{"id":7703,"date":"2011-10-04T17:00:00","date_gmt":"2011-10-04T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7683"},"modified":"2011-10-04T17:00:00","modified_gmt":"2011-10-04T16:00:00","slug":"die-in-fire","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/04\/die-in-fire\/","title":{"rendered":"Die in Fire"},"content":{"rendered":"
autor: Mykerina<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Ach. Jak je to dlouho, Tome? Jak? J\u00e1 nev\u00edm\u2026 pamatuji si jen, \u017ee jsem m\u011bl autonehodu a byl n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f v k\u00f3matu. Kdy\u017e jsem se probudil, byl jsem zmaten\u00fd. Tak stra\u0161n\u011b zmaten\u00fd. Nev\u011bd\u011bl jsem, kdo jsem, nev\u011bd\u011bl jsem, kdo jsi ty, kdo jsou kluci z kapely. P\u0159i\u0161el jsi ke mn\u011b. Kr\u00e1sn\u011b ses na m\u011b usm\u00e1l, slzy radosti v o\u010d\u00edch, \u017ee jsem se probral. A pak p\u0159i\u0161la ta kr\u00e1sn\u00e1 v\u011bta: „Mil\u00e1\u010dku, kone\u010dn\u011b jsi vzh\u016fru!“ vykulil jsem na tebe o\u010di, ale tys m\u011b chytil za ruku, propletl na\u0161e prsty a vtiskl mi polibek. To, \u017ee jsem byl zmaten\u00fd, ti bylo jedno. Prost\u011b jsem se probral a tys byl nad\u0161en\u00fd. Kdybych v\u011bd\u011bl, co bude n\u00e1sledovat, nikdy bych se dobrovoln\u011b neprobudil. Ne po tom, co jsem zjistil, jak\u00fd jsi hajzl! ACH bo\u017ee! Jak jsem byl hloup\u00fd! Naivn\u00ed! D\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd! Ne! U\u017e nikdy. Tak moc t\u011b nen\u00e1vid\u00edm!<\/p>\n

Zeza\u010d\u00e1tku jsi byl mil\u00fd, citliv\u00fd. St\u00e1le jsi m\u011b obskakoval, vypr\u00e1v\u011bl mi historky, byl jsi tak pozorn\u00fd, \u017ee jsem se c\u00edtil nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b. Jen\u017ee\u2026 ka\u017ed\u00e1 poh\u00e1dka mus\u00ed m\u00edt konec a ten p\u0159i\u0161el z\u00e1hy. Tvoje citlivost zmizela. Jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku jsi m\u011b po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch p\u0159estal obskakovat a za\u010dal nal\u00e9hat. Tvrdil jsi, \u017ee sex je mezi n\u00e1mi pravideln\u00fd, cht\u011bn\u00fd z obou stran. \u017de j\u00e1 jsem ten, kter\u00fd v\u017edycky p\u0159i\u0161el jako prvn\u00ed. Ten, kter\u00fd se nech\u00e1val o\u0161uk\u00e1vat. Brr. Je\u0161t\u011b te\u010f m\u011b mraz\u00ed. Tich\u00fd hl\u00e1sek v z\u00e1kout\u00ed m\u00e9 mysli mi na\u0161ept\u00e1val. Ti\u0161e, ale p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b. N\u011bjakou dobu jsem se ho sna\u017eil ignorovat, ale byl st\u00e1le intenzivn\u011bj\u0161\u00ed a nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed. Nech\u00e1pal jsem, pro\u010d. V\u011b\u0159il jsem ti! A tys m\u011b zklamal. Donutil jsi m\u011b! Donutil, abych se ti oddal proti sv\u00e9 v\u016fli.<\/div>\n

\n
\n<\/div>\n
********Flashback*********<\/div>\n
<\/p>\n

„Bille\u2026 no tak ned\u011blej sc\u00e9ny,“ proto\u010d\u00ed\u0161 o\u010di. Jen t\u011b sleduju a couv\u00e1m.<\/em><\/div>\n

„Nem\u016f\u017eeme to nechat\u2026 na jindy? Nejsem p\u0159ipraven\u00fd, opravdu,“ polknu nerv\u00f3zn\u011b. P\u0159ijde\u0161 ke mn\u011b a p\u0159it\u00e1hne\u0161 m\u011b t\u011bsn\u011b na t\u011blo. Ztuhnu.<\/em><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148, Bille, tohle u\u017e jsme \u0159e\u0161ili. Spali jsme spolu! Nikde nevid\u00edm probl\u00e9m!“ vr\u010d\u00ed\u0161 vztekle. Rychle d\u00fdch\u00e1m. J\u00e1 nechci! Nechci!<\/em><\/div>\n
„Tome, pus\u0165,“ vydechnu. Ud\u011bl\u00e1\u0161 p\u0159esn\u011b opak. Hod\u00ed\u0161 m\u011b na postel a sv\u00fdm svalnat\u00fdm t\u011blem m\u011b zalehne\u0161. Sna\u017e\u00edm se ti br\u00e1nit, ale jsi a\u017e moc siln\u00fd. V\u016fbec se nesta\u010d\u00edm rozhl\u00eddnout, a u\u017e pod tebou le\u017e\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Uklidni se, l\u00e1sko, jsem nejlep\u0161\u00ed,“ usm\u00edv\u00e1\u0161 se. V\u016fbec ti nedoch\u00e1z\u00ed, \u017ee jsem k\u0159e\u010dovit\u00fd, \u017ee to nechci. Tisknu ti nehty do ramen.<\/em><\/div>\n
„Tome! Tome, dost!“ cuk\u00e1m se.
„Bille! Kurva, klidni se!“ vy\u0161t\u011bkne\u0161 a d\u00e1\u0161 mi facku. Poc\u00edt\u00edm p\u00e1len\u00ed, jak to \u0161t\u00edplo. Do o\u010d\u00ed se mi nahrnou slzy.<\/em><\/div>\n
„Ttttomi…“ vzlyknu.<\/em><\/div>\n
„NE\u2026 ne\u2026 chci t\u011b!“ vztek\u00e1 se a stahuje si v\u011bci.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
*********konec flashbacku********<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n

Pamatuju si bolest, jak jsi do m\u011b poprv\u00e9 vniknul. Pamatuji si slzy, kter\u00e9 sm\u00e1\u010dely m\u016fj obli\u010dej. Pamatuji si prosby, kter\u00e9 jsem ti\u0161e k\u0148u\u010del do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Kdy\u017e jsi se mnou skon\u010dil, \u0161el sis zap\u00e1lit cigaretu, jako by se nic nestalo. Jako by to bylo b\u011b\u017en\u00e9. Po tv\u00e9m n\u00e1vratu sis m\u011b vzal znovu. Tentokr\u00e1t to bolelo je\u0161t\u011b v\u00edce, proto\u017ee moje srdce bylo zlomeno. Byl jsem tvoje d\u011bvka. Nic v\u00edc. Tak moc t\u011b te\u010f nen\u00e1vid\u00edm!<\/p>\n

N\u011bjakou dobu jsem to sn\u00e1\u0161el. St\u00e1le jsem doufal, \u017ee se zm\u011bn\u00ed\u0161. \u017de ke mn\u011b bude\u0161 znovu hodn\u00fd, jako kdy\u017e jsem se probral. Ne. Dne\u0161kem skon\u010d\u00ed moje tr\u00e1pen\u00ed. M\u00e1 du\u0161e dostane uspokojen\u00ed. Srdce se uklidn\u00ed, ale nezahoj\u00ed. V\u00ed\u0161, co je nejhor\u0161\u00ed, Tome? Lhal jsi mi. Lhal jsi mi p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. Nikdy, nikdy jsme spolu nechodili. Vyu\u017eil jsi p\u0159\u00edle\u017eitosti, \u017ee jsem zapomn\u011bl. \u017de jsem ti bezmezn\u011b slep\u011b v\u011b\u0159il. Ale s t\u00edm je konec. Po\u0161lapal jsi moji \u010distou du\u0161i. Te\u010f p\u0159ekypuje nen\u00e1vist\u00ed a touhou po pomst\u011b. Po tv\u00e9 smrti. Po tv\u00e9 hork\u00e9 krvi. Chce vid\u011bt tv\u00e9 o\u010di pln\u00e9 slz. Sly\u0161et tv\u00e9 prosby o odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Prosby o \u017eivot. Le\u017e\u00ed\u0161 tady sv\u00e1zan\u00fd. Zat\u00edm v bezv\u011bdom\u00ed, ale to brzy skon\u010d\u00ed. Stejn\u011b jako tv\u016fj \u017eivot.<\/p>\n

„Prober se!“ syknu a poliju t\u011b ledovou vodou. Tv\u00e9 o\u010di se okam\u017eit\u011b roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed \u0161okem.<\/div>\n

„Kde\u2026 Bille! Co to m\u00e1 znamenat?!“ zvy\u0161uje\u0161 na m\u011b hlas? Na m\u011b? U\u0161kl\u00edbnu se.<\/div>\n
„Co by. Je \u010das na moji pomstu, l\u00e1sko,“ posledn\u00ed slovo vyplivnu s nen\u00e1vist\u00ed. Vykul\u00ed\u0161 na m\u011b o\u010di. Zacuk\u00e1\u0161 pouty, ale ty jen zachrast\u00ed. Nem\u00e1\u0161 \u0161anci se z toho dostat. Pod tebou je hromada d\u0159eva.
„Bille! P\u0159esta\u0148 si d\u011blat prdel, ty mrcho mal\u00e1,“ prsk\u00e1\u0161. Divoce pohod\u00edm vlasy.<\/div>\n
„Tob\u011b to o\u010dividn\u011b nedoch\u00e1z\u00ed.“ Odfrknu si a vezmu do ruky kanystr s benz\u00ednem. Vyjekne\u0161 a za\u010dne\u0161 se cukat. „Copak, Tome, l\u00e1sko moje, boj\u00ed\u0161 se?“ u\u0161kl\u00edbnu se. Otev\u0159u v\u00ed\u010dko a nasaji pach l\u00e1tky, kter\u00e1 mi pom\u016f\u017ee k tv\u00e9 smrti. K tv\u00e9 cest\u011b na onen sv\u011bt.<\/div>\n
„Bbbbille. Nebl\u00e1zni. Dob\u0159e\u2026 fajn, omlouv\u00e1m se, ano?“ kokt\u00e1\u0161 a cuk\u00e1\u0161 sebou. Zakrout\u00edm hlavou a vydechnu. Ted se boj\u00ed\u0161. Pach strachu je c\u00edtit velmi intenzivn\u011b. Ud\u011bl\u00e1m k tob\u011b n\u011bkolik krok\u016f a l\u00e1tku na tebe za\u010dnu l\u00edt.<\/p>\n

„Bille! BILLE!“ tvoje hlasivky maj\u00ed velk\u00fd rozsah. Tv\u016fj hlas je n\u00e1dhern\u00fd. Tak sv\u016fdn\u00fd, chraplav\u00fd a te\u010f maxim\u00e1ln\u011b vyd\u011b\u0161en\u00fd. Zasm\u011bju se.<\/div>\n

„Ne, Tome, m\u00e1m toho dost.“ Ud\u011bl\u00e1m p\u00e1r krok\u016f zp\u011bt a najdu z\u00e1palky. \u0160krtnu. Ohe\u0148 zap\u00e1l\u00ed knot sv\u00ed\u010dky, kterou pevn\u011b sv\u00edr\u00e1m. K\u0148u\u010d\u00ed\u0161, pros\u00ed\u0161. Vid\u00edm v tv\u00fdch o\u010d\u00edch strach. Je v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e m\u016fj, kdy\u017e jsi m\u011b zn\u00e1sil\u0148oval. Je to strach ze smrti.<\/div>\n
„V\u011b\u0159il jsem ti, Tome, zklamal jsi m\u011b. Po\u0161lapal jsi v\u0161echno, co jsem k tob\u011b kdy c\u00edtil. Od d\u016fv\u011bry a\u017e po l\u00e1sku. Zni\u010dil jsi m\u011b.“ Do o\u010d\u00ed se mi tla\u010d\u00ed slzy. Divoce zakrout\u00edm hlavou. Nebudu bre\u010det. „Sbohem, Tome,“ vydechnu a sv\u00ed\u010dku hod\u00edm. Ohe\u0148 okam\u017eit\u011b vzplane. Plaz\u00ed se k tv\u00fdm noh\u00e1m.<\/div>\n
„Bille\u2026 l\u00e1sko… pros\u00edm…“ te\u010f u\u017e se nebr\u00e1n\u00ed\u0161 slz\u00e1m. Te\u010dou ti po tv\u00e1\u0159\u00edch. Cel\u00e9 tv\u00e9 t\u011blo sebou \u0161kube, jak se sna\u017e\u00ed\u0161 osvobodit. C\u00edt\u00edm z\u00e1pach p\u00e1len\u00e9 l\u00e1tky, gumy z tv\u00fdch tenisek. Te\u010f u\u017e k\u0159i\u010d\u00ed\u0161. Je to slast sly\u0161et tv\u016fj zoufal\u00fd hlas. Kouk\u00e1m ti do o\u010d\u00ed, plameny obl\u00e9zaj\u00ed tv\u00e1 stehna. Je c\u00edtit \u0161kva\u0159\u00edc\u00ed se k\u016f\u017ee a maso.<\/div>\n
„Brzo to skon\u010d\u00ed, l\u00e1sko,“ usm\u011bju se na tebe. Chytnou ti dredy. Hysterick\u00fd k\u0159ik utich\u00e1v\u00e1, jak upad\u00e1v\u00e1\u0161 do mdlob z nesnesiteln\u00e9 bolesti. Je konec. M\u00e9 du\u0161i i srdci se ulevilo. Te\u010f mohu odej\u00edt i j\u00e1. Nat\u00e1hnu dla\u0148 ke sklenici, ve kter\u00e9 je moje vysvobozen\u00ed. Sednu si do k\u0159esla. Na jeden lok vypiji jed a stisknu v\u00ed\u010dka pod n\u00e1porem bolesti, jak se mi krout\u00ed \u017ealudek. Svaly cukaj\u00ed, dost\u00e1vaj\u00ed k\u0159e\u010de. Nem\u016f\u017eu d\u00fdchat. Pl\u00edce nemaj\u00ed vzduch. Naposledy kouknu na tv\u00e9 ho\u0159\u00edc\u00ed t\u011blo a vydechnu naposledy. Uvid\u00edme se v pekle, Tome.<\/p>\n

autor: Mykerina<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mykerina Ach. Jak je to dlouho, Tome? Jak? J\u00e1 nev\u00edm\u2026 pamatuji si jen, \u017ee jsem m\u011bl autonehodu a byl n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f v k\u00f3matu. Kdy\u017e jsem se probudil, byl jsem zmaten\u00fd. Tak stra\u0161n\u011b zmaten\u00fd. Nev\u011bd\u011bl jsem, kdo jsem, nev\u011bd\u011bl jsem, kdo jsi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7703","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7703","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7703"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7703\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7703"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7703"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7703"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}