{"id":7842,"date":"2011-09-13T18:00:00","date_gmt":"2011-09-13T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7821"},"modified":"2011-09-13T18:00:00","modified_gmt":"2011-09-13T17:00:00","slug":"prostitut-11-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/13\/prostitut-11-konec\/","title":{"rendered":"Prostitut 11. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/p>\n

Pretty (wo)man<\/p>\n

<\/strong> Zrovna jsem zase l\u00edtal kolem kuchy\u0148sk\u00e9 linky a p\u0159ipravoval sob\u011b ob\u011bd a mn\u011b a Billovi ve\u010de\u0159i, kdy\u017e se rozezvonil telefon. Rychle jsem po n\u011bm jednou rukou hm\u00e1tl a tou druhou d\u00e1l m\u00edchal om\u00e1\u010dku.<\/div>\n

„Pros\u00edm?“ prohl\u00e1sil jsem ji\u017e naprosto suver\u00e9nn\u011b. Od na\u0161\u00ed dovolen\u00e9 s Bushidem utekly v\u00edc jak dva t\u00fddny a j\u00e1 za tu dobu u\u017e odm\u00edtl mnoho z\u00e1kaznic. Na stole v ob\u00fdv\u00e1ku mi zat\u00edm le\u017eely v\u0161echny mo\u017en\u00e9 noviny s inzer\u00e1ty, kde jsem se sna\u017eil naj\u00edt p\u0159ijatelnou pr\u00e1ci.<\/div>\n
„Tome?“ m\u00e1lem mi spadl mobil do hrnce s om\u00e1\u010dkou. Ten hlas bych poznal kdekoliv, i kdy\u017e byl zkreslen\u00fd mobilem.<\/div>\n
„Bushido,“ vyhrkl jsem a rychle polo\u017eil pokli\u010dku na hrnec. P\u0159e\u0161el jsem ke gau\u010di a sedl si.<\/div>\n
„Ano, to jsem j\u00e1,“ dok\u00e1zal jsem si p\u0159esn\u011b p\u0159edstavit jeho \u00fasm\u011bv, kter\u00fd si hr\u00e1l nejen s jeho rty. „Vol\u00e1m, proto\u017ee\u2026 No, sly\u0161el jsem, \u017ee u\u017e tu pr\u00e1ci ned\u011bl\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Ne, chci s t\u00edm skon\u010dit,“ souhlasil jsem tak ledabyle, jak jen jsem dok\u00e1zal. Zav\u0159el jsem o\u010di a ti\u0161e se modlil, aby s t\u00edm n\u00e1\u0161 rozhovor nekon\u010dil.<\/p>\n

„No\u2026 v tom p\u0159\u00edpad\u011b\u2026 nebudu ru\u0161it,“ c\u00edtil jsem, \u017ee jeho pohled potemn\u011bl a jeho rty se p\u0159estaly sm\u00e1t. Bylo mi to tak stra\u0161n\u011b l\u00edto, ale nedok\u00e1zal jsem proti tomu nic ud\u011blat. „Snad jen\u2026,“ okam\u017eit\u011b jsem se narovnal a d\u00e1val pozor. „Myslel jsem, \u017ee bychom si mohli d\u00e1t skleni\u010dku. Jen jako\u2026 p\u0159ipom\u00ednku toho, co se stalo v Dubaji.“<\/div>\n

„A\u2026 co se tam stalo?“ odv\u00e1\u017eil jsem se zeptat. Na druh\u00e9 stran\u011b se dlouhou chv\u00edli oz\u00fdvalo jen ticho.<\/div>\n
„Mohl bys, pros\u00edm, p\u0159ij\u00edt?“ tich\u00e1 prosba m\u011b p\u0159ekvapila a sv\u00fdm zp\u016fsobem mi polichotila.<\/div>\n
„Kdy?“ bylo jedin\u00e9 slovo, na kter\u00e9 jsem se vzmohl.<\/div>\n
„A\u017e bude\u0161 m\u00edt \u010das, stav se tady. Dneska. J\u00e1 jsem celej den doma,“ a pak u\u017e bylo ticho.<\/div>\n
Povzdechl jsem si a s \u00fasm\u011bvem odhodil mobil. T\u011b\u0161il jsem se, a\u017e budu m\u00edt dova\u0159eno. Zajdu si do sprchy, obl\u00edknu se a vyraz\u00edm k Bushidovi. Nejd\u0159\u00edv ale mus\u00edm dova\u0159it tu om\u00e1\u010dku. A jeliko\u017e ta se tak jako tak te\u010f va\u0159\u00ed sama\u2026<\/div>\n
Do\u0161el jsem do schr\u00e1nky pro po\u0161tu a znud\u011bn\u011b se j\u00ed prob\u00edral. \u00da\u010det, \u00fa\u010det, let\u00e1k, \u00fa\u010det\u2026 V\u00fdpis. Jo, tak to by m\u011b moment\u00e1ln\u011b zaj\u00edmalo. Vzal jsem n\u016f\u017e a roz\u0159\u00edzl ob\u00e1lku. Vyt\u00e1hl jsem v\u00fdpis a pohledem ho p\u0159el\u00edtl. A z\u016fstal jsem na n\u011bj jen n\u011bm\u011b z\u00edrat.<\/div>\n
P\u016fl milionu euro? Kde jsme takovej neuv\u011b\u0159itelnej obnos vzali?!<\/div>\n
\n
\n

***<\/p>\n

Tentokr\u00e1t jsem nepot\u0159eboval kontrolovat, jestli jsem na spr\u00e1vn\u00e9 adrese. V\u011bd\u011bl jsem to, u\u017e jenom proto, \u017ee moje srdce bilo s nenad\u00e1lou vervou. Zhluboka jsem se nadechl a zm\u00e1\u010dkl zvonek. Kdy\u017e se dve\u0159e okam\u017eit\u011b neotev\u0159ely, nejist\u011b jsem p\u0159e\u0161l\u00e1pl. Za\u010d\u00ednal jsem p\u0159em\u00edtat, co tam vlastn\u011b hled\u00e1m. Proto jsem si musel celou dobu v duchu opakovat In\u010dina slova.<\/div>\n

„Mus\u00ed\u0161 mu to \u0159\u00edct. Nemus\u00edte se u\u017e nikdy v \u017eivot\u011b vid\u011bt, tak\u017ee se nem\u00e1\u0161 \u010deho b\u00e1t. Prost\u011b mu to \u0159ekne\u0161. Jo, koukne\u0161 se do t\u011bch jeho dokonalejch o\u010d\u00ed a-„<\/div>\n
Ve\u0161ker\u00e9 m\u00e9 my\u0161lenky se kamsi vypa\u0159ily ve chv\u00edli, kdy se dve\u0159e otev\u0159ely a v nich st\u00e1l Bushido ve voln\u00fdch plavk\u00e1ch. M\u00e1lem jsem se zadusil vlastn\u00edmi slinami.<\/div>\n
„Tome,“ usm\u00e1l se na m\u011b a odstoupil ode dve\u0159\u00ed, abych mohl proj\u00edt. „R\u00e1d t\u011b zase vid\u00edm. Poj\u010f d\u00e1l.“<\/div>\n
Poslechl jsem ho a trochu nejist\u011b ve\u0161el dovnit\u0159. C\u00edtil jsem se v t\u011bch \u00fazk\u00fdch kalhot\u00e1ch trochu divn\u011b. Nad\u00e1val jsem sob\u011b i Ince, \u017ee jsem si m\u00edsto nich nevzal kra\u0165asy. A naopak jsem byl r\u00e1d, \u017ee p\u0159es ten n\u00e1t\u011bln\u00edk jsem si opravdu nevzal nic jin\u00e9ho.<\/p>\n

„Slu\u0161\u00ed ti to,“ usm\u00e1l se na m\u011b ze dve\u0159\u00ed do kuchyn\u011b. Sklopil jsem pohled a za\u010dervenal se. Kruci, pro\u010d se p\u0159ed n\u00edm c\u00edt\u00edm jako \u0161kol\u00e1k, kter\u00fd byl p\u0159isti\u017een p\u0159i n\u011b\u010dem, co nem\u011bl d\u011blat? „D\u00e1\u0161 si n\u011bco studen\u00e9ho? Vodu, d\u017eus, kolu, tvou obl\u00edbenou whisky?“ mrkl na m\u011b.<\/div>\n

„Whisky p\u0159ijde vhod poka\u017ed\u00e9, ale tentokr\u00e1t rad\u011bji RedBull, d\u00edky,“ zasm\u00e1l jsem se a le\u017e\u00e9rn\u011b p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil nohy v kotn\u00edc\u00edch.<\/div>\n
„Po\u010dkej na m\u011b vzadu, je tam baz\u00e9n a mal\u00e9 posezen\u00ed. Ud\u011blej si tam pohodl\u00ed,“ usm\u00e1l se na m\u011b a zmizel v kuchyni. S mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem ho poslechl. P\u0159e\u0161el jsem ob\u00fdv\u00e1kem a\u017e do zahrady. Ta byla nap\u016fl zast\u0159e\u0161en\u00e1, tak\u017ee posezen\u00ed st\u00e1lo ve st\u00ednu, ale baz\u00e9n byl p\u0159\u00edmo na slun\u00ed\u010dku. P\u0159e\u0161el jsem a\u017e k n\u011bmu, sehnul se a smo\u010dil ruku ve vod\u011b. Spokojen\u011b jsem se usm\u00e1l. Voda nebyla ledov\u00e1, ale ani p\u0159ehnan\u011b hork\u00e1. P\u0159\u00edjemn\u011b chladila, ale p\u0159itom jsem si dok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee bych v n\u00ed str\u00e1vil cel\u00fd den. Ale slunce opravdu nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u00e1lilo do m\u00fdch \u010dern\u00fdch kalhot, tak\u017ee jsem se rychle zvednul a vr\u00e1til se do st\u00ednu. Sedl jsem si do pohodln\u00e9ho k\u0159esla ve st\u00ednu a zad\u00edval se na zahradu. Nebyl tam jen baz\u00e9n, ale tak\u00e9 houpac\u00ed s\u00ed\u0165 a velk\u00e1 ohrada se psy. Na m\u00edst\u011b jsem se nap\u0159\u00edmil. V\u017edycky jsem miloval psy a p\u0159\u00e1l si n\u011bjak\u00e9ho si moci po\u0159\u00eddit, ale nikdy k tomu nebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 prost\u0159edky.<\/p>\n

„Tak\u017ee, Tome, cht\u011bl jsem-„<\/div>\n

„To vy jste mi poslal ten sm\u011b\u0161n\u011b vysok\u00fd obnos?“ vyp\u00e1lil jsem d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem to mohl kontrolovat. Bushido pobaven\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Sm\u011b\u0161n\u011b vysok\u00fd?“<\/div>\n
„P\u016fl milionu euro!“ zad\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed a \u00fapln\u011b jsem zapomn\u011bl na n\u011bjakou zamilovanost. „Co s t\u00edm m\u00e1me asi tak d\u011blat?!“<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee byste si mohli koupit n\u011bjakej po\u0159\u00e1dnej d\u016fm, bydlet ve vlastn\u00edm,“ pokr\u010dil rameny, vzal \u0161tos pap\u00edr\u016f, hodil ho p\u0159ede m\u011b na st\u016fl a sedl si na \u017eidli vedle t\u00e9 m\u00e9. „U\u017e jsem se po n\u011bjak\u00fdch d\u00edval. Mohl by se v\u00e1m l\u00edbit t\u0159eba tenhle, je malej s malou zahradou, stoj\u00ed v okrajov\u00e9 \u010dtvrti Berl\u00edna, nedaleko Billovy fakulty,“ vysv\u011btlil mi a uk\u00e1zal p\u0159itom jeden ur\u010ditej pap\u00edr, na kter\u00e9m byla fotka i popis domu. On\u011bm\u011ble jsem na to z\u00edral. „Byl jsem se tam pod\u00edvat. Je ve v\u00fdborn\u00e9m stavu, v\u0161echno je tam za\u0159\u00edzen\u00fd, elektrika, voda, v\u0161echno je tam zavedeno. \u010cist\u00e9 prost\u0159ed\u00ed\u2026 Vlastn\u011b je to i odsud nedaleko. A nav\u00edc to stoj\u00ed jen \u010dty\u0159i sta tis\u00edc. Je\u0161t\u011b by v\u00e1m n\u011bco zbylo. Tak\u017ee\u2026 furt je to sm\u011b\u0161n\u011b vysok\u00fd obnos?“<\/p>\n

Nech\u00e1pav\u011b jsem na n\u011bj z\u00edral. Teprve ve chv\u00edli, kdy jsem si uv\u011bdomil, \u017ee pohledem hypnotizuju jeho rty, jsem se rad\u011bji vr\u00e1til k pozorov\u00e1n\u00ed zahrady. Nic jsem na to ne\u0159ekl. Zmocnila se m\u011b podivn\u00e1 nervozita a pocit trapnosti. Pro\u010d jsem sem chodil?<\/div>\n

„Tak\u017ee\u2026 Pro\u010d s t\u00edm kon\u010d\u00ed\u0161?“ ot\u00e1zka, kterou jsem \u010dekal. Ale nijak se t\u00edm nezmen\u0161ila jej\u00ed nep\u0159\u00edjemnost. Cel\u00fd dlouh\u00fd \u010das jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co mu na ni odpov\u00edm.<\/div>\n
„Je to\u2026 nep\u0159\u00edjemn\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl jsem vyh\u00fdbav\u011b.<\/div>\n
„Nevypadal jsi, \u017ee by ti to bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9,“ jeho slova m\u011b cel\u00e9ho rozechv\u00edvala. „Nav\u00edc jsi nic ne\u0159\u00edkal, v sobotu ve\u010der. P\u0159esto\u017ee jsem ti \u0159ekl, \u017ee kdy\u017e se ti n\u011bco nebude l\u00edbit, m\u00e1\u0161 mi to pov\u011bd\u011bt,“ samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem nic ne\u0159\u00edkal. Proto\u017ee tohle pr\u00e1v\u011b bylo to, co bylo dokonal\u00e9, kv\u016fli \u010demu jsem to u\u017e d\u00e1l d\u011blat nemohl. Bushido m\u011b chv\u00edli sledoval, jako by snad \u010dekal na odpov\u011b\u010f. Nakonec se jen zad\u00edval stejn\u00fdm sm\u011brem jako j\u00e1. To ticho mi p\u0159i\u0161lo nekone\u010dn\u00e9, jako bychom tam sed\u011bli dlouh\u00e9 hodiny, ne pouze n\u011bkolik minut.<\/p>\n

„Bushido, to-„<\/div>\n

„Tome, cht\u011bl jsem-„<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b jsme se na sebe zad\u00edvali, pak jsme se v\u0161ak oba rozesm\u00e1li.<\/div>\n
„Ty prvn\u00ed,“ zase jsem se zad\u00edval na zahradu, ale rychle jsem se na n\u011bj usm\u00e1l, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee poslouch\u00e1m.<\/div>\n
„Dobr\u00e1,“ Bushido se zhluboka nadechl, poposedl si a lokty se op\u0159el o st\u016fl. „V\u00ed\u0161, j\u00e1 nev\u00edm\u2026 nev\u00edm, jak to \u0159\u00edct, nebo co d\u011blat, ale\u2026 Nechci, aby to zn\u011blo, jak to zn\u00edt bude, ale\u2026 M\u011bl jsem hodn\u011b sexu\u00e1ln\u00edch partnerek. Ka\u017edou jen jednou. Nebo aspo\u0148\u2026 to je jedno, prost\u011b ka\u017edou jednou,“ zavrt\u011bl hlavou v odm\u00edtav\u00e9m gestu. Bolelo m\u011b to. Jednak to, \u017ee o tom p\u0159ede mnou mluv\u00ed, ale pak tak\u00e9 to, jak smutn\u011b p\u0159i tom zn\u00ed. „A tak to m\u011blo b\u00fdt i tentokr\u00e1t. Ale, v\u00ed\u0161\u2026 Ty jsi jin\u00fd,“ vzhl\u00e9dl a zad\u00edval se mi do o\u010d\u00ed. To jsem ale nemohl vydr\u017eet j\u00e1 a uhnul jsem pohledem. Poc\u00edtil jsem na sv\u00e9 ruce, voln\u011b polo\u017een\u00e9 na stole, tepl\u00fd dotyk, a zase jsem rychle vzhl\u00e9dl. Bushido se na m\u011b v\u00e1\u017en\u011b d\u00edval. „Ten prvn\u00ed ve\u010der\u2026 Byl jsi drz\u00fd. Divok\u00fd, v\u00e1\u0161niv\u00fd a rozhodn\u011b ne unaven\u00fd \u017eivotem. Jin\u00fd ne\u017e v\u0161ichni ostatn\u00ed. Ze zdroj\u016f jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee to d\u011bl\u00e1\u0161 u\u017e p\u011bt let. V\u011bt\u0161ina d\u011bvek je t\u00edm docela unaven\u00e1 u\u017e po roce, po dvou. Ale ty jsi byl po\u0159\u00e1d tak\u2026. Odhodlan\u00fd, nespoutan\u00fd. Udr\u017eel sis s\u00e1m sebe. A to\u2026 zaj\u00edmalo m\u011b, pro\u010d to tak bylo. Jak sis dok\u00e1zal udr\u017eet zdrav\u00fd rozum, svou vlastn\u00ed, \u00fa\u017easnou povahu, jak dok\u00e1\u017ee\u0161 \u017e\u00edt,“ stiskl mi ruku. Mohl jsem v jeho o\u010d\u00edch \u010d\u00edst jako v otev\u0159en\u00e9 knize. Byly \u010dist\u00e9, \u0159\u00edkal mi pravdu, odhaloval se mi. A j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee to sam\u00e9 te\u010f zra\u010d\u00ed i m\u00e9 o\u010di. A bylo snadn\u00e9 si domyslet, \u017ee j\u00e1 jsem byl prvn\u00ed po mnoha letech, kdo mohl tak hluboko nahl\u00e9dnout.<\/p>\n

„A\u2026 p\u0159i\u0161els na to?“<\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1,“ pousm\u00e1l se a stiskl mi ruku. „Ale co jsem cht\u011bl \u0159\u00edct\u2026 Proto jsem t\u011b pozval do Dubaje. A bavilo m\u011b to s tebou. A ve \u010dtvrtek, jak jsme se spolu bavili\u2026 V\u00ed\u0161, ne\u0159\u00edk\u00e1 se mi to snadno, ale\u2026,“ pobaven\u011b se zasm\u00e1l, pustil m\u011b a projel si rukou vlasy. „Nev\u00edm, co se to ve mn\u011b d\u011bje, nev\u00edm, co to v\u0161echno znamen\u00e1, ale v\u00edm, \u017ee tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a p\u0159itom p\u0159ekr\u00e1snej pocit kolem b\u0159icha jsem nikdy neza\u017eil a cht\u011bl\u2026 no, cht\u011bl bych mu d\u00e1t \u0161anci.“<\/div>\n
Kousl jsem se do rtu a sklopil pohled. St\u00e1hl jsem ruku ze stolu a propletl jsem ji s druhou rukou.<\/div>\n
„Ta prvn\u00ed noc\u2026 Byl jsi prost\u011b jen oby\u010dejn\u00fd, namy\u0161len\u00fd, arogantn\u00ed, bohat\u00fd floutek, kter\u00fd si m\u011b najal. Dal\u0161\u00ed z mnoha, kter\u00fd m\u011b poko\u0159il a pon\u00ed\u017eil. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, zatracen\u011b m\u011b to vzru\u0161ovalo a byl to jeden z nejlep\u0161\u00edch ve\u010der\u016f, kter\u00e9 jsem do t\u00fd doby v roli t\u00fd zatracen\u00fd d\u011bvky pro\u017eil, ale\u2026 Po\u0159\u00e1d jsi byl jednodu\u0161e idiot, jeden z mnoha m\u00fdch z\u00e1kazn\u00edk\u016f. Pak ty dva ve\u010dery, kdy jsem u tebe jen sed\u011bl… C\u00edtil jsem se divn\u011b, ale za\u010d\u00ednal jsem ch\u00e1pat, \u017ee ty nejsi jako ti ostatn\u00ed boh\u00e1\u010di. M\u00e1\u0161 skv\u011blej humor, dob\u0159e se s tebou pov\u00edd\u00e1 a opravdu poslouch\u00e1\u0161, kdy\u017e n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1m. Ale po\u0159\u00e1d jsi byl prost\u011b jen abnormalita m\u00e9 pr\u00e1ce. Ale v Dubaji\u2026 To, jak hezky ses ke mn\u011b choval, p\u0159esto\u017ees nemusel, \u017ees mi \u0159ekl v\u0161echno to z tv\u00fd minulosti a hlavn\u011b ten posledn\u00ed ve\u010der\u2026 Bylo to jako sen, p\u0159en\u00e1dhern\u00fd sen, kter\u00fd jsem se jindy b\u00e1l i jenom sn\u00edt,“ kousl jsem se do rtu a rozt\u0159esen\u011b se nadechl. „Proto s t\u00edm kon\u010d\u00edm,“ vzhl\u00e9dl jsem a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. „Nem\u016f\u017eu to po t\u00fd sobot\u011b d\u011blat. Nem\u016f\u017eu\u2026 Byl jsem u jedn\u00fd ze sv\u00fdch z\u00e1kaznic. Ne\u0161lo to s n\u00ed. Musel jsem si celou dobu p\u0159edstavovat\u2026,“ m\u00e9 tv\u00e1\u0159e zrudly a j\u00e1 zase rychle sklopil hlavu. „Prost\u011b\u2026 nejde to. Nem\u016f\u017eu u\u017e s n\u011bk\u00fdm sp\u00e1t prost\u011b jen kv\u016fli pen\u011bz\u016fm. Najdu si jinou pr\u00e1ci a-„<\/p>\n

Nestihl jsem to ani do\u0159\u00edct. Bushido se jen usm\u00e1l, nahnul se p\u0159es st\u016fl, uchopil m\u011b za bradu a pol\u00edbil m\u011b. M\u00e1 ruka sama vyst\u0159elila a pohladila ho po tv\u00e1\u0159i. Pohnul jsem rty, rozev\u0159el jsem je a jazykem opatrn\u011b p\u0159ejel p\u0159es ty Bushidovy. Jeho jazyk mi vyrazil naproti. Jemn\u011b se o sebe t\u0159ely, laskaly se a j\u00e1 c\u00edtil, jak mi v b\u0159i\u0161e poletuj\u00ed mot\u00fdli, a v hlav\u011b mi tepe srdce. S Bushidovou pomoc\u00ed jsem se p\u0159esunul na jeho kl\u00edn a volnou rukou zajel do jeho vlas\u016f. Natiskl jsem se na jeho t\u011blo, a je\u0161t\u011b o n\u011bco prohloubil n\u00e1\u0161 polibek.<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026 jsi ochotn\u00fd to se mnou zkusit, p\u0159esto\u017ee ti nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, co ti budu moct nab\u00eddnout?“ odtrhl se ode m\u011b, zad\u00edval se mi do o\u010d\u00ed a op\u0159el si \u010delo o m\u00e9. Ti\u0161e jsem se zasm\u00e1l a pevn\u011b ho objal. Op\u0159el jsem se o jeho ruce, kter\u00fdmi m\u011b voln\u011b obj\u00edmal kolem pasu.<\/div>\n

„M\u00e1m r\u00e1d risk. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e mohu jenom z\u00edskat,“ usm\u00e1l jsem se a pol\u00edbil ho.<\/div>\n
„Dobr\u00e1,“ usm\u00e1l se na m\u011b a objal m\u011b mnohem pevn\u011bji. „Ale kouk\u00e1m, \u017ee jsi n\u011bjakej rozeh\u0159\u00e1tej,“ v jeho o\u010d\u00edch se cosi podez\u0159ele zablesklo. „To mus\u00edm napravit,“ prohl\u00e1sil, vsunul mi jednu ruku pod koleno a vstal. Pevn\u011bji jsem se ho chytil a polekan\u011b na n\u011bj pohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Bushido?“ zeptal jsem se podez\u00edrav\u011b. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ koutkem oka jsem sledoval, jak se baz\u00e9n p\u0159ibli\u017euje.<\/div>\n
„Co by?“ zasm\u00e1l se a pol\u00edbil m\u011b na sp\u00e1nek. „Jdu si t\u011b svla\u017eit.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 tu nem\u00e1m plavky!“<\/div>\n
„A to vad\u00ed?“ zasm\u00e1l se a i se mnou sko\u010dil rovn\u00fdma nohama do vody.<\/div>\n
„Bushido!“<\/p>\n

***<\/p>\n

A tak dosp\u011bla moje poh\u00e1dka ke \u0161\u0165astn\u00e9mu konci.<\/div>\n

Ne, v\u00e1\u017en\u011b. \u0158ekl by n\u011bkdo z v\u00e1s, \u017ee by se p\u0159\u00edb\u011bh Julie Roberts z Pretty Woman mohl st\u00e1t skute\u010dnost\u00ed? Mo\u017en\u00e1 tro\u0161ku ot\u0159epan\u00e9 t\u00e9ma, ale pro m\u011b je to v tuhle chv\u00edli ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh ze v\u0161ech.<\/p>\n

Nakonec jsem koupil ten d\u016fm, kter\u00fd mi Bushido doporu\u010dil. Vlastn\u011b jsme ho koupili spolu. Bushido tam byl se mnou a uk\u00e1zal mi, \u017ee nen\u00ed mana\u017eerem pro nic za nic. Nasmlouval mi ten d\u016fm ke koupi za o cel\u00fdch sedmdes\u00e1t tis\u00edc ni\u017e\u0161\u00ed cenu. Billovi jsem to ozn\u00e1mil je\u0161t\u011b ten ve\u010der. V prvn\u00ed chv\u00edli mi v\u016fbec necht\u011bl v\u011b\u0159it, musel jsem mu uk\u00e1zat smlouvu. Pak byl ale \u00fapln\u011b nad\u0161en\u00fd. Je\u0161t\u011b ten ve\u010der za\u010dal balit a prost\u011b mi ozn\u00e1mil, \u017ee se st\u011bhujeme hned dal\u0161\u00ed den.<\/div>\n

A v tomto dom\u011b se tak\u00e9 poprv\u00e9 setkali Bill s Bushidem. Dlouho jsem je oba na tuto konfrontaci p\u0159ipravoval, ale nakonec jsme se i s Inkou se\u0161li na speci\u00e1ln\u00ed oslav\u011b na\u0161ich dvaadvac\u00e1t\u00fdch narozenin. Pojali jsme to v rodinn\u00e9m duchu, tak\u017ee jsme tu v\u00e1\u017en\u011b byli jen j\u00e1, Bushido, Bill a Inka. A Bill byl z Bushidova d\u00e1rku pro n\u011bj nad\u0161en\u00fd.<\/p>\n

Zmi\u0148oval jsem se mu, \u017ee mi ned\u00e1vno b\u00e1snil o kalhot\u00e1ch od n\u011bjak\u00e9ho n\u00e1vrh\u00e1\u0159e, kter\u00fd jsme si ani za nic nemohli dovolit, a on mu je p\u0159inesl. Myslel jsem, \u017ee ho u\u0161krt\u00edm, proto\u017ee v tu chv\u00edli m\u016fj d\u00e1rek, par\u00e1dn\u00ed kabelka od Prady, okam\u017eit\u011b ztr\u00e1cel sv\u016fj lesk. Ov\u0161em v\u0161e mu bylo odpu\u0161t\u011bno ve chv\u00edli, kdy mi p\u0159ed zraky sv\u011bdk\u016f nab\u00eddl spole\u010dn\u00e9 bydlen\u00ed. Inka se v tu chv\u00edli m\u00e1lem zadusila pit\u00edm a \u0159ekla mi, \u017ee pokud tuhle nab\u00eddku nep\u0159ijmu, nast\u011bhuje se n\u00e1m do domu, aby m\u011b z n\u011bj vy\u0161tvala. A \u017ee to tak jako tak m\u016f\u017ee ud\u011blat, proto\u017ee jakmile odejdu, zab\u00edr\u00e1 si m\u016fj pokoj.<\/p>\n

Kdy\u017e u\u017e jsme u Inky, tentokr\u00e1t se jej\u00ed velk\u00e9 \u0159e\u010di opravdu staly skute\u010dnost\u00ed. Jen p\u00e1r dn\u00ed po oslav\u011b ji kontaktoval jak\u00fdsi agent z Ameriky a ozn\u00e1mil j\u00ed, \u017ee by r\u00e1di uv\u00edtali ji i jej\u00ed um\u011bn\u00ed na v\u00fdstav\u011b v New Yorku. Nad\u0161en\u00e1 Inka n\u00e1m to p\u0159il\u00edtla ozn\u00e1mit hned, jak domluvila, sbalila si kufry a zabukovala letenky.<\/p>\n

Co se t\u00fd\u010de Billa a jeho nad\u0161en\u00ed pro jeho nov\u00e9ho nad\u0159\u00edzen\u00e9ho, tak to opadlo, a to velmi rychle. Hned, jak mu tento star\u0161\u00ed, \u017eenat\u00fd mu\u017e se dv\u011bma d\u011btmi nab\u00eddl sexu\u00e1ln\u00ed vztah. Billa to tak pohor\u0161ilo, \u017ee mu hezky od plic \u0159ekl, co si o n\u011bm mysl\u00ed, bez ohledu na to, zda ho vyhod\u00ed nebo ne. Na jeho \u0161t\u011bst\u00ed byla zrovna v tu dobu opravdu nouze o \u010d\u00ed\u0161n\u00edky, tak\u017ee si svou pr\u00e1ci udr\u017eel. A potkal tam sympatick\u00e9ho za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edho kucha\u0159e. Andy sice s n\u00e1mi nebyl na oslav\u011b narozenin, ale nedlouho pot\u00e9 mi ho Bill p\u0159edstavil jako sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Andy si se svou mizern\u011b placenou pr\u00e1c\u00ed sotva mohl dovolit platit byt, tak\u017ee Bill nakonec nez\u016fstal v dom\u011b s\u00e1m. Byl jsem za to r\u00e1d. Ze za\u010d\u00e1tku jsem sice c\u00edtil v\u016f\u010di Andymu jistou d\u00e1vku nevra\u017eivosti, cht\u011bl jsem p\u0159ed n\u00edm sv\u00e9 dvoj\u010d\u00e1tko ochr\u00e1nit, ale nakonec jsem si byl jist\u00fd, \u017ee mu nic neud\u011bl\u00e1 a \u017ee mu naopak na Billovi velmi z\u00e1le\u017e\u00ed.<\/div>\n

No, a pokud jde o m\u011b a Bushida\u2026<\/p>\n

***<\/p>\n

„Ach, Tome,“ zasm\u00e1l se na m\u011b Robert zpoza pultu. „Whisky, jako v\u017edy?“ usm\u011bvav\u00fd chlap\u00edk, vesel\u00fd a py\u0161n\u00fd na svou pr\u00e1ci. Hlavn\u011b na to, jak \u00fa\u017easn\u00fd m\u00e1 p\u0159\u00edstup ke v\u0161em zdej\u0161\u00edm pracovnic\u00edm.<\/div>\n

„Roberte,“ pozdravil jsem ho, a z\u00e1rove\u0148 jsem mu odpov\u011bd\u011bl na jeho dotaz k\u00fdvnut\u00edm. „Bushido je\u0161t\u011b ne\u0161el?“<\/div>\n
„Kdepak. Dneska prob\u00edraj\u00ed n\u011bjak\u00fd nov\u00fd obchod, co se n\u00e1m naskytl. Asi to bude n\u011bjakou dobu trvat,“ zku\u0161en\u011b mi nalil a vhodil mi do skleni\u010dky led. U\u017e se nadechoval, \u017ee mi n\u011bco \u0159ekne, ale kdosi ho z druh\u00e9 strany baru zavolal. M\u00e1vl jsem na n\u011bj, a\u0165 b\u011b\u017e\u00ed, chopil se skleni\u010dky a oto\u010dil se \u010delem do m\u00edstnosti. Ze za\u010d\u00e1tku jsem sice byl p\u0159ekvapen\u00fd z toho, jak vypad\u00e1 nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed nev\u011bstinec v Berl\u00edn\u011b, ale te\u010f u\u017e jsem byl na p\u0159\u00edtm\u00ed a celkov\u011b vzato soukrom\u00e9 boxy zvykl\u00fd. Rozhl\u00eddl jsem se kolem a spokojen\u011b se pousm\u00e1l. Nemohl jsem si pomoct, byl jsem py\u0161n\u00fd na to, jak luxusn\u00ed to tu Bushido vybudoval.<\/p>\n

„Tome, zlat\u00ed\u010dko,“ p\u0159ito\u010dila se ke mn\u011b vyvinut\u00e1 blond\u00fdnka a polo\u017eila mi ru\u010dku na hru\u010f. „Bushido m\u00e1 mnoho pr\u00e1ce a pos\u00edl\u00e1 m\u011b za tebou, abych t\u011b na tu chvilku zabavila.“<\/div>\n

„J\u00e1 nikoho nepos\u00edlal, Regino,“ upozornil ji hlubok\u00fd hlas za mnou. Zasm\u00e1l jsem se a napil se ze skleni\u010dky. Nemusel jsem se ani ohl\u00eddnout, abych v\u011bd\u011bl, \u017ee mu z o\u010d\u00ed \u017ehne vztek a vypad\u00e1 nyn\u00ed opravdu hroziv\u011b. A Regina mi to jen potvrdila, kdy\u017e ode m\u011b sp\u011b\u0161n\u011b o krok ustoupila. „Nem\u00e1\u0161 zde dost z\u00e1kazn\u00edk\u016f?“ poslu\u0161n\u011b se m\u00edrn\u011b uklonila a rychle ode\u0161la. „Nikdy to nep\u0159estanou zkou\u0161et,“ zavr\u010del nep\u0159\u00edv\u011btiv\u011b Bushido a posadil se na \u017eidli vedle m\u011b. Nemohl jsem po n\u011bm cht\u00edt, aby opustil svou pr\u00e1ci. Zvykl jsem si na to, \u017ee d\u011bl\u00e1, co d\u011bl\u00e1, a hodn\u011b mi pom\u00e1hal i fakt, \u017ee se v\u0161ema t\u011bma d\u011bvkama se jen mine, kdy\u017e jde do kancel\u00e1\u0159e. Ale te\u010f to za\u010dalo vadit jemu, proto\u017ee jednou za \u010das sem sko\u010d\u00edm, aby nemusel dom\u016f a my mohli rovnou n\u011bkam vyrazit. T\u0159eba na ve\u010de\u0159i jako nyn\u00ed.<\/p>\n

„Uklidni se, Bushido,“ zasm\u00e1l jsem se a oto\u010dil se na n\u011bj. „Whisky?“ nab\u00eddl jsem mu svou skleni\u010dku. P\u0159evzal si ji, usm\u00e1l se na m\u011b a dopil ji. Odlo\u017eil ji na pult a p\u0159it\u00e1hl si m\u011b pro polibek.<\/div>\n

„Ahoj,“ zamumlal mi do rt\u016f t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e je definitivn\u011b spojil. Chytil jsem se ho kolem krku.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 cicm\u00e1n\u00ed na baru, pros\u00edm,“ zasm\u00e1l jsem se a odt\u00e1hl od Bushida. Ten hodil zl\u00fd pohled po barmanovi.<\/div>\n
„\u0158ekni, Roberte, kdo t\u011b tu plat\u00ed?“<\/div>\n
„Jist\u011b, pane Bushido,“ st\u00e1hl se okam\u017eit\u011b. Musel jsem se sm\u00e1t. M\u011b si v\u017edycky dob\u00edr\u00e1, ale jakmile se objev\u00ed jeho nad\u0159\u00edzen\u00fd, je to poslu\u0161n\u00fd pejsek.<\/div>\n
„Cht\u011bls mi n\u011bco \u0159\u00edct, Roberte?“ zeptal jsem se ho a prstem k n\u011bmu popostr\u010dil pr\u00e1zdnou sklenici. Pochopil to a jal se mi dol\u00e9vat.<\/div>\n
„Nic jsem necht\u011bl,“ odpov\u011bd\u011bl s postrann\u00edm pohledem na Bushida.<\/div>\n
„Ale no tak, Roberte, snad by ses p\u0159ede mnou nestyd\u011bl,“ zasm\u00e1l se Bushido a ukradl mi skleni\u010dku t\u011bsn\u011b p\u0159ed rukou.<\/div>\n
„Hej! Kup si vlastn\u00ed!“<\/div>\n
„Copak tuhle neplat\u00edm j\u00e1?“ za\u017eertoval, napil se a pol\u00edbil m\u011b. Zasm\u00e1l jsem se, spokojen\u011b polknul darovanou d\u00e1vku whisky a m\u00edrn\u011b ho po\u0161k\u00e1dlil jazykem.<\/div>\n
„A \u010dlov\u011bk by \u010dekal, \u017ee se z v\u00e1s po t\u0159ic\u00edtce zamilovanej bl\u00e1zen nestane,“ oklepal se Robert. „Zast\u0159elte m\u011b n\u011bkdo, jestli se za\u010dnu takhle chovat.“<\/div>\n
„S radost\u00ed,“ mrkl na n\u011bj Bushido.<\/div>\n
„Ty m\u00e1\u0161 dneska n\u011bjakou dobrou n\u00e1ladu,“ zavrt\u011bl jsem pobaven\u011b hlavou.<\/div>\n
„No, ud\u011bl\u00e1me si v\u00fdlet. Do Tokya, co ty na to?“<\/div>\n
„Super,“ nat\u00e1hl jsem se a pol\u00edbil ho. „Co si m\u00e1m sbalit s sebou?“<\/div>\n
„Co takhle m\u011b do kufru?“ nab\u00eddl mi Robert.<\/div>\n
„Jako mal\u00e9ho, p\u0159\u00edru\u010dn\u00edho sluhu?“ zamyslel se na oko Bushido. „Ne, d\u00edky. T\u011bch tam bude kolem n\u00e1s dost.“<\/div>\n
Musel jsem se sm\u00e1t tomu, jak si sebe navz\u00e1jem neust\u00e1le dob\u00edraj. Byla mezi nimi ur\u010dit\u00e1 nevra\u017eivost. Nikdy se spolu po\u0159\u00e1dn\u011b nebavili a vlastn\u011b by tomu tak nebylo ani te\u010f, kdybych j\u00e1 ob\u010das ne\u0161el Bushida vyzvednout a n\u011bjak se neskamar\u00e1dil s Robertem. Tak\u017ee jedin\u00e9, co je spojovalo, jsem byl j\u00e1, na co\u017e Bushido trochu \u017e\u00e1rlil. Sice st\u00e1le tvrdil, \u017ee to tak nen\u00ed, ale j\u00e1 v\u011bd\u011bl svoje.<\/div>\n
„P\u016fjdeme? Rezervaci m\u00e1me na sedmou.“<\/p>\n

***<\/p>\n

Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee \u017eivot s n\u011bk\u00fdm, kdo vyd\u011bl\u00e1v\u00e1 miliony, ka\u017edou chv\u00edli jezd\u00ed na cesty, na kter\u00fd je v\u00edce ne\u017e ochotn\u00fd v\u00e1s br\u00e1t s sebou, a je mu jedno, kolik bude st\u00e1t va\u0161e pohodl\u00ed, je lep\u0161\u00ed ne\u017e sen. Ale mn\u011b tenhle sen za\u010dal po chvilce vadit.<\/div>\n

Jak se \u0159\u00edk\u00e1, poh\u00e1dky jsou kr\u00e1sn\u00e1 v\u011bc, ale v\u011bta A \u017eili spolu \u0161\u0165astn\u011b a\u017e do smrti<\/em> n\u00e1m toho moc neprozrad\u00ed. P\u0159\u00edklad d\u00e1m na Popelce. D\u00edvka, kter\u00e1 je celej \u017eivot zvykl\u00e1 starat se sama o sebe, se najednou stane st\u0159edem z\u00e1jmu v\u0161ech okolo. Nelezlo j\u00ed to na nervy? Z vlastn\u00ed zku\u0161enosti mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee lezlo. Tak\u017ee j\u00e1 jsem po p\u00e1r t\u00fddnech tohoto luxusu za\u010dal b\u00fdt, m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno, protivn\u00fd.<\/p>\n

***<\/p>\n

„Ale Bushido, j\u00e1 pot\u0159ebuju n\u011bco d\u011blat!“ k\u0148oural jsem otravn\u011b a kopal nohou do stolku. Teda p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee za star\u00fdch \u010das\u016f jsem taky nemusel pracovat, jako\u017ee makat, a o to, co jsem opravdu tenkr\u00e1t d\u011blal, se Bushido velmi dob\u0159e postaral, jenom\u017ee v t\u00fd dob\u011b jsem se staral o chod dom\u00e1cnosti, n\u00e1kupy, placen\u00ed \u00fa\u010dt\u016f a prakticky o v\u0161echno, co bylo k norm\u00e1ln\u00edmu fungov\u00e1n\u00ed pot\u0159eba. Jenom\u017ee to te\u010f na sebe vzal Bushido a striktn\u011b odm\u00edtl, \u017ee bych mohl taky pomoct. Tak\u017ee jsem se jednodu\u0161e nudil.<\/div>\n

„S\u00e1m si \u0159ekl, \u017ee bez st\u0159edn\u00ed nic po\u0159\u00e1dn\u00fdho d\u011blat nem\u016f\u017ee\u0161,“ odrazil m\u011b, jako poka\u017ed\u00e9 v posledn\u00edch n\u011bkolika dnech, Bushido. „Ale,“ pokra\u010doval rychle, ne\u017e jsem sta\u010dil n\u011bco nam\u00edtnout, „m\u016f\u017ee\u0161 st\u0159edn\u00ed dokon\u010dit d\u00e1lkov\u011b,“ozn\u00e1mil mi s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ nech\u00e1pav\u011b jsem na n\u011bj z\u00edral.<\/div>\n
„Je mi jasn\u00e9, \u017ee se nem\u016f\u017ee\u0161 cel\u00fd den v\u00e1let n\u011bkde po dom\u011b a nic ned\u011blat, co\u017e je dal\u0161\u00ed v\u011bc, kterou na tob\u011b miluju. Ale z\u00e1rove\u0148 nechci, abys d\u011blal n\u011bco pod\u0159adn\u00e9ho, co by t\u011b ani nebavilo,“ vysv\u011btlil mi a nahnul se v k\u0159esle bl\u00ed\u017e ke mn\u011b. Okam\u017eit\u011b jsem spustil nohu ze stolu a nahnul se naproti n\u011bmu. „R\u016fzn\u00e9 \u0161koly nab\u00edzej\u00ed r\u016fzn\u00e9 programy. Bavil jsem se s r\u016fzn\u00fdmi \u0159editeli nebo z\u00e1stupci \u0161kol, kter\u00e9 takov\u00e9 programy nab\u00edzej\u00ed. Pokud je ti do p\u011btadvaceti let, m\u016f\u017ee\u0161 se \u0159\u00e1dn\u011b \u00fa\u010dastnit v\u00fduky na dan\u00e9 \u0161kole. Ale to mi p\u0159i\u0161lo\u2026 ne p\u0159\u00edmo krut\u00e9, ale nep\u0159im\u011b\u0159en\u00e9,“ uhnul o\u010dima a mn\u011b bylo okam\u017eit\u011b jasn\u00e9, \u017ee by se o m\u011b b\u00e1l. Kv\u016fli \u0161ikan\u011b oby\u010dejn\u00fdch puber\u0165\u00e1k\u016f. M\u011bl jsem se na n\u011bj proto zlobit, ale nedok\u00e1zal jsem to. P\u0159i\u0161lo mi sladk\u00e9 a jednodu\u0161e skv\u011bl\u00e9, \u017ee se o m\u011b tak star\u00e1 a m\u00e1 takovou p\u00e9\u010di. Miloval jsem to. „Tak\u017ee jsem se domluvil s n\u011bkolika \u0161kolami, na kter\u00fdch bys mohl studovat d\u00e1lkov\u011b,“ polo\u017eil p\u0159ede m\u011b n\u011bkolik desek pln\u00fdch pap\u00edru. Chv\u00edli jsem na n\u011b om\u00e1men\u011b z\u00edral, pak jsem v\u0161ak vzhl\u00e9dl a uvid\u011bl Bushidovy \u0161t\u011bst\u00edm jisk\u0159\u00edc\u00ed o\u010di. Usm\u00e1l jsem se a sko\u010dil mu kolem krku.<\/div>\n
„Ty jsi naprosto dokonal\u00fd,“ zamumlal jsem a pol\u00edbil ho. Divoce, v\u00e1\u0161niv\u011b, nespoutan\u011b, \u0161\u0165astn\u011b. P\u0159esn\u011b tak, jak jsem se v tu chv\u00edli c\u00edtil. „V\u00e1\u017en\u011b nech\u00e1pu, jak m\u016f\u017ee\u0161 v\u017edycky v\u0161echno tak perfektn\u011b za\u0159\u00eddit.“<\/div>\n
„P\u0159irozen\u00fd talent,“ zasm\u00e1l se a pevn\u011b m\u011b objal. „Tak co mysl\u00ed\u0161, bude\u0161 studovat?“<\/p>\n

***<\/p>\n

A tak jsem dopadl t\u00e9m\u011b\u0159 jako v\u011b\u010dn\u00fd student. Zat\u00edmco m\u016fj bratr nastupoval do t\u0159et\u00edho ro\u010dn\u00edku na vysok\u00e9 \u0161kole, j\u00e1 \u0161el do prv\u00e1ku. Ale studoval jsem d\u00e1lkov\u011b, tak\u017ee mi sta\u010dilo jen ob\u010das zaj\u00edt do \u0161koly na zkou\u0161ky. Vyhovovalo to nejen mn\u011b, ale i Bushidovi. V\u0161echny sv\u00e9 \u00fakoly jsem d\u011blal dopoledne nebo v\u017edy, kdy\u017e nebyl doma, ale jakmile byl n\u011bkde pobl\u00ed\u017e, mohl jsem se v\u011bnovat jemu. A mohl jsem s n\u00edm jezdit i na jeho pracovn\u00ed cesty, za co\u017e jsem byl opravdu vd\u011b\u010dn\u00fd, proto\u017ee jsem si cestov\u00e1n\u00ed po sv\u011bt\u011b okam\u017eit\u011b zamiloval.<\/div>\n

Za dva roky budu nastupovat na vysokou a teprve potom se uk\u00e1\u017ee, jak vlastn\u011b dok\u00e1\u017eeme udr\u017eet n\u00e1\u0161 vztah. Ale v\u011b\u0159\u00edm n\u00e1m, stejn\u011b jako Andymu s Billem. Mimochodem, Andy u\u017e to z toho nejubo\u017eej\u0161\u00edho kucha\u0159\u00ed\u010dka dot\u00e1hl na asistenta \u0161\u00e9fkucha\u0159e a Bill bude m\u00edt zanedlouho velkou v\u00fdstavu.<\/div>\n
A tak to m\u00e1 b\u00fdt, ne? Kdy\u017e u\u017e jsou v\u0161ichni \u0161\u0165astn\u00ed, mohu kone\u010dn\u011b \u0159\u00edct to kr\u00e1sn\u00e9 slovo.<\/p>\n

KONEC<\/p>\n

<\/strong> I kdy\u017e, v\u00e1s by mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b zaj\u00edmalo, jestli to u n\u00e1s v posteli vypad\u00e1 po\u0159\u00e1d stejn\u011b divoce.<\/div>\n

V\u011b\u0159te tomu nebo ne, ale pravda je takov\u00e1, \u017ee \u010d\u00edm d\u00fdl jsme spolu, t\u00edm zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed sex m\u00e1me. Nen\u00ed to pil\u00ed\u0159 na\u0161eho vztahu, ale, jak se \u0159\u00edk\u00e1, je to p\u0159\u00edjemn\u00e9 ko\u0159en\u00ed. Velmi ostr\u00e9 ko\u0159en\u00ed, v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b. Ov\u0161em j\u00e1 pikantn\u00ed kuchyni jednodu\u0161e miluju.<\/p>\n

A co bych nakonec cht\u011bla \u0159\u00edct j\u00e1, jako\u017eto autorka? J\u00e1 v\u00e1m ani nevim =D<\/em><\/div>\n

Snad jen\u2026<\/em><\/div>\n
D\u011bkuju, za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e nebo prost\u011b jen za p\u0159e\u010dten\u00ed. V\u00e1\u017e\u00edm si toho<\/em> =o)<\/div>\n
No\u2026 Te\u010f u\u017e jen mohu \u0159\u00edct, \u017ee douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m pov\u00eddka l\u00edbila aspo\u0148 trochu jako mn\u011b, nebo\u0165 mi opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem p\u0159irostla k srdci.<\/em><\/div>\n
Tak\u017ee\u2026 zase n\u011bkdy u n\u011bjak\u00e9 pov\u00eddky na vid\u011bnou!<\/em> =o)<\/p>\n

autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper Pretty (wo)man Zrovna jsem zase l\u00edtal kolem kuchy\u0148sk\u00e9 linky a p\u0159ipravoval sob\u011b ob\u011bd a mn\u011b a Billovi ve\u010de\u0159i, kdy\u017e se rozezvonil telefon. Rychle jsem po n\u011bm jednou rukou hm\u00e1tl a tou druhou d\u00e1l m\u00edchal om\u00e1\u010dku. „Pros\u00edm?“ prohl\u00e1sil jsem ji\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[452],"tags":[],"class_list":["post-7842","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prostitut"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7842","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7842"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7842\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7842"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7842"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7842"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}