{"id":7678,"date":"2011-10-08T16:30:00","date_gmt":"2011-10-08T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7658"},"modified":"2011-10-08T16:30:00","modified_gmt":"2011-10-08T15:30:00","slug":"dokonale-nedokonaly-svet-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/08\/dokonale-nedokonaly-svet-8\/","title":{"rendered":"Dokonale nedokonal\u00fd sv\u011bt 8."},"content":{"rendered":"
autor: Darkbeth<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Tak po del\u0161\u00ed \u010dasov\u00e9 prodlev\u011b op\u011bt zdrav\u00edm. Je tu nov\u00fd d\u00edl a tentokr\u00e1t jsem si fakt dala z\u00e1le\u017eet. Je nabit\u00fd v\u00e1\u0161n\u00ed, flirtov\u00e1n\u00edm, ale i tro\u0161ku nostalgick\u00fd. Jenom upozor\u0148uji p\u0159edem, \u017ee jsem \u010dasto citovala zn\u00e1m\u00e9 autory, p\u0159edev\u0161\u00edm Shakespeara, tak\u017ee to nen\u00ed v\u0161echno z moj\u00ed hlavy \ud83d\ude00 Moc d\u011bkuju za p\u0159ede\u0161l\u00e9 koment\u00e1\u0159e, i kdy\u017e m\u011b trochu mrz\u00ed, \u017ee \u010dte tuhle pov\u00eddku \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm m\u00ed\u0148 lid\u00ed. Ale t\u011bm, co vytrvali, moc d\u011bkuju a douf\u00e1m, \u017ee vytrvaj\u00ed i d\u00e1l. Tentokr\u00e1t m\u00e1m na v\u00e1s je\u0161t\u011b jednu prosbu. Napi\u0161te mi do koment\u00e1\u0159\u016f, jak byste si p\u0159\u00e1li, aby pov\u00eddka pokra\u010dovala, hodn\u011b by mi to pomohlo. To je ode m\u011b asi v\u0161e, a tak si u\u017eijte dal\u0161\u00ed d\u00edl! \ud83d\ude42 (btw \ud83d\ude00 v\u0161imli jste si, jak je dlouhej, jo? :D)<\/p>\n

<\/em> „V\u00e1\u017een\u00ed poz\u016fstal\u00ed, se\u0161li jsme se zde dnes, abychom doprovodili k posledn\u00edmu odpo\u010dinku a naposled se rozlou\u010dili s panem Jamesem Kaulitzem. S \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho jsme m\u011bli r\u00e1di a s kter\u00fdm jsme navz\u00e1jem sd\u00edleli radosti i starosti. Stal se sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161eho \u017eivota. Byl n\u00e1m dobr\u00fdm p\u0159\u00edtelem, man\u017eelem, otcem a kolegou. Zdrceni stoj\u00edme v\u0161ichni nad jeho rakv\u00ed. V\u0161ichni, s nimi\u017e byl spjat \u017eivotem. A jenom vzpom\u00ednky na dobr\u00e9ho \u010dlov\u011bka budou \u017e\u00edti d\u00e1l\u2026 Odpo\u010d\u00edvej v pokoji.“<\/p>\n

Bill apaticky st\u00e1l u rakve sv\u00e9ho otce a sledoval, jak ji spou\u0161t\u011bj\u00ed dol\u016f. Cht\u011blo se mu plakat, ale nev\u011bd\u011bl, jestli smutkem, \u00falevou, \u010di dokonce radost\u00ed. K jeho p\u0159ekvapen\u00ed ale po jeho tv\u00e1\u0159i \u017e\u00e1dn\u00e1 slza nestekla. Pr\u00e1zdn\u011b st\u00e1l se svoj\u00ed dokonale alabastrovou tv\u00e1\u0159\u00ed, od\u011bn\u00fd cel\u00fd v \u010dern\u00e9m a m\u011bl chu\u0165 se ironicky u\u0161kl\u00edbat p\u0159i \u010dten\u00ed poh\u0159ebn\u00edho proslovu. Na poh\u0159eb se sjely stovky lid\u00ed, Bill v\u0161ak neznal ani dobrou t\u0159etinu. Vzpom\u00ednal na to r\u00e1no, kdy se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee je jeho otec mrtev. Skoro si tu sc\u00e9nu nepamatoval, jen v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom bre\u010del. Nepamatoval si, co mu \u0159ekl, hned jak ode\u0161el, tak se psychicky zhroutil.<\/p>\n

Te\u010f u\u017e tu v\u0161ak st\u00e1l celkem vyrovnan\u00fd a p\u0159em\u00edtal, co bude d\u00e1l. Jeliko\u017e je nezletil\u00fd, tak je\u0161t\u011b nem\u016f\u017ee d\u011bdit, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to ur\u010dit\u011b p\u016fjde n\u011bjak obej\u00edt. Ne jenom tak vlastnil jeho otec pr\u00e1vnickou firmu. Ano, firma. Co te\u010f s n\u00ed bude? Bill o tom rad\u0161i nep\u0159em\u00fd\u0161lel, nebo se sna\u017eil n\u00e1sledky otcovy smrti ignorovat. Z oblohy se pomalu za\u010dal spou\u0161t\u011bt d\u00e9\u0161\u0165 a nostalgicky dopadal na \u010dern\u00e9 v\u00edko rakve. Orchestr za\u010dal hr\u00e1t Reqiuem od Mozarta a na rakev dopadaly prvn\u00ed kusy hl\u00edny, dokud nezmizela \u00fapln\u011b.<\/p>\n

Bill si potom v\u0161iml je\u0161t\u011b jednoho detailu. Nikdo nebre\u010del. Zaj\u00edmalo by ho, jestli n\u011bkdo v\u00ed, jak\u00e1 a\u017e to byla svin\u011b, nebo jestli to sp\u00ed\u0161e odm\u00edtali vid\u011bt.<\/div>\n

„Up\u0159\u00edmnou soustrast,“ \u0159ekl Billovi nezn\u00e1m\u00fd mu\u017e, kter\u00e9ho nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl, a pot\u0159\u00e1sl mu rukou.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ \u0159ekl prost\u011b Bill a postupn\u011b se za\u010dali p\u0159id\u00e1vat i dal\u0161\u00ed. Bill u\u017e to tam nedok\u00e1zal vydr\u017eet. Nasedl do auta a odjel na dalek\u00fd \u00fates, kde se nechal prom\u00e1\u010det a\u017e na kost. V kapse mu st\u00e1le vibroval mobil, ale Bill se na n\u011bj nepod\u00edval. V\u011bd\u011bl, kdo to je. A taky v\u011bd\u011bl, \u017ee to u\u017e mus\u00ed skon\u010dit. Jako by jeho vztah s Tomem byl jen sen, ze kter\u00e9ho se probudil a kter\u00fd nebude m\u00edt pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. Jak moc se tehdy m\u00fdlil.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

„Pokud podep\u00ed\u0161ete tento dokument, budete moc zd\u011bdit ve\u0161kerou \u010d\u00e1st otcova majetku, samoz\u0159ejm\u011b v\u010detn\u011b firmy, ve kter\u00e9 v\u00e1s ale bude muset n\u011bkdo zastupovat, dokud nedos\u00e1hnete pot\u0159ebn\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Pokud mohu n\u011bkoho navrhnout, mysl\u00edm, \u017ee j\u00e1 bych tento post zvl\u00e1dl dokonale,“ usm\u00e1l se mu\u017e st\u0159edn\u00edho v\u011bku na Billa a podal mu slo\u017eku pap\u00edr\u016f. Bill si je pro\u010d\u00edtal a chv\u00edlemi se koukal z okna. Od otcova poh\u0159bu st\u00e1le pr\u0161elo. A st\u00e1le vyzv\u00e1n\u011bl telefon s Tomov\u00fdm \u010d\u00edslem.<\/p>\n

„Dob\u0159e,“ \u0159ekl nakonec Bill pouze a smlouvu podepsal. Bude m\u00edt te\u010f zaji\u0161t\u011bn\u00e9 soukrom\u00e9 vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, aby mohl \u0161kolu dokon\u010dit co nejrychleji a do p\u011bti let nastoupit do firmy na post sv\u00e9ho otce. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to bude tvrd\u00e1 pr\u00e1ce a bude muset zm\u011bnit sv\u016fj \u017eivot. Mus\u00ed na Toma zapomenout. Pooto\u010dil si nerv\u00f3zn\u011b prstenem na sv\u00e9 ruce a nasadil kamenn\u00fd v\u00fdraz sv\u00e9ho otce.<\/div>\n

„Velmi se podob\u00e1te va\u0161emu otci,“ konstatoval mu\u017e sed\u00edc\u00ed naproti n\u011bmu.<\/div>\n
„Tak vid\u00edte. M\u00e1m dojem, \u017ee to bylo vlastn\u011b jeho p\u0159\u00e1n\u00ed. Abych byl jako on,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill a postavil se. „Bylo mi pot\u011b\u0161en\u00edm,“ \u0159ekl ohran\u011b Bill, nat\u00e1hl ruku a pot\u0159\u00e1sl si s nov\u00fdm \u0159editelem otcovy firmy.<\/div>\n
„M\u011b t\u00e9\u017e. A pokud dovol\u00edte, n\u011bkdo by s v\u00e1mi je\u0161t\u011b cht\u011bl mluvit,“ usm\u00e1l se tajemn\u011b a ode\u0161el.<\/p>\n

Ve dve\u0159\u00edch se najednou objevil Georg. Byl snad svalnat\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e ho Bill vid\u011bl posledn\u011b. Oba mu\u017ei si k\u00fdvli na pozdrav a Georg nakonec p\u0159eru\u0161il ticho prvn\u00ed.<\/div>\n

„Te\u010f kdy\u017e je v\u0161echno vy\u0159\u00edzeno\u2026 neza\u0161el byste se mnou na skleni\u010dku? \u010cist\u011b form\u00e1ln\u011b samoz\u0159ejm\u011b\u2026“ usm\u00e1l se koketn\u011b Georg, \u010d\u00edm\u017e naprosto d\u00e1val najevo p\u0159esn\u00fd paradox.<\/div>\n
„Ale jist\u011b,“ p\u0159ijal pozv\u00e1n\u00ed Bill a zvedl k n\u011bmu tv\u00e1\u0159 s ost\u0159e \u0159ezan\u00fdmi rysy.<\/div>\n
„Na p\u00e1rty bez v\u00e1s bylo chmurno, mlad\u00fd mu\u017ei,“ zasm\u00e1l se Georg a sna\u017eil se ned\u00e1vat najevo, jak moc ho Billova nep\u0159\u00edtomnost popudila.<\/div>\n
„To ten \u010das. Ut\u00edk\u00e1, ale n\u00e1s nech\u00e1v\u00e1 st\u00e1t,“ zasm\u00e1l se na opl\u00e1tku Bill a vy\u0161el spole\u010dn\u011b s Georgem z budovy.<\/p>\n

Georg Listing, syn zbohatl\u00edka a velmi dob\u0159e vychovan\u00fd, nicm\u00e9n\u011b rebeluj\u00edc\u00ed mlad\u00fd mu\u017e. Jeho podnik pln\u011b prosperoval pod jeho veden\u00edm. Jako vedlej\u0161\u00ed zam\u011bstn\u00e1n\u00ed m\u011bl funkci prvot\u0159\u00eddn\u00edho pr\u00e1vn\u00edka v d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed spole\u010dnosti Jamese Kaulitze. \u017dil si jako v bavlnce a u\u017e del\u0161\u00ed dobu usiloval o toho mal\u00e9ho zkurven\u00e9ho aristokrata.<\/div>\n

Vzal ho do luxusn\u00ed restaurace, kde si dali nap\u0159ed jen skleni\u010dku whisky, ale pot\u00e9 si dali i ve\u010de\u0159i. Bavili se spolu na \u00farovni a o v\u011bcech, o kter\u00fdch se dok\u00e1\u017e\u00ed bavit jen zazoban\u00ed chlapci. Bill poc\u00edtil neskute\u010dn\u00fd cht\u00ed\u010d Georgovi podlehnout. Vid\u011bl na n\u011bm, \u017ee na ve\u0159ejnosti to je uhlazen\u00fd a poslu\u0161n\u00fd chlapec… ale uvnit\u0159 je to \u0161elmi\u010dka, kter\u00e1 jen \u010dek\u00e1 na volnost. Musel b\u00fdt zvrhl\u00fd a dekadentn\u00ed, kdy\u017e na to p\u0159i\u0161lo. A Bill miloval dekadenci. S\u00e1m byl zvrhl\u00fd.<\/p>\n

Dolili si whisky a po ve\u010de\u0159i je\u0161t\u011b konverzovali. Georg si zvedl sklenici ke rt\u016fm a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jej\u00edm okraji prstem.<\/div>\n

„Velmi se podob\u00e1te sv\u00e9mu otci, Bille,“ nadhodil Georg.<\/div>\n
„Zd\u011bdil jsem po n\u011bm jist\u00e9\u2026 schopnosti,“ nedal se zviklat Bill.<\/div>\n
„Nejen schopnosti\u2026 i vzhledem jste mu velmi podobn\u00fd… zd\u011bdil jste po n\u011bm jen ty hezk\u00e9 rysy,“ lichotil mu d\u00e1l.<\/div>\n
„Bohu\u017eel, t\u011bch moc nebylo,“ odfrkl si Bill a narovnal se je\u0161t\u011b v\u00edc v z\u00e1dech.<\/div>\n
„Bille, zdali v\u00e1m tak mohu \u0159\u00edkat, kolik v\u00e1m je let?“ optal se Georg a upil ze sv\u00e9 sklenice.<\/div>\n
„Sedmn\u00e1ct,“ usm\u00e1l se kamenn\u011b Bill a tak\u00e9 upil ze sv\u00e9 sklenice. „V\u00e1m?“<\/div>\n
„Dvacet t\u0159i,“ usm\u00e1l se Georg.<\/p>\n

Bill se jen smysln\u011b usm\u00e1l a upil ze sv\u00e9 sklenky whisky. I p\u0159es zna\u010dn\u011b form\u00e1ln\u00ed konverzaci spolu za\u010dali flirtovat. Bill se jen nechal sv\u00e1d\u011bt, a\u010dkoliv d\u011blal drahoty, aby se o n\u011bj musel Georg sna\u017eit. Bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee je skute\u010dn\u011b na \u00farovni. Vzd\u011blan\u00fd, bohat\u00fd, \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd… p\u0159ekypuj\u00edc\u00ed sex-appealem. „Mohu v\u00e1m tykat?“ zeptal se najednou Georg.<\/div>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b,“ pokr\u010dil bezelstn\u011b rameny \u00fatl\u00fd chlapec. Jeho dlouh\u00e9 jemn\u00e9 prsty sv\u00edraly k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lovou sklenku… vypadaly sv\u016fdn\u011b u\u017e jen samy o sob\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e tedy, m\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edkat Georgu,“ usm\u00e1l se star\u0161\u00ed z obou mu\u017e\u016f.<\/div>\n
„Bill,“ odv\u011btil spole\u010densky mlad\u00fd mu\u017e. Georg mu dolil whisky. „Douf\u00e1m, \u017ee se m\u011b tu nepokou\u0161\u00ed\u0161 op\u00edt,“ pozvedl obo\u010d\u00ed Bill a hlavu si smysln\u011b podep\u0159el rukou.<\/div>\n
„J\u00e1? Nikdy!… Jenom t\u00edm nejdra\u017e\u0161\u00edm z v\u00edn bych si t\u011b dovolil op\u00edjet,“ promluvil \u0161armantn\u011b. „Takov\u00e1 kr\u00e1sa si zaslou\u017e\u00ed jen tu nejlep\u0161\u00ed kvalitu a p\u00e9\u010di… jako r\u016f\u017ee, o kterou se star\u00e1 zahradn\u00edk, aby vyrostla do kr\u00e1sy,“ zajisk\u0159ily mu o\u010di. I p\u0159es hrub\u00fd vzhled um\u011bl b\u00fdt p\u0159\u00edjemn\u011b poetick\u00fd.<\/p>\n

„Tak na co \u010dek\u00e1\u0161? Objednej to v\u00edno,“ pob\u00eddl ho sv\u016fdn\u011b Bill. Mezit\u00edm, co \u010dekali na v\u00edno, op\u011bt za\u010d\u00ednali konverzovat.<\/div>\n

„Kaulitz\u2026 takov\u00e9 star\u00e9 a vzne\u0161en\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed,“ konstatoval Georg.<\/div>\n
„Copak je po jm\u00e9n\u011b? Co r\u016f\u017ei zvou i zv\u00e1no jinak, von\u011blo by stejn\u011b,“ zarecitoval Bill. Georg udiven\u011b zvedl pohled.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 v\u00edno je dobr\u00fd p\u0159\u00edtel, kdy\u017e s n\u00edm dovedeme zach\u00e1zet,“ zarecitoval t\u00e9\u017e Georg, kdy\u017e p\u0159inesl \u010d\u00ed\u0161n\u00edk v\u00edno.<\/div>\n
„Znalec Shakespeara?“ zeptal se udiven\u011b Bill.<\/div>\n
„Moudr\u00fd je ten, kdo mluv\u00ed pravdu,“ op\u00e1\u010dil Georg a \u0161ibalsky se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Tak co, Bille, je v\u00edno tv\u016fj dobr\u00fd p\u0159\u00edtel?“ zeptal se a nalil mu vrchovatou sklenici.<\/div>\n
„A\u017e moc,“ zasm\u00e1l se Bill zvoniv\u00fdm sm\u00edchem a sklenici p\u0159ijal.<\/div>\n
„Tak na co, Bille?“ zeptal se Georg a na jeho jm\u00e9no dal zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a\u017e koketn\u00ed p\u0159\u00edzvuk.<\/p>\n

„Na n\u00e1s… na n\u00e1\u0161 \u00fasp\u011bch a tuhle noc,“ zajisk\u0159ily mu o\u010di a oba si s lehk\u00fdm pohybem p\u0159i\u0165ukli sklenicemi. Napili se skv\u011bl\u00e9ho v\u00edna a pokra\u010dovali v p\u0159\u00edjemn\u00e9 konverzaci d\u00e1l. Bill zbo\u017e\u0148oval, kdy\u017e ho n\u011bkdo slo\u017eit\u011b a dlouho dob\u00fdval. Nakonec se dob\u00fdt nechal.<\/div>\n

„Co kdybych ti uk\u00e1zal svou sb\u00edrku origin\u00e1ln\u00edch Shakespearov\u00fdch her?“ usm\u00e1l se Georg. C\u00edtil na sob\u011b \u00fa\u010dinky alkoholu, ale byl zvykl\u00fd.<\/div>\n
„Zve\u0161 na to k sob\u011b hodn\u011b kluk\u016f m\u00e9ho v\u011bku a postaven\u00ed?“ op\u00e1\u010dil s \u00fa\u0161klebkem Bill.<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b, zv\u00e1t nezletil\u00e9 chlapce do na\u0161\u00ed soukrom\u00e9 vinot\u00e9ky na prohl\u00eddku star\u00fdch v\u00edn… to se mi zd\u00e1 dosti lacin\u00e9,“ usm\u00e1l se naprosto klidn\u011b Georg.<\/div>\n
„Lacin\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e poezie? Ta, kter\u00e1 l\u017ee o sv\u011bt\u011b kolem, jenom aby lidi zmanipulovala do spr\u00e1vn\u00e9 pozice?“ pozvedl obo\u010d\u00ed Bill.<\/div>\n
„Ale no tak, nebu\u010f skeptick\u00fd. P\u016fsob\u00ed\u0161 pochmurn\u011b jako kralevic D\u00e1nsk\u00fd.“<\/div>\n
„B\u00fdt \u010di neb\u00fdt… ta ot\u00e1zka m\u011b t\u00ed\u017e\u00ed ji\u017e dlouho,“ povzdechl si sarkasticky Bill.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b nejsi dost opil\u00fd,“ uchechtl se Georg.<\/p>\n

Dolil Billovi sklenici a d\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Bill ji koketn\u011b pozvedl.<\/div>\n

„Sna\u017e\u00ed\u0161 se m\u011b sv\u00e9st?“ zeptal se Bill drze na rovinu a znalecky rozh\u00fdbal v\u00edno ve sklenici.<\/div>\n
„To bych si nedovolil,“ odpov\u011bd\u011bl mu Georg a op\u0159el se do pohodln\u00e9 \u017eidle.<\/div>\n
„Le\u017e m\u00e1 kr\u00e1tk\u00e9 nohy\u2026“ zasm\u00e1l se Bill pod n\u00e1porem v\u00edna.<\/div>\n
„Ale um\u00ed stra\u0161n\u011b rychle ut\u00edkat,“ odporoval Georg a se sklenic\u00ed v ruce se tak\u00e9 zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Tak bychom ji m\u011bli p\u0159edhonit,“ zaflirtoval trochu Bill.<\/div>\n
„P\u0159ij\u00edm\u00e1\u0161 tedy m\u00e9 pozv\u00e1n\u00ed?“ zeptal se pln\u011b soust\u0159ed\u011bn\u011b Georg.<\/div>\n
„P\u0159ij\u00edm\u00e1m tv\u00e9 pozv\u00e1n\u00ed prohl\u00e9dnout si origin\u00e1ln\u00ed svazky od Shakespeara,“ odpov\u011bd\u011bl li\u0161\u00e1cky Bill.<\/div>\n
„Tak tedy poj\u010fme,“ usm\u00e1l se Georg a houkl na \u010d\u00ed\u0161n\u00edka.<\/p>\n

Oba lehce podnapil\u00ed mu\u017ei se vydali ven k limuz\u00edn\u011b, kde jejich vesel\u00ed a bohat\u00e1 konverzace pokra\u010dovaly. Georg za\u010d\u00ednal b\u00fdt z toho v\u0161eho alkoholov\u00e9ho opojen\u00ed zna\u010dn\u011b nadr\u017een\u00fd, ale nenechal na sob\u011b nic zn\u00e1t. Celou cestu do jejich s\u00eddla spolu okat\u011b flirtovali.<\/div>\n

„Pov\u011bz mi, m\u00e1\u0161 r\u00e1d \u0161ampa\u0148sk\u00e9?“ ot\u00e1zal se zlobiv\u011b Georg.<\/div>\n
„Jen to nejkvalitn\u011bj\u0161\u00ed ze Champagne.“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 jsem ani na mysli nem\u011bl.“<\/div>\n
„Skryt\u00e9 \u00famysly?“<\/div>\n
„Ne… mo\u017en\u00e1 lehce. Sm\u00edm t\u011b pozvat na skleni\u010dku skv\u011bl\u00e9ho \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho ze Champagne?“<\/div>\n
„Sna\u017e\u00ed\u0161 se m\u011b op\u00edt! … To pozv\u00e1n\u00ed ale p\u0159ij\u00edm\u00e1m,“ Billovi se v o\u010d\u00edch zaleskly plam\u00ednky cht\u00ed\u010de.<\/div>\n
„V\u0161iml jsem si, \u017ee p\u0159ij\u00edm\u00e1\u0161 n\u011bjak \u010dasto,“ nadhodil dvojsmysln\u011b Georg.<\/div>\n
„P\u0159ij\u00edm\u00e1m jen ty nejlep\u0161\u00ed a nejskvostn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci,“ pokr\u010dil samolib\u011b rameny. V tomto lehce nadr\u017een\u00e9m t\u00f3nu pokra\u010dovala jejich konverzace celou cestu.<\/p>\n

Bill a Georg spole\u010dn\u011b vystoupili z limuz\u00edny a se zdvi\u017eenou hlavou kr\u00e1\u010deli do Georgova domu. Jejich sluha jim otev\u0159el dve\u0159e a oni mohli oba vstoupit. Georg m\u00e1vl rukou na znamen\u00ed, aby slu\u017eebnictvo ode\u0161lo a p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b se na Billa usm\u00e1l.<\/div>\n

„Tak kdepak m\u00e1\u0161 ty svazky?“ optal se Bill a upil ze sklenice v\u00edna, kterou u\u017e mu Georg stihl nal\u00edt.<\/div>\n
„P\u0159\u00edmo za tebou,“ odpov\u011bd\u011bl z\u00e1hadn\u011b a upil ze sv\u00e9 sklenice. Georg si ze sebe st\u00e1hl sako a odhodil ho na k\u0159eslo. Trochu si povolil kravatu a pomalu p\u0159istupoval k Billovi. Bill st\u00e1l \u010delem ke knihovn\u011b a hledal mezi svazky Shakespearovy hry, dokud opravdu jeden svazek nena\u0161el. Cht\u011bl ho vyt\u00e1hnout, ale zastavila ho Georgova ruka.<\/div>\n
„M\u00e1m tebe k jasn\u00e9mu dni l\u00e9ta p\u0159irovnat?
Nen\u00ed tak l\u00edbezn\u00fd ani tak srdci mil\u00fd:
v\u017edy\u0165 v m\u00e1ji op\u00edr\u00e1 se vichr do poupat
a l\u00e9to, l\u00e9to t\u00e9\u017e trv\u00e1 jen kr\u00e1tkou chv\u00edli;
n\u011bkdy to nebesk\u00e9 oko a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u017ehne
a jindy jeho tv\u00e1\u0159 nevyjde zase z tmy,
a ka\u017ed\u00e1 kr\u00e1sa zde od kr\u00e1sy odpadne,
jak vel\u00ed n\u00e1hoda nebo b\u011bh p\u0159\u00edrody.“ Zarecitoval Georg a d\u00fdchal p\u0159itom Billovi t\u011bsn\u011b u krku.<\/div>\n
„Nesmrteln\u00e9 ver\u0161e um\u00edraj\u00ed biflov\u00e1n\u00edm,“ op\u00e1\u010dil Bill a trochu se zahih\u0148al. „Sna\u017e\u00ed\u0161 se m\u011b op\u00edjet u\u017e i poezi\u00ed?“ optal se a provokativn\u011b upil ze sklenice.<\/div>\n
„Tebe v\u017edycky,“ za\u0161eptal Georg a st\u00e1hl Billovi sako z ramen. „Mus\u00ed ti b\u00fdt horko,“ vysv\u011btloval sv\u016fj \u010din.<\/p>\n

„Ho\u0159\u00edm nedo\u010dkavost\u00ed vid\u011bt, co Shakespeare sp\u00e1chal a odeslal na v\u011b\u010dnost…“ usm\u00e1l se Bill a nechal si svl\u00e9knout sako. Te\u010f u\u017e st\u00e1l jen v ko\u0161ili.<\/div>\n

„Smrt je jen za\u010d\u00e1tek… ale a\u017e t\u00e9 druh\u00e9 kapitoly,“ odv\u011btil Georg \u0159e\u010dnicky a z knihovny vyt\u00e1hl jeden ze star\u00fdch, av\u0161ak dokonale zachovan\u00fdch svazk\u016f. „Origin\u00e1l Hamleta, kralevice D\u00e1nsk\u00e9ho,“ \u0159ekl tajemn\u011b a Bill po n\u011bm jen nat\u00e1hl ruce.<\/div>\n
„Je n\u00e1dhern\u00fd…“ zalapal po dechu, osln\u011bn\u00fd faktem, jak\u00fd nedocen\u011bn\u00fd artefakt pr\u00e1v\u011b sv\u00edr\u00e1 v dlan\u00edch.<\/div>\n
„Pochybuj o po\u017e\u00e1rech hv\u011bzd,<\/div>\n
pochybuj, \u017ee se slunce vzn\u00e1\u0161\u00ed,<\/div>\n
pochybuj, \u017ee tu pravda jest,<\/div>\n
ale nepochybuj…“<\/div>\n
„…o l\u00e1sce na\u0161\u00ed,“ doplnil ho s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm Bill. „Netu\u0161il jsem, \u017ee m\u00e1\u0161 Hamleta tak r\u00e1d,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill sarkasticky.<\/div>\n
„M\u00e1m r\u00e1d spoustu kr\u00e1sn\u00fdch v\u011bc\u00ed,“ pokr\u010dil rameny Georg a o krok se k Billovi p\u0159ibl\u00ed\u017eil.<\/div>\n
„Jak jen vy ml\u00e1denci l\u017eete,<\/div>\n
v o\u010d\u00edch jen, ne v srdci, va\u0161e l\u00e1ska kvete,“ od\u0159\u00edkal Bill ver\u0161e z Romea a Julie, na\u010de\u017e se Georg rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Nikdy jsem se nebavil s nik\u00fdm tolik v\u00fd\u0159e\u010dn\u00fdm a inteligentn\u00edm. A tak n\u00e1dhern\u00fdm,“ usm\u00e1l se a Billovi lehounce p\u0159ejel po tv\u00e1\u0159i h\u0159betem ruky. „Sm\u00edm t\u011b te\u010f pozvat na sklenku vynikaj\u00edc\u00edho \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho v moj\u00ed pracovn\u011b?“ v o\u010d\u00edch mu hr\u00e1ly \u010f\u00e1belsk\u00e9 jiskry.<\/p>\n

„\u017d\u00e1d\u00e1\u0161 o povolen\u00ed? Nejsem neoblomn\u00fd,“ zasm\u00e1l se Bill u\u017e opil\u00fd v\u00ednem a ver\u0161i.<\/div>\n

Oba mu\u017ei p\u0159e\u0161li do Georgovy pracovny. Georg vyndal z lednice l\u00e1hev \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho a vyt\u00e1hl dv\u011b \u010dist\u00e9 sklenice. Bill si rozepl knofl\u00ed\u010dky na ruk\u00e1vech a povolil si kravatu. Georg se posadil do k\u0159esla naproti Billovi a pe\u010dliv\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel. Bill se t\u00e9\u017e usadil naproti do k\u0159esla a se zp\u016fsoby miliard\u00e1\u0159e se v n\u011bm rozvalil. Ov\u0161em st\u00e1le s eleganc\u00ed. Napil se \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho a t\u00e9\u017e pozoroval Georga.<\/div>\n
„Tak mlad\u00fd a tak kr\u00e1sn\u00fd,“ poznamenal Georg a nespou\u0161t\u011bl z Billa o\u010di.<\/div>\n
„Sladk\u00fdm v\u00ednem m\u011b tu op\u00edj\u00ed\u0161, \u0161ampa\u0148sk\u00e9 mi hostuje\u0161 a je\u0161t\u011b sladk\u00e9 \u0159e\u010di p\u0159id\u00e1v\u00e1\u0161? To je nebezpe\u010dn\u00e1 kombinace. Jako bys cht\u011bl, abych ti podlehl,“ zasm\u00e1l se koketn\u011b Bill. Georg se zamy\u0161len\u011b na Billa pod\u00edval, upil ze sv\u00e9 sklenice, a pak kone\u010dn\u011b promluvil.<\/div>\n
„A podlehl bys?“ zeptal se najednou a zvednul se ze k\u0159esla.<\/p>\n

autor: Darkbeth<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Darkbeth Tak po del\u0161\u00ed \u010dasov\u00e9 prodlev\u011b op\u011bt zdrav\u00edm. Je tu nov\u00fd d\u00edl a tentokr\u00e1t jsem si fakt dala z\u00e1le\u017eet. Je nabit\u00fd v\u00e1\u0161n\u00ed, flirtov\u00e1n\u00edm, ale i tro\u0161ku nostalgick\u00fd. Jenom upozor\u0148uji p\u0159edem, \u017ee jsem \u010dasto citovala zn\u00e1m\u00e9 autory, p\u0159edev\u0161\u00edm Shakespeara, tak\u017ee to nen\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[444],"tags":[],"class_list":["post-7678","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dokonale-nedokonaly-svet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7678","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7678"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7678\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7678"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7678"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7678"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}