{"id":7836,"date":"2011-09-14T18:00:00","date_gmt":"2011-09-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7815"},"modified":"2011-09-14T18:00:00","modified_gmt":"2011-09-14T17:00:00","slug":"kez-by-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/14\/kez-by-1-2\/","title":{"rendered":"K\u00e9\u017e by… 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Extasy
<\/strong><\/p>\n

Ahoj, jsem Extasy a tohle je moje prvn\u00ed twincest pov\u00eddka. P\u016fvodn\u011b byla psan\u00e1 jako d\u00e1rek pro kamar\u00e1dku, kter\u00e1 m\u011b nakonec p\u0159emluvila, abych se o ni pod\u011blila tady. Pros\u00edm o shov\u00edvavost, zat\u00edm se v tom je\u0161t\u011b moc nepohybuji:-) P\u0159eji p\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed.<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\")<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, okam\u017eit\u011b zastav!“ Bill\u016fv rozru\u0161en\u00fd hlas zaplnil ka\u017ed\u00fd kousek prostoru v aut\u011b zna\u010dky Audi, kter\u00e9 jeho bratr nebezpe\u010dnou rychlost\u00ed poh\u00e1n\u011bl kup\u0159edu po silnici druh\u00e9 t\u0159\u00eddy, nezn\u00e1mo kam. Tedy samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u011bd\u011bli, kam jedou, jen posledn\u00edch dvacet minut to nebylo zrovna jist\u00e9, navigace si dovolila zm\u011bnit sm\u011br j\u00edzdy. To proto, \u017ee si ji p\u0159edt\u00edm Tom dovolil neposlechnout.<\/div>\n
„A pro\u010d?“ \u0161vihl Tom perifern\u00edm pohledem po Billovi. Bylo to tak rychl\u00e9, \u017ee si nestihl v\u0161imnout opravdu vyd\u011b\u0161en\u00e9ho v\u00fdrazu v jeho obli\u010deji, a hlavn\u011b mu to bylo jedno. Kdy\u017e \u0159\u00eddil, nenech\u00e1val se strhnout t\u00edm, co se d\u011blo kolem n\u011bj. Prost\u011b si u\u017e\u00edval j\u00edzdu. A tohle byla sakra pekeln\u011b adrenalinov\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. P\u0159ece se nebude nervovat ustra\u0161en\u00fdm hlasem sv\u00e9ho bratra.<\/p>\n

„Pot\u0159ebuju na z\u00e1chod!“ p\u00edpl Bill o pozn\u00e1n\u00ed nerv\u00f3zn\u011bji a ne\u017e se sta\u010dil vzpamatovat, bezpe\u010dnostn\u00ed p\u00e1s se mu za\u0159\u00edzl odst\u0159edivou silou do b\u0159icha a prsou\u2026 takhle prudce zase Tom jako zastavit nemusel. Jakmile byla kola v klidu, vrhl po bratrovi vy\u010d\u00edtav\u00fd pohled, odpoutal se a vystoupil.<\/div>\n

Nepot\u0159eboval na z\u00e1chod, ale nic jin\u00e9ho by Toma nedonutilo, aby ubral. Sice ubral a\u017e moc rychle, i tak Bill venku na \u010derstv\u00e9m vzduchu uc\u00edtil z\u00e1chv\u011bv vytou\u017een\u00e9ho klidu. K tomu jist\u011b p\u0159isp\u00edvalo i to, \u017ee se nach\u00e1zeli uprost\u0159ed lesa, kam je jejich navigace dovedla.<\/p>\n

Nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 se mu na tu akci, kam m\u00ed\u0159ili, necht\u011blo, ale rozhodl se to p\u0159e\u017e\u00edt, pokud ov\u0161em p\u0159e\u017eije cestu s Tomem, co\u017e se zd\u00e1lo mnohem m\u00e9n\u011b pravd\u011bpodobn\u00e9, ne\u017e \u017ee se jeden z nich stane prezidentem N\u011bmecka.<\/div>\n

„Tak co?“ vyru\u0161il ho z rozj\u00edm\u00e1n\u00ed o absurdit\u00e1ch Tom, a Bill se oto\u010dil zp\u00e1tky k autu. P\u0159edklonil se k ok\u00e9nku a \u0161ibalsky se na bratra usm\u00e1l.<\/div>\n
„Necht\u011blo se mi, ale je tu kr\u00e1snej klid a \u00fa\u017easnej vzduch, nemysl\u00ed\u0161?“ zamrkal sv\u00fdmi \u010derno\u010dern\u00fdmi \u0159asami jako n\u011bjak\u00e1 koketa, a je\u0161t\u011b si po\u010dkal na Tom\u016fv vra\u017eedn\u00fd pohled, ne\u017e se znovu nap\u0159\u00edmil a ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f od auta. Jeho nohy okam\u017eit\u011b obklopila hust\u00e1, nep\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e1 tr\u00e1va a pod podr\u00e1\u017ekami uc\u00edtil m\u011bkk\u00fd mech. Kdy se mu je\u0161t\u011b po\u0161t\u011bst\u00ed dostat se do takov\u00fdch m\u00edst?<\/div>\n
„No super, zabiju t\u011b a\u017e potom, te\u010f nastup!“ zavelel Tom, jen\u017ee Bill se po n\u011bm ani neohl\u00e9dl. Zamyslel se.<\/div>\n
Jak\u00e9 by to bylo, m\u00edt v takov\u00e9m lese chatu? Schovat se tu p\u0159ed sv\u011btem, r\u00e1no se probouzet p\u0159i zp\u011bvu pt\u00e1k\u016f, na terase sn\u00eddat obl\u00edben\u00e9 tousty, ve\u010der si n\u011bco ugrilovat, p\u0159i bou\u0159k\u00e1ch se choulit k\u2026<\/div>\n
„Bille, krucin\u00e1l, nastup si!“ nal\u00e9hav\u00fd Tom\u016fv hlas Billa op\u011bt vytrhl z my\u0161lenek, tentokr\u00e1t u\u017e mu ale absurdn\u00ed nep\u0159ipadaly, ba naopak, c\u00edtil p\u0159i nich zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vzru\u0161en\u00ed po cel\u00e9m t\u011ble. Trp\u011bliv\u011b zav\u0159el o\u010di a zhluboka se nadechl, ne\u017e ud\u011blal oto\u010dku zp\u00e1tky k autu a pak i prvn\u00ed krok.<\/div>\n
\n
\n

\u2026k\u00e9\u017e by to zatracen\u00e9 auto cht\u011blo p\u0159estat jet\u2026<\/p>\n

<\/em> „No kone\u010dn\u011b\u2026 co to s tebou je? Koch\u00e1\u0161 se tu jedlema jak n\u011bjakej botanickej in\u017een\u00fdr!“ neodpustil si Tom, to u\u017e mu na rtech op\u011bt hr\u00e1l \u00fasm\u011bv, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee Bill vzdal sv\u016fj boj o z\u00edsk\u00e1n\u00ed nadvl\u00e1dy a poslu\u0161n\u011b se vracel ke sv\u00e9mu m\u00edstu spolujezdce.<\/div>\n

Nechal bratra nastoupit, zavrt\u011bl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou (ob\u010das mu Billovy n\u00e1lady lezly na nervy a ob\u010das je absolutn\u011b nech\u00e1pal) a pak oto\u010dil kl\u00ed\u010dkem.<\/div>\n
Jeho do\u010dasn\u00e1 radost se v tu r\u00e1nu zm\u011bnila v \u0161ok, proto\u017ee auto sebou akor\u00e1t n\u011bkolikr\u00e1t zat\u0159\u00e1slo a pak unaven\u011b \u0161kytlo. V\u00edc z n\u011bj nedostal. Ani kdy\u017e to zkusil je\u0161t\u011b jednou.<\/div>\n
„Co to do prdele je?“ zanad\u00e1val a v ten sam\u00fd okam\u017eik ho napadlo pod\u00edvat se na sv\u00e9ho spolujezdce. Na\u0161t\u011bst\u00ed nestihl zaznamenat, to jak Bill s potla\u010dovan\u00fdm sm\u00edchem oto\u010dil obli\u010dej k ok\u00e9nku.<\/p>\n

\u2026k\u00e9\u017e by p\u0159ed to zatracen\u00e9 auto spadl je\u0161t\u011b strom\u2026<\/p>\n

<\/em> „To je fantastick\u00fd, fakt!“ Tom t\u0159\u00edskl p\u011bst\u00ed do volantu a poda\u0159ilo se mu p\u0159i tom zas\u00e1hnout klakson, tak\u017ee si je\u0161t\u011b vesele na cel\u00fd les zatroubil. Zp\u016fsobil t\u00edm hromadn\u00fd \u00fanik v\u0161ech pt\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed se skr\u00fdvali v korun\u00e1ch strom\u016f v okol\u00ed minim\u00e1ln\u011b pades\u00e1ti metr\u016f. Up\u0159\u00edmn\u011b, tohle vyd\u011bsilo i Billa, tak\u017ee chu\u0165 rozesm\u00e1t se na cel\u00e9 auto, pota\u017emo na cel\u00fd les byla jak m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku pry\u010d.<\/div>\n

Strnule z\u00edral p\u0159ed sebe se strachem pod\u00edvat se na bratra a zhodnotit situaci. To prvn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed mu mo\u017en\u00e1 vy\u0161lo, to druh\u00e9 u\u017e tak re\u00e1ln\u011b nevid\u011bl. A co teprv p\u0159edstavy, kter\u00e9 si vyb\u00e1snil tam venku?<\/p>\n

„Co to m\u016f\u017ee b\u00fdt?“ zeptal se nakonec do pr\u00e1zdna p\u0159ed sebou, proto\u017ee oto\u010dit na Toma se je\u0161t\u011b neodv\u00e1\u017eil. Ostr\u00e1 odpov\u011b\u010f p\u0159i\u0161la vz\u00e1p\u011bt\u00ed.<\/div>\n

„Jak to m\u00e1m asi v\u011bd\u011bt!?“ Bill okam\u017eit\u011b zalitoval, \u017ee se v\u016fbec zeptal, Tom byl kytarista, ne zp\u011bv\u00e1k, ten si hlasivky rozhodn\u011b \u0161et\u0159it nemusel a ani ne\u0161et\u0159il.<\/div>\n
„Sorry, mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem t\u011b obt\u011b\u017eoval se svoj\u00ed hloupou ot\u00e1zkou a v\u016fbec, polib mi!“ l\u00edbit si to ale nenechal. Dokonce se mu zamlouvalo, jak to \u0159ekl, Tom toti\u017e na n\u011bj z\u016fstal civ\u011bt, zat\u00edmco Bill si op\u011bt vystoupil z auta, oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy a zalo\u017eil si ruce na prsou.<\/div>\n
Hrozn\u011b nerad na bratra k\u0159i\u010del, ale nechat sebou m\u00e1vat jako s kusem hadru, nebo aby s n\u00edm Tom jednal jako s tou posledn\u00ed uklize\u010dkou ve studiu prost\u011b odm\u00edtal. I tak byl po ka\u017ed\u00e9m takov\u00e9m v\u00fdbuchu \u0161\u00edlen\u011b nerv\u00f3zn\u00ed a vyklepan\u00fd.<\/div>\n
Bezmy\u0161lenkovit\u011b si za\u010dal palcem urovn\u00e1vat prsteny a obli\u010dej nastavil slunci, kter\u00e9 probleskovalo skrz hust\u00e9 koruny.<\/div>\n
Bylo to ka\u017edop\u00e1dn\u011b p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e ho nastavovat bratrovi, kter\u00fd se v posledn\u00ed dob\u011b choval fakt hrozn\u011b. Nic se mu nel\u00edbilo, ka\u017ed\u00e9 druh\u00e9 slovo bylo vysloveno s afektem, ne \u017ee by Tom m\u011bl pochopit Billa, to Bill by r\u00e1d pochopil Toma. U sebe u\u017e nepochodil d\u00e1vno, tak\u017ee to vzdal.<\/p>\n

Dostali tuhle mo\u017enost, z\u00fa\u010dastnit se akce u p\u0159\u00edle\u017eitosti k\u0159estu n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 desky, ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bli koho. Za\u0159\u00eddil to David, jak jinak. Proto\u017ee pr\u00e1v\u011b on v tom vid\u011bl mo\u017enost se zase n\u011bkde zviditelnit. Jako kdyby toho kluci nem\u011bli m\u00e1lo.<\/div>\n

Tomovi se na tom cel\u00e9m l\u00edbilo hlavn\u011b to, \u017ee se tam mohli dopravit sami. Rychl\u00e1 j\u00edzda, celkem daleko, s f\u0148ukaj\u00edc\u00edm Billem na vedlej\u0161\u00edm sedadle\u2026 to bylo n\u011bco pro n\u011bj. Na jednu stranu ho to bavilo, kdy\u017e mohl bratra provokovat, na druhou\u2026 no dob\u0159e, byl hrozn\u00fd necita, v\u011bd\u011bl to o sob\u011b, kdyby si jen mohl pomoct, kdyby jen p\u0159i tom Bill nevypadal tak bezbrann\u011b\u2026<\/p>\n

„No tak promi\u0148, nem\u016f\u017eu za to, \u017ee nejsem automechanik!“ naklonil se Tom k ok\u00e9nku a jen co ho st\u00e1hnul, pokusil se na bratra pou\u017e\u00edt jeden ze sv\u00fdch zaru\u010den\u00fdch konej\u0161iv\u00fdch hlas\u016f.<\/div>\n

„Ani j\u00e1 ne!“ procedil Bill skrz pevn\u011b sev\u0159en\u00e9 zuby, ani\u017e by se na Toma obr\u00e1til. Moment\u00e1ln\u011b na n\u011bj opravdu nem\u011bl n\u00e1ladu. Kdyby to tak dok\u00e1zal aspo\u0148 trochu potla\u010dit. V\u017edycky kdy\u017e se dostal do st\u0159ehu, nebylo to kv\u016fli aktu\u00e1ln\u00edmu probl\u00e9mu, ale kv\u016fli n\u011b\u010demu docela jin\u00e9mu a takov\u00e9 situace, jako i tahle, to bohu\u017eel o\u017eivily.<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, omlouv\u00e1m se, OK? Juknu na pojistky, mo\u017en\u00e1 bude n\u011bco s nima!“ Tom vystoupil bleskov\u011b z auta a naklonil se kousek pod volant, aby na\u0161el pojistkovou sk\u0159\u00ed\u0148ku. Otev\u0159el j\u00ed a jednu po druh\u00e9 vytahal v\u0161echny pojistky, a\u017e mu z\u016fstala v ruce ta nefunk\u010dn\u00ed, pochopiteln\u011b startovac\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m, sta\u010dilo ji vym\u011bnit, kdyby ov\u0161em\u2026<\/div>\n

„Bille, po\u010f sem!“ zahul\u00e1kal Tom do otev\u0159en\u00e9ho mal\u00e9ho boxu, a pak se znovu p\u0159esv\u011bd\u010dil u v\u00edka, kter\u00e9 dr\u017eel v ruce, \u017ee m\u00e1 o\u010di v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
„Co je?“ Bill se postavil za jeho z\u00e1da a nakouknul mu p\u0159es rameno.<\/div>\n
„P\u0159i t\u00fd tvoj\u00ed sv\u011bdomitosti a po\u0159\u00e1dkumilovnosti, nem\u00e1\u0161 n\u00e1hodou n\u011bkde n\u00e1hradn\u00ed pojistky?“ lehce se ohl\u00e9dl dozadu, ale zabolelo ho za krkem, tak\u017ee vr\u00e1til hlavu do p\u016fvodn\u00ed polohy.<\/div>\n
„Dr\u017e\u00ed\u0161 je v ruce!“ zavrt\u011bl Bill nech\u00e1pav\u011b hlavou. Co je to pojistka je\u0161t\u011b poznal.<\/div>\n
„Jsou tu v\u0161echny n\u00e1hradn\u00ed, jen ne ta, kterou pot\u0159ebuju! Existuje takov\u00e1 krabi\u010dka, kde je od ka\u017ed\u00e9 jedna, kupuje se to t\u0159eba na benz\u00edn\u011b, tohle jsem myslel!“ Tom se sna\u017eil b\u00fdt v klidu. Moc \u010dasto se s Billem nebavil o technick\u00fdch z\u00e1le\u017eitostech, a kdy\u017e u\u017e, dopadlo to katastrof\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
Jo, kdyby se ho zeptal na slo\u017een\u00ed laku, co m\u00e1 zrovna na nehtech\u2026<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, nepamatuju si, \u017ee bych kdy n\u011bco takov\u00fdho na benz\u00edn\u011b kupoval!“<\/div>\n
„Jasn\u00fd, mo\u017en\u00e1 tak v\u0161echny druhy Milky, vi\u010f?!“ Tom se postavil, a t\u00edm donutil Billa ,aby ustoupil dozadu. „Bez n\u00ed se prost\u011b nehnem!“ zam\u00e1val bratrovi v\u00edkem s barevn\u00fdmi pojistkami p\u0159ed obli\u010dejem, a to pak odhodil na sedadlo. Kdy\u017e kolem n\u011bj proch\u00e1zel, lehce do n\u011bj \u017e\u010fuchnul, ani ne tak schv\u00e1ln\u011b jako zlost\u00ed, nejrad\u0161i by cel\u00fd sv\u011bt zkopal do kuli\u010dky a nejv\u00edc asi celou Audi automobilku. Je\u0161t\u011b nemusel m\u011bnit ani jednu pojistku, co\u017e znamenalo, \u017ee kdy\u017e si auto bral jako zbrusu nov\u00e9 ze salonu, dali mu ho u\u017e bez t\u00e9hle d\u016fle\u017eit\u00e9 sou\u010d\u00e1stky. Ano, bude je \u017ealovat! Ne, reklamace mu opravdu sta\u010dit nebude.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161 aspo\u0148, kde te\u010f jsme?“ zkusil se ho Bill opatrn\u011b zeptat. Tom p\u0159e\u0161el k autu z druh\u00e9 strany a str\u010dil hlavu dovnit\u0159. Vytrhl z dr\u017e\u00e1ku navigaci a zavr\u010del slovo podobn\u00e9 nev\u00edm, co\u017e mluvilo za v\u0161e.<\/p>\n

Osobn\u011b mu nevadilo, \u017ee z\u016fstal se sv\u00fdm bratrem uprost\u0159ed lesa a \u017ee za celou dobu nepotkali jedin\u00e9 auto. Necht\u011blo se mu na tu akci a tohle byla dobr\u00e1 v\u00fdmluva, ba p\u0159\u00edmo dokonal\u00e1, a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu pravdiv\u00e1. Nerad komukoliv lhal a Davidovi u\u017e v\u016fbec ne. Bude m\u00edt aspo\u0148 \u010dist\u00e9 sv\u011bdom\u00ed.<\/p>\n

Docela zru\u010dn\u011b, a\u017e se tomu s\u00e1m divil, vr\u00e1til v\u00edko od pojistkov\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b na svoje m\u00edsto a posadil se za volant. Se zatajen\u00fdm dechem sledoval sv\u00e9ho bratra, jak na\u0161tvan\u011b p\u0159ech\u00e1z\u00ed sem a tam p\u0159ed autem a v\u011bd\u011bl, \u017ee dokud se Tom neuklidn\u00ed, nic kloudn\u00e9ho nevymysl\u00ed, a taky nem\u00e1 smysl na n\u011bj mluvit, setkal by se akor\u00e1t tak s dal\u0161\u00edm k\u0159ikem. Jen\u017ee pak se Tom zastavil, na setinu vte\u0159iny zamyslel a s\u00e1hl do kapsy.<\/div>\n

Billova klidn\u00e1 n\u00e1lada se za\u010dala rapidn\u011b m\u011bnit ve chv\u00edli, kdy Tom vyt\u00e1hl mobil, zm\u00e1\u010dkl na n\u011bm jedno jedin\u00e9 tla\u010d\u00edtko a pak si ho p\u0159ilo\u017eil k uchu.<\/p>\n

„Komu vol\u00e1\u0161?“ vyst\u0159elil od volantu jako \u0161\u00edp a stoupl si t\u011bsn\u011b p\u0159ed bratra.<\/div>\n

„Rie!“ \u0159ekl Tom automaticky.<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00fd!“ odfrkl si Bill a zalo\u017eil si p\u0159i tom op\u011bt vzdorovit\u011b ruce na prsou.<\/div>\n
„Dojede pro n\u00e1s, nebo mi po cest\u011b koup\u00ed n\u00e1hradn\u00ed pojistku!“ vysv\u011btlil mu Tom polopat\u011b. Telefon po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b vyzv\u00e1n\u011bl, co\u017e nebylo u jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b v\u016fbec nic neobvykl\u00e9ho.<\/div>\n
„Dok\u00e1\u017ee\u0161 se bez n\u00ed aspo\u0148 uprdnout?!“ Bill se naklonil bl\u00ed\u017e k Tomovi a zabodl sv\u016fj na\u0161tvan\u00fd pohled do jeho o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jist\u011b \u017ee\u2026 a co je ti v\u016fbec do toho\u2026 je to moje holka, dostane n\u00e1s odsud!“ zavr\u010del Tom podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, i tak jeho ruka, i s mobilem, spadla bezvl\u00e1dn\u011b dol\u016f. Co m\u011blo jako tohle znamenat?<\/p>\n

To posledn\u00ed, po \u010dem Bill tou\u017eil, bylo, aby jeho bratr zavolal tu hroznou holku, kter\u00e1 se z n\u011bj sna\u017eila posledn\u00edch n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f ud\u011blat kulturistu a p\u0159itom si omotala Toma kolem prstu. Nesn\u00e1\u0161el ji, cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem, celou svoj\u00ed du\u0161\u00ed ji nen\u00e1vid\u011bl a v\u011bd\u011bl pro\u010d, jen\u017ee nikdy to nahlas nevyslovil, ani s\u00e1m p\u0159ed sebou. Styd\u011bl se za svoje d\u016fvody, byly tak\u2026 tak moc ne\u017e\u00e1douc\u00ed.<\/div>\n

Spaloval sv\u00e9ho bratra vy\u010d\u00edtav\u00fdm pohledem, i kdy\u017e mu nemohl te\u010f a tady vysv\u011btlit, pro\u010d se tak chov\u00e1. Jedin\u00e9, co v\u011bd\u011bl, bylo, \u017ee se prost\u011b mus\u00ed roz\u010dilovat, n\u011bjak ten sv\u016fj vztek v sob\u011b ventilovat. \u017de to bylo na \u00fakor Toma, mu v ten moment ani trochu nevadilo.<\/p>\n

„Bille, co \u0161\u00edl\u00ed\u0161? Chce\u0161 tu snad zkejsnout natrvalo? Nebo j\u00edt p\u011b\u0161ky? V t\u011bchhle bot\u00e1ch?“ uk\u00e1zal Tom na Billovy nohy, tak\u017ee se dol\u016f pod\u00edval i on.<\/div>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee necht\u011bl j\u00edt p\u011b\u0161ky a necht\u011bl tu z\u016fstat napo\u0159\u00e1d. Taky necht\u011bl, aby pro n\u011b p\u0159ijela Ria!<\/p>\n

„Ne!“ zavrt\u011bl Bill hlavou, ze sv\u00e9ho pohledu pln\u00e9ho vzpupnosti ov\u0161em neslevil.<\/div>\n

„Chov\u00e1\u0161 se divn\u011b. Posledn\u00ed dobou v\u00edc, ne\u017e jsem schopnej pobrat!“ i Tom zaujal obrann\u00fd postoj, a je\u0161t\u011b p\u0159i tom zvedl vzdorovit\u011b hlavu. K tomu, aby se na Billa koukal svrchu, mu ov\u0161em p\u00e1r centimetr\u016f v\u00fd\u0161ky chyb\u011blo. To d\u011blaly ty vysok\u00e9 boty.<\/div>\n
„Co je na tom, \u017ee nechci, abys volal j\u00ed!“ vedl si Bill svou. A ani nikoho jin\u00e9ho, dodal s\u00e1m pro sebe v duchu.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee se m\u00e1te r\u00e1di, vypadalo to tak!“ tohle u\u017e za\u010d\u00ednalo Toma docela dost zaj\u00edmat.<\/div>\n
„Ale o to tu v\u016fbec nejde. Ned\u00e1\u0161 bez n\u00ed r\u00e1nu, m\u00e1 t\u011b dokonale ocho\u010den\u00fdho!“ br\u00e1nil se Bill. Bylo mu sice jedno, jak si to v\u0161echno Tom vylo\u017e\u00ed, ale \u0159\u00edkat na plnou pusu, \u017ee Riu nen\u00e1vid\u00ed, se mu opravdu necht\u011blo. A\u017e to \u0159ekne, nebude to moct nikdy vz\u00edt zp\u00e1tky.<\/div>\n
„A tos poznal jak? \u017de chci, aby pro n\u00e1s p\u0159ijela? Abychom nemuseli tr\u010det uprost\u0159ed pustiny?“ Tom kolem sebe rozm\u00e1chl rukama a pak se zad\u00edval n\u011bkam za Billa. Za prv\u00e9 se mu na n\u011bj necht\u011blo koukat, proto\u017ee ho m\u011bl pln\u00e9 zuby, a za druh\u00e9 by nejrad\u0161i Audi dotla\u010dil n\u011bkam mimo tuhle silnici, i kdy\u017e tu zat\u00edm neprojelo \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 auto. Bez pomoci Rii, nebo kohokoliv jin\u00e9ho, se odsud stejn\u011b nedostanou, ale b\u00fdt takhle na r\u00e1n\u011b taky necht\u011bl.<\/p>\n

„Co je?“ vyhrkl Bill a Tom po n\u011bm hodil dal\u0161\u00ed z nech\u00e1pav\u00fdch pohled\u016f. Bez jedin\u00e9ho slova se vr\u00e1til k autu, vy\u0159adil rychlost a odjistil ru\u010dn\u00ed brzdu. Na\u0161t\u011bst\u00ed zastavil u n\u011bjak\u00e9ho sjezdu na lesn\u00ed cestu, nebude muset auto tla\u010dit moc daleko.<\/div>\n

Bill bratra celou dobu ml\u010dky sledoval a uva\u017eoval, jestli p\u0159eci jenom nep\u0159est\u0159elil. Tom se mo\u017en\u00e1 tv\u00e1\u0159il jako flegmatik, ale dok\u00e1zal v naprosto neo\u010dek\u00e1vanou chv\u00edli v\u0161echny svoje nahromad\u011bn\u00e9 v\u00fd\u010ditky a probl\u00e9my vychrlit najednou, o to Bill rozhodn\u011b nest\u00e1l, kdy\u017e vlastn\u011b ani nebyl d\u016fvod. Nebo byl?<\/div>\n
„Chce\u0161 pomoct?“<\/div>\n
„Nemluv na m\u011b!“ zavr\u010del Tom, zat\u00edmco s vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil tla\u010dil Audi k lesn\u00ed cest\u011b. Na\u0161t\u011bst\u00ed to bylo trochu z kope\u010dka, jinak by to asi s\u00e1m nezvl\u00e1dl.<\/div>\n
„Pro\u010d se posledn\u00ed dobu po\u0159\u00e1d h\u00e1d\u00e1me?“ polo\u017eil mu Bill dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku, a to Toma hodn\u011b zaujalo. Ne \u017ee by v posledn\u00edch n\u011bkolika minut\u00e1ch myslel na n\u011bco jin\u00e9ho, ale opravdu ne\u010dekal, \u017ee s t\u00edm Bill vyrukuje takhle brzy. Kdyby to neud\u011blal on, zeptal by se s\u00e1m.<\/p>\n

Dotla\u010dil auto, kam pot\u0159eboval, pod urostl\u00fd mohutn\u00fd dub, a zat\u00e1hl ru\u010dn\u00ed brzdu. Pak zabouchl dve\u0159e a oto\u010dil se na bratra.<\/p>\n

„To mi pov\u011bz ty!“ uk\u00e1zal na n\u011bj. Odpov\u011b\u010f mo\u017en\u00e1 znal, jen si netroufl \u0159\u00edct ji nahlas.<\/div>\n

„Netu\u0161\u00ed\u0161, nebo si to chce\u0161 jenom potvrdit?“ zeptal se Bill. Bylo tak jednoduch\u00e9 pov\u011bd\u011bt, co m\u00e1 na srdci, jen kdyby ho jeho srdce pustilo dovnit\u0159 a dovolilo mu vz\u00edt si to tvrzen\u00ed a uk\u00e1zat ho na odiv. N\u011bco mu br\u00e1nilo, p\u0159esn\u011b\u2026 ty ne\u017e\u00e1douc\u00ed d\u016fvody!<\/p>\n

„Bille\u2026 myslel jsem, \u017ee tohle u\u017e je za n\u00e1mi, v\u0161echno bylo p\u0159ece v po\u0159\u00e1dku, dohodli jsme se na tom a j\u00e1 myslel, \u017ee\u2026“<\/div>\n

„\u2026\u017ee to nech\u00e1m plavat? Proto\u017ee jsem to \u0159ekl? Co d\u011bl\u00e1\u0161 ty? \u0158\u00edd\u00ed\u0161 se v\u017edycky t\u00edm, co \u0159ekne\u0161?“ ohradil se Bill.<\/div>\n
„M\u011b do toho laskav\u011b nezatahuj!“ Tom se zhluboka nadechl a rad\u011bji spolkl nehezkou pozn\u00e1mku, kter\u00e1 by nejsp\u00ed\u0161 n\u00e1sledovala.<\/div>\n
„Pro\u010d dneska, Bille? M\u011bl jsi tolik p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed!“ pokra\u010doval v klidn\u00e9m t\u00f3nu Tom, op\u00edral se p\u0159i tom o zadek auta, ruce v kaps\u00e1ch, prost\u011b ten nejpohodln\u011bj\u0161\u00ed postoj.<\/p>\n

Mezi bratry zavl\u00e1dlo hrobov\u00e9 ticho, naru\u0161en\u00e9 jen zp\u011bvem pt\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed se po p\u0159edchoz\u00edm vyru\u0161en\u00ed vr\u00e1tili do korun strom\u016f nad jejich hlavami.<\/p>\n

\u2026k\u00e9\u017e by m\u011b aspo\u0148 jednou cht\u011bl opravdu poslouchat\u2026<\/p>\n

<\/em> „V\u011b\u0159 mi, \u017ee tis\u00edckr\u00e1t p\u0159edt\u00edm!“ utrousil Bill pora\u017een\u011b a n\u011bkolika kroky se dostal ke krajnici, prost\u011b necht\u011bl b\u00fdt od Toma tak daleko.<\/div>\n

„OK, vol\u00e1m Riu!“ prskl Tom netrp\u011bliv\u011b a znovu si p\u0159ilo\u017eil telefon k uchu.<\/div>\n
„Ne!“ Bill se k n\u011bmu rozb\u011bhl a hr\u00e1bl po mobilu tak prudce, div \u017ee Tomovi nevytrhl n\u011bkolik cop\u00e1nk\u016f z hlavy. Jen co m\u011bl telefon bezpe\u010dn\u011b ve svoj\u00ed ruce, odm\u00edtl volan\u00e9 \u010d\u00edslo a str\u010dil ho do kapsy sv\u00e9 upl\u00e9 ko\u017een\u00e9 bundy.<\/div>\n
„Ty ses musel fakt zbl\u00e1znit, hned mi ho vra\u0165!“ ohnal se Tom po Billovi, ale poda\u0159ilo se mu tak akor\u00e1t pohladit ho po z\u00e1dech, samoz\u0159ejm\u011b ne\u00famysln\u011b.<\/div>\n
„Ty tu pravdu zn\u00e1\u0161, j\u00e1 to v\u00edm, jen se j\u00ed boj\u00ed\u0161 \u0159\u00edct nahlas!“ Bill ob\u011bhl Audi, tak aby byl od Toma v dostate\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti. Mus\u00ed se aspo\u0148 pokusit uklidnit ho, a pak n\u011bjak donutit, aby ho poslouchal, nebo aby nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel. V\u011bd\u011bl, \u017ee jindy u\u017e p\u0159\u00edle\u017eitost m\u00edt nebude. Tohle byla posledn\u00ed \u0161ance.<\/div>\n
„Nemus\u00edme volat Rie, zavol\u00e1me t\u0159eba Natalii, co ty na to?“ nebral Tom na v\u011bdom\u00ed Billovu pozn\u00e1mku. Necht\u011bl se bavit o trapn\u00fdch, zapomenut\u00fdch pravd\u00e1ch, kter\u00e9 mezi nimi kdysi visely. Ano, kdysi, ale te\u010f u\u017e ne\u2026 je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u011bti minutami si t\u00edm byl jist\u00fd, tak kde se stala chyba? Kdo ud\u011blal ten uzl\u00edk na bezprobl\u00e9mov\u00e9m hedv\u00e1b\u00ed?<\/p>\n

„T\u0159eba!“ zasy\u010del Bill. Druh\u00e1 nejm\u00ed\u0148 \u017e\u00e1dan\u00e1 osoba v tuhle chv\u00edli a na tomhle m\u00edst\u011b byla Natalie, a v\u011bd\u011bli to oba. Museli to v\u011bd\u011bt.<\/p>\n

„Tak j\u00ed zavolej!“ pob\u00eddnul Tom bratra, zat\u00edmco se pokusil vr\u00e1tit do n\u011bjak\u00e9 rozumn\u00e9 polohy. Celou dobu st\u00e1l p\u0159edklon\u011bn\u00fd u auta, zap\u0159en\u00fd dlan\u011bmi o zadn\u00ed kapotu jako n\u011bjak\u00fd tygr p\u0159ipraven\u00fd k \u00fatoku na svoji ko\u0159ist.<\/p>\n

„Nev\u00edm pro\u010d, nen\u00ed to ani moje holka, ani k\u00e1mo\u0161ka, na kterou bych se cht\u011bl spolehnout!“<\/div>\n

„Pro\u010d m\u00e1m pocit, \u017ee si to sam\u00fd mysl\u00ed\u0161 o Rie ve spojitosti se mnou?!“<\/div>\n
„Proto\u017ee je to pravda?“<\/div>\n
„Jdi do prdele, Bille, u\u017e m\u011b v\u00e1\u017en\u011b nebav\u00ed\u0161!“<\/div>\n
„Ty m\u011b je\u0161t\u011b m\u00ed\u0148!“ zavrt\u011bl Bill hlavou a t\u0159\u00edskl p\u0159i tom p\u011bst\u00ed do kapoty. A pr\u00e1v\u011b to nem\u011bl d\u011blat. Co dok\u00e1zalo na\u0161tvat Toma asi ze v\u0161eho nejv\u00edc, bylo to, kdy\u017e se n\u011bkdo nep\u0159im\u011b\u0159en\u00fdm zp\u016fsobem dotkl<\/div>\n
jeho auta, tedy pokud to nebyl on s\u00e1m. N\u011bkolika rychl\u00fdmi kroky ob\u011bhl Audi a d\u0159\u00edv, ne\u017e se Bill sta\u010dil vzpamatovat, m\u011bl na krku Tomovy prsty a v\u00e1lel se po kapot\u011b, ruce pln\u00e9 prsten\u016f, kter\u00e9 by mohl pou\u017e\u00edt na svoji obranu, mu byly moment\u00e1ln\u011b nanic, proto\u017ee jimi objal Tomovo z\u00e1p\u011bst\u00ed ve snaze dostat se ze sev\u0159en\u00ed.<\/p>\n

\u2026k\u00e9\u017e bych se takhle roz\u010d\u00edlil d\u0159\u00edv\u2026<\/p>\n

<\/em> „Naval mi ten mobil a hned!“ zaje\u010del Tom a ruku, kterou se po n\u011bm sna\u017eil Bill ohnat, mu p\u0159ipl\u00e1cl na kapotu vedle hlavy.<\/div>\n

„Ne ty magore!“ ani Bill nez\u016fstal pozadu. Nev\u011b\u0159il tomu, \u017ee by ho Tom u\u0161krtil, i tak v n\u011bm byla jen mal\u00e1 du\u0161i\u010dka. Ne\u010dekal, \u017ee to dojde takhle daleko, ale ustra\u0161en\u00e9ho mal\u00e9ho kluka ze sebe teda ud\u011blat necht\u011bl.<\/div>\n
„A jak se odsud kurva chce\u0161 dostat?“ Tom ho na vte\u0159inku p\u0159im\u00e1\u010dkl v\u00edc k haupn\u011b, a pak p\u0159ekvapen\u00e9ho Billa pustil.<\/div>\n
„Co kdy\u017e se odsud zrovna te\u010f dostat nechci?“ Bill se rychle nap\u0159\u00edmil a promnul si bolav\u00fd krk rukou.<\/p>\n

\u2026k\u00e9\u017e bych tak m\u011bl v\u00edc odvahy\u2026<\/p>\n

<\/em> Jedin\u00fdm pohybem chytl Toma za klopy bundy a oto\u010dil ho na svoje m\u00edsto. Pak do n\u011bj str\u010dil, tak\u017ee Tom okam\u017eit\u011b upadl na kapotu a m\u011bl co d\u011blat, aby po n\u00ed nesjel dol\u016f na zem. Ur\u010dit\u011b m\u011bl o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed s\u00edlu ne\u017e jeho bratr, ale okam\u017eik p\u0159ekvapen\u00ed ho o ni p\u0159ipravil.<\/div>\n

„Co to kruci\u2026“<\/div>\n
„\u2026pssst, bu\u010f v klidu br\u00e1\u0161ko\u2026“ Bill jedn\u00edm kolenem obkl\u00ed\u010dil Tom\u016fv bok a druhou nohou se po\u0159\u00e1dn\u011b zap\u0159el o zem. Celou vahou t\u011bla se na n\u011bj nam\u00e1\u010dkl a pak m\u00edrn\u011b prohnul v boc\u00edch. U\u017e v tom momentu bylo moc t\u011b\u017ek\u00e9 tomu nepodlehnout. S\u00e1m bojoval se vzru\u0161en\u00edm, a co teprv, kdyby mu to Tom opl\u00e1cel? Jednou\u2026 jen jednou\u2026<\/p>\n

„Bille, pust m\u011b, tohle je fakt \u0161\u00edlen\u00fd\u2026“ br\u00e1nil se Tom.<\/div>\n

„\u0160\u00edlen\u00fd je to, jak moc t\u011b chci!“ za\u0161eptal mu Bill t\u011bsn\u011b u sp\u00e1nku, a pak na n\u011bj vtiskl n\u011b\u017en\u00fd polibek.<\/div>\n
A p\u0159esn\u011b v ten okam\u017eik to uc\u00edtil. To, jak se pod n\u00edm Tom napnul. Netu\u0161il, \u010d\u00edm to je, ale asi by tu za\u010dal sam\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm poskakovat, kdyby to znamenalo vst\u0159\u00edcnou reakci na jeho dotek. Tak moc si to p\u0159\u00e1l, tak moc se cht\u011bl na chv\u00edli vr\u00e1tit zp\u00e1tky\u2026<\/p>\n

Jen\u017ee byl na svoje rozpolo\u017een\u00ed pln\u00e9 smyslnosti s\u00e1m. Nikdo ho s n\u00edm nesd\u00edlel, a u\u017e v\u016fbec ho nikdo nech\u00e1pal, tedy ten jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd o n\u011bm v\u011bd\u011bl, ten, kter\u00fd ho kdysi probudil.<\/div>\n

Pr\u00e1v\u011b te\u010f le\u017eel pod n\u00edm a z\u00edral do jeho vzru\u0161en\u00edm rozechv\u011bl\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Bille\u2026“ vydechl Tom a pak, jen co sebral v\u0161echny sv\u00e9 s\u00edly, od sebe bratra odstr\u010dil a vy\u0161vihl se do vzp\u0159\u00edmen\u00e9ho postoje. Pro Billa to ov\u0161em byla siln\u00e1 r\u00e1na. Dopadl na zem, mo\u017en\u00e1 \u010dty\u0159i metry od Toma, a bez chuti cokoliv dal\u0161\u00edho podnikat si zakryl obli\u010dej dlan\u011bmi. Necht\u011bl se na toho zr\u00e1dce koukat, bylo mu z n\u011bj nanic a ze sebe taky, \u017ee zase podlehl t\u00e9 svoj\u00ed hrozn\u00e9 slabosti, kterou dok\u00e1zal takovou dobu ovl\u00e1dat.<\/div>\n
Ano, Tom m\u011bl pravdu\u2026 pro\u010d zrovna dneska?<\/p>\n

\u2026k\u00e9\u017e bych tak dok\u00e1zal state\u010dn\u011b vst\u00e1t a s hrdost\u00ed odej\u00edt\u2026<\/p>\n

<\/em> „Jsi v pohod\u011b?“ usly\u0161el Tom\u016fv hlas od auta. Zmohl se jen na nepatrn\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. Po pravd\u011b jeho hlava cht\u011bla ud\u011blat opa\u010dn\u00fd posunek, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee te\u010f u\u017e je jeho v\u00e1lka prohran\u00e1 a jak\u00e9koliv chab\u00e9 pokusy o zlomen\u00ed sv\u00e9ho dvoj\u010dete prost\u011b nemaj\u00ed smysl. „Tak vsta\u0148, nebo se nastydne\u0161!“ pokra\u010doval Tom, po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b bojuj\u00edc\u00ed se zrychlen\u00fdm dechem. Nebyl sto p\u0159esn\u011b definovat, co ten rychl\u00fd dech zp\u016fsobilo, ale uklid\u0148oval se, \u017ee je to n\u00e1sledek toho, jak se s Billem sna\u017eil ud\u011blat kr\u00e1tk\u00fd proces. Te\u010f ho mrzelo, \u017ee skon\u010dil na zemi, proto\u017ee Bill hrozn\u011b r\u00e1d trucoval a tahle pozice mu hr\u00e1la do karet, jen\u017ee doj\u00edt k n\u011bmu, chytnout ho za ruku a vyt\u00e1hnout na nohy znamenalo probl\u00e9my.<\/div>\n

\u2026 sakra, kdy se z n\u011bj stal takov\u00fd ignorant?<\/p>\n

„No tak, poj\u010f, sedne\u0161 si do auta a j\u00e1 n\u011bkomu zavol\u00e1m a tamto u\u017e nebudeme \u0159e\u0161it, jo?!“ nakonec se p\u0159eci jen odhodlal a p\u0159istoupil k Billovi. Nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku, a ten ji okam\u017eit\u011b p\u0159ijal, jen\u017ee m\u00edsto, aby se s jej\u00ed pomoc\u00ed postavil na vlastn\u00ed, strhl Toma k sob\u011b na zem.<\/div>\n

Za chv\u00edli u\u017e se oba v\u00e1leli ve spadan\u00e9m list\u00ed, Bill se sm\u00e1l na cel\u00e9 kolo, zat\u00edmco z Toma l\u00edtaly nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed nad\u00e1vky.<\/div>\n
„Ty jsi fakt neuv\u011b\u0159itelnej!“ prskl Tom po Billovi, kter\u00fd se mezit\u00edm sb\u00edral ze zem\u011b. V\u011bnoval bratrovi jeden v\u00fdchovn\u00fd pohlavek, a pak ut\u00edkal k autu.<\/p>\n

„No dob\u0159e, to jsem si zaslou\u017eil!“ zavr\u010del Tom, kdy\u017e se pomalu zvedal. Vyhledal pohledem Billa a lehce p\u0159iv\u0159el o\u010di, kdy\u017e se jejich pohledy setkaly. Jeho dvoj\u010de st\u00e1lo op\u0159en\u00e9 o dve\u0159e \u0159idi\u010de, dlouh\u00fdmi pa\u017eemi kop\u00edrovalo lem st\u0159echy a zadkem se lehce ot\u00edralo o st\u0159\u00edbrn\u00fd lak\u2026<\/p>\n

„Poj\u010f sem, koukni se mi do o\u010d\u00ed a \u0159ekni nikdy v\u00edc, Bille<\/em>\u2026 pak ti vr\u00e1t\u00edm mobil a m\u016f\u017ee\u0161 zavolat, komu chce\u0161, t\u0159eba Madonn\u011b!“ Bill na\u0161pulil rty a stejn\u011b jako bratr p\u0159iv\u0159el o\u010di.<\/div>\n

„Nikdy v\u00edc\u2026“ za\u010dal Tom pomalu. Tak moc t\u011b\u017eko se mu to \u0159\u00edkalo.<\/div>\n
„\u2026ne Tome, nepodv\u00e1d\u011bj, z takov\u00fd d\u00e1lky bych to \u0159ekl taky!“ napomenul ho Bill. Mo\u017en\u00e1, \u017ee t\u00edmhle z\u00edskal trochu \u010dasu, ale krut\u00e9 rozh\u0159e\u0161en\u00ed se bl\u00ed\u017eilo tak jako tak, u\u017e p\u0159ed pravdou nebude moct d\u00e1l ut\u00edkat, te\u010f se mu uk\u00e1\u017ee v cel\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se.<\/div>\n
Se zatajen\u00fdm dechem \u010dekal, a\u017e k n\u011bmu Tom dojde, a kdy\u017e ho obklopily bratrovy ruce, ani\u017e by se ho dotkly, na mal\u00fd okam\u017eik zav\u0159el bolestn\u011b o\u010di. Tohle byla jeho podm\u00ednka, musel ji respektovat, a\u0165 u\u017e by ji Tom splnil k jeho radosti nebo naopak.<\/div>\n
„Tome\u2026“<\/div>\n
„Nikdy\u2026 sakra\u2026“ Tom sev\u0159el ruce v p\u011bsti, jeho obli\u010dej zahr\u00e1l v\u0161emi svaly.<\/div>\n
„Co, Tome?“ nal\u00e9hal na n\u011bj Bill. Tak dlouho si hled\u011bli do o\u010d\u00ed, n\u011bkomu by to p\u0159ipadalo jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost, i kdy\u017e to bylo sotva p\u00e1r vte\u0159in. Jak nekone\u010dn\u00fd se \u010das zd\u00e1l, kdy\u017e byli spolu. Nevy\u010derpateln\u00fd svoj\u00ed dokonalou atmosf\u00e9rou\u2026 a\u017e magick\u00fdm souzn\u011bn\u00edm.<\/p>\n

„Nikdy u\u017e m\u011b nenu\u0165 k tomu, abych n\u011bco takov\u00fdho \u0159ekl!“ Tom se zamra\u010dil tak hroziv\u011b, \u017ee se Billovi rozbu\u0161ilo srdce snad t\u0159ikr\u00e1t rychleji. Dok\u00e1zal v tu chv\u00edli vn\u00edmat snad jen svoje prsty, kter\u00e9 se chytily lemu st\u0159echy je\u0161t\u011b pevn\u011bji. Ano, a je\u0161t\u011b n\u011bco vn\u00edmal. Tom\u016fv hork\u00fd dech na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Byl tak zatracen\u011b bl\u00edzko.
„Nebudu!“ vyhrkl Bill rozt\u0159esen\u00fdm hlasem. Tomovy u\u017e tak tmav\u00e9 o\u010di je\u0161t\u011b v\u00edc potemn\u011bly. Mezi dv\u011bma \u0159adami dlouh\u00fdch hust\u00fdch \u0159as p\u016fsobily jak p\u00e1rek vyle\u0161t\u011bn\u00fdch onyx\u016f. Jeho t\u011blo se nepatrn\u011b ot\u0159elo o Billovo v t\u011bch nejcitliv\u011bj\u0161\u00edch m\u00edstech.<\/div>\n

U\u017e od za\u010d\u00e1tku v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed cesta zp\u00e1tky\u2026 tedy n\u011bkdo uvnit\u0159 n\u011bj to v\u011bd\u011bl a byly chv\u00edle, kdy mu to ten n\u011bkdo musel p\u0159ipomenout. Jeho skryt\u00e9 j\u00e1, tolik bl\u00edzk\u00e9 Billovi.<\/p>\n

\u2026k\u00e9\u017e by se v tuhle chv\u00edli zastavil \u010das\u2026<\/p>\n

pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/strong><\/a><\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Extasy Ahoj, jsem Extasy a tohle je moje prvn\u00ed twincest pov\u00eddka. P\u016fvodn\u011b byla psan\u00e1 jako d\u00e1rek pro kamar\u00e1dku, kter\u00e1 m\u011b nakonec p\u0159emluvila, abych se o ni pod\u011blila tady. Pros\u00edm o shov\u00edvavost, zat\u00edm se v tom je\u0161t\u011b moc nepohybuji:-) P\u0159eji p\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7836","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7836","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7836"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7836\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7836"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7836"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7836"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}