{"id":7674,"date":"2011-10-08T18:30:00","date_gmt":"2011-10-08T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7654"},"modified":"2011-10-08T18:30:00","modified_gmt":"2011-10-08T17:30:00","slug":"it-s-hard-to-answer-the-question-what-s-wrong-when-nothing-is-right-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/08\/it-s-hard-to-answer-the-question-what-s-wrong-when-nothing-is-right-1-2\/","title":{"rendered":"It\u00b4s hard to answer the question What\u00b4s wrong when nothing is right 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/p>\n

<\/strong> Zdrav\u00edm! =o)<\/em><\/div>\n

Po del\u0161\u00ed dob\u011b se hl\u00e1s\u00edm s twc jednod\u00edlnou =o) Akor\u00e1t je tedy tro\u0161ku del\u0161\u00ed\u2026 O=)<\/em><\/div>\n
P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, n\u00e1zev je tro\u0161ku del\u0161\u00ed\u2026 Ale to proto, \u017ee pov\u00eddka p\u016fvodn\u011b vych\u00e1z\u00ed z Maj\u010diny\u2026 mont\u00e1\u017ee, kterou m\u016f\u017eete naj\u00edt tady<\/a>.<\/em><\/div>\n
No\u2026 douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit. Je prvn\u00ed, kterou jsem po del\u0161\u00ed dob\u011b napsala a m\u00e1 sv\u00e9 mouchy\u2026 ale p\u0159esto ji m\u00e1m r\u00e1da =o)<\/em><\/div>\n
A pozn\u00e1mka k Rie\u2026 J\u00e1 tam prost\u011b n\u011bkoho pot\u0159ebovala dosadit a tohle jsem za\u010dala ps\u00e1t v dob\u011b, kdy kolem n\u00ed bylo hodn\u011b velk\u00e9 hal\u00f3, tak\u017ee mi sama tak n\u011bjak vyplynula =o)<\/em><\/div>\n
Tak, u\u017e ml\u010dim. U\u017eijte si to =o)<\/p>\n

<\/em> V m\u00edrn\u00e9m studen\u00e9m v\u011btru, kter\u00fd vanul od z\u00e1padu, se jako vodop\u00e1d sn\u00e1\u0161elo barevn\u00e9 list\u00ed na cesty i lidi na nich. Such\u00e9 listy pod nohama k\u0159upaly a vytv\u00e1\u0159ely zd\u00e1n\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00edho koberce. D\u011bti obvykle sk\u00e1kaly do hrom\u00e1dek list\u00ed a vesele se sm\u00e1ly. Pro n\u011b bylo ka\u017ed\u00e9 ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed kr\u00e1sn\u00e9. I podzim.<\/p>\n

Na jedn\u00e9 z mnoha lavi\u010dek m\u00edstn\u00edho parku sed\u011bl mlad\u00fd mu\u017e zachumlan\u00fd do p\u0159ehnan\u011b tepl\u00e9 mikiny. Jej\u00ed kapuce mu sahala a\u017e k o\u010d\u00edm, kter\u00e9 halily slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. Zbytek obli\u010deje schov\u00e1valy vousy, p\u0159esto\u017ee zlat\u00fd krou\u017eek ve rtu a v nose se nedal p\u0159ehl\u00e9dnout.<\/div>\n

Samotn\u00fd Bill Kaulitz poctil oby\u010dejn\u00fd park v Magdeburgu svou n\u00e1v\u0161t\u011bvou. Ale on nemohl jinak.<\/p>\n

On, jeho dvoj\u010de a p\u0159\u00edtelkyn\u011b jeho dvoj\u010dete byli na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u rodi\u010d\u016f. A on s nimi nedok\u00e1zal d\u00e1l b\u00fdt v jednom dom\u011b. Simone byla z Rii nad\u0161en\u00e1. P\u0159i\u0161la j\u00ed sympatick\u00e1 a d\u00edvka si ji okam\u017eit\u011b z\u00edskala svou inteligenc\u00ed. Jako ka\u017ed\u00e9ho. A to Bill t\u011b\u017eko sn\u00e1\u0161el.<\/p>\n

Bylo mu jedno, \u017ee u\u017e nen\u00ed st\u0159edem pozornosti. No dobr\u00e1, ne tak docela. Ale bylo mu jedno, \u017ee si z\u00edskala ka\u017ed\u00e9ho, bylo mu jedno, \u017ee Simone kolem n\u00ed cel\u00fd ve\u010der tancovala i \u017ee Gordon se s n\u00ed okam\u017eit\u011b zap\u0159edl do velice inteligentn\u00ed debaty o moment\u00e1ln\u00ed politick\u00e9 situaci. Ale co mu jedno nebylo, byl fakt, \u017ee Tom z n\u00ed nespustil o\u010di, \u017ee to ona se stala st\u0159edobodem vesm\u00edru jeho dvoj\u010dete. Nesn\u00e1\u0161el ji. Nen\u00e1vid\u011bl ji za to, jak moc je dokonal\u00e1 a jak moc se k sob\u011b s Tomem hod\u00ed.<\/p>\n

Jedna osam\u011bl\u00e1 slza stekla zpoza br\u00fdl\u00ed a za nimi chlapec nech\u00e1pav\u011b zamrkal. Mo\u017en\u00e1 u\u017e byl dosp\u011bl\u00fd, ale v takov\u00fdchto chvilk\u00e1ch si v\u017edycky p\u0159ipadal jako d\u00edt\u011b. Mal\u00e9, zmaten\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 vlastn\u011b ani nev\u00ed, co c\u00edt\u00ed.<\/div>\n

\n
\n

„Bille?“ p\u0159ekvapen\u011b sebou trhl a rychle se oto\u010dil.<\/div>\n

„Tome,“ vydechl p\u0159ekvapen\u011b. „C-co tu\u2026 Toti\u017e, co ty\u2026,“ rychle vstal a nerv\u00f3zn\u011b se rozhl\u00e9dl kolem.<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161,“ p\u0159ilo\u017eil mu Tom prst na rty. Bill zmaten\u011b zamrkal. C\u00edtil, jak se mu prudce rozbu\u0161ilo srdce. Tohle tak\u00e9 nebylo dobr\u00e9. Bill u\u017e nev\u011bd\u011bl, co v jeho \u017eivot\u011b je dobr\u00e9, v\u0161echno bylo \u0161patn\u00e9. M\u011bl se radovat, \u017ee si jeho dvoj\u010de na\u0161lo perfektn\u00ed partnerku. M\u011bl si sv\u00e9ho bratra dob\u00edrat za to, jak\u00fd strach o n\u011bj vid\u011bl v jeho temn\u00fdch o\u010d\u00edch. A i kdyby teda tohle v\u0161echno nechal tak, jak je, m\u011bl se alespo\u0148 vypsat ze sv\u00fdch pocit\u016f, vytvo\u0159it p\u00edsni\u010dky, kter\u00e9 by byly citupln\u00e9 a v\u0161echny zas\u00e1hly. Ale ne\u0161lo to. Slova mu ne\u0161la na pap\u00edr, kdykoliv se sna\u017eil n\u011bco sepsat, v\u017edycky to skon\u010dilo rozlomenou tu\u017ekou a roztr\u017een\u00fdm pap\u00edrem. Byl bezradn\u00fd a zmaten\u00fd. Nem\u011bl si v\u0161emi t\u011bmito pocity proj\u00edt v pubert\u011b? Tak pro\u010d se dostavily a\u017e te\u010f ve dvaadvaceti letech?<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem si p\u016fj\u010dil tvou mikinu. J\u00e1\u2026“<\/div>\n

„\u0160\u0161\u0161,“ zopakoval Tom a znovu polo\u017eil sv\u016fj ukazov\u00e1\u010dek na Billovy rty. „Nevad\u00ed mi, \u017ee sis p\u016fj\u010dil mou mikinu. Nikdy nevadilo,“ usm\u00e1l se na n\u011bj a sjel rukou a\u017e k jeho ramenu, kter\u00e9 stiskl. Billem se rozlilo podivn\u00e9 teplo a do jeho o\u010d\u00ed vyhrkly slzy. Nerozum\u011bl tomu. Nerozum\u011bl u\u017e definitivn\u011b ni\u010demu. Tom opatrn\u011b posadil sv\u00e9 dvoj\u010de na lavi\u010dku a s\u00e1m si sedl vedle n\u011bj.<\/p>\n

„Bille, co se d\u011bje? Posledn\u00ed dobou jsi\u2026 odta\u017eit\u00fd.“ Bill se nedok\u00e1zal d\u00edvat do jeho up\u0159\u00edmn\u00fdch o\u010d\u00ed pln\u00fdch nech\u00e1pavosti a strachu. Strachu o n\u011bj samotn\u00e9ho. „Co se d\u011bje? Je n\u011bco \u0161patn\u011b? Co je \u0161patn\u011b?“ Bill ml\u010del. Jak by tak\u00e9 mohl odpov\u011bd\u011bt, kdy\u017e nic nen\u00ed spr\u00e1vn\u011b?<\/div>\n

Tom si ti\u0161e povzdychl a oto\u010dil svou hlavu do parku, kter\u00fd byl moment\u00e1ln\u011b prakticky pr\u00e1zdn\u00fd. Byla sobota r\u00e1no, mnohem v\u00edc r\u00e1no, ne\u017e kdy dvoj\u010data v posledn\u00edch letech za\u017eila. Proto byl park pr\u00e1zdn\u00fd. Ml\u00e1de\u017e, kter\u00e9 snad park pat\u0159il v noci, pr\u00e1v\u011b dosp\u00e1vala onu no\u010dn\u00ed bd\u011blost, a maminky s d\u011btmi p\u0159ijdou a\u017e za n\u011bkolik des\u00edtek minut.<\/div>\n
Bill hlasit\u011b z\u00edvl. Tom si ho ml\u010dky p\u0159it\u00e1hl na kl\u00edn tak, aby Bill pohodln\u011b le\u017eel. Bill p\u0159ekvapen\u011b otev\u0159el pusu a zamrkal.<\/p>\n

„Nespal jsi celou noc,“ Tom se na n\u011bj nekoukal a Bill za to byl r\u00e1d. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu takhle bylo mnohem lep\u0161\u00ed s t\u00edm druh\u00fdm konverzovat.<\/div>\n

„Jak to v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Nemohl jsem sp\u00e1t a ty ses za st\u011bnou st\u00e1le p\u0159evaloval,“ opomenul fakt, \u017ee m\u011bl n\u011bkolikr\u00e1t prakticky neodolateln\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed vst\u00e1t a j\u00edt za n\u00edm. Sev\u0159\u00edt ho v n\u00e1ru\u010di. Byl si jist\u00fd, \u017ee pak by usnuli oba.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi ty nespal?“ Bill okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom to v\u00ed, ne pouze odhaduje. Tom mal\u00fd moment ml\u010del.<\/div>\n
„Riin loket m\u011b tla\u010dil do \u017eeber,“ vysv\u011btlil mu to. „A kdy\u017e u\u017e jsem ji n\u011bjak jemn\u011b donutil tro\u0161ku zm\u011bnit polohu, tla\u010dila m\u011b jej\u00ed brada do boku.“<\/div>\n
„To je mi l\u00edto,“ ve skute\u010dnosti mu to nebylo l\u00edto ani trochu. Naopak, c\u00edtil podivn\u00e9 uspokojen\u00ed nad t\u00edm, \u017ee Ria nen\u00ed tak dokonal\u00e1, jak se na prvn\u00ed pohled zd\u00e1.<\/p>\n

„M\u011bli bychom j\u00edt dom\u016f,“ shl\u00e9dl Tom dol\u016f na sv\u00e9 dvoj\u010de a usm\u00e1l se. P\u0159esto\u017ee vousy m\u011bly vzbudit dojem dosp\u011blosti, on stejn\u011b dok\u00e1zal odhadnout, \u017ee pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli si jeho br\u00e1\u0161ka p\u0159ipad\u00e1 jako d\u00edt\u011b. Nevid\u011bl do jeho o\u010d\u00ed d\u00edky zbyte\u010dn\u00fdm slune\u010dn\u00edm br\u00fdl\u00edm, ale p\u0159esto v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill kouk\u00e1 na n\u011bj. Jedn\u00edm prstem ho pohladil po tv\u00e1\u0159i a pobaven\u011b se pousm\u00e1l, jak ho tvrd\u00e9 vousy po\u0161kr\u00e1baly na b\u0159\u00ed\u0161ku prst\u016f. „Tob\u011b vousy neslu\u0161\u00ed, br\u00e1\u0161ko.“<\/div>\n

„Tob\u011b taky ne,“ nam\u00edtl Bill a nat\u00e1hl ruku. I on se dotkl jeho neoholen\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Tom v\u0161ak je\u0161t\u011b nem\u011bl vousy v tom prav\u00e9m slova smyslu, jen m\u00edrn\u00e9 t\u0159\u00eddenn\u00ed strni\u0161t\u011b. \u0160t\u00edpalo to, ale Bill se p\u0159esto usm\u00e1l. „Vypad\u00e1\u0161 jako\u2026,“ rychle se kousl do rtu. S Tomem m\u011bl tyhle probl\u00e9my po\u0159\u00e1d, neust\u00e1le \u0159\u00edkal nahlas sv\u00e9 my\u0161lenky. Ale tentokr\u00e1t to nebylo dobr\u00e9.<\/div>\n
„Vypad\u00e1m jako co, Billy?“ Tom se k n\u011bmu nahnul bl\u00ed\u017e a zastr\u010dil mu pramen uvoln\u011bn\u00fdch vlas\u016f za ucho.<\/div>\n
„Dosp\u011bl\u00fd mu\u017e, Riin p\u0159\u00edtel,“ dokon\u010dil b\u00e1zliv\u011b, \u0161eptem svou my\u0161lenku Bill. Tom zv\u00e1\u017en\u011bl.<\/div>\n
„A to se ti nel\u00edb\u00ed?“ Bill sev\u0159el rty a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„J\u00e1 chci zp\u00e1tky sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, sv\u00e9ho Tomiho,“ za\u0161eptal skrz knedl\u00edk v krku. Tom se smutn\u011b pousm\u00e1l a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„I j\u00e1 bych cht\u011bl, abys nebyl tak zarostl\u00fd. M\u00e1m r\u00e1d sv\u00e9 dvoj\u010de se sametovou poko\u017ekou.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee nen\u00ed sametov\u00e1,“ Bill se m\u00edrn\u011b zamra\u010dil.<\/div>\n
„Mn\u011b takov\u00e1 v\u017edycky p\u0159i\u0161la.“<\/div>\n
\n

***<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
Kdy\u017e se Ria vzbudila, m\u00edsto vedle n\u00ed bylo pr\u00e1zdn\u00e9. Zmaten\u011b zamrkala a rozhl\u00e9dla se po pokoji. Tom nikde nebyl, nav\u00edc zmizelo i jeho oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl p\u0159edchoz\u00edho dne na sob\u011b. S povzdechem vstala a p\u0159evl\u00edkla se. Sestoupila ze schod\u016f dol\u016f a ve\u0161la do kuchyn\u011b, kde Simone p\u0159ipravovala ob\u011bd.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ usm\u00e1la se na matku sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Simone se oto\u010dila a usm\u00e1la se na d\u00edvku sv\u00e9ho syna.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Rio.“<\/div>\n
„Nevid\u011bla jste n\u011bkde Toma? Musel vst\u00e1t d\u0159\u00edv ne\u017e j\u00e1, a to u n\u011bj nen\u00ed obvykl\u00e9.“<\/div>\n
„To nen\u00ed,“ souhlasila se sm\u00edchem Simone. „Sp\u00ed s Billem v ob\u00fdv\u00e1ku. Kdy\u017e jsem p\u0159ed hodinou se\u0161la dol\u016f, u\u017e tam tak byli.“<\/div>\n
Ria p\u00e1r kroky p\u0159e\u0161la do ob\u00fdv\u00e1ku. Zarazilo ji, \u017ee Bill prakticky le\u017e\u00ed na jej\u00edm p\u0159\u00edteli a Tom ho obj\u00edm\u00e1 kolem pasu. Moc dob\u011b v\u011bd\u011bla, \u017ee Tomovi nen\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e9, kdy\u017e na n\u011bm takhle le\u017e\u00ed. V\u017edycky si st\u011b\u017euje, \u017ee mu n\u011bjakou \u010d\u00e1st t\u011bla nep\u0159\u00edjemn\u011b zaryje do t\u011bla. Jenom\u017ee te\u010f le\u017eel p\u0159esn\u011b tak, jak si p\u0159\u00e1la, aby le\u017eel s n\u00ed. V naprost\u00e9m souladu t\u011bl, se sv\u00fdm vlastn\u00edm bratrem.<\/div>\n
„Takhle sp\u00e1vali jako mal\u00e9 d\u011bti v\u017edycky, kdy\u017e jsem se vracela pozd\u011b dom\u016f ze sch\u016fzky s Gordonem,“ trhla sebou a oto\u010dila se na \u017eenu za sebou. Simone se sentiment\u00e1ln\u011b usm\u00edvala s nep\u0159\u00edtomn\u00fdm pohledem up\u0159en\u00fdm na sv\u00e9 dva syny. Ria se na n\u011b taky zad\u00edvala a teprve v tu chv\u00edli si v\u0161imla, \u017ee jsou oba oholen\u00ed. Poc\u00edtila, jak studen\u00e1 ruka sev\u0159ela jej\u00ed \u017ealudek.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee, ob\u011bd tu m\u00e1\u0161 a\u2026,“ Tom nerozhodn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl. Bill se musel zasm\u00e1t.<\/p><\/div>\n

„Padej u\u017e,“ vyh\u00e1n\u011bl ho z domu, a\u010dkoliv by mu rad\u011bji sko\u010dil kolem krku a prosil ho, aby nikam nechodil. Zase tu byl ten podivn\u00fd pocit kolem jeho b\u0159icha. Necht\u011bl, aby Tom byl s Riou, kdy\u017e maj\u00ed n\u011bjak\u00fd \u010das na oby\u010dejn\u00e9 pov\u00edd\u00e1n\u00ed si. „Nejsem mal\u00fd d\u00edt\u011b, zvl\u00e1dnu to tady jeden den bez tebe s\u00e1m.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 j\u00e1 to vim, ale…,“ Tom si povzdychl. „M\u00e1m z toho, \u017ee t\u011b tu dneska nech\u00e1v\u00e1m, blbej pocit,“ zamumlal se sklopenou hlavou. Neum\u011bl to vysv\u011btlit, jen m\u011bl prost\u011b stejn\u011b zl\u00fd pocit jako tenkr\u00e1t, kdy\u017e m\u011bl Bill tu nehodu. Bill se jen zasm\u00e1l a poklepal ho po rameni.<\/div>\n
„Jdi, ne\u017e si to rozmyslim a nenech\u00e1m t\u011b j\u00edt nikam,“ prohodil s pobaven\u011b jisk\u0159\u00edc\u00edma o\u010dima. Tom si hluboce povzdechl. On by snad byl rad\u011bji, kdyby tak ud\u011blal. Necht\u011blo se mu za Riou. Od toho v\u00fdletu k jeho rodi\u010d\u016fm byla divn\u00e1. Po\u0159\u00e1d hledala na jejich vztahu neexistuj\u00edc\u00ed chyby. Do t\u00e9 doby neexistuj\u00edc\u00ed chyby.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 ve\u010der?“<\/div>\n
„Ve\u010der,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. „Vyberu film a ty se stav pro RedBull a popcorn, dobr\u00e1?“<\/div>\n
„Dobr\u00e1,“ Tom se zasm\u00e1l, nahnul se, pol\u00edbil Billa letmo na tv\u00e1\u0159 a zmizel. Bill z\u016fstal na m\u00edst\u011b p\u0159imra\u017een\u00fd t\u00edm nenad\u00e1l\u00fdm \u010dinem. Srdce mu divoce bu\u0161ilo a \u017ealudek se podivn\u011b sv\u00edral.<\/div>\n
Pusa na tv\u00e1\u0159 byla oby\u010dejn\u00e9, jednoduch\u00e9 gesto vyjad\u0159uj\u00edc\u00ed l\u00e1sku. Kdysi si ji v\u011bnovali v\u017edycky, kdy\u017e n\u011bkter\u00fd z nich musel n\u011bkam j\u00edt s\u00e1m. Znamenala pro n\u011b jednoduch\u00fd vzkaz. Vr\u00e1t\u00edm se hned, jak budu moct.<\/em> Ale u\u017e n\u011bjakou dobu to ned\u011blali. Nebyla to Ria, kdo tento jejich zvyk zru\u0161il. U\u017e l\u00e9ta to ned\u011blali. Byli na sob\u011b m\u00ed\u0148 z\u00e1visl\u00ed, ne\u017e v\u0161ude \u0159\u00edkali, nebyl pro n\u011b probl\u00e9m str\u00e1vit ka\u017ed\u00fd s\u00e1m n\u011bjakou dobu. Lehk\u00fd polibek na tv\u00e1\u0159, p\u0159ed\u00e1van\u00fd vzkaz by se t\u00edm znesv\u011btil. Proto\u017ee nep\u0159ich\u00e1zeli, jakmile mohli, ale a\u017e kdy\u017e cht\u011bli.<\/div>\n
Bill byl zmaten\u00fd. Pro\u010d to Tom ud\u011blal? V\u017edy\u0165 te\u010f nikam nemusel, \u0161el za Riou proto, \u017ee cht\u011bl, a vr\u00e1t\u00ed se ve chv\u00edli, kdy bude cht\u00edt se vr\u00e1tit. Nebo ne?<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

Tom se nepohodln\u011b zavrt\u011bl a znovu, u\u017e asi po miliont\u00e9, se zad\u00edval na display sv\u00e9ho mobilu.<\/p><\/div>\n

„Tak poslouch\u00e1\u0161 m\u011b v\u016fbec?“ ozvala se Ria dot\u010den\u011b.<\/div>\n
„Jist\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl naprosto automaticky Tom a vr\u00e1til mobil do kapsy. „A cos j\u00ed ty na to \u0159ekla?“ zeptal se duchap\u0159\u00edtomn\u011b. Ria st\u00e1hla rty do tenk\u00e9 \u010d\u00e1rky a zhluboka se nadechla. Nakonec v\u0161ak jen ti\u0161e vydechla a jala se d\u00e1l vypr\u00e1v\u011bt, co se j\u00ed stalo na manik\u00fa\u0159e. Toma to nezaj\u00edmalo. Ten \u0161patn\u00fd pocit st\u00e1le s\u00edlil. Znovu, nyn\u00ed u\u017e naprosto bezd\u011b\u010dn\u011b, mu sklouzla ruka k mobilu.<\/div>\n
„Ale no tak, to mi nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bnovat jen zlomek sv\u00e9 pozornosti?!“ vypadala opravdu na\u0161tvan\u011b. Tom si povzdechl.<\/div>\n
„Promi\u0148, to jen\u2026 Nec\u00edt\u00edm se dneska tak docela ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei. Musel jsem nechat Billa samotn\u00e9ho doma a\u2026“<\/div>\n
„Pane Bo\u017ee, je v\u00e1m dvaadvacet, ne sedm! Nem\u016f\u017eete b\u00fdt neust\u00e1le spolu, to v\u00e1m je\u0161t\u011b nedo\u0161lo?“ Tom na ni p\u0159ekvapen\u011b pohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee to v\u00edme,“ tentokr\u00e1t zn\u011bl dot\u010den\u011b on. „Dok\u00e1\u017eeme bez sebe \u017e\u00edt a ty to v\u00ed\u0161 moc dob\u0159e. To jen\u2026,“ znova si povzdechl a pohled mu sklouzl k displeji mobilu.<\/div>\n
„J\u00e1 vim, j\u00e1 vim, nem\u00e1\u0161 z toho dobr\u00fd pocit,“ Ria proto\u010dila o\u010di a odhodila si vlasy p\u0159es rameno. „Ale Bill je u\u017e dost velkej, a kdyby se mu n\u011bco stalo, dok\u00e1\u017ee si poradit s\u00e1m, ne?“<\/p>\n

„Pro\u010d jsi takov\u00e1?“<\/div>\n

„Jak\u00e1?“<\/div>\n
„Takov\u00e1,“ Tom m\u00e1vnul rukou. „Od t\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvy u m\u00fd m\u00e1my jsi protivn\u00e1 v\u017edycky, kdy\u017e padne t\u00e9ma na Billa.“<\/div>\n
„Ale ono na n\u011bj nikdy nepadne t\u00e9ma. V\u017edycky s t\u00edm za\u010dne\u0161 ty.“<\/div>\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom?“ Tom si odfrkl. „Nikdy d\u0159\u00edv jsi takov\u00e1 nebyla. A j\u00e1 jsem t\u011b varoval u\u017e na za\u010d\u00e1tku, \u017ee Bill\u2026“<\/div>\n
„\u2026je d\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed tv\u00fdho \u017eivota. J\u00e1 vim, opakuje\u0161 mi to neust\u00e1le. Jenom\u017ee posledn\u00ed dobou m\u00e1m pocit, \u017ee je d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1.“<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee i to se m\u016f\u017ee st\u00e1t,“ nam\u00edtl Tom. P\u0159esto\u017ee na sob\u011b nebyli tak z\u00e1visl\u00ed, jak tvrdili sv\u00fdm fanynk\u00e1m, st\u00e1le byli dvoj\u010data a znamenali pro sebe v\u00edc ne\u017e mnoho. Ria st\u00e1hla rty do \u00fazk\u00e9 \u0161t\u011brbiny.<\/div>\n
„Fajn, jak mysl\u00ed\u0161. V tom p\u0159\u00edpad\u011b nevim, co tady je\u0161t\u011b d\u011bl\u00e1\u0161. Si mohl rovnou z\u016fstat doma s t\u00edm rozmazlencem,“ Tom u\u017e se zvedal, kdy\u017e ho jako facka ude\u0159il posledn\u00ed v\u00fdraz. Zhluboka se nadechl a pevn\u011b semkl rty.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co, Rio? Mn\u011b si nad\u00e1vej, jak chce\u0161, sv\u00fdm zp\u016fsobem na to m\u00e1\u0161 i pr\u00e1vo. Ale m\u00e9 dvoj\u010de si do pusy neber,“ bez jedin\u00e9ho dal\u0161\u00edho slova vstal a ode\u0161el. Ria se za n\u00edm p\u0159ekvapen\u011b d\u00edvala. U\u017e v minulosti se p\u00e1rkr\u00e1t poh\u00e1dali, ale Tom ji v\u017edycky p\u0159ed odchodem pol\u00edbil. Milovala to na n\u011bm, ukazoval t\u00edm, \u017ee je opravdu citliv\u00fd. A te\u010f ji zas\u00e1hlo, \u017ee to neud\u011blal i tentokr\u00e1t.<\/div>\n
„Tome\u2026“ oto\u010dila se a cht\u011bla na n\u011bj zavolat. Ale to u\u017e za n\u00edm zapadly dve\u0159e a on byl na p\u016fli cesty k autu. Povzdychla si a pokynula na serv\u00edrku, \u017ee zaplat\u00ed.<\/div>\n
„Ten p\u00e1n, co pr\u00e1v\u011b ode\u0161el, u\u017e zaplatil.“<\/div>\n
Ria si povzdechla. Zkazila to. Nejsp\u00ed\u0161.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

„Bille?“ Tom odhodil kl\u00ed\u010de a zul si boty. „Bille! Kde jsi?“<\/p><\/div>\n

„Na schodech,“ ozvalo se ze zm\u00edn\u011bn\u00e9ho m\u00edsta. Tom se tam okam\u017eit\u011b roze\u0161el.<\/div>\n
„Pane Bo\u017ee, cos d\u011blal?“ rychle se k n\u011bmu sehnul. Bill se s bolestiv\u00fdm \u0161klebem dr\u017eel za podivn\u011b zkroucenou nohu.<\/div>\n
„\u0160el jsem ze schod\u016f dol\u016f, p\u0159edstav si to,“ za\u0161karedil se na n\u011bj a usykl, kdy\u017e se pokusil s nohou pohnout. Tom okam\u017eit\u011b p\u0159ekryl jeho dlan\u011b t\u011bmi sv\u00fdmi. Bill p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dl. Tom opatrn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl sv\u00fdma rukama po Billov\u011b noze.<\/div>\n
„Jak dlouho tu u\u017e takhle le\u017e\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Vim j\u00e1?“ pokr\u010dil rameny a pohnul nohou. Zabolelo to, on v\u0161ak jen pevn\u011bji sev\u0159el rty, odhodl\u00e1n nedat p\u0159ed bratrem svou bolest najevo. „Prost\u011b jsem se p\u0159ed chvilkou nat\u00e1hnul a se svou \u0161ikovnost\u00ed jsem se do t\u00fd nohy uhodil tak chyt\u0159e, \u017ee jsem se dote\u010f nezvedl. Tak\u017ee\u2026 pom\u016f\u017ee\u0161 mi?“<\/div>\n
„Nemehlo,“ Tom se usm\u00e1l a, st\u00e1le je\u0161t\u011b sklon\u011bn\u00fd, nat\u00e1hl k Billovi sv\u00e9 ruce. Ten se jen ze\u0161iroka usm\u00e1l a chytil se jich. Tom mu pomohl na nohy, a jakmile Bill st\u00e1l naproti n\u011bmu, objal ho kolem pasu. „Tak co, m\u016f\u017ee\u0161 na tu nohu do\u0161l\u00e1pnout?“ p\u0159istoupil k n\u011bmu ze strany. Bill se opatrn\u011b pokusil do\u0161l\u00e1pnout na svou pravou nohu a Tom u\u017e ho pomalu pou\u0161t\u011bl, kdy\u017e se na Billov\u011b obli\u010deji objevila bolestn\u00e1 grimasa a Tom ho zase rychle zachytil. Pr\u00e1v\u011b v\u010das, aby d\u00edky podlomen\u00e9 noze zase neskon\u010dil na zemi. „Tak\u017ee do nemocnice,“ zavelel neoblomn\u011b Tom.<\/p>\n

Spojen\u00fdmi silami dostali Billa a\u017e do auta. Tom mu pomohl opatrn\u011b nalodit i jeho zran\u011bnou nohu a p\u0159ep\u00e1sal ho bezpe\u010dnostn\u00edm p\u00e1sem.<\/div>\n

„M\u00e1m zran\u011bnou nohu, ne ruku. Tohle bych je\u0161t\u011b zvl\u00e1dl,“ vyslou\u017eilo si jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed pobavenou pozn\u00e1mku, ov\u0161em Bill se nebr\u00e1nil. „Mimochodem, jak to, \u017ee jsi tady tak brzy? Co Ria a va\u0161e rande?“ zaj\u00edmal se Bill, kdy\u017e Tom startoval.<\/div>\n
„N\u011bjak n\u00e1m to neklape,“ pokr\u010dil rameny \u0159idi\u010d, ani\u017e by se na sv\u00e9ho spolujezdce t\u0159eba jen pod\u00edval.<\/div>\n
„Jak to? Toti\u017e, v\u017edy\u0165 jste vypadali, \u017ee si tak rozum\u00edte.“<\/div>\n
„Rozum\u011bli jsme si,“ povzdechl si Tom a za\u0159adil se do dopravy. „Dokonce i celou dobu tolerovala na\u0161e na posledn\u00ed chv\u00edli od\u0159eknut\u00e9 sch\u016fzky, kdy\u017e jsme n\u011bco nat\u00e1\u010deli nebo jsi ty n\u011bco pot\u0159eboval. Vypadalo to, \u017ee snad i ch\u00e1pe, \u017ee jsi pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd.“<\/p>\n

Bill se musel usm\u00edvat. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee s\u00e1m v\u011bd\u011bl, \u017ee pro Toma je d\u016fle\u017eit\u00fd. Ale miloval ty chv\u00edle, kdy mu to star\u0161\u00ed dvoj\u010de samo \u0159\u00edkalo. Nebylo jich moc, Tom nebyl n\u011bjak p\u0159ehnan\u011b vysazen\u00fd na mluven\u00ed o citech. A\u010dkoliv Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee v\u0161echno pro\u017e\u00edv\u00e1 stejn\u011b intenzivn\u011b jako on, Tom o sv\u00fdch citech jen nerad mluvil. C\u00edtil se tak zraniteln\u011bj\u0161\u00ed. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto si tolik v\u00e1\u017eil t\u011bch chvil, kdy Tom p\u0159izn\u00e1val, \u017ee mu na Billovi opravdu hodn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed.<\/p>\n

„Jenom\u017ee od t\u00e9 doby, co jsme byli u mamky\u2026 V\u00ed\u0161, st\u00e1v\u00e1 se z n\u00ed jedna z t\u011bch husi\u010dek, co m\u011bly tendenci m\u011b neust\u00e1le kontrolovat a zcela ovl\u00e1dat, se kter\u00fdmi jsem u\u017e p\u00e1rkr\u00e1t m\u011bl co do\u010din\u011bn\u00ed.“<\/div>\n

„A\u2026 nem\u016f\u017eu za to t\u0159eba j\u00e1?“ Billa zahlodal \u010derv\u00ed\u010dek viny. Jist\u011b\u017ee na Riu \u017e\u00e1rlil, sebrala mu u\u017e skoro neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u010dasu s dvoj\u010detem. Ale z\u00e1rove\u0148 Tomovi cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem p\u0159\u00e1l, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
„A jak bys za to mohl moct ty?“ zasm\u00e1l se Tom a rychle na n\u011bj mrkl.<\/div>\n
„No, v\u00ed\u0161\u2026 Kdy\u017e jsme byli u m\u00e1my, p\u0159i\u0161lo mi, \u017ee na m\u011b dost \u017e\u00e1rl\u00ed,“ co\u017e byla ironie vzhledem k tomu, \u017ee Bill \u017e\u00e1rlil zase na ni. „Chovala se ke mn\u011b dost ledov\u011b a\u2026 odta\u017eit\u011b. A nemohl jsem si nev\u0161imnout jej\u00edho ledov\u00e9ho pohledu, kter\u00fd na m\u011b vrhla, kdykoliv jsme spolu odn\u011bkud p\u0159i\u0161li. T\u0159eba kdy\u017e jsme spole\u010dn\u011b skl\u00edzeli ze stolu nebo jsme p\u0159i\u0161li ze zahrady,“ Bill si nebyl jist\u00fd, jestli jeho pov\u00edd\u00e1n\u00ed d\u00e1v\u00e1 smysl. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee ji m\u00e1m r\u00e1d. Je mi asi nejsympati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed z t\u011bch holek, kter\u00e9 jsi kdy m\u011bl,“ a p\u0159esto na ni nejv\u00edc \u017e\u00e1rlil, nejv\u00edc mu le\u017eela v \u017ealudku. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a nevysv\u011btliteln\u00e9. „Ale z jej\u00edho chov\u00e1n\u00ed tam v\u016f\u010di mn\u011b jsem m\u011bl\u2026 blbej pocit. V\u00e1\u017en\u011b blbej a mrazivej pocit.“<\/div>\n
„Ned\u011blej si s t\u00edm starosti,“ Tom p\u0159e\u0159adil, a pak povzbudiv\u011b stiskl jeho ruku. „Budu si s n\u00ed o tom v\u0161em muset promluvit, ale to te\u010f nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9. Jen douf\u00e1m, \u017ee s tou nohou nem\u00e1\u0161 nic v\u00e1\u017en\u00fdho. V\u00e1\u017en\u011b bych necht\u011bl, abys byl n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch \u0161est t\u00fddn\u016f po\u0159\u00e1d jenom doma, znud\u011bnej a otravnej.“<\/p>\n

„Hej, j\u00e1 nikdy nejsem otravnej!“ Bill jemn\u011b vymanil svou ruku z t\u00e9 Tomovy a bouchl ho do ramene. Tom se zasm\u00e1l. „J\u00e1 jsem v\u017edycky okouzluj\u00edc\u00ed a \u0161armantn\u00ed.“<\/div>\n

„\u00d3, ale jist\u011b, va\u0161e v\u00fdsosti.“<\/div>\n
Tom i nad\u00e1le hr\u00e1l lehkov\u00e1\u017en\u00e9ho, ale Bill stejn\u011b vid\u011bl, \u017ee nen\u00ed tak bezstarostn\u00fd, jak se sna\u017e\u00ed tvrdit. Billova slova mu v\u00ed\u0159ila hlavou a Tom se sna\u017eil vymyslet, jestli mohl m\u00edt Bill pravdu. Mohl b\u00fdt opravdu on ten\u2026 mo\u017en\u00e1 by se hodilo \u0159\u00edct probl\u00e9m<\/em>, kter\u00fd bort\u00ed jejich vztah? Jenom\u017ee Tom si to nemyslel. Probl\u00e9m nebyl Bill. Probl\u00e9m byl ten, \u017ee Ria si nejsp\u00ed\u0161 z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu myslela, \u017ee by Tom nem\u011bl m\u00edt se sv\u00fdm dvoj\u010detem takto \u00fazk\u00fd vztah, \u017ee by se o n\u011bj nem\u011bl tolik b\u00e1t.<\/p>\n

Ani jeden z nich nemohl tu\u0161it, \u017ee Ria prost\u011b jen \u017e\u00e1rlila. \u017d\u00e1rlila, \u017ee dvoj\u010data \u0159\u00edkaj\u00ed a d\u011blaj\u00ed ve stejnou chv\u00edli stejn\u00e9 v\u011bci. \u017d\u00e1rlila, \u017ee si naprosto rozum\u00ed i beze slov, \u017ee se stejn\u011b sm\u011bj\u00ed stejn\u00fdm v\u011bcem. \u017d\u00e1rlila na to, jak snadno se kolem sebe pohybovali, jak naprosto ignorovali osobn\u00ed prostor toho druh\u00e9ho, a\u017e skoro p\u016fsobili, jako by m\u011bli jen jeden spole\u010dn\u00fd. Ve\u0161ker\u00fd ten vztah, kter\u00fd si ona budovala s Tomem cel\u00e9 m\u011bs\u00edce, se zd\u00e1l b\u00fdt jako neomalen\u00e1 napodobenina toho, co panovalo mezi dvoj\u010daty. A to ji plnilo strachem, prakticky panikou, \u017ee Tomovi nikdy nebude schopn\u00e1 d\u00e1t tolik porozum\u011bn\u00ed a l\u00e1sky, kolik vid\u011bla v o\u010d\u00edch jeho dvoj\u010dete.<\/p>\n<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Bille, vem si berle.“<\/p><\/div>\n

Bill pohl\u00e9dl na sv\u00e9 dvoj\u010de, jako by p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli je opravdu du\u0161evn\u011b zdrav\u00e9. A mo\u017en\u00e1 ta ot\u00e1zka byla na m\u00edst\u011b. Tom u\u017e asi deset minut st\u00e1le dokola opakoval jednu a tu samou v\u011btu, jen poka\u017ed\u00e9 s trochu jinou intonac\u00ed. Jako by byl Bill pes a Tom testoval, na jakou intonaci hlasu poslechne.<\/div>\n
„Bille, vem si berle.“<\/div>\n
Na jeho obhajobu, Bill mu ten \u00fakol, kter\u00fd dobrovoln\u011b vzal na sv\u00e1 bedra, nijak neuleh\u010doval. P\u0159epravit na\u0161tvan\u00e9ho Billa s nohou v s\u00e1d\u0159e dom\u016f rozhodn\u011b nen\u00ed nic jednoduch\u00e9ho. Ura\u017een\u00e1 p\u00fdcha mlad\u0161\u00edho z dvoj\u010dat naprosto odm\u00edtala, \u017ee by n\u011bco nedok\u00e1zal s\u00e1m, \u017ee by pot\u0159eboval k pohybu berle.<\/div>\n
„Bille, vem si ty berle.“<\/div>\n
Jeho prav\u00e9 obo\u010d\u00ed sebou za\u010dalo m\u00edrn\u011b cukat, ov\u0161em nijak nepolevil ve sv\u00e9m kamenn\u00e9m v\u00fdrazu a ani nespustil ruce, kter\u00e9 m\u011bl zalo\u017een\u00e9 na prsou.<\/p>\n

„D\u011bje se n\u011bco, p\u00e1nov\u00e9?“ zastavila se u nich proch\u00e1zej\u00edc\u00ed sest\u0159i\u010dka.<\/div>\n

„V\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, d\u011bkujeme,“ Tom se na ni usm\u00e1l a rychle vr\u00e1til sv\u016fj pohled k Billovi. Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Tom se tv\u00e1\u0159il po\u0159\u00e1d stejn\u011b laskav\u011b. To jemu by u\u017e d\u00e1vno ruply nervy. „Bille, vem si ty berle.“<\/div>\n
Dobr\u00e1, p\u0159edchoz\u00ed v\u011bta si mo\u017en\u00e1 \u017e\u00e1dala malou opravu. Ruply mu nervy. A to pr\u00e1v\u011b te\u010f. Zase.<\/div>\n
„Tak si je vem s\u00e1m, ty chytrej,“ odsekl a odvr\u00e1til od n\u011bj pohled.<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u00e1m nohu v s\u00e1d\u0159e.“<\/div>\n
„Tebe nenechalo tv\u00e9 dvoj\u010de samotn\u00e9ho doma, kdy\u017e v\u011bd\u011blo, \u017ee se ti n\u011bco stane!“ P\u0159ekvapen\u011b vyt\u0159e\u0161til o\u010di, rychle rozmotal ruce a p\u0159ilo\u017eil si je p\u0159ed pusu. Rychle se oto\u010dil na Toma. Ten se tv\u00e1\u0159il ubl\u00ed\u017een\u011b. „P-promi\u0148,“ bezd\u011b\u010dn\u011b nat\u00e1hl ruce p\u0159ed sebe. „Promi\u0148, Tome. J\u00e1 to tak nemyslel.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 j\u00e1 vim,“ povzdechl si Tom a sklopil pohled. Billa zamrzelo, \u017ee to ze sebe tak vyhrkl. Nebylo to f\u00e9r a Tom u\u017e beztak m\u011bl podle v\u0161eho probl\u00e9my s Riou. Necht\u011bl mu p\u0159id\u011bl\u00e1vat je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Dej mi ty berle,“ zabru\u010del a nat\u00e1hl se po nich. Tom se pousm\u00e1l a podal mu je. Bill se o n\u011b op\u0159el a zvednul se. Jeho noha byla nep\u0159\u00edjemn\u011b t\u011b\u017ek\u00e1, nedok\u00e1zal ji ohnout a jeho d\u017e\u00edny byly zni\u010den\u00e9. Tom ho notnou chv\u00edli sledoval, jak se sna\u017e\u00ed n\u011bjak norm\u00e1ln\u011b odbelhat chodbou. „Co na m\u011b tak kouk\u00e1\u0161?“<\/div>\n

„Divim se, \u017ee sis nic nezlomil u\u017e d\u0159\u00edv,“ zasm\u00e1l se a rychle ho do\u0161el. Bill\u016fv v\u00fdjev byl zapomenut. Oba moc dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee to nemyslel p\u0159esn\u011b tak, jak to \u0159\u00edkal. Jen se c\u00edtil ubl\u00ed\u017een\u011b.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zamumlal Bill nep\u0159\u00edtomn\u011b, sna\u017eil se synchronizovat pohyby sv\u00fdch rukou, a t\u00edm i berl\u00ed, se svou ch\u016fz\u00ed.<\/div>\n
„Ty d\u011bl\u00e1\u0161 celej \u017eivot vylomeniny, pob\u00edh\u00e1\u0161 po p\u00f3diu, a kdov\u00edco je\u0161t\u011b, ale zlom\u00ed\u0161 si nohu, kdy\u017e jde\u0161 ze schod\u016f,“ p\u0159isko\u010dil a otev\u0159el mu dve\u0159e. Bill se na n\u011bj d\u011bkovn\u011b usm\u00e1l. Zapomn\u011bl, jak moc je jeho bratr galantn\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm to bylo, ale a\u0165 u\u017e p\u0159i rozhovorech \u0159\u00edkal cokoliv, v\u017edycky byl pozorn\u00fd a galantn\u00ed. P\u0159inejmen\u0161\u00edm k lidem, na kter\u00fdch mu opravdu z\u00e1le\u017eelo.<\/div>\n
„Kdy\u017e n\u011bkdo um\u00ed\u2026,“ jen se na n\u011bj usm\u00e1l a ne\u0161ikovn\u011b vykulhal ven. Tom byl okam\u017eit\u011b po jeho boku. Bill m\u011bl pocit, \u017ee je p\u0159ipraven\u00fd ho zachytit.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 m\u00e1\u0161 vybranej film, kterej si pust\u00edme, jakmile doraz\u00edme dom\u016f?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, Rio, ale j\u00e1 prost\u011b nem\u016f\u017eu,“ Bill se zarazil na p\u016fli cesty do kuchyn\u011b. Bylo \u010dasn\u011b dopoledne a on pr\u00e1v\u011b vstal s pusou vyprahlou jako Sahara. Te\u010f se ale zaposlouchal do hovoru jeho dvoj\u010dete. „Je na \u0161est tejdn\u016f naprosto bezbrann\u00fd,“ sly\u0161el, jak p\u0159ech\u00e1z\u00ed po kuchyni. „S t\u00edm to nem\u00e1 co d\u011blat, Rio. Prost\u011b si zlomil nohu, kdy\u017e sch\u00e1zel ze schod\u016f\u2026 Jo, je to nemehlo, ale t\u00edm sp\u00ed\u0161 ho tu nem\u016f\u017eu nechat\u2026,“ Tom si zhluboka povzdechl a Bill si uv\u011bdomil, jak unaven\u011b zn\u00ed. Pon\u011bkud provinile si skoul spodn\u00ed ret. V\u010dera dr\u017eel Toma dlouho do noci vzh\u016fru prost\u011b jen proto, \u017ee se mu l\u00edbil ten pocit, \u017ee byli zase spolu bez kohokoliv dal\u0161\u00edho, a u\u017e\u00edvali si spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00fd \u010das. „Jasn\u011b, ur\u010dit\u011b m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ij\u00edt. R\u00e1di t\u011b uvid\u00edme,“ sly\u0161el, jak Tom odlo\u017eil mobil. Zhluboka se nadechl a za\u010dal se i s berlemi belhat do kuchyn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Trable v r\u00e1ji?“ nepozdravil. Nem\u011bli ve zvyku p\u0159\u00e1t si dobr\u00e9 r\u00e1no nebo tak n\u011bco. V\u011bt\u0161inou byli neust\u00e1le spolu, a kdy\u017e u\u017e spolu nebyli, tak se nelou\u010dili. Proto\u017ee p\u0159i ka\u017ed\u00e9m lou\u010den\u00ed hrozilo, \u017ee u\u017e nep\u0159ijde p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed. Byly to takov\u00e9 mal\u00e9 proh\u0159e\u0161ky proti etiket\u011b, oni to v\u0161ak ne\u0159e\u0161ili. Pro n\u011b nebyla etiketa d\u016fle\u017eit\u00e1, pro n\u011b byl d\u016fle\u017eit\u00fd ten druh\u00fd. Tyhle nedostatky v jejich chov\u00e1n\u00ed byly takov\u00fd jejich mal\u00fd ritu\u00e1l.<\/div>\n
„Tak n\u011bjak,“ povzdechl si Tom a postavil p\u0159ed Billa kakao. Bill netu\u0161il, jak Tom uhodl, \u017ee na n\u011bj m\u011bl zrovna tohle r\u00e1no chu\u0165, ale ne\u0159e\u0161il to. Tom si s\u00e1m se \u0161\u00e1lkem k\u00e1vy sedl naproti n\u011bmu. „Nevim, co s n\u00ed je. Te\u010f si zase vymyslela, \u017ee s n\u00ed musim jet na svatbu n\u011bjak\u00e9 jej\u00ed sest\u0159enice,“ odfrkl si a zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Kdy?“ zeptal se Bill jednodu\u0161e a napil se.<\/div>\n
„Poz\u00edt\u0159\u00ed.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Bil prakticky vyprskl kakao na Toma. „A to ti to \u0159ekla teprve dneska?“<\/div>\n
„Jop. Teda, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mi u\u017e \u0159ekla, \u017ee jej\u00ed sest\u0159enice m\u00e1 svatbu a \u017ee na n\u00ed pojede. Jenom\u017ee te\u010f mi volala, \u017ee chce, abych jel s n\u00ed. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu si vzala do hlavy, \u017ee spolu mus\u00edme tr\u00e1vit v\u00edc \u010dasu. Jenom\u017ee j\u00e1 j\u00ed m\u00e1m posledn\u00ed dobou pln\u00e9 zuby,“ Tom nezn\u011bl rozzu\u0159en\u011b nebo na\u0161tvan\u011b, jen unaven\u011b, rezignovan\u011b a mo\u017en\u00e1 trochu smutn\u011b. Bill se pousm\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
„No ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee te\u010f jsi ty ten, kdo v\u011b\u0159\u00ed na pravou l\u00e1sku a te\u010f mi tu bude\u0161 bre\u010det, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 Ria je pr\u00e1v\u011b ta prav\u00e1 a \u017ee ty nev\u00ed\u0161, jak se s va\u0161\u00edm vztahem vypo\u0159\u00e1dat,“ Bill se \u0161klebil, ale ve skute\u010dnosti byl zatracen\u011b spokojen\u00fd s t\u00edm, \u017ee se Ria projevila jako ne zrovna nejmilej\u0161\u00ed osoba. Tom si pobaven\u011b odfrkl a napil se sv\u00e9ho kafe.<\/div>\n
„Takhle to nen\u00ed. To jen\u2026 m\u011bl jsem s n\u00ed v\u016fbec nejdel\u0161\u00ed vztah.“<\/div>\n
„Tome, je to prakticky tv\u016fj prvn\u00ed vztah. Pokud teda bere\u0161 vztah v\u00e1\u017en\u011b jako vztah a nejen zku\u0161enost jedn\u00e9 noci.“<\/div>\n
„A co Chantelle? S tou jsem taky m\u011bl vztah, pamatuje\u0161?“<\/div>\n
„Jo, asi m\u011bs\u00edc. A to nen\u00ed tak t\u011b\u017ek\u00e9 trumfnout.“<\/div>\n
„Ne?“ Tom se na p\u016fl pusy usm\u00edval a jeho obo\u010d\u00ed vyjelo a\u017e do nebes. A Bill pochopil, na co nar\u00e1\u017e\u00ed. On s\u00e1m nebyl schopn\u00fd udr\u017eet si vztah d\u00e9le ne\u017e p\u00e1r t\u00fddn\u016f, nehled\u011b na to, jestli doty\u010dn\u00fd byl mu\u017e nebo \u017eena.<\/div>\n
„Trhni si,“ zamumlal, ale tak\u00e9 se usm\u00edval. „A nemus\u00ed\u0161 tady z\u016fst\u00e1vat. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e mi nakoup\u00ed\u0161, a j\u00e1 to tady zvl\u00e1dnu. M\u016f\u017ee\u0161 jet s n\u00ed,“ tentokr\u00e1t se do jeho hlasu dostala ho\u0159kost. Cht\u011bl ten \u010das str\u00e1vit s Tomem. Ale necht\u011bl, aby Tom s n\u00edm byl jen z l\u00edtosti nad jeho zlomenou nohou.<\/div>\n
„Bille, dok\u00e1\u017ee\u0161 si m\u011b tam p\u0159edstavit?“ vypadal up\u0159\u00edmn\u011b pobaven\u011b. „Uprost\u0159ed \u00fapln\u011b ciz\u00edch lid\u00ed, v obleku?“<\/div>\n
„Jako sv\u016fdce, kv\u016fli kter\u00e9mu nakonec \u017e\u00e1dn\u00e1 svatba nebude?“ za\u0161klebil se Bill. „S p\u0159ehledem,“ zasm\u00e1l se, kdy\u017e ho Tom pra\u0161til do ramene. „V\u00e1\u017en\u011b, myslim si, \u017ee nev\u011bst\u011b by sta\u010dil jedin\u00fd pohled na tebe, aby celou svatbu zru\u0161ila,“ p\u0159inejmen\u0161\u00edm on by to tak ud\u011blal. Nejsp\u00ed\u0161. M\u00edrn\u011b se zamra\u010dil. Pro\u010d ho napadaj\u00ed takov\u00e9 v\u011bci? Tom se v\u0161ak jen pobaven\u011b zasm\u00e1l.<\/div>\n
„T\u00edm l\u00edp, kdy\u017e z\u016fstanu tady. Svatba se tak bude konat a j\u00e1 aspo\u0148 dohl\u00eddnu na to, \u017ee ty si nezlom\u00ed\u0161 nic dal\u0161\u00edho,“ uzav\u0159el jejich debatu.<\/div>\n
\n

autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/a>
<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper Zdrav\u00edm! =o) Po del\u0161\u00ed dob\u011b se hl\u00e1s\u00edm s twc jednod\u00edlnou =o) Akor\u00e1t je tedy tro\u0161ku del\u0161\u00ed\u2026 O=) P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, n\u00e1zev je tro\u0161ku del\u0161\u00ed\u2026 Ale to proto, \u017ee pov\u00eddka p\u016fvodn\u011b vych\u00e1z\u00ed z Maj\u010diny\u2026 mont\u00e1\u017ee, kterou m\u016f\u017eete naj\u00edt tady. No\u2026 douf\u00e1m, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7674","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7674","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7674"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7674\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7674"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7674"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7674"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}