{"id":7667,"date":"2011-10-09T18:30:00","date_gmt":"2011-10-09T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7647"},"modified":"2026-03-01T16:06:30","modified_gmt":"2026-03-01T15:06:30","slug":"a-broken-hallelujah-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/09\/a-broken-hallelujah-17\/","title":{"rendered":"A Broken Hallelujah 17."},"content":{"rendered":"
autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\n

Zhroucen\u00ed<\/strong><\/p>\n

Jorg se vr\u00e1til z Billova pokoje vy\u010derpan\u00fd. Bill vzlykal, dokud nebyl schopn\u00fd jen lapat po dechu, st\u00e1le vydechoval omluvy, dokud neusnul vy\u010derp\u00e1n\u00edm. Jorg ho polo\u017eil a na\u0159\u00eddil Andreasovi, aby se o n\u011bj staral, a ode\u0161el k sob\u011b do pokoj\u016f naj\u00edt Davida, kter\u00fd usp\u00e1val Erika.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Jeho vy\u010derp\u00e1n\u00ed muselo b\u00fdt dost evidentn\u00ed, proto\u017ee jeho man\u017eel se okam\u017eit\u011b zastavil, jemn\u011b d\u00edt\u011b uti\u0161il a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm se na n\u011bj pod\u00edval. Jorg nic ne\u0159ekl, ve\u0161el d\u00e1l do pokoje a za\u010dal se svl\u00e9kat. David se oto\u010dil zp\u00e1tky k jejich synovi, vypadal zamy\u0161len\u011b, pol\u00edbil ho na \u010del\u00ed\u010dko, kdy\u017e u\u017e zas za\u010d\u00ednal vzlykat.<\/p>\n

„Vypad\u00e1\u0161 stra\u0161n\u011b,“ \u0159ekl.<\/p>\n<\/div>\n

Jorg si povzdychl, posadil se na kraj postele, lokty se op\u0159el o kolena a ruce si slo\u017eil do kl\u00edna. „Byl jsem s Billem.“<\/div>\n
„Billem?“ zopakoval David, zn\u011bl, jako kdyby p\u0159em\u00fd\u0161lel, zdali Jorg \u017eertuje, co\u017e asi ne, jeliko\u017e vypadal opravdu zasmu\u0161ile. „Nen\u00ed zas nemocn\u00fd, \u017ee ne?“<\/div>\n
Jorg si odfrkl a David byl je\u0161t\u011b zmaten\u011bj\u0161\u00ed. „Ne. Nemocn\u00fd ne. Ale rozhodn\u011b mu nen\u00ed dob\u0159e.“<\/div>\n
David si povzdychl, p\u0159e\u0161el k post\u00fdlce a dal do n\u00ed Erika.<\/div>\n
„Zd\u00e1 se, \u017ee mu nen\u00ed dob\u0159e dost \u010dasto.“<\/div>\n
\n

„M\u00e1 d\u016fvod,“ odsekl Jorg a David ztuhl, zvedl se nad kol\u00e9bkou, otazn\u00edky v o\u010d\u00edch. „Omlouv\u00e1m se,“ promnul si obli\u010dej.<\/p>\n

David se pod\u00edval na Erika, ten nespal, ale u\u017e klimbal, a tak ho nechal b\u00fdt, ode\u0161el k Jorgovi a sundal mu ruce z obli\u010deje. „Co se d\u011bje?“ rozv\u00e1zal mu kravatu.<\/p>\n<\/div>\n

„Tom mu ubl\u00ed\u017eil,“ vyhrkl Jorg rychleji, ne\u017e cht\u011bl, m\u011bl pocit, \u017ee se o to mus\u00edm s n\u011bk\u00fdm pod\u011blit. David vypadal zmaten\u011b, ale Jorg se nedok\u00e1zal p\u0159inutit vysv\u011btlit mu to. Vylezl ze sv\u00e9 r\u00f3by. „To jsme takhle vychovali na\u0161eho syna?“ nal\u00e9hal.<\/div>\n
David pomalu zavrt\u011bl hlavou, a pohladil Jorga po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Co se stalo, l\u00e1sko? Jsi v k\u0159e\u010di a cel\u00fd zamra\u010den\u00fd. Co n\u00e1\u0161 syn ud\u011blal?“<\/div>\n
Jorg si David p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e a op\u0159el se mu hlavou o b\u0159icho.<\/div>\n
„Vzal si od Billa n\u011bco, co by se n\u00e1siln\u011b br\u00e1t nem\u011blo.“<\/div>\n
„A\u0165 hv\u011bzdy padnou, mus\u00ed\u0161 si d\u011blat srandu, i kdy\u017e mi tohle v\u016fbec legra\u010dn\u00ed nep\u0159ijde.“ David se od Jorga odt\u00e1hl a klekl si p\u0159ed n\u011bj. „Minulou noc?“<\/div>\n
„Ano, po jeho Leb Ha. Davide, vychovali<\/em> jsme na\u0161eho syna tak, aby si myslel, \u017ee je tohle norm\u00e1ln\u00ed?“<\/div>\n
\n
\n

David znovu zavrt\u011bl hlavou a vzal Jorga za ruce.<\/p>\n<\/div>\n

„Co \u0159ekl Tom na svou obranu?“<\/div>\n
„Jakou obranu? P\u0159iznal se mi, proto\u017ee mi Sabrina \u0159ekla, \u017ee se vyzvracel ve V\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddle; kdy\u017e jsem za n\u00edm \u0161el, abych ho jemn\u011b pop\u00edchl a \u0159ekl mu, \u017ee st\u00e1rne a jeho mladistv\u00e9 v\u00fdst\u0159elky u\u017e tak lehko nep\u0159ejdou, tak mi to \u0159ekl. Prost\u011b\u2026 to ze sebe vyklopil. Nemysl\u00edm si, \u017ee si to n\u011bjak pln\u011b uv\u011bdomuje.“<\/div>\n
„Ale\u2026 nem\u011bl z toho radost, \u017ee ne?“ zeptal se David opatrn\u011b.<\/div>\n
„Ne, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne.“ Zavrt\u011bl Jorg hlavou a na kr\u00e1tko zav\u0159el o\u010di. Jedin\u00e9, co vid\u011bl, byl Bill, jak \u0161kemr\u00e1 o odpu\u0161t\u011bn\u00ed, dokud nepadl do nev\u011bdom\u00ed. „A j\u00e1 p\u0159isp\u00edval k tomu, jak se k Billovi \u0161patn\u011b choval, sna\u017eil jsem se zni\u010dit cokoliv, co ud\u011blal. M\u011bl jsem pocit, \u017ee si nezaslou\u017e\u00ed odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Ale te\u010f\u2026“<\/div>\n
„Ale te\u010f, kdy\u017e vid\u00ed\u0161, \u017ee tv\u016fj vlastn\u00ed syn n\u011bco ud\u011blal, n\u011bco tak o\u0161kliv\u00e9ho sv\u00e9mu man\u017eelovi\u2026 Na\u0161el jsi v srdci, \u017ee mu odpust\u00ed\u0161, tak pro\u010d bys neodpustil i Billovi?“ David se naklonil a objal Jorga nejl\u00edp, jak jen to \u0161lo. „L\u00e1sko, poj\u010fme sp\u00e1t, ne\u017e se Erik probud\u00ed a my u\u017e neusneme.“<\/div>\n
\n

Jorg byl tak unaven\u00fd, \u017ee byl schopn\u00fd pouze p\u0159ik\u00fdvnout, nechal se ulo\u017eit do postele. O p\u016fl hodiny pozd\u011bji, kdy\u017e David kone\u010dn\u011b usnul, Jorg byl st\u00e1le vzh\u016fru, a jedin\u00e9, co dok\u00e1zal vid\u011bt, byly Billovy slzy.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Jak mohl?<\/p>\n<\/div>\n

Pro\u010d by<\/em> to ud\u011blal?<\/div>\n
Tyhle ot\u00e1zky poletovaly po Tomov\u011b pokoji, tahaly za jeho tuniku a za jeho u\u0161i. Necht\u011bly ho pustit z jeho pokoje, anebo zavolat o spole\u010dnost sluhy; dva dny z\u016fstal zam\u010den\u00fd, p\u0159em\u00fd\u0161lel a b\u00e1l se toho, co si o sob\u011b mysl\u00ed. O\u010di jeho otce\u2026 byly tak chladn\u00e9. Tak vzd\u00e1len\u00e9. Dokonce v\u00edc ne\u017e norm\u00e1ln\u011b. Ho\u0159k\u00e9 znepokojen\u00ed a zlost. Tom tomu rozum\u011bl. To, co ud\u011blal, bylo opovr\u017een\u00edhodn\u00e9, ale v\u0161echno, co c\u00edtil k t\u00e9to ud\u00e1losti, bylo\u2026 nic.
\nOtup\u011blost. V\u011bd\u011bl, \u017ee Billa zn\u00e1silnil, a \u017ee byl Bill zran\u011bn\u00fd, jak fyzicky tak psychicky. Ale s \u010d\u00edm se nedok\u00e1zal sm\u00ed\u0159it, byl fakt, \u017ee to byl on<\/em>, kdo za to mohl. Jeho zlost byla tak velk\u00e1, zadr\u017eoval ji tak dlouho, \u017ee v\u0161echno ostatn\u00ed jako by bylo bled\u00e9 a slab\u00e9.<\/div>\n
Ubl\u00ed\u017eil sv\u00e9mu man\u017eelovi.<\/div>\n
Co m\u011bl te\u010f Tom d\u011blat? Bude ho Bill v\u016fbec je\u0161t\u011b n\u011bkdy cht\u00edt vid\u011bt? Cadah<\/em>, cht\u011bl by on<\/em> vid\u011bt n\u011bkoho po tom, co by ho zn\u00e1silnil? Tom za\u00fap\u011bl a svalil se na kolena, p\u0159emo\u017een sv\u00fdmi h\u0159\u00edchy. Musel to od\u010dinit, jak jeho otec \u0159ekl. Ale jak?<\/div>\n
\n

Prvn\u00ed v\u011bc bude naj\u00edt Billa, a on v\u011bd\u011bl, kde by ho naj\u00edt mohl.<\/p>\n

Tom vy\u0161el z pokoje, poprv\u00e9 po dlouh\u00e9 dob\u011b, a \u0161el dol\u016f chodbou sm\u011brem k zahrad\u00e1m. Bylo u\u017e skoro odpoledne, a slunce bylo vysoko na nebi. Sluha Michael vy\u0161el zpoza rohu a p\u0159ekvapen\u011b se mu poklonil. „M\u016fj Pane,“ zamumlal.<\/p>\n<\/div>\n

„Kde je Bill?“ zeptal se a odka\u0161lal si. Jeho hlas byl chraptiv\u00fd od toho, jak ho nepou\u017e\u00edval.<\/div>\n
Michael na chv\u00edli zav\u00e1hal, pak promluvil. „Trahd Lah<\/em>, m\u016fj Pane.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to v\u00ed\u0161; jak je na tom?“ Tomovi bylo \u0161patn\u011b, musel se pt\u00e1t sluhy na to, jak je jeho man\u017eelovi. Jak se tohle v\u0161echno mohlo takhle moc pokazit?<\/div>\n
Michael se zvedl z p\u0159edklonu a odvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
\n

„Sn\u00ed sotva kousek such\u00e9ho chleba a sladk\u00e9 vody dvakr\u00e1t denn\u011b. Nic v\u00edc. V\u00e1\u0161 merode<\/em>, Lord David, se na n\u011bj \u0161el pod\u00edvat, ale n\u00e1v\u0161t\u011bvy jsou kr\u00e1tk\u00e9. Tr\u00e1v\u00ed v\u011bt\u0161inu \u010dasu v trahd lah<\/em>, star\u00e1 se o n\u011bj a modl\u00ed se. Moc nesp\u00ed. Ob\u010das si zd\u0159\u00edmne, ale jen na p\u00e1r minut. To je v\u0161e, m\u016fj Pane\u2026“ skon\u010dil nejist\u011b zrzek.<\/p>\n

Tom p\u0159ik\u00fdvl a ode\u0161el do zahrad; zav\u00e1hal. Co mohl \u0159\u00edct?<\/p>\n<\/div>\n

Mo\u017en\u00e1 tak moc se omlouv\u00e1m,<\/em> by byl dobr\u00fd za\u010d\u00e1tek.<\/div>\n
Ale mo\u017en\u00e1 to bylo tak\u00e9 vysoce nedosta\u010duj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
\n

Tom se zastavil na kraji kamenn\u00e9 cesty ve vchodu do s\u00eddla. Trahd lah<\/em> nebyl daleko od n\u011bj, byl obklopen listy jako v\u017edy, ale ne tolika jako d\u0159\u00edv. Vid\u011bl tam shrben\u00fd st\u00edn sv\u00e9ho chot\u011b, nemodlil se, zd\u00e1lo se, ale h\u00fdbal se.<\/p>\n

Tom ud\u011blal krok bl\u00ed\u017e, zv\u011bdav\u011b \u0161el, dokud Billovo t\u011blo za listy nebylo viditeln\u011bj\u0161\u00ed, p\u0159edkl\u00e1n\u011bl se, trhal ze zem\u011b n\u011bco, co musela b\u00fdt tr\u00e1va, kdy\u017e to vytrh\u00e1val tak neopatrn\u011b. Tom se zastavil, sledoval Billa tak dlouho, jak jen mohl, ani\u017e by si ho Bill v\u0161iml.<\/p>\n<\/div>\n

Neve\u0161el za n\u00edm do trahd lah<\/em> od t\u00e9 doby, co se vzali. A to si tenkr\u00e1t myslel, \u017ee jsou v\u011bci komplikovan\u00e9. Tom by se v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d vr\u00e1til do t\u00e9 doby.<\/div>\n
\n

Bill se posunul na kolenou, st\u00e1le z\u00e1dy ke sv\u00e9mu man\u017eelovi, a povzdychl si, st\u00e1le hledal n\u011bjakou pr\u00e1ci, alespo\u0148 tak to p\u0159ipadalo Tomovi, nebo se d\u00edval, jestli to, co ud\u011blal, ud\u011blal po\u0159\u00e1dn\u011b. Tom si ol\u00edzl rty a nat\u00e1hl ruku, zajel s n\u00ed mezi dlouh\u00e9 provazy list\u00ed a tro\u0161ku je dal od sebe.<\/p>\n

Odka\u0161lal si. „\u2026Bille?“<\/p>\n<\/div>\n

Billova ramena okam\u017eit\u011b ztuhla, jeho dech, kter\u00fd Tom sotva sly\u0161el, p\u0159estal b\u00fdt pravideln\u00fd. Bill se neoto\u010dil. Kdyby nebylo t\u00e9 zm\u011bny ve vzduchu, Tom by si nebyl jist\u00fd, jestli ho sly\u0161el.<\/div>\n
Kdy\u017e vy\u0161lo najevo, \u017ee se Bill nebude h\u00fdbat, ani nijak d\u00e1vat najevo, \u017ee je Tom tady, Tom pro\u0161el v\u011btvemi vrby a pomalu se nat\u00e1hl po jeho rameni.<\/div>\n
„Bille,“ zopakoval a polo\u017eil mu ruku bl\u00edzko krku.<\/div>\n
P\u0159edchoz\u00ed ticho Toma nep\u0159ipravilo na n\u00e1silnou reakci od Billa.<\/div>\n
Ucouvl tak siln\u011b, jako jeho mysl p\u0159ed p\u00e1r dny r\u00e1no, a rychle se postavil, oto\u010dil se \u010delem k Tomovi s t\u00edm nejpodivn\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdrazem v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
\n

Tom nikdy nevid\u011bl Billa, jak se ho opravdu boj\u00ed<\/em>.<\/p>\n

„Co tady\u2026 Chci \u0159\u00edct, co si \u017e\u00e1d\u00e1te, m\u016fj Pane?“ za\u0161eptal Bill.<\/p>\n<\/div>\n

Tomovi se zlomilo srdce je\u0161t\u011b trochu v\u00edc, a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Pros\u00edm, Bille, \u0159\u00edkej mi Tome. Jsme man\u017eel\u00e9, pros\u00edm, \u0159\u00edkej mi m\u00fdm jm\u00e9nem.“<\/div>\n
„J\u00e1 ne\u2026“ Bill ustoupil, pro\u0161el listy a pry\u010d z modlitebn\u00edho m\u00edsta. Tom \u0161el za n\u00edm, potla\u010doval nutk\u00e1n\u00ed chytit Billa za loket.<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm, m\u016f\u017eeme si promluvit?“<\/div>\n
„Nevyvol\u00e1m pro\u0161et\u0159en\u00ed,“ \u0159ekl Bill rychle. „V\u00edm, \u017ee to byla moje vina.“ Promnul si ruce a odm\u00edtal se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. „O to si nemus\u00ed\u0161 d\u011blat starosti.“<\/div>\n
„O to mi ne\u0161lo, jde mi o tebe,“ zah\u0159m\u011bl Tom a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. Bill vyp\u00edskl a utekl, jedin\u00fd zvuk v zahrad\u011b bylo to, jak se t\u0159epotala jeho r\u00f3ba. Jak mohl b\u00fdt tak hloup\u00fd? Zv\u00fd\u0161il hlas a vystra\u0161il ho.<\/div>\n
Tom st\u00e1l, p\u0159imra\u017een tichem a nehybnost\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee to bude t\u011b\u017ek\u00e9, vysv\u011btlit to Billovi, kdy\u017e to nedok\u00e1\u017ee vysv\u011btlit ani sob\u011b, ale m\u011bl pocit, \u017ee Bill si to zaslou\u017e\u00ed.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e s Tomem nedok\u00e1\u017ee mluvit, bude se muset sna\u017eit mnohem v\u00edc.<\/p>\n

Povzdychl si a p\u0159edklonil se, rukou se op\u0159el o kmen stromu, zaklonil hlavu, aby se zad\u00edval na azurov\u00e9 nebe vykukuj\u00edc\u00ed zpoza v\u011btv\u00ed. Ni\u010demu nepom\u016f\u017ee to, \u017ee se Tom vt\u011bsnal do m\u00edsta, kde se Bill c\u00edtil nejbezpe\u010dn\u011bji. Bylo<\/em> to tu m\u00edrumilovn\u00e9. Tom nebyl v trahd lah<\/em> s\u00e1m od t\u00e9 doby, co byl d\u00edt\u011b, a ani ne moc \u010dasto po tom, kdy\u017e s n\u00edm n\u011bkdo byl.<\/p>\n<\/div>\n

Co t\u00edm Bill z\u00edsk\u00e1val, p\u0159em\u00fd\u0161lel, oto\u010dil se a pod\u00edval se na mal\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 symboly na olt\u00e1\u0159i, t\u00edm, \u017ee tady sed\u00ed a mluv\u00ed k nikomu?<\/div>\n
Dostalo se V\u011b\u0159\u00edc\u00edmu snad jeho oddanost\u00ed odpov\u011bdi?<\/div>\n
Kolikr\u00e1t se Tom c\u00edtil jist\u00fd, \u017ee n\u011bco nem\u016f\u017ee s\u00e1m zvl\u00e1dnout a \u017ee nem\u00e1 na koho se obr\u00e1tit? Byl by vd\u011b\u010dn\u00fd za radu. Ale co dobr\u00e9ho pro n\u011bj m\u016f\u017ee ud\u011blat v\u00edra, kdy\u017e to byla jen v\u00edra? Pot\u0159eboval pomoc<\/em>, nejen v\u011b\u0159it, \u017ee pomoc je n\u011bkde venku.<\/div>\n
D\u00edval se na Zil\u016fv blok. Po\u010d\u00edtaly se sny jako odpov\u011b\u010f?<\/div>\n
S dal\u0161\u00edm povzdychnut\u00edm a v\u00edce ne\u017e slab\u00fdm zav\u00e1h\u00e1n\u00edm Tom obe\u0161el kmen a stoupl si p\u0159ed olt\u00e1\u0159, a poprv\u00e9 za cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot p\u0159ed n\u011bk\u00fdm poklekl.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

„V trahd lah<\/em>?“<\/p>\n<\/div>\n

„Ano.“ Bill zav\u0159el o\u010di a ukousl si kus toastu. Chleba byl tvrd\u00fd, ale dr\u017eel ho od omdlen\u00ed. V puse m\u011bl sucho, a d\u017eb\u00e1n se sladkou vodou na stole, musel b\u00fdt \u010dasto dopln\u011bn kv\u016fli tomu, jak Billovi kru\u010delo v b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
Alespo\u0148 trochu se dok\u00e1zal kontrolovat, jeho t\u011blo<\/em> bylo n\u011bco, co mohl znovu dob\u00fdt.
\nAndreas na\u0161pulil rty a pod\u00edval se na zem. „Bille, p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, jestli dnes n\u011bco bude\u0161 j\u00edst.“ M\u011bl neutr\u00e1ln\u00ed hlas i v\u00fdraz v obli\u010deji.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj kr\u00e1tce pod\u00edval a zavrt\u011bl hlavou. „V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jsem pr\u00e1v\u011b n\u011bco sn\u011bdl. Sledovals m\u011b, aby ses ujistil, \u017ee nebudu zvracet.“<\/div>\n
Andreas se za\u010dervenal. „Jen se star\u00e1m o tv\u00e9 zdrav\u00ed. Mohl bys a\u017e moc zesl\u00e1bnout-„<\/div>\n
„Elliot V\u011brn\u00fd p\u0159e\u017eil cel\u00fd cyklus jen se sladkou vodou a modlitbou. Mus\u00edm Boh\u016fm uk\u00e1zat svou oddanost, abych u\u017e d\u00e1l nemusel b\u00fdt trest\u00e1n,“ za\u0161eptal Bill.<\/div>\n
„Bille-„<\/div>\n
„Je to \u0161patn\u011b,“ p\u0159eru\u0161il ho, „\u017ee ho st\u00e1le chci?“ Bill se pod\u00edval na ruce a sledoval, jak se chv\u011bj\u00ed. „Chyb\u00ed mi, Andy,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Chci, aby pro\u0161el dve\u0159mi a vzal m\u011b do n\u00e1ru\u010d\u00ed a \u0159ekl mi, \u017ee nejsme bezcenn\u00fd, tak jak se c\u00edt\u00edm, \u017ee m\u011b st\u00e1le miluje tak moc, jako j\u00e1 miluju jeho.“<\/div>\n
Andreas zask\u0159\u00edpal zuby a cht\u011bl se na Billa rozk\u0159i\u010det. Byl mnohem lep\u0161\u00ed, ne\u017e si mlad\u00fd Lord Vave uv\u011bdomoval. Ale v\u011bd\u011bl, jak Bill cht\u011bl, aby odpov\u011bd\u011bl, a mo\u017en\u00e1 to bylo alespo\u0148 n\u011bco dobr\u00e9ho, co pro n\u011bj m\u016f\u017ee ud\u011blat.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ za\u010dal pomalu, „to znamen\u00e1, \u017ee jsi v\u00edc otev\u0159en\u00fd odpu\u0161t\u011bn\u00ed…“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a d\u00edval se na poh\u00e1r p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
\n

Andreas v\u011bd\u011bl, \u017ee to byl jen kousek naivity, kter\u00e1 z jeho kamar\u00e1da je\u0161t\u011b nebyla vyml\u00e1cena.<\/p>\n

Oba mlad\u00edci zvedli pohled, kdy\u017e se ozvalo za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, Andreas je otev\u0159el, st\u00e1l tam David se sluhou nesouc\u00edm t\u00e1c. Ustoupil, aby pustil Lorda dovnit\u0159, a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm se poklonil.<\/p>\n<\/div>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt, Andreasi. Olivere, pros\u00edm, prost\u0159i na st\u016fl.“ Sluha s vlasy barvy p\u00edsku p\u0159ik\u00fdvl a rychle rozprost\u0159el tal\u00ed\u0159e podle p\u0159\u00e1n\u00ed, a ode\u0161el spole\u010dn\u011b s Andreasem. „Bille, jak ti r\u00e1no bylo?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny a vypil zbytek sladk\u00e9 vody. Jako by to sucho necht\u011blo nikdy zmizet. „Dne\u0161ek byl fajn,“ odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Sly\u0161el jsem, \u017ee jsi vid\u011bl Toma.“<\/div>\n
Bill ztuhl a trochu se odsunul se \u017eidl\u00ed dozadu.<\/div>\n
„Neut\u00edkej, d\u00edt\u011b. Sotva jsem se na n\u011bco zeptal,“ \u0159ekl David jemn\u011b. „Jak to \u0161lo?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a popot\u00e1hl. „Nemohl jsem. Vid\u011bt ho bylo\u2026 t\u011b\u017ek\u00e9. Necht\u011bl jsem ut\u00e9ct, ale on k\u0159i\u010del a j\u00e1 nemohl\u2026 nemohl jsem z\u016fstat.“<\/div>\n
David ch\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „N\u011bkdy, kdy\u017e Tom c\u00edt\u00ed, \u017ee n\u011bkomu ubl\u00ed\u017eil\u2026 tak nev\u00ed, jak se dob\u0159e omluvit. Jak by se n\u011bkdo m\u011bl omluvit za to, co ud\u011blal?“<\/div>\n
Bill na tohle nem\u011bl odpov\u011b\u010f. Mo\u017en\u00e1 m\u011bl myslet na to, co bude pot\u0159eba, aby Tomovi zase za\u010dal v\u011b\u0159it, ne\u017e bude v\u011b\u0159it, \u017ee se to u\u017e nikdy nestane.<\/div>\n
„Co byste d\u011blal vy?“ zeptal se. „Kdyby Jorg\u2026 ud\u011blal to, co ud\u011blal Lord Tom?“<\/div>\n
David se jemn\u011b zakousl do kolkov\u00e9ho<\/em> s\u00fdra a ut\u0159el si ruku do ubrousku, ne\u017e promluvil. „Nev\u00edm. Je to tak velk\u00e1 ztr\u00e1ta d\u016fv\u011bry, a opravdu si nemysl\u00edm, \u017ee jsi p\u0159ijal to, co se stalo, v tv\u00e9 vlastn\u00ed mysli.“<\/div>\n
„J\u00e1 Toma nevin\u00edm,“ \u0159ekl Bill tup\u011b. „J\u00e1 v\u00edm-„<\/div>\n
\n

„To je ten probl\u00e9m, Bille. Nikdo si nezaslou\u017e\u00ed tohle pro\u017e\u00edt, a\u0165 u\u017e v minulosti ud\u011blal cokoliv. Rozum\u00ed\u0161 mi?“<\/p>\n

„Jdu se modlit,“ \u0159ekl Bill a zvedl se. „Pros\u00edm, dojezte svoje j\u00eddlo.“<\/p>\n<\/div>\n

„Ut\u00edk\u00e1\u0161 od tohohle t\u00e9matu,“ \u0159ekl David p\u0159\u00edsn\u011b. „Vid\u00edm, \u017ee ti nen\u00ed dob\u0159e. Odm\u00edt\u00e1\u0161 j\u00edst a jedin\u00e9,<\/em> co d\u011bl\u00e1\u0161 je, \u017ee se modl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to je ta jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 m\u011b dr\u017e\u00ed pohromad\u011b.“ Pod\u00edval se Bill k oknu a David neodk\u00e1zal zabr\u00e1nit pocitu, \u017ee Billa vid\u00ed jako pt\u00e1\u010dka chycen\u00e9ho v kleci.<\/div>\n
„P\u0159eje\u0161\u2026 si b\u00fdt st\u00e1le odd\u00e1n Tomovi?“ zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Po tom v\u0161em ho st\u00e1le miluji.“<\/div>\n
David p\u0159ik\u00fdvl. „V\u011b\u0159\u00edm ti.“<\/div>\n
„Kde je Lord Tom te\u010f?“<\/div>\n
„Chce\u0161 ho vid\u011bt?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee mi bude l\u00edp, kdy\u017e budu v\u011bd\u011bt, kde je,“ p\u0159iznal Bill.<\/div>\n
„Ah, ch\u00e1pu. Je\u2026“ David vyslal svou magii, aby zjistil, kde jeho syn je. „Ve sv\u00e9m pokoji, pracuje.“<\/div>\n
\n

„D\u011bkuji, Lorde Davide, \u017ee trp\u00edte m\u00e9 nedostatky.“ Bill se poklonil a rychle ode\u0161el z pokoje, o\u010di sklopen\u00e9. David nemohl nic \u0159\u00edct, pusu otev\u0159enou v \u0161oku. Zavolal sv\u00e9ho man\u017eela, a jen po chv\u00edli Jorg ve\u0161el dovnit\u0159 trochu zmaten\u00fd.<\/p>\n

„Pro\u010d j\u00ed\u0161 v Billov\u011b pokoji?“<\/p>\n<\/div>\n

„On a j\u00e1 jsme se cht\u011bli naj\u00edst ob\u011bda, ale zd\u00e1 se, \u017ee Bill st\u00e1le odm\u00edt\u00e1 j\u00edst n\u011bco v\u00edc ne\u017e jen kus chleba a vodu ze Z\u00e1mo\u0159\u00ed.“ David si poklep\u00e1val prstem na kolena a d\u00edval se do pr\u00e1zdna. „Bill bude pot\u0159ebovat pomoct, jestli se p\u0159es tohle m\u00e1 p\u0159en\u00e9st. Jestli se my v\u0161ichni<\/em> chceme p\u0159es tohle p\u0159en\u00e9st.“<\/div>\n
Jorg p\u0159ik\u00fdvl. „Souhlas\u00edm, ale jak to vezme?“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee bude m\u00edt na v\u00fdb\u011br. D\u00e1me mu p\u00e1r dn\u00ed; z\u00edtra p\u0159ijede kv\u016fli pr\u00e1ci D\u016fm Lutor, a a\u017e bude po v\u0161em, pod\u00edv\u00e1me se, co mus\u00edme ud\u011blat. Jestli Bill je\u0161t\u011b n\u011bkolik dn\u00ed vydr\u017e\u00ed.“<\/div>\n
\n

Jorg si povzdychl a p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Myslel jsem, \u017ee mo\u017en\u00e1 r\u016f\u017ee,“ nab\u00eddl Michael, d\u00edval se do datapadu, co dr\u017eel v rukou a op\u00edral se o kuchy\u0148skou linku. „Rostou v zahrad\u00e1ch na\u0161ich domov\u016f samy od sebe. Trochu u\u0161et\u0159\u00edme.“<\/p>\n<\/div>\n

Andreas p\u0159ik\u00fdvl, hr\u00e1l si s prsty, zvedl letmo pohled a p\u0159inutil se usm\u00e1t na Philipa, kter\u00fd ho pohladil po z\u00e1dech po cest\u011b ke ko\u0159en\u00ed. „Fajn,“ dostal ze sebe.<\/div>\n
Michael zvedl pohled, sna\u017eil se \u010d\u00edst v sahvahdov\u011b<\/em> nete\u010dn\u00e9m v\u00fdrazu. „A pak mus\u00edme vy\u0159e\u0161it hosty. Nev\u00edm, kolik Lord Gordon dovol\u00ed anebo kolik je vhodn\u00e9.“<\/div>\n
„Mmm,“ zamumlal si Andreas do dlan\u00ed.<\/div>\n
„…Co\u017e znamen\u00e1, \u017ee budu pot\u0159ebovat tv\u016fj n\u00e1zor.“<\/div>\n
\n

„Cokoliv, co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bude nejlep\u0161\u00ed,“ zamumlal Andreas a Michael si odfrkl, polo\u017eil datapad a vzal Andrease za ramena.<\/p>\n

„Kde jsi, l\u00e1sko?“ zeptal se jemn\u011b a Andreas provinile vystoupil ze zamy\u0161len\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se. M\u00e1me na sebe posledn\u00ed dobou tak m\u00e1lo \u010dasu, a jedin\u00e9, co m\u016f\u017eu d\u011blat, je sed\u011bt, zat\u00edmco ty pl\u00e1nuje\u0161 svatbu.“ Povzdychl si blon\u010f\u00e1k a op\u0159el se Michaelovi o rameno. „Co jsem to za sahvahda<\/em>?“<\/div>\n
„Zam\u011bstnan\u00fd.“ Povzdychl si dramaticky Michael, ale oto\u010dil si k sob\u011b Andreas\u016fv obli\u010dej a jemn\u011b ho pol\u00edbil. „Posledn\u00ed dobou je to tady divn\u00e9. A tv\u016fj Lord je centrem toho v\u0161eho, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsi na roztrh\u00e1n\u00ed. J\u00e1 jsem jen vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee jsi tady se mnou.“<\/div>\n
„Ah, mlad\u00e1 l\u00e1ska,“ \u0159ekl s \u00fa\u0161klebkem Howard, kdy\u017e se se sm\u00edchem naklonil nad p\u00e1r. „Pamatuje\u0161, kdy\u017e sis myslel, \u017ee cokoliv, co jsem ud\u011blal, bylo jako modr\u00e9 z nebe?“ oto\u010dil se na sv\u00e9ho chot\u011b. Philip si odfrkl a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Jo. M\u011bl jsem pocit, \u017ee ka\u017ed\u00e9 slovo, kter\u00e9 jsi vyslovil, bylo jako ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed melodie.“<\/div>\n
\n

„A tys nemohl b\u00fdt m\u00e9n\u011b p\u016fvabn\u00fd ne\u017e kr\u00e1sn\u00fd vodop\u00e1d.“<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

„A te\u010f?“ zeptal se Andreas, trochu se usm\u00edval a dr\u017eel Michaela za pas.<\/div>\n
„Te\u010f prd\u00ed ze span\u00ed,“ pronesl Howard s kamenn\u00fdm v\u00fdrazem.<\/div>\n
„A on si odka\u0161le poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jde na z\u00e1chod. A odm\u00edt\u00e1 j\u00edst z t\u00e1ck\u016f. V\u0161echno to sm\u011bruje na jedno m\u00edsto!“ probodl Philip \u017eertovn\u011b sv\u00e9ho man\u017eela.<\/div>\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed na principu, Philipe,“ \u0159ekl Howard jemn\u011b, kolikr\u00e1t to u\u017e musel za sv\u00e9 dlouh\u00e9 man\u017eelstv\u00ed vysv\u011btlovat. „V\u0161echno m\u00e1 sv\u00e9 m\u00edsto.“<\/div>\n
„Jsi podiv\u00edn,“ odpov\u011bd\u011bl Philip a dotkl se jeho tv\u00e1\u0159e, ne\u017e ho letmo pol\u00edbil. „A bude\u0161 muset va\u0159it to maso znovu, jestli ho okam\u017eit\u011b nevynd\u00e1\u0161 z trouby.“<\/div>\n
„Co bych si bez tebe po\u010dal?“ zeptal se Howard a otev\u0159el obrovsk\u00e9 trouby.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 bys v noci l\u00e9pe spal.“
\nMichael a Andreas se sm\u00e1li, Andreas se se sm\u00edchem oto\u010dil ke sv\u00e9mu sahvahdovi<\/em>. „A\u0165 jsme tak \u0161\u0165astn\u00ed jako oni, po tolika letech.“<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee budeme. Te\u010f, pom\u016f\u017ee\u0161 mi s t\u00edm seznamem host\u016f?“<\/div>\n
\n

„Jsem jen tv\u016fj.“<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Opravdu, tohle se nem\u011blo st\u00e1t. Ale Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee jinak nedostanou uzn\u00e1n\u00ed od Domu Lutor.<\/p>\n<\/div>\n

Tak\u017ee kdy\u017e Lord Anthony vystoupil z teleportu doprov\u00e1zen ne\u010dekan\u00fd a nezvan\u00fdm hostem, Tom nemohl protestovat.<\/div>\n
\n

C\u00edtil, jak jeho otec po jeho boku ztuhl, kdy\u017e uvid\u011bl Sen\u00e1tora Kraola tam, kde o\u010dek\u00e1val Lorda Henryho.<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se za tu zm\u011bnu,“ \u0159ekl Lord Anthony, zn\u011bl naprosto up\u0159\u00edmn\u011b. „M\u016fj man\u017eel musel jet na jin\u00e9 pracovn\u00ed setk\u00e1n\u00ed a Sen\u00e1tor Kraol se o tohle setk\u00e1n\u00ed opravdu hodn\u011b zaj\u00edmal, jestli to nevad\u00ed. Hled\u00e1 n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 investice.“<\/p>\n<\/div>\n

Tom dok\u00e1zal podle postoje sv\u00e9ho otce poznat, \u017ee mu to vad\u00ed<\/em>. Tomovi to tak\u00e9 vadilo. Posledn\u00ed v\u011bc, kterou oba cht\u011bli, bylo, aby v jejich Dom\u011b byl n\u011bkdo, kdo se jim plete do jejich osobn\u00edho \u017eivota, ohledn\u011b kter\u00e9ho vypustili cel\u00e9 \u0160et\u0159en\u00ed. Bylo to zat\u00edm ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 \u0160et\u0159en\u00ed, ale alespo\u0148 na politiky padla trocha podez\u0159en\u00ed. Co kdy\u017e Kraol hledal n\u011bjak\u00e9 vnit\u0159n\u00ed skryt\u00e9 informace, aby se mohl pomst\u00edt?<\/div>\n
I kdy\u017e se tak ten mu\u017e v\u016fbec netv\u00e1\u0159il. Vypadal stejn\u011b nenad\u0161en\u011b, \u017ee je tady, jako Tom a jeho otec. Mo\u017en\u00e1 vypadal i celkem nerv\u00f3zn\u011b ohledn\u011b toho, jak bude p\u0159ijat.<\/div>\n
\n

Tak\u017ee kdy\u017e jeho otec jen p\u0159ik\u00fdvl a usm\u00e1l se a m\u00e1vl, a\u0165 jdou s nimi do s\u00eddla, Tom si byl ohledn\u011b setk\u00e1n\u00ed je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b jist\u00fd ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Net\u011b\u0161il se na odpoledne str\u00e1ven\u00e9 s mu\u017eem, kter\u00e9ho sotva znal, a s druh\u00fdm, kter\u00e9ho znal dost dob\u0159e na to, aby ho nen\u00e1vid\u011bl, a otcem, kter\u00fdm s n\u00edm sotva mluvil.<\/p>\n

autor: Little Muse & Majestrix
\n<\/strong>p\u0159eklad: LilKatie
\n<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

\n

original<\/strong><\/a><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Little Muse & Majestrix \u00a0 \u00a0 Zhroucen\u00ed Jorg se vr\u00e1til z Billova pokoje vy\u010derpan\u00fd. Bill vzlykal, dokud nebyl schopn\u00fd jen lapat po dechu, st\u00e1le vydechoval omluvy, dokud neusnul vy\u010derp\u00e1n\u00edm. Jorg ho polo\u017eil a na\u0159\u00eddil Andreasovi, aby se o n\u011bj staral, a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[434],"tags":[],"class_list":["post-7667","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-broken-hallelujah"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7667","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7667"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7667\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440830,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7667\/revisions\/79440830"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7667"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7667"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7667"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}