{"id":7631,"date":"2011-10-15T16:00:00","date_gmt":"2011-10-15T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7611"},"modified":"2011-10-15T16:00:00","modified_gmt":"2011-10-15T15:00:00","slug":"navzdy-tvuj","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/15\/navzdy-tvuj\/","title":{"rendered":"Nav\u017edy tv\u016fj"},"content":{"rendered":"
autor: Mary<\/p>\n

<\/strong> D\u00fdchaj ma d\u00fdchaj, chv\u00ed\u013eu nevr\u00e1ti\u0161 u\u017e sp\u00e4\u0165
D\u00fdchaj, d\u00fdchaj, chv\u00ed\u013eu nevr\u00e1ti\u0161 u\u017e sp\u00e4\u0165<\/p>\n

<\/em> U\u017e zase otev\u00edr\u00e1m dve\u0159e od tv\u00e9ho pokoje. D\u011bl\u00e1m to tak ka\u017ed\u00fd den, \u010dasto i n\u011bkolikr\u00e1t, p\u0159esto\u017ee v\u00edm, \u017ee t\u011b tam nenajdu. Nem\u016f\u017eu.<\/p>\n

Jak u\u017e je to vlastn\u011b dlouho? P\u016fl roku nebo snad rok? Nev\u00edm. Pro m\u011b je to v\u011b\u010dnost. Ka\u017ed\u00fd den, kdy nem\u016f\u017eu vid\u011bt tvou hezkou tv\u00e1\u0159 a mil\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy se t\u011b nem\u016f\u017eu dotknout nebo si za tebou p\u0159ij\u00edt popov\u00eddat, je pro m\u011b v\u011b\u010dnost.<\/p>\n

Mrz\u00ed m\u011b to. V\u0161echno. To, co jsem ud\u011blal, i to, co ne. Odpus\u0165 mi, jestli m\u016f\u017ee\u0161. V\u011b\u0159 mi, \u017ee nen\u00ed dne, kdy bych nelitoval, \u017ee jsem t\u011b nechal j\u00edt. Kdy bych si nevy\u010d\u00edtal, \u017ee jsem ti dovolil opustit m\u011b. K\u00e9\u017e bych to mohl vr\u00e1tit a zm\u011bnit. Ud\u011blal bych pro to v\u0161echno. Jen\u017ee to nejde.<\/p>\n

Snad bych to vr\u00e1til a\u017e do doby, kdy jsem je\u0161t\u011b ni\u010demu nerozum\u011bl. Nev\u011bd\u011bl jsem, co se d\u011bje, pro\u010d se najednou chov\u00e1\u0161 tak divn\u011b. Pro\u010d se na m\u011b d\u00edv\u00e1\u0161 tak zamy\u0161len\u011b, zasn\u011bn\u011b, tak\u2026 jinak. Ano, to je to spr\u00e1vn\u00e9 slovo. Jinak. Jako bys m\u00edsto m\u011b vid\u011bl n\u011bkoho jin\u00e9ho.<\/div>\n

\n
\n

Nech\u00e1pal jsem, pro\u010d na m\u011b po\u0159\u00e1d pozoruje\u0161. St\u00e1le jsem na sob\u011b c\u00edtil tv\u016fj pohled, pron\u00e1sledoval m\u011b v\u0161ude. Nem\u011bl jsem tu\u0161en\u00ed, co v\u011bz\u00ed za ustavi\u010dn\u00fdmi zm\u011bnami tv\u00fdch n\u00e1lad. Jeden den jsi byl mil\u00fd a cht\u011bl sis se mnou pov\u00eddat a o pouh\u00fdch n\u011bkolik hodin pozd\u011bji u\u017e jsi byl \u00fapln\u011b jin\u00fd \u010dlov\u011bk. Sklesl\u00fd a ne\u0161\u0165astn\u00fd, necht\u011bl jsi s nik\u00fdm mluvit, ani se mnou. Cel\u00e9 hodiny jsi dok\u00e1zal up\u0159en\u011b z\u00edrat do zdi a p\u0159em\u00fd\u0161let. \u010casto jsi ani nevn\u00edmal nic kolem sebe. A j\u00e1 ti nedok\u00e1zal pomoci, t\u0159eba\u017ee jsem se o to st\u00e1le znovu a znovu pokou\u0161el. Nic nepom\u00e1halo, a kdy\u017e jsem ob\u010das v\u011bnoval svou pozornost n\u011bkomu jin\u00e9mu ne\u017e tob\u011b, propaloval jsi m\u011b vy\u010d\u00edtav\u00fdm pohledem, jako bych ti t\u00edm snad ubli\u017eoval.<\/div>\n

Tenkr\u00e1t jsem tomu nerozum\u011bl. Te\u010f to ch\u00e1pu.<\/p>\n

L\u00e1ny \u017elt\u00fdch slne\u010dn\u00edc, c\u00edtim vo\u013enos\u0165 ako bl\u00e1zni
pijem slzy z tvojich l\u00edc
Viem \u017ee v\u0161etko mus\u00ed \u00eds\u0165, aj ke\u010f neviem \u010do sa stane
L\u00e1ny \u017elt\u00fdch slne\u010dn\u00edc<\/p>\n

<\/em> Byl jsem p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e jsi m\u011b po\u017e\u00e1dal, abych se s tebou \u0161el proj\u00edt, ale proto\u017ee n\u011bkolik dn\u00ed p\u0159edt\u00edm jsi se mnou prakticky nepromluvil, bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed jsem tvou nab\u00eddku p\u0159ijal. Tu\u0161il jsem, \u017ee mi chce\u0161 n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho \u0159\u00edct, a proto jsem se bez jak\u00e9hokoli odporu nechal v\u00e9st. V\u011b\u0159il jsem ti. Po\u0159\u00e1d ti v\u011b\u0159\u00edm.<\/p>\n

Zarazilo m\u011b, \u017ee m\u011b nevede\u0161 do m\u011bsta, jak jsi m\u00edval ve zvyku, ale do pol\u00ed za na\u0161\u00ed rodnou vesni\u010dkou. Nikdy jsme tam nechodili, neposkvrn\u011bn\u00e1 p\u0159\u00edroda n\u00e1s nel\u00e1kala. Jen\u017ee tam nechodil ani nikdo jin\u00fd, tak\u017ee nehrozilo, \u017ee by n\u00e1s n\u011bjak\u00fd nezvan\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk mohl vyru\u0161it. Proto jsi m\u011b vzal zrovna sem. Cht\u011bl jsi mluvit.<\/p>\n

Zavedl jsi m\u011b a\u017e k poli slune\u010dnic. Vydechl jsem nad tou kr\u00e1sou. P\u00e1ni! Netu\u0161il jsem, \u017ee tady n\u011bco takov\u00e9ho je. L\u00e1ny \u017elut\u00fdch slune\u010dnic, kam a\u017e oko dohl\u00e9dlo. Okouzlen\u011b jsem se rozhl\u00ed\u017eel. Nenechal jsi m\u011b dlouho v\u00e1hat a ve\u0161el jsi p\u0159\u00edmo mezi kv\u011btiny. N\u00e1sledoval jsem t\u011b. Za\u0159adil jsem se vedle tebe a d\u00e1l jsme pokra\u010dovali spolu. Neptal jsem se, kam m\u011b vede\u0161. \u0160el bych s tebou kamkoli.<\/p>\n

Najednou ses zastavil a sednul si do tr\u00e1vy. D\u0159epnul jsem si naproti tob\u011b. Strom, \u0161iroko daleko jedin\u00fd, u kter\u00e9ho jsme sed\u011bli, br\u00e1nil h\u0159ejiv\u00fdm paprsk\u016fm slunce dopadat na n\u00e1s. \u010cekal jsem, jestli n\u011bco \u0159ekne\u0161, ale ty ses k ni\u010demu nem\u011bl. Jen jsi sed\u011bl a up\u0159en\u011b z\u00edral do zem\u011b. M\u011bl jsem pocit, jako by ses mi to b\u00e1l \u0159\u00edct. Jako by ses b\u00e1l m\u011b. Nikdy m\u011b nenapadlo, \u017ee by ses m\u011b kdy mohl b\u00e1t. V\u017edy\u0165 co mohlo b\u00fdt tak hrozn\u00e9ho?<\/p>\n

Po tv\u00e1\u0159i ti skanula slza. Nat\u00e1hl jsem ruku, abych ji set\u0159el, a kdy\u017e jsem to ud\u011blal, drobn\u011b ses usm\u00e1l. Povzbudilo m\u011b to. Brzy jsem se m\u011bl dozv\u011bd\u011bt, co t\u011b tak t\u00ed\u017e\u00ed. A po tom jsem tou\u017eil, p\u0159\u00e1l jsem si v\u011bd\u011bt, jak ti m\u016f\u017eu pomoct. Vzal jsem tvou dla\u0148 do sv\u00e9 a jemn\u011b ji stiskl. Sna\u017eil jsem se, abys c\u00edtil, \u017ee mi m\u016f\u017ee\u0161 absolutn\u011b ve v\u0161em v\u011b\u0159it, \u017ee t\u011b nikdy nezrad\u00edm. Pot\u0159eboval jsi m\u00edt v n\u011bkom oporu.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b jsi zvedl hlavu a pod\u00edval se na m\u011b. Zalapal jsem po dechu, byl jsem v \u0161oku. Ne kv\u016fli kapce krve od toho, jak sis prokousl ret. Ani z toho, jak ses nam\u00e1hav\u011b sna\u017eil p\u0159emoci pl\u00e1\u010d. Bylo to kv\u016fli tomu, jak ses tv\u00e1\u0159il, jak ses na m\u011b d\u00edval. Kv\u016fli tomu, co jsi m\u011bl v o\u010d\u00edch. Posledn\u00edch n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, co s tebou je. Te\u010f sta\u010dil jedin\u00fd kr\u00e1tk\u00fd pohled do tv\u00fdch o\u010d\u00ed a j\u00e1 pochopil. Ty jsi m\u011b miloval!<\/p>\n

Vyvl\u00e9kl jsem ruku z tv\u00e9ho sev\u0159en\u00ed. Popla\u0161en\u011b ses na m\u011b pod\u00edval a rozplakal ses. A j\u00e1 plakal taky. Tolik to bolelo, ale co jin\u00e9ho jsem m\u011bl d\u011blat?! Ztratil jsem t\u011b. Pomalu jsem vstal.<\/p>\n

„Tome, j\u00e1\u2026 M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, ale\u2026 Nec\u00edt\u00edm to sam\u00e9 co ty.“ Nemohl jsem ta slova ze sebe dostat. Jen\u017ee to byla pravda. A j\u00e1 ti nikdy nelhal. „Promi\u0148\u2026“ vzlykl jsem a ud\u011blal dva t\u0159i kroky od tebe. Bylo mi, jako bych p\u0159i\u0161el o polovinu sv\u00e9ho srdce, o polovinu sv\u00e9ho vlastn\u00edho j\u00e1. Bylo to tak. P\u0159i\u0161el jsem o tebe.<\/p>\n

A pak jsem ud\u011blal tu nejhor\u0161\u00ed chybu v cel\u00e9m sv\u00e9m \u017eivot\u011b. Snad m\u011b omlouv\u00e1 to, \u017ee m\u011b ani nenapadlo, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t, jak to dopadne. Nechal jsem t\u011b tam sed\u011bt v z\u00e1chvatu neovladateln\u00e9ho pl\u00e1\u010de a ode\u0161el jsem dom\u016f. Zalezl jsem do sv\u00e9ho pokoje a nevystr\u010dil z n\u011bj ani nos.<\/div>\n

Celou noc jsi proplakal. V\u00edm to, sly\u0161el jsem t\u011b. Ale nem\u011bl jsem dostatek odvahy na to, j\u00edt za tebou, ut\u011b\u0161it t\u011b. M\u011bl jsem. Mo\u017en\u00e1 by to skon\u010dilo jinak.<\/p>\n

L\u00fa\u010de slnka p\u00e1lia tv\u00e1r, dot\u00fdkaj\u00fa sa n\u00e1m dlane
aspo\u0148 chv\u00ed\u013eu za\u017ei\u0165 raj
Ko\u013eko \u013e\u00fabi\u0161 to\u013eko si, chutn\u00e9 chv\u00edle zad\u00fdchan\u00e9
L\u00e1ny \u017elt\u00fdch slne\u010dn\u00edc\u2026<\/p>\n

<\/em> Kdy\u017e jsem se druh\u00fd den r\u00e1no probudil, nebyl jsi doma. Ode\u0161el jsi. Vzal sis s sebou jenom ten se\u0161it v tuh\u00fdch tmav\u011b hn\u011bd\u00fdch desk\u00e1ch, kter\u00fd jsem u tebe \u010das od \u010dasu v\u00eddal, ale nikdy ne\u010detl, proto\u017ee jsi mi to nedovolil. Jinak jsi tady nechal v\u0161echno. I kl\u00ed\u010de.<\/p>\n

M\u011bl jsem divn\u00fd pocit. Jako bych t\u011b u\u017e nikdy v \u017eivot\u011b nem\u011bl vid\u011bt. Ale p\u0159esto jsem doufal. Po\u0159\u00e1d jsem m\u011bl je\u0161t\u011b nad\u011bji.<\/p>\n

Nep\u0159i\u0161el jsi ani ve\u010der ani v noci. A j\u00e1 pochopil, \u017ee u\u017e se nevr\u00e1t\u00ed\u0161. \u017de jsi ode\u0161el nav\u017edy.<\/div>\n

Teprve potom jsem si p\u0159e\u010detl dopis, kter\u00fd jsi tady nechal. Byl na rozlou\u010denou. Pro m\u011b. N\u011bkolik pap\u00edr\u016f, vysv\u011btlovaly v\u0161echno, a z\u00e1rove\u0148 v\u016fbec nic.<\/p>\n

Nem\u016f\u017eu \u017e\u00edt vedle tebe, kdy\u017e nec\u00edt\u00ed\u0161 tot\u00e9\u017e co j\u00e1\u2026<\/p>\n

<\/em> Nem\u00e1\u0161 ani tu\u0161en\u00ed, jak moc m\u011b slova napsan\u00e1 tv\u00fdm p\u00edsmem bolela. Jak m\u011b zra\u0148ovala. Trhala m\u00e9 srdce na kousky a du\u0161i mi dr\u00e1sala na c\u00e1ry. C\u00edtil jsem se hrozn\u011b. Ty jsi to ud\u011blal jenom kv\u016fli mn\u011b!<\/p>\n

Jsi pro m\u011b jako hv\u011bzdy. Stejn\u011b nedosa\u017eiteln\u00fd\u2026<\/p>\n

<\/em> Je to v\u0161echno moje vina. Nem\u011bl jsem pr\u00e1vo na nic z toho, co jsem ud\u011blal nebo \u0159ekl. Nem\u011bl jsem pr\u00e1vo t\u011b zklamat, zlomit, zni\u010dit. Nem\u011bl jsem pr\u00e1vo odm\u00edtnout tvoje city. Promi\u0148, necht\u011bl jsem ti ubl\u00ed\u017eit. Je mi to l\u00edto, ale jinak to ne\u0161lo. Jsi p\u0159ece m\u016fj bratr! P\u0159esto bych to v\u0161ak vzal okam\u017eit\u011b zp\u00e1tky, jen abych t\u011b mohl je\u0161t\u011b jednou jedinkr\u00e1t vid\u011bt. Jen\u017ee u\u017e nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed\u0161.<\/p>\n

V\u00edm, \u017ee t\u011b nikdy nep\u0159estanu milovat, a proto mus\u00edm pry\u010d. Pry\u010d od tebe. Co nejd\u00e1l\u2026<\/p>\n

<\/em> To se ti povedlo. Stoprocentn\u011b. Nev\u00edm, kde jsi. Nena\u0161el jsem t\u011b. Ani j\u00e1, ani policie. Dokonce nepomohly ani \u010dl\u00e1nky v novin\u00e1ch a report\u00e1\u017ee v televizi. Nikdo t\u011b nevid\u011bl, jako by se po tob\u011b slehla zem. Kdy\u017e se do n\u011b\u010deho pust\u00ed\u0161, v\u017edycky to dot\u00e1hne\u0161 a\u017e do konce.<\/div>\n

Vlastn\u011b ani nev\u00edm jist\u011b, co jsi ud\u011blal. Kam ses pod\u011bl? Vra\u0165 se, pros\u00edm. Slibuji, \u017ee ud\u011bl\u00e1m, cokoli si bude\u0161 p\u0159\u00e1t. Jen se vra\u0165 dom\u016f. Zp\u00e1tky ke mn\u011b. Pros\u00edm\u2026<\/p>\n

Sbohem, Bille. Nav\u017edy tv\u016fj Tom\u2026<\/p>\n

D\u00fdchaj, d\u00fdchaj, chv\u00ed\u013eu nevr\u00e1ti\u0161 u\u017e sp\u00e4\u0165
D\u00fdchaj, d\u00fdchaj, chv\u00ed\u013eu nevr\u00e1ti\u0161 u\u017e sp\u00e4\u0165…<\/p>\n

(Peha – Slne\u010dn\u00e1 balada)<\/p>\n

<\/em> autor: Mary<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mary D\u00fdchaj ma d\u00fdchaj, chv\u00ed\u013eu nevr\u00e1ti\u0161 u\u017e sp\u00e4\u0165D\u00fdchaj, d\u00fdchaj, chv\u00ed\u013eu nevr\u00e1ti\u0161 u\u017e sp\u00e4\u0165 U\u017e zase otev\u00edr\u00e1m dve\u0159e od tv\u00e9ho pokoje. D\u011bl\u00e1m to tak ka\u017ed\u00fd den, \u010dasto i n\u011bkolikr\u00e1t, p\u0159esto\u017ee v\u00edm, \u017ee t\u011b tam nenajdu. Nem\u016f\u017eu. Jak u\u017e je to vlastn\u011b dlouho?<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7631","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7631","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7631"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7631\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7631"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7631"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7631"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}