{"id":7778,"date":"2011-09-23T15:30:00","date_gmt":"2011-09-23T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7758"},"modified":"2011-09-23T15:30:00","modified_gmt":"2011-09-23T14:30:00","slug":"poulicni-stene-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/23\/poulicni-stene-9\/","title":{"rendered":"Pouli\u010dn\u00ed \u0161t\u011bn\u011b 9."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Tv\u016fj sv\u011bt se n\u00e1hled prom\u011bnil v jeden velk\u00fd koloto\u010d, kter\u00fd se ochotn\u011b to\u010d\u00ed pouze kolem jedin\u00e9ho st\u0159edu…<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Zap\u0159el jsem se o barov\u00fd pult a zt\u011b\u017eka se vyd\u00fdch\u00e1val. Znovu jsem se za\u010dal sm\u00e1t. Cel\u00e9 dopoledne jsem snad ani ned\u011blal nic jin\u00e9ho. Zat\u00edm jsme m\u011bli sotva dva z\u00e1kazn\u00edky, ale v\u016fbec n\u00e1m to nevadilo. Pozvedl jsem o\u010di, kdy\u017e se ozvalo zazvon\u011bn\u00ed zvonku.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale ale, Tome, co tak vesele?“ zept\u00e1 se \u0161\u00e9f, kter\u00fd projde prosklen\u00fdmi dve\u0159mi do sv\u00e9ho baru. Pokr\u010d\u00edm rameny a sna\u017e\u00edm se chv\u00edli udr\u017eet v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
<\/div>\n
„Hele, kluci,“ p\u0159ejde \u0161\u00e9f k pult\u00edku a posad\u00ed se naproti n\u00e1m na jednu barovou stoli\u010dku. „V\u0161imli jste si, \u017ee m\u00e1te dneska oba narozeniny?“ zept\u00e1 se se zmaten\u00fdm v\u00fdrazem, na\u010de\u017e s Billem oba vybuchneme sm\u00edchy.<\/div>\n
„Tu\u0161ili jsme to,“ zasm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„P\u016fvodn\u011b jsem myslel, \u017ee m\u00e1 narozeniny jen Tom a \u0159\u00edkal jsem si, \u017ee bych ho dnes pustil dom\u016f d\u0159\u00edv, aby si to s rodinou \u0159\u00e1dn\u011b u\u017eil, ale potom jsem nakoukl i do tv\u00fdch pap\u00edr\u016f a zjistil, \u017ee jsi na tom \u00fapln\u011b stejn\u011b. Tak nev\u00edm, co s t\u00edm ud\u011bl\u00e1me. Chcete n\u011bjakou oslavu nebo tak n\u011bco?“<\/div>\n
„Co t\u0159eba d\u017eusy pro prvn\u00edch dvacet jedna z\u00e1kazn\u00edk\u016f zdarma?“ navrhl Bill. J\u00e1 jejich slovn\u00ed p\u0159est\u0159elku jen ti\u0161e sledoval. Vlastn\u011b a\u017e te\u010f m\u011b napadlo, \u017ee jsem Billovi nekoupil \u017e\u00e1dn\u00fd d\u00e1rek. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, co by bylo tak nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed, zat\u00edmco ti dva se st\u00e1le je\u0161t\u011b dohadovali o tom, co dnes uspo\u0159\u00e1dat za akci.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Skoro nic jsem o Billovi nev\u011bd\u011bl, o to t\u011b\u017e\u0161\u00ed m\u00e9 rozhodov\u00e1n\u00ed bylo. Nem\u011bl jsem nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed, \u010d\u00edm bych mu mohl ud\u011blat radost. Obvykle jsem se s d\u00e1rky nezat\u011b\u017eoval a prost\u011b jsem doty\u010dn\u00e9mu dal pen\u00edze, aby si n\u011bco koupil s\u00e1m. Bellu jsem bral do obchodn\u00edho domu, kde si sama vyb\u00edrala, co by se j\u00ed tak l\u00edbilo. Ani jedna z mo\u017enost\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b Billa nep\u0159ipadala v \u00favahu…<\/div>\n
„Tome! Hal\u00f3, Zem\u011b vol\u00e1 Toma!“ zam\u00e1val mi Bill rukou p\u0159ed obli\u010dejem. Nech\u00e1pav\u011b jsem k n\u011bmu zvedl o\u010di. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee \u0161\u00e9f u\u017e u baru nesed\u011bl.<\/div>\n
„Promi\u0148, asi jsem se zamyslel,“ pokr\u010dil jsem rameny a rozhl\u00e9dl se po baru. Dokonce u\u017e tu byli dva z\u00e1kazn\u00edci. Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee jsem nepost\u0159ehl zvonek?<\/div>\n
„Pr\u00fd asi!“ zasm\u00e1l se Bill. „J\u00e1 myslel, \u017ee jsi mi tu usnul ve stoje!“<\/div>\n
„Stane se,“ pokr\u010d\u00edm rameny a za\u010dnu se v\u011bnovat pr\u00e1ci, kterou jsem posledn\u00edch n\u011bkolik minut siln\u011b zanedb\u00e1val.<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
„No tak! Poj\u010f u\u017e! U\u017e n\u00e1m zb\u00fdv\u00e1 docela m\u00e1lo \u010dasu a j\u00e1 t\u011b chci je\u0161t\u011b n\u011bkam vz\u00edt a mus\u00edm stihnout ve\u010de\u0159i, nebo m\u011b Linda u\u017e v\u00e1\u017en\u011b zabije,“ sna\u017eil jsem se popoh\u00e1n\u011bt Billa, kter\u00fd je\u0161t\u011b cosi \u0161trachal vzadu u chlad\u00edc\u00edho boxu. Netrp\u011bliv\u011b jsem poklep\u00e1val na kliku nap\u016fl prosklen\u00fdch dve\u0159\u00ed a doufal v Bill\u016fv p\u0159\u00edchod.<\/div>\n
<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se ke mn\u011b se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159idal. M\u011bl jsem v pl\u00e1nu vz\u00edt ho n\u011bkam do kav\u00e1rny. Nem\u011bl jsem pon\u011bt\u00ed, co bych mu dal za d\u00e1rek, proto jsem vymyslel tenhle n\u00e1hradn\u00ed pl\u00e1n. \u0160li jsme bok po boku jako nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 a vesele si pov\u00eddali. Stejn\u011b jako cel\u00fd zbytek dne. Mluvili jsme o ni\u010dem. Prost\u011b jsme jen tak kl\u00e1bosili a ani jeden z n\u00e1s se nestaral o to, co vlastn\u011b \u0159\u00edk\u00e1. V\u010derej\u0161ek a minulost bylo zak\u00e1zan\u00e9 t\u00e9ma a oba jsme tuto nikdy nevyslovenou dohodu p\u0159\u00edsn\u011b dodr\u017eovali.<\/div>\n
<\/div>\n
Zavedl jsem Billa do obl\u00edben\u00e9 kav\u00e1rny, kterou jsme s Bellou \u010dasto nav\u0161t\u011bvovali. To ona mi ji uk\u00e1zala.<\/div>\n
„Echm, ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee… \u017de na tohle nem\u00e1m pen\u00edze,“ zamumlal Bill a pohledem se zar\u00fdval do \u0161pi\u010dek bot.<\/div>\n
„Ka\u0161li na to. Zvu t\u011b,“ usm\u00e1l jsem se. „M\u00e1me p\u0159ece narozeniny!“ dodal jsem je\u0161t\u011b. Bill ke mn\u011b zvedl \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di a za\u010dervenal se. Nejist\u011b se usm\u00e1l, ale kdy\u017e jsem ho zat\u00e1hl do kav\u00e1rny, neprotestoval. Oba jsme si objednali hrne\u010dek k\u00e1vy a znovu spustili rozhovor o ni\u010dem. \u010c\u00edm v\u00edc jsme v\u0161ak mluvili, t\u00edm v\u00edc jsem si p\u0159\u00e1l Billa poznat bl\u00ed\u017e… Poznat jeho minulost.<\/div>\n
<\/div>\n
Z ni\u010deho nic nastalo hrobov\u00e9 ticho. Tak n\u011bjak u\u017e nebylo o \u010dem mluvit, ani\u017e bychom nenarazili na sv\u00e9 soukrom\u00ed. Vyu\u017eil jsem situace a zkusil narazit na n\u011bjak\u00e9 o\u0161emetn\u00e9 t\u00e9ma, v\u011bdom si sv\u00e9ho risku.<\/div>\n
„Bille? \u0158ekni mi o sob\u011b n\u011bco, pros\u00edm,“ zamumlal jsem a o\u010di zabod\u00e1val do b\u00edl\u00e9 p\u011bny na vrcholku sklen\u011bn\u00e9ho hrne\u010dku napln\u011bn\u00e9ho vo\u0148avou k\u00e1vou. B\u00e1l jsem se zvednout o\u010di, ale po chv\u00edli jsem ono mu\u010div\u00e9 ticho, kter\u00e9 nastalo, u\u017e nehodlal sn\u00e1\u0161et. Bill vypadal zamy\u0161len\u011b, ale nakonec se rozhoupal a promluvil.<\/div>\n
„No, jsem kluk, je mi 21 let, bydl\u00edm na ulici, vyr\u016fstal jsem na ulici, z toho p\u00e1r let v d\u011bc\u00e1ku, m\u00e1m r\u00e1d \u010dernou barvu, pracuji v d\u017eus baru a moment\u00e1ln\u011b jsem nezadan\u00fd,“ zamuml\u00e1 v rychlosti. „To jsi cht\u011bl v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Ani ne… Ale budi\u017e.“ Kouknul jsem po hodink\u00e1ch na lev\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed. „A do hajzlu. Mus\u00edm j\u00edt, i tak p\u0159ijdu pozd\u011b. Tak m\u011b napadlo… m\u00e1\u0161 mobil?“<\/div>\n
„Jedna z m\u00e1la v\u011bc\u00ed, za kter\u00e9 jsem ochoten utr\u00e1cet,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„A… \u010d\u00edslo bys mi dal?“ zept\u00e1m se nejist\u011b.<\/div>\n
„Neb\u00fdt to ty, tak ne,“ usm\u00e1l se a nadiktoval mi sv\u00e9 \u010d\u00edslo. Mezit\u00edm se k n\u00e1m p\u0159ihnala \u010d\u00ed\u0161nice a j\u00e1 zaplatil. Sice dom\u016f p\u0159ijdu tak jako tak pozd\u011b, ale necht\u011bl jsem se d\u00e1l zdr\u017eovat. Linda by byla op\u011bt zbyte\u010dn\u011b zklaman\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159ed kav\u00e1rnou jsme se rozlou\u010dili se slibem, \u017ee se uvid\u00edme dal\u0161\u00edho r\u00e1na a j\u00e1 pel\u00e1\u0161il dom\u016f na ve\u010de\u0159i, kterou u\u017e stejn\u011b nestihnu p\u0159esn\u011b v 18:30.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Tv\u016fj sv\u011bt se n\u00e1hled prom\u011bnil v jeden velk\u00fd koloto\u010d, kter\u00fd se ochotn\u011b to\u010d\u00ed pouze kolem jedin\u00e9ho st\u0159edu… Zap\u0159el jsem se o barov\u00fd pult a zt\u011b\u017eka se vyd\u00fdch\u00e1val. Znovu jsem se za\u010dal sm\u00e1t. Cel\u00e9 dopoledne jsem snad ani ned\u011blal nic jin\u00e9ho.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[455],"tags":[],"class_list":["post-7778","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-poulicni-stene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7778","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7778"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7778\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7778"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7778"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7778"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}