{"id":7597,"date":"2011-10-20T16:00:00","date_gmt":"2011-10-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7577"},"modified":"2011-10-20T16:00:00","modified_gmt":"2011-10-20T15:00:00","slug":"prayers-to-stars-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/20\/prayers-to-stars-12\/","title":{"rendered":"Prayers to Stars 12."},"content":{"rendered":"
autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Na polorozpadl\u00fdch d\u0159ev\u011bn\u00fdch dve\u0159\u00edch se ozvalo tich\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed. \u010cerno\u0161sk\u00e1 hol\u010di\u010dka sta\u010dila vysko\u010dit na nohy d\u0159\u00edv ne\u017e rasta chlapec. Nest\u00e1valo se \u010dasto, \u017ee by m\u011bli n\u00e1v\u0161t\u011bvu nebo jim jen tak n\u011bkdo klepal na dve\u0159e, proto s nad\u0161en\u00edm b\u011b\u017eela otev\u0159\u00edt, a kdy\u017e venku spat\u0159ila jednoho z dob\u0159e zn\u00e1m\u00fdch ozbrojen\u00fdch mu\u017e\u016f, jej\u00ed nad\u0161en\u00ed zna\u010dn\u011b pohaslo. Musela zvednout hlavu, aby spat\u0159ila tv\u00e1\u0159, z jej\u00ed\u017e v\u00e1\u017en\u00e9ho v\u00fdrazu se ot\u0159\u00e1sla strachy.<\/p>\n

„No teda, ty jsi ale vyrostla,“<\/em> podivil se mu\u017e s ironick\u00fdm \u00fa\u0161klebkem a ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f vp\u0159ed, a\u017e se dostal p\u0159\u00edmo k Ashe, aby j\u00ed svou vysokou a na pohled silnou postavou nahnal je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed strach. Asha kupodivu neustoupila, zatarasila svou malou postavou vchod do domu a na mu\u017ee vrhla neboj\u00e1cn\u00fd pohled. „Ale no tak, pot\u0159ebuju mluvit s Tomem. Snad m\u011b pust\u00ed\u0161 dovnit\u0159.“<\/em><\/div>\n

„Ne. Co chcete?“<\/em> jej\u00ed hlas byl pevn\u00fd, na tak mlad\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko nezvykle chladn\u00fd. Nemohla pustit do domu nikoho ciz\u00edho. Ani pokud cht\u011bl mluvit s Tomem. St\u0159e\u017een\u00ed jejich obydl\u00ed brala a\u017e nadm\u00edru v\u00e1\u017en\u011b, c\u00edtila se d\u016fle\u017eit\u00e1, kdy\u017e ho hl\u00eddala cel\u00e9 dny a n\u011bkdy i noci, kdy jej\u00ed Tom byl v pr\u00e1ci.<\/div>\n
„To nen\u00ed nic pro tak malou holku, pus\u0165 m\u011b dovnit\u0159, jinak t\u011b roz\u0161l\u00e1pnu!“<\/em> pohrozil j\u00ed a ud\u011blal n\u011bkolik dal\u0161\u00edch krok\u016f, a\u017e vrazil do Ashy, kter\u00e1 sice m\u00edrn\u011b zabalancovala, av\u0161ak udr\u017eela se na nohou a m\u00edsto toho, aby ustoupila, se pevn\u011b chytla dve\u0159\u00ed a st\u00e1la na m\u00edst\u011b jako p\u0159ikovan\u00e1. Sv\u00fdm pohledem d\u00e1vala jasn\u011b najevo, \u017ee je svou tvrdohlavost\u00ed py\u0161n\u00e1.<\/div>\n
\n
\n

Mu\u017e do ni rozzu\u0159en\u011b str\u010dil, odt\u00e1hl ji za \u00fatl\u00e1 ramena, je\u017e pevn\u011b stiskl, a\u017e Asha vyp\u00edskla bolest\u00ed. Hol\u010di\u010dka se v\u0161ak st\u00e1le nevzd\u00e1vala, jej\u00edm \u00fakolem bylo uhl\u00eddat jak jejich obydl\u00ed, tak Toma. Nev\u011b\u0159ila tomu mu\u017ei, b\u00e1la se o sv\u00e9ho Toma, \u017ee mu bude cht\u00edt ubl\u00ed\u017eit. Vztekle mu zatarasila cestu a z cel\u00e9 sv\u00e9 s\u00edly vykopla koleno tak vysoko, a\u017e p\u0159ist\u00e1lo p\u0159esn\u011b na tom nejslab\u0161\u00edm m\u00edst\u011b, kter\u00e9 ji v tu chv\u00edli napadlo. Kdy\u017e se mu\u017e s \u00fatrpn\u00fdm st\u00e9n\u00e1n\u00edm k\u00e1cel k zemi, pot\u011b\u0161en\u011b se usm\u00e1la.<\/div>\n

V tu chv\u00edli cosi cvaklo a ona vyd\u011b\u0161en\u011b z\u00edrala na zbra\u0148, jej\u00ed\u017e konec m\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo na ni. Polekan\u011b couvla a zvolala Tomovo jm\u00e9no.<\/p>\n

„Co se to…,“ hlas za Ashin\u00fdmi z\u00e1dy se zarazil, kdy\u017e spat\u0159il zbra\u0148 ohro\u017euj\u00edc\u00ed jeho malou hol\u010di\u010dku. T\u011blem mu projel z\u00e1chv\u011bv strachu a zu\u0159ivosti a ne\u017e si v\u016fbec uv\u011bdomil, co d\u011bl\u00e1, zezadu sv\u00fdch kalhot vyt\u00e1hl zbra\u0148, kterou neust\u00e1le nosil u sebe. U\u017e n\u011bkolikr\u00e1t se mu to vyplatilo. Chodit po vesnici bez zbran\u011b by si netroufl. „Okam\u017eit\u011b ji polo\u017e na zem a ustup. Nebudu to opakovat!“<\/em><\/div>\n

Mu\u017e s nehran\u00fdm \u00fa\u017easem nad t\u00edm, jak j\u00edm mlad\u00edk\u016fv hlas ot\u0159\u00e1sl, ustoupil. Byl tak ledov\u00fd a pln\u00fd vzteku, \u017ee upustil svou zbra\u0148 a skoro poodb\u011bhl dozadu. U\u017e sly\u0161el mnoho historek o admir\u00e1lov\u011b synovi. \u0158\u00edkalo se, \u017ee je stejn\u011b nel\u00edtostiv\u00fd a bezcitn\u00fd jako jeho otec, ale vesnic\u00ed tak\u00e9 kolovalo plno chv\u00e1ly a lid\u00e9 se modlili za jeho dobrosrde\u010dnost a l\u00e1sku, s jakou pom\u00e1hal a chr\u00e1nil. \u010clenov\u00e9 pir\u00e1tsk\u00e9ho gangu, ti, kte\u0159\u00ed se s n\u00edm je\u0161t\u011b nesetkali, si o n\u011bm ud\u011blali sv\u016fj obr\u00e1zek, a kdy\u017e nem\u011bli co d\u011blat a admir\u00e1l nebyl na bl\u00edzku, utahovali si z n\u011bj. Mezi nimi to byl slaboch, nikdy ho nevid\u011bli bojovat ani zab\u00edjet, a to jejich n\u00e1zory je\u0161t\u011b usv\u011bd\u010dilo. Kdy\u017e se v\u0161ak nyn\u00ed d\u00edval do tmav\u011b uheln\u00fdch o\u010d\u00ed, popadl ho takov\u00fd strach, \u017ee neb\u00fdt zbran\u011b, kterou Tom dr\u017eel v ruce, ut\u00edkal by hodn\u011b daleko a hodn\u011b rychle.<\/div>\n
„Jen m\u00e1m… m\u00e1m vy\u0159\u00eddit vzkaz, nic v\u00edc… p- pane,“<\/em> koktal rozru\u0161en\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e uh\u00fdbal pohledem, aby se nemusel setkat s o\u010dima, je\u017e ho tak vystra\u0161ily.<\/div>\n
„Jak\u00fd vzkaz?!“<\/em> Tom si zbra\u0148 v ruce uleh\u010den\u011b pohodil a pob\u00eddnul Ashu o\u010dima, aby se schovala za n\u011bj. Poslechla ho.<\/div>\n
„V- v\u00e1\u0161 otec chce, abyste u n\u011bj doma str\u00e1vil n\u011bjak\u00fd \u010das se sv\u00fdm v\u011bzn\u011bm… O\u010dek\u00e1v\u00e1 v\u00e1s dnes ve\u010der…“<\/p>\n

<\/em> „Tome? Jsi si jist\u00fd, \u017ee m\u00e1m j\u00edt s tebou?“ Bill se na to sam\u00e9 ptal u\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9. Celou cestu \u0161el vedle Toma s ustra\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem a bylo na n\u011bm vid\u011bt, jak r\u00e1d by byl rad\u011bji ve v\u011bznici. Ale Tom mu poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ho k tomu cht\u011bl p\u0159emluvit, \u0159ekl, \u017ee by se jeho otec zlobil. Byl admir\u00e1l, kapit\u00e1n pir\u00e1t\u016f, a kdy\u017e n\u011bco nebylo p\u0159esn\u011b tak, jak cht\u011bl, v\u011bt\u0161inou si sv\u016fj vztek vybil na n\u011bkom nevinn\u00e9m. Bill necht\u011bl Tomovi zp\u016fsobit pot\u00ed\u017ee, proto ho rad\u011bji s obavami vepsan\u00fdmi ve tv\u00e1\u0159i n\u00e1sledoval.<\/div>\n

Tom si unaven\u011b povzdychl a zastavil se. U\u017e ho nebavilo po\u0159\u00e1d dokola poslouchat tu samou ot\u00e1zku. Ch\u00e1pal, \u017ee m\u00e1 Bill strach. M\u011bl d\u016fvod ho m\u00edt, jeliko\u017e jeho otec nepat\u0159il mezi zdej\u0161\u00ed lidi, kte\u0159\u00ed by n\u011bkoho \u0161et\u0159ili. Byl to ten nejob\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed, a p\u0159itom tak\u00e9 nejuzn\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed mu\u017e na cel\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed. A nebylo to proto, \u017ee byl kapit\u00e1nem jejich pir\u00e1tsk\u00e9ho gangu- Somali Marines.<\/p>\n

„Bille, poslouchej m\u011b,“ pob\u00eddnul ho, aby se tak\u00e9 zastavil. Kdy\u017e se na n\u011bj oto\u010dil se sklopenou hlavou, \u010dern\u00e9 prameny vlas\u016f kolem obli\u010deje tak, \u017ee mu do n\u011bj nevid\u011bl, Tomovy napjat\u00e9 svaly ve tv\u00e1\u0159i povolily. Pomalu zvedl ruku, uchopil mezi prsty jeho bradu a opatrn\u011b mu nadzvedl tv\u00e1\u0159 tak, aby se sv\u00fdm pohledem mohl vp\u00edt do toho jeho. Konej\u0161iv\u011b ho palcem pohladil po brad\u011b. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 strach. Nebudu ti lh\u00e1t, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee ho m\u00edt nemus\u00ed\u0161, ale j\u00e1 budu po\u0159\u00e1d s tebou. Kdy\u017e se bude\u0161 dr\u017eet u m\u011b a poslouchat, nic se ti nestane. Nedovol\u00edm, aby ti n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil. I kdybych za to m\u011bl b\u00fdt potrestan\u00fd. V\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi?“<\/div>\n

Billovy o\u010di se vysvobodily z medov\u011b zbarven\u00fdch o\u010d\u00ed. Uhnul jim, aby Tom nevid\u011bl odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Dob\u0159e, nem\u00e1\u0161 d\u016fvod mi v\u011b\u0159it a j\u00e1 to ch\u00e1pu. Ale j\u00e1 ti to slibuju. Nikdy jsem \u017e\u00e1dn\u00fd slib neporu\u0161il. Ochr\u00e1n\u00edm t\u011b, ano? Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b a nic se ti nestane. Te\u010f u\u017e mi v\u011b\u0159\u00ed\u0161?“ Tom si Billovu tv\u00e1\u0159 op\u011bt obr\u00e1til k sob\u011b, aby v jeho o\u010d\u00edch vyhledal odpov\u011b\u010f. Kdy\u017e spat\u0159il lehk\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed, oplatil mu mal\u00fd \u00fasm\u011bv a op\u011bt se roze\u0161el.<\/p>\n

St\u00e1li uprost\u0159ed haly a \u010dekali na Tomova otce, pro kter\u00e9ho b\u011b\u017eela slu\u017eebn\u00e1.<\/div>\n

Bill si u\u017easle prohl\u00ed\u017eel obrovskou m\u00edstnost. D\u016fm le\u017eel u pob\u0159e\u017e\u00ed v nevelk\u00e9 bohat\u00e9 \u010dtvrti. Bylo tady n\u011bkolik luxusn\u011b vypadaj\u00edc\u00edch dom\u016f, je\u017e ud\u011blaly dojem i na n\u011bj. Nyn\u00ed se c\u00edtil jako by byl zp\u00e1tky v Americe. V\u0161ude kolem pou\u0161tn\u00ed p\u00edsek, sucho, b\u00edda a hlad, a pak zahl\u00e9dl tento vysok\u00fd obrovsk\u00fd d\u016fm. Jeho \u010dist\u011b b\u00edl\u00e9 zdi se leskly do d\u00e1lky. Po t\u011bch dnech, kdy byl v chud\u00e9 vesnici, mu tento luxus p\u0159ipadal a\u017e p\u0159ehnan\u00fd. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e ho unesli, by se spokojen\u011b usm\u00edval, miloval drah\u00e9 domy a vybaven\u00ed, te\u010f se v\u0161ak c\u00edtil st\u00edsn\u011bn\u011b. Jako by na n\u011bj v\u0161echny ty v\u011bci dor\u00e1\u017eely. Nemohl myslet na nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee on stoj\u00ed na m\u011bkk\u00e9m koberci, je obklopen teplem a kolem bylo narozd\u00edl od v\u011bznice jasn\u00e9 sv\u011btlo, zat\u00edmco ti lid\u00e9 venku nem\u011bli co j\u00edst, \u017eili v polorozpadl\u00fdch chatr\u010d\u00edch, a p\u0159esto se usm\u00edvaj\u00ed.<\/div>\n
St\u00e1l p\u0159\u00edmo za Tomem, skoro se ho dot\u00fdkal t\u011blem. Sna\u017eil se za jeho vypracovan\u00fdm t\u011blem schovat. Jeho pevn\u00e1 ramena mu dod\u00e1vala odvahy, jeliko\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee se jich m\u016f\u017ee kdykoliv chytit a on ho nepust\u00ed. Sl\u00edbil to.<\/p>\n

„Tome! R\u00e1d t\u011b vid\u00edm, synu,“ promluvil vysok\u00fd \u010dern\u00fd mu\u017e, jen\u017e pr\u00e1v\u011b vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed. Oproti tomu, co \u0159\u00edkal, jeho hlas byl chladn\u00fd a bez kousku pot\u011b\u0161en\u00ed nebo radosti. Tom to v n\u011bm ur\u010dit\u011b sly\u0161el tak\u00e9, ale jeho rty se ze\u0161iroka usm\u00e1ly a trochu sklonil hlavu na p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

Bill si a\u017e pot\u00e9, co mu\u017e promluvil na n\u011bj, uv\u011bdomil, \u017ee mluv\u00ed anglicky.<\/div>\n
„P\u0159ivedl jsi i sv\u00e9ho v\u011bzn\u011b. R\u00e1d ho vid\u00edm, na takov\u00e9 p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 osoby si j\u00e1 ud\u011bl\u00e1m \u010das v\u017edy. Sly\u0161el jsem, \u017ee d\u011blal n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my?“ Zat\u00edmco Tom\u016fv otec podmra\u010den\u011b sledoval jeho tv\u00e1\u0159, jeho slova pat\u0159ila Tomovi. Billovi do\u0161lo, \u017ee sice bere jeho p\u0159\u00edtomnost na v\u011bdom\u00ed, av\u0161ak nem\u011bl v pl\u00e1nu se na n\u011bj obracet a mluvit s n\u00edm. D\u00e1val mu tak najevo sv\u00e9 postaven\u00ed.<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec se za Tomem p\u0159ikr\u010dil. Nev\u011bdomky stiskl ve sv\u00e9 t\u0159esouc\u00ed se dlani Tomovo tri\u010dko.<\/div>\n
„Ano, n\u011bkdy si neuv\u011bdomuje, kdo je tady p\u00e1nem, ale tresty ho v\u017edy zkrot\u00ed. A mus\u00edm \u0159\u00edct, v\u016fbec mi nevad\u00ed, \u017ee je tak divok\u00fd, alespo\u0148 si m\u016f\u017eu u\u017e\u00edt nadvl\u00e1dy. Tak p\u011bkn\u011b um\u00ed prosit o odpu\u0161t\u011bn\u00ed!“<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec zalapal po dechu. Tom mluvil se stejnou ledovost\u00ed jako jeho otec, v jeho hlase se neskr\u00fdval ani kousek citu, kter\u00fdm jinak opl\u00fdval. Nech\u00e1pav\u011b zvedl hlavu a se siln\u011b bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem se pod\u00edval do jeho tv\u00e1\u0159e. Jej\u00ed v\u00fdraz mu vyrazil dech podruh\u00e9.<\/p>\n

„M\u00e1 r\u00e1d t\u011blesn\u00e9 tresty? \u017de bych ho tro\u0161ku pozlobil, aby mi dal z\u00e1minku si vyzkou\u0161et, jak je divok\u00fd?“ Po t\u011bchto slovech se mu\u017e nat\u00e1hl pro Billovu pa\u017ei, a kdy\u017e ji siln\u011b uchopil, st\u00e1hl si ho t\u011bsn\u011b k sob\u011b a vzru\u0161en\u011b mu vydechl do tv\u00e1\u0159e. Bill zhnusen\u011b odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159, vyhledal sv\u00fdm pohledem ten Tom\u016fv a vyd\u011b\u0161en\u011b \u0161pitl jeho jm\u00e9no.<\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee po dne\u0161n\u00ed v\u00e1\u0161niv\u00e9 noci je\u0161t\u011b nebude schopen po\u0159\u00e1dn\u011b k\u0159i\u010det, nechal bych to na jindy,“ promluvil jeho \u00fanosce po hodn\u00e9 chv\u00edli, nat\u00e1hl ruku a jemn\u011b si Billa p\u0159it\u00e1hl za ramena k sob\u011b, aby otci dal jasn\u011b najevo, \u017ee se o svou ko\u0159ist nem\u00edn\u00ed d\u011blit. P\u0159itom nen\u00e1padn\u011b pohladil palcem \u00fatl\u00e9 t\u0159esouc\u00ed se rameno a p\u0159itiskl si ho je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e na t\u011blo.<\/div>\n
„Hmm, mus\u00ed b\u00fdt v\u00e1\u017en\u011b dobr\u00fd…“ Mu\u017e se pousm\u00e1l, pot\u00e9 v\u0161ak nechal mlsn\u00e9ho z\u00edr\u00e1n\u00ed na toho vyd\u011b\u0161en\u00e9ho chlapce. Obr\u00e1til se na svou slu\u017eebnou, kter\u00e1 post\u00e1vala opod\u00e1l a ti\u0161e sledovala d\u011bn\u00ed, a nak\u00e1zal j\u00ed, aby hosty zavedla do jejich pokoje.<\/p>\n

Dve\u0159e pokoje se s tich\u00fdm klapnut\u00edm zav\u0159ely. Bill ne\u010dinn\u011b st\u00e1l uprost\u0159ed m\u00edstnosti, cel\u00fd se t\u0159\u00e1sl pod p\u0159\u00edvalem vzlyk\u016f, kter\u00e9 se v sob\u011b sna\u017eil udr\u017eet. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom stoj\u00ed za n\u00edm a sleduje jeho choul\u00edc\u00ed se t\u011blo, jak se pokou\u0161elo samo ut\u011b\u0161it hlazen\u00edm \u0161t\u00edhl\u00fdch ramen. V\u011bd\u011bl, \u017ee ho pozoruje, ale b\u00e1l se oto\u010dit a pod\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed. M\u011bl strach, \u017ee v nich neuvid\u00ed nic v\u00edc ne\u017e pr\u00e1zdno, chlad a krutost, s jakou o n\u011bm mluvil se sv\u00fdm otcem. V\u011bd\u011bl, \u017ee takov\u00fd Tom nen\u00ed, \u017ee je to pouh\u00e1 maska, za n\u00ed\u017e se schov\u00e1val p\u0159ed t\u011bmito lidmi. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom nen\u00ed takov\u00fd, jak\u00fd vypadal, jak\u00fd si hr\u00e1l, \u017ee je. V\u011bd\u011bl, \u017ee ve skute\u010dnosti je citliv\u00fd a za ka\u017ed\u00e9 slovo, je\u017e o Billovi \u0159ekl, ho uvnit\u0159 bolelo.<\/div>\n

V\u011bd\u011bl to. Ale p\u0159esto se neoto\u010dil.<\/p>\n

Vylekala ho ta jistota a klid, s n\u00edm\u017e tu masku pou\u017e\u00edval. R\u00e1zem jako by to byl \u00fapln\u011b jin\u00fd \u010dlov\u011bk a Bill tomu je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nemohl uv\u011b\u0159it. Jeho slova ho ranila, i kdy\u017e je Tom \u0159ekl kv\u016fli sv\u00e9 reputaci.<\/div>\n

Pevn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka k sob\u011b, aby zabr\u00e1nil p\u0159\u00edvalu slz. Ze rt\u016f, t\u0159esouc\u00edch se jako mot\u00fdl\u00ed k\u0159\u00eddla p\u0159i v\u011btru, se vydral hlasit\u00fd vzlyk pln\u00fd bolesti. Zarazil ho dlan\u00ed, p\u0159itiskl si ji pevn\u011b na \u00fasta, ale u\u017e bylo pozd\u011b. Slzy se z jeho lesknouc\u00edch se t\u016fn\u00ed spustily tak urputn\u011b, \u017ee nesta\u010dil mrkat a pohled mu zaml\u017eila pavu\u010dina utkan\u00e1 ze slan\u00fdch slz. Druhou rukou se pevn\u011b objal kolem pasu tak, jako to d\u011blal, kdy\u017e se c\u00edtil osam\u011bl\u00fd.<\/div>\n
„Billy…“ Tom\u016fv hlas byl \u00fapln\u011b jin\u00fd ne\u017e s jak\u00fdm mluvil p\u0159ed momentem. P\u0159ekvapilo ho, jak moc bolelo sly\u0161et plakat toho chlapce, jen\u017e si podmanil jeho srdce. N\u00e1hle mu p\u0159ipadal je\u0161t\u011b k\u0159eh\u010d\u00ed, ne\u017e byl doopravdy. Jeho t\u011blo vypadalo na zhroucen\u00ed a Tom m\u011bl strach, \u017ee se jeho nohy brzo podlom\u00ed a on se vys\u00edlen\u011b spust\u00ed na zem.<\/p>\n

Pomalu k n\u011bmu p\u0159istoupil. Ne\u010dekal, a\u017e se oto\u010d\u00ed, neptal se na svolen\u00ed a ani ho nijak neupozornil. Ud\u011blal to, co tou\u017eil ud\u011blat od chv\u00edle, kdy se sv\u00fdm otcem promluvil. Zezadu k n\u011bmu nat\u00e1hl ruce, n\u011b\u017en\u011b dlan\u011bmi p\u0159ejel p\u0159es jeho ramena a vep\u0159edu je pevn\u011b spojil, aby mu ho u\u017e nikdo nemohl vz\u00edt. Byl pro jeho t\u011blo neproniknuteln\u00fdm \u0161t\u00edtem. Mohli by se do n\u011bj pustit jak\u00fdmikoli zbran\u011bmi a on by stejn\u011b po\u0159\u00e1d st\u00e1l na m\u00edst\u011b a chr\u00e1nil ho p\u0159ed v\u0161emi ranami, chytal by je do vlastn\u00edho t\u011bla a nestaral se o svou bolest. U\u017e\u00edval by si jeho bl\u00edzkost, jeho n\u00e1dhernou v\u016fni, linouc\u00ed se z t\u011bch hust\u00fdch vlas\u016f, vychutn\u00e1val si pocit, \u017ee je s n\u00edm.<\/p>\n

„Pros\u00edm, neplakej,“ za\u0161eptal skoro nesly\u0161n\u011b zlomen\u00fdm hlasem. P\u0159itiskl si ho na sv\u00e9 t\u011blo siln\u011bji, aby mu nemohl ut\u00e9ct, a \u010delo si op\u0159el o jeho hlavu. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed om\u00e1men\u011b vydechl a tou\u017e\u00edce po jeho \u00fasm\u011bvu si skousl ret tak siln\u011b, a\u017e uc\u00edtil nasl\u00e1dlou chu\u0165 krve. „Tohle jsem nebyl j\u00e1. Ty to v\u00ed\u0161, \u017ee ano? V\u017edy\u0165 m\u011b zn\u00e1\u0161, zn\u00e1\u0161 m\u011b tak dob\u0159e… V\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi, pros\u00edm, v\u011b\u0159 mi, neut\u00edkej ode m\u011b…“<\/div>\n

„Jak bych od tebe mohl ut\u00e9ct? Jsem tv\u016fj v\u011bze\u0148,“ \u0159ekl Bill uplakan\u011b, cht\u011bl si h\u0159betem ruky ot\u0159\u00edt slzy, av\u0161ak v tom pohybu mu br\u00e1nily Tomovy ruce. Dr\u017eely ho tak pevn\u011b, a p\u0159itom tak n\u011b\u017en\u011b, jako je\u0161t\u011b nikdy nikdo.<\/div>\n
„Neut\u00edkej ode m\u011b sv\u00fdm srdcem. Z\u016fsta\u0148 se mnou. Pros\u00edm, Billy…“ Ani si u\u017e neuv\u011bdomoval, co \u0159\u00edk\u00e1, jen se sna\u017eil \u0159\u00edct v\u0161e, co by mohlo Billa zastavit. Cht\u011bl ho m\u00edt p\u0159i sob\u011b, u\u017e nav\u017edy. Tak to v tu chv\u00edli c\u00edtil. Neb\u00e1l se sv\u00fdch my\u0161lenek, prost\u011b to tak c\u00edtil a nyn\u00ed nebyl \u010das na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed.<\/div>\n
\u0160t\u00edhl\u00e9 t\u011blo se od n\u011bj trochu odt\u00e1hlo a d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl Tom za\u010d\u00edt panika\u0159it a p\u0159it\u00e1hnout si ho zp\u011bt k sob\u011b, oto\u010dilo se k n\u011bmu tv\u00e1\u0159\u00ed. Sledoval jeho rozkousan\u00e9 rud\u00e9 rty, jak se pootev\u0159ely a spokojen\u011b vydechly. V\u011bd\u011bl pro\u010d. Spat\u0159ily v jeho o\u010d\u00edch znovu to, co tam b\u00fdt m\u011blo a co tam v\u017edy bylo, jen schovan\u00e9.<\/div>\n
„Tohle je m\u016fj sv\u011bt, Bille. Tu masku, kter\u00e1 t\u011b tak vylekala, nos\u00edm \u010dast\u011bji ne\u017e svou opravdovou tv\u00e1\u0159. Jen takhle m\u016f\u017eu z\u016fstat v bezpe\u010d\u00ed j\u00e1 i Asha. A te\u010f u\u017e i ty,“ nev\u011bdomky \u0161eptal st\u00e1le ti\u0161eji.<\/p>\n

Le\u017eeli vedle sebe. Obklopovalo je jen ticho. Nebylo t\u00ed\u017eiv\u00e9, pro n\u011b bylo vz\u00e1cn\u00e9 a n\u00e1le\u017eit\u011b si ho u\u017e\u00edvali. Dva p\u00e1ry o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed se v tom tichu setkaly. Ani jeden nepromluvil. Rozum\u011bli si i beze slov. Ml\u010denliv\u00e1 slova pln\u00e1 ot\u00e1zek. Ale ani jedna nebyla vyslovena nahlas. Malinov\u00e9 rty se po chv\u00edli p\u0159ece jen pootev\u0159ely. Ne\u0159ekly v\u0161ak nic. Na tv\u00e1\u0159i pln\u00e9 n\u011b\u017en\u00fdch rys\u016f se odrazila z\u00e1\u0159e m\u011bs\u00edce, jak ho odkryly \u0161ediv\u00e9 mraky. Posouvaly se rychle, ve v\u011btru proh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00edm se temnou noc\u00ed. U\u017e d\u00e1vno nenal\u00ed\u010den\u00e9 o\u010di se pod t\u00edm n\u00e1hl\u00fdm sv\u011btlem p\u0159iv\u0159ely a jeho obli\u010dej vyhledal skr\u00fd\u0161 v podob\u011b st\u00ednu v Tomov\u011b objet\u00ed. Vd\u011b\u010dn\u011b cosi zamumlal, snad pod\u011bkov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

Osoba le\u017e\u00edc\u00ed nalevo pod lehkou t\u00edhou \u010dernovlas\u00e9ho chlapce se i s jeho hlavou na sv\u00e9m rameni nadzvedla. Sledoval jeho poklidn\u011b d\u0159\u00edmaj\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159. Ve svitu m\u011bs\u00edce vypadala je\u0161t\u011b bled\u0161\u00ed ne\u017e ve dne. St\u00e1le ho p\u0159irovn\u00e1val k porcel\u00e1nov\u00e9 panence. K\u0159ehk\u00e9, nadlidsky kr\u00e1sn\u00e9… Byl jako and\u011bl sra\u017een\u00fd k zemi. To Tom ho srazil sv\u00fdm \u00fanosem. Nyn\u00ed toho poprv\u00e9 litoval.<\/div>\n
Nadsko\u010dil pod n\u00e1hlou r\u00e1nou t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00edho se skla. Povzdychl si. Bylo to tady zase. Proto sem nerad chodil na d\u00e9le ne\u017e p\u00e1r hodin. A i ty ho zm\u00e1haly. Pot\u0159eboval klid, nesn\u00e1\u0161el panova\u010dnost sv\u00e9ho otce. \u017d\u00e1dn\u00e1 noc se neobe\u0161la bez k\u0159iku a rozbit\u00ed n\u011bkter\u00e9 z t\u011bch drah\u00fdch v\u00e1z, v n\u00ed\u017e nikdy nev\u00edd\u00e1val kv\u011btiny.<\/p>\n

„Co to bylo?“ ozval se do poru\u0161en\u00e9ho ticha Bill\u016fv unaven\u00fd hlas. Vzbudilo ho to. Tom si ho konej\u0161iv\u011b p\u0159ivinul na hru\u010f.<\/div>\n

„Jen spi, nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, se mnou ne.“<\/div>\n
Poslechl ho a v\u011bd\u011bl, \u017ee d\u011bl\u00e1 spr\u00e1vn\u011b. Op\u011bt zav\u0159el o\u010di, tentokr\u00e1t se mu u\u017e v\u0161ak nepoda\u0159ilo usnout. Jen le\u017eel v bezpe\u010d\u00ed jeho n\u00e1ru\u010de, vn\u00edmal jeho tepl\u00fd dech na sv\u00e9m z\u00e1tylku. S \u00fasm\u011bvem si uv\u011bdomil, \u017ee pr\u00e1v\u011b ta v\u011bdomost, \u017ee je Tom s n\u00edm, dr\u017e\u00ed ho, klidn\u011b d\u00fdch\u00e1 a jeho srdce bije, jej uklid\u0148ovala.<\/div>\n
N\u00e1sledoval k\u0159ik, bou\u0159liv\u00e1 h\u00e1dka mu u\u017e nedovolila zamhou\u0159it o\u010di. Ale neb\u00e1l se. Tom byl p\u0159eci s n\u00edm.<\/div>\n
„Pov\u011bz mi n\u011bco o pir\u00e1tstv\u00ed. N\u011bco o tob\u011b, o tom, co pro\u017e\u00edv\u00e1\u0161 za tou maskou,“ zaprosil Bill a napjat\u011b \u010dekal, jestli k n\u011bmu Tom projev\u00ed tolik d\u016fv\u011bry, aby mu vypr\u00e1v\u011bl o sv\u00e9m sv\u011bt\u011b. Billovo nitro tou\u017eilo nahl\u00e9dnout do Tomovy hlavy, do jeho du\u0161e, dozv\u011bd\u011bt se o n\u011bm to, co je p\u0159ed ostatn\u00edmi skryto. Nech\u00e1pal, \u010d\u00edm to je, ale u\u017e se sm\u00ed\u0159il s t\u00edm, \u017ee ho ta osoba pln\u00e1 tajemstv\u00ed neskute\u010dn\u011b p\u0159itahovala. Mo\u017en\u00e1 to bylo tou zak\u00e1zanost\u00ed. Tom byl slo\u017eit\u00fd, a i kdy\u017e o n\u011bm Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee je velmi citliv\u00fd, a p\u0159esto jak\u00fdm se musel st\u00e1t navenek, uvnit\u0159 byl po\u0159\u00e1d stejn\u00fd. Krom\u011b toho nerad ubli\u017eoval. Bill poc\u00edtil tak\u00e9 jakousi nad\u011bji, kterou si se svou hol\u010di\u010dkou uchov\u00e1val. Nev\u011bd\u011bl, co to je, ale nesna\u017eil se po tom p\u00e1trat. Tom mu to pov\u00ed, a\u017e bude s\u00e1m cht\u00edt. Nebo taky ne.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, je toho hodn\u011b, ani nev\u00edm, kde bych m\u011bl za\u010d\u00edt.“ Nesna\u017eil se to zamluvit, jen pot\u0159eboval poradit, kde za\u010d\u00edt.<\/div>\n

„T\u0159eba t\u00edm, pro\u010d jsi jin\u00fd ne\u017e ostatn\u00ed tady.“ Bill se pomalu p\u0159eto\u010dil na b\u0159icho a podep\u0159el si hlavu rukou, aby na Toma dob\u0159e vid\u011bl. Chv\u00edli bylo ticho, ale pak Tom za\u010dal vypr\u00e1v\u011bt.<\/div>\n
„Kdy\u017e se otec rozhodl, \u017ee bych mohl b\u00fdt jeho n\u00e1sledovn\u00edkem, dal m\u011b do p\u00e9\u010de t\u00e9 \u017eeny, kter\u00e1 se m\u011b zastala. Tady je zvykem, \u017ee m\u00e1 mu\u017e n\u011bkolik \u017een, ona byla jednou z nich a on se o n\u011b nikdy p\u0159\u00edli\u0161 nestaral. Dovol\u00ed jim utr\u00e1cet jeho pen\u00edze, nech\u00e1v\u00e1 se jimi ope\u010dov\u00e1vat, ale nikdy ho nezaj\u00edm\u00e1, jestli maj\u00ed n\u011bjak\u00e9 starosti, pot\u0159ebuj\u00ed pomoct nebo se jen c\u00edt\u00ed osam\u011ble. Nen\u00ed podstatn\u00e9, jak se ta \u017eena jmenovala, j\u00e1 jsem ji oslovoval jako tetu. \u017dili jsme spolu ve vesnici, nem\u011bli jsme se \u0161patn\u011b, proto\u017ee p\u0159esto v\u0161echno, jak\u00fd otec je, v\u017edy dbal na to, aby jeho man\u017eelky \u017eily v bohatstv\u00ed. To kv\u016fli reputaci. Ta \u017eena… byla velmi chytr\u00e1 a vzd\u011blan\u00e1, um\u011bla anglicky a za t\u011bch n\u011bkolik let m\u011b krom\u011b som\u00e1l\u0161tiny a arab\u0161tiny taky nau\u010dila, \u017ee se \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee zm\u011bnit na povrchu, ale p\u0159itom uvnit\u0159 z\u016fstat stejn\u00fd. Neust\u00e1le mi opakovala, jak je d\u016fle\u017eit\u00e9, abych nepodlehl n\u00e1tlaku okol\u00ed. A co je nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, nau\u010dila m\u011b milovat m\u00e9ho nevlastn\u00edho otce.“<\/p>\n

„To nech\u00e1pu. Jak m\u016f\u017ee\u0161 milovat n\u011bkoho tak…“<\/div>\n

„Nau\u010dila m\u011b ho milovat navenek, uvnit\u0159 ho v\u0161ak st\u00e1le nen\u00e1vid\u00edm. Jsem na n\u011bj hrd\u00fd, beru ho jako sv\u016fj vzor. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b. Mus\u00edm, jinak bych ztratil nad\u011bji. Nikdy by mi neubl\u00ed\u017eil, za ty roky jsem se pro n\u011bj stal v\u00edce ne\u017e jen synem. Jsem jeho n\u00e1sledovn\u00edk a on mi je vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee jeho \u00fasil\u00ed neodporuju a beru svou pr\u00e1ci v\u00e1\u017en\u011b. Jsou dv\u011b skupiny lid\u00ed. Ta jedna m\u011b pova\u017euje za slabocha a vlastn\u011b maj\u00ed pravdu. Neust\u00e1le se na m\u011b d\u00edvaj\u00ed jako na toho kluka, co sem nepat\u0159\u00ed. Nech\u00e1pou, pro\u010d m\u011b otec tenkr\u00e1t nezabil a pro\u010d do m\u011b vkl\u00e1d\u00e1 tolik d\u016fv\u011bry a jistoty. Byli by nejrad\u011bji, kdyby si vybral n\u011bkoho m\u00edstn\u00edho. Lid\u00e9 se boj\u00ed, \u017ee a\u017e nastane \u010das st\u00e1t se admir\u00e1lem, ute\u010du nebo v\u0161echnu otcovu \u010dest po\u0161pin\u00edm a z pir\u00e1tstv\u00ed nezbude nic v\u00edc ne\u017e pouh\u00e9 vzpom\u00ednky. A p\u0159esn\u011b tohle m\u00e1m v \u00famyslu. Ut\u00e9ct. A\u017e mi budou v\u0161ichni d\u016fv\u011b\u0159ovat.<\/div>\n
Ti druz\u00ed ze m\u011b maj\u00ed respekt, n\u011bkte\u0159\u00ed strach. Nepoda\u0159ilo se jim prohl\u00e9dnout mou masku, le\u017e, pod kterou \u017eiju. A kdy\u017e jsem p\u0159ivedl tebe, za\u010dali se mi klan\u011bt s je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed \u00factou.“ Tom se odml\u010del, jeho slova vyzn\u011bly do ztracena, zbyly po nich jen Billovy my\u0161lenky. Neodv\u00e1\u017eil se je v\u0161ak vyslovit nahlas. \u010cekal, jestli bude ten chlapec, jen\u017e mu kr\u016f\u010dek po kr\u016f\u010dku ukazoval z\u00e1kout\u00ed sv\u00e9ho srdce, pokra\u010dovat.<\/div>\n
„Vynechal jsem ale jednu d\u016fle\u017eitou \u010d\u00e1st. Ta \u017eena m\u011bla dceru…“<\/p>\n

autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: xoxo_Lady Na polorozpadl\u00fdch d\u0159ev\u011bn\u00fdch dve\u0159\u00edch se ozvalo tich\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed. \u010cerno\u0161sk\u00e1 hol\u010di\u010dka sta\u010dila vysko\u010dit na nohy d\u0159\u00edv ne\u017e rasta chlapec. Nest\u00e1valo se \u010dasto, \u017ee by m\u011bli n\u00e1v\u0161t\u011bvu nebo jim jen tak n\u011bkdo klepal na dve\u0159e, proto s nad\u0161en\u00edm b\u011b\u017eela otev\u0159\u00edt, a kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[433],"tags":[],"class_list":["post-7597","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prayers-to-stars"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7597","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7597"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7597\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7597"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7597"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7597"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}