{"id":7714,"date":"2011-10-02T18:30:00","date_gmt":"2011-10-02T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7694"},"modified":"2026-03-01T15:48:51","modified_gmt":"2026-03-01T14:48:51","slug":"a-broken-hallelujah-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/10\/02\/a-broken-hallelujah-16\/","title":{"rendered":"A Broken Hallelujah 16."},"content":{"rendered":"
autor: Little Muse & Majestrix<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
\n

Odst\u00edny h\u0159\u00edchu<\/strong><\/p>\n

Tom se nikdy v \u017eivot\u011b neb\u00e1l pod\u00edvat sluhovi do o\u010d\u00ed. A\u017e te\u010f.<\/p>\n<\/div>\n

Andreas ho sledoval p\u0159imra\u017een\u00fd k zemi a Tom se nedok\u00e1zal pohnout. Kdyby se pohnul, Andreas by mohl tak\u00e9, a pak co? St\u00e1t bylo bezpe\u010dn\u00e9. Z\u016fstat st\u00e1t, pak Tom mo\u017en\u00e1 nebude nucen vzpomenout si.<\/div>\n
\n

Ale oble\u010den\u00ed st\u00e1le viselo Andreasovi na ruce, jeho prsty dr\u017eely l\u00e1tku, a\u017e m\u011bl b\u00edl\u00e9 klouby, a Tom nedok\u00e1zal odtrhnout pohled, pohnout se nebo ne; nevid\u011bl tu \u010dervenou skvrnu, ale Bill\u016fv vyd\u011b\u0161en\u00fd obli\u010dej, kter\u00fd byl z\u0159eteln\u011bj\u0161\u00ed s ka\u017edou dal\u0161\u00ed sekundou.<\/p>\n

Andreas lehce l\u00e1tku zvedl, skoro s n\u00ed m\u00e1vnul Tomov\u00fdm sm\u011brem.<\/p>\n<\/div>\n

„Tohle vysv\u011btl\u00edte,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
A to zvedlo Tom\u016fv pohled, v o\u010d\u00edch m\u011bl tvrd\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Nezapom\u00ednej na sv\u00e9 m\u00edsto,“ op\u00e1\u010dil.<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u00e1m zapom\u00ednat na sv\u00e9<\/em> m\u00edsto?“ zavr\u010del Andreas, oto\u010dil se k Tomovi a ud\u011blal krok jeho sm\u011brem. „Je snad na va\u0161em<\/em> m\u00edst\u011b, abyste ubli\u017eoval man\u017eelovi?“<\/div>\n
Tom sly\u0161el dvojsmysl, ale nedok\u00e1zal \u0159\u00edct, \u017ee by se dok\u00e1zal zastavit, kdyby m\u011bl \u010das.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 trochu rychl\u00e9 z\u00e1v\u011bry,“ odsekl. „\u0158ekni mi, kde je, a j\u00e1 se ho na tohle s\u00e1m zept\u00e1m.“ Vyrval oble\u010den\u00ed ze sluhova sev\u0159en\u00ed, ale Andreas dr\u017eel pevn\u011b, cuknul s n\u00edm zp\u00e1tky k sob\u011b.<\/div>\n
„Ani se k n\u011bmu nep\u0159ibli\u017eujte,“ nal\u00e9hal, i kdy\u017e Tom u\u017e nejsp\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bl, kde Bill je, kdy\u017e byl v tomhle stavu, a v\u011bd\u011bl, \u017ee ho Tom r\u00e1no cht\u011bl vid\u011bt.<\/div>\n
„U sebe doma si budu d\u011blat, co chci, a ty si bude\u0161 pamatovat, kolik tv\u00e9 budoucnosti z\u00e1le\u017e\u00ed na m\u00e9m rozhodnut\u00ed.“<\/div>\n
„Nebudu se podrobovat va\u0161\u00ed tyranii, stejn\u011b tak, jak si jsem jist\u00fd, \u017ee jste se pokusil zlomit Billa,“ odsekl Andreas a couvl. „U\u017e mu neubl\u00ed\u017e\u00edte.“<\/div>\n
„Ty krodale<\/em>, j\u00e1 se mu nesna\u017e\u00edm ubl\u00ed\u017eit! Pot\u0159ebuju zjistit, co se stalo a-„<\/div>\n
„Co si mysl\u00edte, \u017ee se stalo, m\u016fj Pane?“ zdvo\u0159ilostn\u00ed osloven\u00ed bylo pln\u00e9 opovr\u017een\u00ed, a Tomova zlost dos\u00e1hla dal\u0161\u00edho stupn\u011b.<\/div>\n
„Za svoje chov\u00e1n\u00ed bude\u0161 potrest\u00e1n, a vytah\u00e1n za ucho tak, \u017ee t\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd D\u016fm, ani Madleem, nebude schopn\u00fd p\u0159ijmout zp\u00e1tky.“ Tom cht\u011bl pomoc\u00ed magie sebrat Andreasovi l\u00e1tku, ale sluha okolo sebe ud\u011blal kryt, a tak se magie vr\u00e1tila proti Tomovi. „Ty se opova\u017euje\u0161-„<\/div>\n
\n
\n

Andreas opustil kryt a oble\u010den\u00ed, a Tom sledoval, jak se sneslo k zemi, Andreas ud\u011blal krok dop\u0159edu a dotkl se jeho hrudn\u00edku. Srdce se mu kr\u00e1tce zastavilo a Tom padl na kolena, lapal po dechu. Blon\u010f\u00e1k p\u0159ed n\u00edm st\u00e1l, t\u00f3n hlasu a jeho postoj chladn\u00fd, zat\u00edmco se Tom sna\u017eil rozpomenout, jak d\u00fdchat, dr\u017eel se za hrudn\u00edk, kdy\u017e se jeho srdce znovu probudilo.<\/p>\n<\/div>\n

„Zabil bych v\u00e1s, p\u0159\u00edsah\u00e1m Boh\u016fm, \u017ee ano. Ale Bill v\u00e1s miluje, opravdu v\u00e1s miluje<\/em>. A dokonce si i mysl\u00ed, \u017ee tohle v\u0161echno je jeho vina. Pohmo\u017edil jste jeho du\u0161i, a j\u00e1 jsme opravdu r\u00e1d, \u017ee je dost siln\u00fd na to, aby se nezlomil.“<\/div>\n
Tom vydechl a rozt\u0159esen\u011b se postavil. „Mohl bych t\u011b zab\u00edt.“<\/div>\n
„Tak to ud\u011blejte, a po\u0161lete Billa zp\u00e1tky k jeho otci, a\u017e ho zni\u010d\u00edte svoj\u00ed zlost\u00ed.“ Andreas zt\u011b\u017eka d\u00fdchal, obli\u010dej m\u011bl rud\u00fd z nam\u00e1hav\u00e9 magie.<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na poma\u010dkan\u00e9 oble\u010den\u00ed na zemi a ot\u0159\u00e1sl se. Co to Billovi ud\u011blal? „Mus\u00edm ho vid\u011bt.“ Za\u0161eptal.<\/div>\n
\n

„Ne.“<\/p>\n

Tom viditeln\u011b poklesl, v\u0161echna bojovnost opustila jeho t\u011blo. Nedok\u00e1zal st\u00e1t p\u0159ed prost\u00fdm sluhou a v\u011bd\u011bt, \u017ee m\u00e1 pravdu, a on ne. Ode\u0161el bez jedin\u00e9ho dal\u0161\u00edho slova, knedl\u00edk v krku se mu zv\u011bt\u0161oval, kdy\u017e slab\u00e1 vzpom\u00ednka naplnila jeho mysl. Bill, p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd Bill pod n\u00edm, bre\u010d\u00edc\u00ed a pros\u00edc\u00ed ho, aby p\u0159estal.<\/p>\n<\/div>\n

\n

On nep\u0159estal.<\/p>\n

Tom zahnul za roh p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee mu je \u0161patn\u011b, a skoro porazil konkub\u00ednu Sabrinu. Zavr\u00e1vorala a op\u0159ela se o ze\u010f, o\u010di vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e9, po\u010dkala, a\u017e se Tom narovn\u00e1 a odejde, ale knedl\u00edk v jeho krku nezmizel a skoro nedobrovoln\u011b opustil jeho t\u011blo. Zvracel a zvracel, dokud znovu nedok\u00e1zal zvednout hlavu, a Sabrina na n\u011bj z\u00edrala, hladila ho po z\u00e1dech.<\/p>\n<\/div>\n

„Pros\u00edm, dej n\u011bkomu v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
„\u017de je v\u00e1m \u0161patn\u011b, m\u016fj Pane?“ zeptala se rychle.<\/div>\n
\n

„Ne, aby tohle uklidil. J\u00e1 p\u016fjdu k sob\u011b do pokoj\u016f.“ Sabrina p\u0159ik\u00fdvla a poklonila se, kdy\u017e kolem n\u00ed Tom pro\u0161el, pokra\u010doval k sob\u011b. \u0158ekne o tom Lordu Jorgovi; Lord Tom vypadal bled\u011b a mnohem h\u016f\u0159 ne\u017e p\u0159ed zvracen\u00edm.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Poklid v trahd lah<\/em> byl poprv\u00e9 dusn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n

Dokonce ani po Bushidov\u011b smrti nem\u011bl Bill pocit, \u017ee se mu to tu tak vysm\u00edv\u00e1. Sed\u011bl, bez pohybu p\u0159ed olt\u00e1\u0159em, d\u00edval se na symbol Zila. Modlil se ke Ka’va, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee to, pro co by se m\u011bl modlit, je odpu\u0161t\u011bn\u00ed a ne s\u00edla.<\/div>\n
\n

Nejsp\u00ed\u0161 jeho snaha nebyla dostate\u010dn\u00e1 a Zil byl s n\u00edm st\u00e1le nespokojen\u00fd. Nejsp\u00ed\u0161 d\u011blal n\u011bco \u0161patn\u011b.
\nNeopustil snad dostate\u010dn\u011b od Anise? M\u011bl pocit, \u017ee ano; alespo\u0148 jak nejv\u00edc mohl. Neuk\u00e1zal snad plnou hloubku sv\u00e9 l\u00edtosti v\u016f\u010di man\u017eelovi? Up\u0159\u00edmn\u011b u\u017e opravdu nev\u011bd\u011bl, co v\u00edc by je\u0161t\u011b m\u011bl ud\u011blat.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 zanedb\u00e1val sv\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 povinnosti? Od sv\u00e9ho n\u00e1vratu z Kl\u00e1\u0161tera se jen sotva modlil. Bill se pod\u00edval za olt\u00e1\u0159 na p\u0159erostl\u00e9 kv\u011btiny na modlitebn\u00edm m\u00edst\u011b, modr\u00e9 r\u016f\u017ee, kter\u00e9 byly po po\u017e\u00e1ru znovu vysazen\u00e9 a za\u010d\u00ednaly se plazit ke svatyni. Bill musel d\u00e1t pry\u010d v\u011btve od ke\u0159e, aby dos\u00e1hla na rehruruldar<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n

To muselo b\u00fdt ono, rozhodl Bill se zamra\u010den\u00fdm obo\u010d\u00edm. Jeho patron si ur\u010dit\u011b nep\u0159\u00e1l, aby v\u011bnoval man\u017eelovi v\u011bt\u0161\u00ed pozornost ne\u017e Boh\u016fm. Bill pot\u0159eboval rovnov\u00e1hu.<\/div>\n
Byly Tomovy \u010diny Billovo potrest\u00e1n\u00ed, nebo pouze n\u00e1sledky toho, \u017ee \u017eil tak dlouho bez<\/em> rovnov\u00e1hy?<\/div>\n
\n

Bill necht\u011bl v\u011b\u0159it tomu prvn\u00edmu, ale Bohov\u00e9 si s jeho \u017eivotem posledn\u00edch n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pohr\u00e1vali v\u00edc, ne\u017e si kdy myslel, \u017ee by mohli. Jako kdy\u017e ho jeho otec jako mal\u00e9ho necht\u011bl rozmazlovat, bylo t\u011b\u017ek\u00e9 v\u011b\u0159it, \u017ee Bohov\u00e9 pro n\u011bj cht\u011bj\u00ed to nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e nedok\u00e1zal pochopit ani to nejjednodu\u0161\u0161\u00ed.<\/p>\n

Bill si povzdychl. Andreas se po n\u011bm ur\u010dit\u011b p\u0159ijde brzo pod\u00edvat. Bude se muset vr\u00e1tit a modlit se u mal\u00e9ho olt\u00e1\u0159e u sebe v pokoji. Ale str\u00e1v\u00ed klidn\u011b i dny modlen\u00edm, pokud bude muset.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Zd\u00e1lo se to jako jedin\u00e1 v\u011bc, nad kterou m\u011bl kontrolu.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n
\n

Tom sed\u011bl u sv\u00e9ho stolu, d\u00edval se do blba, zat\u00edmco se mu do hlavy vracely v\u0161echny v\u010derej\u0161\u00ed potla\u010den\u00e9 vzpom\u00ednky. Jak mohl\u2026 a Bill, vystra\u0161en\u00fd z jeho magie, ho odhodil pry\u010d s takov\u00fdm strachem<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n

Te\u010f u\u017e v\u011bd\u011bl pro\u010d.<\/div>\n
Tom se op\u0159el lokty o st\u016fl a zabo\u0159il si obli\u010dej do dlan\u00ed. I kdy\u017e byl na Billa rozzloben\u00fd, tohle<\/em> nikdy necht\u011bl. N\u011bjak\u00e1 \u010d\u00e1st jeho, velk\u00e1 \u010d\u00e1st, kdy\u017e k sob\u011b m\u011bl b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd, si vskutku p\u0159\u00e1la Billa potrestat, p\u0159ipomenout mu jeho m\u00edsto, aby c\u00edtil alespo\u0148 trochu bolesti, kterou Tom pro\u017e\u00edval, kdy\u017e jeho cho\u0165 \u0159ekl slovo nev\u011brn\u00fd<\/em>.<\/div>\n
Ale tohle? Tom \u0159ekl Billovi, \u017ee se nikdy nedotkl druh\u00e9ho mu\u017ee se zlost\u00ed; dokonce ani Daniela ne.<\/div>\n
\n

Cht\u011bla snad n\u011bjak\u00e1 \u010d\u00e1st jeho, aby Bill a\u017e takhle<\/em> trp\u011bl? Bylo to u\u017e p\u0159es m\u011bs\u00edc, co se mu Bill p\u0159iznal, a Tomova zloba se ani trochu nezmen\u0161ila. I kdy\u017e nebyl p\u0159ipraven Billovi odpustit, mohl b\u00fdt takhle v\u00fdbu\u0161n\u00fd?<\/p>\n

Tom zvedl pohled, kdy\u017e se dve\u0159e do jeho lo\u017enice otev\u0159ely, a jeho otec ve\u0161el, vypadal ustaran\u011b. „Tak,“ \u0159ekl t\u011b\u017ece. „Snad sis uv\u011bdomil, \u017ee tv\u00e9 Leb Ha nen\u00ed omluvou pro takov\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Mo\u017en\u00e1 dosp\u00edv\u00e1\u0161; tvoje t\u011blo nedok\u00e1\u017ee pojmout tvrdost tak jako d\u0159\u00edv.“<\/p>\n<\/div>\n

„Co\u017ee? P\u0159i\u0161els, proto\u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee mi je \u0161patn\u011b?“ byl trochu zmaten\u00fd, jak by to jeho otec mohl v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„\u017densk\u00e1 nedok\u00e1\u017ee udr\u017eet jazyk za zuby. Dnes za mnou p\u0159i\u0161la Sabrina, a \u0159\u00edkala, jak se ti ud\u011blalo \u0161patn\u011b ve V\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddle. Je to pravda, synu?“<\/div>\n
Tom zav\u0159el o\u010di a vydechl. „\u0160patn\u011b ano, ale ne tak, jak si m\u016f\u017ee\u0161 myslet.“<\/div>\n
\n

„Nemluv v h\u00e1dank\u00e1ch.“ Zavrt\u011bl Jorg hlavou a ve\u0161el d\u00e1l do m\u00edstnosti, posadil se v k\u0159esle u Tomova pracovn\u00edho stolu.<\/p>\n

Tom nev\u011bd\u011bl, jak m\u00e1 \u0159\u00edct sv\u00e9mu otci o tom, co se stalo.<\/p>\n<\/div>\n

„To Bill,“ za\u010dal, a zvedl pohled, zrovna kdy\u017e jeho otec prot\u00e1\u010del o\u010di.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme mluvit o veselej\u0161\u00edch, p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00edch v\u011bcech? Tv\u00e9 Leb Ha u\u017e takhle bylo dostate\u010dn\u011b sm\u011b\u0161n\u00e9 bez-„<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 mu ubl\u00ed\u017eil.“<\/div>\n
Jorg se na sv\u00e9ho syna oto\u010dil a zamra\u010dil se. „Jak to mysl\u00ed\u0161, ubl\u00ed\u017eil<\/em>?“<\/div>\n
Tom zoufale zavrt\u011bl hlavou, a pod\u00edval se na ruce. „J\u00e1-“ polkl a zkusil to znovu. „J\u00e1 ho zn\u00e1silnil.“<\/em><\/div>\n
Jorg p\u00e1rkr\u00e1t zmaten\u011b zamrkal, a zvedl se ze sv\u00e9ho m\u00edsta. „Co\u017ee jsi?“ nal\u00e9hal. „Cos ud\u011blal?“<\/div>\n
„Byl jsem opil\u00fd, a-„<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u011bl hlavou Jorg. „\u017d\u00e1dn\u00e9 v\u00fdmluvy. Cos ud\u011blal?“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jsem si ho vzal hrub\u00fdm zp\u016fsobem. Jeho sluha, Andreas, uk\u00e1zal mi jeho krvav\u00e9 oble\u010den\u00ed ze v\u010dera.“<\/div>\n
„Ty v\u011b\u0159\u00ed\u0161,“ procedil Jorg skrze zuby.<\/div>\n
\n

Tom sv\u011bsil hlavu, jednou rukou si promnul obli\u010dej. „J\u00e1 to v\u00edm,“ doplnil.<\/p>\n

„No, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee jste si kone\u010dn\u011b vyrovnali \u00fa\u010dty,“ odsekl hrub\u011b Jorg a Tom usykl. Nebyl p\u0159ekvapen, \u017ee si jeho otec myslel, \u017ee to ud\u011blal naschv\u00e1l. „Jak se opova\u017euje\u0161 takhle si zahr\u00e1vat s d\u016fv\u011brou sv\u00e9ho man\u017eela?“<\/p>\n<\/div>\n

„To pit\u00ed-„<\/div>\n
„Je mi jedno, jak opil\u00fd jsi byl!“ zah\u0159m\u011bl Jorg. „Nic z tv\u00e9 v\u00fdchovy by ti tohle ani nem\u011blo p\u0159iv\u00e9st na mysl, a\u0165 jsi opil\u00fd nebo ne! Jak m\u016f\u017ee\u0161 cht\u00edt, aby te\u010f dal s d\u016fv\u011brou a ochotou svoji ruku do tv\u00e9? Ze\u0161\u00edlels?<\/em>„<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee je to mo\u017en\u00e9, ano!“ rozk\u0159ikl se Tom, vysko\u010dil na nohy, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee nem\u00e1 kam j\u00edt. Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edsto v h\u00e1dce proti sv\u00e9mu otci.<\/div>\n
\n

Jorg se na n\u011bj d\u00edval s t\u00edm nejpodivn\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdrazem v obli\u010deji, ale nek\u0159i\u010del. Byl to pohled, kter\u00fdm by se Tom d\u00edval na cizince, zachv\u011bl se.
\n„Celkem dost hluboce ses zahanbil, synu,“ \u0159ekl Jorg opatrn\u011b. Zavrt\u011bl hlavou. „A nejsem to j\u00e1, kdo si zaslou\u017e\u00ed tvoje od\u010din\u011bn\u00ed.“<\/p>\n

Pak Jorg ode\u0161el, ani se na Toma nepod\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Jeho otec ho od d\u011btstv\u00ed pok\u00e1ral u\u017e hodn\u011b kr\u00e1t, ale tentokr\u00e1t to bylo z\u0159ejm\u011b poprv\u00e9, co s n\u00edm Tom souhlasil.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Michael zavrt\u011bl hlavou. „Tomu nev\u011b\u0159\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n

„\u0158\u00edk\u00e1m ti, je to pravda.“ Andreas\u016fv t\u00f3n byl hrub\u0161\u00ed, ne\u017e cht\u011bl, a v\u00fdraz v obli\u010deji jeho sahvahda<\/em> byl nesnesiteln\u00fd. „Omlouv\u00e1m se\u2026 j\u00e1\u2026“ p\u0159it\u00e1hl si Michaela bl\u00ed\u017e, a zabo\u0159il mu nos do vlas\u016f. „Jen se d\u011bs\u00edm toho, co p\u0159ijde.“<\/div>\n
Michael si op\u0159el bradu o jeho rameno a vydechl.<\/div>\n
„Nev\u00edm, co si myslet. Co jsi \u0159ekl, \u017ee se stalo\u2026 potrest\u00e1n\u00ed pro takov\u00e9 chov\u00e1n\u00ed by bylo rozd\u011blen\u00ed nebo smrt. Nechci t\u011b ztratit.“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee tam a\u017e to nezajde. Lord Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee se plete. Jeho obli\u010dej, kdy\u017e vy\u0161el z pokoje\u2026 byl zmaten\u00fd a bylo mu \u0161patn\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee v\u00ed, co tu noc ud\u011blal. Pro to nen\u00ed omluva, ale zd\u00e1l se skoro a\u017e p\u0159ekvapen\u00fd.“<\/div>\n
„Lord Tom nem\u00e1 povahu jako n\u011bkte\u0159\u00ed Lordi z Tetrapolis. Mluvil jsem s ostatn\u00edmi sluhy, kte\u0159\u00ed byli zneu\u017e\u00edv\u00e1ni nebo ml\u00e1ceni. Sluhov\u00e9 se o tom boj\u00ed mluvit, proto\u017ee by je jejich Lord mohl zab\u00edt, ne\u017e by mohli podat \u017e\u00e1dost o Soud.“ Michael objal Andrease pevn\u011bji. „Lord Tom by mi t\u011b nevzal. Jestli odejde\u0161, p\u016fjdu tak\u00e9.“<\/div>\n
„To bych od tebe nemohl cht\u00edt,“ za\u0161eptal Andreas. „Nemohl.“<\/div>\n
\n

„Nemusel bys. Ud\u011blal bych to s\u00e1m, bez ot\u00e1zek. Miluji t\u011b, ch\u00e1pe\u0161?“ odt\u00e1hl se Michael, aby ho hluboce pol\u00edbil. Andreas ho nechal, aby z n\u011bj smyl v\u0161echen stres a strach, a soust\u0159edil se na k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo, je\u017e m\u011bl v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Miluji t\u011b,“ za\u0161eptal, kdy\u017e se odt\u00e1hli. Michael se usm\u00e1l a pevn\u011b ho objal.<\/p>\n<\/div>\n

„A co Lord Bill?“<\/div>\n
„Je st\u00e1le slab\u00fd, mysl\u00edm. Sna\u017eil jsem se s n\u00edm mluvit, ale on\u2026 tam jen sed\u00ed. Vid\u00edm, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed a v\u00edm, \u017ee jeho uzav\u0159en\u00ed se do sebe nem\u016f\u017ee b\u00fdt dobr\u00e9 ani zdrav\u00e9. Ale nem\u016f\u017eu ho nutit. Nebo bych mohl zavolat jeho otci, pokud se to nezlep\u0161\u00ed, i kdy\u017e nev\u00edm, jak by mohlo.“ Andreas \u00fapln\u011b vid\u011bl, jak by na to reagoval Lord Gordon, a zachv\u011bl se.<\/div>\n
\n

Pak by D\u016fm Vave litoval.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Bill zvedl pohled, kdy\u017e se ozvalo za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, a zasekl se. Andreas ho prosil o volno, aby mohl b\u00fdt s Michaelem, nechal ho p\u0159em\u00fd\u0161let o samot\u011b p\u0159i v\u00fdchodu m\u011bs\u00edce. Zrovna se chystal j\u00edt sp\u00e1t, kdy\u017e p\u0159i\u0161lo vyru\u0161en\u00ed. Bill ustoupil, kdy\u017e \u0165uk\u00e1n\u00ed pokra\u010dovalo, a nakonec za\u010dal bezd\u011b\u010dn\u011b zt\u011b\u017eka d\u00fdchat. Z\u00e1chv\u011bv magie se ho kr\u00e1tce dotkl a on se zachv\u011bl, ale nezareagoval p\u0159ehnan\u011b.<\/p>\n

Nebyl to Tom.<\/p>\n

„D\u00e1le,“ zachrapt\u011bl a nejist\u011b si odka\u0161lal. P\u00e1n Domu otev\u0159el pomalu dve\u0159e, a pod\u00edval se na Billa se znepokojen\u00edm v o\u010d\u00edch. „Lorde Jorgu, \u010demu vd\u011b\u010d\u00edm za tu \u010dest?“ Bill nepot\u0159eboval lekci o tom, jak \u0161patn\u00e9 je jeho vychov\u00e1n\u00ed. Ne te\u010f.<\/p>\n<\/div>\n

„M\u016f\u017eeme si promluvit?“ zeptal se Lord Jorg, zastavil se p\u0159\u00edmo p\u0159ed seda\u010dkou a stolkem. Bill p\u0159ik\u00fdvl a posadil se naproti stoick\u00e9mu patriarchovi. „Bille, p\u0159i\u0161el jsem se pod\u00edvat, jak ti je.“<\/div>\n
„M\u016fj Pane, odpus\u0165te, ale pro\u010d v\u00e1s to zaj\u00edm\u00e1?“ pod\u00edval se Bill na sv\u00e9 ruce a sna\u017eil se uklidnit sv\u016fj dech. Zd\u00e1n\u00ed, \u017ee se o n\u011bj n\u011bkdo zaj\u00edm\u00e1, n\u011bkdo z Domu Vave, bylo skoro a\u017e moc ke snesen\u00ed. Tahle fra\u0161ka skon\u010dila rychle, po\u2026 po\u2026 „Rozum\u00edm, \u017ee se o m\u011b nezaj\u00edm\u00e1te, a chcete, abych byl pry\u010d nebo mrtev. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1te pravdu. Nejsem hoden va\u0161\u00ed velkorysosti.“<\/div>\n
Jorg se na Billa \u0161okovan\u011b d\u00edval, hanba rozkvetla v hloubi jeho du\u0161e. „J\u00e1\u2026 Nechci, abys byl mrtv\u00fd,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
„Pro\u010d byste to necht\u011bl?“<\/div>\n
\n

„Proto\u017ee\u2026 proto\u017ee v\u0161ichni d\u011bl\u00e1me chyby, a to, co se stalo tob\u011b, by se nikomu nem\u011blo nikdy st\u00e1t.“ Bill zvedl hlavu, vypadal vystra\u0161en\u011b a zahanben\u011b, kdy\u017e se zvedl ze \u017eidle a ode\u0161el k okn\u016fm.<\/p>\n

„M\u016fj Pane, co t\u00edm mysl\u00edte? Leb Ha \u0161lo jako po m\u00e1sle. V\u00edm, \u017ee jste v\u0161echno pozastavil, proto\u017ee jste cht\u011bl, abych se p\u0159edvedl. Tak\u00e9 rozum\u00edm, \u017ee nespl\u0148uji va\u0161e standardy. Jak bych mohl?“ dokon\u010dil zaho\u0159kle. Bill se zhluboka nadechl a nakr\u010dil ramena. „Kdy chcete, abych odjel?“<\/p>\n<\/div>\n

„Bille, nemluv\u00edm o Leb Ha, ale o tom, co n\u00e1sledovalo, kdy\u017e jsi odvedl sv\u00e9ho man\u017eela k n\u011bmu do lo\u017enice.“<\/div>\n
Bill se zarazil a promnul si podv\u011bdom\u011b ruce. „Nebyla to jeho vina,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
„Byla.“<\/div>\n
„Ne, nebyla. Byla to moje vina, a j\u00e1 za to Lorda Toma nemohu vinit. J\u00e1\u2026“ Bill zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se sebrat. „Omlouv\u00e1m se,“ dostal ze sebe, a hned na to se rozbre\u010del. „Omlouv\u00e1m se, tolik se omlouv\u00e1m, omlouv\u00e1m se, je mi to l\u00edto,“ mumlal a sesunul se k zemi. Bill nemohl p\u0159estat, nemohl se zastavit, nemohl p\u0159estat bre\u010det. Ruce se mu t\u0159\u00e1sly, za\u0165al je v p\u011bsti, aby se uklidnil, ale ruce \u0161t\u00edhl\u00e9, stejn\u011b jako ty Tomovy, ho vzaly za z\u00e1p\u011bst\u00ed a jemn\u011b mu p\u011bsti otev\u0159ely. Bill vzlykal, \u017e\u00e1dn\u00e9 slzy mu u\u017e nezbyly, a Jorg mu pomohl na nohy, p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b. Bill byl v \u0161oku, n\u011bkde v \u017ealu a strachu a zmaten\u00ed; ale tolik pot\u0159eboval lidsk\u00fd kontakt, \u017ee se ho pevn\u011b chytil a nepou\u0161t\u011bl. „Omlouv\u00e1m se,“ za\u0161eptal znovu.<\/p>\n<\/div>\n

\"\"<\/p>\n

<\/div>\n
„M\u00e9 d\u00edt\u011b, to j\u00e1<\/em> se omlouv\u00e1m. Oh, Bille,“ Jorg ho objal pevn\u011bji a vydechl.<\/div>\n
\n

Nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee hr\u00e1l v Billov\u011b zlomen\u00ed stejnou roli jako Tomovo n\u00e1sil\u00ed.<\/p>\n

autor: Little Muse & Majestrix
\n<\/strong>p\u0159eklad: LilKatie
\n<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

\n

original<\/strong><\/a><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Little Muse & Majestrix \u00a0 \u00a0 Odst\u00edny h\u0159\u00edchu Tom se nikdy v \u017eivot\u011b neb\u00e1l pod\u00edvat sluhovi do o\u010d\u00ed. A\u017e te\u010f. Andreas ho sledoval p\u0159imra\u017een\u00fd k zemi a Tom se nedok\u00e1zal pohnout. Kdyby se pohnul, Andreas by mohl tak\u00e9, a pak co?<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[434],"tags":[],"class_list":["post-7714","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-broken-hallelujah"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7714","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7714"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7714\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440802,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7714\/revisions\/79440802"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7714"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7714"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7714"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}