{"id":7787,"date":"2011-09-21T18:30:00","date_gmt":"2011-09-21T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7767"},"modified":"2011-09-21T18:30:00","modified_gmt":"2011-09-21T17:30:00","slug":"i-m-all-you-need-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/21\/i-m-all-you-need-22\/","title":{"rendered":"I’m all you need 22."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille!“ –<\/div>\n
– „Tome!! \u2026 Adame!“ –<\/div>\n
\u2026ticho\u2026 \u00fato\u010dn\u00edci se rozplynuli. V lese nastalo hrobov\u00e9 ticho. Ticho, kter\u00e9 p\u0159eru\u0161il a\u017e up\u00edr vyka\u0161l\u00e1vaj\u00edc krev. „B-Bille\u2026“ zachraptil. „Promi\u0148 mi to\u2026 j\u00e1\u2026 musel jsem\u2026“ chrchlal, z koutku \u00fast mu st\u00e9kal pot\u016f\u010dek krve. Elf na n\u011bj up\u00edral uslzen\u00e9 stud\u00e1nky, rozt\u0159esen\u011b ho hladil po tv\u00e1\u0159i, z \u00fast se mu vydral vzlyk, nebyl schopn\u00fd slova. „M-Musel jsem t\u011b zachr\u00e1nit, Billy\u2026 jsi na\u0161e jedin\u00e1 nad\u011bje, princi\u2026“<\/p>\n

Elf zavrt\u011bl hlavou. „Ne, Adame, to\u2026 to jsi nem\u011bl\u2026 tos-„<\/p>\n

„Musel.“ K\u00fdvl hlavou sl\u00e1bnouc\u00ed up\u00edr.<\/p>\n

„A-Ale\u2026 Ale pro\u010d?!“ valil nech\u00e1pav\u011b o\u010di.<\/p>\n

Adam se slab\u011b usm\u00e1l a pohladil Billa chladnou rukou po uslzen\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Je t’aime\u2026“ zamumlal ti\u0161e a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n

Bill se rozvzlykal.<\/p>\n

„Bille\u2026“ \u0161eptl Tom, kter\u00fd se a\u017e te\u010f vzpamatoval ze sv\u00e9ho \u0161oku, a polo\u017eil mu jemn\u011b ruku na rameno. Bill se \u010delem op\u00edral o Adamovo a d\u00e1l ti\u0161e vzlykal, chv\u011bl se. Tom si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, jak se elf c\u00edt\u00ed. Ztratil dva kamar\u00e1dy v jeden den. Klekl si vedle elfa a jemn\u011b ho objal kolem ramen, Bill se k n\u011bmu oto\u010dil a vrhl se mu do n\u00e1ru\u010de. Jeho zloba, kterou k Tomovi c\u00edtil, byla ta tam.<\/div>\n

\n
\n

***<\/p>\n

Pro\u0161li velk\u00fdmi sklen\u011bn\u00fdmi dve\u0159mi a Tom zamrkal. „K-Kde, kde to jsme?“ zeptal se trochu ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b.<\/p>\n

„Na rozcest\u00ed\u2026 T\u00e1mhle je Georg\u2026“ k\u00fdvl Bill sm\u011brem k d\u0159ev\u011bn\u00e9mu ukazateli. Po dni cesty se u\u017e s Adamovou smrt\u00ed sm\u00ed\u0159il a ned\u00e1val sv\u016fj smutek u\u017e tak najevo, i kdy\u017e Tomovi sp\u00ed\u0161 p\u0159i\u0161lo, \u017ee se uzav\u0159el do sebe a byl z n\u011bho zase ten n\u00e1ladov\u00fd elf, jako kdy\u017e se poprv\u00e9 sezn\u00e1mili.<\/p>\n

„Jak\u00e9 rozcest\u00ed?“ pod\u00edval se mlad\u00edk na elfa.<\/p>\n

„Rozcest\u00ed rozcest\u00ed\u2026 T\u00e1mhle,“ uk\u00e1zal „tam je cesta k tv\u00e9 princezn\u011b, b\u00fdval\u00e1 Zem\u011b a Kr\u00e1lovstv\u00ed Elf\u016f\u2026 za n\u00e1mi jsou dve\u0159e do Nenorm\u00e1lnosti\u2026 a tam,“ uk\u00e1zal sm\u011brem na cestu za Hobita. „Tam se vyd\u00e1m j\u00e1\u2026“<\/p>\n

„Do lesa?“ nakr\u010dil Tom \u010delo.<\/p>\n

„Ano, do lesa\u2026 Lesa zapomn\u011bn\u00ed\u2026“<\/p>\n

„To nezn\u00ed zrovna hezky\u2026“<\/p>\n

„Nen\u00ed to hezk\u00e9\u2026“ k\u00fdvl Bill.<\/p>\n

„Oh\u2026“ zamrkal a rad\u011bji si nechal sv\u00e9 pozn\u00e1mky pro sebe, zvedl si trochu sv\u00e9 neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161pinav\u00e9 kalhoty, kter\u00e9 si od vstupu do Namidie nem\u011bl \u0161anci p\u0159evl\u00e9knout, a cupital za Billem, kter\u00fd vykro\u010dil sm\u011brem k \u010dekaj\u00edc\u00edmu hobitovi.<\/p>\n

„Vid\u00edm, \u017ee jste dorazili v po\u0159\u00e1dku\u2026“ usm\u00e1l se Georg, av\u0161ak Bill si v\u0161iml t\u0159esu v jeho hlase. Jako by ho fakt, \u017ee dorazili v po\u0159\u00e1dku, v\u016fbec net\u011b\u0161il.<\/p>\n

„Ano, jako z\u00e1zrakem\u2026“ k\u00fdvl Tom. „A\u017e na mal\u00fd z\u00e1drhel bylo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku\u2026“<\/p>\n

„Jak\u00fd z\u00e1drhel?“ pod\u00edval se Georg zv\u011bdav\u011b na Toma.<\/p>\n

„\u017d\u00e1dn\u00fd z\u00e1drhel\u2026“ zpra\u017eil ho pohledem Bill, hobit se zatv\u00e1\u0159il nespokojen\u011b a v\u00fdznamn\u011b se na \u010dlov\u011bka pod\u00edval, Tom se zad\u00edval do zem\u011b a nerv\u00f3zn\u011b nakopl kam\u00ednek le\u017e\u00edc\u00ed na cest\u011b. „Georgu, ty p\u016fjde\u0161 s Tomem d\u00e1l?“ hobit k\u00fdvl. „Dob\u0159e\u2026“ posadil se Bill na lavi\u010dku u ukazatele.<\/p>\n

„Ty nejde\u0161?“ nakr\u010dil hobit naoko p\u0159ekvapen\u011b obo\u010d\u00ed, princ zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n

„Aha, no tak jak chce\u0161 ty\u2026 j\u00e1 v\u00e1m d\u00e1m chv\u00edli na rozlou\u010denou\u2026“ pod\u00edval se mezi nimi. „P\u016fjdu nap\u0159ed\u2026“ pro\u010d\u00edsl si Georg vlasy prsty a vydal se na cestu.<\/p>\n

Tom se pod\u00edval na Billa, povzdychl si a vy\u0161el k n\u011bmu, posadil se vedle n\u011bj na lavi\u010dku a ti\u0161e si odka\u0161lal. Elf se na n\u011bj letmo pod\u00edval a d\u00e1l se v\u011bnoval sv\u00e9mu pohmo\u017ed\u011bn\u00e9mu kotn\u00edku. „Tak\u2026“ za\u010dal nejist\u011b Tom, Bill se na n\u011bj s nakr\u010den\u00fdm obo\u010d\u00edm pod\u00edval.<\/p>\n

„Tak?“<\/p>\n

„Asi se rozlou\u010d\u00edme\u2026“<\/p>\n

„Z\u0159ejm\u011b\u2026“ k\u00fdvl Bill hlavou.<\/p>\n

„Jo\u2026“<\/p>\n

„Uhum\u2026“ pozoroval ho se z\u00e1jmem.<\/p>\n

„R\u00e1d jsem t\u011b poznal, Bille. V\u00e1\u017en\u011b. Bude\u0161 mi chyb\u011bt. Jsem ti v\u00e1\u017en\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee jsi m\u011b dovedl a\u017e sem, bez tebe bych to nezvl\u00e1dl\u2026“ elf na to k\u00fdvl hlavou. „A\u2026 v\u00e1\u017en\u011b se omlouv\u00e1m, jestli jsem ti n\u011bjak ubl\u00ed\u017eil t\u00edm, co jsem \u0159ekl, to jsem necht\u011bl\u2026 Jde jen o to, \u017ee to tak prost\u011b c\u00edt\u00edm\u2026 A \u017ee\u2026 Bylo to s tebou hezk\u00fd, ale j\u00ed miluju\u2026“<\/p>\n

„V\u017edy\u0165 ji ani nezn\u00e1\u0161\u2026“ nakr\u010dil Bill \u010delo a povzdychl si, sna\u017eil se potla\u010dit slzy, kter\u00e9 se mu hrnuly do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Ale ano, zn\u00e1m ji\u2026 Zn\u00e1m ji\u2026 V\u017edy\u0165 u\u017e na m\u011b tolik let mluv\u00ed\u2026 Zjevuje se mi ve snech, ob\u010das, ne cel\u00e1, ale zjevuje\u2026 Miluje m\u011b. A j\u00e1 miluju j\u00ed.“ K\u00fdvl rozhodn\u011b Tom a Bill potla\u010dil vzlyk.<\/p>\n

„Dob\u0159e tedy, mo\u017en\u00e1 se n\u011bkdy zase sejdeme, Tome, kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt\u2026“<\/div>\n

„J\u00e1 chci hlavn\u011b zp\u00e1tky dom\u016f\u2026“ pokr\u010dil Tom rameny, elf p\u0159ik\u00fdvl. Mlad\u00edk se zvedl z lavi\u010dky a pol\u00edbil Billa na \u010delo. „Sbohem, Bille, d\u011bkuji ti a opatruj se\u2026“ pousm\u00e1l se tro\u0161ku a hodil si batoh na rameno.<\/p>\n

„M\u011bj se, Tome\u2026“ pousm\u00e1l se slab\u011b Bill. Tom k\u00fdvl a ode\u0161el. „Miluji t\u011b\u2026“ za\u0161eptal Bill do pr\u00e1zdna a po tv\u00e1\u0159i se mu skut\u00e1lela perla.<\/p>\n

***<\/p>\n

Georg se zastavil, kdy\u017e za sebou usly\u0161el kroky b\u011b\u017e\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka, Tom ho cel\u00fd zad\u00fdchan\u00fd dohonil. „Teda, myslel jsem, \u017ee ti to bude trvat d\u00fdl\u2026“ pousm\u00e1l se hobit a mlad\u00edk zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n

„Za jak dlouho tam budeme?“ zeptal se okam\u017eit\u011b.<\/p>\n

„Asi tak p\u016fl hodinky cesty\u2026“ k\u00fdl hobit.<\/p>\n

Tom se spokojen\u011b usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. „Skv\u011ble\u2026“ rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe, nesta\u010dil se divit tomu, co ho obklopovalo. Zem\u011b elf\u016f. \u010clov\u011bk by \u0159ekl, \u017ee Zem\u011b Elf\u016f bude pln\u00e1 zelen\u011b a zv\u00ed\u0159\u00e1tek a kytek a podobn\u011b, ale ne, tady ne. Tr\u00e1va zde byla za\u017eloutl\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00e9 kv\u011btiny, stromy byly uschl\u00e9, zv\u00ed\u0159\u00e1tka tu byla v trochu jin\u00e9m st\u00e1diu – st\u00e1diu kostry. Jako z n\u011bjak\u00e9ho hororu. Tomovi a\u017e skoro b\u011bhal mr\u00e1z po z\u00e1dech. N\u011bco mu k\u0159uplo pod nohou, pod\u00edval se, co to bylo. Lidsk\u00e1 lebka, Tom polkl, ale ml\u010del. Necht\u011bl, aby si o n\u011bm hobit myslel, \u017ee je posera.<\/p>\n

Po chv\u00edli skute\u010dn\u011b vy\u0161li z aleje mrtv\u00fdch vrb a p\u0159ed nimi se na horizontu ty\u010dil hrad. Tom vydechl. U\u017e byl tak bl\u00edzko.<\/p>\n

***<\/p>\n

Bill zastavil p\u0159ed \u010dern\u00fdm lesem zapomn\u011bn\u00ed a povzdychl si. U\u017e nebre\u010del. Ztratil v\u00edru. Zhluboka se nadechl a vy\u0161el vst\u0159\u00edc smrti.<\/p>\n

***<\/p>\n

„Moje pan\u00ed! Pan\u00ed!“ hul\u00e1kal sluha a b\u011b\u017eel do lo\u017enice sv\u00e9 kr\u00e1lovny, vtrhl dovnit\u0159. „Rozd\u011blili se, Thomas je ve va\u0161em kr\u00e1lovstv\u00ed!“ op\u00edral se zad\u00fdchan\u011b o r\u00e1m dve\u0159\u00ed. Stefani se na n\u011bj pod\u00edvala od zrcadla, ve kter\u00e9m si \u010desala vlasy do drdolu.<\/p>\n

„A ten elf?“ nakr\u010dila do zrcadla obo\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Ve\u0161el do lesa, pan\u00ed\u2026“<\/p>\n

Blond\u00fdnka se do\u0161iroka usm\u00e1la, nat\u0159ela si rt\u011bnkou \u010derve\u0148 na rty. „Zab\u00edt,“ promnula si rty a rt\u011bnku polo\u017eila.<\/p>\n

***<\/p>\n

Bill se usadil na m\u00fdtince a promnul si ko\u0159en nosu. Vyndal z kabelky posledn\u00ed kus ovoce, kter\u00fd u sebe je\u0161t\u011b m\u011bl, a zakousl se do n\u011bj. Spokojen\u011b zamru\u010del, kdy\u017e se mu jeho sladk\u00e1 \u0161\u0165\u00e1va rozplynula po jazyce. P\u016fvodn\u011b se necht\u011bl zastavovat, ale musel, jeho ran\u011bn\u00fd kotn\u00edk o sob\u011b za\u010d\u00ednal d\u00e1vat v\u011bd\u011bt nep\u0159\u00edjemnou ostrou bolest\u00ed, kter\u00e1 mu postupn\u011b vyst\u0159elovala do cel\u00e9 nohy. Dojedl jablko a zahodil ohryzek do k\u0159ov\u00ed. Z k\u0159ov\u00ed se ozvalo nespokojen\u00e9 zavr\u010den\u00ed a n\u00e1sledn\u00fd dupot od toho, jak zasa\u017een\u00fd za\u010dal ut\u00edkat. Elf si kotn\u00edk p\u0159ev\u00e1zal a znovu pot\u0159el l\u00e9\u010div\u00fdm olej\u00ed\u010dkem a zvedl se na nohy. Ode\u0161el se pod\u00edvat, co se to v k\u0159ov\u00ed p\u0159edt\u00edm schov\u00e1valo. Nic nena\u0161el. I kdy\u017e si byl v\u00edc ne\u017e jist\u00fd, \u017ee tam c\u00edtil ur\u010ditou s\u00edlu magie, po ni\u010dem nebylo ani stopy. Napil se vody z lahvi\u010dky, kterou m\u011bl u pasu, a vydal se zp\u00e1tky na cestu.<\/p>\n

***<\/p>\n

Tom se chv\u011bl vzru\u0161en\u00edm. Srdce mu v hrudn\u00edku bu\u0161ilo jako pomaten\u00e9 a cel\u00fd se potil. Na tv\u00e1\u0159i m\u011bl p\u0159ihloupl\u00fd \u00fasm\u011bv. \u0160li kamennou pr\u00e1zdnou chodbou, kterou ale Tom d\u00edky \u010darod\u011bjn\u00e9 iluzi vid\u011bl jako tu nejroztomilej\u0161\u00ed chodbu zdobenou kv\u011btinami a obrazy. Georg \u0161el po jeho boku a ml\u010del. V duchu se t\u011b\u0161il z toho, \u017ee sem Toma dok\u00e1zal p\u0159iv\u00e9st, a \u017ee jim elf ani ned\u011blal probl\u00e9my, doufal, \u017ee mu Stefani d\u00e1 n\u011bco na opl\u00e1tku.<\/p>\n

Velk\u00e9 dubov\u00e9 dve\u0159e na konci chodby se p\u0159ed nimi otev\u0159ely doko\u0159\u00e1n a chlapec s hobitem vstoupili dovnit\u0159 hlavn\u00edho s\u00e1lu. Tom om\u00e1men\u011b zamrkal. P\u0159ed n\u00edm, na kr\u00e1sn\u00e9m k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9m tr\u016fn\u011b, sed\u011bl and\u011bl. Kr\u00e1sn\u00e9 sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9 vlasy na\u010desan\u00e9 do velk\u00e9ho drdolu, ze kter\u00e9ho j\u00ed a\u017e pod zadek spl\u00fdvaly po ramenou prst\u00fdnky vlas\u016f. M\u011bla kr\u00e1sn\u011b rud\u00e9 a pln\u00e9 rty a na tv\u00e1\u0159i, p\u0159esn\u011b na tom prav\u00e9m m\u00edst\u011b, m\u011bla pihu. Tom se rozz\u00e1\u0159il.<\/p>\n

„Tome, tys p\u0159i\u0161el\u2026!“ usm\u00e1la se do\u0161iroka a Tomovi se skoro nahrnuly slzy do o\u010d\u00ed. Ten hlas. Byl sice trochu jin\u00fd ne\u017e ve snech, ale sny ur\u010dit\u011b zkreslovaly, tohle rozhodn\u011b byla jeho princezna. Tom k n\u00ed ihned vykro\u010dil rychl\u00fdm a r\u00e1zn\u00fdm krokem, a zrovna kdy\u017e byl od n\u00ed na takovou vzd\u00e1lenost, \u017ee by sta\u010dilo jen nat\u00e1hnout ruku, chytnout se j\u00ed a nepustit, stalo se n\u011bco ne\u010dekan\u00e9ho.<\/p>\n

Dla\u017eba kolem Tomov\u00fdch nohou jako by se rozplynula a on rychle vr\u00e1til nohy na zem, aby se nez\u0159\u00eddil do velk\u00e9 propasti, kter\u00e1 se pod n\u00edm rozprost\u00edrala. Tom z\u016fstal st\u00e1t na sloupci podlahy odd\u011blen\u00e9ho z obou stran od podlahy a zmaten\u011b zamrkal. „C-Co to\u2026?“ vykoktal ze sebe a nech\u00e1pav\u011b se pod\u00edval na Georga, kter\u00fd z\u016fstal st\u00e1t p\u0159esn\u011b na kraji propasti, jako by snad v\u011bd\u011bl, kam a\u017e m\u016f\u017ee j\u00edt.<\/p>\n

„D\u011bkuji, Georgu, dobr\u00e1 pr\u00e1ce.“ Usm\u00e1la se blond\u00fdnka na tr\u016fn\u011b a zvedla se.<\/p>\n

„V-Vy se zn\u00e1te?“ vyhrkl udiven\u011b Tom.<\/p>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se zn\u00e1me. On se ti Georg nezm\u00ednil?“ nakr\u010dila posm\u011b\u0161n\u011b obo\u010d\u00ed. „Tady Georg pro m\u011b tak trochu pracuje.“<\/p>\n

„Tak trochu pracuje?“ d\u00edval se Tom st\u00e1le stejn\u011b nech\u00e1pav\u011b.<\/p>\n

„Ano.“ P\u0159ik\u00fdvla. „M\u011bl za \u00fakol mi t\u011b sem p\u0159iv\u00e9st. A \u00fakol splnil\u2026“ pod\u00edvala se na hobita. „Gratuluji, ofici\u00e1ln\u011b t\u011b zbavuji v\u0161ech obvin\u011bn\u00ed a tvoji matku pust\u00edme z v\u011bzen\u00ed, m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt\u2026“ m\u00e1vla rukou a hobit urychlen\u011b a s radost\u00ed ode\u0161el. Tom se nesta\u010dil divit. Jeho princezna ho pouh\u00fdm m\u00e1vnut\u00edm z\u00e1p\u011bst\u00ed zvedla do vzduchu, Tom m\u011bl pocit, jako by ho sv\u00e1zaly n\u011bjak\u00e9 neviditeln\u00e9 \u0159et\u011bzy, pomalu se za\u010d\u00ednal dusit.<\/p>\n

„C-co jsi za\u010d?“ vydral ze sebe Tom a sna\u017eil se odt\u00e1hnout si \u0159et\u011bzy z krku.<\/p>\n

„Ty nev\u00ed\u0161, kdo jsem?“ usm\u00e1la se na n\u011bj sladce.<\/p>\n

„N\u011bjak\u00e1 \u0161\u00edlen\u00e1 psychopatka, kter\u00e1 se p\u0159evl\u00e9kla za moj\u00ed princeznu, a nejsp\u00ed\u0161 j\u00ed n\u011bco ud\u011blala, a te\u010f m\u011b chce zab\u00edt?“ vyp\u00edskl Tom p\u0159idu\u0161en\u00fdm hl\u00e1skem.<\/p>\n

Od srdce se zasm\u00e1la. „Jmenuji se Stefani.“ Promnula si rty. V Tomov\u011b mal\u00e9m moze\u010dku za\u010dalo \u0161rotovat. „Jsem si jist\u00e1, \u017ee jsi o mn\u011b u\u017e sly\u0161el, od Billa\u2026“ Cvak. Tom vykulil nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b o\u010di. Povolila \u0159et\u011bzy a Tom padl zp\u00e1tky na kamenn\u00fd sloupec.<\/p>\n

„Ty! To ty jsi zabila Billovy rodi\u010de!“<\/p>\n

„Omyl, to bych neud\u011blala, jsou na \u017eivu, to se nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t\u2026Billovy rodi\u010de jsem nezabila, ale\u2026 Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b te\u010f u\u017e je mrtv\u00fd Bill.“ Tom ztuhl. „P\u0159esn\u011b tohle jsem pot\u0159ebovala, v\u00ed\u0161? V\u0161echno jde p\u0159esn\u011b podle pl\u00e1nu!“ sm\u00e1la se. „Pot\u0159ebovala jsem, abys mu zlomil srdce, ty m\u016fj mal\u00fd zamilovan\u00fd hlup\u00e1\u010dku. A abyste se rozd\u011blili, proto\u017ee pak bude Bill slab\u00fd, se zlomen\u00fdm srdcem a odhodlan\u00fd zem\u0159\u00edt, proto\u017ee u\u017e nem\u00e1 pro co \u017e\u00edt, kdy\u017e ho jeho mal\u00fd d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd mil\u00e1\u010dek \u010dlov\u011bk takhle zrad\u00ed\u2026“ na\u0161pulila soucitn\u011b rty.<\/p>\n

„B-Bill je\u2026 Bill\u2026“<\/p>\n

„Uhum, stejn\u011b jako bude\u0161 brzy ty.“ Uculila se. „Neboj se, nebude to trvat dlouho. V\u00ed\u0161\u2026 Tohle je tv\u016fj sv\u011bt, tud\u00ed\u017e a\u017e t\u011b zabiju, z\u00edsk\u00e1m ve\u0161kerou absolutn\u00ed moc nad Namidi\u00ed j\u00e1\u2026“ usm\u00e1la se do\u0161iroka a Tomovi ztuhla krev v \u017eil\u00e1ch. Chce ho zab\u00edt? „A abys ne\u0159ekl, \u017ee jsem zl\u00e1\u2026 D\u00e1m ti mo\u017enost v\u00fdb\u011bru, m\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt jedno p\u0159\u00e1n\u00ed, jedno jedin\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, a j\u00e1 ti ho spln\u00edm\u2026“ p\u0159ik\u00fdvla a znovu se posadila na tr\u016fn. Tom se na chv\u00edli zamyslel.<\/p>\n

„J\u00e1\u2026Chci v\u011bd\u011bt, co jsi ud\u011blala s moj\u00ed princeznou?“ vyhrkl Tom a Stefani se rozesm\u00e1la.<\/p>\n

„To je tvoje p\u0159\u00e1n\u00ed? Tvoje p\u0159\u00e1n\u00ed ze v\u0161ech na sv\u011bt\u011b je, abych ti \u0159ekla, co je s tvoj\u00ed princeznou, kv\u016fli kter\u00e9 jsi \u0161el a\u017e sem?“ Tom p\u0159ik\u00fdvl, Stefani se na n\u011bj nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pod\u00edvala. „Oh m\u016fj bo\u017ee, jsi je\u0161t\u011b pitom\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si p\u016fvodn\u011b myslela\u2026“ promnula si unaven\u011b \u010delo a sp\u00e1nky, pak se na n\u011bj pod\u00edvala. „Dob\u0159e teda, pov\u00edm ti, co je s tvoj\u00ed princeznou\u2026. \u017d\u00e1dn\u00e1 nen\u00ed.“<\/p>\n

„\u2026Nen\u00ed? Ale jak tedy, v\u017edy\u0165\u2026“<\/p>\n

„To, co jsi sly\u0161el ve snech, ten, kdo t\u011b prosil o pomoc, to nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 princezna. Tady v Namidii nikdy \u017e\u00e1dn\u00e1 princezna nebyla. Byl tu jen princ. Elf\u00ed princ.“ Stef proto\u010dila o\u010di, kdy\u017e vid\u011bla, jak se na ni Tom d\u00edv\u00e1 pr\u00e1zdn\u00fdm a nech\u00e1paj\u00edc\u00edm pohledem. „To Bill t\u011b ve snech volal o pomoc, ty ignorante…! A ty nam\u00edsto toho, abys ho alespo\u0148 jednou poslouchal, abys naslouchal tomu, co se ti celou tu dobu sna\u017eil \u0159\u00edct, jsi \u0161el za bludem. Tenkr\u00e1t v tom lese, to byl Bill, v jeho prav\u00e9 podob\u011b. Tak jak vypadal p\u0159ed lety, ne\u017e jsem zabrala jejich hrad a zemi. Tak jak vypadl, kdy\u017e byl je\u0161t\u011b n\u00e1sledovn\u00edkem tr\u016fnu a t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm stvo\u0159en\u00edm v cel\u00e9 zemi. Ale ne, Tom musel za princeznou. A te\u010f to bude\u0161 ty, kdo je zodpov\u011bdn\u00fd za jeho smrt, a ten, kter\u00fd zem\u0159e.“ Uculila se. Kameny pod Tomov\u00fdma nohama se za\u010daly rozpadat. „Sbohem Tomi<\/em>,“ zam\u00e1vala mu koketn\u011b a Tom se propadl dol\u016f.<\/p>\n

Tom padal nekone\u010dnou propast\u00ed dol\u016f, stejn\u011b jako tenkr\u00e1t v jeho snu, jedin\u00fd rozd\u00edl v tom byl, \u017ee tentokr\u00e1t se nezastavil t\u011bsn\u011b nad zem\u00ed, n\u00fdbr\u017e dopadl p\u0159\u00edmo na zem. C\u00edtil, jak mu n\u011bco v t\u011ble k\u0159uplo, a vyk\u0159ikl bolest\u00ed. Noha. Vyhrabal se na nohy a rozhl\u00eddl se, uvid\u011bl sv\u011bt\u00e9lko v d\u00e1lce a rozeb\u011bhl se pry\u010d. Musel se odsud dostat pry\u010d, musel naj\u00edt Billa.<\/p>\n

***<\/p>\n

Bill za sebou usly\u0161el n\u011bjak\u00e9 kroky, zastavil se a oto\u010dil se, sv\u011bsil ruce pod\u00e9l t\u011bla a polkl. Nebyl p\u0159ipraven\u00fd zem\u0159\u00edt, ale nem\u011bl jinou mo\u017enost. Rozt\u0159esen\u011b vydechl a zav\u0159el o\u010di. \u010cekal na nejhor\u0161\u00ed. Okolo u\u0161\u00ed mu zasvi\u0161t\u011bl v\u00edtr a ozval se v\u00fdst\u0159el. Ve vte\u0159in\u011b byl dupot ko\u0148sk\u00fdch kopyt pry\u010d, podlomily se mu nohy. Svalil se na zem, nemohl popadnout dech. Otev\u0159el rozt\u0159esen\u011b o\u010di, nem\u011bl ani \u0161kr\u00e1bnut\u00ed. Strachem se ale cel\u00fd t\u0159\u00e1sl, p\u0159e\u017eil vlastn\u00ed smrt, pomyslel si. A\u017e pak mu do\u0161lo, \u017ee ho \u00fato\u010dn\u00edk cht\u011bl jen vystra\u0161it. Doufal v rychlou, pokud mo\u017eno bezbolestnou smrt, ale t\u00e9 mu z\u0159ejm\u011b nem\u011blo b\u00fdt dop\u0159\u00e1no. Stefani se ho rozhodla zab\u00edt t\u00edm nejpodlej\u0161\u00edm zp\u016fsobem. Psychick\u00fdm t\u00fdr\u00e1n\u00edm.<\/p>\n

***<\/p>\n

Tom ut\u00edkal dlouhou chodbou. C\u00edtil se divn\u011b, jako by tady u\u017e n\u011bkdy byl, jako by tohle u\u017e za\u017e\u00edval. Neuv\u011bdomoval si, \u017ee tohle byla p\u0159esn\u00e1 kopie jeho d\u00e1vn\u00e9ho snu, prvn\u00edho snu tady v Namidii. Zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017eel, kolem n\u011bj st\u00e1ly masivn\u00ed kamenn\u00e9 zdi, p\u0159est\u00e1val popadat dech, \u0161\u00edlen\u011b ho p\u00edchalo v boku, p\u0159\u00e1l si, aby jakt\u011b\u017eiv nevzal cigaretu do pusy. C\u00edtil pal\u010divou bolest ve sv\u00e9 prav\u00e9 noze, ale sna\u017eil se ji ignorovat, v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed b\u011b\u017eet d\u00e1l, mus\u00ed, nebo bude a\u017e moc pozd\u011b. Zdi se za\u010d\u00ednaly rozpadat, bo\u0159ily se mu p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima, kameny mu padaly do cesty, na hlavu, za n\u011bj, v\u0161ude kam se jen dok\u00e1zal pod\u00edvat. Ut\u00edkal d\u00e1l. Zrovna kdy\u017e si u\u017e myslel, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt bl\u00edzko u c\u00edle, prudce zabrzdil. Sna\u017eil se naj\u00edt rovnov\u00e1hu. St\u00e1l na pokraji, zem p\u0159ed n\u00edm u\u017e d\u00e1l nepokra\u010dovala, byla tu propast. Jen velk\u00e1 hlubok\u00e1 propast, a na jej\u00edm dn\u011b se va\u0159ila tmav\u011b modr\u00e1 l\u00e1va, vyst\u0159ikovala do vzduchu, jak se v\u0161echno uvnit\u0159 n\u00ed va\u0159ilo, Tom ud\u011blal krok vzad, ale usly\u0161el dal\u0161\u00ed r\u00e1nu. Polknul. Nev\u011bd\u011bl jak d\u00e1l, nev\u011bd\u011bl co d\u011blat. Nebylo \u00faniku.<\/p>\n

Vzpomn\u011bl si na Billa. Na jeho slzy, na jeho tv\u00e1\u0159, na jeho \u00fasm\u011bv, na jeho sm\u00edch, kdy\u017e ho n\u011bco pobavilo, na jeho \u0161\u00edlen\u00fd sm\u00edch, ze kter\u00e9ho mu ob\u010das naskakovala i husina. Vzpomn\u011bl si na chu\u0165 jeho rt\u016f. V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed ut\u00edkat d\u00e1l. Sna\u017eil se nemyslet na to, \u017ee by u\u017e mohlo b\u00fdt pozd\u011b. Tom se za\u010dal s panikou rozhl\u00ed\u017eet, a najednou to uvid\u011bl, cesta pry\u010d. Pod\u00e9l kraje \u00fatesu vedla mal\u00e1 cesti\u010dka. Okam\u017eit\u011b tam vyb\u011bhl a sna\u017eil se dr\u017eet co nejbl\u00ed\u017e u kamenn\u00e9 zdi, aby nespadnul dol\u016f. Zem pod jeho nohama se za\u010dala drolit a Tom se sna\u017eil za ka\u017edou cenu udr\u017eet na noh\u00e1ch.<\/p>\n

Nepovedlo se.<\/p>\n

Tomovi podjely nohy a sklouzl se z \u0159\u00edmsy. Padal. Nepadal ale dlouho, brzy po jeho uklouznut\u00ed ho chytla za p\u0159edlokt\u00ed n\u011b\u010d\u00ed ruka, zoufale se j\u00ed chytil a nechal se vyt\u00e1hnout. Zvedl o\u010di ke sv\u00e9mu zachr\u00e1nci. Byl to n\u011bjak\u00fd mlad\u00edk, mo\u017en\u00e1 mlad\u0161\u00ed ne\u017e on, vypadal ot\u0159esen\u011b.<\/div>\n

„D-d\u011bkuju\u2026“ vykoktal ze sebe Tom a zvedl se na nohy. „Tolik d\u011bkuju, mus\u00edm se odsud dostat\u2026“ mumlal. Chlapec p\u0159ik\u00fdvl, usm\u00e1l se a uk\u00e1zal kamsi za sebe, byla tam jeskyn\u011b, jakoby n\u011bjak\u00e1 tajn\u00e1 podzemn\u00ed chodba. Tom d\u011bkovn\u011b p\u0159ik\u00fdvl, pevn\u011b ho objal a rozeb\u011bhl se tam. Nedbal na to, \u017ee by to mohla b\u00fdt past. Christian se za n\u00edm slab\u011b usm\u00e1l a ti\u0161e mu pop\u0159\u00e1l hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

***<\/p>\n

Bill neut\u00edkal. \u0160el poklidn\u00fdm a rozv\u00e1\u017en\u00fdm krokem. Byl sm\u00ed\u0159en\u00fd a klidn\u00fd, vyrovnan\u00fd. Na rtech mu hr\u00e1l slab\u00fd \u00fasm\u011bv a o\u010dima se d\u00edval rovn\u011b p\u0159ed sebe. Ozvalo se n\u011bkolik dal\u0161\u00edch v\u00fdst\u0159el\u016f, ale \u017e\u00e1dn\u00fd ho nezas\u00e1hl. Bill si u\u017e sta\u010dil zvyknout. Utrhl ze stromu jablko a zakousl se do n\u011bj. Nedbal na to, \u017ee by mohlo b\u00fdt otr\u00e1ven\u00e9.<\/p>\n

Usly\u0161el za sebou dusot ko\u0148sk\u00fdch kopit. Na m\u017eik si vzpomn\u011bl na Glitter. Oto\u010dil se s nad\u011bj\u00ed v o\u010d\u00edch. Ozval se dal\u0161\u00ed v\u00fdst\u0159el. A Billovi se podlomily nohy. T\u011blem mu projela ostr\u00e1 bolest a zatm\u011blo se mu p\u0159ed o\u010dima. Sna\u017eil se udr\u017eet rovnov\u00e1hu a z\u016fstat st\u00e1t, ale ne\u0161lo to. Lehce zakopl a upadl na zem. V\u00ed\u010dka se mu t\u011b\u017ece zav\u00edrala, nem\u011blo cenu bojovat s t\u00edm, co m\u011blo p\u0159ij\u00edt. Jedin\u00e9, co p\u0159ed sebou vid\u011bl, byl Tom\u016fv mil\u00fd pohled a \u00fasm\u011bv. Princ se tak\u00e9 usm\u00e1l. „Tome\u2026“ vydechl a z koutku \u00fast mu stekla kr\u016fp\u011bj krve.<\/p>\n

***<\/p>\n

Tom vyb\u011bhl z podzemn\u00ed chodby p\u0159\u00edmo do lesa. Usly\u0161el v\u00fdst\u0159el. Zamrkal, zatajil se mu dech, p\u0159esto ale vyb\u011bhl za zdrojem toho v\u00fdst\u0159elu. Byl odhodlan\u00fd naj\u00edt Billa, i kdyby ho to m\u011blo st\u00e1t \u017eivot.<\/p>\n

Kdy\u017e ale elfa na\u0161el, m\u011bl zjistit, \u017ee ten, koho to st\u00e1lo \u017eivot, nen\u00ed on, n\u00fdbr\u017e Bill. Vrhl se k le\u017e\u00edc\u00edmu t\u011blu, slzy mu tekly z o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Bille\u2026! Bille, t-to ne, to ne\u2026! To nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda! No tak, Bille, vst\u00e1vej! No tak\u2026!“ t\u0159\u00e1sl s bezvl\u00e1dn\u00fdm t\u011blem, kter\u00e9 dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Ale Bill se neprobouzel. Le\u017eel, ztuhl\u00fd, ne\u017eiv\u00fd a p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd jako nikdy p\u0159edt\u00edm. Tom si ho do n\u00e1ru\u010de p\u0159it\u00e1hl je\u0161t\u011b v\u00edc a usedav\u011b plakal, prsty mu zaj\u00ed\u017ed\u011bl do vlas\u016f a kol\u00edbal se s n\u00edm dop\u0159edu a dozadu. L\u00edbal ho na \u010delo, na v\u00ed\u010dka, ale nic nezab\u00edralo. Naprosto nic. Bill byl mrtv\u00fd. A on s t\u00edm nemohl nic d\u011blat.<\/p>\n

Usly\u0161el dupot kon\u011b a zvedl hlavu, p\u0159es slzy nevid\u011bl. Ozval se v\u00fdst\u0159el a Tomovi z\u010dernal sv\u011bt.<\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie „Bille!“ – – „Tome!! \u2026 Adame!“ – \u2026ticho\u2026 \u00fato\u010dn\u00edci se rozplynuli. V lese nastalo hrobov\u00e9 ticho. Ticho, kter\u00e9 p\u0159eru\u0161il a\u017e up\u00edr vyka\u0161l\u00e1vaj\u00edc krev. „B-Bille\u2026“ zachraptil. „Promi\u0148 mi to\u2026 j\u00e1\u2026 musel jsem\u2026“ chrchlal, z koutku \u00fast mu st\u00e9kal pot\u016f\u010dek krve. Elf<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[408],"tags":[],"class_list":["post-7787","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-i-m-all-you-need"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7787","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7787"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7787\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7787"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7787"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7787"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}