{"id":7753,"date":"2011-09-26T18:00:00","date_gmt":"2011-09-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7733"},"modified":"2011-09-26T18:00:00","modified_gmt":"2011-09-26T17:00:00","slug":"bez-tebe-umru","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/26\/bez-tebe-umru\/","title":{"rendered":"Bez tebe um\u0159u"},"content":{"rendered":"
autor: Mary<\/p>\n

<\/strong> But an unexpected way
On this unexpected day
Could it mean this is where I belong<\/p>\n

<\/em> Tom pomalu kr\u00e1\u010del lidupr\u00e1zdnou ulic\u00ed, v duchu si vy\u010d\u00edtal, \u017ee nos\u00ed tak \u0161irok\u00e9 kalhoty, proto\u017ee o n\u011b v tuto chv\u00edli zakop\u00e1val, a nahlas se sm\u00e1l. Ka\u017ed\u00fdch p\u00e1r minut se\u0161el z chodn\u00edku a d\u00e1l pokra\u010doval po silnici. Nevadilo mu to, smysly m\u011bl zast\u0159en\u00e9 a vzn\u00e1\u0161el se v oparu alkoholov\u00e9ho opojen\u00ed. Opil se \u00famysln\u011b, jedin\u011b alkohol mu dok\u00e1zal p\u0159ivolat tolik pot\u0159ebn\u00e9 uklidn\u011bn\u00ed, celkov\u00e9 utlumen\u00ed organismu a \u00fat\u011bchu. Kdy\u017e byl opil\u00fd, nic ho nenutilo myslet na\u2026 n\u011bj.<\/p>\n

Necht\u011bl na n\u011bj myslet. Necht\u011bl myslet na to and\u011blsk\u00e9 \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1 ve tv\u00e1\u0159i naps\u00e1no, \u017ee tou\u017e\u00ed po l\u00e1sce, \u017ee pot\u0159ebuje, aby o n\u011bj n\u011bkdo n\u011b\u017en\u011b pe\u010doval a \u0161eptal mu do ucha, \u017ee ho m\u00e1 r\u00e1d. Necht\u011bl myslet na Billa, jen\u017ee bratr se mu dost\u00e1val pod k\u016f\u017ei ka\u017ed\u00fdm dnem v\u00edc a v\u00edc, bylo st\u00e1le t\u011b\u017e\u0161\u00ed zbavit se jeho podoby p\u0159ed sv\u00fdma o\u010dima, jeho p\u0159\u00edjemn\u00e9ho hlasu ve sv\u00fdch u\u0161\u00edch, jeho mil\u00fdch slov, kter\u00e1 mu st\u00e1le dokola b\u011b\u017eela v hlav\u011b. Nesm\u011bl ho milovat, ale nev\u011bd\u011bl, jak se toho zbavit. Nemohl dovolit, aby se Bill dostal do jeho srdce je\u0161t\u011b hloub\u011bji ne\u017e dosud, muselo sta\u010dit, \u017ee \u00fapln\u011b opanoval jeho sny a nutil Toma myslet na n\u011bj na ka\u017ed\u00e9m kroku.<\/div>\n

\n
\n

Vztekle kopl do kam\u00ednku, kter\u00fd le\u017eel p\u0159ed n\u00edm na chodn\u00edku, ten odlet\u011bl n\u011bkolik metr\u016f daleko a zmizel ve tm\u011b. Jako v nejhlub\u0161\u00edch z\u00e1kout\u00edch Tomovy du\u0161e. Tam taky nen\u00ed sv\u011btlo\u2026<\/div>\n

Vztek p\u0159e\u0161el stejn\u011b rychle, jako se objevil, Tom sv\u011bsil ramena a p\u0159itiskl si dlan\u011b k obli\u010deji. Mezi prsty se prodralo tich\u00e9 za\u0161tk\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Ani si neuv\u011bdomil, \u017ee stoj\u00ed p\u0159ede dve\u0159mi jejich domu, p\u0159ede dve\u0159mi, za kter\u00fdmi byl jeho milovan\u00fd bratr, jeho v\u0161echno. Pochopil to teprve ve chv\u00edli, kdy se t\u011b\u017ek\u00e9 dve\u0159e jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku otev\u0159ely doko\u0159\u00e1n. Ostr\u00e9 sv\u011btlo ude\u0159ilo Toma do o\u010d\u00ed a donutilo v\u0161udyp\u0159\u00edtomnou tmu couvnout a skr\u00fdt se do nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch kout\u016f ulice.<\/div>\n

Tom t\u0159epotav\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, kdy\u017e na prahu zahl\u00e9dl d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1mou postavu.<\/p>\n

There is something that I see
In the way you look at me
There’s a smile, there’s a truth in your eyes<\/p>\n

<\/em> „Tomi?“<\/div>\n

Bratr ho za ruce vt\u00e1hl do domu, pomohl mu z bundy a usadil ho na pohovku. Starostliv\u011b ho pozoroval. Tom se vyh\u00fdbal jeho up\u0159en\u00e9mu pohledu a s hlavou zabo\u0159enou v dlan\u00edch usedav\u011b plakal. C\u00edtil se, jako by n\u011bco v n\u011bm, n\u011bco hluboko v n\u011bm, um\u00edralo.<\/div>\n
Bill se posadil bl\u00ed\u017e k n\u011bmu a stiskl mu rameno.<\/p>\n

„Tome, br\u00e1\u0161ko, co jsi vyv\u00e1d\u011bl?“ Pohladil ho po vlasech a zamrkal. P\u0159i pohledu na Toma se mu do o\u010d\u00ed hrnuly slzy. Bratr v\u017edycky vypadal, \u017ee ho nic nem\u016f\u017ee doopravdy zas\u00e1hnout. Bill tomu v\u011b\u0159il. A te\u010f ho m\u011bl p\u0159ed sebou, ne\u0161\u0165astn\u00e9ho, zlomen\u00e9ho, na dn\u011b. Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat, s\u00e1m se s tou n\u00e1hlou zm\u011bnou Tomovy osobnosti nedok\u00e1zal tak rychle vyrovnat.<\/div>\n

„Co se d\u011bje, Tomi, co se ti stalo?“ \u0161eptal. N\u011b\u017en\u011b mu odt\u00e1hl ruce z obli\u010deje a t\u00e9m\u011b\u0159 drtil jeho prsty ve sv\u00fdch.<\/div>\n
Tom vzlykl a p\u0159es slzy zadrmolil: „Nem\u016f\u017eu, j\u00e1\u2026 nem\u016f\u017eu\u2026“ Sklopil o\u010di a zd\u011b\u0161en\u011b vrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
Bill si ho p\u0159it\u00e1hl na hru\u010f a pevn\u011b ho objal. Hladil ho po z\u00e1dech a do ucha mu \u0161pital uklid\u0148uj\u00edc\u00ed slova, chv\u00edlemi vtisk\u00e1val bratrovi na \u010delo lehk\u00e9 polibky. „Neplakej, zlat\u00ed\u010dko, bude to dobr\u00e9, jenom neplakej\u2026“<\/p>\n

Tom se v jeho n\u00e1ru\u010di pomalu uklid\u0148oval. Mil\u00e1 slov\u00ed\u010dka a jemn\u00e9 doteky citliv\u00fdch rukou p\u016fsobily jako balz\u00e1m na jeho bolav\u00e9 srd\u00ed\u010dko. Nechal se kol\u00e9bat, a je\u0161t\u011b v\u00edc se k bratrovi p\u0159imknul, a\u017e se b\u00e1l, \u017ee ho mus\u00ed sv\u00fdm siln\u00fdm sev\u0159en\u00edm dusit.<\/div>\n

Jestli si kdy myslel, \u017ee m\u016f\u017ee odol\u00e1vat sv\u00fdm cit\u016fm, te\u010f se to zd\u00e1lo jako n\u011bco naprosto nemo\u017en\u00e9ho, jako touha d\u00edt\u011bte, kter\u00e9 se boj\u00ed, \u017ee to, co chce, je \u0161patn\u00e9.<\/div>\n
Do nosu ho ude\u0159ila Billova sladk\u00e1 ovocn\u00e1 v\u016fn\u011b a on v\u011bd\u011bl, \u017ee je nadobro ztracen\u2026<\/p>\n

Over and over
I’m filled with emotion
Your love, it rushes through my veins<\/p>\n

<\/em> Tom st\u00e1l vedle dve\u0159\u00ed bratrova pokoje, op\u00edral se z\u00e1dy o ze\u010f a nerv\u00f3zn\u011b si skous\u00e1val spodn\u00ed ret.<\/div>\n

Bylo to pr\u00e1v\u011b den. P\u0159esn\u011b \u010dty\u0159iadvacet hodin od chv\u00edle, kdy p\u0159i\u0161el dom\u016f opil\u00fd a p\u0159\u00edmo p\u0159ed Billem vyplakal cel\u00e9 mo\u0159e slz. Uv\u011bdomil si, \u017ee to, co c\u00edt\u00ed, je p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e9, ne\u017e aby to jen tak vyprchalo a nechalo ho \u017e\u00edt stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm. Pochopil, \u017ee je to sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho sam\u00e9ho, utv\u00e1\u0159\u00ed ho to, \u017ee je toho pln\u00fd. P\u0159est\u00e1val se ovl\u00e1dat, cel\u00fdm srdcem tou\u017eil vyk\u0159i\u010det to do sv\u011bta a zoufale se up\u00ednal k tomu, \u017ee Bill ho mus\u00ed pochopit, je p\u0159ece jeho bratr\u2026<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b mu do\u0161lo, \u017ee to, co ho drt\u00ed, je l\u00e1ska, a \u017ee se o ni chce pod\u011blit. A s k\u00fdm jin\u00fdm ne\u017e s \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd mu byl ze v\u0161ech nejbli\u017e\u0161\u00ed?<\/p>\n

Pracn\u011b sb\u00edral odvahu pot\u0159ebnou k tomu, aby se bratrovi sv\u011b\u0159il. Zhluboka se nadechl a ti\u0161e zaklepal. Kdy\u017e zevnit\u0159 zaslechl hlas, kter\u00fd ho zval d\u00e1l, nejist\u011b vstoupil.<\/div>\n

P\u0159ekvapen\u011b se rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti. Bylo zhasnuto, t\u011b\u017ek\u00e9 z\u00e1v\u011bsy zata\u017een\u00e9, a kdyby na stole nebyla polo\u017een\u00e1 ho\u0159\u00edc\u00ed sv\u00ed\u010dka, byla by zde \u00fapln\u00e1 tma.<\/div>\n
„Bille\u2026“ vydechl.<\/div>\n
Po zdech tan\u010dily m\u011bkk\u00e9 st\u00edny, jak plam\u00ednek sv\u00edce mihotav\u011b pl\u00e1polal, aby zbloudil\u00fdm du\u0161\u00edm pomohl naj\u00edt spr\u00e1vnou cestu a vlil novou nad\u011bji do \u017eil t\u011bch, kte\u0159\u00ed u\u017e d\u00e1vno v\u0161echno vzdali. Jeho h\u0159ejiv\u00e9 teplo napl\u0148ovalo Toma a\u017e po kone\u010dky prst\u016f. Najednou m\u011bl pocit, \u017ee dok\u00e1\u017ee v\u0161echno na sv\u011bt\u011b, \u017ee nen\u00ed nic, co by nezvl\u00e1dl. Nic\u2026<\/div>\n
„Tome? Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“<\/p>\n

And I am filled
With the sweetest devotion
As I, I look into your perfect face<\/p>\n

<\/em> „J\u00e1\u2026 Cht\u011bl jsem ti n\u011bco \u0159\u00edct.“<\/div>\n

Pe\u010dliv\u011b studoval koberec pod sv\u00fdma nohama a prsty pevn\u011b tiskl spodn\u00ed lem sv\u00e9ho velk\u00e9ho tri\u010dka, jako by se pot\u0159eboval n\u011b\u010deho dr\u017eet. Intenzivn\u011b poci\u0165oval, \u017ee pot\u0159ebuje n\u011bjakou podporu, n\u011bkoho, kdo by ho podr\u017eel, ob\u00e1val se, \u017ee se mu ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem podlom\u00ed nohy, jak se mu t\u0159\u00e1sla kolena.<\/div>\n
Bill souhlasn\u011b k\u00fdvl a gestem nazna\u010dil bratrovi, aby se posadil. Tom se vd\u011b\u010dn\u011b usm\u00e1l, p\u0159e\u0161el pokoj a v tureck\u00e9m sedu se usadil na postel naproti n\u011bmu.<\/p>\n

„Co se d\u011bje?“ Bill m\u011bkce za\u0161eptal a Tom sklopil o\u010di, kdy\u017e se k n\u011bmu vy\u010dk\u00e1vav\u011b naklonil.<\/div>\n

„J\u00e1-j\u00e1\u2026“ zakoktal se.<\/div>\n
Bill ho chytil za ruce a povzbudiv\u011b se pousm\u00e1l. Tom se za\u010dervenal.<\/div>\n
„Slibuje\u0161, \u017ee na m\u011b nebude\u0161 na\u0161tvan\u00fd, a\u0165 ti \u0159eknu cokoli? Pros\u00edm.“<\/div>\n
Bill na sotva post\u0159ehnuteln\u00fd okam\u017eik zav\u00e1hal, ale pak bratra rozpustile zatahal za dred.<\/div>\n
„Slibuju.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm na to u\u017e dlouho, u\u017e stra\u0161n\u011b dlouho, a mysl\u00edm, \u017ee u\u017e je na \u010dase \u0159\u00edct ti, \u017ee\u2026 \u017ee t\u011b miluju.“<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b otev\u0159el pusu. „To-Tome, mysl\u00ed\u0161 to, mysl\u00ed\u0161 to v\u00e1\u017en\u011b?“ \u0160okovan\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
Tom ucouvnul. B\u00e1l se, \u017ee to takhle dopadne.<\/p>\n

„Nem\u011bl jsem\u2026 byla to chyba.“ O\u010di se mu zal\u00e9valy slzami. Smutn\u011b se na bratra pod\u00edval, Bill byl stra\u0161n\u011b bled\u00fd. „Bude\u0161 m\u011b te\u010f nen\u00e1vid\u011bt, \u017ee? Nem\u016f\u017eu za to! P\u0159i\u0161lo to tak samo a j\u00e1 jsem se tomu nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit. Po\u0159\u00e1d jsi tady, bl\u00edzko m\u011b, a p\u0159itom daleko, proto\u017ee se t\u011b nem\u016f\u017eu ani dotknout, nem\u016f\u017eu ud\u011blat to, co bych tak hrozn\u011b cht\u011bl! Nem\u016f\u017eu t\u011b pol\u00edbit, nem\u016f\u017eu t\u011b pohladit, m\u016f\u017eu jedin\u011b pozorovat tvoji kr\u00e1snou tv\u00e1\u0159, kdy\u017e se d\u00edv\u00e1\u0161 jinam! Nesta\u010d\u00ed mi to, Bille, prost\u011b mi to nesta\u010d\u00ed! Cht\u011bl bych, abys to c\u00edtil taky, abych nemusel b\u00fdt s tou l\u00e1skou s\u00e1m. Cht\u011bl bych kone\u010dn\u011b poznat, jak\u00e9 to je, kdy\u017e m\u011b n\u011bkdo miluje tolik jako j\u00e1 tebe!“<\/p>\n

Jako kdy\u017e se pod ohromn\u00fdm n\u00e1porem vody protrhne hr\u00e1z, vyzn\u00e1val se Tom bratrovi ze sv\u00fdch cit\u016f, vyl\u00e9val si srdce. Skr\u00fdval to v sob\u011b tak dlouho, ni\u010dilo ho to zevnit\u0159, musel to ze sebe v\u0161echno dostat.<\/p>\n

„Tome\u2026“ Bill chraplav\u011b vydechl.<\/div>\n

„Neodsuzuj m\u011b, pros\u00edm!“ Tom zpanika\u0159il. Nikdy necht\u011bl bratrovi ubl\u00ed\u017eit, necht\u011bl ho ztratit. Ani za cenu zlomen\u00e9ho srdce. „Nem\u011bl jsem ti to v\u016fbec \u0159\u00edkat!“<\/div>\n
Vysko\u010dil z postele, s \u00famyslem odej\u00edt, vr\u00e1tit se do bezpe\u010d\u00ed sv\u00e9ho pokoje, v\u011bd\u011bl, \u017ee tam se mu nic nestane, tam mu nikdo ubl\u00ed\u017eit nemohl. V\u011bnoval bratrovi kr\u00e1tk\u00fd pohled. Bill strnule sed\u011bl na posteli, trhan\u011b oddechoval a m\u011bl p\u0159iv\u0159en\u00e9 o\u010di, \u0159asy se mu lehce t\u0159epotaly.<\/div>\n
Tom sklopil hlavu.<\/div>\n
„Promi\u0148, Bille, je mi to l\u00edto\u2026“<\/p>\n

But now I know just who you are
And I know you hold my heart
Finally this is where I belong<\/p>\n

<\/em> Tom pomalu kr\u00e1\u010del ke dve\u0159\u00edm, v z\u00e1dech c\u00edtil bratr\u016fv up\u0159en\u00fd pohled. S ka\u017ed\u00fdm krokem, kter\u00fd ud\u011blal, se vzdaloval sv\u00e9mu tak dlouho odp\u00edran\u00e9mu, a kone\u010dn\u011b objeven\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n

V\u011bd\u011bl to. V\u011bd\u011bl, \u017ee to takhle dopadne, \u017ee ho bratr nikdy nepochop\u00ed. Tu\u0161il to celou dobu, a stejn\u011b nebyl p\u0159ipraven\u00fd na tu hroznou bolest, kter\u00e1 mu sv\u00edrala hrdlo a nedovolovala voln\u011b se nadechnout.<\/div>\n
V\u00ed\u010dka tiskl k sob\u011b, aby nedovolil \u017e\u00e1dn\u00e9 dot\u011brn\u00e9 slze p\u0159ekonat hradbu hust\u00fdch \u0159as.<\/div>\n
Zastav m\u011b, zastav m\u011b, zastav m\u011b\u2026<\/p>\n

„Necho\u010f.“<\/p>\n

Tich\u00e9 vydechnut\u00ed, sotva hlasit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e za\u0161ust\u011bn\u00ed mot\u00fdl\u00edch k\u0159\u00eddel.<\/div>\n

Tomovi posko\u010dilo srdce nad\u011bj\u00ed, zastavil se s rukou na klice. Neoto\u010dil se v\u0161ak, neunesl by, kdyby zjistil, \u017ee si to jen p\u0159edstavoval. A to bylo docela klidn\u011b mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ za\u0161eptal rozechv\u011bl\u00fdm hlasem, kter\u00fd se rozlehl pokojem, aby se rychle vytratil v tich\u00e9 ozv\u011bn\u011b. Ol\u00edzl si rty a t\u00e9m\u011b\u0159 tou\u017eebn\u011b \u010dekal na jeho odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Bill p\u0159e\u0161el k bratrovi, jemn\u011b ho oto\u010dil k sob\u011b. P\u0159itiskl kone\u010dky prst\u016f k jeho l\u00edc\u00edm. Naklonil se k n\u011bmu a letmo ho pol\u00edbil na rty.<\/div>\n
Tom se p\u0159ekvapen\u011b d\u00edval do jeho oddan\u00fdch o\u010d\u00ed z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch l\u00e1skou. Bill se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Proto\u017ee bez tebe um\u0159u\u2026“<\/p>\n

It’s no more mystery
It is finally clear to me
You’re the home my heart searched for so long
And it is you I have loved all along<\/p>\n

(Dana Glover – It Is You (I Have Loved))<\/p>\n

<\/em> autor: Mary<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mary But an unexpected wayOn this unexpected dayCould it mean this is where I belong Tom pomalu kr\u00e1\u010del lidupr\u00e1zdnou ulic\u00ed, v duchu si vy\u010d\u00edtal, \u017ee nos\u00ed tak \u0161irok\u00e9 kalhoty, proto\u017ee o n\u011b v tuto chv\u00edli zakop\u00e1val, a nahlas se sm\u00e1l. Ka\u017ed\u00fdch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7753","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7753","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7753"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7753\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7753"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7753"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7753"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}