{"id":7782,"date":"2011-09-22T17:00:00","date_gmt":"2011-09-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7762"},"modified":"2011-09-22T17:00:00","modified_gmt":"2011-09-22T16:00:00","slug":"my-lips-like-sugar-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/22\/my-lips-like-sugar-7\/","title":{"rendered":"My lips like sugar 7."},"content":{"rendered":"
autor: Diana<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Nepl\u00fdtv\u00e1 zbyte\u010dn\u00fdm \u010dasem, i kdy\u017e pod sprchou b\u00fdv\u00e1m opravdu r\u00e1d, co nejd\u00e9le je to mo\u017en\u00e9. A v\u011bt\u0161inou mi i ty r\u016fzn\u00e9 procedury, nap\u0159\u00edklad holen\u00ed nebo vlasy, dlouho trvaj\u00ed. Ob\u010das jsem jako \u017eena. Tentokr\u00e1t sebou v\u0161ak opravdu mus\u00edm hnout. Bill tu nebude v\u011b\u010dn\u011b, i kdy\u017e bych si to velmi p\u0159\u00e1l, a nechci, aby mi utekl d\u0159\u00edv, ne\u017e se budeme muset opravdu nav\u017edy rozlou\u010dit. Cht\u011bl bych v\u011bd\u011bt, zda jednou na tyhle dva dny zapomenu. Zda se Bill prost\u011b jen tak vypa\u0159\u00ed z m\u00e9 mysli, nebo tam z\u016fstane nav\u017edy. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee hned po prvn\u00edch p\u00e1r spole\u010dn\u00fdch hodin\u00e1ch jsme se jeden druh\u00e9mu takto odevzdali. I kdy\u017e on to ur\u010dit\u011b bere jen jako \u017eivo\u010di\u0161nou pot\u0159ebu, ale j\u00e1 ne. Tedy ze za\u010d\u00e1tku ur\u010dit\u011b. Ale te\u010f? Kdyby to m\u00e1me zopakovat, mysl\u00edm, \u017ee by v tom byl minim\u00e1ln\u011b kousek citu. I kdy\u017e s\u00e1m nev\u00edm, kde se ve mn\u011b bere.<\/p>\n

Obmot\u00e1m si ru\u010dn\u00edk kolem beder a vyjdu ven z koupelny. Cel\u00fdm bytem se \u0161\u00ed\u0159\u00ed v\u016fn\u011b sprchov\u00e9ho gelu, celkem p\u0159\u00edjemn\u011b sv\u011b\u017e\u00ed. P\u0159ijdu do ob\u00fdv\u00e1ku, Bill na\u0161t\u011bst\u00ed st\u00e1le le\u017e\u00ed na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, ale m\u00e1m pocit, \u017ee jsem akor\u00e1t vystihl chv\u00edli, kdy se za\u010dal prob\u00edrat. Zmaten\u011b otev\u0159el o\u010di, d\u00edv\u00e1 se kolem sebe. Mysl\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b docela nech\u00e1pe, kde se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1z\u00ed.<\/div>\n

\n
\n

„Ahoj,“ mile se usm\u011bju. Nechci, aby prvn\u00ed, co r\u00e1no uvid\u00ed, byl nasupen\u00fd Tom. Vlastn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee v\u016fbec nen\u00ed v jeho reperto\u00e1ru p\u0159\u00e1n\u00ed prvn\u00ed pohled pr\u00e1v\u011b na m\u011b.<\/div>\n

„Ahoj. Co, co tu je\u0161t\u011b d\u011bl\u00e1m? J\u00e1, mus\u00edm j\u00edt dom\u016f. Rychle!“ zamrk\u00e1 o\u010dima a prudce se posad\u00ed. Co se mu stalo? Nemus\u00ed sp\u011bchat. Jsem r\u00e1d, \u017ee je tady. A jak moc\u2026<\/div>\n
„Ne, nesp\u011bchej. Ud\u011blal jsem ti sn\u00eddani. Douf\u00e1m, \u017ee ti n\u011bco z toho bude chutnat, jsem toti\u017e vegetari\u00e1n. Ale je to fakt dobr\u00e9! „<\/div>\n
„Ne, ne\u2026 Je to od tebe velmi mil\u00e9, ale j\u00e1 tu nem\u016f\u017eu b\u00fdt. Do pekla, nem\u011bl jsem tu b\u00fdt!“ Posledn\u00ed v\u011btu si jen tak zamumlal pro sebe. „Zbyte\u010dn\u011b ti nad\u011bl\u00e1m probl\u00e9my. Nev\u00ed\u0161, jak r\u00e1d bych tu s tebou z\u016fstal, ale\u2026 Opravdu, nejde to,“ z jeho o\u010d\u00ed p\u0159\u00edmo \u010di\u0161\u00ed zklam\u00e1n\u00ed. Ale ne v\u00edce, ne\u017e z t\u011bch m\u00fdch.<\/p>\n

Bill se zvedne ze seda\u010dky, nat\u00e1hne se po \u010dern\u00e9 ko\u017een\u00e9 kabelce a jako by ho n\u011bco poh\u00e1n\u011blo, ut\u00edk\u00e1 ke dve\u0159\u00edm. Ne, j\u00e1 ho nenech\u00e1m odej\u00edt jen tak! Bez rozlou\u010den\u00ed?<\/div>\n

„Bille! Ne, po\u010dkej!“ rozb\u011bhnu se za n\u00edm, m\u00e1m co d\u011blat, aby mi nespadl chab\u011b obto\u010den\u00fd ru\u010dn\u00edk. „Nenech\u00e1m t\u011b odej\u00edt jen tak. Chci posledn\u00ed\u2026 Polibek. Pros\u00edm, nem\u016f\u017ee\u0161 mi ho odep\u0159\u00edt,“ stoj\u00edme u dve\u0159\u00ed, tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159, pohledem hypnotizujeme jeden druh\u00e9ho.<\/div>\n
„Posledn\u00ed polibek jsi dostal u\u017e v\u010dera,“ sna\u017e\u00ed se mi oponovat, ale j\u00e1 se ned\u00e1m jen tak lehce odb\u00fdt. Nem\u016f\u017ee mi to ud\u011blat.<\/div>\n
„Ale myslel jsem, \u017ee u\u017e je to naposledy, co se vid\u00edme. Ale jsi tu i dnes. Tak posledn\u00ed polibek chci te\u010f,“ ud\u011bl\u00e1m krok vp\u0159ed, alespo\u0148 \u017ee nem\u00e1 kam ut\u00e9ct, proto\u017ee se zrovna op\u00edr\u00e1 o vchodov\u00e9 dve\u0159e. \u010cek\u00e1m na jeho reakci, douf\u00e1m, \u017ee mi to dovol\u00ed. Jen abych si to nakonec nemusel vz\u00edt s\u00e1m.<\/div>\n
Mmm, zat\u00edm ze sebe nevydal ani hl\u00e1sku. M\u00e1m to br\u00e1t jako jednozna\u010dn\u00e9 ne, nebo jako volnou moc nad n\u00e1mi? Chop\u00edm se rad\u011bji t\u00e9 druh\u00e9 mo\u017enosti. Popojdu je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, sv\u00fdm t\u011blem se zcela natla\u010d\u00edm na to jeho. Ruce polo\u017e\u00edm na Billovy boky, nahou hru\u010f m\u00e1m \u00fapln\u011b nalepenou na n\u011bm.<\/div>\n
„Tome, ne-“ zt\u011b\u017eka vzdychne, ale s\u00e1m se mi vpije do rt\u016f.<\/p>\n

Bo\u017ee jak moc po tomhle tou\u017e\u00edm! Ten jeden dotek jeho rt\u016f ve mn\u011b probudil pot\u0159ebu c\u00edtit ho pod kone\u010dky prst\u016f\u2026<\/div>\n

Rukama bloud\u00edm po cel\u00fdch jeho z\u00e1dech, p\u0159i tom se mu sna\u017e\u00edm nazna\u010dit, a\u0165 pootev\u0159e \u00fasta. Chci n\u00e1\u0161 polibek v\u00edce prohloubit, moc se mi to l\u00edb\u00ed. A mysl\u00edm, \u017ee i jemu, vzhledem k tomu, \u017ee na m\u016fj podn\u011bt okam\u017eit\u011b zareagoval. Te\u010f u\u017e ruce nenech\u00e1v\u00e1m jen na z\u00e1dech, ale p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm jimi snad v\u0161ude. Pozn\u00e1v\u00e1m jeho dokonal\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo. Ach, co bych dal za to, kdyby ho poznat i du\u0161evn\u011b. St\u00e1le si neum\u00edm vysv\u011btlit, jak mi mohl za tak kr\u00e1tkou dobu takto pomotat hlavu.<\/div>\n
Z jeho \u00fast se p\u0159esouv\u00e1m n\u00ed\u017ee. Obsyp\u00e1v\u00e1m ho polibky po brad\u011b, \u010delisti, zastav\u00edm a\u017e na krku, kde ho jemn\u011b lask\u00e1m. Podv\u011bdom\u011b jednou rukou zvednu jeho nohu, p\u0159it\u00e1hnu si ji k sob\u011b. Tichounk\u00e9 vzdechy m\u011b za\u010d\u00ednaj\u00ed vzru\u0161ovat.<\/p>\n

„Ne. U\u017e dost, nem\u016f\u017eu\u2026 Mus\u00edm j\u00edt. Promi\u0148 mi to,“ zap\u0159e se o m\u00e1 ramena a pokou\u0161\u00ed se m\u011b od sebe odt\u00e1hnout. Co m\u00e1m ud\u011blat? Nechci\u2026 Opravdu nechci, ale na druhou stranu ho ani nechci nutit.<\/div>\n

„Pro\u010d? No tak \u0159ekni, nel\u00edb\u00edm se ti? Nebo o co jde?“ popravd\u011b jsem na to ani nemyslel. Ale je tu ta mo\u017enost, \u017ee ho opravdu nep\u0159itahuju. A s t\u00edm u\u017e asi neud\u011bl\u00e1m nic, i kdyby se sebev\u00edc sna\u017e\u00edm. „Je to v tom, vi\u010f? Nejsem pro tebe dost dobr\u00fd. Ach, mohlo m\u011b to napadnout d\u0159\u00edv,“ smutn\u011b sklop\u00edm pohled. Opravdu jsem si to m\u011bl uv\u011bdomit. Do prdele s t\u00edm!<\/div>\n
„Tome, no tak\u2026 V tom to opravdu nen\u00ed. Jen prost\u011b\u2026 Prost\u011b\u2026 Nem\u016f\u017eu ti to vysv\u011btlit. Promi\u0148. J\u00e1, j\u00e1 mus\u00edm, opravdu. Sbohem,“ za\u0161ept\u00e1 do ticha m\u00e9ho bytu, d\u00e1le sly\u0161\u00edm jen zabouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed.<\/p>\n

Co te\u010f? Z\u016fstal jsem zde op\u011bt s\u00e1m. Aysha m\u011b ur\u010dit\u011b pomluvila v\u0161em zn\u00e1m\u00fdm \u017een\u00e1m, tak\u017ee asi k \u017e\u00e1dn\u00e9 nemohu j\u00edt hledat nucenou \u00fat\u011bchu.<\/div>\n

Op\u011bt p\u0159ijdu k posteli a jen tak se na ni rozval\u00edm. Dnes nebudu, p\u0159\u00edsah\u00e1m, d\u011blat nic! Jen odpo\u010d\u00edvat a\u2026 A sna\u017eit se zapomenout na n\u011bco, co se nikdy nem\u011blo st\u00e1t. Co se odte\u010f prom\u011bn\u00ed na zcela nepodstatnou v\u011bc v m\u00e9m \u017eivot\u011b. N\u00e1dhern\u00fd chlapec, kter\u00e9ho zn\u00e1m sotva dva dny, a pobl\u00e1znil mi hlavu? Mali\u010dkost, co\u017e ani nestoj\u00ed za \u0159e\u010d! V nejbli\u017e\u0161\u00edch dnech se o tom mus\u00edm p\u0159esv\u011bd\u010dit.<\/div>\n
„Tome, Tome\u2026 M\u00e1\u0161 tohle zapot\u0159eb\u00ed?“ povzdechnu si s\u00e1m pro sebe. „Jsi blbec!“ mus\u00edm si i s\u00e1m odpov\u011bd\u011bt, proto\u017ee to opravdu nem\u00e1 kdo ud\u011blat. Zase jsem jen s\u00e1m, opu\u0161t\u011bn\u00fd v byt\u011b, odk\u00e1zan\u00fd jen na sv\u00e9 druh\u00e9 j\u00e1.<\/p>\n

P\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b \u00fapln\u011b pohltilo, a to jsem si ani neuv\u011bdomil, \u017ee od chv\u00edle, kdy jsem tu s\u00e1m, u\u017e pro\u0161lo dost \u010dasu. Venku se u\u017e stm\u00edv\u00e1 a j\u00e1 nem\u00e1m ani nejmen\u0161\u00edho pon\u011bt\u00ed, kolik m\u016f\u017ee b\u00fdt asi hodin. Mo\u017en\u00e1 tak osm? Dev\u011bt? Domn\u00edv\u00e1m se jen podle stupn\u011b stm\u00edv\u00e1n\u00ed za okny, kter\u00e9 by to cht\u011blo um\u00fdt.<\/p>\n

Nat\u00e1hnu se pro telefon, kter\u00fd je p\u0159ekvapiv\u011b tam, kde obvykle. Na no\u010dn\u00edm stolku. Stisknu jak\u00e9si neidentifikovateln\u00e9 tla\u010d\u00edtko, kter\u00e9 – douf\u00e1m – rozsv\u00edt\u00ed displej telefonu.<\/div>\n

„Co\u017ee?“ t\u00e9m\u011b\u0159 se mi zatm\u00ed p\u0159ed o\u010dima. P\u016fl druh\u00e9 v noci? Co jsem sakra cel\u00fd den d\u011blal? V\u017edy\u0165 vn\u00edm\u00e1m, jako by ub\u011bhla sotva hodina! To se mi ani nevyplat\u00ed vst\u00e1t. Z\u016fstanu tu sp\u00e1t a\u017e do r\u00e1na, douf\u00e1m bezmy\u0161lenkovit\u011b.<\/p>\n

*********<\/p>\n

„No tak, Amy, ne! Fakticky, j\u00e1 vodn\u00ed d\u00fdmku moc nemus\u00edm. Nechutn\u00e1 mi tam ten tab\u00e1k. A u\u017e v\u016fbec ne multivitam\u00ednov\u00fd! Bleh!“ohrnu nos nad Amynou nab\u00eddkou. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, ob\u010das se takov\u00e1 v\u011bci\u010dka sejde. Ale s trochu tvrd\u0161\u00edm matro\u0161em, ne\u017e je ovocn\u00fd tab\u00e1k.<\/div>\n

„Dob\u0159e. Jak chce\u0161, alespo\u0148 zbude v\u00edce pro n\u00e1s,“ zamrk\u00e1 dlouh\u00fdmi, asi um\u011bl\u00fdmi \u0159asami, a pot\u00e1hne si z bublaj\u00edc\u00ed ovocn\u00e9 v\u011bci. Ach, nech\u00e1pu, jak j\u00ed to m\u016f\u017ee chutnat.<\/div>\n
„Ahoj, Loreto,“ otev\u0159e dve\u0159e jak\u00fdsi \u010dlov\u011bk, jeho\u017e hlas mi je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00fd. Okam\u017eit\u011b se p\u0159esune k pultu k osob\u011b, kterou zdravil. Och Bille\u2026 Pro\u010d se tu do h\u00e1je mus\u00ed\u0161 objevit, kdy\u017e se sna\u017e\u00edm na tebe silou moc\u00ed zapomenout? U\u017e jsou to dva t\u00fddny, co se o to pokou\u0161\u00edm! A ty jen tak p\u0159ijde\u0161 a cel\u00e9 m\u00e9 dosavadn\u00ed sna\u017een\u00ed vyjde nazmar! D\u011bl\u00e1\u0161 mi to snad naschv\u00e1l nebo co? M\u00e1m pocit, \u017ee on si ned\u00e1 klidu, \u017ee se do m\u00e9ho \u017eivota bude vkr\u00e1dat prost\u011b po\u0159\u00e1d!<\/p>\n

„Ahoj Bille. No co, zase intim\u010do jen pro tebe? Zase sis p\u0159i\u0161el odpo\u010dinout?“ usm\u011bje se na n\u011bj hosteska Loreta, a pot\u00e9, co Bill p\u0159ik\u00fdvne, ho zavede na m\u00edsto, kde jsou z\u00e1v\u011bsy, kde m\u00e1 \u010dlov\u011bk dokonal\u00e9 soukrom\u00ed. Pokud jsem dob\u0159e pochopil, m\u011bl by tam b\u00fdt s\u00e1m, ne? J\u00e1 jsem se asi do\u010dista zbl\u00e1znil, ale mus\u00edm j\u00edt za n\u00edm. A\u017e mi trh\u00e1 srdce p\u0159i p\u0159edstav\u011b, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee sed\u00ed s\u00e1m jen p\u00e1r metr\u016f ode mne a j\u00e1 ho nem\u016f\u017eu ani oslovit. S t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee j\u00e1 mohu! A ud\u011bl\u00e1m to!<\/div>\n

Zvednu se od stolu, Amy s kamar\u00e1dkami m\u011b v\u0161ak okam\u017eit\u011b ok\u0159iknout.<\/p>\n

„Kam jde\u0161?“<\/div>\n

„Ale, m\u00e1m tu jednoho zn\u00e1m\u00e9ho, chci ho pozdravit,“ nasad\u00edm na rty chab\u00fd \u00fasm\u011bv a bez dal\u0161\u00edch slov odch\u00e1z\u00edm k Billovu soukrom\u00e9mu stolu.<\/div>\n
„Ahoj,“ nesm\u011ble odhrnu jeden z\u00e1v\u011bs, zad\u00edv\u00e1m se mu p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. \u010cek\u00e1m, \u017ee by snad mohly odrazit jeho pocity, ale nic! Mo\u017en\u00e1 nest\u00edh\u00e1 reagovat.<\/div>\n
„A-ahoj. Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ t\u011b\u017ece polkne. A\u017e te\u010f mi jeho pohled d\u00e1v\u00e1 najevo velk\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n
„Sm\u00edm si p\u0159isednout?“<\/div>\n
„T-tome, j\u00e1, j\u00e1 nev\u00edm, jestli je to dobr\u00fd n\u00e1pad.“<\/div>\n
Je to dobr\u00fd n\u00e1pad! Navzdory jeho opa\u010dn\u00e9mu tvrzen\u00ed si sednu na voln\u00e9 m\u00edsto a z\u00e1v\u011bs zat\u00e1hnu zp\u011bt, abychom m\u011bli dokonal\u00e9 soukrom\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d si tu tak s\u00e1m? \u010cek\u00e1\u0161 na n\u011bkoho?“ rozhovor za\u010dnu \u00fapln\u011b oby\u010dejnou ot\u00e1zkou, i kdy\u017e by m\u011b to fakt zaj\u00edmalo.<\/div>\n
„Ne, ne, jsem tu s\u00e1m\u2026 Chod\u00edm sem jen tak na drink. Odpo\u010dinout si a p\u0159esto b\u00fdt ve spole\u010dnosti lid\u00ed. Proto ta ‚intimn\u00ed‘ \u010d\u00e1st,“ vezme si drink, kter\u00fd zde m\u011bl ji\u017e nachystan\u00fd, do rukou a \u010derven\u00e9 br\u010dko si – alespo\u0148 pro m\u011b tot\u00e1ln\u011b provokativn\u011b – vlo\u017e\u00ed do \u00fast. P\u0159i tom se zaleskne jeho kovov\u00e1 ozdoba v jazyku.<\/div>\n
Bo\u017ee, fakt si jednotliv\u00fdch detaily pohyb\u016f v\u0161\u00edm\u00e1m v\u00edc, ne\u017e by byla pot\u0159eba.<\/div>\n
„Aha,“ i tak nech\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvnu, d\u00e1le pozoruji jeho \u010diny.<\/p>\n

„A co tu d\u011bl\u00e1\u0161 ty, hm?“ polo\u017e\u00ed drink na st\u016fl, nohy si p\u0159ehod\u00ed p\u0159es sebe a up\u0159en\u011b na m\u011b hled\u00ed. Nev\u00edm, co se se mnou d\u011bje, ale jsem \u00fapln\u011b jako zaseknut\u00fd. Moje hrdlo neum\u00ed vydat ani hl\u00e1sku. Pozoruji ka\u017ed\u00fd jeho pohyb, jeho mimiku tv\u00e1\u0159e, v\u0161echno.<\/div>\n

„Tome, hal\u00f3! V pohod\u011b?“ zam\u00e1v\u00e1 mi rukou p\u0159ed o\u010dima a j\u00e1 v t\u00e9 chv\u00edli jako bych se probudil ze siln\u00e9ho transu.<\/div>\n
„O ano, ano\u2026 Promi\u0148, jen jsem se na chvilku zamyslel,“ rychle se to sna\u017e\u00edm zamluvit. Ale v podstat\u011b to je pravda, ne?<\/div>\n
„A s k\u00fdm si tu tedy?“<\/div>\n
„Ach, uhm, j\u00e1, no\u2026“ neum\u00edm se vykoktat. V\u016fbec nech\u00e1pu, co to se mnou je! Pane bo\u017ee, j\u00e1 fakt pot\u0159ebuji cvoka\u0159e, a to co nejrychleji. Je a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, co se mnou d\u011bl\u00e1!<\/div>\n
„Posly\u0161, jsi v po\u0159\u00e1dku? Proto\u017ee se mi zd\u00e1\u0161, jakoby\u2026 No j\u00e1 nev\u00edm.“ Chce mi t\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee on opravdu nev\u00ed, o co jde? To nemysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b!<\/div>\n
„Bille, proboha!“ zalo\u017e\u00edm si tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Co mu m\u00e1m jako\u017ee te\u010f \u0159\u00edct? Fakt pravdu? Do pekla s takov\u00fdm syst\u00e9mem!<\/div>\n
„Ty to opravdu nevid\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Co m\u00e1m vid\u011bt?“<\/div>\n
„To ty! Ty to se mnou d\u011bl\u00e1\u0161! Prost\u011b\u2026 J\u00e1 se z tebe \u00fapln\u011b zbl\u00e1zn\u00edm! Je to \u0161\u00edlen\u00e9\u2026“nejhor\u0161\u00ed je, \u017ee j\u00e1 se mu b\u011bhem mluven\u00ed krut\u00e9 pravdy nedok\u00e1\u017eu ani pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Je ode mne fakt hloup\u00e9, \u017ee se d\u00edv\u00e1m v\u0161ude jinde, jen ne na n\u011bj, nebo m\u00e1m na o\u010d\u00edch ruce. Za toto bych se m\u011bl profackovat.<\/p>\n

autor: Diana<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diana Nepl\u00fdtv\u00e1 zbyte\u010dn\u00fdm \u010dasem, i kdy\u017e pod sprchou b\u00fdv\u00e1m opravdu r\u00e1d, co nejd\u00e9le je to mo\u017en\u00e9. A v\u011bt\u0161inou mi i ty r\u016fzn\u00e9 procedury, nap\u0159\u00edklad holen\u00ed nebo vlasy, dlouho trvaj\u00ed. Ob\u010das jsem jako \u017eena. Tentokr\u00e1t sebou v\u0161ak opravdu mus\u00edm hnout. Bill tu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[456],"tags":[],"class_list":["post-7782","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-lips-like-sugar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7782","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7782"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7782\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7782"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7782"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7782"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}