{"id":7671,"date":"2011-10-09T16:30:00","date_gmt":"2011-10-09T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7651"},"modified":"2011-10-09T16:30:00","modified_gmt":"2011-10-09T15:30:00","slug":"indian-s-dream-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/09\/indian-s-dream-24\/","title":{"rendered":"Indian’s dream 24."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tryskem dojel a\u017e k jeskyni a \u017ee sv\u00fdm tempem p\u0159i v\u00fdjezdu z lesa na sebe mohl upoutat pozornost Koman\u010d\u016f, ho v\u016fbec nezaj\u00edmalo. Stejn\u011b si ho ve fin\u00e1le nev\u0161imli, ale i kdyby se za n\u00edm vydal cel\u00fd jejich kmen, jemu by to bylo jedno.<\/div>\n
Sesko\u010dil z kon\u011b a rovnou sebou pra\u0161til do tr\u00e1vy, kde se usedav\u011b rozplakal jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Ano, v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, \u017ee skoro v\u0161echny jizvy na Tomov\u011b t\u011ble vznikaly kv\u016fli \u0161\u00edlen\u00e9 posedlosti jeho otce. Jenom\u017ee tu posedlost zap\u0159\u00ed\u010dinil on s\u00e1m. T\u00edm, \u017ee se v\u016fbec narodil. T\u00edm, \u017ee chodil po t\u00e9hle zemi. T\u00edm, \u017ee d\u00fdchal spolu s Koman\u010di stejn\u00fd vzduch. To v\u0161echno kdesi uvnit\u0159 sebe v\u011bd\u011bl.<\/p>\n

Ale i tak se mu zas a znovu vracel p\u0159ed o\u010di Tom\u016fv agresivn\u00ed, nep\u0159\u00ed\u010detnost\u00ed pok\u0159iven\u00fd obli\u010dej a v u\u0161\u00edch mu zn\u011bl jeho sice tich\u00fd, ale neskute\u010dn\u011b nen\u00e1vistn\u00fd hlas. To kv\u016fli tob\u011b jsem si cel\u00e9 sv\u00e9 d\u011btstv\u00ed musel proch\u00e1zet peklem! To kv\u016fli tob\u011b m\u011b m\u016fj otec dok\u00e1zal zb\u00edt do bezv\u011bdom\u00ed! Za to v\u0161echno m\u016f\u017ee\u0161 ty, a jestli t\u011b te\u010f do t\u00e1bora p\u0159ivedu, tak m\u011b kone\u010dn\u011b bude m\u00edt aspo\u0148 trochu r\u00e1d<\/em>!<\/div>\n

Zakv\u00edlel je\u0161t\u011b v\u00edc, a kdy\u017e do n\u011bj h\u0159ebec konej\u0161iv\u011b \u0161\u0165ouchnul hebk\u00fdm \u010dum\u00e1kem, ohnal se po n\u011bm jako po dot\u011brn\u00e9m hmyzu, a\u017e si vyslou\u017eil ura\u017een\u00e9 odfrknut\u00ed.<\/p>\n

Nev\u011bd\u011bl, jak dlouho na\u0159\u00edkal, ne\u017e mu slzy za\u010daly vysychat a ne\u017e se dok\u00e1zal zvednout na vratk\u00e9 nohy. Dopot\u00e1cel se ke koni, a i kdy\u017e h\u0159ebec zpo\u010d\u00e1tku trucovit\u011b odvracel hlavu, po chv\u00edli se nakonec p\u0159eci jen nechal pomazlit. Chv\u00edli kon\u011b drbal na \u010dele a ve h\u0159\u00edv\u011b, pak se ale smutn\u011b vydal k jeskyni. Nem\u00e1 v\u00fdznam se tady d\u00e9le zdr\u017eovat. V Tomovi se zjevn\u011b zklamal, poznal to u\u017e ve chv\u00edli, kdy Koman\u010d dok\u00e1zal identifikovat sv\u00e9ho otce. Vid\u011bl v jeho o\u010d\u00edch, i p\u0159es v\u0161echnu bolest, kterou mu ten mu\u017e zp\u016fsobil, dojet\u00ed a touhu se tam rozb\u011bhnout, p\u0159iv\u00edtat se, nechat se obejmout. Tak\u017ee pot\u00e9, co odjel, Tom ur\u010dit\u011b vyu\u017eije toho, \u017ee u\u017e nem\u00e1 na sob\u011b to b\u0159\u00edm\u011b Billovy osoby a s radost\u00ed se p\u0159id\u00e1 ke sv\u00fdm.<\/div>\n

\n
\n

A on se vr\u00e1t\u00ed i s h\u0159ebcem dom\u016f. Za jeho hodnou, milovanou maminkou a moudr\u00fdm otcem. Bylo od nich sice trochu z\u00e1ludn\u00e9, \u017ee ho uspali, ale ten by si tenkr\u00e1t nenechal vysv\u011btlit tak snadno, \u017ee Billy Toma do jejich vesnice nep\u0159ivedl jako nep\u0159\u00edtele.<\/div>\n

Ho\u0159ce se usm\u00e1l. Tolik snil o chv\u00edli, kdy se s Tomem do t\u00e1bora vr\u00e1t\u00ed a kdy mlad\u00e9ho Koman\u010de v\u0161ichni p\u0159ijmou jako p\u0159\u00edtele, nikoliv jako vet\u0159elce. Byl tak naivn\u00ed! Necht\u011bl si to p\u0159iznat, ale po\u0159\u00e1d kdesi ve skryt\u00e9 kom\u016frce sv\u00e9ho poran\u011bn\u00e9ho srd\u00ed\u010dka v\u011b\u0159il tomu, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli usly\u0161\u00ed dusot kopyt a uvid\u00ed Toma, jak se k n\u011bmu \u017eene na sv\u00e9 b\u00edl\u00e9 kobylce.<\/p>\n

Ale on se nikde neobjevoval a Billymu, i kdy\u017e se sna\u017eil ka\u017edou chv\u00edli co nejv\u00edce prot\u00e1hnout, do\u0161lo, \u017ee \u010dek\u00e1n\u00ed u\u017e nem\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam. Se sv\u00fdm vakem p\u0159es rameno vy\u0161el z jeskyn\u011b. Naposledy l\u00edtostiv\u00fdm pohledem p\u0159ejel v\u0161echny Tomovy v\u011bci i skaln\u00ed dutinu, kter\u00e1 jim posledn\u00edch n\u011bkolik t\u00fddn\u016f v\u011brn\u011b slou\u017eila jako obydl\u00ed a byla sv\u011bdkem jejich l\u00e1sky. Neodolal a se slzami v o\u010d\u00edch na okam\u017eik na hladk\u00fd kamenn\u00fd vchod p\u0159ilo\u017eil rozechv\u011blou dla\u0148. Necht\u011bl pry\u010d! Cht\u011bl vr\u00e1tit \u010das, aby to v\u0161echno kr\u00e1sn\u00e9 mohli pro\u017e\u00edt znovu.<\/p>\n

Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee \u010dasem pl\u00fdtv\u00e1 marn\u011b. Proto se doplaho\u010dil ke koni a zaryl prsty do jeho h\u0159\u00edvy. Jeho vys\u00e1p\u00e1n\u00ed se na h\u0159bet tentokr\u00e1t postr\u00e1dalo jakoukoliv jiskru a eleganci, a i h\u0159ebce tro\u0161ku zm\u00e1tlo, kdy\u017e dostal pob\u00eddku jenom ke kroku – za posledn\u00ed dobu byl zvykl\u00fd z m\u00edsta vyr\u00e1\u017eet rovnou cvalem.<\/div>\n

Billy neodolal a naposledy se ohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Sbohem, Tomi…“ \u0161eptnul a s nov\u00fdm p\u0159\u00edlivem slz v o\u010d\u00edch navedl kon\u011b mezi stromy sm\u011brem k domovu, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee to bude cesta na mnoho dn\u00ed.<\/p>\n

V\u016fbec nem\u011bl n\u00e1ladu nikam sp\u011bchat. Hlad, kter\u00fd se v pr\u016fb\u011bhu dne objevoval a zase mizel, ignoroval, \u010d\u00edm d\u00e1l su\u0161\u0161\u00ed rty a hlavn\u011b vysu\u0161en\u00fd krk a stoupaj\u00edc\u00ed \u017e\u00edze\u0148 jakbysmet. Blankytnou z\u00e1\u0159i oblohy nevn\u00edmal a byl vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee stromy poskytuj\u00ed \u0161ero, kter\u00e9 tak b\u00e1je\u010dn\u011b ladilo k jeho my\u0161lenk\u00e1m.<\/div>\n

Znovu si v nich p\u0159ehr\u00e1val ka\u017edou vte\u0159inu, kterou s Tomahawkem pro\u017eil. Od prvn\u00ed chv\u00edle jejich setk\u00e1n\u00ed a\u017e po ho\u0159k\u00e9 rozlou\u010den\u00ed. I kdy\u017e m\u011bl pocit, \u017ee musel d\u00e1vno prol\u00edt u\u017e v\u0161echny slzy, st\u00e1le se objevovaly nov\u00e9 a nov\u00e9 a h\u0159ebcova \u010dern\u00e1 h\u0159\u00edva se tak v oblasti kohoutku t\u0159pytila, jako by byla zasypan\u00e1 diamanty, jak se ty slan\u00e9 perly zachyt\u00e1valy v uhlov\u00fdch \u017e\u00edn\u00edch. Ani u\u017e neur\u010doval sm\u011br cesty, nech\u00e1val kon\u011b j\u00edt, kudy se h\u0159ebci zrovna zacht\u011blo. I kdyby se ztratili, co\u017e je d\u00edky dokonale vyvinut\u00e9mu ko\u0148sk\u00e9mu instinktu t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9, bylo by mu to naprosto jedno. I kdyby tady na n\u011bj zpod k\u0159ov\u00ed vysko\u010dilo dvacet Koman\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed by z n\u011bj sv\u00fdmi \u0161\u00edpy ud\u011blali dikobraze, taky by mu to bylo jedno. Jeho Tom je pry\u010d, a to bylo jedin\u00e9, co v\u00ed\u0159ilo jeho hlavou a p\u0159evalovalo se to v n\u00ed jako l\u00edn\u00e1 hust\u00e1 mlha. Nic jin\u00e9ho ho nezaj\u00edmalo, ani kdy\u017e padl soumrak.<\/p>\n

Ani v noci to nebylo o mnoho lep\u0161\u00ed. Nechal kon\u011b, a\u0165 se zastav\u00ed na oddech, kde chce, a ani v nejmen\u0161\u00edm se nenam\u00e1hal sesko\u010dit z jeho h\u0159betu. Pouze se na dlouhou p\u00e1te\u0159 n\u011bjak pochybn\u011b slo\u017eil, aby upadl do sn\u016f, kde sv\u00e9 zoufalstv\u00ed pro\u017e\u00edval znovu, a d\u00edky snov\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i fantazie je\u0161t\u011b mnohem intenzivn\u011bji, ne\u017e tomu bylo ve skute\u010dnosti, tak\u017ee kdy\u017e se po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b s trhnut\u00edm probral, nev\u011bd\u011bl v\u016fbec, kter\u00e1 bije a co byl sen a co skute\u010dnost… Krom\u011b t\u0159\u00ed slov, kter\u00e1 se st\u00e1le linula p\u0159ed jeho o\u010dima. Tom je pry\u010d. Pry\u010d a u\u017e se nejsp\u00ed\u0161 nikdy nevr\u00e1t\u00ed…<\/p>\n

Kdy\u017e lesn\u00ed cestu proz\u00e1\u0159ilo rann\u00ed slun\u00ed\u010dko, vypadalo to, \u017ee m\u00edsto mlad\u00e9ho chlapce sed\u00ed na koni o\u017eivl\u00fd umrlec. Cesta, kterou k\u016f\u0148 \u0161el, mu op\u011bt byla naprosto ukraden\u00e1, pod o\u010dima se mu r\u00fdsovaly o\u0161kliv\u00e9 kruhy \u00fanavy a na h\u0159bet\u011b se u\u017e st\u011b\u017e\u00ed dr\u017eel. P\u0159ed o\u010dima se mu po\u0159\u00e1d zjevovala pro n\u011bj ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159, ale v\u017edy ji dok\u00e1zal roztrhat st\u00edn \u017ealu, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak zle mu Tom vy\u010detl, \u010d\u00edm v\u0161\u00edm si kv\u016fli n\u011bmu musel proj\u00edt. Jak tomu tehdy mohl zabr\u00e1nit? V\u017edy\u0165 byl je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b, a \u017ee Koman\u010dov\u00e9 tajn\u011b cvi\u010d\u00ed k boji stejn\u011b star\u00e9ho kluka, v\u011bd\u011bl jen z ob\u010dasn\u00fdch zpr\u00e1v zv\u011bd\u016f. Co mohl ud\u011blat, aby chlapci, kter\u00e9ho tehdy neznal, ulevil v tr\u00e1pen\u00ed a bolesti? Nic. A p\u0159esto mu to bylo p\u0159edhozeno tak vy\u010d\u00edtav\u011b…<\/p>\n

H\u0159ebec se najednou zni\u010dehonic zastavil. Zvedl hlavu o n\u011bco v\u00fd\u0161 a na\u0161picoval u\u0161i. V d\u00e1li zaslechl jemu zn\u00e1m\u00fd zvuk. Nazloben\u011b dupnul zadn\u00edm kopytem ve chv\u00edli, kdy se jej Billy sna\u017eil p\u0159im\u011bt, aby pokra\u010doval v cest\u011b. Do\u010dkal se za to plesknut\u00ed a mnohem d\u016frazn\u011bj\u0161\u00ed pob\u00eddky. Sklopil u\u0161i a nasupen\u011b cuknul hlavou. Vyrazil, jak mu ur\u010dil p\u00e1n, ale u\u0161i m\u011bl natisknut\u00e9 na krku a \u0161klebil se p\u0159itom, jako u\u017e dlouho ne. Byl rozmrzel\u00fd z n\u00e1lady, kter\u00e1 z Indi\u00e1na proj\u00ed\u017ed\u011bla do jeho t\u011bla, jako by byl hromosvod, a to plesknut\u00ed p\u0159ed chv\u00edl\u00ed se ho hodn\u011b dotklo. Proto\u017ee u\u017e nemohl sklopit u\u0161i v\u00edc, vykulil po\u0159\u00e1dn\u011b o\u010di a ze vzteku ch\u0148apnul po v\u011btvi\u010dce, kter\u00e1 z ke\u0159e tr\u010dela do cesty, a ka\u017ed\u00fd sv\u016fj krok doprov\u00e1zel vzpurn\u00fdm dupnut\u00edm pravou zadn\u00ed.<\/div>\n

Billyho jeho chov\u00e1n\u00ed o to v\u00edc podr\u00e1\u017edilo. Plesknul ho dlan\u00ed znovu a zatahal za h\u0159\u00edvu a vzduchem se vz\u00e1p\u011bt\u00ed rozezn\u011blo ostr\u00e9 za\u0159i\u010den\u00ed, po kter\u00e9m skoro a\u017e zalehlo v u\u0161\u00edch, a d\u00edra, kter\u00e1 z\u016fstala p\u0159i doprovodn\u00e9m kopnut\u00ed siln\u00fdm kopytem do zem\u011b, byla po\u0159\u00e1dn\u00e1. Neshodil sice jezdce, ale mnoho k tomu nechyb\u011blo. V\u00fdhru\u017en\u011bji u\u017e se \u0161klebit nemohl a m\u00edsto cesty vp\u0159ed se um\u00edn\u011bn\u011b zastavil a za\u010dal na m\u00edst\u011b p\u0159e\u0161lapovat. \u010c\u00edm rozzloben\u011bji ho Billy pob\u00edzel vp\u0159ed, t\u00edm popuzen\u011bji h\u0159ebec dupal, ani\u017e by se z m\u00edsta hnul. A po chv\u00edli se ozvalo dal\u0161\u00ed za\u0159eht\u00e1n\u00ed, hodn\u011b z bl\u00edzka, ale nepat\u0159ilo u\u017e h\u0159ebci…<\/p>\n

K\u016f\u0148 se na zadn\u00edch oto\u010dil \u010delem vzad a Billy se poprv\u00e9 ode dne, kdy jej p\u0159ivedl z divo\u010diny, ocitnul na zemi. Vztekle zavr\u010del, kdy\u017e se zvedal, a kdy\u017e se pod\u00edval sm\u011brem, kter\u00fdm k\u016f\u0148 vzal \u010d\u00e1ru, na okam\u017eik se mu zastavilo srdce i dech.<\/p>\n

Na b\u00edl\u00e9 kobylce se pr\u00e1v\u011b na cest\u011b objevil Tom. H\u0159ebec k n\u011bmu spokojen\u011b doklusal a radostn\u011b se za\u010dal s kobylkou o\u010dmuch\u00e1vat. Na okam\u017eik se o sebe oba kon\u011b ot\u0159eli sametov\u00fdmi nozdrami, na\u010de\u017e h\u0159ebec do kobylky \u010dum\u00e1kem jemn\u011b \u0161\u0165ouchnul a ona spokojen\u011b zafrkala. Drcnula do n\u011bj hlavou a h\u0159ebec ji za\u010dal zubama jemn\u011b kousat ve h\u0159\u00edv\u011b.<\/p>\n

A\u017e po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli kon\u011b ukon\u010dili svoje p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed. H\u0159ebec se pot\u00e9 nechal ochotn\u011b podrbat od Toma a n\u00e1sledn\u011b se oto\u010dil a doklusal k Billymu. Kousek p\u0159ed n\u00edm se zastavil, ti\u0161e zafrkal, doslova jako by se omlouval za to, jak p\u0159ed chv\u00edl\u00ed p\u00e1na shodil. Sv\u011bsil \u010dum\u00e1k a\u017e k zemi, p\u00e1rkr\u00e1t zast\u0159\u00edhal u\u0161ima a za\u010dal hrabat prav\u00fdm p\u0159edn\u00edm kopytem. Hrabal docela dlouhou chv\u00edli a p\u0159itom natahoval sv\u016fj krk bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e k p\u00e1novi, a\u017e to Billy nakonec nevydr\u017eel a se sm\u00edchem ho k\u00e1rav\u011b zatahal za h\u0159\u00edvu. Do\u010dkal se za to nahozen\u00ed slinami, kdy\u017e si h\u0159ebec extr\u00e9mn\u011b dlouze odfrknul, ale nevadilo mu to. Kone\u010dn\u011b se zvedl na nohy a znovu se okouzlen\u011b zad\u00edval na Toma.<\/p>\n

Pak se mu ale op\u011bt vybavil jeho obli\u010dej zk\u0159iven\u00fd v nen\u00e1visti a on se k n\u011bmu oto\u010dil z\u00e1dy a p\u011b\u0161ky vyrazil d\u00e1l. H\u0159ebec z\u016fstal zmaten\u011b koukat, ne\u017e se za n\u00edm roze\u0161el, s jedn\u00edm uchem st\u00e1le nato\u010den\u00fdm ke kobylce a k Tomovi.<\/p>\n

„Billy, po\u010dkej!“ vyjekl Tom a rozklusal kobylku, aby Billyho dojel. „Mus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct.“<\/div>\n

„Nemus\u00ed\u0161,“ odseknul Billy. „V\u010dera jsi mi toho \u0159ekl dost.“<\/div>\n
Tomovi potemn\u011bly o\u010di.<\/div>\n
„Sakra, nehnal jsem sem kon\u011b, div jsem ho neu\u0161tval, jen proto, abys m\u011b ignoroval!“<\/div>\n
„To je jenom tvoje v\u011bc, j\u00e1 se t\u011b o to neprosil!“ zvedl hlas Billy. „A pokra\u010duj si d\u00e1l svou cestou!“<\/p>\n

Tom na chv\u00edli zav\u0159el o\u010di. C\u00edtil, jak se v n\u011bm zved\u00e1 smutek, ale sv\u00fdm zp\u016fsobem Billa i ch\u00e1pal. Ale nem\u016f\u017ee odjet d\u0159\u00edv, ne\u017e mu \u0159ekne, co v\u010dera vyslechl. Kdy\u017e od n\u011bj chlapec odjel, tak i kdy\u017e ho to jednou \u010d\u00e1st\u00ed srdce samoz\u0159ejm\u011b t\u00e1hlo ke sv\u00fdm lidem, tak k nim ne\u0161el \u010deln\u011b, ale vpl\u00ed\u017eil se a\u017e do provizorn\u00edho t\u00e1bora, kde se dozv\u011bd\u011bl tu d\u011bsivou zpr\u00e1vu. A kdy\u017e se pak rozjel k jeskyni, tak Billy nikde! Dr\u017eel se stop h\u0159ebce, ale m\u00edsty byl porost takov\u00fd, \u017ee mu to sledov\u00e1n\u00ed neumo\u017e\u0148ovalo, a jak jenom to \u0161lo, hnal kobylku, div\u017ee nevypustila v n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech du\u0161i. I kdy\u017e Billyho ch\u00e1pal, nemohl se nechat odb\u00fdt. Ne te\u010f!<\/div>\n

Zhluboka se nadechl.<\/p>\n

„Billy, tohle nejde… mus\u00ed\u0161 m\u011b vyslechnout!“<\/div>\n

„Nem\u00e1m o to z\u00e1jem,“ zaprskal Billy.<\/div>\n
„Ale jde o tvoje rodi\u010de!“ vyjekl Tomahawk a v tu chv\u00edli se na n\u011bj up\u0159el p\u00e1r \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, v nich\u017e probleskly vypla\u0161en\u00e9 jisk\u0159i\u010dky. „Oni… oni vyrazili je\u0161t\u011b p\u0159ed \u00fasvitem, maj\u00ed \u010derstv\u00e9, odpo\u010dat\u00e9 kon\u011b a dost z\u00e1sob na cestu… cht\u011bj\u00ed tv\u016fj kmen vyvra\u017edit!“<\/p>\n

autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Tryskem dojel a\u017e k jeskyni a \u017ee sv\u00fdm tempem p\u0159i v\u00fdjezdu z lesa na sebe mohl upoutat pozornost Koman\u010d\u016f, ho v\u016fbec nezaj\u00edmalo. Stejn\u011b si ho ve fin\u00e1le nev\u0161imli, ale i kdyby se za n\u00edm vydal cel\u00fd jejich kmen, jemu by<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[451],"tags":[],"class_list":["post-7671","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-indian-s-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7671","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7671"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7671\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7671"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7671"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7671"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}