{"id":7650,"date":"2011-10-12T16:30:00","date_gmt":"2011-10-12T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7630"},"modified":"2011-10-12T16:30:00","modified_gmt":"2011-10-12T15:30:00","slug":"indian-s-dream-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/12\/indian-s-dream-25\/","title":{"rendered":"Indian’s dream 25."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Billy nasucho polknul.<\/div>\n
„Jak… jak to mysl\u00ed\u0161, \u017ee… vyvra\u017edit?“<\/p>\n

Tom sesko\u010dil z kon\u011b a zni\u010den\u011b dosednul na zem. Op\u0159el si z\u00e1da o strom, po t\u00e9 dlouh\u00e9 j\u00edzd\u011b to pro n\u011bj byla neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 \u00faleva.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161… kdy\u017e jsi odjel… tak jsem se p\u0159ipl\u00ed\u017eil a\u017e ke stan\u016fm… vypadlo to, \u017ee tam o n\u011b\u010dem rokuj\u00ed… a vyslechl jsem, \u017ee cht\u011bj\u00ed dojet a\u017e k v\u00e1m. Po\u010dkat, a\u017e padne tma… a vyp\u00e1lit celou vesnici a v\u0161echny zab\u00edt. Ka\u017ed\u00e9ho mu\u017ee, \u017eenu i d\u00edt\u011b.“<\/p>\n

Billy vyt\u0159e\u0161til o\u010di a ani si neuv\u011bdomoval, \u017ee mu z nich za\u010d\u00ednaj\u00ed t\u00e9ct slzy. V duchu vid\u011bl celou svou vesnici, ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u00ed\u010dka, kter\u00e9ho tam znal. Ti v\u0161ichni by m\u011bli p\u0159ij\u00edt o \u017eivot? A pro\u010d? Kv\u016fli letit\u00e9mu sporu? Nebo snad kv\u016fli tomu, \u017ee on s\u00e1m je je\u0161t\u011b na\u017eivu a tedy pro Koman\u010de velikou skrytou hrozbou?<\/div>\n

B\u011bhem toku jeho my\u0161lenek mu ztvrdly rysy a potemn\u011bly o\u010di. Ne, tohle nedopust\u00ed. Nedovol\u00ed, aby kv\u016fli n\u011bmu um\u00edrali jin\u00ed, a zejm\u00e9na ti, kter\u00e9 znal u\u017e od d\u011btstv\u00ed a kter\u00e9 m\u011bl r\u00e1d, i kdy\u017e se d\u0159\u00edve st\u00e1val ter\u010dem jejich posm\u011b\u0161k\u016f!<\/p>\n

„Mus\u00edme vyrazit,“ vydechl. „Mus\u00edme tam dorazit d\u0159\u00edv ne\u017e oni!“<\/div>\n

Roz\u010dilen\u011b za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet sem a tam, ale pak jeho zrak spo\u010dinul na b\u00edl\u00e9 kobylce. State\u010dn\u011b se dr\u017eela, ale bylo na n\u00ed vid\u011bt, \u017ee ji Tom hnal opravdu tvrd\u00fdm tempem. Ta pot\u0159ebuje odpo\u010dinek, del\u0161\u00ed kus cesty u\u017e neub\u011bhne tak svi\u017en\u011b.<\/div>\n
Zato jeho h\u0159ebec si v noci docela odpo\u010dinul a cel\u00fd v\u010derej\u0161ek i dne\u0161ek se jenom \u0161oural l\u00edn\u00fdm krokem.<\/div>\n
\n
\n

„Pojede\u0161 se mnou,“ rozhodnul Billy a dal h\u0159ebci znamen\u00ed, aby kleknul na p\u0159edn\u00ed nohy. Jakmile k\u016f\u0148 poslechnul, usadil se mu na kohoutku a zad\u00edval se na Toma.<\/div>\n

„No tak, sedni si za m\u011b!“<\/p>\n

Trochu zmaten\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, kdy\u017e vid\u011bl, jak se Tom zved\u00e1. Vylo\u017een\u011b jako ve snu. Pomalu, s plach\u00fdm v\u00fdrazem.<\/p>\n

„Tomi, co ti je?“<\/div>\n

Tomahawk se mu nesm\u011ble zad\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A ty chce\u0161, abych s tebou jel? V\u017edy\u0165 jsem ti ubl\u00ed\u017eil.“<\/div>\n
Billy nech\u00e1pav\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne… tedy, vlastn\u011b ano, ale…“<\/div>\n
Na chv\u00edli se zakoktal, ale pak sebou trhnul.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 je to vlastn\u011b jedno. Jede\u0161 se mnou nebo ne? Bez tebe budu rychlej\u0161\u00ed, s tebou \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed, ale vol rychle, proto\u017ee \u010das kvap\u00ed!“<\/p>\n

Tom zmaten\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul. Jeho srdce ho hnalo ke koni, ale rozum ho dr\u017eel na m\u00edst\u011b. Moc dob\u0159e si uv\u011bdomoval, \u017ee i kdy\u017e ho v\u010dera ovl\u00e1dnul amok, tak svou reakci k Billovi opravdu hodn\u011b p\u0159ehnal. Jenom\u017ee… doopravdy by byl \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed, kdyby \u017eil v domn\u011bn\u00ed, \u017ee ud\u011blal spr\u00e1vn\u011b a nechal ho odjet, ale \u010dekal by ho pak \u017eivot samot\u00e1\u0159e? V\u017edy\u0165 i na Billovi bylo vid\u011bt, by\u0165 se to sna\u017eil maskovat, jak moc mu za ten necel\u00fd den chyb\u011bl. Sice mu te\u010f dal mo\u017enost volby, ale i kdy\u017e to \u0159ekl docela lhostejn\u011b, c\u00edtil Tomahawk uvnit\u0159 srdce, \u017ee by rozhodnut\u00edm z\u016fstat zde Billyho hodn\u011b ranil, a to mnohem v\u00edc, ne\u017e v\u010derej\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1van\u00fdm t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fatokem…<\/p>\n

Ani se nenad\u00e1l a u\u017e sed\u011bl na h\u0159bet\u011b \u010dern\u00e9ho h\u0159ebce. Jeho instinkty jednaly rychleji ne\u017e jeho my\u0161lenky, a on se logicky dok\u00e1zal vzpamatovat a\u017e ve chv\u00edli, kdy se Billy i p\u0159es v\u00e1\u017enost situace kolem jeho kmene \u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1l a pob\u00eddnul h\u0159ebce do svi\u017en\u00e9ho cvalu.<\/div>\n

Ohl\u00e9dl se a vid\u011bl, \u017ee kobylka vyrazila za nimi, ale po chv\u00edli doopravdy za\u010dala pon\u011bkud zaost\u00e1vat, ale on v\u011bd\u011bl, tak jako Billy, \u017ee se dom\u016f dok\u00e1\u017ee sama vr\u00e1tit, a\u017e si odpo\u010dine.<\/p>\n

Hnali se mnoho hodin, jen s krat\u0161\u00edmi pauzami, p\u0159i kter\u00fdch nechali h\u0159ebce, aby se napil, tro\u0161ku nap\u00e1sl a nabral energii na dal\u0161\u00ed etapu cesty. Moc spolu nemluvili, p\u0159esto oba dob\u0159e v\u011bd\u011bli, jak se c\u00edt\u00ed ten druh\u00fd. A d\u00edky t\u00e9hle telepatii byli, i kdy\u017e v\u011bd\u011bli, \u017ee se \u017eenou do obt\u00ed\u017en\u00e9 situace, ze kter\u00e9 mo\u017en\u00e1 nevyjdou \u017eiv\u00ed, \u0161\u0165astn\u00ed, proto\u017ee jeden druh\u00e9mu cel\u00fdch t\u011bch n\u011bkolik dlouh\u00fdch hodin od v\u010derej\u0161\u00edho poledne a\u017e do p\u0159edchv\u00edle neskute\u010dn\u011b chyb\u011bli. A oba v\u011bd\u011bli, \u017ee si u\u017e navz\u00e1jem odpustili. Tom Billymu jeho \u00fat\u011bk a nepochopen\u00ed amoku, Billy jemu to, jak vystartoval, a to, co mu tak bolestn\u011b vmetl do tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n

„Mus\u00edme pokra\u010dovat,“ povzdychnul si Billy. „Kdy\u017e budeme rychl\u00ed a pojedeme i p\u0159es noc, dojedeme tam za \u00fasvitu. Tvoji v\u00e1le\u010dn\u00edci by se mohli p\u0159es noc zdr\u017eet odpo\u010dinkem,“ dodal tou\u017eebn\u011b. „Ale my mus\u00edme vyu\u017e\u00edt ka\u017edou vte\u0159inu.“<\/p>\n

Rychl\u00fdm cvalem, kter\u00fd ob\u010das prost\u0159\u00eddali voln\u011bj\u0161\u00edm klusem nebo svi\u017en\u00fdm krokem, aby si k\u016f\u0148 aspo\u0148 tro\u0161ku oddychnul, pokra\u010dovali d\u00e1l. I kdy\u017e po n\u011bkolika hodin\u00e1ch, p\u0159edev\u0161\u00edm na sklonku dne, za\u010d\u00ednal kraj p\u0159ipadat Billymu \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed, p\u0159ipadalo mu, jako by se vp\u0159ed dost\u00e1vali neuv\u011b\u0159iteln\u011b pomalu. Jako by je n\u011bjak\u00e1 neviditeln\u00e1 s\u00edla zpomalovala, i kdy\u017e se h\u0159ebec, by\u0165 zalit\u00fd potem od nozder a\u017e ke kopyt\u016fm, ne\u00fanavn\u011b hnal vp\u0159ed. I vzduch, kter\u00fd d\u00fdchali, najednou p\u0159i\u0161el Billymu podivn\u011b t\u011b\u017ek\u00fd a jako by ciz\u00ed, a kdy\u017e nad horizontem mezi mraky naposledy vy\u0161lehlo pal\u010div\u011b rud\u00e9 slunce, zd\u00e1lo se, jako by se cel\u00fd kraj zal\u00e9val horkou krv\u00ed, val\u00edc\u00ed se z \u010derstv\u011b utr\u017een\u00fdch ran. Cht\u011bli snad duchov\u00e9 jejich velk\u00fdch p\u0159edk\u016f zabr\u00e1nit tomu, aby se Billy s Tomahawkem dostali do t\u00e1bora v\u010das? Je\u0161t\u011b je \u010dekala cel\u00e1 dlouh\u00e1 noc a i kdy\u017e m\u011bl Billy kdesi ve sv\u00e9m nitru pocit, \u017ee jsou ur\u010dit\u011b takhle sami rychlej\u0161\u00ed ne\u017e skupina mnoha jezdc\u016f, padal na oba chlapce t\u00ed\u017eiv\u00fd strach, kter\u00fd gradoval s houstnouc\u00ed tmou. I M\u011bs\u00edc a d\u00e9mantov\u00fd t\u0159pyt hv\u011bzd jim najednou p\u0159i\u0161el nep\u0159\u00e1telsk\u00fd a jako by se je sna\u017eil prozradit nep\u0159\u00e1tel\u016fm.<\/p>\n

„Tomi, j\u00e1 m\u00e1m strach, \u017ee se n\u011bco stane… \u017ee to nestihneme!“ hlesnul \u017ealostn\u011b Billy a bezmocn\u011b se z\u00e1dy stulil k Tomov\u011b hrudi. Zpomalil kon\u011b do kroku, co\u017e h\u0159ebec velmi vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ijal. Ti\u0161e kr\u00e1\u010del tr\u00e1vou vlhkou od ve\u010dern\u00ed rosy, ze srsti mu stoupaly slab\u00e9 obl\u00e1\u010dky p\u00e1ry, jak se mu v mokr\u00fdch chlupech sr\u00e1\u017eel pot, a z tlamy i zpod ocasu mu odkap\u00e1valy mohutn\u00e9 chuchvalce p\u011bny. Nozdry se mu prudce rozev\u00edraly a zase zav\u00edraly, boky se zrychlen\u011b dmuly a jeho u\u0161i i p\u0159es celkovou \u00fanavu obratn\u011b zachycovaly ka\u017ed\u00fd zvuk kolem nich. Ani jemu se nel\u00edbilo to t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho, kter\u00e9 vl\u00e1dlo dne\u0161n\u00ed noci, p\u0159esto mu v\u0161ak jeho mimo\u0159\u00e1dn\u011b vyvinut\u00e9 instinkty je\u0161t\u011b ned\u00e1valy podn\u011bty k panice. Sp\u00ed\u0161 byl jenom v ostra\u017eit\u00e9m st\u0159ehu a jeho svaly, by\u0165 zmo\u017een\u00e9 mnohahodinov\u00fdm kvapem, byly p\u0159ipraven\u00e9 kdykoliv usko\u010dit nebo se rozb\u011bhnout s v\u011btrem o z\u00e1vod.<\/p>\n

Billy zaznamenal, \u017ee jej Tomovy ruce objaly o n\u011bco pevn\u011bji.<\/p>\n

„Neboj se, mali\u010dk\u00fd… dojedeme tam v\u010das,“ \u0161eptnul Tomahawk do havran\u00edch dred\u016f. „Jeli jsme opravdu hodn\u011b rychle a na\u0161i kon\u011b nejsou tak hbit\u00ed… ur\u010dit\u011b m\u00e1me p\u0159inejmen\u0161\u00edm hodinov\u00fd n\u00e1skok.“<\/div>\n

„Jenom\u017ee j\u00e1 m\u00e1m strach!“ zakv\u00edlel Billy a jeho hlas zn\u011bl a\u017e nep\u0159irozen\u011b, jak se dr\u017eel ve vy\u0161\u0161\u00edch okt\u00e1v\u00e1ch. „Tomi, n\u011bco se d\u011bje! Tahle noc nen\u00ed jako ka\u017ed\u00e1 jin\u00e1!“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, nen\u00ed,“ souhlasil Tom po chv\u00edli odml\u010den\u00ed se. „Ale nen\u00ed to \u0161patn\u00e9 znamen\u00ed pro n\u00e1s, ale pro ty z\u00e1ke\u0159n\u00e9 vet\u0159elce… Billy, v\u011b\u0159 mi,“ \u0161eptnul m\u011bkce, kdy\u017e podle pohyb\u016f sval\u016f poznal, \u017ee se chlapcovo t\u011blo za\u010d\u00edn\u00e1 ot\u0159\u00e1sat ve state\u010dn\u011b utajovan\u00fdch vzlyc\u00edch. „Dopadne to dob\u0159e, nikoho z tv\u00e9ho kmene nezabijou.“<\/div>\n
„Ale ano, zabijou,“ vzlyknul te\u010f u\u017e nepokryt\u011b Billy. „P\u0159ijedeme pozd\u011b… a i kdyby to dopadlo dob\u0159e… zase t\u011b v\u0161ichni budou nen\u00e1vid\u011bt… Tomi, j\u00e1 u\u017e t\u011b nechci skr\u00fdvat!“ vyjekl a p\u0159esto\u017ee si n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm pohybem p\u0159ivodil p\u011bkn\u011b nep\u0159\u00edjemnou pozici, oto\u010dil t\u011blo od pasu v\u00fd\u0161, jak jenom to \u0161lo, aby mohl copat\u00e9ho Koman\u010de obejmout a zabo\u0159it mu obli\u010dej do ramene. „J\u00e1… j\u00e1 chci s tebou \u017e\u00edt… doma… u n\u00e1s doma… s maminkou a otcem, kte\u0159\u00ed t\u011b budou m\u00edt r\u00e1di jako vlastn\u00edho… jezdit na lov s ostatn\u00edmi mu\u017ei z kmene, kte\u0159\u00ed t\u011b budou br\u00e1t jako p\u0159\u00edtele, ne n\u011bkoho, koho je t\u0159eba mu\u010dit a zab\u00edt…“<\/p>\n

Roze\u0161tkal se je\u0161t\u011b o n\u011bco v\u00edc a Tomahawk jej objal, jak jenom nejpevn\u011bji mohl.<\/div>\n

„Neboj, Billy… dopadne to dob\u0159e,“ \u0161eptnul p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b, i kdy\u017e si uvnit\u0159 jist\u00fd t\u00edm, co \u0159\u00edk\u00e1, nebyl ani n\u00e1hodou. Sp\u00ed\u0161 mu p\u0159i\u0161lo, \u017ee nahlas vyslovuje bl\u00e1hov\u00e9 iluze, ne\u017e skute\u010dnost, kterou se sna\u017eil Billymu vehnat do hlavy. „P\u0159ijedeme d\u0159\u00edv a tv\u016fj kmen se stihne p\u0159ipravit tak, \u017ee je za\u017eene. A pak… se se v\u0161emi od v\u00e1s sp\u0159\u00e1tel\u00edm… s tv\u00fdmi rodi\u010di vykou\u0159\u00edme d\u00fdmku m\u00edru… Budeme m\u00edt kr\u00e1sn\u00e9 tee pee, jenom my dva… a j\u00e1 ulov\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b hu\u0148at\u00e9ho grizzlyho, abys m\u011bl to nejm\u011bk\u010d\u00ed l\u016f\u017eko. Bude n\u00e1m tam ho\u0159et h\u0159ejiv\u00fd ohe\u0148, von\u011bt bylinky a nikdo u\u017e n\u00e1\u0161 \u0161\u0165astn\u00fd \u017eivot neohroz\u00ed.“<\/p>\n

Vytrvale opakoval ta slova konej\u0161iv\u00fdm t\u00f3nem do doby, ne\u017e po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli uc\u00edtil, jak mu rameno p\u0159est\u00e1vaj\u00ed zal\u00e9vat nov\u00e9 slzy, a kdy\u017e pak dlan\u011bmi jemn\u011b zvednul Billyho hlavu, spat\u0159il v jeho o\u010d\u00edch zasn\u011bnou touhu a na rtech mil\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n

„To by bylo tak kr\u00e1sn\u00e9,“ \u0161eptnul Billy a na chvili\u010dku obr\u00e1til o\u010di ke hv\u011bzd\u00e1m. U\u017e mu nep\u0159i\u0161ly tak nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 a ledov\u011b chladn\u00e9 jako na za\u010d\u00e1tku noci.<\/div>\n
Tomahawk ho mazliv\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„To bude<\/em> tak kr\u00e1sn\u00e9,“ dodal a v\u011bnoval Billyho prok\u0159ehl\u00fdm rt\u016fm n\u011b\u017en\u00fd polibek. „Uvid\u00ed\u0161, \u017ee se to jednoho kr\u00e1sn\u00e9ho dne vypln\u00ed. V\u011b\u0159 mi.“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm ti, Tomi,“ vydechl Billy.<\/p>\n

Naposledy si s Tomem vym\u011bnil l\u00e1skypln\u00fd pohled a pak se s povzdychem oto\u010dil do spr\u00e1vn\u00e9 pozice. Tro\u0161ku se sv\u00fdm t\u011blem odlepil od Tomova, aby na\u0161el spr\u00e1vn\u00fd balanc, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed se spokojen\u011b usm\u00e1l, kdy\u017e uc\u00edtil, jak se Tomahawk na jeho z\u00e1da natisknul a op\u011bt pevn\u011b semknul ruce kolem jeho bok\u016f a b\u0159icha. Pousm\u00e1l se, ale pak mu \u00fasm\u011bv z tv\u00e1\u0159e pomalou\u010dku zmizel, kdy\u017e se zhluboka nadechl a pohladil h\u0159ebce po zpocen\u00e9m, u\u017e ale tro\u0161ku zaschl\u00e9m krku.<\/p>\n

„Tak jedeme,“ \u0161pitnul a nohami pob\u00eddnul zv\u00ed\u0159e do svi\u017en\u00e9ho klusu.<\/p>\n

autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Billy nasucho polknul. „Jak… jak to mysl\u00ed\u0161, \u017ee… vyvra\u017edit?“ Tom sesko\u010dil z kon\u011b a zni\u010den\u011b dosednul na zem. Op\u0159el si z\u00e1da o strom, po t\u00e9 dlouh\u00e9 j\u00edzd\u011b to pro n\u011bj byla neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 \u00faleva. „V\u00ed\u0161… kdy\u017e jsi odjel… tak jsem se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[451],"tags":[],"class_list":["post-7650","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-indian-s-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7650","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7650"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7650\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7650"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7650"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7650"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}