{"id":7581,"date":"2011-10-22T17:00:00","date_gmt":"2011-10-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7561"},"modified":"2011-10-22T17:00:00","modified_gmt":"2011-10-22T16:00:00","slug":"just-my-boy-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/22\/just-my-boy-30\/","title":{"rendered":"Just my boy 30."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Saviour<\/p>\n

<\/strong> Odvr\u00e1til sv\u016fj pohled od v\u00fdlohy, jeho kroky zrychlily, sm\u011b\u0159ovaly st\u00e1le rychleji k velk\u00e9mu osv\u011btlen\u00e9mu vchodu do baru.<\/p>\n

Vb\u011bhl dovnit\u0159, prod\u00edral se davem tan\u010d\u00edc\u00edch t\u011bl a\u017e k barov\u00e9mu pultu, u n\u011bj\u017e zpomalil, jen na posledn\u00ed chv\u00edli p\u0159isko\u010dil k cizinci a k opil\u00e9mu mlad\u00edkovi, jen\u017e se chystal nap\u00edt z nab\u00edzen\u00e9 skleni\u010dky. Jeho ruka ji prudce vytrhla z rukou nezn\u00e1m\u00e9ho mu\u017ee a upustila ji.<\/p>\n

Barem se roznesl t\u0159\u00ed\u0161tiv\u00fd zvuk, jak sklo dopadlo na zem, rozt\u0159\u00ed\u0161tilo se na milion mal\u00fdch kousk\u016f. St\u0159epy se rozl\u00e9tly po podlaze, prot\u00e9kal mezi nimi obsah alkoholu.<\/p>\n

Jeho o\u010di sklopily sv\u016fj pohled, nechaly jej putovat po zbytc\u00edch skla. Netrvalo dlouho a on zahl\u00e9dl to, co bylo d\u016fvodem jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. Mal\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 rozpu\u0161t\u011bn\u00e1 tabletka, le\u017e\u00edc\u00ed mezi milionem drobn\u00fdch st\u0159\u00edpk\u016f. Ta sam\u00e1 tabletka, ji\u017e zahl\u00e9dl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, ji\u017e vhodil ten nezn\u00e1m\u00fd mu\u017e do skleni\u010dky s alkoholem. Do skleni\u010dky, jej\u00ed\u017e obsah m\u011bl vyp\u00edt jeho p\u00e1n.<\/p>\n

Tv\u00e1\u0159 mu\u017ee z\u016fstala jako vytesan\u00e1 z kamene, viditeln\u011b pobledla s pohledem na st\u0159epy povaluj\u00edc\u00ed se po podlaze. Poodstoupil od p\u0159iopil\u00e9ho mlad\u00edka a zbrun\u00e1tn\u011bl, vrhl se na chlapce stoj\u00edc\u00edho pobl\u00ed\u017e, a chytl jej za l\u00edmec, siln\u011b jej p\u0159itiskl na ze\u010f, nepo\u010d\u00edtal v\u0161ak s jeho reakc\u00ed.<\/p>\n

Jeho tv\u00e1\u0159 se zk\u0159ivila bolest\u00ed a on jej pustil, dlan\u011bmi si chytl zarudl\u00e9 m\u00edsto na obli\u010deji, kam mu mlad\u00edk u\u0161t\u011bd\u0159il r\u00e1nu. Oto\u010dil se, v jeho o\u010d\u00edch se zlostn\u011b zabl\u00fdsklo, jakmile se setkal s pevn\u00fdm, nel\u00edtostn\u00fdm pohledem nezn\u00e1m\u00e9ho mlad\u00edka.<\/div>\n

\n
\n

Ten mlad\u00fd chlapec nerozbil jen skleni\u010dku whisky. Rozbil bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se \u017ehavou noc s mlad\u00edkem st\u00e1le sed\u00edc\u00edm na barov\u00e9 \u017eidli. Sta\u010dilo tak m\u00e1lo\u2026 a ten p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd mlad\u00fd mu\u017e by dne\u0161n\u00ed noc str\u00e1vil jen v jeho posteli.<\/p>\n

„U\u017e nikdy, nikdy se k n\u011bmu nep\u0159ibli\u017euj!“<\/p>\n

Chlapcova tv\u00e1\u0159 zaho\u0159ela hn\u011bvem, jeho pevn\u00fd pohled vzplanul, odol\u00e1val rozzloben\u00e9mu pohledu mu\u017ee, jen\u017e ustoupil o krok vzad, jen naposled se k n\u011bmu oto\u010dil.<\/p>\n

„Tak si tu d\u011bvku o\u0161ukej s\u00e1m. Stejn\u011b je \u00fapln\u011b namol. P\u0159\u00edjemnou z\u00e1bavu,“ prskl vztekle, jeho tv\u00e1\u0159\u00ed prol\u00e9tl nep\u011bkn\u00fd \u00fa\u0161klebek, jak se naposled pod\u00edval na mlad\u00edka za chlapcov\u00fdmi z\u00e1dy.<\/p>\n

Oto\u010dil se, v tichosti se vr\u00e1til do jednoho z box\u016f, jen\u017e si pro tento ve\u010der zarezervoval.<\/p>\n

Tomova v\u00ed\u010dka se p\u0159iv\u0159ela, jeho rty opustil tich\u00fd, \u00falevn\u00fd v\u00fddech, jakmile zaznamenal pora\u017een\u00e9 odch\u00e1zej\u00edc\u00ed kroky cizince, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed pry\u010d z tohoto m\u00edsta. Nasucho polkl, h\u0159betem ruky set\u0159el n\u011bkolik mal\u00fdch kr\u016fp\u011bj\u00ed potu, je\u017e se objevily na jeho \u010dele. Vyhr\u00e1l.<\/p>\n

Oto\u010dil se a pohl\u00e9dl k barov\u00e9mu pultu, jeho kroky te\u010f zam\u00ed\u0159ily bl\u00ed\u017e, bl\u00ed\u017e k mlad\u00e9mu mu\u017ei, jen\u017e mu jako jedin\u00fd tady nebyl nezn\u00e1m\u00fdm. Poznal jej t\u00e9m\u011b\u0159 hned, v prvn\u00edm okam\u017eiku, jakmile jeho pohled zabloudil k v\u00fdloze, prohl\u00ed\u017eel si tv\u00e1\u0159e lid\u00ed tam uvnit\u0159. P\u0159estal je vn\u00edmat, jakmile mezi nimi spat\u0159il tu jeho.<\/p>\n

Jeho t\u011blo se jen z posledn\u00edch sil dr\u017eelo na barov\u00e9 \u017eidli, jeho hlava znaven\u011b spo\u010d\u00edvala na pevn\u00e9, barov\u00e9 desce, bez jedin\u00e9ho hnut\u00ed. O\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka podl\u00e9hala bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edmu se sp\u00e1nku a z jeho pootev\u0159en\u00fdch rt\u016f se linulo tich\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u00e9 muml\u00e1n\u00ed, v n\u011bm\u017e by n\u011bkdo jen sotva sm\u011bl rozpoznat smyslupln\u00e1 slova. Zvuky, je\u017e vyd\u00e1val, se podobaly sp\u00ed\u0161e p\u0159iopil\u00e9mu mrml\u00e1n\u00ed, ne\u017e rozumn\u00fdm v\u011bt\u00e1m.<\/p>\n

P\u0159istoupil bl\u00ed\u017e a pe\u010dliv\u011b si jej prohl\u00e9dl, jeho bystr\u00fdm o\u010d\u00edm neunikla mal\u00e1, drah\u00e1 kabelka le\u017e\u00edc\u00ed v mlad\u00edkov\u011b bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti. Vzal ji do rukou, nemusel hledat dlouho, aby objevil lesklou, ne p\u0159\u00edli\u0161 lehkou pen\u011b\u017eenku. Vzhl\u00e9dnul k mlad\u00e9mu mu\u017ei, ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 sp\u00edc\u00edmu na baru, a a\u017e pot\u00e9 k barmanovi, stoj\u00edc\u00edmu jen kousek od n\u011bj, jen\u017e si jej po celou dobu zaujat\u011b prohl\u00ed\u017eel.<\/p>\n

„Zaplat\u00edm ten \u00fa\u010det a tu rozbitou skleni\u010dku zvl\u00e1\u0161\u0165. Omlouv\u00e1m se.“<\/p>\n

Otev\u0159el pouzd\u00e9rko sv\u00e9ho p\u00e1na, zaplatil \u00fa\u010det, jen\u017e mu barman podal, jednou z mnoha bankovek, je\u017e se jeho o\u010d\u00edm naskytly hned, jakmile pouzd\u00e9rko otev\u0159el. Vr\u00e1cen\u00e9 pen\u00edze uschoval zp\u011bt a spolu s kabelkou bezpe\u010dn\u011b ulo\u017eil do sv\u00e9ho batohu tak, aby se \u017e\u00e1dn\u00e1 z cennost\u00ed jeho p\u00e1na neztratila. \u010c\u00e1stkou sv\u00fdch pen\u011bz uhradil rozbitou skleni\u010dku a pod\u011bkoval barmanovi, omluvil se je\u0161t\u011b jednou za mal\u00fd incident. Zb\u00fdvalo ji\u017e jen jedin\u00e9.<\/p>\n

Oto\u010dil se a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e k us\u00ednaj\u00edc\u00edmu mlad\u00edkovi, jeho dla\u0148 lehce spo\u010dinula na jeho pa\u017ei a jemn\u011b s n\u00edm zat\u0159\u00e1sla. Odpov\u011bd\u00ed mu bylo nesouhlasn\u00e9 zamru\u010den\u00ed, rozt\u011bkan\u00fd pohled dvou unaven\u00fdch, ospal\u00fdch o\u010d\u00ed, je\u017e se opile rozhl\u00e9dly kolem, nebyly schopny zaost\u0159it na \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159edm\u011bt, na nic. Ani na osobu, je\u017e do nich sm\u00ed\u0159liv\u011b pohl\u00e9dla.<\/p>\n

„P\u016fjdeme, ano?“ za\u0161eptal a vzal jeho chladn\u00e9 ruce do sv\u00fdch, pomohl mu opatrn\u011b sestoupit dol\u016f z vysok\u00e9 barov\u00e9 \u017eidle.<\/p>\n

Ospale p\u0159imhou\u0159il v\u00ed\u010dka, sna\u017eil se nevn\u00edmat hlasitou hudbu a hlasy lid\u00ed kolem. Udr\u017eel rovnov\u00e1hu a ud\u011blal prvn\u00ed krok, probral se, jakmile uc\u00edtil pevnou zem pod nohama. C\u00edtil, jak jej ten n\u011bkdo, dr\u017e\u00edc\u00ed jeho dlan\u011b ve sv\u00fdch, objal kolem pasu a vedl jej pry\u010d, nezn\u00e1mo kam.<\/p>\n

Ne\u0159e\u0161il to, nebylo to nic, co by jej v tuto chv\u00edli m\u011blo zaj\u00edmat. Jeho mozek byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zat\u00ed\u017een alkoholem a nar\u016fstaj\u00edc\u00ed \u00fanavou, ne\u017e aby nad t\u00edm mohl p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/p>\n

Ud\u011blal n\u011bkolik dal\u0161\u00edch krok\u016f vp\u0159ed, po boku toho nezn\u00e1m\u00e9ho, sta\u010dil poc\u00edtit na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i chladn\u00fd ve\u010dern\u00ed vzduch, jen\u017e jej po n\u00ed pohladil, d\u0159\u00edv, ne\u017e ztratil rovnov\u00e1hu. Jeho noha se zvrtla, sv\u011bt se s n\u00edm zato\u010dil a on padal, n\u00ed\u017e a n\u00ed\u017e\u2026<\/p>\n

Pooto\u010dil se a zastavil, jeho pohled se rychle sto\u010dil k osob\u011b po jeho boku. C\u00edtil, jak se t\u011blo vedle n\u011bj bezvl\u00e1dn\u011b sesunulo, jeho siln\u00e9 pa\u017ee jej sta\u010dily zachytit d\u0159\u00edv, ne\u017e se mohlo ocitnout na chladn\u00e9 zemi.<\/p>\n

Pomalu se sklonil a propletl ruku pod mlad\u00edkova kolena, vzal jej do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Nap\u0159\u00edmil se a pevn\u011b jej chytil, jeho tv\u00e1\u0159\u00ed prol\u00e9tl mal\u00fd \u00fasm\u011bv. Byl lehk\u00fd jako pe\u0159\u00ed\u010dko.<\/p>\n

C\u00edtil jeho t\u011bsnou bl\u00edzkost, obli\u010dej, jen\u017e zabo\u0159il do jeho krku, schoulil se v jeho n\u00e1ru\u010di, jako by ji nikdy necht\u011bl opustit.<\/p>\n

„Pot\u0159ebuju kolou\u0161ka\u2026 pot\u0159ebuju\u2026 \u0161ukat\u2026 pot\u0159ebuju, pot\u0159ebuju\u2026 mmm,“ opile zamru\u010del a op\u0159el se o chlapcovu hru\u010f, jeho hlava op\u011bt klesla \u00fanavou.<\/p>\n

Kr\u00e1\u010del temn\u00fdmi ulicemi no\u010dn\u00edho m\u011bsta s mlad\u00edkem v n\u00e1ru\u010di, naslouchal jeho nesouvisl\u00e9mu muml\u00e1n\u00ed, je\u017e se st\u00e1valo ti\u0161\u0161\u00edm, ust\u00e1valo s p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm sp\u00e1nkem, do n\u011bj\u017e upadal. C\u00edtil nezn\u00e1mou v\u016fni, alkoholov\u00fd od\u00e9r, v\u017edy kdy\u017e se k n\u011bmu mlad\u00edk p\u0159itiskl, t\u00ed\u017eiv\u011b vydechl do k\u016f\u017ee na jeho krku. Jeho opilost jej za\u010d\u00ednala usp\u00e1vat.<\/p>\n

Rozhl\u00e9dl se po jedn\u00e9 z ulic a p\u0159e\u0161el na jej\u00ed druhou stranu, zam\u00ed\u0159il d\u00e1l zn\u00e1mou cestou. Jejich c\u00edl se p\u0159ibli\u017eoval, ji\u017e brzy m\u011bli b\u00fdt na m\u00edst\u011b. Sta\u010dila jen mal\u00e1 chvilka cesty.<\/p>\n

Zahnul do dal\u0161\u00ed z ulic a pohl\u00e9dl do d\u00e1li, d\u0159\u00edv, ne\u017e shl\u00e9dnul dol\u016f na bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo mlad\u00edka tvrd\u011b sp\u00edc\u00edho v jeho n\u00e1ru\u010di.<\/p>\n

„U\u017e tam brzy budeme,“ za\u0161eptal a op\u011bt vykro\u010dil vp\u0159ed, k posledn\u00edmu \u00faseku jejich dlouh\u00e9 cesty.<\/p>\n<\/div>\n

*****<\/div>\n
\n

Mal\u00e1, drobn\u00e1 lampi\u010dka rozlila jasn\u00e9 paprsky sv\u00e9ho sv\u011btla, tlumen\u011b oz\u00e1\u0159ila mal\u00fd, skromn\u00fd pokoj.<\/p>\n

Ti\u0161e vstoupil dovnit\u0159, oto\u010dil se a loktem zav\u0159el dve\u0159e za sebou. Jeho kroky samy zam\u00ed\u0159ily ke k\u0159eslu na konci pokoje, u n\u011bj\u017e se zastavily.<\/p>\n

Poklekl a nahnul se ke k\u0159eslu, opatrn\u011b do n\u011bj polo\u017eil t\u011blo sp\u00edc\u00edho mlad\u00edka a vstal, jeho kroky se oto\u010dily k m\u011bkk\u00e9, pe\u010dliv\u011b ustlan\u00e9 posteli. Odkryl pe\u0159inu a upravil pol\u0161t\u00e1\u0159, p\u0159ipravil l\u016f\u017eko a \u00fahledn\u011b jej upravil. Srovnal posledn\u00ed z\u00e1hyb a oto\u010dil se, co nejti\u0161eji popo\u0161el zp\u011bt k mu\u017ei, st\u00e1le ti\u0161e sp\u00edc\u00edmu v jeho k\u0159esle.<\/p>\n

Klekl si p\u0159ed n\u011bj a vzal jednu jeho nohu do sv\u00fdch rukou, odepnul dlouh\u00fd, pevn\u00fd zip a zul jej. Opatrn\u011b, aby jej jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed neprobudilo, svl\u00e9kl jeho sako i ko\u0161ili, c\u00edtil siln\u00fd \u00fader cigaretov\u00e9ho kou\u0159e, j\u00edm\u017e byly mlad\u00edkovy svr\u0161ky nas\u00e1ty.<\/p>\n

Odlo\u017eil kousky jeho oble\u010den\u00ed stranou, jeho pohled se sklopil dol\u016f, k rozkroku. Rozt\u0159esen\u00fdmi prsty odepnul mal\u00fd knofl\u00ed\u010dek a zip \u00fazk\u00fdch, t\u011bsn\u00fdch kalhot, c\u00edtil horkost sv\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed, je\u017e zaho\u0159ely rum\u011bncem. Opatrn\u011b nadzvedl jeho boky a kalhoty p\u0159et\u00e1hl, pot\u00fdkal se s \u00fazk\u00fdmi, upl\u00fdmi nohavicemi do t\u00e9 chv\u00edle, ne\u017e se mu poda\u0159ilo je p\u0159et\u00e1hnout p\u0159es kotn\u00edky, zbavit mlad\u00edka p\u0159edposledn\u00edho svr\u0161ku.<\/p>\n

Nap\u0159\u00edmil se a posb\u00edral jeho svr\u0161ky ze zem\u011b, \u00fahledn\u011b je slo\u017eil a zanechal na k\u0159esle vedle n\u011bj. Jen jedin\u00fd svr\u0161ek z\u016fstal na jeho t\u011ble netknut\u00fdm.<\/p>\n

Sklonil se ke klidn\u011b sp\u00edc\u00edmu t\u011blu, vzal jej do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de a opatrn\u011b jej polo\u017eil do p\u0159ipraven\u00e9, m\u011bkk\u00e9 postele, s\u00e1m se posadil na jej\u00ed okraj.<\/p>\n

A\u017e te\u010f, te\u010f si za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat, co vlastn\u011b ud\u011blal. \u010ceho se za tu kr\u00e1tkou chvilku stihl dopustit. Neuva\u017eoval a ani se nerozhodoval, jeho mozek \u0161el mimo hru. Jednal a d\u011blal v\u011bci rychleji, ne\u017e nad nimi mohl pop\u0159em\u00fd\u0161let. Bylo to tak spont\u00e1nn\u00ed a automatick\u00e9, tak samoz\u0159ejm\u00e9 a bezmy\u0161lenkovit\u00e9. Byla to jeho prvn\u00ed reakce na to, co se odehr\u00e1valo p\u0159\u00edmo p\u0159ed jeho o\u010dima.<\/p>\n

Nikdy, je\u0161t\u011b nikdy nic takov\u00e9ho nepro\u017eil. Bylo to nejodv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed, co kdy ud\u011blal. Av\u0161ak v\u011bd\u011bl, \u017ee je to spr\u00e1vn\u00e9.<\/p>\n

Sklonil se a na okam\u017eik zav\u00e1hal, nesm\u011ble vzt\u00e1hnul dla\u0148, jeho rozt\u0159esen\u00e9 prsty jen jemn\u011b odrhnuly mal\u00fd, uhlov\u011b \u010dern\u00fd pram\u00ednek vlas\u016f, jen\u017e p\u0159ist\u00e1l na dlouh\u00fdch \u0159as\u00e1ch.<\/p>\n

Jeho dech se zatajil a on pohl\u00e9dl do klidn\u00e9 sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159e, je\u017e jej p\u0159itahovala, l\u00e1kala plach\u00fd pohled jeho o\u010d\u00ed. Nikdy se do n\u00ed ned\u00edval tak zbl\u00edzka, tak dlouho. Poka\u017ed\u00e9 se do n\u00ed dok\u00e1zal d\u00edvat jen n\u011bkolik vte\u0159in, ne\u017e selhal, jeho pohled se b\u00e1zliv\u011b sklopil p\u0159ed t\u00edm ledov\u00fdm, jen\u017e se k n\u011bmu uhran\u010div\u011b up\u00edral.<\/p>\n

Av\u0161ak te\u010f, te\u010f ji sm\u011bl pozorovat a d\u00edvat se do n\u00ed, jak dlouho jen cht\u011bl, obdivovat v\u0161echno to, co jeho o\u010di sm\u011bly spat\u0159it. Dlouh\u00e9, hust\u00e9 \u0159asy, je\u017e mohl po\u010d\u00edtat, pozorovat jejich jemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed. Na pohled sametov\u00e9, m\u011bkk\u00e9 rty, podobaj\u00edc\u00ed se barv\u011b pl\u00e1tk\u016f r\u016f\u017ee. Ple\u0165, b\u00edlou jako padl\u00fd sn\u00edh, kontrastuj\u00edc\u00ed s uhlov\u011b \u010dernou barvou vlas\u016f, klidn\u011b spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00edch na pol\u0161t\u00e1\u0159i.<\/p>\n

P\u0159isunul se bl\u00ed\u017e, jeho o\u010di hladily ka\u017ed\u00fd milimetr, ka\u017ed\u00fd mal\u00fd kousek t\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Neodolal a vzt\u00e1hnul prsty, jejich b\u0159\u00ed\u0161ka se jen lehce, jen na okam\u017eik dotkla jej\u00ed jemnosti, ne\u017e cukla, b\u00e1zliv\u011b se st\u00e1hla zp\u011bt.<\/p>\n

Copak jej tam mohl nechat? Nechat v rukou toho nezn\u00e1m\u00e9ho mu\u017ee, jen\u017e na n\u011bj dot\u00edral, osah\u00e1val jej po cel\u00e9m t\u011ble? Jen ne\u010dinn\u011b st\u00e1t a p\u0159ihl\u00ed\u017eet, jak mu do n\u00e1poje d\u00e1v\u00e1 pr\u00e1\u0161ek a nut\u00ed jej skleni\u010dku vyp\u00edt? Ten mu\u017e byl nebezpe\u010dn\u00fd a schopen \u010dehokoli, mohl jej pot\u00e9 vz\u00edt pry\u010d a jakkoli jej zneu\u017e\u00edt. A on se m\u011bl jen oto\u010dit, j\u00edt d\u00e1l a nezas\u00e1hnout?<\/div>\n

Ne, to by neud\u011blal. Jednal spont\u00e1nn\u011b a un\u00e1hlen\u011b, av\u0161ak v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed bylo spr\u00e1vn\u00e9. Neodpustil by si, kdyby jednal jinak, kdyby si z\u00e1m\u011brn\u011b nev\u0161\u00edmal toho, co se d\u011blo uvnit\u0159. Jeho srdce by mu to neodpustilo.<\/p>\n

Pozvedl sklopen\u00fd pohled a up\u0159el jej na sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159, av\u0161ak spat\u0159il n\u011bco, \u010deho si do t\u00e9to chv\u00edle nepov\u0161imnul. N\u011bco, co p\u0159ipoutalo jeho pozornost.<\/p>\n

Byla st\u00e1le stejn\u00e1, p\u0159eci v\u0161ak na n\u00ed pohled jeho o\u010d\u00ed nalezl n\u011bco odli\u0161n\u00e9ho. Jako by sp\u00e1nek dok\u00e1zal vyhnat ledovost, ten chlad, jen\u017e v n\u00ed p\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohledu nach\u00e1zel. Nebo se mu to jen zd\u00e1lo?<\/p>\n

Tich\u00e9 zamuml\u00e1n\u00ed jej probudilo z jeho my\u0161lenek a on naposled zamy\u0161len\u011b pohl\u00e9dl do tv\u00e1\u0159e, je\u017e se slab\u011b pohnula, odvr\u00e1tila se pry\u010d z dosahu slab\u00e9ho paprsku sv\u011btla, je\u017e mal\u00e1 lampa vyd\u00e1vala.<\/p>\n

Sklopil pohled sv\u00fdch o\u010d\u00ed a pomalu vstal, uchopil lem b\u00edl\u00e9 pe\u0159iny do rukou a pomalu, jemn\u011b s n\u00ed p\u0159ikryl nah\u00e9 odhalen\u00e9 t\u011blo sp\u00edc\u00edho mlad\u00e9ho mu\u017ee. Bylo to nejlep\u0161\u00ed, co pro n\u011bj mohl v tuto chv\u00edli ud\u011blat. <\/p>\n

autor: Rachel<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Saviour Odvr\u00e1til sv\u016fj pohled od v\u00fdlohy, jeho kroky zrychlily, sm\u011b\u0159ovaly st\u00e1le rychleji k velk\u00e9mu osv\u011btlen\u00e9mu vchodu do baru. Vb\u011bhl dovnit\u0159, prod\u00edral se davem tan\u010d\u00edc\u00edch t\u011bl a\u017e k barov\u00e9mu pultu, u n\u011bj\u017e zpomalil, jen na posledn\u00ed chv\u00edli p\u0159isko\u010dil k cizinci a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[415],"tags":[],"class_list":["post-7581","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-just-my-boy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7581","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7581"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7581\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7581"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7581"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7581"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}