{"id":7746,"date":"2011-09-27T18:30:00","date_gmt":"2011-09-27T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7726"},"modified":"2011-09-27T18:30:00","modified_gmt":"2011-09-27T17:30:00","slug":"who-am-i-44","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/27\/who-am-i-44\/","title":{"rendered":"Who am I? 44."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> Najednou m\u011b probudil n\u011b\u010d\u00ed hlas. Tak nep\u0159\u00edjemn\u00fd a upi\u0161t\u011bn\u00fd. Otev\u0159el jsem pomalu o\u010di a nad sebou vid\u011bl tu \u010derven\u011b zmalovanou hubu. Martha. Nic lep\u0161\u00edho m\u011b potkat nemohlo.<\/div>\n

„No tak, Bille, prober se!“ k\u0159ikla a pl\u00e1cla m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Au\u2026 Nech m\u011b,“ brouknu rozechv\u011ble a oto\u010d\u00edm se pry\u010d od n\u00ed. I kdy\u017e bych m\u011bl b\u00fdt te\u010f r\u00e1d, \u017ee m\u011b probrala, net\u011b\u0161\u00ed m\u011b to v\u016fbec. Ur\u010dit\u011b se bude vypt\u00e1vat, co tu Tom d\u011blal, co jsme si \u0159ekli, pro\u010d jsem omdlel, \u017ee bych m\u011bl j\u00edt k l\u00e9ka\u0159i. Ah, nechci to poslouchat, te\u010f ne.<\/em> Ti\u0161e se rozpl\u00e1\u010du a obli\u010dej si schov\u00e1m do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Tady le\u017eet nem\u016f\u017ee\u0161, poj\u010f. V\u0161e mi pov\u00ed\u0161,“ \u0159ekne a pod\u00e1 mi ruku. Jej\u00ed ruku p\u0159ijmu, ale stejn\u011b protestuji.<\/div>\n
„Nech m\u011b, pot\u0159ebuju b\u00fdt s\u00e1m. Ale\u2026 ale d\u00edky,“ vydechnu. P\u0159idr\u017e\u00edm se st\u011bny, potom pultu a dotrm\u00e1c\u00edm se do kumb\u00e1lu. Posad\u00edm se tam do jednoho z mal\u00fdch nepohodln\u00fdch k\u0159esel a sna\u017e\u00edm se zpracovat to, co se stalo.<\/p>\n

On v\u00e1\u017en\u011b p\u0159i\u0161el a \u0159ekl mi, \u017ee tomu d\u00e1me \u010das, \u017ee ke mn\u011b po\u0159\u00e1d n\u011bco c\u00edt\u00ed. Plakal, tolik plakal. Kdy\u017e jsem ho vid\u011bl, nepozn\u00e1val jsem ho. Byl to n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd. Nikdy bych si to nedovolil \u0159\u00edct, ale vypadal tak hrozn\u011b.<\/p>\n

<\/em> Posed\u00e1val jsem tam snad p\u016fl hodiny. Potom p\u0159i\u0161la Martha a za\u010dal v\u00fdslech. Po\u0159\u00e1d mlela, co se mi stalo, \u017ee mi porad\u00ed a pom\u016f\u017ee. M\u011bl jsem chu\u0165 j\u00ed doopravdy v tu chv\u00edli \u0159\u00edct, co si o n\u00ed mysl\u00edm, a hlavn\u011b, aby m\u011b nechala na pokoji, ale slu\u0161n\u011b jsem ji po\u017e\u00e1dal o to, zda by m\u011b mohla nechat b\u00fdt. Nakonec tedy s pr\u016fpov\u00eddkami p\u0159ik\u00fdvla. Nak\u00e1zala mi, co m\u00e1m d\u011blat a ode\u0161la. Kone\u010dn\u011b.<\/em> S mali\u010dkou nad\u011bj\u00ed a lep\u0161\u00edm pocitem, \u017ee jsem ho vid\u011bl a mluvil s n\u00edm, jsem se odebral do skladu a \u0161el vybalovat nov\u00e9 zbo\u017e\u00ed. Po poledni se m\u011b Martha sna\u017eila dotla\u010dit ke kase, ale jasn\u011b jsem j\u00ed \u0159ekl, \u017ee tam nejdu. Po zbytek dne jsem byl jen vzadu. Formul\u00e1\u0159e jsem rad\u011bji nevypl\u0148oval. Stejn\u011b bych dnes vypsal v\u0161e \u0161patn\u011b.<\/div>\n

\n
\n

K ve\u010deru jsem se kone\u010dn\u011b sebral a \u0161el dom\u016f. Vlastn\u011b\u2026 \u0161el jsem k Tomovi do bytu vz\u00edt si v\u011bci. Cesta mi zabrala v\u00edc jak 45 minut, proto\u017ee op\u011bt nejel autobus a j\u00e1 \u0161el p\u011b\u0161ky. Tak hrozn\u011b pr\u0161elo, byl jsem cel\u00fd promo\u010den\u00fd. Kdy\u017e jsem st\u00e1l p\u0159ed dve\u0159mi jeho bytu, n\u011bkolikr\u00e1t jsem se zhluboka nadechnul a z obli\u010deje si set\u0159el p\u00e1r kapek. Zazvonil jsem a jen \u010dekal. M\u011bl jsem strach. I kdy\u017e jsem ho r\u00e1no vid\u011bl, m\u00e1m obavy, aby se mu n\u011bco nestalo. Tohle psychick\u00e9 vyp\u011bt\u00ed ned\u011bl\u00e1 dob\u0159e ani jednomu z n\u00e1s, ale na mn\u011b te\u010f nesejde.<\/em> B\u011bhem chv\u00edle se otev\u0159ely dve\u0159e a v nich st\u00e1l samoz\u0159ejm\u011b Tom.<\/div>\n

„Bille,“ vydechne udiven\u011b a prohl\u00e9dne si m\u011b. Po t\u00e9 noci a r\u00e1nu, kdy jsem sebou pra\u0161til, jsem nevypadal zrovna nejl\u00e9pe. Nav\u00edc jsem byl zmokl\u00fd jako slepice.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0161eptnu a sklop\u00edm o\u010di. C\u00edt\u00edm se trapn\u011b. „Nechci t\u011b nijak ru\u0161it. Jen\u2026 vzal bych si v\u011bci.“ \u0158\u00edk\u00e1m to tak nerad, ale nen\u00ed jin\u00e9ho v\u00fdchodiska.<\/em><\/div>\n
„Uhm\u2026 jo, tak poj\u010f,“ odstoup\u00ed ode dve\u0159\u00ed. Nerv\u00f3zn\u011b vkro\u010d\u00edm do dve\u0159\u00ed a ihned se zuju.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0161eptnu. Zav\u0159e za mnou a jen \u010dek\u00e1, co dal\u0161\u00edho ud\u011bl\u00e1m. C\u00edt\u00edm, jak se na m\u011b d\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu d\u00e1l?“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj.<\/div>\n
„B\u011b\u017e. Po\u0159\u00e1d tu bydl\u00ed\u0161,“ \u0159ekne a odejde do ob\u00fdv\u00e1ku. Jen si vezme n\u011bco ze stolu a zajde do kuchyn\u011b.<\/p>\n

Ch\u00e1pu, \u017ee m\u011b nechce vid\u011bt.<\/em> Rad\u011bji na to nic ne\u0159eknu a ti\u0161e vejdu. Zajdu do koupelny a posb\u00edr\u00e1m si jen to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Nah\u00e1z\u00edm si to do ta\u0161ky. To sam\u00e9 ud\u011bl\u00e1m v lo\u017enici, ale pak se zastav\u00edm. Rozejdu se za Tomem do kuchyn\u011b.<\/div>\n

„J\u00e1 jsem si zapomn\u011bl vz\u00edt\u2026 v\u00edce ta\u0161ek. J\u00e1\u2026 j\u00e1 to v\u0161echno asi najednou nepoberu,“ p\u00edpnu jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Jen n\u011bkam nep\u0159\u00edtomn\u011b kouk\u00e1. Kdy\u017e ale vejdu, pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Chv\u00edli mu trv\u00e1, ne\u017e si uv\u011bdom\u00ed, \u017ee jsem mu n\u011bco \u0159\u00edkal.<\/div>\n
„Aha, dob\u0159e\u2026 Tak\u2026 si to tu nech. O nic nejde. Vezmi si jedny kl\u00ed\u010de, kdybys n\u011bkdy n\u011bco pot\u0159eboval a j\u00e1 tu nebyl, aby ses sem dostal,“ \u0159ekne potichu. Sklop\u00ed hlavu a napije se vodky. Tak nerad u n\u011bj ten alkohol vid\u00edm. Bille, ml\u010d!<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju mockr\u00e1t. J\u00e1 jen nechci, aby ti to tu n\u011bjak p\u0159ek\u00e1\u017eelo\u2026 Ne, to ne. Kl\u00ed\u010de si nechej. J\u00e1 bych se v\u017edy ozval. Nebudu ti sem jen tak l\u00e9zt.“<\/div>\n
„Byl bych rad\u0161i, kdybys ty kl\u00ed\u010de m\u011bl,“ vzhl\u00e9dne a pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. V jeho pohledu bylo n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, ale te\u010f nedok\u00e1\u017eu rozeznat co.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ \u0161eptnu a ud\u011bl\u00e1m dva kroky k n\u011bmu. Na to neodpov\u00ed. Znovu jen sklon\u00ed hlavu ke skleni\u010dce. Ti\u0161e povzdechnu a hlavu sklon\u00edm taky.<\/div>\n
„D\u011bkuju za to, cos mi \u0159ekl v obchod\u011b. Ne\u010dekal jsem to,“ p\u0159izn\u00e1m. Zap\u00e1l\u00ed si cigaretu a jen s k\u00fdvnut\u00edm za\u010dne pozorovat st\u016fl. Nakonec se napije alkoholu. M\u00e1m strach cokoli \u0159\u00edct nebo ud\u011blat. Mo\u017en\u00e1 bych v\u0161emu je\u0161t\u011b p\u0159ihor\u0161il, a to te\u010f nechci.<\/div>\n
„Nebudu t\u011b ru\u0161it. U\u017e p\u016fjdu,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj, i kdy\u017e se mi odej\u00edt nechce.<\/div>\n
„Hodil bych t\u011b dom\u016f, ale\u2026“ pozvedne fla\u0161ku vodky, „\u2026u\u017e m\u00e1m p\u016flku v sob\u011b.“<\/p>\n

Jak jsem mohl tomuhle stvo\u0159en\u00ed\u010dku \u0159\u00edct v\u016fbec n\u011bco takov\u00e9ho? Po tom v\u0161em by m\u011b snad odvezl v\u00e1\u017en\u011b i dom\u016f.<\/p>\n

<\/em> „Ne, ne. S t\u00edm si nelam hlavu. A\u2026 nem\u011bl bych nic \u0159\u00edkat, nem\u011bl bych se do ni\u010deho sr\u00e1t, ale pros\u00edm\u2026 tu druhou p\u016flku u\u017e tam nechej. Pros\u00edm.“<\/div>\n

„Je to moje jedin\u00fd rozpt\u00fdlen\u00ed,“ \u0159ekne potichu. „Pr\u00e1\u0161ky, chlast a cigarety\u2026 To jedin\u00fd dok\u00e1\u017ee v\u0161echno otupit,“ po\u0161ept\u00e1 a znovu se napije. Tohle v\u0161echno je jen kv\u016fli moj\u00ed nevym\u00e1chan\u00fd hub\u011b!<\/em><\/div>\n
„Ale na jak dlouho, Tome?“ zept\u00e1m se a sednu si k n\u011bmu na bobek. „Vyka\u0161li se na tohle.“<\/div>\n
„A\u017e to p\u0159estane p\u016fsobit, za\u010dnu nanovo. Uchlast\u00e1m se k smrti. Ud\u011bl\u00e1m jen to, co si vrah jako j\u00e1 zaslou\u017e\u00ed,“ hlesne a v o\u010d\u00edch se mu za\u010dnou tvo\u0159it dal\u0161\u00ed slzy.<\/div>\n
„Ne, ne, ne. Takhle nemluv,“ vydechnu a vyhled\u00e1m jeho ruku, i kdy\u017e \u010dek\u00e1m, \u017ee ucukne. „A\u0165 se stalo cokoli. A\u0165 jsi m\u011bl jakoukoli pr\u00e1ci, jsi slu\u0161n\u00fd \u010dlov\u011bk. Nav\u00edc se srdcem na prav\u00e9m m\u00edst\u011b.“ Sakra, pro\u010d jsem mu jen tohle nedok\u00e1zal \u0159\u00edct v\u010dera? Pro\u010d je mi te\u010f zase do breku? M\u011bl jsem si v\u0161echno uv\u011bdomit d\u0159\u00edv.<\/em><\/div>\n
„Tak pro\u010d jsi to ud\u011blal?“ rozbre\u010d\u00ed se. Polo\u017e\u00ed si hlavu na st\u016fl a hlasit\u011b vzlyk\u00e1. U\u017e byl mimo.<\/div>\n
„Proto\u017ee\u2026 jsem hlup\u00e1k! Tohle je moje vina. Ty takov\u00fd nejsi! Styd\u00edm se s\u00e1m za sebe, Tome. To, co jsem v\u010dera \u0159ekl, nen\u00ed pravda. Rozum\u00ed\u0161? Nen\u00ed to tak.“ Postav\u00edm se a lehce ho chytnu za rameno.<\/p>\n

„Je to tak. Zavra\u017edil jsem plno lid\u00ed a l\u00edbilo se mi to. Poka\u017ed\u00e9 m\u011b t\u011b\u0161ilo, kdy\u017e jsem je vid\u011bl um\u00edrat a t\u00e9ct krev. Nezaslou\u017e\u00edm si \u017e\u00edt. M\u011bl bych um\u0159\u00edt. M\u011bl bych se zab\u00edt,“ pl\u00e1\u010de a schov\u00e1 si hlavu do rukou tak, \u017ee si ji s nimi p\u0159ikryje. Nev\u00edm, jak mu tohle vymluvit. Po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00edm, co mu na to ani \u0159\u00edct. On v\u00e1\u017en\u011b zab\u00edjel, ale byla to jen jeho pr\u00e1ce. On ne\u0161el a nikoho jen tak nezabil.<\/em><\/div>\n

„Ne, Tome!“ chytnu ho za jednu z rukou a stisknu mu ji. „Byla to pr\u00e1ce. Bylo to tak. Ty bys to jinak neud\u011blal. J\u00e1 t\u011b takov\u00e9ho miluju. Spoustu dal\u0161\u00edch lid\u00ed t\u011b i p\u0159es tuhle pr\u00e1ci m\u00e1 r\u00e1do.“<\/div>\n
„Nikdo m\u011b nem\u00e1 r\u00e1d. Nikoho nem\u00e1m. Robert se o m\u011b star\u00e1 jen proto, \u017ee jsem jedin\u00fd, kdo mu z\u016fstal. Rodi\u010de rad\u011bji z\u016fstali v Americe, aby se mnou nemuseli b\u00fdt. A ty jsi se mnou byl celou dobu jen proto, \u017ee ti m\u011b bylo l\u00edto.“<\/div>\n
„Tohle\u2026 u\u017e nikdy ne\u0159\u00edkej. J\u00e1 jsem s tebou proto, \u017ee t\u011b miluju. Sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“ po\u0161ept\u00e1m. Pl\u00e1\u010du. Ani to u\u017e nevn\u00edm\u00e1m. Sehnu se k n\u011bmu a podzvednu mu hlavu. Donut\u00edm ho tak se mi pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. „Miluju t\u011b. Proto s tebou jsem. Proto bez tebe nedok\u00e1\u017eu b\u00fdt. To ty\u2026 ty jsi dal m\u00e9mu \u017eivotu smysl.“ Jenom zakrout\u00ed hlavou a bezbrann\u011b pl\u00e1\u010de. Byl bezmocn\u00fd a opil\u00fd.<\/div>\n
„Tomi, pod\u00edvej se na m\u011b, pros\u00edm,“ po\u0161ept\u00e1m. Pohlad\u00edm ho n\u011bkolikr\u00e1t po hlav\u011b, jak to m\u011bl v\u017edy r\u00e1d. Po\u0159\u00e1d jenom kroutil sklon\u011bnou hlavou a hlasit\u011b plakal. Rve mi to srdce. To, jak je bezmocn\u00fd, pl\u00e1\u010de a top\u00ed se v \u017ealu. Nejrad\u0161i bych se ukamenoval.<\/em><\/div>\n
„Neplakej, pros\u00edm. Pod\u00edvej se na m\u011b, i kdy\u017e nic hezk\u00e9ho neuvid\u00ed\u0161.“ Odm\u00edtal.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ \u0159eknu o tro\u0161ku v\u00edc jasn\u011b. I kdy\u017e st\u00e1le bre\u010del, nakonec hlavu pozvedl a otev\u0159el o\u010di. Pod\u00edval jsem se do t\u011bch jeho \u010dokol\u00e1d a pohladil ho n\u011b\u017en\u011b po hlav\u011b.<\/div>\n
„Jsi smysl m\u00e9ho \u017eivota. Opravdu t\u011b bezmezn\u011b miluju. Ch\u00e1pu, \u017ee po tom, co jsem \u0159ekl, mi to nebude\u0161 opl\u00e1cet, ale chci, abys to v\u011bd\u011bl. Znovu se ti omlouv\u00e1m, i kdy\u017e v\u00edm, \u017ee to nic nevy\u0159e\u0161\u00ed. Odpus\u0165 mi to, jak jsem stra\u0161liv\u011b hloup\u00fd. Miluju t\u011b nadev\u0161echno,“ \u0161ept\u00e1m a jen ho hlad\u00edm. Chci, aby se uklidnil.<\/p>\n

„Miluju t\u011b,“ po\u0161ept\u00e1 sotva sly\u0161iteln\u011b, sp\u00ed\u0161 to odez\u00edr\u00e1m z jeho rt\u016f, a sklop\u00ed hlavu. Pro\u010d jen nem\u016f\u017eu vr\u00e1tit \u010das? Kdyby to \u0161lo, nikdy by se v\u010derej\u0161ek nestal. Nem\u016f\u017eu dovolit, abych o n\u011bj p\u0159i\u0161el. On je pro m\u011b v\u0161\u00edm.<\/em> V ten okam\u017eik m\u016fj proud slz nabere na s\u00edle. Rychle si ale slzy ot\u0159u.<\/div>\n

„J\u00e1 tebe taky a v\u017edy budu,“ pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech. „Tomi, poj\u010f si lehnout. Vysp\u00ed\u0161 se a bude to lep\u0161\u00ed. Pros\u00edm,“ \u0159eknu ti\u0161e. Nesna\u017eil se odporovat. Nev\u00edm, jestli byl zkr\u00e1tka tak mimo nebo se umoud\u0159il, ale pomalu se zvedl. Opatrn\u011b jsem ho chytil, abych ho podep\u0159el. Nechci riskovat, \u017ee se mu zato\u010d\u00ed hlava a spadne. Pomalu jsem s n\u00edm do\u0161el do lo\u017enice.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu ti, ano?“<\/div>\n
„To je dobr\u00fd,“ vyvl\u00e9kl se mi. Pomalu se plou\u017eil k posteli. Najednou se zamotal, ale dopadl u\u017e na ni.<\/div>\n
„No, to vid\u00edm, jak je to dobr\u00fd,“ brouknu a dojdu k n\u011bmu, „neboj se, nic ti neud\u011bl\u00e1m,“ upozorn\u00edm ho a svl\u00e9knu mu tri\u010dko. Jenom tak bezvl\u00e1dn\u011b rozvalen\u00fd le\u017eel na posteli, z\u00edral se slzami v o\u010d\u00edch do stropu a nechal se svl\u00e9kat. Kdy\u017e jsem mu kone\u010dn\u011b svl\u00e9knul i kalhoty, nahnul jsem se nad n\u011bj a p\u0159ikryl jej.<\/div>\n
„Tak a spinkej. R\u00e1no, a\u017e se probud\u00ed\u0161, to bude lep\u0161\u00ed. Hlavn\u011b si nezapome\u0148 vz\u00edt pr\u00e1\u0161ky,“ pohlad\u00edm ho lehce po tv\u00e1\u0159i. Ty pr\u00e1\u0161ky z du\u0161e nen\u00e1vid\u00edm, ale on je te\u010f pot\u0159ebuje.<\/em> Jsem u n\u011bj tak moc bl\u00edzko.<\/p>\n

„Rad\u0161i bych se nevzbudil,“ vydechne.<\/div>\n

„Ale no tak. V\u0161echno bude \u010dasem dobr\u00e9, uvid\u00ed\u0161. S\u00e1m jsi \u0159\u00edkal, \u017ee d\u00e1me v\u0161emu \u010das. Mo\u017en\u00e1 zjist\u00ed\u0161, \u017ee beze m\u011b bude v\u0161e lep\u0161\u00ed. Pak z tv\u00e9ho \u017eivota odejdu a bude dob\u0159e. Nebo naopak z\u016fstanu s tebou. Ale bude jednou v\u0161e dobr\u00e9, to ti slibuju. Te\u010f u\u017e spinkej. Pokud chce\u0161, donesu ti pr\u00e1\u0161ky na r\u00e1no.“ Tak t\u011b\u017ece se mi takhle mluv\u00ed. Nejen o n\u00e1s, ale sna\u017e\u00edm se ho uklidnit. P\u0159i tom m\u00e1m s\u00e1m ty nejhor\u0161\u00ed my\u0161lenky.<\/em> Jen zakroutil hlavou ze strany na stranu. Po\u0159\u00e1d se na m\u011b d\u00edval a j\u00e1 mu to op\u011btoval. Byl jsem od n\u011bj opravdu jen kous\u00ed\u010dek. Pohledem klesl k m\u00fdm rt\u016fm. Byl jsem tak stra\u0161n\u011b nerv\u00f3zn\u00ed. M\u011bl jsem je tro\u0161ku pootev\u0159en\u00e9. Jen jsem se k n\u011bmu mali\u010dko sklonil a d\u00e1l si ho prohl\u00ed\u017eel. Najednou se nadzvedl a nas\u00e1l mi spodn\u00ed ret. Zav\u0159el jsem o\u010di a nechal se t\u00edm un\u00e9st. Opatrn\u011b jsem k t\u011bm jeho rt\u016fm p\u0159itiskl sv\u00e9. Cel\u00fd jsem se rozechv\u011bl.<\/p>\n

On m\u011b\u2026 l\u00edb\u00e1. Jsem z toho mimo v\u00edc, ne\u017e kdy\u017e m\u011b pol\u00edbil poprv\u00e9.<\/em> Znovu nas\u00e1l m\u016fj ret a ti\u0161e vydechl. Vydechl jsem taky. Vpustil jsem tak do jeho rt\u016f hork\u00fd dech. Op\u0159el jsem se jednou rukou o postel, abych tro\u0161ku zabr\u00e1nil tomu chv\u011bn\u00ed a nabral rovnov\u00e1hu. Jemn\u011b a n\u011b\u017en\u011b jsem pro zm\u011bnu nas\u00e1l jeho horn\u00ed ret. To u\u017e m\u011b p\u0159ichytil za tv\u00e1\u0159 a za\u010dal m\u011b pomalu l\u00edbat. Ani na okam\u017eik jsem neotev\u0159el o\u010di. Vn\u00edmal jsem jeho polibky snad jako nikdy p\u0159edt\u00edm. Soust\u0159edil jsem se na ka\u017edi\u010dk\u00fd pohyb rt\u016f. L\u00edbal jsem ho tak n\u011b\u017en\u011b a opatrn\u011b. D\u00e1val jsem do toho v\u0161echen cit. Bylo mi \u00fapln\u011b jedno, \u017ee z n\u011bj t\u00e1hne vodka. Jen jsem m\u011bl strach, \u017ee tohle nen\u00ed zrovna to nejlep\u0161\u00ed, ale ani j\u00e1, a viditeln\u011b ani on to nevydr\u017eel. Nedok\u00e1\u017eu bez n\u011bj b\u00fdt.<\/em> Tisknul se ke mn\u011b st\u00e1le v\u00edc a jeho polibky byly ka\u017edou chvilku je\u0161t\u011b intenzivn\u011bj\u0161\u00ed a nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed. Tro\u0161ku v\u00edc jsem se k n\u011bmu sklonil, a tak jsem lehce dolehnul na pe\u0159inu, kterou byl p\u0159ikryt\u00fd. Bohu\u017eel te\u010f nem\u016f\u017eu c\u00edtit jeho t\u011blo. Tu jeho horkost.<\/p>\n

<\/em> „Mmm,“ odechnul jsem a spolupracoval s n\u00edm d\u00e1l. Opravdu jen decentn\u011b jsem se jazykem ot\u0159el o jeho spodn\u00ed ret. Chu\u0165 jeho rt\u016f je nezam\u011bniteln\u00e1. I p\u0159es tu nechutnou vodku jsou jeho rty st\u00e1le tak lahodn\u00e9 a sladk\u00e9.<\/em> V tu chv\u00edli se najednou a\u017e polekan\u011b odtrhl.<\/div>\n

„Ne, ne. J\u00e1\u2026 ne. Jsem, Bille, opil\u00fd,“ chyt\u00ed se zmaten\u011b za hlavu a p\u0159ikryje si obli\u010dej. Spla\u0161en\u011b oddechuje. Se studem v tv\u00e1\u0159i se tro\u0161ku odt\u00e1hnu.<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku, nic se ned\u011bje, ano? J\u00e1 u\u017e odejdu.“<\/div>\n
„Jo, to bude\u2026 nejlep\u0161\u00ed,“ \u0161eptne a obez\u0159etn\u011b na m\u011b kouk\u00e1. Chvilku na n\u011bj je\u0161t\u011b kouk\u00e1m. Potom ho pohlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i a sklon\u00edm se k n\u011bmu je\u0161t\u011b jednou. Jen se mu d\u00edv\u00e1m zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Tomi,“ slovo ‚Tomi‘ zd\u016frazn\u00edm. Pol\u00edb\u00edm ho na \u010delo. „Dobrou noc a d\u011bkuju ti.“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ po\u0161ept\u00e1 a sleduje, jak odch\u00e1z\u00edm. Co nejti\u0161eji mu zav\u0159u dve\u0159e. Zav\u0159u o\u010di a zhluboka se nadechnu.<\/p>\n

Ne, nezd\u00e1lo se mi to. Bo\u017ee, jeden den jsem ho nem\u011bl u sebe. Nel\u00edbal jsem jej a te\u010f? Jsem naprosto om\u00e1men\u00fd.<\/em> Vezmu si svou ta\u0161ku s v\u011bcmi, co jsem si nechal v kuchyni. Rozejdu se do chodby, obuju se a pohl\u00e9dnu na kl\u00ed\u010de. Nakonec si je vezmu. Pak opust\u00edm jeho byt, zamknu za sebou a vyd\u00e1m se k sob\u011b do bytu. Tak moc se mi od n\u011bj necht\u011blo, kdy\u017e jsem ho vid\u011bl, jak je vy\u0159\u00edzen\u00fd, opil\u00fd a unaven\u00fd. Snad se prosp\u00ed. Mus\u00edm doufat.<\/p>\n

<\/em> autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Najednou m\u011b probudil n\u011b\u010d\u00ed hlas. Tak nep\u0159\u00edjemn\u00fd a upi\u0161t\u011bn\u00fd. Otev\u0159el jsem pomalu o\u010di a nad sebou vid\u011bl tu \u010derven\u011b zmalovanou hubu. Martha. Nic lep\u0161\u00edho m\u011b potkat nemohlo. „No tak, Bille, prober se!“ k\u0159ikla a pl\u00e1cla m\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-7746","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7746","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7746"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7746\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7746"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7746"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7746"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}