{"id":7758,"date":"2011-09-25T18:30:00","date_gmt":"2011-09-25T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7738"},"modified":"2026-03-01T15:47:04","modified_gmt":"2026-03-01T14:47:04","slug":"a-broken-hallelujah-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/25\/a-broken-hallelujah-15\/","title":{"rendered":"A Broken Hallelujah 15."},"content":{"rendered":"
autor: Little Muse & Majestrix<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"
\n<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Co se stane ve tm\u011b\u2026<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

Bublinky byly skoro pry\u010d.<\/div>\n
<\/div>\n
Bublinky byly skoro pry\u010d, a logicky, Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee bude muset vyl\u00e9zt z vany, aby se p\u0159ipravil do postele, ale kdy\u017e si p\u0159edstavil jak\u00fdkoliv pohyb, kdy\u017e pomyslel na sv\u011bt venku za bezpe\u010dn\u00fdmi zdmi jeho koupelny, Billovo t\u011blo odm\u00edtalo poslouchat. A tak sed\u011bl, i s miz\u00edc\u00edmi bublinkami a p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdm mramorem, kter\u00fd chladil vodu, zat\u00edmco jeho svaly bolely a cukaly. Alespo\u0148 bolest ustoupila v otup\u011blost. K\u00fdchl si, a kdy\u017e se dve\u0159e do jeho koupelny otev\u0159ely, vyk\u0159ikl a bolestiv\u011b se p\u0159esunul na druhou stranu vany.<\/div>\n
<\/div>\n

\"\"<\/p>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille?“ byl to Andreas\u016fv hlas, a strach, kter\u00fd byl v jeho o\u010d\u00edch, na chv\u00edli ustoupil, kdy\u017e se pod\u00edval na sv\u00e9ho ustaran\u00e9ho p\u0159\u00edtele. „Bille, pro\u010d jsi st\u00e1le ve van\u011b? Kdo ti ji nato\u010dil?“<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Bill na n\u011bj pouze zamrkal, a najednou se slzy, kter\u00e9 u\u017e myslel, \u017ee nem\u00e1, vyhrnuly na povrch, zabo\u0159il si obli\u010dej do dlan\u00ed a plakal. St\u00e1le se nemohl h\u00fdbat, i kdy\u017e sly\u0161el, jak na n\u011bj Andreas zoufale vol\u00e1. Kdy\u017e z\u016fstane ve van\u011b, nebude si muset vzpomenout nebo myslet. M\u016f\u017ee prost\u011b jen sed\u011bt.<\/p>\n

Nemohl prost\u011b jen sed\u011bt?<\/p>\n

Pros\u00edm\u2026?<\/p>\n<\/div>\n

\n
\n

Bill sotva post\u0159ehl, \u017ee Andreas vlezl do vody za n\u00edm, a \u017ee ho vyt\u00e1hl ze spousty vody. Kdy\u017e byl z vody venku, Bill se za\u010dal nekontrolovan\u011b chv\u011bt, vydechl \u00falevou, kdy\u017e blon\u010f\u00e1k zvedl teplotu v pokoji asi o deset stup\u0148\u016f.<\/p>\n

„Bille, co se stalo, mluv se mnou, pros\u00edm,“ poprosil znovu Andreas a polo\u017eil sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele na postel, su\u0161il ho. Vysu\u0161il jeho vlasy a ramena a pak i ruce. Kdy\u017e se dostal k jeho hrudn\u00edku, zasekl se a z\u00edral. „Bille,“ \u0159ekl ti\u0161e, „co se stalo?“<\/p>\n

Bill otev\u0159el pusu, cht\u011bl odpov\u011bd\u011bt, ale jeho hlas odm\u00edtal pracovat. Co se stalo mezi n\u00edm a jeho man\u017eelem, bylo soukrom\u00e9, dokonce i p\u0159ed tak dobr\u00fdm kamar\u00e1dem, jako je Andreas. Mimo to, nikdo by se o jeho hanb\u011b nem\u011bl dozv\u011bd\u011bt, nedok\u00e1zal by sn\u00e9st tu l\u00edtost v o\u010d\u00edch ostatn\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
„To nic,“ za\u0161eptal a prosil Ka’vu pro s\u00edlu, aby tomu uv\u011b\u0159il.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille-„<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„U\u017e o tom nechci mluvit, u v\u0161ech Boh\u016f, nech m\u011b b\u00fdt. Nech m\u011b b\u00fdt!“ vy\u0161t\u011bkl a Andreas se beze slova zvedl a ode\u0161el k sob\u011b do pokoj\u016f. Bill nedok\u00e1zal d\u00fdchat, dokud se dve\u0159e nezav\u0159ely, a najednou se c\u00edtil v\u00edc s\u00e1m, ne\u017e cht\u011bl. „M\u016f\u017eu si za to s\u00e1m,“ za\u0161eptal, p\u0159ik\u00fdvl a usykl, kdy\u017e se p\u0159evalil na posteli. Bill se bez dal\u0161\u00ed jin\u00e9 my\u0161lenky usu\u0161il a kousal si ret, kdy\u017e se zvedl a p\u0159e\u0161el ke sk\u0159\u00edni. V zrcadle uvid\u011bl sv\u00e9 mod\u0159iny a znovu ho p\u0159emohly slzy. Op\u0159el se \u010delem o chladiv\u00e9 sklo a sna\u017eil se potla\u010dit hysterii. Tohle byla jeho vina. Jeho<\/em>. A nikoho jin\u00e9ho.<\/p>\n

„Tohle byla tvoje vina, za to, \u017ee jsi byl slab\u00fd, a te\u010f p\u0159i\u0161lo tv\u00e9 potrest\u00e1n\u00ed,“ \u0159ekl Bill sv\u00e9mu odrazu v zrcadle. Ut\u0159el si slzy a vzal si py\u017eamo, ne\u017e zalezl do postele.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
\n

Byl vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee m\u016f\u017ee sp\u00e1t s\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Tom se probudil chladn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
Unaven\u011b zvedl hlavu a uv\u011bdomil si, \u017ee pod n\u00ed nem\u00e1 pol\u0161t\u00e1\u0159. To, jak byl rozvalen\u00fd, jako by se jeho hlava styd\u011bla pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f. Slunce mu p\u00e1lilo do o\u010d\u00ed zpoza z\u00e1clon a on usykl, znovu je zav\u0159el. Hlava mu t\u0159e\u0161tila z toho, jak se sna\u017eil uniknout sv\u011btlu a za\u00fap\u011bl, p\u0159evalil se na z\u00e1da a dal si ruce na o\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
„Cadah,“ zanad\u00e1val do pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edstnosti. „Nikdy v\u00edc. U\u017e nikdy.“<\/div>\n
<\/div>\n
Pokoj neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom si povzdychl a sklopil o\u010di, opatrn\u011b zvedl hlavu. Byl nah\u00fd a pe\u0159iny byly rozh\u00e1zen\u00e9 na druh\u00e9 stran\u011b postele.<\/div>\n
<\/div>\n
Billov\u011b stran\u011b postele, pomyslel si Tom, kdyby do n\u00ed u\u017e mohl.<\/div>\n
<\/div>\n
Znovu usykl, z jin\u00e9ho d\u016fvodu, a nat\u00e1hl se pro deku, aby si ji p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu, a cht\u011bl zaspat den. Den po jeho Leb Ha od n\u011bj nikdo nemohl \u010dekat nic jin\u00e9ho.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Zat\u00e1hl za deku a zarazil se, z\u00edral.<\/p>\n

O\u0161kliv\u00e1 rud\u00e1 skvrna pod pe\u0159inami, tmav\u0161\u00ed rud\u00e1 ne\u017e pokr\u00fdvka, mal\u00e1 skvrna, ale byla tam.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
Tom se v\u00e1hav\u011b nat\u00e1hl a p\u0159itiskl na ni prsty. Bylo to celkem such\u00e9, ale to Toma neuklid\u0148ovalo.<\/div>\n
<\/div>\n
Jak se v noci dostal do postele?<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Bolela ho jen hlava. Ta krev nebyla jeho. Ud\u011blal\u2026 snad n\u011bco?<\/p>\n

Co ud\u011blal?<\/p>\n

Vydal se mysl\u00ed k Billovi d\u0159\u00edv, ne\u017e si to uv\u011bdomil. Jen mal\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed, nic velk\u00e9ho. Jen ho cht\u011bl zkontrolovat. Byl jen mali\u010dko uklidn\u011bn\u00fd, kdy\u017e uc\u00edtil, \u017ee je Bill ve sv\u00e9m pokoji, \u010dekal, \u017ee ho tam najde. Zatla\u010dil<\/em>–<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
A dostalo se mu n\u00e1siln\u00e9ho odstr\u010den\u00ed<\/em> na opl\u00e1tku, mnohem v\u011bt\u0161\u00edho, ne\u017e kdyby se ho Bill pokusil odstr\u010dit fyzicky<\/em>.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom si byl jist\u00fd, \u017ee kdyby st\u00e1l, tak by ztratil rovnov\u00e1hu.<\/div>\n
<\/div>\n
Zastavil se, ohromen, p\u0159it\u00e1hl si kolena k t\u011blu, op\u0159el se loktem o koleno a promnul si obli\u010dej. Nebylo divn\u00e9, \u017ee se p\u0159ed n\u00edm Bill uzamknul, ne po tak dlouh\u00e9m odm\u00edt\u00e1n\u00ed jeho pozornosti. Bill byl na\u0161tvan\u00fd, to bylo jasn\u00e9; mo\u017en\u00e1 i rozzloben\u00fd. Jen Bohov\u00e9 v\u011bd\u00ed, co mu \u0159ekl.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Co mu Tom ud\u011blal<\/em>.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se znovu pod\u00edval na temnou skvrnu, rud\u00e1 na \u010derven\u00e9, a usykl. Nemohl na to myslet. To by nikdy, nikdy neud\u011blal ani po tom, co mu Bill provedl. Nejsp\u00ed\u0161 mu jen vynadal. Pit\u00ed jen uvolnilo Tom\u016fv up\u0159\u00edmn\u00fd jazyk. To\u0165 v\u0161e.<\/div>\n
<\/div>\n
Na\u0161tvan\u00fd a rozzloben\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Nemyslel na to, jak se s\u00e1m b\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Jsem si jist\u00fd, \u017ee to nic nen\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
„Nevid\u011bls<\/em> ho, Michaeli. Byl\u2026 rozru\u0161en\u00fd. Jako by to cht\u011bl vzd\u00e1t.“ Povzdychl si Andreas a dal si vlasy z obli\u010deje za ucho. „Ale nev\u00edm pro\u010d.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 doufal, \u017ee Leb Ha zvedne jeho pozici u Toma? Kdy\u017e to ne\u0161lo podle pl\u00e1nu, pak je rozru\u0161en\u00ed ho\u0159\u010dej\u0161\u00ed ne\u017e neslazen\u00fd darvool<\/em>?“ p\u0159i\u0161el zrzek bl\u00ed\u017ee a polo\u017eil si tv\u00e1\u0159 na sahvahdovo<\/em> rameno. „Uvid\u00ed\u0161, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed zp\u00e1tky k norm\u00e1lu.“
\n„Zn\u00ed\u0161 jist\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Andreas su\u0161e. „V\u00edm, \u017ee nejsi Bill\u016fv nejv\u011bt\u0161\u00ed obdivovatel.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Mus\u00edm p\u0159iznat, jak jist\u011b v\u00ed\u0161, m\u016fj n\u00e1zor na n\u011bj byl\u2026 opovr\u017eliv\u00fd, ale,“ zap\u0159em\u00fd\u0161lel co \u0159\u00edct, kdy\u017e c\u00edtil, jak se pod n\u00edm blon\u010f\u00e1k posunul, „oce\u0148uji jeho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed. Zd\u00e1 se, \u017ee opravdu chce b\u00fdt s Lordem Tomem. Nemysl\u00edm si, \u017ee by jinak d\u011blal takov\u00e9to v\u011bci.“<\/p>\n

Andreas si p\u0159it\u00e1hl Michaela bl\u00ed\u017e a usm\u00e1l se mu do vlas\u016f.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
„Moje nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed je, abys s Billem vych\u00e1zel. Je to m\u016fj p\u0159\u00edtel, a m\u016fj p\u00e1n, a chci s tebou sd\u00edlet v\u0161echno v m\u00e9m \u017eivot\u011b.“<\/div>\n
<\/div>\n
„A j\u00e1, tak\u00e9 bych byl r\u00e1d \u010d\u00e1st\u00ed v\u0161eho, co je tv\u00e9.“ Zvedl Michael pohled a jemn\u011b ho pol\u00edbil. Byli u Michaela v pokoji, na jeho posteli, ale polibek byl jemn\u00fd a pomal\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
„Chci ti pod\u011bkovat, \u017ee si Billovi pomohl. Hodn\u011b to pro m\u011b znamen\u00e1.“ L\u00edbal Andreas sv\u00e9ho sahvahda<\/em> na krk a tv\u00e1\u0159e, nosem \u0161\u0165ouchal do eridotu<\/em> na jeho hrudn\u00edku. Michael se usm\u00e1l a p\u0159et\u00e1hl si ho na sebe, \u0161\u0165astn\u011b vydechl, kdy\u017e ho jeho nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed vzal za boky. „Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e bude po na\u0161em sedmdes\u00e1tidenn\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ani j\u00e1 ne; p\u0159edstavuji si, jak\u00e9 to bude, m\u00edt t\u011b za man\u017eela, a nevid\u00edm nic ne\u017e \u0161t\u011bst\u00ed.“ Usm\u00e1l se Michael, kdy\u017e se mu Andreas pod\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Str\u00e1v\u00edm zbytek \u017eivota t\u00edm, \u017ee t\u011b budu \u010dinit \u0161\u0165astn\u00fdm. Bude mi ct\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
Slzy se nahrnuly Michaelovi do o\u010d\u00ed, a on si ho p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e. „Le\u017e u m\u011b, abych t\u011b vid\u011bl, a\u017e se probud\u00edm.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Andreas zav\u00e1hal; Bill si nep\u0159\u00e1l b\u00fdt ru\u0161en, ale stejn\u011b ho cht\u011bl za p\u00e1r hodin j\u00edt zkontrolovat. M\u016f\u017ee se na chv\u00edli prospat. „Jak si p\u0159eje\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Vypad\u00e1\u0161 stra\u0161n\u011b,“ poznamenal David p\u0159i ob\u011bd\u011b, d\u00edval se obez\u0159etn\u011b na sv\u00e9ho nejstar\u0161\u00edho syna. P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee Tom dnes po propit\u00e9 noci na tom nebude nejl\u00e9pe, ale tohle vypadalo na v\u00edc ne\u017e jen nevolnost.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
Billova absence u stolu ho mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 tr\u00e1pila, i kdy\u017e to posledn\u00ed dobou bylo celkem b\u011b\u017en\u00e9. Bill se ne\u00fa\u010dastnil rodinn\u00e9ho j\u00eddla od t\u00e9 doby, co ho Tom vyhnal kv\u016fli jeho p\u0159izn\u00e1n\u00ed, i kdy\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee se v\u011bci zm\u011bnily, nijak to nekomentoval.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed na sv\u00e9ho meroda<\/em>.<\/div>\n
<\/div>\n
„Vynadal bych ti za tv\u00e9 pit\u00ed v\u010dera, ale p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee nemus\u00edm, kdy\u017e se Leb Ha kon\u00e1 jen jednou za rok\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
„Nech ho b\u00fdt,“ nal\u00e9hal Jorg, napil se sladk\u00e9 vody a pod\u00edval se tam, kde sed\u011bla Sabrina. Krmila Erika, zat\u00edmco David kone\u010dn\u011b mohl j\u00edst o samot\u011b. „Bohov\u00e9 v\u011bd\u00ed, \u017ee si pot\u0159eboval n\u011bjak ulevit.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee by se lid\u00e9 m\u011bli zbavovat stresu t\u00edmhle zp\u016fsobem,“ p\u0159itla\u010dil David, oto\u010dil se na sv\u00e9ho man\u017eela, pak zp\u00e1tky k synovi. „Ani na konkub\u00edn\u00e1ch.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Mysl\u00edm, \u017ee jsem dost star\u00fd na to, abych za sebe rozhodoval,“ odsekl Tom. Stejn\u011b se o tomto t\u00e9matu nemuseli bavit p\u0159ed v\u0161emi ostatn\u00edmi. Ann-Kathrin ztuhla po jeho boku a on vydechl. „Byl to hezk\u00fd ve\u010d\u00edrek; u\u017e toho nechme.“<\/p>\n

„Lordov\u00e9 z domu Lutor byli celkem ohromeni,“ poznamenal Jorg. „Mluvili s tebou?“ Tom zavrt\u011bl hlavou. „Asi necht\u011bli ru\u0161it tv\u00e9 radov\u00e1nky. Brzy od nich dostaneme hovor p\u0159es Infonexus.“<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl, p\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapen. „Ud\u011blals dobrou pr\u00e1ci,“ \u0159ekl Davidovi, ale jeho merode<\/em> zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e jsem \u0159ekl, tenhle rok to nebyla moje pr\u00e1ce,“ opravil ho, ukrojil si kousek purdu<\/em> na tal\u00ed\u0159i p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„To Lord Bill, m\u016fj Pane,“ p\u00edpl Michael, zat\u00edmco doplnil Nicole poh\u00e1r, zrudnul, kdy\u017e na sob\u011b m\u011bl najednou pozornost v\u0161ech lord\u016f Vave; nejsp\u00ed\u0161 ze \u0161patn\u00e9ho d\u016fvodu. „Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekl okam\u017eit\u011b. „J\u00e1 jen\u2026 Vid\u011bl jsem, kolik energie do toho d\u00e1val, jen m\u00e1lo z n\u00e1s mu pom\u00e1halo.“<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1lo z v\u00e1s mu pom\u00e1halo,“ zopakoval Jorg p\u0159\u00edsn\u011b a Michael se na n\u011bj zasko\u010den\u011b oto\u010dil, musel p\u0159ik\u00fdvnout. „Myslel jsem, \u017ee jsem nal\u00e9hal, aby d\u011blal v\u0161e s\u00e1m,“ \u0159ekl. „M\u011bl jsem dojem, \u017ee se moje p\u0159\u00edkazy v tomto s\u00eddle st\u00e1le je\u0161t\u011b poslouchaj\u00ed, a \u017ee je poslouch\u00e1 m\u00e9 vlastn\u00ed slu\u017eebnictvo.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro\u010d bys na tohle nal\u00e9hal?“ zeptal se Tom, byl na\u0161tvan\u00fd t\u00edm, \u017ee jeho otec v\u011b\u0159il tomu, \u017ee m\u00e1 pr\u00e1vo vm\u011b\u0161ovat se do v\u011bc\u00ed, a do Billovy pr\u00e1ce.<\/div>\n
<\/div>\n
„Sna\u017eil se ti n\u011bco dok\u00e1zat,“ vysv\u011btlil Jorg. „Jen jsem se uji\u0161\u0165oval, \u017ee uk\u00e1\u017ee, co um\u00ed; nic v\u00edc.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ud\u0159el by se k smrti, m\u016fj Pane,“ \u0159ekl Michael Tomovi. „Pro\u0161el si t\u011b\u017ek\u00fdm \u010dasem, pracoval, a\u010d byl k smrti vy\u010derpan\u00fd.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee je slab\u00fd?“ zeptal se Tom nejist\u011b, i kdy\u017e byl skoro r\u00e1d, \u017ee to sly\u0161\u00ed, a Michael nejist\u011b a zmaten\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee te\u010f pln\u011b odpo\u010d\u00edv\u00e1; ano, m\u016fj Pane.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bys mu m\u011bl pozd\u011bji pod\u011bkovat,“ \u0159ekl David, zamru\u010del na souhlas s trochou rolky v puse.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Tom se mu kr\u00e1tce pod\u00edval do o\u010d\u00ed, ne\u017e se vr\u00e1til pohledem ke sv\u00e9mu skoro nedot\u010den\u00e9mu tal\u00ed\u0159i. „Ano,“ souhlasil.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Andreas ustlal postel a rozhl\u00e9dl se, kde je Bill; pokoj byl pr\u00e1zdn\u00fd a blon\u010f\u00e1k to bral jako dobr\u00e9 znamen\u00ed. Potom co prov\u011btral pokoj a objednal lehkou ve\u010de\u0159i, n\u011bco zlat\u00e9ho zachytilo jeho pozornost. Oto\u010dil se a zamra\u010dil se; zlatav\u00e1 l\u00e1tka vykukovala zpoza sk\u0159\u00edn\u011b. Vypadalo to jako l\u00e1tka z Billova oble\u010den\u00ed na Leb Ha, pro\u010d by to tam bylo?<\/p>\n

P\u0159e\u0161el tam a posunul trochu od zdi t\u011b\u017ekou d\u0159ev\u011bnou sk\u0159\u00ed\u0148 m\u00e1vnut\u00edm z\u00e1p\u011bst\u00ed, zvedl zlat\u00fd oblek ze zem\u011b, kde le\u017eel, byl nam\u00e1\u010dknut\u00fd na zdi. Andreasovy instinkty jako by k\u0159i\u010dely na poplach, a on nedok\u00e1zal ignorovat pocit strachu, kter\u00fd ho najednou polil. Bill neschov\u00e1val sv\u00e9 oble\u010den\u00ed; obzvl\u00e1\u0161t\u011b ne takov\u00e9, kter\u00e9 bylo no\u0161en\u00e9 na tak speci\u00e1ln\u00ed ud\u00e1losti jeho man\u017eela.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
\n

Nat\u00e1hl ruku a vzal ho, Andreas ho rozlo\u017eil a ztuhl.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Tom \u0161el rychl\u00fdm krokem chodbou, rozhodnut\u00fd vid\u011bt Billa. Cht\u011bl mu pod\u011bkovat a \u0159\u00edct mu, \u017ee nem\u00e1 pon\u011bt\u00ed, pro\u010d to jeho otec ud\u011blal; Leb Ha se zd\u00e1lo je\u0161t\u011b \u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00edm po tomto nov\u00e9m odhalen\u00ed. Do\u0161el k Billov\u00fdm dve\u0159\u00edm a zav\u00e1hal. C\u00edtil se takhle Bill, kdy\u017e dal sv\u00e9 srdce a du\u0161i na pospas, aby byl ka\u017ed\u00fd den t\u0159ikr\u00e1t odm\u00edtnut?<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
Jak mohl zvl\u00e1dnout takov\u00e9 odm\u00edtnut\u00ed od man\u017eela, kter\u00fd se o n\u011bj nezaj\u00edmal? P\u0159i\u0161el a za\u0165ukal, myslel, \u017ee to tak bude lep\u0161\u00ed. Bill by mohl b\u00fdt jinak po\u0159\u00e1d ura\u017een\u00fd, a pak by se mu u\u017e nikdy nemohl omluvit. Lep\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed te\u010f, aby mohlo p\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed n\u00e1sledovat. Dve\u0159e se otev\u0159ely magi\u00ed, a on ve\u0161el do pokoje, uvid\u011bl Andrease, kter\u00fd m\u011bl obli\u010dej b\u00edl\u00fd jako smrt a vypadal, \u017ee mu je \u0161patn\u011b, v rukou dr\u017eel Bill\u016fv kr\u00e1sn\u00fd oblek z Leb Ha.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Byl pokryt\u00fd krv\u00ed.<\/p>\n

U v\u0161ech Boh\u016f<\/em>, co to ud\u011blal?<\/p>\n

autor: Little Muse & Majestrix
\n<\/strong>p\u0159eklad: LilKatie
\n<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

\n

original<\/a><\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Little Muse & Majestrix Co se stane ve tm\u011b\u2026   Bublinky byly skoro pry\u010d. Bublinky byly skoro pry\u010d, a logicky, Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee bude muset vyl\u00e9zt z vany, aby se p\u0159ipravil do postele, ale kdy\u017e si p\u0159edstavil jak\u00fdkoliv pohyb, kdy\u017e pomyslel<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[434],"tags":[],"class_list":["post-7758","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-broken-hallelujah"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7758","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7758"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7758\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440799,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7758\/revisions\/79440799"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7758"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7758"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7758"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}