{"id":7636,"date":"2011-10-14T17:00:00","date_gmt":"2011-10-14T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7616"},"modified":"2011-10-14T17:00:00","modified_gmt":"2011-10-14T16:00:00","slug":"doppelleben-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/14\/doppelleben-20\/","title":{"rendered":"Doppelleben 20."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Panebo\u017ee kluci, j\u00e1 jsem tak r\u00e1d, \u017ee v\u00e1s vid\u00edm!“ vesele jsem vtan\u010dil do studia, kde se na seda\u010dk\u00e1ch spokojen\u011b rozvalovala G\u00e9\u010dka a za nimi s telefonem u ucha David.
„A j\u00e1 si \u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1m doma ticho. Te\u010f nev\u00edm, jak mi to mohlo chyb\u011bt,“ u\u0161kl\u00edbl se Georg, ale v\u0161ichni jsme mu odpov\u011bd\u011bli hlasit\u00fdm v\u00fdbuchem sm\u00edchu.<\/div>\n
Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee to bylo my\u0161len\u00e9 na m\u011b, ale byl jsem tak \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee tam jsou, \u017ee jsem na n\u011bj jen vypl\u00e1znul jazyk a svalil se na gau\u010d, op\u00edraje se o Tomovo rameno.<\/div>\n
„A j\u00e1 nev\u00edm, jak mi mohlo chyb\u011bt to jejich pouto dvoj\u010dat<\/em>,“ se sm\u00edchem na n\u00e1s pouk\u00e1zal Gustav, ale d\u0159\u00edv, ne\u017e by stihl \u0159\u00edct \u0161vec, ho Tom dob\u0159e m\u00ed\u0159enou ranou trefil pol\u0161t\u00e1\u0159em do obli\u010deje, z \u010deho\u017e se strhla pol\u0161t\u00e1\u0159ov\u00e1 bitka, kterou zastavil a\u017e David hlasit\u00fdm odka\u0161l\u00e1n\u00edm.<\/p>\n

„To je l\u00e1sky na rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed,“ zabru\u010del, kdy\u017e jsme se v\u0161ichni uklidnili a znovu se poskl\u00e1dali na seda\u010dky. „Nicm\u00e9n\u011b jsem r\u00e1d, \u017ee jste se mi ozvali, jeliko\u017e st\u016fl se mi za\u010dal plnit nab\u00eddkami k rozhovor\u016fm, vystoupen\u00edm a spolupr\u00e1ci. Tud\u00ed\u017e jsem v\u00e1m v\u0161echno p\u0159inesl,“ s uli\u010dnick\u00fdm \u00fasm\u011bvem uk\u00e1zal na obrovskou hromadu pap\u00edr\u016f. „A va\u0161\u00edm prvn\u00edm \u00fakolem je prot\u0159\u00eddit to a rozhodnout, kterou nab\u00eddku p\u0159ijmete a kterou odm\u00edtnete. Nech\u00e1v\u00e1m to na v\u00e1s, abyste si pozd\u011bji nemohli st\u011b\u017eovat, p\u00e1nov\u00e9.“<\/div>\n

„Davide, to nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee ne?“ s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch k n\u011bmu vzhl\u00e9dl Gustav.<\/div>\n
„Smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b,“ rozesm\u00e1l se. „Vzmu\u017ete se, jste na to \u010dty\u0159i, to zvl\u00e1dnete. Mimo to, zahl\u00e9dl jsem tam p\u00e1r v\u00e1\u017en\u011b dob\u0159e vypadaj\u00edc\u00edch nab\u00eddek, kter\u00e9 by v\u00e1s m\u011bly zaujmout.“<\/div>\n
„Jsi tak hodnej!“ zabru\u010del Tom se silnou d\u00e1vkou ironie v hlase. Pevn\u011b jsem mu stiskl z\u00e1p\u011bst\u00ed, aby se trochu uklidnil a jemn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„N\u011bco si m\u016f\u017eeme vz\u00edt k n\u00e1m,“ prohl\u00e1sil jsem, s pohledem zabodnut\u00fdm do Tomova, kter\u00fdm se uji\u0161\u0165oval, zda jsem se do\u010dista nezbl\u00e1znil.<\/div>\n
„To je skv\u011bl\u00e9! Vezm\u011bte si rozhovory a spolupr\u00e1ce, G\u00e9\u010dka si vezmou vystoupen\u00ed. Je to barevn\u011b rozli\u0161en\u00e9,“ okam\u017eit\u011b na to p\u0159istoupil David, d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem si tu velkorysou nab\u00eddku rozmyslel.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b n\u011bjakou chv\u00edli jsme si uvoln\u011bn\u011b pov\u00eddali, ne\u017e se kluci za\u010dali sb\u00edrat, aby mohli pracovat na nab\u00eddk\u00e1ch.<\/div>\n
\n
\n

„Bille, zbl\u00e1znil ses?“ sykl Tom hned, jak jsme osam\u011bli a zlostn\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/p><\/div>\n

„Oh, v\u00e1\u017en\u011b t\u011b nenapadlo, pro\u010d jsem to navrhl?“ p\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal, zat\u00edmco jsem ho rukou jemn\u011b hladil po b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
„Ne, v\u00e1\u017en\u011b m\u011b to nenapadlo,“ zabru\u010del, ale pousm\u00e1l se, kdy\u017e jsem rukou zabloudil i pod jeho tri\u010dko.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme z\u016fstat p\u0159es noc tady, nebo v na\u0161em<\/em> pokoji,“ zavrn\u011bl jsem a kousnul ho do krku. „Co\u017e znamen\u00e1 co? M\u00e1me voln\u00fd \u010das jen pro sebe s dokonalou i pravdivou v\u00fdmluvou.“<\/div>\n
„Jak o tob\u011b n\u011bkdy n\u011bkdo mohl \u0159\u00edct, \u017ee jsi hloup\u00fd?“ kr\u00e1tce zast\u00e9nal, zat\u00edmco rukama sjel na m\u016fj zadek, kter\u00fd pevn\u011b stisknul.<\/div>\n
„To nev\u00edm, ale kdy\u017e zjist\u00edm, kdo to byl, rozcupuju ho jako hada,“ obkro\u010dmo jsem se na n\u011bj posadil. „Kde tedy z\u016fstaneme?“<\/div>\n
„Tady a \u0159ekneme, \u017ee se n\u00e1m to necht\u011blo tahat,“ zamumlal a hladov\u011b se vrhnul na m\u00e9 rty. Zast\u00e9nal jsem do toho polibku a nechal se Tomov\u00fdmi dlan\u011bmi tisknout na jeho tvrd\u00fd kl\u00edn.<\/p>\n

„Bo\u017ee, svl\u00e9kni to!“ drav\u011b se mi sna\u017eil dostat pod tri\u010dko, kter\u00e9 jsem poslu\u0161n\u011b svl\u00e9kl, ale rovnou se vrhnul na to jeho. P\u0159eci nebudu svle\u010den\u00fd s\u00e1m, no ne?<\/div>\n

„Pozd\u011bji si m\u016f\u017eeme rozt\u00e1hnout gau\u010d,“ m\u011blce jsem za\u0161eptal, kdy\u017e jemn\u011b skousnul mou bradavku.<\/div>\n
„Nebo to m\u016f\u017eeme nechat takhle a jen se celou noc na sebe ma\u010dkat, Billy. Anebo, je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed, v tob\u011b m\u016f\u017eu z\u016fstat celou noc,“ vypustil z hrdla t\u00e1hl\u00fd sten, kdy\u017e jsem se na n\u011bm zhoupnul.<\/div>\n
„Kdyby neexistovala mo\u017enost, \u017ee n\u011bkdo m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt, klidn\u011b bych ti to dovolil, mil\u00e1\u010dku,“ usm\u00e1l jsem se a rychle z n\u011bj st\u00e1hnul kalhoty i boxerky.<\/div>\n
„Bo\u017ee m\u016fj, asi to nevydr\u017e\u00edm,“ drav\u011b m\u011b pol\u00edbil, zat\u00edmco svl\u00e9kal i m\u011b. „Nem\u00e1m tu \u017e\u00e1dn\u00fd gel, Billy,“ starostliv\u011b m\u011b pohladil v pase. Druhou rukou m\u011b pomalinku p\u0159ipravoval.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, Tomi. Jsem na tebe zvykl\u00fd, bude mi sta\u010dit chvilinka, ne\u017e se p\u0159izp\u016fsob\u00edm,“ s \u00fasm\u011bvem jsem ho pol\u00edbil. L\u00edbali jsme se dlouho a n\u011b\u017en\u011b, ne\u017e jsem uc\u00edtil, \u017ee do m\u011b Tom vstupuje. To se jeho polibek zm\u011bnil v konej\u0161iv\u00fd, zat\u00edmco m\u011b hladil po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Billy,“ zast\u00e9nal a j\u00e1 se jemn\u011b zhoupnul v boc\u00edch. Zopakoval jsem to je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t, vd\u011b\u010dn\u00fd za Tomovu obrovskou v\u00fddr\u017e. Skous\u00e1val jsem jeho bradavky, zat\u00edmco jsem se mu podvolil a nechal ho ud\u00e1vat tempo. Jednou rukou si m\u011b za t\u00fdl p\u0159idr\u017eoval u sv\u00fdch rt\u016f, druhou m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u011bl do r\u00e1je v m\u00e9m kl\u00edn\u011b a divoce p\u0159ir\u00e1\u017eel do m\u00e9ho t\u011bla, kter\u00e9 jsem v pravideln\u00fdch intervalech stahoval kolem n\u011bj.<\/div>\n
„V\u017edycky jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1me b\u00fdt jedno t\u011blo.“<\/div>\n
„V\u017edycky jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee jedin\u011b s tebou m\u016f\u017eu b\u00fdt \u00fapln\u00fd,“ za\u0161eptal jsem mu do rt\u016f, zat\u00edmco si m\u011b k sob\u011b tisknul ve chv\u00edli, kdy vyvrcholil.<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si b\u00fdt s tebou takhle nav\u017edy.“<\/div>\n
„My jsme v\u011b\u010dnost, Tomi. V\u0161echno, co se d\u011bje, je nav\u017edy.“<\/div>\n
„D\u00edky bohu, \u017ee TY bude\u0161 nav\u017edy,“ v\u011bnoval mi l\u00e1skypln\u00fd polibek, po kter\u00e9m jsem se mu stulil do n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Asi bychom m\u011bli ud\u011blat ty nab\u00eddky,“ zasm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Pak m\u016f\u017eeme pokra\u010dovat tady,“ pohladil m\u011b po z\u00e1dech a vtiskl mi p\u00e1r polibk\u016f do vlas\u016f.<\/div>\n
„Mus\u00edme pokra\u010dovat,“ zamumlal jsem.<\/p>\n

***<\/p>\n

On\u011bm\u011ble jsem z\u00edral na nab\u00eddku, kterou jsem dr\u017eel v rozt\u0159esen\u00e9 ruce a jen st\u011b\u017e\u00ed vn\u00edmal, \u017ee do m\u011b Tom opatrn\u011b \u0161\u0165ouch\u00e1.<\/div>\n

„Co je?“<\/div>\n
„Tomi, napsali n\u00e1m z Vogue! Cht\u011bj\u00ed s n\u00e1mi fotit!“ nad\u0161en\u011b jsem vyp\u00edskl.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? S k\u00fdm v\u0161\u00edm?“<\/div>\n
„S n\u00e1mi dv\u011bma. Cht\u011bj\u00ed, abychom byli na tituln\u00ed str\u00e1nce!“<\/div>\n
„No, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee to chce\u0161 vz\u00edt,“ pobaven\u011b se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Je to Vogue! Takov\u00e1hle nab\u00eddka se neodm\u00edt\u00e1! Daj\u00ed ti jen jednu \u0161anci, kdy\u017e odm\u00edtne\u0161, jako bys neexistoval. V\u00ed\u0161 v\u016fbec, jak t\u011b\u017ek\u00e9 je dostat se na titulku Vogue?“ \u0161vito\u0159il jsem a c\u00edtil, \u017ee m\u00e9 o\u010di z\u00e1\u0159\u00ed jako dv\u011b hv\u011bzdy.<\/div>\n
„A co term\u00edn?“<\/div>\n
„M\u00e1me zavolat a domluvit se v p\u0159\u00edpad\u011b z\u00e1jmu. Panebo\u017ee, to je tak skv\u011bl\u00e9!“<\/div>\n
„Z\u00edtra jim David zavol\u00e1,“ usm\u00e1l se Tom a jemn\u011b m\u011b pohladil po koleni. Vesele jsem mu sko\u010dil do kl\u00edna a vrhl se mu na rty, kter\u00e9 jsem za\u010dal divoce l\u00edbat. „Oh, takov\u00e9 nab\u00eddky by ti m\u011bly chodit \u010dast\u011bji,“ slastn\u011b zabru\u010del, kdy\u017e jsem dlan\u00ed stiskl bouli rostouc\u00ed v jeho boxerk\u00e1ch.<\/div>\n
„Tak moc se na to focen\u00ed t\u011b\u0161\u00edm, Tomi,“ jel jsem rty pomalu dol\u016f, zanech\u00e1vaje za sebou vlhkou stopu cesty, kudy jsem p\u0159ejel jazykem. „V\u00ed\u0161, co jsem dlouho ned\u011blal?“ \u010f\u00e1belsky jsem se usm\u00e1l, zat\u00edmco jsem mu boxerky pomali\u010dku stahoval.<\/p>\n

„Ne, Bille, ne! V\u00ed\u0161, \u017ee dlouho nevydr\u017e\u00edm,“ zoufale se rozkoktal, kdy\u017e jsem jazykem p\u0159ejel po jeho \u0161pi\u010dce, ale ruce mi zabo\u0159il do vlas\u016f.<\/div>\n

„To v\u016fbec nevad\u00ed. Pak mi to vynahrad\u00ed\u0161, a\u017e bude zase ve mn\u011b, hm?“ kr\u00e1tce jsem ho pol\u00edbil na rty, a pot\u00e9 znovu sjel dol\u016f, kde jsem ho bral cel\u00e9ho pomalu do \u00fast.<\/div>\n
„Dneska m\u011b z\u0159\u00edd\u00ed\u0161,“ zamumlal a pevn\u011b stiskl m\u00e9 vlasy mezi prsty.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tohle m\u00e1m v pl\u00e1nu,“ usm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
Zuby jsem jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po cel\u00e9 jeho d\u00e9lce, odpov\u011bd\u00ed mi bylo slastn\u00e9 st\u00e9n\u00e1n\u00ed vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z Tomov\u00fdch rt\u016f, co\u017e byla ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed odm\u011bna.<\/div>\n
„Jsi \u010f\u00e1bel!“<\/div>\n
„P\u00e1rkr\u00e1t jsem to u\u017e sly\u0161el,“ zasm\u00e1l jsem se a znovu ho za\u010dal drav\u011b s\u00e1t. U\u017e\u00edval jsem si ten pocit, kdy jsem ho mohl m\u00edt hluboko v \u00fastech, zat\u00edmco Tom do m\u011b v\u00e1\u0161niv\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eel. Sotva jsem uc\u00edtil, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed k vyvrcholen\u00ed, zrychlil jsem tempo a p\u0159idal jsem ruku, kterou jsem ho za\u010dal dr\u00e1\u017edit u ko\u0159ene.<\/div>\n
„Panebo\u017ee!“ slastn\u011b vyk\u0159ikl a naposledy do m\u011b hluboce p\u0159irazil.<\/div>\n
„Nebyl jsem je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed \u010f\u00e1bel?“ u\u0161kl\u00edbl jsem se a vy\u0161kr\u00e1bal se do jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ty jsi oboj\u00ed, mil\u00e1\u010dku,“ usm\u00e1l se a v\u00e1\u0161niv\u011b m\u011b pol\u00edbil. „Dnes ve\u010der m\u00e1m v pl\u00e1nu u\u017e\u00edt si s tebou v\u0161ude.“<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00e9! Pr\u00e1v\u011b jsem cht\u011bl vl\u00e9zt do sprchy,“ zasm\u00e1l jsem se a hbit\u011b se postavil. „P\u0159id\u00e1\u0161 se?“ naoko jsem se zasm\u00e1l, ale se sm\u00edchem vyb\u011bhl do koupelny, kdy\u017e se za mnou Tom rozb\u011bhl.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. „Panebo\u017ee kluci, j\u00e1 jsem tak r\u00e1d, \u017ee v\u00e1s vid\u00edm!“ vesele jsem vtan\u010dil do studia, kde se na seda\u010dk\u00e1ch spokojen\u011b rozvalovala G\u00e9\u010dka a za nimi s telefonem u ucha David.„A j\u00e1 si \u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1m doma ticho. Te\u010f nev\u00edm, jak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[441],"tags":[],"class_list":["post-7636","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-doppelleben"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7636","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7636"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7636\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7636"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7636"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7636"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}