{"id":7679,"date":"2011-10-08T15:30:00","date_gmt":"2011-10-08T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7659"},"modified":"2011-10-08T15:30:00","modified_gmt":"2011-10-08T14:30:00","slug":"poulicni-stene-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/08\/poulicni-stene-14\/","title":{"rendered":"Pouli\u010dn\u00ed \u0161t\u011bn\u011b 14."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
I kdy\u017e si mysl\u00ed\u0161, \u017ee n\u011bkoho zn\u00e1\u0161, osud ti v\u017edy dok\u00e1\u017ee, jak stra\u0161n\u011b se v takov\u00e9 v\u011bci m\u016f\u017ee\u0161 zm\u00fdlit.<\/p>\n

<\/em> „Tak co m\u00e1\u0161 dneska v pl\u00e1nu?“ vytrhl m\u011b ze zamy\u0161len\u00ed Bill. Vzhl\u00e9dl jsem od n\u00e1dob\u00ed, kter\u00e9 jsem skl\u00edzel do sk\u0159\u00edn\u011bk. Bill pob\u00edhal po d\u017eus baru a ukl\u00edzel stoly. Asi stokr\u00e1t jsem se mu sna\u017eil vysv\u011btlit, \u017ee \u00faklid bordelu je pr\u00e1ce uklize\u010dky, ale on si nikdy nedal \u0159\u00edct. Svoji novou pr\u00e1ci naprosto zbo\u017e\u0148oval a ud\u011blal by cokoli, aby si ji udr\u017eel.<\/div>\n

„Dneska jdeme do jednoho z t\u011bch byt\u016f. Nezapomn\u011bl jsi na to, \u017ee ne?“ zeptal jsem se s m\u00edrn\u00fdm \u00fa\u0161klebkem. Billovy tv\u00e1\u0159e chytily r\u016f\u017eov\u00fd n\u00e1dech a jejich majitel se ke mn\u011b rychle oto\u010dil z\u00e1dy, jak se sna\u017eil sv\u016fj rum\u011bnec skr\u00fdt.<\/div>\n
„Ne, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne,“ zamumlal si Bill pod vousy a p\u0159edst\u00edral, \u017ee se piln\u011b v\u011bnuje stolu p\u0159ed sebou.<\/p>\n

Ti\u0161e jsem se vypl\u00ed\u017eil zpoza pultu a po \u0161pi\u010dk\u00e1ch p\u0159e\u0161el k n\u011bmu, zat\u00edmco on si d\u00e1l n\u011bco ura\u017een\u011b brblal a v\u011bnoval se stolu. Opatrn\u011b jsem mu polo\u017eil ruce na boky. Zd\u011b\u0161en\u011b se nap\u0159\u00edmil a vyjekl. Rozesm\u00e1lo m\u011b to. Nadurd\u011bn\u011b se ke mn\u011b oto\u010dil \u010delem.<\/div>\n

„Ksakru, Tome! To, \u017ee jsem zapomn\u011bl, skute\u010dn\u011b mus\u00ed znamenat, \u017ee mi p\u0159ivod\u00ed\u0161 infarkt?!“ zabru\u010del. Sklopil jsem pohled a sna\u017eil se tv\u00e1\u0159it v\u00e1\u017en\u011b, ale sm\u00edch jsem nedok\u00e1zal dlouho udr\u017eet na uzd\u011b. Bill m\u011b ura\u017een\u011b pra\u0161til do ramene a odporou\u010del se dozadu za bar.<\/p>\n

O chv\u00edli pozd\u011bji se vr\u00e1til, ale na tv\u00e1\u0159i u\u017e mu pohr\u00e1val \u0161ibalsk\u00fd \u00fasm\u011bv jako v\u017edycky. Pod rukou se mu houpala kabela.<\/div>\n

„Tak co, jdeme? Nebo tu chce\u0161 dneska nocovat?“ za\u0161klebil se a j\u00e1 po n\u011bm hodil ut\u011brku, kterou nechal jen tak voln\u011b lo\u017eenou na stolku.<\/div>\n
\n
\n

*<\/p>\n

„P\u00e1ni, je to tu obrovsk\u00e9!“ vydechl Bill a p\u0159ekryl si rukama \u00fasta v \u00fadivu. Zni\u010dehonic jsem m\u011bl pocit, jako by snad nikdy nebyl u n\u00e1s doma. Ten byt byl velk\u00fd, ale oproti Henryho vile byl naprosto nic.<\/div>\n

„No, p\u00e1nov\u00e9, nech\u00e1m v\u00e1s, abyste si to tu pro\u0161li sami,“ usm\u00e1la se vl\u00eddn\u011b star\u0161\u00ed pan\u00ed z realitn\u00ed kancel\u00e1\u0159e a poodstoupila do b\u00fdval\u00e9 kuchyn\u011b (jak n\u00e1m sama p\u0159ed chv\u00edl\u00ed \u0159ekla). Na nic jsem ne\u010dekal, popadl Billa za ruku a t\u00e1hl ho bytem.<\/p>\n

Byl to jeden z takov\u00fdch t\u011bch byt\u016f na dv\u011b poschod\u00ed. Vyt\u00e1hl jsem ho po schodech nahoru a zastavili jsme a\u017e v m\u00edstnosti prosv\u011btlen\u00e9 sluncem. Jednu st\u011bnu m\u011bla celou prosklenou a sk\u00fdtala ohromuj\u00edc\u00ed v\u00fdhled do centra m\u011bsta. Cudn\u011b jsem pustil Billovu ruku a stoupl si k prosklen\u00e9 st\u011bn\u011b. V\u00fdhled m\u011b fascinoval a v duchu jsem si na sv\u00e9m seznamu byt\u016f ud\u011blal u tohohle velkou zelenou fajfku.<\/p>\n

„Tohle by mohla b\u00fdt moc p\u011bkn\u00e1 lo\u017enice,“ zamumlal Bill. „Cht\u011blo by to ty kachli\u010dky vym\u011bnit za plovouc\u00ed podlahu, a ty \u017elut\u00e9 st\u011bny by to cht\u011blo p\u0159et\u0159\u00edt na b\u00edlo s t\u00edm, \u017ee jedna z nich by se hodila do \u010dervena. Ano, tenhle pokoj pot\u0159ebuje tepl\u00e9 barvy, aby v\u00fdhled dostate\u010dn\u011b vynikl,“ rozpov\u00eddal se z ni\u010deho nic a ani si nev\u0161iml, \u017ee jsem se k n\u011bmu oto\u010dil a z\u00edr\u00e1m na n\u011bj s otev\u0159enou pusou.<\/div>\n

„Nejhez\u010d\u00ed st\u011bna, kter\u00e1 by se dala nat\u0159\u00edt na \u010derveno, je ta vpravo od t\u011bch oken. Lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee tam by sm\u011b\u0159ovalo i \u010delo postele. Postel mus\u00ed b\u00fdt do prostoru, jinak by pokoj p\u016fsobil p\u0159\u00edli\u0161 st\u00edsn\u011bn\u00fdm dojmem, tedy pokud bys cht\u011bl leti\u0161t\u011b,“ pokra\u010doval d\u00e1l ve sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce a v o\u010d\u00edch mu poskakovaly neposedn\u00e9 jisk\u0159i\u010dky. Na\u0161el jsem dal\u0161\u00ed z d\u016fvod\u016f, pro\u010d z mnoha byt\u016f vybrat pr\u00e1v\u011b tenhle.<\/p>\n

„A kdy\u017e o tom tak hezky mluv\u00ed\u0161, necht\u011bl bys tu se mnou bydlet?“ Vyu\u017eil jsem pauzy, kterou si Bill dal, aby se mohl nadechnout. Jsem si zcela jist\u00fd, \u017ee kdybych se nezeptal hned, p\u0159e\u0161la by m\u011b odvaha a Bill by nav\u00edc dal\u0161\u00edch hodin nezav\u0159el pusu.<\/div>\n

„Co\u017ee?“ Zeptal se a j\u00e1 musel sklopit zrak p\u0159ed jeho zasko\u010den\u00fdm up\u0159en\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jsi mi rozum\u011bl,“ odv\u011btil jsem, neschopn\u00fd svoji ot\u00e1zku pokl\u00e1dat dvakr\u00e1t.<\/div>\n
„A… to jsi myslel v\u00e1\u017en\u011b?“ zeptal se znovu a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se ke mn\u011b. Nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku a ukazov\u00e1\u010dkem mi pozvedl bradu, aby m\u011b donutil d\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed. P\u0159ik\u00fdvl jsem a znovu se sna\u017eil sklonit pohled, ale on moji tv\u00e1\u0159 uv\u011bznil ve sv\u00fdch dlan\u00edch.<\/div>\n
„R\u00e1d,“ za\u0161eptal t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e p\u0159itiskl sv\u00e9 rty k m\u00fdm. Kdy\u017e se odt\u00e1hl, naskytla se mi mo\u017enost pohledu na jeho zamra\u010den\u00fd obli\u010dej. Okam\u017eit\u011b jsem se za\u010dal d\u011bsit, \u017ee jsem n\u011bco pod\u011blal, ani\u017e bych si to uv\u011bdomil.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“ zeptal jsem se vyjeven\u011b, zat\u00edmco Bill zkoumal n\u011bco za m\u00fdm ramenem.<\/div>\n
„Ano!“ vykv\u00edkl. „Pokud m\u00e1 pokoj p\u016fsobit dostate\u010dn\u011b prostorn\u00fdm dojmem, co\u017e z v\u00fdhledu doslova sv\u00e1d\u00ed, nesm\u00ed tu b\u00fdt sk\u0159\u00edn\u011b,“ zamru\u010del a j\u00e1 se rozesm\u00e1l \u00falevou. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee r\u00e1na, kdy\u017e mi spadl ten obrovsk\u00fd balvan ze srdce, musela b\u00fdt sly\u0161et a\u017e dole u realitn\u00ed makl\u00e9\u0159ky.<\/p>\n

*<\/p>\n

„Po\u0159\u00e1d tak n\u011bjak nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee chce\u0161, abych s tebou bydlel,“ zamumlal Bill, kdy\u017e jsme se rozlou\u010dili s makl\u00e9\u0159kou a vydali se na bezc\u00edlnou proch\u00e1zku do centra m\u011bsta. Usm\u00e1l jsem se do padaj\u00edc\u00ed tmy a pevn\u011b stiskl jeho ruku, je\u017e spo\u010d\u00edvala v m\u00e9 dlani od chv\u00edle, kdy se rozhodl moji nab\u00eddku p\u0159ijmout.<\/p>\n

Str\u00e1vili jsme prohl\u00eddkou bytu n\u011bkolik hodin, b\u011bhem kter\u00fdch si Bill dok\u00e1zal p\u0159esn\u011b napl\u00e1novat, kde co bude a jakou to bude m\u00edt barvu. Po pravd\u011b, hlavn\u011b d\u00edky tomuhle jsem se radoval, \u017ee byt nebudu m\u00edt na starost s\u00e1m… Ve sm\u011bru vybavov\u00e1n\u00ed \u010dehokoliv jsem naprosto nepou\u017eiteln\u00fd a byla by \u0161koda kazit tak kr\u00e1sn\u00e9 prostory m\u00fdm (ne)talentem.<\/p>\n

„…Samoz\u0159ejm\u011b na ve\u0161ker\u00e9 v\u00fddaje hodl\u00e1m p\u0159isp\u00edvat,“ mumlal d\u00e1l Bill. U\u017e p\u0159ed hodnou chv\u00edli jsem p\u0159estal z\u00e1plavu jeho slov vn\u00edmat, ale zm\u00ednka o v\u00fddaj\u00edch m\u011b vt\u00e1hla zp\u011bt do reality.<\/div>\n

„O to se v\u016fbec nestarej. Ve\u0161ker\u00e9 v\u00fddaje bude platit Henry. Ten byt, se zaji\u0161t\u011bn\u00edm placen\u00ed v\u0161ech v\u00fddaj\u016f stahuj\u00edc\u00edch se k jeho vlastnictv\u00ed, jsem dostal k narozenin\u00e1m.“<\/div>\n
„Ale to je nef\u00e9r… Budu si p\u0159ipadat jako vt\u011brka,“ zaf\u0148ukal Bill.<\/div>\n
„No tak! Bille, j\u00e1…“ zastavil jsem a nato\u010dil si ho \u010delem k sob\u011b. „Tak n\u011bjak c\u00edt\u00edm pot\u0159ebu t\u011b chr\u00e1nit, i kdy\u017e je mi jasn\u00e9, \u017ee mi te\u010f odsekne\u0161, \u017ee jsi dosp\u011bl\u00fd a nikoho za zadkem nepot\u0159ebuje\u0161, ale tak to prost\u011b je. Chci, abys \u017eil spokojen\u00fd \u017eivot a chci, abys ho \u017eil se mnou. Tak\u017ee se, pros\u00edm t\u011b, vyka\u0161li na v\u00fddaje a bu\u010f \u0161\u0165astn\u00fd… Alespo\u0148 kv\u016fli mn\u011b.“<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie I kdy\u017e si mysl\u00ed\u0161, \u017ee n\u011bkoho zn\u00e1\u0161, osud ti v\u017edy dok\u00e1\u017ee, jak stra\u0161n\u011b se v takov\u00e9 v\u011bci m\u016f\u017ee\u0161 zm\u00fdlit. „Tak co m\u00e1\u0161 dneska v pl\u00e1nu?“ vytrhl m\u011b ze zamy\u0161len\u00ed Bill. Vzhl\u00e9dl jsem od n\u00e1dob\u00ed, kter\u00e9 jsem skl\u00edzel do sk\u0159\u00edn\u011bk. Bill<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[455],"tags":[],"class_list":["post-7679","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-poulicni-stene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7679","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7679"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7679\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7679"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7679"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7679"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}