{"id":7637,"date":"2011-10-14T16:30:00","date_gmt":"2011-10-14T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7617"},"modified":"2011-10-14T16:30:00","modified_gmt":"2011-10-14T15:30:00","slug":"poulicni-stene-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/14\/poulicni-stene-16\/","title":{"rendered":"Pouli\u010dn\u00ed \u0161t\u011bn\u011b 16."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Du\u0161e je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 um\u00ed v \u010dlov\u011bku vyvolat pocity, kter\u00e9 by m\u011bly b\u00fdt zapomenuty..<\/p>\n

<\/em> Bill ode\u0161el a j\u00e1 jsem je\u0161t\u011b dlouho post\u00e1val u okna a z\u00edral ven. M\u011bsto z t\u00e9hle perspektivy p\u016fsobilo \u00fapln\u011b jinak ne\u017e z okna v Henryho vile. Poodstoupil jsem od okenic a vr\u00e1til se do postele. Zhasl jsem lampi\u010dku, kter\u00e1 byla po celou dobu to jedin\u00e9, co pokoj osv\u011btlovalo. Do pokoje dopadal nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fd svit poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z okouzluj\u00edc\u00edch neonov\u00fdch n\u00e1pis\u016f v\u0161ude v centru m\u011bsta.<\/p>\n

Dlouho jsem z\u00edral ven, dokud neonov\u00e9 n\u00e1pisy neza\u010daly spl\u00fdvat, jak se mi zav\u00edraly o\u010di. Je\u0161t\u011b jsem popadl p\u0159ikr\u00fdvku a p\u0159et\u00e1hl ji na sebe. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem usnul. Ve slavnostn\u00edm oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 mi Bill vnutil kv\u016fli kolaudaci.<\/div>\n

\n
\n<\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

V pokoji p\u016fsobila naprost\u00e1 tma a Bill se neklidn\u011b p\u0159evaloval v posteli. Nedok\u00e1zal se uvolnit natolik, aby dok\u00e1zal usnout. M\u011bsto si \u017e\u00e1dalo jeho p\u0159\u00edtomnost. P\u0159ipadal si jako n\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00fd, akor\u00e1t \u017ee jeho si ne\u017e\u00e1dal m\u011bs\u00edc, ale neony. Automaticky vylezl z postele. Nat\u00e1hl si p\u0159es py\u017eamo mikinu a ti\u0161e se vypl\u00ed\u017eil z pokoje.<\/p>\n

Kdy\u017e proch\u00e1zel kolem Tomovy lo\u017enice, post\u0159ehl, \u017ee m\u00e1 otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Ti\u0161e vstoupil dovnit\u0159, ale z\u016fstal st\u00e1t v bl\u00edzkosti dve\u0159\u00ed, aby mohl kdykoli odej\u00edt, kdyby se Tom probral. Voln\u00e9 m\u00edsto vedle Toma ho k sob\u011b t\u00e1hlo snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e m\u011bstsk\u00fd ruch, ale Bill jen zakroutil hlavou a vy\u0161el z pokoje.<\/p>\n

Bill m\u011bl Toma daleko rad\u0161i ne\u017e jako kamar\u00e1da, za kter\u00e9ho se vyd\u00e1val. Od chv\u00edle, kdy ho p\u0159i\u0161el po boku Matky p\u0159iv\u00edtat v d\u011btsk\u00e9m domov\u011b. Jen to v t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b neum\u011bl d\u00e1t najevo. B\u00e1l se.<\/p>\n

A ostatn\u011b, b\u00e1l se i dnes. Znal Bellu, a to jej odsuzovalo k my\u0161lenk\u00e1m, \u017ee pro Toma nikdy nebude dostate\u010dn\u011b dobr\u00fd. Proto\u017ee on je kluk…<\/p>\n

Hlasit\u011b si povzdechl a opustil bezpe\u010d\u00ed bytu. Automaticky zam\u00ed\u0159il k nev\u011bstinci, u kter\u00e9ho v d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b tr\u00e1vil tolik \u010dasu. My\u0161lenky mu hlavou v\u00ed\u0159ily jako snad nikdy. Tolik to bolelo \u017e\u00edt s n\u00edm, a z\u00e1rove\u0148 v\u011bd\u011bt, \u017ee nikdy nebude jeho. Tom p\u0159ece nen\u00ed na kluky. Bill nau\u010den\u011b dosedl na lavi\u010dku a zav\u0159el o\u010di. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli mu nebylo l\u00e9pe, dokud se mu do \u017eivota nep\u0159im\u00edchal Tom.<\/p>\n

Z nev\u011bstince k n\u011bmu dol\u00e9hala tich\u00e1 v\u00e1biv\u00e1 hudba. N\u011bkdo si sedl vedle n\u011bj. Otev\u0159el o\u010di. Vedle n\u011bj sed\u011bla vysok\u00e1 blond\u00fdna, jej\u00ed\u017e pas by dok\u00e1zal obejmout dlan\u011bmi, kdyby cht\u011bl. Jej\u00ed nohy se kroutily na vysok\u00fdch jehlov\u00fdch podpatc\u00edch. Na sob\u011b m\u011bla kr\u00e1tkou \u010dernou sukni a p\u0159il\u00e9hav\u00e9 ko\u017een\u00e9 tri\u010dko bez ram\u00ednek.<\/em><\/div>\n

„Dlouho jsem t\u011b tu nevid\u011bla, kde ses toulal?“ zeptala se, jako by byli nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, u\u017e b\u016fhv\u00edkolik let. P\u0159itom Bill ji tu snad nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl. Nikdy po \u0161lapk\u00e1ch moc nekoukal.<\/p>\n

„Na\u0161el jsem si byt. S kamar\u00e1dem,“ odpov\u011bd\u011bl smutn\u011b Bill. Pot\u0159eboval to n\u011bkomu \u0159\u00edct, u\u017e to v sob\u011b d\u00e1l topit nemohl.<\/em><\/div>\n

„Kamar\u00e1dem?“<\/em><\/div>\n
„Jo.“<\/em><\/div>\n
„Ale ty to tak nechce\u0161, vi\u010f?“<\/em><\/div>\n
„Ne, u\u017e dlouho ne.“<\/em><\/div>\n
„Kde je probl\u00e9m?“<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed na kluky.“<\/em><\/div>\n
„Jsi si t\u00edm jist\u00fd?“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, m\u011bl holku, ne\u017e jsem ho znovu potkal. M\u00e1 m\u011b r\u00e1d maxim\u00e1ln\u011b jako kamar\u00e1da,“ povzdechl si Bill a vyklopil j\u00ed cel\u00fd sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd se u\u017e od d\u011btstv\u00ed motal jenom kolem Toma.<\/em> <\/p>\n<\/div>\n
*<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

<\/em> S trhnut\u00edm jsem se posadil na posteli, po \u010dele mi st\u00e9kaly kr\u016fp\u011bje ledov\u011b studen\u00e9ho potu a kotvily na rtech, jako by si p\u0159\u00e1ly, abych zakusil jejich slan\u00e9 chuti. Zd\u00e1l se mi sen, o n\u011bm.<\/div>\n

„Ne, to nen\u00ed mo\u017en\u00e9,“ zamumlal jsem si s\u00e1m pro sebe. Vstal jsem z postele a okam\u017eit\u011b oddupal ke dve\u0159\u00edm do Billova pokoje. Jemn\u011b jsem do nich \u0161\u0165ouchl. Otev\u0159ely se. Do Billova pokoje pronikalo bled\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo a \u010dinilo jej nadp\u0159irozen\u011b kr\u00e1sn\u00fdm. Av\u0161ak n\u011bco na kr\u00e1se chyb\u011blo. Bill tam nebyl.<\/p>\n

Zara\u017een\u011b jsem se vr\u00e1til k sob\u011b a automaticky na slavnost\u00ed oble\u010den\u00ed, poma\u010dkan\u00e9 sp\u00e1nkem, nat\u00e1hl o n\u011bkolik \u010d\u00edsel v\u011bt\u0161\u00ed mikinu, ne\u017e by bylo pot\u0159eba. Rychle jsem opustil byt s tu\u0161en\u00edm, kde by se Bill mohl nach\u00e1zet.<\/p>\n

Cesta k nev\u011bstinci se zd\u00e1la b\u00fdt v\u011b\u010dnost\u00ed. Tak dlouhou, bolestivou… Nev\u011bd\u011bl jsem, co se s n\u00edm d\u011bje, ale znal jsem sv\u016fj sen. A jestli je to pravda, asi to nep\u0159e\u017eiji. Kone\u010dn\u011b jsem dorazil p\u0159ed nev\u011bstinec. Kousek ode m\u011b se nach\u00e1zela lavi\u010dka, kterou mi Bill ukazoval. Sed\u011bl tam a vybavoval se s n\u011bjakou p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b nal\u00ed\u010denou blondskou.<\/p>\n

„Bille?“<\/div>\n

„Tome!“ zvolal a p\u0159i\u0159\u00edtil se ke mn\u011b jako velk\u00e1 voda. Sko\u010dil mi kolem krku.<\/div>\n
„No, j\u00e1 u\u017e stejn\u011b mus\u00edm j\u00edt,“ za\u010dala se rozpa\u010dit\u011b zvedat blond\u00fdnka. „M\u011bj se, Bille, a n\u011bkdy zase p\u0159ij\u010f,“ usm\u00e1la se na n\u011bj a ode\u0161la. Bill j\u00ed je\u0161t\u011b zam\u00e1val. Zabo\u0159il mi hlavu do ramene.<\/p>\n

„Co tu d\u011bl\u00e1\u0161, Tome?“ zeptal se.<\/div>\n

„Hled\u00e1m t\u011b.“<\/div>\n
„Na\u0161el jsi… Jsi spokojen\u00fd?“ zeptal se znovu. Divn\u00e1 ot\u00e1zka. Tak n\u011bjak jsem nev\u011bd\u011bl, jak zareagovat.<\/div>\n
„Ov\u0161em, \u017ee jsem spokojen\u00fd. Zd\u00e1l se mi sen, m\u011bl jsem strach,“ vylezlo ze m\u011b nakonec.<\/div>\n
„To je dob\u0159e, Tomi, moc dob\u0159e,“ zamumlal Bill, spokojen\u011b oddechl a zni\u010dehonic p\u0159itiskl sv\u00e9 rty k m\u00fdm…<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Du\u0161e je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 um\u00ed v \u010dlov\u011bku vyvolat pocity, kter\u00e9 by m\u011bly b\u00fdt zapomenuty.. Bill ode\u0161el a j\u00e1 jsem je\u0161t\u011b dlouho post\u00e1val u okna a z\u00edral ven. M\u011bsto z t\u00e9hle perspektivy p\u016fsobilo \u00fapln\u011b jinak ne\u017e z okna v Henryho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[455],"tags":[],"class_list":["post-7637","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-poulicni-stene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7637","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7637"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7637\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7637"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7637"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7637"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}