{"id":7645,"date":"2011-10-13T15:30:00","date_gmt":"2011-10-13T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7625"},"modified":"2011-10-13T15:30:00","modified_gmt":"2011-10-13T14:30:00","slug":"no-one-is-innocent-ii-i-will-love-you-forever-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/13\/no-one-is-innocent-ii-i-will-love-you-forever-30\/","title":{"rendered":"No one is innocent II – I will love you forever 30."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Lidi, m\u00e1m\u2026 hlad. T\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1khle velkej.“ Rozt\u00e1hnu ruce do stran a zasm\u011bju se. Tro\u0161ku se mi to\u010d\u00ed hlava, ale to je mi up\u0159\u00edmn\u011b jedno, jako asi v\u0161echno te\u010f. V\u016fbec m\u011b to netr\u00e1p\u00ed. „M\u00e1m\u2026 M\u00e1m na n\u011bco chu\u0165,“ zak\u0148u\u010d\u00edm a p\u0159ik\u00fdvnu si d\u016fle\u017eit\u011b. C\u00edt\u00edm p\u0159ilo\u017een\u00ed dlan\u011b na moje \u00fasta, ale pak sm\u00edch.
„L\u00e1sko, a co by sis dal?“ zasm\u011bje se pravd\u011bpodobn\u011b vedle m\u011b Bill. Je to vtipn\u00fd, ale \u0159\u00edk\u00e1 mi tak jen on. Za\u010dnu se sm\u00e1t a zamrk\u00e1m. Jo, jo, Bill. To d\u0159\u00edv nevinn\u00fd stvo\u0159en\u00ed se dneska p\u011bkn\u011b p\u0159edvedlo. Zaj\u00edmalo by m\u011b, kolik by si chlapec t\u00edmhle vyd\u011blal\u2026 Za\u010dnu se sm\u00e1t nanovo, nad t\u00edmhle p\u0159emej\u0161let nebudu.
„Mmmh\u2026 Co bych si dal krom\u011b tebe?“ ol\u00edznu si rty, ale zase se za\u010dnu sm\u00e1t. P\u0159ijde mi stra\u0161n\u011b vtipn\u00fd, jak mluv\u00edm. M\u00e1m takov\u00fd \u00fapln\u011b zaj\u00edmav\u00fd hlas, \u017ee? Ol\u00edzne mi je taky.
„Dal by si papu?“
„Joooo,“ p\u0159ik\u00fdvnu a nevinn\u011b se zazub\u00edm. D\u00e1m mu pusu a p\u0159itisknu si ho k sob\u011b. Ach, obj\u00edm\u00e1n\u00ed je fajn, obj\u00edm\u00e1n\u00ed je p\u0159\u00edjemn\u00e9\u2026 Tak fajn\u2026 Zasm\u011bju se Billovi do krku.
„V\u00e9\u00e9\u00e9lik\u00e1nskou papu.“<\/div>\n
\n
„A to je?“ zamuml\u00e1 mi nazp\u00e1tek u ucha a pak se kousek odt\u00e1hne. Nemotorn\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed na rty. Mh\u2026 Kdo m\u016f\u017ee \u0159\u00edct, \u017ee m\u00e1 tak roztomil\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kdy\u017e je opil\u00fd? Jen j\u00e1, \u017ee? Polibek mu oplat\u00edm a chyt\u00edm ho za zade\u010dek, kter\u00fd tro\u0161ku stisknu. Ach, t\u00e9to \u010d\u00e1sti t\u011bla se nejde naba\u017eit\u2026 Blbost, cel\u00e9ho Billa. Vsaju mezi rty spodn\u00ed jeho\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee je to spodn\u00ed\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee je to ret\u2026 Za\u010dnu se sm\u00e1t a nech\u00e1m toho. Polo\u017e\u00edm si hlavu k n\u011bmu na rameno.
„Jo\u2026 D\u00e1m si\u2026 D\u00e1m si\u2026 sendvi\u010d\u2026 Ne jen tak ledajakej sendvi\u010d, jestli se tak \u0159\u00edk\u00e1 tomu, na co pr\u00e1v\u011b mysl\u00edm\u2026 velbloud\u00ed sendvi\u010d.“ Zazub\u00edm se mu proti k\u016f\u017ei na krku, kam ho pol\u00edb\u00edm. Mysl\u00edm, \u017ee je to krk\u2026 Doprdele, v\u00edm, \u017ee je to krk. Zase se tomu za\u010dnu sm\u00e1t. Jsem posledn\u00ed minuty n\u011bjak v n\u00e1lad\u011b, ne?
„Co\u017ee? Tome, bude\u0161 se muset spokojit s norm\u00e1ln\u00edm sendvi\u010dem,“ zasm\u011bje se Bill nazp\u00e1tek a ol\u00edzne mi po cel\u00e9 linii krk. D\u00e1 mi ruce kolem ramen.
„Ne, ne, ne, ne,“ zak\u0148u\u010d\u00edm a za\u010dnu se o Bill\u016fv krk t\u0159\u00edt rty. „Tomi m\u00e1 hlad, jo, jo, Tomi pot\u0159ebuje papat, jo, jo. A pak to chci zap\u00edt\u2026 Po\u0159\u00e1\u00e1\u00e1dn\u00fdm pit\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvnu si a zazub\u00edm se. Ot\u0159e se mi o kl\u00edn sv\u00fdm, a pak se op\u0159e zadkem do m\u00fdch dlan\u00ed.
„Tak j\u00e1 ti ud\u011bl\u00e1m\u2026 sendvi\u010d, jo?“
Nakr\u010d\u00edm nos a ol\u00edznu si rty. Pevn\u011bji mu zadek stisknu. Ach\u2026
„Ty?“ zamrk\u00e1m a zasm\u011bju se. \u0160\u0165ouchnu ho do nosu sv\u00fdm a zazub\u00edm se. Dob\u0159e, jestli jsem ve stavu, kdy jsem schopn\u00fd je\u0161t\u011b n\u011bco krom\u011b Tomiho<\/em> udr\u017eet v ruce\u2026 No co, Tomi<\/em> na zem spadnout nem\u016f\u017ee, to je pak lehk\u00fd.
„Jo, j\u00e1,“ vypl\u00e1zne na m\u011b jazyk. Podez\u00edrav\u011b na n\u011bj zamrk\u00e1m a zvednu jedno obo\u010d\u00ed.
„Um\u00ed\u0161?“
„Um\u00edm.“<\/p>\n

***<\/p>\n

(Bill)<\/p>\n

„Budu vevnit\u0159, kdyby n\u011bco,“ pokr\u010d\u00edm rameny a jdu tam. Jdu do ob\u00fdv\u00e1ku, kde jsou v\u0161ichni. Vylezu si na st\u016fl a za\u010dnu se tam vlnit do rytmu. Sm\u011bju se.<\/span><\/div>\n

„Fuck me, I’m celebrity,“<\/span><\/em> zasm\u011bju se a pokra\u010duju ve\u2026 zp\u011bvu, d\u00e1-li se tomu te\u010f tak \u0159\u00edkat.<\/span> Po chvilce zahl\u00e9dnu i Toma. Ale nezavad\u00ed o m\u011b pohledem. Chvilku se rozhl\u00ed\u017e\u00ed, jako by n\u011bkoho hledal. Hled\u00e1 m\u011b? To jsem tak lehce p\u0159ehl\u00eddnutelnej? Ale\u2026 Spokojen\u011b se usm\u011bje a jde jin\u00fdm sm\u011brem. Tam kde\u2026 je peroxidov\u011b blond kebule. Zamrk\u00e1m. Co\u017ee? Jde rad\u011bji\u2026 Za Andreasem jak za mnou? Fajn, a\u0165 si d\u011bl\u00e1, co chce. U\u0161kl\u00edbnu se a sesko\u010d\u00edm ze stolu. Tady taky nemus\u00edm b\u00fdt, \u017ee. Proto\u010d\u00edm o\u010di, kdy\u017e na m\u011b v\u0161ichni sahaj\u00ed. Jdu nahoru do n\u011bjak\u00e9ho pokoje. P\u016fjdu sp\u00e1t, kdy\u017e o m\u011b neprojevuje z\u00e1jem.<\/p>\n

(Tom)<\/p>\n

No a? Tak jdu za Andym m\u00edsto za Billem. Nen\u00ed jedin\u00fd na sv\u011bt\u011b, chci si pov\u00eddat i s blon\u010f\u00e1\u010dkem.
“Ahoj, blon\u010f\u00e1\u010dku,“ usm\u011bju se a posad\u00edm se k n\u011bmu.<\/div>\n

„Ahoj,“ oto\u010d\u00ed na m\u011b pohled a taky se usm\u011bje. V\u00edc se ke mn\u011b p\u0159i\u0161oupne, d\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Olizuje si rty nebo se mi to jenom zd\u00e1?<\/span> N\u011bkdy mi to p\u0159ijde zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 Jak se usm\u00edv\u00e1, jak na m\u011b kouk\u00e1\u2026 To se mi t\u0159eba jenom zd\u00e1. Ale taky se na n\u011bj usm\u00edv\u00e1m.
“Neru\u0161\u00edm?“<\/div>\n
„Tome, ty nikdy neru\u0161\u00ed\u0161,“ usm\u011bje se na m\u011b a pohlad\u00ed po pa\u017ei. P\u0159itiskne se je\u0161t\u011b v\u00edc, dot\u00fdk\u00e1 se m\u011b bokem. Tro\u0161ku nerv\u00f3zn\u011b se usm\u011bju. Mr\u00e1z, co mi p\u0159ejede po z\u00e1dech, mi p\u0159inese skoro a\u017e p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, je to\u2026 Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu. V\u017edy\u0165 Andy m\u016f\u017ee m\u00edt kohokoliv, na koho si uk\u00e1\u017ee, jako jsem d\u0159\u00edv mohl i j\u00e1. Tak\u2026 Pro\u010d j\u00e1?<\/p>\n

“Dob\u0159e, budu ti to v\u011b\u0159it. Bav\u00ed\u0161 se? Koukal jsem, \u017ee jste se \u0161li bavit i s Bonnie ven,“ u\u0161kl\u00edbnu se a \u0161\u0165ouchnu do n\u011bj prstem. Pokr\u010d\u00ed rameny a zasm\u011bje se. Zakrout\u00ed hlavou a usm\u011bje se na m\u011b.
„Pot\u0159eboval jsem \u0161ukat, no\u2026“<\/div>\n

„Pochopiteln\u011b,“ zasm\u011bju se. Ano, to by nebyl Andy. M\u011bl on n\u011bkdy vlastn\u011b vztah? Nepamatuju se. Ale to nevad\u00ed\u2026 “Aspo\u0148 \u017ee si u\u017e\u00edv\u00e1\u0161, dokud m\u016f\u017ee\u0161,“ u\u0161kl\u00edbnu se a usm\u011bju. No, je to fakt. Ne, \u017ee by mi s Billem n\u011bco chyb\u011blo, to ne\u2026 Mysl\u00edm. Ne! V\u00edm. Bouchne m\u011b p\u0159\u00e1telsky do ramene a zakrout\u00ed hlavou.
„Tome, mluv\u00ed\u0161, jako kdybys byl zadan\u00fd\u2026 n\u011bjak hodn\u011b dlouho.“ Za\u0161kleb\u00ed se a zasm\u011bje. Zakrout\u00edm nad t\u00edm jenom hlavou.
„Ne, ale to m\u00e1\u0161 fuk,“ pousm\u011bju se. Jo, opravdu to nechci \u0159e\u0161it, ne te\u010f, ne tady. P\u0159edev\u0161\u00edm nen\u00ed ani co \u0159e\u0161it, nev\u00edm, pro\u010d jsem to \u0159ekl.<\/div>\n
„Dob\u0159e. V\u00ed\u0161, \u017ee jsi je\u0161t\u011b ode m\u011b nedostal narozeninovou pusu?“ \u0161eptne mi proti rt\u016fm a naklon\u00ed se mi k nim.<\/p>\n

(Bill)<\/p>\n

Le\u017e\u00edm na posteli a sp\u00edm. Jsem tady s\u00e1m, co\u017e m\u011b\u2026 hodn\u011b p\u0159ekvapilo, kdy\u017e jsem sem vlezl. Myslel jsem, \u017ee nenajdu \u017e\u00e1dnej pokoj, kde bude\u2026 volno. Nevad\u00ed. Na\u0161el jsem, v\u00edc \u0159e\u0161it nemus\u00edm. V\u00edc se p\u0159ikreju pe\u0159inou a n\u011bco zamuml\u00e1m.<\/p>\n

B\u011bhem p\u00e1r minut se otev\u0159ou dve\u0159e a t\u00edm se i k m\u00fdm u\u0161\u00edm dostane hlasit\u011bj\u0161\u00ed hudba.
„\u0160\u00edpkov\u00e1 R\u016f\u017eenk\u00f3\u00f3, vst\u00e1v\u00e1me,“ zaje\u010d\u00ed na m\u011b n\u011bkdo a za\u010dne se sm\u00e1t. Jsou to\u2026 dva hlasy. N\u011bjak\u00fd kluk a \u2026 Sakra, Bonnie? Co ta\u2026 oh. Probud\u00edm se. Nikdy nesp\u00edm tvrd\u011b. Zak\u0148u\u010d\u00edm. \u0160\u00edlen\u011b m\u011b bol\u00ed hlava. Sjedu postavy ve dve\u0159\u00edch pohledem. Jo, opravdu to je Bonnie a n\u011bjakej\u2026 Kluk. Eh\u2026 Myslel jsem, \u017ee m\u00e1 lep\u0161\u00ed vkus. No nic, nevad\u00ed.
„B\u011b\u017e do prdele a vypadni, puso,“ u\u0161kl\u00edbnu se na ni a zabo\u0159\u00edm hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Ne\u2026 opravdu z postele nevylezu.
„Hele, nemysli jenom na sebe, my tu postel vyu\u017eijeme k lep\u0161\u00edm \u00fa\u010del\u016fm, dob\u0159e? Nem\u011bl bys n\u00e1hodou n\u011bkde dole d\u011blat spole\u010dnost Tomimu? Se tam chud\u00e1k n\u011bkde k smrti nud\u00ed obklopen\u00fd hezk\u00fdma holkama,“ ironicky si povzdechne a zase se za\u010dne sm\u00e1t. Jde z n\u00ed poznat, \u017ee u\u017e m\u00e1 n\u011bco m\u00e1lo vypito. N\u011bco v\u00edc ne\u017e n\u011bco m\u00e1lo. Proto\u010d\u00edm o\u010di. Tom? Nemysl\u00edm si, \u017ee by mi zahnul. Miluje m\u011b, ne?
„Super, dobr\u00e9 v\u011bd\u011bt. B\u011b\u017e si \u0161ukat ven, \u010derstvej vzduch ti prosp\u011bje,“ za\u0161kleb\u00edm se na ni. Jo, ta mi opravdu chyb\u011bla.
„Bejt tebou, uv\u00e1\u017eu si ho p\u011bkn\u011b na vod\u00edtko k boud\u011b, Tom byl v\u017edycky neposlu\u0161nej pejsek, to v\u00edm z vlastn\u00ed zku\u0161enosti.“ Za\u010dne se zase \u0161\u00edlen\u011b sm\u00e1t i s t\u00edm klukem, kter\u00fd ji furt osah\u00e1v\u00e1 a sval\u00ed se oba a postel. Taky zaj\u00edmav\u00e9\u2026
„Jsi oby\u010dejn\u00e1 d\u011bvka, Bonnie,“ proto\u010d\u00edm o\u010di. U tohoto opravdu nemus\u00edm b\u00fdt, ne? Zvednu se ze svoj\u00ed postele a sjedu ji pohledem. Zastav\u00edm se na vlasech.
„U\u017e si ty vlasy um\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1dn\u011b nasadit?“ zasm\u011bju se.<\/p>\n

Omot\u00e1 mu nohu okolo t\u011bla a nastav\u00ed mu krk. Zasm\u011bje se. Vid\u00edm, jak se j\u00ed lesknou o\u010di, z obou\u2026 t\u00e1hne alkohol. Jenom si ke mn\u011b ura\u017een\u011b odfrkne a za\u010dne tomu t\u00fdpkovi prohrab\u00e1vat vlasy. Zakrout\u00edm hlavou. Levn\u011b se nab\u00edzet\u2026 To by bylo pod moji \u00farove\u0148, opravdu. Vyjdu z m\u00edstnosti, ale nech\u00e1m otev\u0159en\u00fd dve\u0159e. Sejdu schody a jdu pomalu dol\u016f. Sna\u017e\u00edm se naj\u00edt Toma. Dojdu do ob\u00fdv\u00e1ku. Spokojen\u011b se usm\u011bju, kdy\u017e zahl\u00eddnu na pohovce Toma, ale co to\u2026? Andreas je vedle n\u011bj a\u2026 l\u00edb\u00e1 ho? Nasucho polknu a kouknu tam znova. Jo, opravdu je blon\u010f\u00e1k p\u0159icucnut\u00fd na rtech m\u00e9ho Toma. Do o\u010d\u00ed se mi nahrnou slzy. Slzy\u2026 Zklam\u00e1n\u00ed? Zalap\u00e1m po dechu a vzlyknu. Ne, nebudu tady d\u00e9le. Tohle si budu pamatovat po\u0159\u00e1d. Vyb\u011bhnu a posad\u00edm se venku na schody. Rozbre\u010d\u00edm se a slo\u017e\u00edm hlavu do dlan\u00ed.<\/p>\n

autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Sch-Rei „Lidi, m\u00e1m\u2026 hlad. T\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1khle velkej.“ Rozt\u00e1hnu ruce do stran a zasm\u011bju se. Tro\u0161ku se mi to\u010d\u00ed hlava, ale to je mi up\u0159\u00edmn\u011b jedno, jako asi v\u0161echno te\u010f. V\u016fbec m\u011b to netr\u00e1p\u00ed. „M\u00e1m\u2026 M\u00e1m na n\u011bco chu\u0165,“ zak\u0148u\u010d\u00edm a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[446],"tags":[],"class_list":["post-7645","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-no-one-is-innocent-ii-i-will-love-you-forever"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7645","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7645"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7645\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7645"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7645"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7645"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}