u011bst tak, jak ji m\u011bl ve vlasech onoho nezn\u00e1m\u00e9ho chlapce. V\u0161iml si, \u017ee mu p\u00e1r vlas\u016f z\u016fstalo mezi prsty, hoch se mu z\u0159ejm\u011b vytrhl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 prudce. V\u0161echny byly dlouh\u00e9 a \u010dern\u00e9 jako uhel, jen jedin\u00fd – ach, Bille!<\/em> – byl b\u00edl\u00fd.<\/div>\n

„Bo\u017ee\u2026“ Tom vydechl a bla\u017een\u011b se usm\u00e1l. Tak\u017ee to byl doopravdy on\u2026 br\u00e1\u0161ka. Hladil ho. L\u00edbal ho. A nav\u00edc, na rozd\u00edl od Toma, musel nepochybn\u011b v\u011bd\u011bt, koho m\u00e1 p\u0159ed sebou, v\u017edy\u0165 si hr\u00e1l s jeho vlasy! Dokonce ho sly\u0161el mluvit. A p\u0159ece to ud\u011blal.<\/div>\n
Prvn\u00ed krok m\u011bli za sebou. Dal\u0161\u00ed z\u00e1visel jen a jen na Tomovi.<\/p>\n

Pomalu vstal a vydal se po lidupr\u00e1zdn\u00e9 a te\u010f u\u017e zase dokonale osv\u011btlen\u00e9 chodb\u011b k bratrovu pokoji. Vstoupil bez zaklep\u00e1n\u00ed, se srdcem bu\u0161\u00edc\u00edm a\u017e n\u011bkde v krku.<\/div>\n

„Pro\u010d nejsi dole?“ Bill zvedl hlavu, v o\u010d\u00edch se mu t\u0159pytilo p\u00e1r slz. Vlasy m\u011bl je\u0161t\u011b rozcuchan\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obvykle a rty mnohem \u010derven\u011bj\u0161\u00ed, skoro jako by se jen p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed s n\u011bk\u00fdm v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbal\u2026 Tom si t\u00e9m\u011b\u0159 bolestiv\u011b uv\u011bdomoval, jak je jeho bratr dokonal\u00fd. Dokonal\u00fd a\u2026 jeho? „Poh\u00e1dali jste se s Andym?“<\/div>\n
Bill si odfrkl a trhl rameny.<\/div>\n
„Je to idiot. Cht\u011bl vyst\u0159elovat petardy, tak jsem mu \u0159ekl, a\u0165 si d\u011bl\u00e1, co chce, ale \u017ee a\u017e mu to urve prsty, j\u00e1 ho do \u0161pit\u00e1lu nepovezu. A v\u0161ichni ostatn\u00ed u\u017e pili.“ Vstal z postele a s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima p\u0159istoupil na jedin\u00fd krok k bratrovi. „Nep\u0159i\u0161el jsi kv\u016fli Andymu,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
„Ne,“ souhlasil.<\/p>\n

Nedok\u00e1zal myslet, pohled na bratra ho rozpaloval, v jeho bl\u00edzkosti mu mozek vypov\u00eddal slu\u017ebu a z\u016fst\u00e1valy jenom smysly. A touha. Vzal ho opatrn\u011b za ruce a prudce ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. Bill to ne\u010dekal, v\u00e1ha jeho t\u011bla Tomovi m\u00e1lem vyrazila dech, jak ho bratr tvrd\u011b p\u0159irazil z\u00e1dy ke zdi. Nev\u0161\u00edmal si toho, pr\u00e1v\u011b te\u010f byly d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci ne\u017e nutnost kysl\u00edku. Rukama sjel na z\u00e1da a rty se dotkl Billova ucha.<\/div>\n

„V\u00edm, \u017ee jsi to byl ty.“<\/p>\n

Bill ztuhl. Popla\u0161en\u011b se mu sna\u017eil uhnout, ale Tom, kter\u00fd si ho po\u0159\u00e1d tiskl t\u011bsn\u011b k sob\u011b, mu v tom br\u00e1nil. Byl u\u017e tak daleko, sta\u010dilo jenom p\u00e1r slov, dotek\u016f, dot\u00e1hnout to do konce, a pak ho jenom dr\u017eet a u\u017e nikdy v\u00edc nepustit\u2026 m\u00edt ho jen pro sebe, nic v\u00edc si nep\u0159\u00e1l.<\/div>\n

„V\u00edm, \u017ee jsi to byl ty, kdo m\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed l\u00edbal, a chci ti \u0159\u00edct\u2026“ Uvolnil trochu sv\u00e9 sev\u0159en\u00ed a vzal bratrovu tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, aby se mu musel d\u00edvat do obli\u010deje. Usm\u00e1l se. „Chci ti \u0159\u00edct, \u017ee jsi to m\u011bl ud\u011blat u\u017e d\u00e1vno.“<\/p>\n

Hn\u011bd\u00e9 o\u010di zamrkaly p\u0159ekvapen\u00edm a pak se usm\u00e1ly. Ani jeden z nich u\u017e nep\u0159em\u00fd\u0161lel, co d\u011blaj\u00ed, bez zbyte\u010dn\u00fdch slov, kter\u00e9 c\u00edtili jako zdr\u017eov\u00e1n\u00ed, se Bill vrhnul bratrovi kolem krku a rty za\u00fato\u010dil na jeho \u00fasta. Vp\u00edjel se do nich, Tom mu \u017ehav\u00e9 polibky nad\u0161en\u011b opl\u00e1cel, nemohli se toho naba\u017eit. St\u00e1li by tam dlouho, l\u00edbali by se a jen dr\u017eeli jeden druh\u00e9ho v objet\u00ed, ale\u2026 u\u017e \u010dekali p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Tom vzal bratra za stehna t\u011bsn\u011b pod drobn\u00fdm zade\u010dkem a vyzvedl ho na sebe. N\u011bkolika nejist\u00fdmi kroky s Billem v n\u00e1ru\u010di p\u0159ekonal t\u011bch p\u00e1r metr\u016f, kter\u00e9 je d\u011blily od pohodl\u00ed \u0161irok\u00e9 postele, je\u017e nab\u00edzela vyhl\u00eddku na kone\u010dn\u00e9 spln\u011bn\u00ed jejich snu. A\u017e na to, \u017ee tentokr\u00e1t to byla skute\u010dnost.<\/p>\n

Ve\u0161ker\u00e9 oble\u010den\u00ed zmizelo, ani nev\u011bd\u011bli jak, prsty i rty se dot\u00fdkaly toho druh\u00e9ho, kdekoli to jen bylo trochu mo\u017en\u00e9, a rozehr\u00e1valy neskute\u010dn\u00fd souboj, jeho\u017e c\u00edlem ale nebylo zv\u00edt\u011bzit, n\u00fdbr\u017e zp\u016fsobit milenci tu nejv\u011bt\u0161\u00ed rozko\u0161 a slast. Jejich nah\u00e1 zpocen\u00e1 t\u011bla se o sebe t\u0159ela, nedok\u00e1zali tomu \u00fa\u017easn\u00e9mu pocitu, \u017ee jsou si kone\u010dn\u011b tak bl\u00edzko, odolat. Tom se poprv\u00e9 chv\u011bl pod n\u011b\u010d\u00edmi doteky. Proh\u00fdbal se pod Billem, nab\u00edzel se mu a s\u00e1m opl\u00e1cel ka\u017ed\u00fd letm\u00fd dotek dlan\u011b, ka\u017ed\u00e9 pohlazen\u00ed, ka\u017ed\u00fd polibek, v hlav\u011b m\u011bl pr\u00e1zdno, cel\u00e9 t\u011blo ho brn\u011blo a on tou\u017eil po jedin\u00e9m\u2026 odevzdat se bratrovi, d\u00e1t se mu bez okolk\u016f a se v\u0161\u00edm v\u0161udy\u2026<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, \u017ee to, co te\u010f d\u011bl\u00e1me, je h\u0159\u00edch?“ Bill se na okam\u017eik odtrhl od jeho k\u016f\u017ee, kterou a\u017e dote\u010f zahrnoval polibky, aby prozkoumal ka\u017ed\u00fd jej\u00ed nepatrn\u00fd kous\u00ednek, rty m\u011bl rud\u00e9 a n\u00e1dhern\u011b leskl\u00e9, o\u010di mu vzru\u0161en\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 z\u010dernaly.<\/div>\n

„V\u00edm,“ Tom sotva promluvil. Bylo mu \u00fapln\u011b jedno, jestli za tohle p\u0159ijde do pekla nebo ne, nez\u00e1le\u017eelo mu na tom, proto\u017ee on byl s Billem, m\u011bl ho u sebe a mohl ho m\u00edt\u2026 Co z\u00e1le\u017eelo na tom, co bude? P\u0159ibl\u00ed\u017eil se k bratrov\u00fdm \u00fast\u016fm a znovu do nich vnikl jazykem. Bo\u017ee, bylo to tak n\u00e1dhern\u00e9, n\u011bco takov\u00e9ho si v\u016fbec nedok\u00e1zal p\u0159edstavit. „Tak u\u017e to ud\u011blej, pros\u00edm\u2026“ Pod\u00edval se \u00fap\u011bnliv\u011b na Billa a k\u00fdvl dol\u016f, kde se mezi jeho stehny vyz\u00fdvav\u011b ty\u010dil vzru\u0161en\u00fd penis. „Chci, aby sis m\u011b vzal\u2026“<\/p>\n

A Bill neprotestoval. Nechal se v\u00e9st, kr\u00e1sn\u00fd, nad\u0161en\u00fd a neskute\u010dn\u011b v\u00e1\u0161niv\u00fd. Naposledy na n\u011bj up\u0159el t\u00e1zav\u00fd pohled, a kdy\u017e mu odpov\u011bd\u00ed bylo p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed, pono\u0159il se jedn\u00edm dlouh\u00fdm \u0161t\u00edhl\u00fdm prstem pomalu do bratrova t\u011bla. Tom vydechl. Bylo to ne\u010dekan\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9, c\u00edtit ho v sob\u011b\u2026 Bill p\u0159idal dal\u0161\u00ed prst, a proto\u017ee se nedo\u010dkal \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1porn\u00e9 reakce, po chv\u00edli se v bratrovi ocitnul i t\u0159et\u00ed. H\u00fdbal s nimi, sna\u017eil se ho p\u0159ipravit na t\u011bsn\u00e9 spojen\u00ed, ale skoro to nebylo ani pot\u0159eba, Tom byl dokonale uvoln\u011bn\u00fd a se slast\u00ed p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima si jeho dotyky u\u017e\u00edval. Bill vyt\u00e1hl prsty a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k bratrovi, na \u0161pi\u010dce sv\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed c\u00edtil teplo jeho poko\u017eky a cel\u00fd se chv\u011bl, jenom si p\u0159edstavil, co ho za chvilku \u010dek\u00e1. Tom otev\u0159el o\u010di a usm\u00e1l se na n\u011bj. S\u00e1m rozt\u00e1hl stehna od sebe, aby m\u011bl bratr lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup, nab\u00edzel mu sv\u00e9 t\u011blo i srdce, a v\u011bd\u011bl, \u017ee se mu nic nestane, proto\u017ee Bill bude o oboj\u00ed s l\u00e1skou pe\u010dovat. P\u0159it\u00e1hl si bratra k sob\u011b, aby ho mohl je\u0161t\u011b jednou hluboce pol\u00edbit, a pak si ho s\u00e1m nasm\u011broval do sv\u00e9ho hork\u00e9ho t\u011bla, hladov\u011b ho v sob\u011b p\u0159ijal, sv\u00edral jeho boky, tiskl se k n\u011bmu a na prudk\u00e9 p\u0159\u00edrazy odpov\u00eddal stejn\u011b prudk\u00fdmi pohyby p\u00e1nve. A p\u0159itom ho celou dobu l\u00edbal\u2026<\/p>\n

Ve chv\u00edli, kdy Bill hlasit\u011b vyk\u0159ikl a vyvrcholil hluboko v bratrovi, se z p\u0159\u00edzem\u00ed ozval nad\u0161en\u00fd j\u00e1sot a za okny se rozprsklo snad milion rachejtl\u00ed. \u010cas se p\u0159ehoupl p\u0159es p\u016flnoc a byl tady nov\u00fd rok. Rok, kter\u00fd – jak oba v\u011bd\u011bli – bude \u00fapln\u011b jin\u00fd ne\u017e ten p\u0159ede\u0161l\u00fd. Bill vyklouzl z bratra a polo\u017eil se vedle n\u011bj, hlavu na jeho hrudi, poslouchal, jak se jeho srdce pomalu zklid\u0148uje. Po n\u011bkolika minut\u00e1ch zvedl Tom hlavu z pol\u0161t\u00e1\u0159e a s \u00fasm\u011bvem pol\u00edbil bratra na \u010delo.<\/div>\n

„Takhle se slav\u00ed Silvestr\u2026“<\/p>\n

autor: Mary<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mary Tom sed\u011bl rozvalen\u00fd na pohovce, do u\u0161\u00ed mu \u0159vala hudba, kter\u00e1 hlasit\u011b dun\u011bla cel\u00fdm domem, a zm\u011b\u0165 bujar\u00fdch v\u00fdk\u0159ik\u016f v\u0161ech t\u011bch bav\u00edc\u00edch se lid\u00ed, v ruce dr\u017e\u00edc um\u011blohmotn\u00fd kel\u00edmek zpola napln\u011bn\u00fd alkoholem. Nepil v\u0161ak, pozoruj\u00edc kr\u00e1sn\u011b zlatavou barvu n\u00e1poje, krou\u017eil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7579","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7579","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7579"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7579\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7579"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7579"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7579"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}