{"id":7588,"date":"2011-10-21T17:00:00","date_gmt":"2011-10-21T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7568"},"modified":"2011-10-21T17:00:00","modified_gmt":"2011-10-21T16:00:00","slug":"who-am-i-52","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/21\/who-am-i-52\/","title":{"rendered":"Who am I? 52."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Kdy\u017e mi r\u00e1no zazvonil bud\u00edk, hned jsem vylezl. Zato s Tomem to ani nepohnulo, spal jako pa\u0159ez a ti\u0161e chr\u00e1pal, sem tam si dokonce pomlask\u00e1val. Byl v\u00e1\u017en\u011b roztomil\u00fd. Ud\u011blal jsem si rann\u00ed hygienu a u\u010desal se. V ta\u0161ce jsem na\u0161el tu\u017eku na o\u010di, tak jsem si je tro\u0161ku or\u00e1moval a rychle se p\u0159evl\u00e9knul. Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e si mus\u00edm br\u00e1t druh\u00fd den do pr\u00e1ce oble\u010den\u00ed, ve kter\u00e9m jsem p\u0159ede\u0161l\u00fd den ode\u0161el. Ale tohle von\u00ed po n\u011bm. C\u00edt\u00edm ho nejv\u00edc z tri\u010dka. Mmm, cel\u00fd den bude t\u00edm p\u00e1dem se mnou.<\/em> S\u00e1m pro sebe jsem se usm\u00e1l, jak d\u011btinsky uva\u017euju. Nakonec jsem se roze\u0161el je\u0161t\u011b do lo\u017enice. V noci sice \u0159\u00edkal, abych ho vzbudil, ale neud\u011bl\u00e1m to. Copak jde vzbudit tohle stvo\u0159en\u00ed? Nem\u016f\u017eu to ud\u011blat, to by byl h\u0159\u00edch.<\/em> Proto vynd\u00e1m ti\u0161e z ta\u0161ky blok a tu\u017eku, co u sebe st\u00e1le nos\u00edm. Chvilku p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, co napsat, ale nakonec za\u010dnu:<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, l\u00e1sko. Douf\u00e1m, \u017ee ses vyspal stejn\u011b tak dob\u0159e jako j\u00e1. Nezlob se, \u017ee jsem t\u011b nevzbudil, ale ne\u0161lo to, byl jsi tak hezky zachumlan\u00fd v pe\u0159in\u011b, rozvalen\u00fd p\u0159es p\u016fl postele a chr\u00e1pal jsi, \u017ee jsem si \u0159ekl, jak\u00fd by to byl h\u0159\u00edch, kdybych t\u011b vzbudil. Moc d\u011bkuju za n\u00e1dhern\u00fd ve\u010der. U\u017e te\u010f mi chyb\u00ed\u0161. Douf\u00e1m, \u017ee se co nejd\u0159\u00edve uvid\u00edme. Miluju t\u011b. B.“<\/p>\n

<\/em> Polo\u017e\u00edm to vedle n\u011bj na voln\u00e9 m\u00edsto na posteli. Je\u0161t\u011b asi minutu na n\u011bj kouk\u00e1m a rozpl\u00fdv\u00e1m se, ale kdy\u017e se kouknu na hodiny, vyt\u0159e\u0161t\u00edm o\u010di a rozejdu se do chodby. Obuju se a pak ti\u0161e odejdu. Celkem rychl\u00fdm krokem se rozejdu na autobus. To zase bude den\u2026<\/em><\/div>\n

\n
<\/p>\n

<\/em> TOM<\/p>\n

<\/strong> Probud\u00ed m\u011b paprsky slunce dopadaj\u00edc\u00ed na moji postel. P\u00e1l\u00ed m\u011b z toho z\u00e1da. Div\u00edm se, \u017ee to slunce po\u0159\u00e1d tak pra\u017e\u00ed, i kdy\u017e u\u017e je podzim. Hmm\u2026 ka\u0161lu na to.<\/em> Za\u010dnu hmatat po posteli, abych si na\u0161el Billa a p\u0159itulil si ho k sob\u011b, jenom\u017ee zjist\u00edm, \u017ee je postel pr\u00e1zdn\u00e1. Ihned rozlep\u00edm o\u010di, a kdy\u017e si p\u0159ivyknu sv\u011btlu, rozhl\u00e9dnu se. V 7 r\u00e1no rozhodn\u011b nen\u00ed tolika sv\u011btla.<\/div>\n

„Bille?“ zavol\u00e1m po byt\u011b a pod\u00edv\u00e1m se na hodiny. Jako by m\u011b n\u011bkdo p\u0159et\u00e1hnul p\u00e1nv\u00ed po hlav\u011b. „Bille!“ k\u0159iknu a za\u010dnu l\u00e9zt z postele. U\u017e je 11! Jak to, \u017ee m\u011b sakra nevzbudil?! Jasn\u011b jsem mu \u0159ekl, aby m\u011b vzbudil! No\u2026 te\u010f u\u017e nem\u00e1 cenu n\u011bkam l\u00e9zt.<\/em><\/div>\n
Nat\u00e1hnu se pro iPhone a vyto\u010d\u00edm \u010d\u00edslo toho zlosyna. Chv\u00edli to vyzv\u00e1n\u00ed, a\u017e se ozve Martha.<\/div>\n
„Ahoj, Bill tady nen\u00ed, nechal si tu jen mobil,“ vyp\u00e1l\u00ed hned.<\/div>\n
„Ahoj. No a nem\u016f\u017ee\u0161 mu ho don\u00e9st, pros\u00edm t\u011b? Je to v\u00e1\u017en\u011b stra\u0161n\u011b nutn\u00fd,“ nahod\u00edm tragick\u00fd t\u00f3n. No jo, jsem dobr\u00e1 here\u010dka, j\u00e1 v\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Zas abych ho \u0161la hledat, po\u010dkej,“ \u0159ekne a jde i s mobilem kamsi. „Bille! … Tr\u00fcmpere!“ sly\u0161\u00edm, jak je\u010d\u00ed. „No vezmi si to. Vol\u00e1 ti mil\u00e1\u010dek a je to pr\u00fd nutn\u00fd,“ zaslechnu ji je\u0161t\u011b. Slepice.<\/p>\n

<\/em> „Ahoj, Tomi,“ zaslechnu kone\u010dn\u011b Bill\u016fv hlas, je cel\u00fd zad\u00fdchan\u00fd. Schv\u00e1ln\u011b nahod\u00edm co nejnasran\u011bj\u0161\u00ed t\u00f3n, kter\u00fd svedu.<\/div>\n

„Nazdar, Tr\u00fcmpere,“ zavr\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Ahm, co se d\u011bje?“ \u0159ekne nerv\u00f3zn\u011b. Z\u0159ejm\u011b se toho t\u00f3nu zalekl.<\/div>\n
„Co si jako mysl\u00ed\u0161? Ne\u0159ekl jsem ti n\u00e1hodou, abys m\u011b vzbudil?“ Chud\u00e1k se ur\u010dit\u011b boj\u00ed.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b necht\u011bl budit. Ty jsi tak hezky spal,“ \u0159ekne. Proto\u010d\u00edm o\u010di. Tak on m\u011b nevzbud\u00ed jen proto, \u017ee jsem hezky spal? Bo\u017ee, to je trdlo. Na n\u011bj se fakt ned\u00e1 ani zlobit. Ne, \u017ee bych se snad doopravdy zlobil. „Tome,“ \u0159ekne ti\u0161e. „\u2026\u010detl jsi ten vzkaz?“ Vzkaz?<\/em><\/div>\n
„Jak\u00fd vzkaz?“ podiv\u00edm se.<\/div>\n
„Oh, psal jsem ti vzkaz. M\u00e1\u0161 ho vedle sebe v posteli,“ zasm\u011bje se. St\u00e1hnu obo\u010d\u00ed a rozhl\u00e9dnu se.<\/div>\n
„Ah, u\u017e ho vid\u00edm,“ vydechnu. Nat\u00e1hnu se pro n\u011bj a za\u010dtu se. „Dobr\u00e9 r\u00e1no, l\u00e1sko. Douf\u00e1m, \u017ee ses vyspal stejn\u011b tak dob\u0159e, jako j\u00e1\u2026 bl\u00e1bl\u00e1bl\u00e1\u2026“ povzdechnu. P\u0159e\u010dtu si zbytek jen v duchu.<\/p>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee ti alespo\u0148 ujel autobus a bol\u00ed t\u011b nohy, proto\u017ee jsi musel j\u00edt p\u011b\u0161ky,“ \u0159eknu zlomysln\u011b a za\u0161kleb\u00edm se pobaven\u011b.<\/div>\n

„Ale no tak. J\u00e1 t\u011b cht\u011bl jen nechat vyspat, to je tak \u0161patn\u00fd?“ posmutn\u00ed do telefonu. Tomu se za\u010dnu sm\u00e1t.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee se na tebe opravdu zlob\u00edm? V\u017edy\u0165 to j\u00e1 ani neum\u00edm, ty bl\u00e1z\u00ednku,“ zavrt\u00edm hlavou.<\/div>\n
„Mm, ty jsi bl\u00e1z\u00ednek,“ zasm\u011bje se. „A to ses probudil a\u017e te\u010f?“<\/div>\n
„Jo, zas mi sv\u00edtilo do ksichtu to pod\u011blan\u00fd slunce. Asi nech\u00e1m tady to okno zad\u011blat,“ post\u011b\u017euju si.<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161, kolik je u\u017e hodin?“ zasm\u011bje se zase.<\/div>\n
„J\u00f3, no,“ uchechtnu se.<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi, \u017ee bych si k tob\u011b te\u010f nejrad\u0161i p\u0159ilehnul,“ \u0161eptne. Oh, ur\u010dit\u011b se kv\u016fli mn\u011b v\u016fbec nevyspal. Musel jsem si vymyslet, \u017ee se chci milovat, zrovna kdy\u017e mus\u00ed brzy vst\u00e1vat do pr\u00e1ce. Idiote.<\/div>\n
„To jsi tak unaven\u00fd?“ posmutn\u00edm.<\/div>\n
„Ale to ani ne, jen bych cht\u011bl le\u017eet u tebe a b\u00fdt s tebou.“ Ach jo. Jako kdyby mi mluvil z du\u0161e. Asi n\u00e1s k sob\u011b nech\u00e1m p\u0159i\u0161\u00edt jako siamsk\u00e1 dvoj\u010data.<\/div>\n
„Oh, brou\u010dku,“ povzdechnu.<\/p>\n

„Ten v\u010derej\u0161ek byl n\u00e1dhernej,“ vydechne po chv\u00edli ticha. „V\u00ed\u0161, co to pro m\u011b znamenalo?“<\/div>\n

„Pro m\u011b moc,“ usm\u011bju se. Sice m\u011b po\u0159\u00e1d pobol\u00edv\u00e1 zadek, ale nelituju toho. Bylo tak dokonal\u00fd c\u00edtit ho cel\u00e9ho v sob\u011b. Jeho zadek pro m\u011b bylo jako afrodiziakum, ale tohle bylo teprve n\u011bco.<\/div>\n
„Pro m\u011b taky. Zase jsme se posunuli d\u00e1l.“<\/div>\n
„Jo, to m\u00e1\u0161 pravdu. M\u00e1m z toho radost.“ Mus\u00edm se usm\u00e1t je\u0161t\u011b v\u00edc. „Billy?“<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Kam by sis p\u0159\u00e1l, aby se n\u00e1\u0161 vztah d\u00e1l sunul?“ zept\u00e1m se ti\u0161e. Docela m\u011b zaj\u00edm\u00e1, co si od na\u0161eho vztahu slibuje nebo o\u010dek\u00e1v\u00e1. R\u00e1d bych v\u011bd\u011bl jeho p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Jen a jen dop\u0159edu. Aby se\u2026 jen hezky rozv\u00edjel a s\u00edlil,“ po\u0161ept\u00e1, „a stejn\u011b v\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee se s tebou jednou o\u017een\u00edm,“ zasm\u011bje se ti\u0161e. Tomu se za\u010dnu sm\u00e1t.<\/div>\n
„Na to zapome\u0148. J\u00e1 se budu \u017eenit. Ty se bude\u0161 vd\u00e1vat,“ po\u0161klebuju se mu. Tak r\u00e1d ho provokuju.<\/div>\n
„Budeme se \u017eenit oba, ty trubko,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„N\u00e9, n\u00e9,“ ok\u0159iknu ho se sm\u00edchem. „Ty se bude\u0161 vd\u00e1vat.“<\/div>\n
„Ne, budu se \u017eenit a ty taky,“ sm\u011bje se.<\/div>\n
„Zapome\u0148,“ \u0161kleb\u00edm se na mobil m\u00edsto toho, abych se \u0161klebil na n\u011bj.<\/p>\n

„A kdy\u017e u\u017e jsme u toho\u2026 Ty by sis m\u011b vzal?“<\/div>\n

„N\u00f3\u00f3\u00f3\u2026“ zamysl\u00edm se. J\u00e1 s\u00e1m nev\u00edm. Jsme spolu kr\u00e1tce, ale jednou bych si to mo\u017en\u00e1 um\u011bl p\u0159edstavit.<\/div>\n
„No?“<\/div>\n
„Jednou mo\u017en\u00e1 ano,“ pousm\u011bju se. Bill ani necekne. Co jsem \u0159ekl \u0161patn\u011b? To \u010dek\u00e1, \u017ee mu hned \u0159eknu ano? Jsme spolu tak kr\u00e1tce. Tak ml\u010d\u00edm taky.<\/div>\n
„To mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?“ \u0159ekne po chvilce ticha.<\/div>\n
„\u2026 ano,“ odpov\u00edm.<\/div>\n
„J\u00e1 se snad v\u00e1\u017en\u011b budu vd\u00e1vat\u2026 teda \u017eenit,“ oprav\u00ed se a uchechtne.<\/div>\n
„Nep\u0159eh\u00e1n\u011bj, zlato. Jsme spolu zat\u00edm jen kr\u00e1tce,“ zasm\u011bju se. „Nav\u00edc, pro m\u011b pap\u00edry nic neznamenaj\u00ed. J\u00e1 jsem r\u00e1d, kdy\u017e jsi hlavn\u011b se mnou.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, je to jen legrace,“ \u0159ekne a zaslechnu lehk\u00fd sm\u00edch. „Tak to jsme na tom stejn\u011b. Kus pap\u00edru je nic.“<\/div>\n
„Ale ty prst\u00fdnky, hmm,“ zacul\u00edm se.<\/div>\n
„A co oblek, hm?“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Do toho bys m\u011b nedostal,“ za\u010dnu se sm\u00e1t. „Oblek jsem m\u011bl naposledy na maturi\u0165\u00e1ku a v\u00edckr\u00e1t u\u017e ho na sebe nevezmu.“ Vzpom\u00edn\u00e1m si na matur\u00e1k. Byli jsme se v\u0161ema tak o\u017eral\u00fd a j\u00e1 pak prcal s tou libovou blond\u00fdnou. Mysl\u00edm, \u017ee se jmenovala Lena nebo tak. U\u017e si j\u00ed moc nepamatuju.<\/p>\n

„Cht\u011bl bych t\u011b v n\u011bm vid\u011bt. Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt zatracen\u011b sexy,“ pomlaskne. „Ale te\u010f jsi ur\u010dit\u011b v\u00edc. Vsad\u00edm se, \u017ee le\u017e\u00ed\u0161 na z\u00e1dech, odkryt\u00fd a pe\u0159inu m\u00e1\u0161 jen p\u0159es jedno stehno, hm?“<\/div>\n

„Dobr\u00fd pokus, skoro ses strefil. Jen mal\u00fd detail. Le\u017e\u00edm na b\u0159i\u0161e,“ sm\u011bju se.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b ses p\u0159eto\u010dil,“ za\u010dne se sm\u00e1t.<\/div>\n
„Ne, ne. Probudil jsem se s hlavou zabo\u0159enou v tv\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i jako obvykle, kdy\u017e tu nejsi,“ za\u0161kleb\u00edm se.<\/div>\n
„Mhh, \u00fapln\u011b t\u011b vid\u00edm. Jinak, m\u00e1m t\u011b s sebou. Dokonale mi po tob\u011b von\u00ed tri\u010dko,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
Tomu se za\u010dnu sm\u00e1t. „To m\u00e1\u0161 u sebe jako rad\u011bji tri\u010dko ne\u017e m\u011b, jo? No tak to jsem se urazil.“<\/div>\n
„Ne, nem\u00e1m, ale ty tu nejsi. A\u017e u m\u011b bude\u0161, tak to tri\u010dko si snad i sund\u00e1m a natisknu si t\u011b na sebe,“ zasm\u011bje se. M\u00e1m chu\u0165 za n\u00edm jet a zas si u\u017e\u00edt v tom super skladu.<\/em><\/div>\n
„Hmm, to zn\u00ed dob\u0159e,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e t\u011b zase budu m\u00edt u sebe,“ povzdechne. To mi sta\u010dilo.<\/em><\/div>\n
„Oh, j\u00e1 taky. P\u011bkn\u011b t\u011b poma\u010dk\u00e1m a pomuchluju,“ zasm\u011bju se. Pomalu se posad\u00edm. „Budu kon\u010dit. P\u016fjdu do sprchy.“<\/div>\n
„Wow, tak to se t\u011b\u0161\u00edm. Dob\u0159e, ut\u00edkej a po\u0159\u00e1dn\u011b se umyj,“ sm\u011bje se.<\/div>\n
„Budu si p\u0159edstavovat, \u017ee jsi u m\u011b, trochu si ho pohon\u00edm a pak se p\u016fjdu naj\u00edst, mami,“ za\u010dnu se tlemit. Bill se za\u010dne hrozn\u011b sm\u00e1t.<\/div>\n
„Ty\u2026 ty truhl\u00edku,“ sm\u011bje se, „jo, po\u0159\u00e1dn\u011b si to ud\u011blej,“ \u0159ekne pak u\u017e klidn\u011bji.<\/div>\n
„Nachyt\u00e1m ti sperma do skleni\u010dky. Pa,“ za\u010dnu se sm\u00e1t je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„To nemus\u00ed\u0161, ale d\u00edky,“ tlem\u00ed se taky, „pros\u00edm t\u011b, jdi se u\u017e umejt, prober se a j\u00e1 jdu, v\u00ed\u0161 kam? Do reg\u00e1l\u016f ve sklad\u011b,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Mysli na m\u011b a na n\u00e1\u0161 sex tam. P\u00e1,“ zahul\u00e1k\u00e1m se sm\u00edchem do mobilu a rad\u011bji zav\u011bs\u00edm. Hned vysko\u010d\u00edm z postele a let\u00edm do sprchy. Vykon\u00e1m hygienu, n\u011bco m\u00e1lo poj\u00edm, a kdy\u017e se obl\u00e9knu, p\u00e1d\u00edm za mou l\u00e1skou.<\/p>\n

Vejdu do butiku, kde si samoz\u0159ejm\u011b na kase – tentokr\u00e1t – lakuje Martha nehty.<\/div>\n

„\u010cau, Martho,“ pozdrav\u00edm ji vesele. „Je Bill ve skladu?“<\/div>\n
„\u010cau,“ oplat\u00ed mi lhostejn\u011b pozdrav. „Jo, je tam.“<\/div>\n
„D\u00edky.“ Nev\u0161\u00edm\u00e1 si m\u011b. Asi si u\u017e zvykla a bere m\u011b jako samoz\u0159ejmost. Pobaven\u011b se rozejdu dozadu a seb\u011bhnu schody do skladu. Rozejdu se hlavn\u00ed uli\u010dkou a d\u00edv\u00e1m se do v\u0161ech stran, abych n\u00e1hodou Billa nep\u0159ehl\u00e9dnul. Nikde ho ale nevid\u00edm. Snad zas neleze n\u011bkde naho\u0159e.<\/em> Za\u010dnu se d\u00edvat do horn\u00edch reg\u00e1l\u016f a zase proch\u00e1z\u00edm celou uli\u010dku. Kone\u010dn\u011b ho uvid\u00edm v jedn\u00e9 z nich. Sed\u00ed klidn\u011b a\u017e v horn\u00ed polici, listuje \u010dasopisem a kou\u0159\u00ed. Cht\u011bl bych m\u00edt jeho pr\u00e1ci. On se tak d\u011bsn\u011b chud\u011brka nad\u0159e.<\/em><\/div>\n
„Co se to tu fl\u00e1k\u00e1\u0161, Tr\u00fcmpere?“ zahul\u00e1k\u00e1m a za\u010dnu se sm\u00e1t.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i!“ vyjekne na cel\u00fd sklad, „ty\u2026 Kaulitzi, j\u00e1 se skoro sp\u00e1lil, jak jsem se leknul. Co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ zasm\u011bje se a rozejde se po reg\u00e1lu s cigaretou u pusy.<\/div>\n
„Lek\u00e1\u0161 se, proto\u017ee nem\u00e1\u0161 \u010dist\u00fd sv\u011bdom\u00ed. Kdybys pracoval a neulejval se, nelekl by ses,“ vypl\u00e1znu na n\u011bj pobaven\u011b jazyk a dojdu a\u017e k n\u011bmu. Nat\u00e1hnu k n\u011bmu ruce, aby ke mn\u011b slezl.<\/p>\n

„Cht\u011bl jsem si jenom v klidu zap\u00e1lit. Martha by m\u011b za to asi se\u017erala, tak jsem to ud\u011blal takhle tajn\u011b, no,“ ucul\u00ed se a leze pomalu po \u0161pryclech dol\u016f, dr\u017e\u00ed se jen jednou rukou, proto\u017ee v druh\u00e9 dr\u017e\u00ed cigaretu. Jakmile na n\u011bj dos\u00e1hnu, sund\u00e1m si ho s\u00e1m a polo\u017e\u00edm na zem. Je\u0161t\u011b mi spadne a co j\u00e1 pak tady s n\u00edm.<\/em><\/div>\n

„Jen kdybys nekecal, ty malej lh\u00e1\u0159i,“ zasm\u011bju se a pol\u00edb\u00edm ho.<\/div>\n
„Mmm,“ oplat\u00ed mi to a omot\u00e1 mi ruku kolem krku, „nekec\u00e1m,“ ol\u00edzne si rty. Vyman\u00edm mu z prst\u016f cigaretu a pot\u00e1hnu z n\u00ed.<\/div>\n
„Neku\u0159, \u0161kod\u00ed ti to zdrav\u00ed,“ zasm\u011bju se a vyfouknu kou\u0159.<\/div>\n
„To \u0159\u00edk\u00e1 ten pravej,“ vezme si ji nazp\u011bt a pot\u00e1hne si taky. Nahne se ke mn\u011b a l\u00edbne m\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e mi vdechne kou\u0159 do plic. Se sm\u00edchem se od n\u011bj odtrhnu a fouknu mu to p\u0159\u00edmo do obli\u010deje. Za\u0161kleb\u00ed se a se sm\u00edchem p\u0159iv\u0159e o\u010di.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co tohle gesto znamen\u00e1?“ zept\u00e1 se se sm\u00edchem. Co jako?<\/em><\/div>\n
„Hmmm, ne. Pov\u011bz mi to,“ zacul\u00edm se a omot\u00e1m kolem jeho pasu pa\u017ee. Nahne se ke mn\u011b, p\u0159\u00edmo k uchu.<\/div>\n
„\u017de m\u011b chce\u0161,“ vydechne. Pak se zase odt\u00e1hne a nevinn\u011b se ucul\u00ed. „Dej si pozor, kam to fouk\u00e1\u0161.“ Co pros\u00edm?<\/em> Nem\u016f\u017eu se neza\u010d\u00edt sm\u00e1t.<\/div>\n
„Jak jsi p\u0159i\u0161el na takovou blbost, \u017ee tohle znamen\u00e1, \u017ee t\u011b chci?“ chrocht\u00e1m sm\u00edchy. On se snad zbl\u00e1znil.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 na to nep\u0159i\u0161el, bo\u017ee. To se \u0159\u00edk\u00e1 u\u017e hrozn\u011b dlouho. Myslel jsem, \u017ee to v\u00ed\u0161,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Jo? A kdo ti to \u0159ekl, proboha? Martha to p\u0159e\u010detla v n\u011bjak\u00e9m tom sv\u00e9m chytr\u00e9m \u010dasopisu, kdy\u017e si naho\u0159e pilovala dr\u00e1py?“ sm\u011bju se d\u00e1l a krout\u00edm hlavou. To nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Kdo mu zas nakecal takov\u00fd blud do hlavy? On taky v\u011b\u0159\u00ed ka\u017ed\u00e9 sra\u010dce.<\/em> Lehce do m\u011b \u0161\u0165ouchne.<\/div>\n
„To se prost\u011b \u0159\u00edk\u00e1. U\u017e kdy\u017e jsem byl na z\u00e1kladce, ka\u017ed\u00fd to znal,“ sm\u011bje se se mnou. „Je to blbost, ale j\u00e1 ti to \u0159\u00edct musel.“<\/div>\n
Tomu se za\u010dnu sm\u00e1t je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/p>\n

„Jenom\u017ee kdy\u017e ty jsi byl na z\u00e1kladce, tak byla je\u0161t\u011b doba kamenn\u00e1, mil\u00fd Bille. U\u017e si spoustu v\u011bc\u00ed nepamatuje\u0161 a plete\u0161.“ Tak d\u011bsn\u011b m\u011b bav\u00ed ho provokovat. Obzvl\u00e1\u0161\u0165, co se t\u00fd\u010de jeho v\u011bku. Je na n\u011bj tak h\u00e1kliv\u00fd. Ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no jsem si v\u0161\u00edmal, jak se prohl\u00ed\u017eel v zrcadle, zda se mu u\u017e ned\u011blaj\u00ed vr\u00e1sky.<\/em><\/div>\n

„Chce\u0161 t\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jsem starej?“ d\u00e1 si ruce v bok a sna\u017e\u00ed se o v\u00e1\u017en\u00fd pohled. No ne\u0159\u00edk\u00e1m to?<\/em><\/div>\n
„Yeah,“ k\u00fdvnu se sm\u00edchem a schv\u00e1ln\u011b zam\u011b\u0159\u00edm pohled k jeho o\u010d\u00edm. „U\u017e se ti d\u011blaj\u00ed vr\u00e1sky, v\u00ed\u0161 o tom?“ P\u00e1rkr\u00e1t zamrk\u00e1.<\/div>\n
„Ne, to je od sm\u00edchu!“ prskne hned a za\u010dne se sm\u00e1t. To u\u017e zkr\u00e1tka nevydr\u017e\u00edm a dostanu opravdu \u0161\u00edlen\u00fd z\u00e1chvat sm\u00edchu, a\u017e m\u011b rozbol\u00ed b\u0159icho. Bill se op\u0159e o reg\u00e1l a sm\u011bje se se mnou. Pro\u010d si ner\u00fdpnout je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/em> P\u0159estanu se sm\u00e1t a jenom na n\u011bj kouk\u00e1m v n\u00e1znaku, \u017ee n\u011bco chci \u0159\u00edct. Podzvedne obo\u010d\u00ed a \u010dek\u00e1, co ze m\u011b vypadne.<\/div>\n
„J\u00e1 to sice necht\u011bl vytahovat, ale kdy\u017e jsme u toho st\u00e1\u0159\u00ed, v\u0161iml sis, \u017ee se ti d\u011bl\u00e1 celulitida na zadku a stehnech, Bille?“ zept\u00e1m se v\u00e1\u017en\u011b. Dr\u017e\u00edm v sob\u011b sm\u00edch, jak to jenom jde. Skoro se a\u017e dus\u00edm. V tom se \u00fapln\u011b zasekne.<\/div>\n
Najednou opravdu zv\u00e1\u017en\u00ed a vydechne. „J\u00e1 se\u2026 takhle neprohl\u00ed\u017e\u00edm, tak\u017ee nev\u0161iml a\u2026 Je\u017ei\u0161i,“ za\u0161kleb\u00ed se.<\/div>\n
„M\u011bl bys se sebou n\u011bco za\u010d\u00edt d\u011blat.“ Bo\u017ee, on m\u011b uml\u00e1t\u00ed.<\/em> C\u00edt\u00edm, jak mi cukaj\u00ed koutky i obo\u010d\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e to dlouho nevydr\u017e\u00edm. Bill skoro a\u017e smutn\u011b sklop\u00ed o\u010di a k\u00fdvne. V tu chv\u00edli hr\u00e1ze p\u0159ete\u010dou a j\u00e1 hlasit\u011b vyprsknu sm\u00edchy.<\/p>\n

„D\u011bsn\u00e1 sranda,“ \u0159ekne dot\u010den\u011b a t\u00edpne cigaretu. To u\u017e ani nepozn\u00e1 srandu nebo co?<\/em> P\u0159estanu se sm\u00e1t a povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed.<\/div>\n

„J\u00e1 to nemyslel v\u00e1\u017en\u011b\u2026“<\/div>\n
Zad\u00edv\u00e1 se na m\u011b, jako by mi cht\u011bl z o\u010d\u00ed vy\u010d\u00edst pravdu. „Fakt ne?“<\/div>\n
„Z \u010deho by se asi tak tob\u011b mohla d\u011blat celulitida? V\u017edy\u0165 jsi kost a k\u016f\u017ee,“ proto\u010d\u00edm o\u010di a zakrout\u00edm hlavou. To se mi snad zd\u00e1. Myslel jsem, \u017ee tohle \u0159e\u0161\u00ed jen \u017eensk\u00fd. Doufal jsem, \u017ee se zrovna tohohle ve vztahu s klukem vyvaruju, ale jak vid\u00edm, p\u011bkn\u011b jsem se m\u00fdlil. Je na to snad je\u0161t\u011b h\u00e1kliv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kde jak\u00e1 \u017eensk\u00e1. Na\u0161pul\u00ed rty do strany a pak se pousm\u011bje.<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e. Ale stejn\u011b\u2026 Co a\u017e budu starej d\u011bdula, hm?“ zasm\u011bje se. Jen pokr\u010d\u00edm rameny. Nev\u00edm, co mu na to \u0159\u00edct. Nem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, co bude za t\u00fdden, nato\u017e co bude za n\u011bkolik let. T\u0159eba spolu u\u017e nebudeme, ale nechci takov\u00e9 v\u011bci rozeb\u00edrat, aby byl zbyte\u010dn\u011b smutn\u00fd. Proto je lep\u0161\u00ed ml\u010det. Pousm\u011bje se. Obejme m\u011b kolem krku a p\u0159ivine se ke mn\u011b, jak to m\u00e1 r\u00e1d. S tich\u00fdm povzdechem mu omot\u00e1m ruce kolem pasu a sev\u0159u. Zav\u0159u o\u010di a ml\u010d\u00edm. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161let nad budoucnost\u00ed. Nad budoucnost\u00ed s Billem. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed se t\u011b\u0161\u00ed z budoucnosti str\u00e1ven\u00e9 se sv\u00fdm milovan\u00fdm, ale j\u00e1 ne. Nem\u00e1m ty hezk\u00e9 pocity, kdy\u017e mysl\u00edm na na\u0161i spole\u010dnou budoucnost. Samoz\u0159ejm\u011b si p\u0159eju, aby se mnou byl st\u00e1le, ale n\u011bkde v podv\u011bdom\u00ed je mi jasn\u00e9, \u017ee to tak nebude. Nev\u00edm, pro\u010d.<\/p>\n

Z my\u0161lenek m\u011b vytrhne a\u017e Bill\u016fv tich\u00fd hlas.<\/div>\n

„Co, \u017ee jsi tak najednou p\u0159i\u0161el?“ Pohlad\u00ed m\u011b p\u0159i tom po hlav\u011b. Nepatrn\u011b pokr\u010d\u00edm rameny.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem b\u00fdt s tebou,“ odpov\u00edm popravd\u011b.<\/div>\n
L\u00edbne m\u011b lehce na krk. „To m\u011b t\u011b\u0161\u00ed. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi p\u0159i\u0161el.“<\/div>\n
„Jo,“ po\u0161ept\u00e1m a natisknu se k n\u011bmu je\u0161t\u011b v\u00edc. Za\u010dnu ho hladit po z\u00e1dech. Vid\u00edm p\u0159ed o\u010dima Billa s n\u011bk\u00fdm, koho bude milovat. Bude to mu\u017e. Ale j\u00e1 to nebudu. Koup\u00ed si spole\u010dn\u011b velk\u00fd d\u016fm za m\u011bstem, psa a adoptuj\u00ed si d\u011bti. Vid\u00edm Billa s d\u00edt\u011btem ov\u011b\u0161en\u00fdm kolem krku, jak se spolu sm\u011bj\u00ed a d\u011blaj\u00ed blbosti. Vid\u00edm, jak ho locht\u00e1, jak ho krm\u00ed, jak si spolu hraj\u00ed na zahrad\u011b. V o\u010d\u00edch m\u011b za\u010dnou \u0161t\u00edpat slzy, tak je zav\u0159u je\u0161t\u011b pevn\u011bji. Bill mi oddechne p\u0159\u00edmo do ucha a za\u010dne se ke mn\u011b tulit.<\/p>\n

„Co bude\u0161 d\u011blat dneska na ve\u010der?“<\/div>\n

„Nev\u00edm,“ vydechnu.<\/div>\n
„Napadlo m\u011b, \u017ee bychom spolu mohli n\u011bkam j\u00edt. T\u0159eba se jen proj\u00edt\u2026“<\/div>\n
„To nezn\u00ed \u0161patn\u011b,“ \u0159eknu ti\u0161e a polknu knedl\u00edk v krku. Nechci p\u0159em\u00fd\u0161let o budoucnosti, ale je nejsp\u00ed\u0161 na\u010dase. N\u00e1\u0161 vztah se za\u010d\u00edn\u00e1 st\u00e1vat st\u00e1le v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edm a zach\u00e1z\u00ed leckdy do tuh\u00e9ho. Boj\u00edm se budoucnosti a v\u0161eho, co n\u00e1s je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1. I kdy\u017e bych cht\u011bl, neum\u00edm si p\u0159edstavit, \u017ee bychom spolu byli i za n\u011bjak\u00fdch 10 let.<\/div>\n
„Pokud bys ov\u0161em cht\u011bl. Nebo bychom mohli j\u00edt do kav\u00e1rny. M\u016f\u017eeme j\u00edt do parku, proj\u00edt m\u011bsto. Kamkoli. Jen\u2026 pokud bys cht\u011bl.“ Ve skute\u010dnosti ho ani po\u0159\u00e1dn\u011b nevn\u00edm\u00e1m. M\u00e1m te\u010f jin\u00e9 my\u0161lenky.<\/p>\n

Doned\u00e1vna jsem si myslel, \u017ee nejsem schopn\u00fd v\u00e1\u017en\u00e9ho vztahu a n\u011bkoho milovat. Je to n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho a siln\u00e9ho. Bill je moje prvn\u00ed l\u00e1ska a nep\u0159\u00e1l bych si nikoho jin\u00e9ho. Ale neum\u00edm si s n\u00edm p\u0159edstavit budoucnost. Nedovedu p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jak se bereme, kupujeme si spolu d\u016fm a adoptujeme si d\u011bti. V\u017edy jsem si p\u0159edstavoval, \u017ee si najdu kr\u00e1snou \u017eenu a zplod\u00edme plno kr\u00e1sn\u00fdch a zdrav\u00fdch d\u011bt\u00ed. Nejsem p\u0159edur\u010den\u00fd pro to, abych d\u011blal Billa \u0161\u0165astn\u00e9ho. Je asi pozd\u011b nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let, ale nedok\u00e1zal jsem se cit\u016fm k n\u011bmu br\u00e1nit.<\/p>\n

<\/em> „Nechce\u0161?“ vydechne najednou Bill.<\/div>\n

„Co?“ zpozorn\u00edm. Nev\u00edm, co v\u0161echno mi tu mezit\u00edm stihl \u0159\u00edct. Nedok\u00e1zal jsem ho vn\u00edmat.<\/div>\n
„Mm, n\u011bkam ve\u010der j\u00edt\u2026“ Ah\u2026<\/em><\/div>\n
„Jo, jasn\u011b,“ odsouhlas\u00edm a odstoup\u00edm od n\u011bj. Zamrk\u00e1m, abych rozehnal slzy. Vid\u00edm ho \u0161\u0165astn\u00e9ho s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm a s plno d\u011btmi. J\u00e1 pro tohle nejsem stvo\u0159en\u00fd. Nejsem ten vyvolen\u00fd.<\/div>\n
„Tomi, co se d\u011bje?“ upne ke mn\u011b hned o\u010di. Ach ne, v\u0161iml si toho.<\/em> Ihned se usm\u011bju.<\/div>\n
„Nic, nic, to nic,“ \u0159eknu a rychle zavrt\u00edm hlavou. „J\u00e1 u\u017e budu muset j\u00edt.“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem n\u011bco \u0161patn\u011b? Tome,“ chytne m\u011b jemn\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„N\u00e9, nic, neboj se,“ zasm\u011bju se. „Jen mi asi n\u011bco spadlo do oka, v\u00ed\u0161.“ Schv\u00e1ln\u011b si promnu oko a zamrk\u00e1m. „Tak j\u00e1 u\u017e p\u016fjdu.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ povzdechl o\u010dividn\u011b smutn\u011b. P\u0159istoup\u00edm k n\u011bmu a pol\u00edb\u00edm ho na \u010delo.<\/div>\n
„Tak ahoj.“<\/div>\n
„\u2026ahoj,“ vyd\u00e1 ze sebe potichu. Je\u0161t\u011b na okam\u017eik si m\u011b k sob\u011b p\u0159itiskne a ukradne si jeden drobn\u00fd polibek. Pot\u00e9 se odtrhnu, pohlad\u00edm ho po ruce a odejdu. Pot\u0159ebuju b\u00fdt s\u00e1m a p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/p>\n

<\/em> autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Kdy\u017e mi r\u00e1no zazvonil bud\u00edk, hned jsem vylezl. Zato s Tomem to ani nepohnulo, spal jako pa\u0159ez a ti\u0161e chr\u00e1pal, sem tam si dokonce pomlask\u00e1val. Byl v\u00e1\u017en\u011b roztomil\u00fd. Ud\u011blal jsem si rann\u00ed hygienu a u\u010desal se.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-7588","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7588","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7588"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7588\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7588"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7588"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7588"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}