{"id":7654,"date":"2011-10-11T18:30:00","date_gmt":"2011-10-11T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7634"},"modified":"2011-10-11T18:30:00","modified_gmt":"2011-10-11T17:30:00","slug":"it-s-hard-to-answer-the-question-what-s-wrong-when-nothing-is-right-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/11\/it-s-hard-to-answer-the-question-what-s-wrong-when-nothing-is-right-2-2\/","title":{"rendered":"It\u00b4s hard to answer the question What\u00b4s wrong when nothing is right 2\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Billa probudil zvuk zvonku. Nespokojen\u011b se zavrt\u011bl a ti\u0161e zaklel. S tou pitomou s\u00e1drou se nemohl norm\u00e1ln\u011b h\u00fdbat. Znovu zaklel a jak se n\u011bjak norm\u00e1ln\u011b sna\u017eil uvelebit zp\u00e1tky ke sp\u00e1nku, hlavou narazil na st\u011bnu. Usykl a otev\u0159el o\u010di. Ne, te\u010f u\u017e neusne.<\/div>\n
Zvedl se a nohy pon\u011bkud neohraban\u011b p\u0159ehodil p\u0159es okraj postele. Nat\u00e1hl se pro nen\u00e1vid\u011bn\u00e9 berle a za\u010dal se neohraban\u011b kulhat do kuchyn\u011b. Sej\u00edt schody byla asi ta nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00e1st z cel\u00e9 trasy. U\u017e se cht\u011bl za\u010d\u00edt p\u0159es chodbu belhat a\u017e ke kuchyni, kdy\u017e zaslechl hlasy.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, Rio, d\u00edky. Zachr\u00e1nila jsi n\u00e1s p\u0159ed otr\u00e1ven\u00edm nezdravou stravou,“ zaslechl jej\u00ed sm\u00edch, kter\u00fd cosi p\u0159eru\u0161ilo. Odhadl, \u017ee to byly Tomovy rty. \u017daludek se mu zkroutil a jemu najednou bylo t\u011b\u017eko. U\u017e nem\u011bl chu\u0165 na sn\u00eddani.<\/div>\n
„Tak\u017ee, m\u00e1te tady j\u00eddlo na tu dobu, ne\u017e se vr\u00e1t\u00edm, pak v\u00e1m m\u016f\u017eu zase uva\u0159it. Ov\u0161em, kdyby tu byl jenom jeden z v\u00e1s\u2026“<\/div>\n
„Rio, o \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“ z Tomova hlasu vyc\u00edtil nap\u011bt\u00ed. Nebyl si jist\u00fd, jestli ho zaslechla i Ria, ale p\u0159\u00e1l si, aby to, co m\u011bla na mysli (a\u0165 u\u017e to bylo cokoliv), okam\u017eit\u011b zapomn\u011bla. Necht\u011bl, aby se s Tomem zase poh\u00e1dali. Tom opravdu zn\u011bl p\u0159edchoz\u00edho dne zklaman\u011b, kdy\u017e se bavili o n\u00ed a jejich vztahu.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, tak m\u011b napadlo, kdy\u017e tu bude m\u00edt Bill nava\u0159eno a nebude muset nikam chodit, mohli bychom se my dva v\u011bnovat sob\u011b\u2026“<\/div>\n
„U\u017e jsem ti snad \u0159ekl, \u017ee j\u00e1 s n\u00edm chci b\u00fdt.“<\/div>\n
„Ale zlato! P\u0159ece s nim nebude\u0161 cel\u00fdch \u0161est t\u00fddn\u016f?“<\/div>\n
„A co kdy\u017e ano?“ Bill sebou trhl a i p\u0159es svou snahu p\u0159\u00e1t Tomovi jeho vztah, se mu po obli\u010deji rozlezl \u00fasm\u011bv. Spokojen\u00fd, \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. V\u00e1\u017en\u011b by s n\u00edm Tom ten \u010das str\u00e1vit cht\u011bl, i kdy\u017e maj\u00ed u\u017e ka\u017ed\u00fd vlastn\u00ed \u017eivot? „Rio, tob\u011b jsem v\u011bnoval ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj \u010das v uplynul\u00fdch dvou m\u011bs\u00edc\u00edch, s Billem jsem se prakticky nevid\u011bl. Je snad zlo\u010din, \u017ee chci str\u00e1vit s dvoj\u010detem n\u011bjak\u00fd sv\u016fj \u010das?“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u0159ed t\u011bmi dv\u011bma m\u011bs\u00edci jsme se zase prakticky nevid\u011bli my dva!“<\/div>\n
„Ale to bylo z pracovn\u00edch d\u016fvod\u016f! Bill za to nem\u016f\u017ee a j\u00e1 nechci, aby za to p\u0159esto dopl\u00e1cel.“<\/div>\n
„Fajn, mo\u017en\u00e1 za to nem\u016f\u017ee, ale po\u0159\u00e1d s tebou tr\u00e1vil \u010das!“<\/div>\n
„Rio, byli jsme t\u00e9m\u011b\u0159 neust\u00e1le zam\u011bstnan\u00ed! Rozhovory nejsou jenom o vtipkov\u00e1n\u00ed, na\u0161e vystoupen\u00ed nen\u00ed prost\u011b jen o tom, \u017ee p\u0159ijedem n\u011bkam n\u011bco zahr\u00e1t. Kolem toho v\u0161eho je v\u017edycky obrovsk\u00e1 pr\u00e1ce, jsme neust\u00e1le pod dohledem, v\u0161echno m\u00e1me p\u0159esn\u011b napl\u00e1novan\u00e9\u2026 Nem\u00e1me \u010das a \u010dasto ani n\u00e1ladu si spolu prost\u011b jen popov\u00eddat!“<\/div>\n
„Ale vid\u00edte se! J\u00e1 se v\u017edycky musim spokojit jen s t\u00edm, \u017ee o tob\u011b \u010dtu na internetu jako jak\u00e1koliv jin\u00e1 fanynka!“<\/div>\n
Bill se neodv\u00e1\u017eil ani pohnout. V kuchyni zavl\u00e1dlo napjat\u00e9 ticho a jemu bylo jasn\u00e9, \u017ee nyn\u00ed by Tom byl r\u00e1d za jakoukoliv mo\u017enou zm\u011bnu t\u00e9matu. A tu by mu nab\u00eddl, kdyby ud\u011blal jak\u00fdkoliv, t\u0159eba i nepatrn\u00fd zvuk. Tom stra\u0161n\u011b r\u00e1d diskutoval a debatoval, ale ne ve vztaz\u00edch. Nerad se zamot\u00e1val do h\u00e1dek ohledn\u011b sv\u00fdch cit\u016f a pocit\u016f. „Hele, Tome, j\u00e1 si v\u00e1\u017en\u011b zatracen\u011b moc cen\u00edm toho, \u017ee jsi m\u011b vzal ke sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm. T\u00edm v\u00edc, \u017ee v\u00edm, \u017ee m\u00e1lokomu se dostane takov\u00e9 pocty. Ale j\u00e1 t\u011b chci tak\u00e9 za\u0159adit do sv\u00e9 rodiny. Copak ty to nechce\u0161, pat\u0159it do m\u00e9 rodiny?“ Tom ml\u010del d\u00e9le, ne\u017e by podle Rii m\u011bl.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nen\u00ed to tak, \u017ee bych necht\u011bl pat\u0159it do tv\u00e9 rodiny. To jen\u2026,“ nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by mohl pat\u0159it do n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9. Bill p\u0159ik\u00fdvl s\u00e1m pro sebe. Tak to bylo u obou. Simone byla velmi tolerantn\u00ed matka a dvoj\u010data byla\u2026 dvoj\u010data. U\u017e jenom t\u00edmhle se st\u00e1vala jejich rodina speci\u00e1ln\u00ed, se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm vztahem. A Bill ani Tom si nemysleli, \u017ee n\u011bjak\u00e1 rodina by tohle mohla pochopit. Nedok\u00e1zali si p\u0159edstavit, \u017ee by jin\u00e1 matka nevyv\u00e1d\u011bla, kdyby sv\u00e9 d\u011bti i v dosp\u011blosti ob\u010das objevila v jedn\u00e9 posteli. Nebylo to tak, \u017ee by spolu takhle sp\u00e1vali po\u0159\u00e1d. Jen kdy\u017e se c\u00edtili sami, m\u011bli zrovna n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m nebo prost\u011b nemohli sp\u00e1t. A Simone to v\u0161echno tolerovala. Za co\u017e ji milovali, ale tak\u00e9 to d\u011blalo z jejich vztahu n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho. „Nejsem si jist\u00fd, jak by tv\u00e1 rodina na m\u011b reagovala. Nejsem si jist\u00fd, jak bych reagoval j\u00e1 na ni.“<\/div>\n
„Jo, tak kv\u016fli tomu se tady za\u0161ije\u0161 se sv\u00fdm neschopn\u00fdm bratrem?“<\/div>\n
„U\u017e jsem ti \u0159\u00edkal, abys o n\u011bm takhle nemluvila,“ Tom\u016fv hlas se stal ostr\u00fdm. Billovi to p\u0159ipomn\u011blo dobu, kdy Tom byl jeho jedin\u00fd ochr\u00e1nce. Takhle tvrd\u011b v\u017edycky mluvil s lidmi, kte\u0159\u00ed cht\u011bli Billovi ubl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro\u010d ne? Kdyby si ten ne\u0161ika nezlomil nohu, tak str\u00e1v\u00ed\u0161 minim\u00e1ln\u011b tento v\u00edkend se mnou!“<\/div>\n
„A co kdy\u017e ne?“ Bill se zamra\u010dil nad zlost\u00ed a bezmoc\u00ed, kterou z Tomova hlasu vyc\u00edtil. „Co kdybych i tak dal p\u0159ednost jemu?“<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 p\u0159ednost sv\u00e9mu dvoj\u010deti, kter\u00e9 ti beztak u\u017e nem\u016f\u017ee nic d\u00e1t, p\u0159ed pozn\u00e1v\u00e1n\u00edm rodiny sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b, p\u0159ed sbli\u017eov\u00e1n\u00ed se se svou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed?“<\/div>\n
„Ty netu\u0161\u00ed\u0161, co mi Bill m\u016f\u017ee nebo nem\u016f\u017ee d\u00e1t! Nic o n\u011bm nev\u00ed\u0161!“<\/div>\n
„V\u00edm dost na to, abych si o n\u011bm dok\u00e1zala ud\u011blat obr\u00e1zek. V\u00edm, \u017ee se kolem tebe neust\u00e1le mot\u00e1 a znemo\u017e\u0148uje ti tak udr\u017eet si sv\u00e9 soukrom\u00ed, sv\u016fj vlastn\u00ed osobn\u00ed prostor!“<\/div>\n
„Co kdy\u017e \u017e\u00e1dnej osobn\u00ed prostor nechci, pokud se jedn\u00e1 o Billa?!“ v dom\u011b se rozlehlo podivn\u00e9 ticho. V kuchyni bylo napjat\u00e9, ale Bill c\u00edtil, jak se mu na tv\u00e1\u0159 dere p\u0159itroubl\u00fd, \u0161\u0165astn\u00fd v\u00fdraz. V\u011bd\u011bl to. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee mezi nimi neexistuje n\u011bco jako p\u0159ekro\u010den\u00ed osobn\u00edho prostoru. Ale je\u0161t\u011b nikdy to od Toma tahle hezky nesly\u0161el. „Ty \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161,“ sly\u0161el, jak to zji\u0161t\u011bn\u00ed Toma p\u0159ekvapilo.<\/div>\n
„Co\u017ee? Ne, to v\u016fbec.“<\/div>\n
„Ale jo, ty \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161,“ Tom\u016fv hlas byl sm\u011bsic\u00ed opovr\u017een\u00ed, p\u0159ekvapen\u00ed a \u0161oku. „Ty \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161 na m\u00e9 vlastn\u00ed dvoj\u010de,“ op\u011bt se mezi nimi na mal\u00fd moment rozhostilo ticho.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee rad\u011bji p\u016fjdu,“ zn\u011bla ura\u017een\u011b. Popadla svou kabelku a roze\u0161la se sm\u011brem k chodb\u011b, kde zrovna st\u00e1l Bill. Ten se pevn\u011bji chopil sv\u00fdch berl\u00ed a za\u010dal se belhat j\u00ed naproti, p\u0159edst\u00edraje, \u017ee v\u016fbec netu\u0161\u00ed hroz\u00edc\u00ed sr\u00e1\u017eku. Ud\u011blal sotva dva kroky, kdy\u017e do n\u011bj Ria vrazila. Ust\u00e1l to jen d\u00edky tomu, \u017ee o n\u00ed v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Rio!“ zamrkal zd\u00e1nliv\u011b p\u0159ekvapen\u011b a rozespale se na ni usm\u00e1l. „P\u00e1ni, co ty tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Jsem u\u017e na odchodu,“ odpov\u011bd\u011bla su\u0161e, prosmekla se kolem n\u011bj a zav\u0159ela za sebou dve\u0159e. Tentokr\u00e1t Bill p\u0159ekvapen\u00e9 mrk\u00e1n\u00ed nemusel filmovat. Jist\u011b, sly\u0161el jejich rozhovor. T\u00edm sp\u00ed\u0161 ale \u010dekal, \u017ee se Ria zdr\u017e\u00ed alespo\u0148 proto, aby mu vmetla do tv\u00e1\u0159e p\u00e1r nehezk\u00fdch slov. Alespo\u0148 on by to tak ud\u011blal.<\/div>\n
„Bille. Jsi vzh\u016fru,“ oto\u010dil se za hlasem. Mezi dve\u0159mi st\u00e1l Tom. Vypadal unaven\u011b. „Jak dlouho?“<\/div>\n
„Chv\u00edli?“ zkusil to s nevinn\u00fdm zamrk\u00e1n\u00edm a znovu se vydal na dlouhou cestu do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi to sly\u0161el,“ Tom se oto\u010dil a ve\u0161el do n\u00ed p\u0159ed n\u00edm. Postavil vodu na kafe a z chlebn\u00edku vyt\u00e1hl n\u011bkolik koblih.<\/div>\n
„Jak dlouho jsi vzh\u016fru ty?“ nemyslel si, \u017ee by Tomovu v\u011btu m\u011bl n\u011bjak komentovat.<\/div>\n
„Del\u0161\u00ed chv\u00edli,“ pot\u011b\u0161ilo ho, \u017ee uvid\u011bl na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. Ale pak, kdy\u017e nad t\u00edm del\u0161\u00ed chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, si uv\u011bdomil, \u017ee Tom se v\u017edycky usm\u00edval. V\u017edycky mu v\u011bnoval jeden ze sv\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f. I kdy\u017e ani jeden nem\u011bl nijak moc skv\u011blou n\u00e1ladu, proto\u017ee v\u011bt\u0161inou platilo, \u017ee kdy\u017e jeden nem\u011bl dobr\u00fd den, nemohl ho m\u00edt ani ten druh\u00fd, Tom se nikdy nemra\u010dil. Ne na Billa.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co\u017e znamen\u00e1?“<\/div>\n
„Jsem vzh\u016fru u\u017e asi dv\u011b hodiny,“ uzav\u0159el to nakonec s pokr\u010den\u00edm ramen a zalil oba \u0161\u00e1lky.<\/div>\n
„Dv\u011b hodiny?“ Bill m\u00edrn\u011b vykulil o\u010di. „Ale\u2026 ale to bylo teprve\u2026 osm hodin!“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Bille, n\u011bkte\u0159\u00ed z n\u00e1s vst\u00e1vaj\u00ed v norm\u00e1ln\u00ed denn\u00ed dobu, p\u0159esto\u017ee moment\u00e1ln\u011b nemaj\u00ed nic na pr\u00e1ci,“ h\u0159ejiv\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l, kdy\u017e p\u0159ed n\u011bj pokl\u00e1dal \u0161\u00e1lek je\u0161t\u011b hork\u00e9 k\u00e1vy. Ale Bill si uv\u011bdomil, \u017ee kdy\u017e pohledem p\u0159ejede od jeho usm\u00edvaj\u00edc\u00edch se rt\u016f k o\u010d\u00edm, uvid\u00ed v\u0161echno mo\u017en\u00e9, jen ne up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv. Vid\u011bl laskavost, smutek, rezignaci, vid\u011bl, jak moc je Tom unaven\u00fd. Jen kdyby opravdu zap\u00e1tral, opravdu to cht\u011bl vid\u011bt, vid\u011bl by snad tam n\u011bkde vzadu n\u011bhu, kter\u00e1 Tom\u016fv \u00fasm\u011bv doprov\u00e1zela u\u017e odnepam\u011bti. Nemohl si pomoct, musel se pousm\u00e1t. Ale pak se Tom odvr\u00e1til a on rychle s\u00e1hl po jeho ruce. Tom se na n\u011bj t\u00e1zav\u011b oto\u010dil.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se usm\u00edvat, kdy\u017e ti do \u00fasm\u011bvu nen\u00ed. P\u0159ede mnou ne.“<\/div>\n
„Ale kdy\u017e zrovna ty m\u011b k \u00fasm\u011bvu nut\u00ed\u0161,“ Tom se ti\u0161e zasm\u00e1l a set\u0159\u00e1sl jeho ruku. Bill zamrkal, p\u0159ekvapen jeho slovy, a ne\u017e se vzpamatoval, Tom sed\u011bl naproti n\u011bmu a ukousl si prvn\u00ed sousto ze sv\u00e9 koblihy.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 Co v\u0161echno jste si s Riou \u0159ekli?“ za\u010dal konverza\u010dn\u011b a i on se nat\u00e1hl pro svou koblihu.<\/div>\n
„S\u00e1m jsi to sly\u0161el.“<\/div>\n
„To ano, ale j\u00e1 chci, abys mi to \u0159ekl ty. Abys mi \u0159ekl, co si o tom mysl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Aha, a odkdy jsi ty m\u016fj poradce na vztahy?“ nezd\u00e1l se na\u0161tvan\u00fd, sp\u00ed\u0161 jen up\u0159\u00edmn\u011b pobaven\u00fd.<\/div>\n
„U\u017e dvaadvacet let, br\u00e1\u0161ko. Mohl sis toho v\u0161imnout,“ v\u011bnoval mu ubl\u00ed\u017een\u00fd pohled, ne\u017e se vesele zasm\u00e1l. Tom\u016fv \u00fasm\u011bv se je\u0161t\u011b o n\u011bco roz\u0161\u00ed\u0159il. Tak\u017ee te\u010f u\u017e mu \u00fasm\u011bvem opravdu hr\u00e1ly i o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161la a hnala se do kuchyn\u011b. Dala mi p\u0159edn\u00e1\u0161ku, jak to um\u00ed jen ona. Tohle m\u00e1te na dne\u0161n\u00ed ob\u011bd, tohle si dejte a\u017e jako posledn\u00ed, to dlouho vydr\u017e\u00ed\u2026 Zn\u00e1\u0161 to, ne? U\u017e jsi u toho byl, kdy\u017e n\u00e1m takhle p\u0159inesla ta\u0161ky pln\u00e9 j\u00eddla,“ \u0161\u0165astn\u011b se zasm\u00e1l. Bill se stejn\u011b \u0161\u0165astn\u011b pousm\u00e1l. Ria milovala j\u00eddlo, milovala va\u0159en\u00ed. Byl to jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d si ji Tom b\u011bhem p\u00e1r sch\u016fzek zamiloval. Byla t\u00edm odli\u0161n\u00e1 od ostatn\u00edch, se kter\u00fdmi se d\u0159\u00edv st\u00fdkal.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, v tu chv\u00edli jsem si myslel, \u017ee se vr\u00e1tila ta Ria, kter\u00e1 tu byla p\u0159ed m\u011bs\u00edcem. Ria, se kterou jsem si mo\u017en\u00e1 absolutn\u011b nerozum\u011bl, nem\u011bli jsme na v\u0161echno stejn\u00fd n\u00e1zor, ale tolerovali jsme to a mohli jsme se navz\u00e1jem milovat i p\u0159es to. Jenom\u017ee pak zase za\u010dala s t\u00edm, \u017ee t\u011b tady teda m\u016f\u017eu nechat a m\u016f\u017eu jet s n\u00ed na tu pitomou svatbu. Abych poznal jej\u00ed rodinu, ona poznala m\u011b\u2026 v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161,“ povzdychl si a dlouze se napil sv\u00e9ho kafe. Pak se do toho \u0161\u00e1lku dlouze zad\u00edval. „Pak t\u011b za\u010dala ur\u00e1\u017eet,“ Bill si uv\u011bdomil, \u017ee Tom to \u0159ekl tak definitivn\u011b a v\u011bcn\u011b, a\u017e mu z toho p\u0159e\u0161el mr\u00e1z po z\u00e1dech. Nat\u00e1hl se a polo\u017eil svou ruku na Tomovu. Rasta p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dl a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. V tu chv\u00edli byla sn\u00eddan\u011b zapomenuta.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jenom \u017e\u00e1rlila. To je norm\u00e1ln\u00ed, \u017ee \u017eena \u017e\u00e1rl\u00ed na n\u011bkoho, kdo s jej\u00edm klukem tr\u00e1v\u00ed o tolik v\u00edc \u010dasu ne\u017e ona,“ nech\u00e1pal, pro\u010d se j\u00ed sna\u017e\u00ed chr\u00e1nit, kdy\u017e si on s\u00e1m myslel, \u017ee \u017e\u00e1rl\u00ed z naprosto nelogick\u00fdch d\u016fvod\u016f. On s\u00e1m m\u011bl pocit, \u017ee Tom tr\u00e1v\u00ed v\u00edc \u010dasu s Riou ne\u017e s n\u00edm, ale necht\u011bl Toma zat\u011b\u017eovat je\u0161t\u011b t\u00edmhle. Ano, i on \u017e\u00e1rlil, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby to Tomovi \u0159ekl, nebo t\u0159eba jen nazna\u010dil, nic by t\u00edm nezlep\u0161il. Sp\u00ed\u0161e naopak. Tom je skv\u011bl\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se sna\u017e\u00ed sv\u00fdm nejbli\u017e\u0161\u00edm, kter\u00e9 miluje, opravdu vyhov\u011bt. Jen\u017ee ve vztaz\u00edch trochu t\u00e1pe, a kdy\u017e na n\u011bj n\u011bkdo vyv\u00edj\u00ed tlak, sp\u00ed\u0161e se uzav\u0159e do sebe.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, ale to neznamen\u00e1, \u017ee by m\u011bla \u017e\u00e1rlit na mou rodinu,“ Tom stiskl Billovu ruku. „Copak tob\u011b nevad\u00ed, \u017ee jsme te\u010f spolu kv\u016fli n\u00ed netr\u00e1vili tolik \u010dasu?“ z jeho hlasu zazn\u011bla takov\u00e1 nal\u00e9havost, a\u017e to zarazilo nejsp\u00ed\u0161 i jeho samotn\u00e9ho.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee vad\u00ed,“ ohradil se Bill tro\u0161ku dot\u010den\u011b. „Jen\u2026 v\u00ed\u0161\u2026 Posledn\u00edch n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f jsi byl tak \u0161\u0165astn\u00fd, tak prost\u011b\u2026“<\/div>\n
„A to je p\u0159esn\u011b to, o \u010dem mluvim,“ povzdechl si, pustil Billovu ruku a nat\u00e1hl se pro koblihu. „Dva lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se miluj\u00ed, by si m\u011bli d\u00e1vat dostatek prostoru a naprosto sob\u011b navz\u00e1jem d\u016fv\u011b\u0159ovat, nemysl\u00ed\u0161? A m\u011blo by jim z\u00e1le\u017eet na tom, \u017ee je ten druh\u00fd \u0161\u0165astn\u00fd. A kdy\u017e jednou za \u010das chce b\u00fdt s\u00e1m nebo s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm\u2026,“ zoufale se na Billa pod\u00edval, jako by po n\u011bm cht\u011bl, aby jeho v\u011btu dokon\u010dil, nebo aby ji alespo\u0148 odsouhlasil.<\/div>\n
„Takhle by to m\u011blo b\u00fdt v ide\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b, Tome. Jenom\u017ee ide\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edpad neexistuje,“ to si on moc dob\u0159e uv\u011bdomoval i d\u00edky t\u011bm n\u011bkolika m\u00e1lo zn\u00e1mostem, kter\u00e9 u\u017e m\u011bl. Rychle zavrt\u011bl hlavou a i on se vr\u00e1til ke sn\u00eddani. „Mo\u017en\u00e1 bys s n\u00ed m\u011bl jet. V\u0161ak v\u00ed\u0161, ud\u011blat ten vst\u0159\u00edcn\u00fd krok, uk\u00e1zat j\u00ed, \u017ee v\u00e1\u0161 vztah je pro tebe d\u016fle\u017eit\u00fd. Konec konc\u016f, ona byla ochotn\u00e1 poznat tvou rodinu. M\u011blo by to tak b\u00fdt i naopak.“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom jen k\u00fdvl. Pocit zrady se rozl\u00e9val jeho t\u011blem. Doufal, \u017ee Bill mu potvrd\u00ed jeho m\u00edn\u011bn\u00ed, jako v\u017edycky. Jenom\u017ee Bill te\u010f navrhoval n\u011bco, s \u010d\u00edm se smi\u0159oval jen t\u011b\u017eko. Necht\u011bl ho te\u010f opustit. V\u017edycky byli spolu, kdy\u017e jeden druh\u00e9ho pot\u0159ebovali. A on si byl jist\u00fd, \u017ee v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch t\u00fddnech ho Bill pot\u0159ebovat bude. Ale Bill ho tu necht\u011bl. Tak to alespo\u0148 na n\u011bj p\u016fsobilo.<\/div>\n
„P\u016fjdu si zabalit a zavolat Rie.“<\/div>\n
Bill ti\u0161e sledoval, jak Tom po sob\u011b skl\u00edz\u00ed n\u00e1dob\u00ed. Sledoval ho a nech\u00e1pal nic. Tohle p\u0159ece bylo dobr\u00e9, ne? \u017de Toma podporoval v jeho \u0161t\u011bst\u00ed. Bylo dobr\u00e9, \u017ee vlastn\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed upozadil, aby Tom mohl zachr\u00e1nit sv\u016fj vztah. Tak pro\u010d se c\u00edtil, jako by je toto jeho rozhodnut\u00ed nesbl\u00ed\u017eilo? Naopak, jako by se mezi nimi vytvo\u0159ila propast. Najednou jako by jeden druh\u00e9mu nerozum\u011bli. Bolelo to. Ale Bill nev\u011bd\u011bl, co ud\u011blal \u0161patn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
Bill byl nerv\u00f3zn\u00ed. Kdyby nem\u011bl nohu v s\u00e1d\u0159e, chodil by sem a tam po pokoji.<\/div>\n
Byly to u\u017e t\u0159i dny od Tomova odjezdu a on se zat\u00edm ani jednou neozval, nezavolal, neposlal zpr\u00e1vu. Tedy a\u017e na tu, \u017ee dojeli. Jenom\u017ee od t\u00e9 doby uplynulo u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed a jeho telefon ml\u010del.<\/div>\n
Jist\u011b, mohl by mu zavolat s\u00e1m. Jenom\u017ee tak to ned\u011blali. V\u017edycky, kdy\u017e byl Tom pry\u010d, volal Tom. Kdy\u017e byl pry\u010d Bill, volal Bill. Zajistilo se tak, \u017ee si nezavolaj\u00ed v nespr\u00e1vn\u00fd okam\u017eik, \u017ee na sebe budou m\u00edt dost \u010dasu. Jenom\u017ee te\u010f se za\u010dal Bill b\u00e1t, \u017ee n\u011bco ud\u011blal \u0161patn\u011b. \u017de se na n\u011bj kv\u016fli n\u011b\u010demu Tom zlob\u00ed, a proto se mu nechce ozvat. Jeho telefon neust\u00e1le le\u017eel n\u011bkde pobl\u00ed\u017e, aby na n\u011bj Bill kdykoliv dos\u00e1hl. Ale ani jednou se nerozezvonil.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill zrovna le\u017eel pohodln\u011b usazen\u00fd na gau\u010di, se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a velk\u00fdma, pohodln\u00fdma sluch\u00e1tkama na u\u0161\u00edch. Gustav s Georgem jim p\u0159ed p\u00e1r dny poslali seznam n\u011bkolika m\u00e1lo p\u00edsni\u010dek, kter\u00e9 si maj\u00ed pustit. Pr\u00fd je objevili n\u011bkde na netu. Nikdo z nich neznal ty skupiny, p\u0159esto\u017ee nyn\u00ed ji\u017e mohly b\u00fdt dost zn\u00e1m\u00e9. Od t\u00e9 doby, co se sami dostali na v\u00fdslun\u00ed, po\u0159\u00e1dn\u011b nest\u00edhali sledovat ostatn\u00ed hv\u011bzdy. Ov\u0161em on d\u00edky tomu nesly\u0161el ani klapnout dve\u0159e, ani pl\u00ed\u017eiv\u00e9 kroky, kter\u00e9 se vlekly a\u017e do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
Tom, s ta\u0161kou v ruce, jen nakoukl do dve\u0159\u00ed. Spokojen\u011b vydechl, kdy\u017e uvid\u011bl sv\u00e9ho bratra pohodln\u011b rozvalen\u00e9ho a k\u00fdvaj\u00edc\u00edho hlavou do rytmu jemu nezn\u00e1m\u00e9 p\u00edsni\u010dky. Pohledem p\u0159ejel cel\u00e9 jeho t\u011blo. Na jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 postav\u011b se v\u016fbec nic nezm\u011bnilo. Tom vykouzlil na sv\u00e9 unaven\u00e9 tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv, kdy\u017e sjel a\u017e na Billovy nohy a vid\u011bl, jak jedna z nich, ta nezran\u011bn\u00e1, klepe na imagin\u00e1rn\u00ed podlahu do rytmu. Necht\u011bl ho ru\u0161it, proto se zase ti\u0161e z m\u00edstnosti vypa\u0159il.<\/div>\n
Neobt\u011b\u017eoval se s vybalov\u00e1n\u00edm sv\u00fdch v\u011bc\u00ed. Stejn\u011b v\u011bt\u0161ina z nich nebyla pou\u017eit\u00e1, v\u010detn\u011b samotn\u00e9ho obleku, kter\u00fd si tam na svatbu bral. Vzal jen jedny ze sv\u00fdch tepl\u00e1k\u016f a ru\u010dn\u00edk a vydal se do koupelny. Nutn\u011b pot\u0159eboval sprchu.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se o p\u00e1r des\u00edtek minut vr\u00e1til zp\u00e1tky do ob\u00fdv\u00e1ku, oble\u010den do t\u011bch nejpohodln\u011bj\u0161\u00edch tepl\u00e1k\u016f a nejv\u011bt\u0161\u00edho tri\u010dka, kter\u00e9 na\u0161el, ve dve\u0159\u00edch se srazil s Billem.<\/div>\n
„Tome!“ vyhrkl p\u0159ekvapen\u011b Bill, pustil sv\u00e9 berle a rychle se chytil Toma za ramena. Pousm\u00e1l se, kdy\u017e pod prsty uc\u00edtil bavln\u011bnou l\u00e1tku. On s\u00e1m bavlnu nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nemiloval, ale ta Tomova byla n\u011b\u010d\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Jako by byla tro\u0161ku zma\u010dkan\u00e1 a cel\u00e1 nasycen\u00e1 Tomem. „Co ty tu d\u011bl\u00e1\u0161? Myslel jsem, \u017ee se nem\u00e1\u0161 vr\u00e1tit d\u0159\u00edv ne\u017e za t\u00fdden.“<\/div>\n
„Ne v\u017edycky v\u0161echno vyjde podle pl\u00e1nu,“ Tom\u016fv \u00fasm\u011bv p\u016fsobil nejist\u011b.<\/div>\n
„Co se stalo?“ Bill sebral sv\u00e9 berle a o n\u011bco od n\u011bj odstoupil, aby mohl zase st\u00e1t pevn\u011b bez obavy, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli spadne.<\/div>\n
„To ti povim, a\u017e to budu s\u00e1m v\u011bd\u011bt,“ Tom pro\u0161el ob\u00fdv\u00e1kem a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. Bill si povzdychl. Sko\u010dil si do pokoje, ulo\u017eil tam svou MP3, a pak se vr\u00e1til zase do ob\u00fdv\u00e1ku. V jeho k\u0159esle u\u017e sed\u011bl Tom, oblo\u017een\u00fd vanilkovou a \u010dokol\u00e1dovou zmrzlinou.<\/div>\n
<\/div>\n
„A\u017e takov\u00e1 hr\u016fza to byla?“ se z\u00e1jmem si sedl na seda\u010dku tak bl\u00edzko vlastn\u00edho k\u0159esla, jak to jen um\u011bl. Tom na n\u011bj pohl\u00e9dl pr\u00e1zdn\u00fdm pohledem. Bill se zarazil. Ty o\u010di \u0159ekly v\u0161echno. Tom s\u00e1hl po ovlada\u010di a zapnul televizi. Bill jen ml\u010dky sledoval, jak rychle p\u0159ep\u00ednal jednotliv\u00e9 kan\u00e1ly. On s\u00e1m pomalu ani nesta\u010dil zaregistrovat, o jak\u00fd program se jedn\u00e1, a u\u017e tam zase byl jin\u00fd. „Fajn, ne\u0159\u00edkej mi o tom. Ale p\u0159ihraj mi sem jeden z t\u011bch k\u00fdbl\u016f zmrzliny.“<\/div>\n
„Zapome\u0148,“ jednoduch\u00e1 odpov\u011b\u010f, p\u0159i kter\u00e9 odlo\u017eil ovlada\u010d na stolek p\u0159ed sebou. Bill se pousm\u00e1l, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee na tom kan\u00e1le, pro kter\u00fd se Tom rozhodl, d\u00e1vaj\u00ed Z\u00e1pisn\u00edk jedn\u00e9 l\u00e1sky. V\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bkter\u00fdm fanynk\u00e1m p\u0159i\u0161la p\u0159edstava Toma, jak sed\u00ed u tohoto filmu, velmi vtipn\u00e1 a nere\u00e1ln\u00e1, ale pro n\u011bj to bylo n\u011bco naprosto p\u0159irozen\u00e9ho.<\/div>\n
„Tak aspo\u0148 kousek,“ naklonil se bl\u00ed\u017e k n\u011bmu a polo\u017eil mu ruku na stehno. Tom se na n\u011bj pod\u00edval, p\u0159esn\u011b jak cht\u011bl, a Bill vykouzlil na tv\u00e1\u0159i \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00ed pohled.<\/div>\n
„Ne,“ Tom vr\u00e1til sv\u016fj pohled na obrazovku a Bill se od n\u011bj ura\u017een\u011b odt\u00e1hl.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem ti v\u017edycky kousek dal.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem si v\u017edycky kousek vy\u017eebral.“<\/div>\n
Bill u\u017e otev\u00edral pusu, aby n\u011bco nam\u00edtl, ale uv\u011bdomil si, \u017ee Tom m\u00e1 pravdu. V\u017edycky mu kus zmrzliny nechal a\u017e ve chv\u00edli, kdy byl \u00fapln\u011b pln\u00fd. S tich\u00fdm povzdychem i on obr\u00e1til sv\u016fj pohled na obrazovku. Stra\u0161n\u011b moc cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co se stalo. Ov\u0161em necht\u011bl o tom za\u010d\u00edt mluvit. Myslel si, \u017ee Tom mu to s\u00e1m \u0159ekne, pokud bude cht\u00edt.<\/div>\n
Kdy\u017e v\u0161ak bylo u\u017e ne\u00fanosnou dobu ticho a Tom u\u017e m\u011bl v sob\u011b cel\u00fd jeden k\u00fdbl zmrzliny, Bill to nevydr\u017eel.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak\u00e1 byla svatba?“<\/div>\n
„Nevim.“<\/div>\n
Tro\u0161ku se zamra\u010dil. Tom byl hovorn\u00fd \u010dlov\u011bk. Jist\u011b, m\u011bl chv\u00edle, kdy se mu do hovoru moc necht\u011blo, jako snad ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk. Ale Billovi se v\u017edycky alespo\u0148 sna\u017eil odpov\u00eddat tak, aby to Bill pochopil. On te\u010f ale \u017e\u00e1dnou snahu nevid\u011bl.<\/div>\n
„Nebyl jsi tam?“<\/div>\n
„Te\u010f n\u011bkdy to prob\u00edh\u00e1.“<\/div>\n
V\u0161iml si, jak rychle mrkl na hodiny. S povzdechem se op\u011bt nahnul k Tomovi a polo\u017eil mu ruku na rameno.<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm, mluv se mnou.“<\/div>\n
„Mluv\u00edm s tebou.“<\/div>\n
Vid\u011bl, jak se nep\u0159\u00edjemn\u011b o\u0161il. Jako by mu byl Bill\u016fv dotek nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Bill se lekl a rychle spustil svou ruku z jeho ramene. Bolestiv\u011b zamrkal. Co se to s nimi d\u011bje?<\/div>\n
„Ne, po\u010dkej,“ Tom se na n\u011bj oto\u010dil a rychle chytil ruku do jeho dlan\u011b. „Promi\u0148, to jenom\u2026,“ jeho pohled putoval po Billov\u011b t\u011ble, po jeho obli\u010deji. Jen o\u010d\u00edm se vyh\u00fdbal.<\/div>\n
„N\u011bco s Riou?“ odhadl zkusmo. Rozhodl se, \u017ee to nebude nijak moc \u0159e\u0161it. Tom byl posledn\u00ed dny ve stresu, vid\u011bl to na n\u011bm. Nebylo by spr\u00e1vn\u00e9 se od n\u011bj odtahovat kv\u016fli takov\u00e9 mali\u010dkosti. Tom si jen povzdechl a k\u00fdvl. Bill si uv\u011bdomil, \u017ee st\u00e1le je\u0161t\u011b dr\u017e\u00ed jeho ruku a jejich obl\u00edben\u00fd film n\u00e1hle b\u011b\u017eel bez pov\u0161imnut\u00ed. „\u0158ekne\u0161 mi to?“ dal\u0161\u00ed p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed, Tom ale i nad\u00e1le ml\u010del. Bill na n\u011bj netla\u010dil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdy\u017e jsme tam jeli, celou dobu nad\u0161en\u011b klevetila o svatb\u011b. Jak\u00fd si po\u0159\u00eddila \u0161aty, \u017ee ale nepromyslela, \u017ee by nem\u011bla b\u00fdt hez\u010d\u00ed ne\u017e nev\u011bsta, ptala se na barvu m\u00e9 kravaty, kv\u016fli kter\u00e9 jsme nakonec museli zastavovat, proto\u017ee neladila s jej\u00edmi \u0161aty\u2026 Nakonec jsme pr\u00e1v\u011b kv\u016fli n\u00ed museli zastavovat v jednom m\u011bst\u011b,“ odfrkl si pobaven\u011b. Byla to ironie, proto\u017ee ta kravata mu nakonec stejn\u011b byla na nic. „Kdy\u017e jsme tam p\u0159ijeli, byl jsem hodn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed. Ale Ria m\u011b vyt\u00e1hla ven, zav\u011bsila se mi na ruku a p\u0159edstavila sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm. Jej\u00ed m\u00e1ma m\u011b nad\u0161en\u011b p\u0159iv\u00edtala: „Tolik jsem toho o v\u00e1s sly\u0161ela, jste dobr\u00fd hoch\u2026“ Dok\u00e1\u017ee\u0161 si to s\u00e1m dob\u0159e p\u0159edstavit, ne?“ rychle na Billa pohl\u00e9dl. Ten jen p\u0159ik\u00fdvl. „Pak Riu vzala a ode\u0161ly spolu do kuchyn\u011b, p\u00e9ct svatebn\u00ed kol\u00e1\u010dky. M\u011b se ujal Riin otec. Provedl m\u011b domem, uk\u00e1zal mi Riin pokoj a pak pokoj pro hosty, kde jsem m\u011bl p\u0159espat j\u00e1.“<\/div>\n
„Odd\u011blen\u00fd lo\u017enice?“ Bill lehce ohrnul nos. „\u017dij\u00ed ti rodi\u010de v prav\u011bku nebo co?“<\/div>\n
„Podle toho, co jsem pozd\u011bji sly\u0161el, jen jej\u00ed otec,“ za\u0161klebil se Tom. „Jej\u00ed m\u00e1ma by u\u017e r\u00e1da vnou\u010data,“ na to Bill ohrnul nos je\u0161t\u011b o n\u011bco v\u00edc. „Ale ten den to bylo fajn. Celkem,“ mohl vynechat tu p\u0159edn\u00e1\u0161ku, kterou si od jej\u00edho otce vyslechl. „Ve\u010der, kdy\u017e jsme se v\u0161ichni se\u0161li u ve\u010de\u0159e, za\u010dali se vypt\u00e1vat. Asi to byly norm\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zky, co p\u0159esn\u011b d\u011bl\u00e1m, kolik vyd\u011bl\u00e1v\u00e1m, co moje m\u00e1ma, co m\u016fj otec, co moji sourozenci\u2026,“ tro\u0161ku se o\u0161il a mimod\u011bk stiskl Billovu ruku o n\u011bco v\u00edc.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome,“ Bill opatrn\u011b polo\u017eil ruku na jeho rameno. Vid\u011bl na Tomov\u011b pohledu, \u017ee je tro\u0161ku mimo. Zmaten\u011b na n\u011bj pohl\u00e9dl. „Drt\u00ed\u0161 mi ruku,“ Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal na jejich ruce a rychle ho pustil. Znovu se nespokojen\u011b zavrt\u011bl. Bill se pousm\u00e1l. „Poj\u010f sem ke mn\u011b.“<\/div>\n
Tom pon\u011bkud nejist\u011b odlo\u017eil sv\u00e9 zmrzliny a p\u0159isedl si k Billovi. Bill vid\u011bl, jak nejist\u00fd si sebou je, jak rozpa\u010dit\u00fd. S\u00e1m r\u00e1d poskytoval z\u00e1zem\u00ed a jistotu, ale nev\u011bd\u011bl si rady s t\u00edm, jak tyto v\u011bci p\u0159ij\u00edmat. Bill to v\u011bd\u011bl. Proto se jen pousm\u00e1l a p\u0159it\u00e1hl si ho do objet\u00ed. Polo\u017eil si hlavu na jeho rameno, pevn\u011b mu omotal ruce kolem pasu a zav\u0159el o\u010di. C\u00edtil, \u017ee Tom ho napodobuje, co\u017e ho pot\u011b\u0161ilo.<\/div>\n
<\/div>\n
„A d\u00e1l?“<\/div>\n
„Cel\u00fd v\u010derej\u0161ek se sj\u00ed\u017ed\u011bli p\u0159\u00edbuzn\u00ed. Uk\u00e1zalo se, \u017ee ani s polovinou z nich Ria moc dob\u0159e nevych\u00e1z\u00ed. Sotva jsem si s nimi pot\u0159\u00e1sl rukou, za\u0161li do rohu, a pomlouvali m\u011b. Bylo to jako na r\u016fzn\u00fdch p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00edch cen. V\u00ed\u0161, co myslim – proch\u00e1zeli jsme kolem nich, oni j\u00e1sali, vesele se n\u00e1s ptali na jak\u00e9koliv blbosti, my jim stejn\u011b vesele odpov\u00eddali. Ale jakmile jsme pro\u0161li, tak n\u00e1s za\u010dali pomlouvat. Jak\u00fd m\u00e1 on kalhoty, jak\u00fd tamten triko, jak jsou jejich vtipy trapn\u00e9, jak zpy\u0161n\u011bli, co jsou to hv\u011bzdy\u2026 V\u017edy\u0165 to zn\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Ale tohle tam p\u0159ece p\u0159ed tebou ne\u0159\u00edkali,“ Bill se zamra\u010dil. Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee v\u011bd\u011bli, co se o nich pov\u00edd\u00e1. Ale nikdy jim to nikdo ne\u0159ekl do o\u010d\u00ed. A oni tak byli spokojen\u00ed.<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee to ne\u0159ekli p\u0159\u00edmo mn\u011b,“ Tom se od n\u011bj tro\u0161ku odt\u00e1hl. Pot\u0159eboval Billovi vid\u011bt do o\u010d\u00ed. „Ale ten jejich hovor na druh\u00e9 stran\u011b zahrady nebyl zrovna nejti\u0161\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„A co na to Ria?“ Bill doufal, \u017ee ta byla alespo\u0148 natolik rozumn\u00e1, aby jim \u0159ekla, a\u0165 si ty \u0159e\u010di nechaj na doma, a\u017e tam Tom nebude.<\/div>\n
„\u0158ekla mi, a\u0165 si jich nev\u0161\u00edm\u00e1m,“ pokr\u010dil rameny a op\u0159el se o gau\u010d. Jeho ruka sklouzla do Billovy dlan\u011b. Zapadly do sebe prakticky samy. Stejn\u011b jako kdy\u017e byli d\u011bti.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee jsem str\u00e1vil cel\u00fd den v p\u0159\u00edtomnosti Rii, jej\u00ed sest\u0159enice, t\u00fd sest\u0159enice dcery a jej\u00edch matek.“<\/div>\n
„Dcery? Matek?“ Bill se zatv\u00e1\u0159il opravdu zd\u011b\u0161en\u011b. „Co p\u0159ipravuj\u00ed svatbu?“ to bylo opravdu d\u011bsiv\u00e9.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ za\u0161klebil se Tom a zav\u0159el o\u010di. Vybavil si p\u0159ed sebou mladou Samanthu, dceru Riiny sest\u0159enice. Jej\u00ed um\u011ble vypadaj\u00edc\u00ed, blon\u010fat\u00e9 vlasy, mal\u00fd nos i pichlav\u00e9 modr\u00e9 o\u010di. „Ta t\u0159in\u00e1ctilet\u00e1 f\u00farie si cel\u00fd odpoledne st\u011b\u017eovala, \u017ee j\u00ed jej\u00ed matka povolila pouze p\u011bticentimetrov\u00e9 podpatky a ne deseticentimetrov\u00e9, jak cht\u011bla.“<\/div>\n
„Ve t\u0159in\u00e1cti? J\u00e1 m\u00e1m zni\u010den\u00fd nohy, a to jsem takov\u00fd v\u011bci za\u010dal nosit a\u017e n\u011bkdy p\u0159ed dv\u011bma lety.“<\/div>\n
„To jsem jim taky \u0159ekl.“<\/div>\n
„A?“<\/div>\n
„Nep\u0159ipadalo jim to vtipn\u00fd.“<\/div>\n
Bill si povzdechl a tak\u00e9 se pohodln\u011b op\u0159el. Pon\u011bkud p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, kdy\u017e se Tom o n\u011bco p\u0159i\u0161oupl k n\u011bmu a polo\u017eil mu hlavu na rameno. Pak se v\u0161ak jen usm\u00e1l a objal ho kolem pasu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bylo to hrozn\u00fd. P\u0159ipadal jsem si naprosto nem\u00edstn\u011b, z t\u011bch jejich neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch kec\u016f m\u011b bolela hlava a c\u00edtil jsem se naprosto nepohodln\u011b. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e se mnou, jakmile si Ria odsko\u010dila, za\u010dala flirtovat matka nev\u011bsty.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Jo, p\u0159esn\u011b tak,“ Tom se uchechtl, ale nebylo v tom nic z toho pobaven\u00e9ho nebo t\u0159eba i nad\u0159azen\u00e9ho uchechtnut\u00ed, kter\u00fdm Billa roz\u010diloval jindy. „Je j\u00ed skoro \u0161edes\u00e1t, ale za\u010dala flirtovat s p\u0159\u00edtelem sv\u00e9 nete\u0159e. V\u011b\u0159il bys tomu?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, kdyby jej\u00ed p\u0159\u00edtel nebyla mezin\u00e1rodn\u00ed rockov\u00e1 hv\u011bzda,“ rozhodl se Toma tro\u0161ku po\u0161k\u00e1dlit a jeho my\u0161lenky odv\u00e9st nikam jinam. Zasm\u00e1l se, kdy\u017e ho Tom dloubl do boku.<\/div>\n
„P\u0159e\u017eil bych to, jenom\u017ee ve\u010der, kdy\u017e jsem se kone\u010dn\u011b dostal do postele, za mnou p\u0159i\u0161la Ria a cht\u011bla po mn\u011b akci.“<\/div>\n
„Po tom v\u0161em?“<\/div>\n
„Jist\u011b. Nedok\u00e1\u017ee\u0161 si p\u0159edstavit, jak moc nadr\u017een\u00fd tam v\u0161echny ty \u017eensk\u00fd byly. Jako by ta svatba byl d\u016fvod, pro\u010d se zv\u011bt\u0161il jejich sexu\u00e1ln\u00ed apetit,“ Tom se za\u0161klebil. Bill to v\u011bd\u011bl, ani\u017e by se na n\u011bj musel d\u00edvat. „Bylo to ve chv\u00edli, kdy jsem dr\u017eel v ruce mobil s t\u00edm, \u017ee ti kone\u010dn\u011b zavol\u00e1m. Nedok\u00e1\u017ee\u0161 si p\u0159edstavit, kolikr\u00e1t za ty dva dny jsem m\u011bl tu tendenci. Neud\u011blal jsem to. Kv\u016fli Rie,“ a kv\u016fli tomu, co mu d\u0159\u00edve \u0159ekl Bill. O tom, \u017ee by se m\u011bl sna\u017eit jejich vztah udr\u017eet a tak d\u00e1le. „A ona tam ve\u0161la jak primadona jen v kr\u00e1tk\u00e9m \u017eupanu. Jenom\u017ee jakmile uvid\u011bla ten telefon, naje\u017eila se.“<\/div>\n
<\/div>\n
Zavl\u00e1dlo ticho. Bill nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl \u0159\u00edct, Tom zase nev\u011bd\u011bl, jak by mohl pokra\u010dovat.<\/div>\n
„\u0158\u00e1dila jak torn\u00e1do, nedala mi p\u0159\u00edle\u017eitost cokoliv \u0159\u00edct. Ztropila mi takovou sc\u00e9nu, jakou jsem snad v \u017eivot\u011b neza\u017eil. A naprosto bezd\u016fvodn\u011b! Fajn, \u017e\u00e1rl\u00ed, dobr\u00e1, ale to je\u0161t\u011b neznamen\u00e1\u2026,“ Tom si jen povzdychl.<\/div>\n
„\u017d\u00e1rlivost je vyj\u00e1d\u0159en\u00ed obavy srdce z n\u011b\u010deho, co nen\u00ed, ale mohlo by b\u00fdt.“<\/div>\n
„To nem\u00e1\u0161 ze sv\u00fd hlavy.“<\/div>\n
„Ne, je to n\u011bjakej cit\u00e1t.“<\/div>\n
„Ale p\u0159esn\u011b takhle nezn\u00ed.“<\/div>\n
„Nepamatuju si ho. A?“<\/div>\n
Bill se spokojen\u011b usm\u00e1l, kdy\u017e zaslechl Tom\u016fv sm\u00edch.<\/div>\n
„Chci \u0159\u00edct, pr\u00e1v\u011b touhle \u017e\u00e1rlivost\u00ed ona sv\u00fdm zp\u016fsobem dokazuje, \u017ee t\u011b miluje.“<\/div>\n
„Jo, jenom\u017ee j\u00e1 tohle nesnesu. V\u010derej\u0161ek byl i tak n\u00e1ro\u010dn\u00fd a j\u00e1 toho m\u011bl a\u017e nad hlavu, tak\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Tak\u017ee?“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se c\u00edtil rozpolcen\u00fd. Zase se vr\u00e1tily ty podivn\u00e9 pocity, co kolem Toma u\u017e n\u011bjakou dobu c\u00edtil. Na jednu stranu doufal, \u017ee mu te\u010f Tom \u0159ekne, \u017ee se s Riou roze\u0161li. Na tu druhou si p\u0159\u00e1l, aby mu \u0159ekl, \u017ee Ria p\u0159ijede z\u00edtra a n\u011bjak si to vynahrad\u00ed, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. C\u00edtil se rozpolcen\u00fd a kv\u016fli sv\u00e9mu prvn\u00edmu p\u0159\u00e1n\u00ed i provinil\u00fd.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem j\u00ed \u0159ekl, \u017ee jsem tam ani necht\u011bl b\u00fdt, \u017ee tam jsem jen kv\u016fli n\u00ed, tak ona na m\u011b zaje\u010dela, \u017ee taky klidn\u011b m\u016f\u017eu jet, kdy\u017e bez tebe nevydr\u017e\u00edm ani ten jeden t\u00fdden,“ vlastn\u011b to \u0159ekla mnohem ost\u0159eji, ale to Tom nepokl\u00e1dal za d\u016fle\u017eit\u00e9. Nebo si alespo\u0148 nemyslel, \u017ee by o tom m\u011bl Billovi \u0159\u00edct. „Tak jsem jen vstal a za\u010dal si balit. Ona na n\u011bkolik okam\u017eik\u016f zmlkla, ne\u017e se m\u011b zeptala, co d\u011bl\u00e1m. Kdy\u017e jsem j\u00ed odpov\u011bd\u011bl, za\u010dala koktat n\u011bco v tom smyslu, \u017ee p\u0159ece nem\u016f\u017eu jet na noc, \u017ee kdyby se mi n\u011bco stalo, tak by si to neodpustila, a \u017ee jednodu\u0161e trv\u00e1 na tom, abych tam je\u0161t\u011b alespo\u0148 jednou p\u0159espal, \u017ee si r\u00e1no o tom promluv\u00edme.“<\/div>\n
„To bylo chytr\u00e9.“<\/div>\n
„Ne tak chytr\u00e9, jak si myslela.“ Bill za\u0161ilhal tak, aby vid\u011bl na Toma, ani\u017e by pohnul hlavou. Op\u00edral se o n\u011bj, jako by v n\u011bm hledal z\u00e1chranu, a jednou rukou se pevn\u011b dr\u017eel t\u00e9 jeho. Byla to Billova obl\u00edben\u00e1 poloha. A te\u010f ho mimod\u011bk napadlo, jestli i on p\u016fsob\u00ed takto zraniteln\u011b. Tom byl v\u017edycky ten siln\u00fd, co je oba ochra\u0148oval. Bill \u010dasto zapom\u00ednal, \u017ee i on pot\u0159ebuje ob\u010das obejmout. „Myslela si, \u017ee a\u017e se vysp\u00edm, promluv\u00edme si a j\u00e1 budu i nad\u00e1le hr\u00e1t jej\u00edho dokonal\u00e9ho partnera.“<\/div>\n
„Hr\u00e1t?“<\/div>\n
„Jo,“ tro\u0161ku se zavrt\u011bl a Bill se tro\u0161i\u010dku zachichotal, jak se hol\u00e1 poko\u017eka Tomova obli\u010deje ot\u0159ela o jeho rameno. „U\u017e p\u00e1r t\u00fddn\u016f to jde s na\u0161\u00edm vztahem z kopce. Ale tohle bylo to posledn\u00ed, co jsem pro to byl ochotn\u00fd ud\u011blat.“<\/div>\n
V\u011bd\u011bl to u\u017e ve chv\u00edli, kdy p\u0159ed t\u0159emi dny od Billa odj\u00ed\u017ed\u011bl. Byla to Riina posledn\u00ed \u0161ance. A ani tu by nedostala, kdyby ho Bill nep\u0159esv\u011bd\u010dil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee jste se definitivn\u011b roze\u0161li?“<\/div>\n
„No\u2026,“ Tom se tro\u0161ku nep\u0159\u00edjemn\u011b zavrt\u011bl. „Myslim, \u017ee tahle \u010d\u00e1st vztahu m\u011b je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1,“ na mal\u00fd moment se odml\u010del. „\u0158ekni, jak se to d\u011bl\u00e1?“<\/div>\n
„Jak se d\u011bl\u00e1 co?“<\/div>\n
„Jak se ukon\u010duje vztah?“<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee jsi u\u017e vztah m\u011bl, \u017ee jsi na to dostate\u010dn\u011b zku\u0161en\u00fd, ne?“<\/div>\n
„S\u00e1m moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, jak jsem kecal.“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi to d\u011blal?“<\/div>\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom?“ vrhl po Billovi rychl\u00fd, tro\u0161ku zamra\u010den\u00fd pohled.<\/div>\n
„Ne\u010derti se,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Bill sm\u00ed\u0159liv\u011b. Tom si jen ti\u0161e povzdechl a zase se o n\u011bj op\u0159el.<\/div>\n
„Jak se n\u011bkdo s n\u011bk\u00fdm rozch\u00e1z\u00ed? Nikdy jsem to ned\u011blal. V\u0161echny ty holky v\u011bd\u011bly, \u017ee jde jen o jednu noc. Nebo to p\u0159inejmen\u0161\u00edm v\u011bd\u011bt m\u011bly,“ Tom nikdy netvrdil, \u017ee je p\u0159\u00edkladn\u00fdm partnerem, nedotknuteln\u00fdm idolem. To byla Billova role. „A se Chantelle jsme se domluvili, \u017ee ani jednomu z n\u00e1s ten vztah nevyhovuje. Ale co te\u010f?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Te\u010f\u2026 se s n\u00ed mus\u00ed\u0161 rozej\u00edt.“<\/div>\n
„No ne\u0159\u00edkej,“ Tom na n\u011bj otr\u00e1ven\u011b pohl\u00e9dl. „Neb\u00fdt tebe a mal\u00fdch brambor\u2026“<\/div>\n
„\u2026tak prasata musej \u017er\u00e1t velk\u00fd, je mi to jasn\u00fd,“ zasm\u00e1l se Bill. „Ale n\u011bjak to ud\u011blat bude\u0161 muset.“<\/div>\n
„No jo, ty jsi chytrej jak r\u00e1dio,“ Tom nato\u010dil obli\u010dej tak, aby na Billa dob\u0159e vid\u011bl. Jejich nosy se o sebe lehce ot\u0159ely a oni se navz\u00e1jem d\u00edvali do o\u010d\u00ed a\u017e z nep\u0159\u00edjemn\u00e9 bl\u00edzkosti. V Billovi se najednou v\u0161echno obr\u00e1tilo vzh\u016fru nohama a v hlav\u011b se mu rozezn\u011bly popla\u0161n\u00e9 zvonce. Musel se od Toma dostat d\u00e1l, tahle jejich bl\u00edzkost nebyla spr\u00e1vn\u00e1. Jenom\u017ee on se nedok\u00e1zal pohnout. Tomovy o\u010di, ty temn\u00e9 hloubky pln\u00e9 starost\u00ed, smutku a rezignace, ho o\u010darovaly. Nev\u011bd\u011bl, jestli to bylo v tu chv\u00edli nebo u\u017e d\u0159\u00edve, ale jednodu\u0161e to tak bylo.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“ Tom se tro\u0161ku zamra\u010dil a je\u0161t\u011b o n\u011bco se k Billovi p\u0159ibl\u00ed\u017eil. V Billov\u00fdch o\u010d\u00edch jako by se najednou odr\u00e1\u017eely ve\u0161ker\u00e9 starosti, kter\u00e9 v nich m\u011bl on s\u00e1m. Dote\u010f to byly tich\u00e9, klidn\u00e9 p\u0159\u00edstavy, ve kter\u00fdch mohl hledat klid a \u00fat\u011bchu. Ale te\u010f je n\u011bco prom\u011bnilo a on cht\u011bl zjistit, co to bylo.<\/div>\n
„Tome\u2026 n-ne\u2026!“ Bill se pokusil od n\u011bj odt\u00e1hnout, ale zvl\u00e1dl to jen o p\u00e1r centimetr\u016f. Necht\u011bl ho pou\u0161t\u011bt, cht\u011bl mu i nad\u00e1le b\u00fdt oporou. Jen se s jeho p\u0159\u00edtomnost\u00ed nemohl n\u011bjak srovnat, pot\u0159eboval k tomu \u010das.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, d\u011bje se n\u011bco?“ i Tom se od n\u011bj tro\u0161ku odt\u00e1hl, kdy\u017e vid\u011bl, jak moc nep\u0159\u00edjemn\u00e1 pro Billa je jeho p\u0159\u00edtomnost.<\/div>\n
„N-ne\u2026 v-v\u016fbec nic,“ pokusil se na n\u011bj usm\u00e1t. Tom na n\u011bj zpytav\u011b pohl\u00e9dl. „V\u0161echno?“<\/div>\n
„A jak dlouho?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ Bill s\u00e1m si uv\u011bdomoval, jak moc zoufale zn\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi nic ne\u0159ekl?“<\/div>\n
„M\u011bl jsi starosti s Riou, vypadal jsi tak stra\u0161n\u011b ustaran\u011b! Necht\u011bl jsem ti p\u0159id\u011bl\u00e1vat dal\u0161\u00ed probl\u00e9my.“<\/div>\n
„Bille, ty \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9my nep\u0159id\u011bl\u00e1v\u00e1\u0161! Kruci, jak jsem kolem tebe mohl chodit, ani\u017e bych si toho v\u0161iml?“<\/div>\n
„Ale Tome, v\u017edy\u0165 ty jsi m\u011bl i tak sv\u00fdch starost\u00ed dost. S t\u00edmhle si jednodu\u0161e mus\u00edm poradit s\u00e1m.“<\/div>\n
„Ne, s ni\u010d\u00edm si nem\u00e1me radit sami, pamatuje\u0161? Prost\u011b jsem se t\u011b m\u011bl n\u011bkdy na to zeptat. Nem\u011bl jsem si jen st\u011b\u017eovat, m\u011bl jsem t\u011b poslouchat a-„<\/div>\n
Bill to jednodu\u0161e nemohl poslouchat. Necht\u011bl sly\u0161et, jak se Tom op\u011bt obvi\u0148uje, kdy\u017e op\u011bt za nic nem\u016f\u017ee. A tak ud\u011blal prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 ho p\u0159i pohledu na Tomovy pohybuj\u00edc\u00ed se rty napadla. Vr\u00e1til se zp\u00e1tky do Tomovy nebezpe\u010dn\u00e9 bl\u00edzkosti a zlehka p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na Tomovy. Nebo si to alespo\u0148 myslel. Ve skute\u010dnosti to byl prudk\u00fd, \u017ehnouc\u00ed polibek, jeho\u017e tempo Tom st\u00edhal jen st\u011b\u017e\u00ed. Jeho v\u011bdom\u00ed se je\u0161t\u011b ani nevzpamatovalo z toho, co se d\u011bje, \u017ee tu Bill sed\u00ed, tiskne ho k sob\u011b a l\u00edb\u00e1, a on u\u017e m\u011bl op\u011btovat neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u017ehav\u00fd, hlubok\u00fd polibek. Nest\u00edhal, p\u0159esto\u017ee by si nikdy d\u0159\u00edv snad ani nepomyslel, \u017ee je n\u011bco takov\u00e9ho mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026 omlouv\u00e1m se,“ sp\u011b\u0161n\u011b se od n\u011bj odt\u00e1hl na d\u00e9lku pa\u017ee. „Ale\u2026 ty jsi po\u0159\u00e1d jenom mluvil a\u2026“<\/div>\n
„Bille.“<\/div>\n
„\u2026a \u0159\u00edkal jsi to, co j\u00e1 jsem necht\u011bl sly\u0161et, a\u2026“<\/div>\n
„Bille!“<\/div>\n
„\u2026 a ty jsi po\u0159\u00e1d mluvil a mluvil, obvi\u0148oval ses, ale\u2026“<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm, poslouchej m\u011b.“<\/div>\n
„\u2026ale ty za nic nem\u016f\u017ee\u0161! To j\u00e1, j\u00e1 se c\u00edt\u00edm posledn\u00ed dobou hrozn\u011b a \u017e\u00e1rl\u00edm na Riu a\u2026“<\/div>\n
„BILLE!“<\/div>\n
„Pro-promi\u0148,“ Bill sebou provinile trhl a rychle z Toma sundal sv\u00e9 ruce. Byla to posledn\u00ed \u010d\u00e1st jeho t\u011bla, kter\u00e1 se n\u011bjak dot\u00fdkala Toma. A on ch\u00e1pal, \u017ee je mu to nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Sklopil hlavu.<\/div>\n
„Bille,“ tentokr\u00e1t to jm\u00e9no vy\u0161lo z Toma jako tich\u00fd povzdech. Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Tom najednou sed\u00ed zase t\u011bsn\u011b vedle n\u011bj a jeho studen\u00e9 prsty obaluj\u00ed tepl\u00e9 dlan\u011b. „D\u011bkuju.“<\/div>\n
„C-co\u017ee?“ Bill rychle vzhl\u00e9dl a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. „Za co?“<\/div>\n
„Nev\u00edm. Nen\u00ed to jedno?“<\/div>\n
„Nen\u00ed,“ Bill se zamra\u010dil. Srdce mu tlouklo a jeho pohled neust\u00e1le sklouz\u00e1val k Tomov\u00fdm rt\u016fm. P\u0159emohl se a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. P\u0159ekvapen\u011b zamrkal. U\u017e nebyly tak smutn\u00e9, tak rezignuj\u00edc\u00ed. Jist\u011b, st\u00e1le byly unaven\u00e9, ale nyn\u00ed v nich op\u011bt p\u0159ekypoval \u017eivot. P\u0159esn\u011b tak, jak je znal. „Chci v\u011bd\u011bt, pro\u010d mi d\u011bkuje\u0161, kdy\u017e bys m\u011b m\u011bl\u2026,“ no jist\u011b, co by Tom m\u011bl? Se\u0159vat ho? Odstr\u010dit ho od sebe? \u0158\u00edct mu, jak moc zhnusen\u00fd je? Ten polibek p\u0159i\u0161el tak n\u00e1hle, \u017ee si Bill te\u010f ani nedok\u00e1zal vybavit, jestli Tom spolupracoval nebo ne. A to ho znerv\u00f3z\u0148ovalo je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Pol\u00edbit? M\u00e1\u0161 pravdu, taky to nech\u00e1pu,“ Tom se zasm\u00e1l, ne\u017e se nahnul a tak\u00e9 Billa pol\u00edbil. Jemu v\u0161ak lehk\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd polibek vy\u0161el mnohem l\u00edp ne\u017e Billovi. Tentokr\u00e1t to opravdu bylo prost\u011b jen setk\u00e1n\u00ed dvou p\u00e1r\u016f rt\u016f, dvoje \u00fasta, kter\u00e1 se s naprostou samoz\u0159ejmost\u00ed spojila v jedno. Bylo to tak p\u0159irozen\u00e9, tak spr\u00e1vn\u00e9, \u017ee ta \u010distota mezi nimi zapla\u0161ila v\u0161echny zl\u00e9 a odvrhuj\u00edc\u00ed my\u0161lenky d\u0159\u00edv, ne\u017e se v\u016fbec mohly objevit.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale\u2026 co Ria, co\u2026,“ Bill marn\u011b p\u00e1tral po argumentu. Nic v\u00edc ne\u017e Riu nem\u011bl. A ta se za moment\u00e1ln\u00ed situace jen t\u011b\u017eko dala pova\u017eovat za p\u00e1dn\u00fd argument. Samoz\u0159ejm\u011b, mohl \u0159\u00edct, \u017ee to nesm\u00ed, \u017ee se to nesm\u00ed d\u00edt, nen\u00ed to spr\u00e1vn\u00e9, \u017ee se to jemu samotn\u00e9mu hnus\u00ed. Kouskem sebe v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle v\u0161echno je pravda. Ale mnohem v\u011bt\u0161\u00ed kus jeho j\u00e1 k\u0159i\u010del, \u017ee tak to nen\u00ed. Jak by mohlo b\u00fdt \u0161patn\u00e9 n\u011bco, co je tak \u010dist\u00e9, co ho pln\u00ed tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdmi pocity?<\/div>\n
„Rie prost\u011b \u0159eknu, \u017ee mezi n\u00e1mi to nem\u00e1 smysl,“ Tom se na n\u011bj pozorn\u011b zad\u00edval a po chvilce pustil jeho dlan\u011b. „Pokud to takhle nechce\u0161, pokud o m\u011b nestoj\u00ed\u0161, m\u016f\u017eu j\u00edt, ale\u2026“<\/div>\n
„Necho\u010f!“ Bill ho rychle chytil za ruku. „J\u00e1\u2026 echm\u2026 klidn\u011b m\u011b za to nen\u00e1vi\u010f, ale, pros\u00edm, te\u010f necho\u010f.“<\/div>\n
Tom se jen pousm\u00e1l a p\u0159isunul se zp\u00e1tky k Billovi. Jejich boky se setkaly. Nic v\u00edc nepot\u0159ebovali.<\/div>\n
„Nikam bych ne\u0161el. Jen jsem cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee s Riou bych to tak jako tak musel ukon\u010dit. Nez\u00e1visle na tom, jestli bys m\u011b dneska pol\u00edbil nebo ne.“<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 tob\u011b to nevad\u00ed?“<\/div>\n
„Bl\u00e1zn\u00ed\u0161? Jsem r\u00e1d, moc r\u00e1d. Dod\u00e1v\u00e1 mi to odvahu.“<\/div>\n
„Odvahu?“<\/div>\n
„Odvahu opustit Riu,“ na mal\u00fd moment se odml\u010del a znovu si polo\u017eil hlavu na Billovo rameno.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Nest\u00e1valo se nijak \u010dasto, aby Tom projevil takhle v\u0159ele sv\u00e9 city, aby se s\u00e1m stulil k Billovi. Ale l\u00edbilo se mu to. „Celou tu dobu, co hled\u00e1m dlouhodob\u00fd vztah, vlastn\u011b hled\u00e1m tebe.“<\/div>\n
„Jaks na to p\u0159i\u0161el?“<\/div>\n
„Nev\u00edm. Napadlo m\u011b to p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Ale d\u00e1v\u00e1 to smysl, nemysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1 vlastn\u011b nevim.“<\/div>\n
Bill si povzdechl. Nerozum\u011bl u\u017e ni\u010demu.<\/div>\n
Ml\u010dky se spole\u010dn\u011b d\u00edvali na titulky. V\u0161echno bylo v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku, a z\u00e1rove\u0148 bylo v\u0161echno \u0161patn\u011b. Nemysleli si, \u017ee by mohl existovat n\u011bkdo, kdo by to pochopil.<\/div>\n
Ten ve\u010der se stalo n\u011bco naprosto nepravd\u011bpodobn\u00e9ho. Ani jeden z nich vlastn\u011b nev\u011bd\u011bl, pro\u010d ten ve\u010der ud\u011blal to, co ud\u011blal, netu\u0161il, kde se v n\u011bm vzalo to, co v ten ve\u010der poprv\u00e9 poc\u00edtili. Mo\u017en\u00e1 to tam bylo v\u017edycky a mo\u017en\u00e1 si to t\u0159eba jenom vymysleli, aby uti\u0161ili \u017eal z odm\u00edtnut\u00ed. Tom z toho, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edval, a Bill z t\u011bch mnoha, kter\u00e1 u\u017e za\u017eil. Takto m\u011bli jistotu, \u017ee dal\u0161\u00ed zklam\u00e1n\u00ed nep\u0159ijde.<\/div>\n
Ale mo\u017en\u00e1 v\u011bd\u011bli u\u017e p\u0159ed lety, \u017ee to takhle dopadne. Mo\u017en\u00e1 u\u017e s prvn\u00ed pusou na tv\u00e1\u0159, kterou si jako mal\u00e9 d\u011bti dali, mo\u017en\u00e1 s prvn\u00ed chv\u00edl\u00ed, kdy se Bill vyplakal Tomovi na rameni.<\/div>\n
„Tome, mysl\u00ed\u0161, \u017ee\u2026 No, \u017ee to mezi n\u00e1mi\u2026 Je l\u00e1ska?“<\/div>\n
„V\u017edycky byla, Bille.“<\/div>\n
„Jo, ale\u2026 v\u00ed\u0161, jak to myslim, ne?“<\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd.“<\/div>\n
Bill proto\u010dil o\u010di. V n\u011bkter\u00fdch chv\u00edl\u00edch naprosto hmatateln\u011b c\u00edtil to pouto mezi nimi, v\u011bd\u011bli naprosto p\u0159esn\u011b, co si ten druh\u00fd mysl\u00ed, dok\u00e1zali odhadnout, kdy\u017e se mu n\u011bco stane. Ale jindy jako by byli \u00fapln\u011b ciz\u00ed lidi, nedok\u00e1zali ani odhadnout my\u0161lenky toho druh\u00e9ho. Jako t\u0159eba te\u010f.<\/div>\n
„Co kdybych ti \u0159ekl, \u017ee t\u011b miluju?“<\/div>\n
„P\u0159it\u00e1hl bych si t\u011b na kl\u00edn a l\u00edbal, dokud bys m\u011b s\u00e1m neodh\u00e1n\u011bl.“<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“<\/div>\n
Tom se jen usm\u00e1l a splnil sv\u016fj slib.<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper Billa probudil zvuk zvonku. Nespokojen\u011b se zavrt\u011bl a ti\u0161e zaklel. S tou pitomou s\u00e1drou se nemohl norm\u00e1ln\u011b h\u00fdbat. Znovu zaklel a jak se n\u011bjak norm\u00e1ln\u011b sna\u017eil uvelebit zp\u00e1tky ke sp\u00e1nku, hlavou narazil na st\u011bnu. Usykl a otev\u0159el o\u010di. Ne,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7654","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7654","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7654"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7654\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7654"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7654"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7654"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}