{"id":785,"date":"2018-01-19T16:00:00","date_gmt":"2018-01-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=779"},"modified":"2018-01-19T16:00:00","modified_gmt":"2018-01-19T15:00:00","slug":"vampire-sunrise-ii-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/01\/19\/vampire-sunrise-ii-24\/","title":{"rendered":"Vampire sunrise II 24."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Sed\u011bl jsem na na\u0161\u00ed posteli v severn\u00ed v\u011b\u017ei a poslouchal zvuky pu\u0161t\u011bn\u00e9 sprchy. Za okny u\u017e zase hust\u011b padal sn\u00edh a siln\u00fd v\u00edtr ho rozfouk\u00e1val do v\u0161ech stran. Povzdechl jsem si a promnul si ruce, abych se trochu zah\u0159\u00e1l. Bylo to u\u017e kolik dn\u00ed, co jsem byl v na\u0161\u00ed lo\u017enici naposled, a p\u0159esto\u017ee v krbu praskal ohe\u0148, po\u0159\u00e1d jsem se n\u011bjak nemohl zah\u0159\u00e1t. Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b vytrhlo zb\u011bsil\u00e9 klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, a tak jsem vstal a se\u0161el po schodech, abych zjistil, kdo se k n\u00e1m dob\u00fdv\u00e1. K m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed to byla Sonja, s \u00fa\u010desem rozcuchan\u00fdm a se zdvihaj\u00edc\u00edm se hrudn\u00edkem v upnut\u00fdch \u0161atech. Musela schody do v\u011b\u017ee vyb\u011bhnout, kdy\u017e byla takhle u\u0159\u00edcen\u00e1.<\/div>\n
„Je tady? Je v po\u0159\u00e1dku?“ sypala ze sebe bez dechu a dr\u017eela se za bok.<\/div>\n
„Jsi t\u011bhotn\u00e1. Nem\u011bla bys tu pob\u00edhat jako \u0161\u00edlen\u00e1,“ za\u0161klebil jsem se na ni a ud\u011blal krok bokem, aby mohla vstoupit do ob\u00fdv\u00e1ku. „Je tady. Sprchuje se.“<\/div>\n
„A jak mu je?“ vyzv\u00eddala a \u017euchla sebou na gau\u010d.<\/div>\n
„Je mu dob\u0159e, \u0159ekl bych. Vzhledem k tomu, co si musel pro\u017e\u00edt.“<\/div>\n
„U Dr\u00e1kuly, p\u0159i\u0161la jsem na o\u0161et\u0159ovnu a vy nikde. V\u00ed\u0161, jak jsem se vyd\u011bsila? Pro\u010d jste nedali nikomu nic v\u011bd\u011bt?“ probodla m\u011b zni\u010duj\u00edc\u00edm, k\u00e1rav\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„\u010cekal bych, \u017ee ty bude\u0161 v\u011bd\u011bt,“ poklepal jsem si na sp\u00e1nek, abych tak upozornil na jej\u00ed v\u011b\u0161teck\u00e9 schopnosti, ale ona se na m\u011b jen zamra\u010dila.<\/div>\n
„Tak\u017ee u\u017e v\u00ed\u0161, \u017ee nevid\u00edm jen Tomovu budoucnost, ale nav\u00edc i tu tvoji,“ obvinila m\u011b.<\/div>\n
„Ano, v\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem, nalil do poh\u00e1rku vodu a pak j\u00ed ho podal.<\/div>\n
\n

„Bille, no tak. Co se tady d\u011bje?“ nal\u00e9hala. Necht\u011bl jsem ji d\u00e1l tr\u00e1pit, tak\u017ee jsem si k n\u00ed p\u0159isedl a pustil se do vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Tom je te\u010f jin\u00fd,“ za\u010dal jsem. „To, \u017ee byl tak dlouho v k\u00f3matu pod vlivem krvemoru, s n\u00edm n\u011bco ud\u011blalo. Jeho schopnosti zes\u00edlily. Vyvinuly se a to zm\u011bnilo i jeho. Nevid\u00ed\u0161 jeho budoucnost, proto\u017ee to dok\u00e1\u017ee ovl\u00e1dnout. M\u00e1 n\u011bjak\u00fd vnit\u0159n\u00ed \u0161t\u00edt, kter\u00fd to blokuje, a dok\u00e1zal ho roz\u0161\u00ed\u0159it i na m\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee kdyby cht\u011bl, um\u011bl by do toho obs\u00e1hnout cel\u00fd hrad.“ \u010cekal jsem, \u017ee se za\u010dne vztekat, \u017ee jsme se rozhodli zablokovat jej\u00ed moc, ale jen ti\u0161e sed\u011bla a \u010delo se j\u00ed krabatilo.<\/div>\n
„Nen\u00ed to nic proti tob\u011b. M\u011bli jsme s Tomem dlouh\u00fd rozhovor a rozhodli jsme se, \u017ee je to takhle bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Kdy\u017e nikdo nebude v\u011bd\u011bt o kr\u00e1li nic dop\u0159edu,“ objasnil jsem.<\/div>\n
„Sna\u017e\u00edm se v\u00e1m svou moc\u00ed pom\u00e1hat,“ nam\u00edtla a chytla m\u011b za p\u0159edlokt\u00ed. Pravd\u011bpodobn\u011b aby na m\u011b p\u0159evedla n\u011bjakou svou emoci, ale ani tohle u\u017e se j\u00ed t<\/a>e\u010f nemohlo pov\u00e9st. Byl jsem imunn\u00ed i v\u016f\u010di tomu.<\/div>\n
„Jak?“ vykulila na m\u011b o\u010di a ruku zase st\u00e1hla.<\/div>\n
„Je opravdu siln\u00fd,“ mrkl jsem na ni sm\u00ed\u0159liv\u011b. „Zvl\u00e1dne spoutat schopnosti kter\u00e9hokoliv up\u00edra. M\u011bla bys na n\u011bj b\u00fdt hrd\u00e1. To tys ho tohle nau\u010dila.“<\/div>\n
\n
„Tohle jsem ho rozhodn\u011b neu\u010dila. Jen jsem mu pom\u00e1hala zvl\u00e1dat jeho emoce. Ale asi je dob\u0159e, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho dok\u00e1\u017ee. Udr\u017e\u00ed v\u00e1s to v bezpe\u010d\u00ed,“ p\u0159ik\u00fdvla nakonec. „V\u0161echno se te\u010f zm\u011bn\u00ed, \u017ee jo? Proto jste svolali shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed,“ oto\u010dila se na m\u011b s ot\u00e1zkou vepsanou do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem. „Je na \u010dase se do toho po\u0159\u00e1dn\u011b pustit.“<\/div>\n
„Prozrad\u00ed\u0161 mi aspo\u0148 n\u011bco?“ hodila na m\u011b ps\u00ed pohled a j\u00e1 se rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Mus\u00ed to b\u00fdt pro tebe t\u011b\u017ek\u00e9, kdy\u017e te\u010f najednou nem\u016f\u017ee\u0161 jen nakouknout do budoucnosti a zjistit, co se stane.“<\/div>\n
„Jist\u011b ch\u00e1pe\u0161, \u017ee m\u011b to dost frustruje,“ odfrkla si Sonja a j\u00e1 j\u00ed musel obejmout. P\u0159es v\u0161echno, co se stalo, jsem ji m\u011bl po\u0159\u00e1d moc r\u00e1d.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu ho vid\u011bt?“ k\u00fdvla hlavou ke schodi\u0161ti.<\/div>\n
„Sonjo, te\u010f je\u0161t\u011b ne. Uvid\u00ed\u0161 ho za dv\u011b hodiny na shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed,“ zavrt\u011bl jsem hlavou a pustil ji z objet\u00ed. Vstal jsem, abych j\u00ed dal na srozum\u011bnou, \u017ee te\u010f u\u017e je \u010das j\u00edt.<\/div>\n
\n

„Za dve\u0159mi je Marcus. Chce si s tebou promluvit,“ \u0159ekla s rukou u\u017e na klice. Otev\u0159ela dve\u0159e a skute\u010dn\u011b za nimi st\u00e1l m\u016fj bratr a tv\u00e1\u0159il se dost rozpa\u010dit\u011b. Pozval jsem ho d\u00e1l, ale tentokr\u00e1t jsme se neposadili jako se Sonjou. Cus se chvilku rozhl\u00ed\u017eel po m\u00edstnosti a vypadal, \u017ee hled\u00e1 slova, kter\u00fdmi by za\u010dal.<\/p><\/div>\n

„N\u011bco jsem ti p\u0159inesl,“ vyhrkl nakonec, jako by to zkr\u00e1tka u\u017e cht\u011bl m\u00edt za sebou. Zpoza zad vyt\u00e1hl zlatou korunu a podal mi ji. Byl to jeden ze star\u0161\u00edch korunova\u010dn\u00edch klenot\u016f, kter\u00fd se te\u010f u\u017e nepou\u017e\u00edval.<\/div>\n
„D\u00edky Cusi, ale j\u00e1 u\u017e jednu m\u00e1m,“ pousm\u00e1l jsem se na n\u011bj, proto\u017ee jsem tohle gesto tak \u00fapln\u011b nepob\u00edral.<\/div>\n
„Nen\u00ed pro tebe, ale pro Toma,“ vysv\u011btlil. „Je z n\u011bj te\u010f taky kr\u00e1l, tak\u017ee by asi bylo p\u0159\u00edhodn\u00e9, aby m\u011bl svou korunu. Nen\u00ed tak zdoben\u00e1 jako ta tvoje, co\u017e by se mu mohlo zamlouvat.“<\/div>\n
Marcus mi naprosto vyrazil dech. Dok\u00e1zal jsem jen st\u00e1t a p\u0159ekvapen\u011b si ho m\u011b\u0159it. „Je to tv\u016fj zp\u016fsob, jak \u0159\u00edct, \u017ee Toma akceptuje\u0161 jako m\u00e9ho partnera a vl\u00e1dce?“<\/div>\n
„Bille, sakra. V\u00ed\u0161, \u017ee mi tyhle v\u011bci nejdou,“ zaklel Marcus a poode\u0161el kousek k oknu, aby mezi n\u00e1mi vytvo\u0159il v\u011bt\u0161\u00ed prostor. „Kdy\u017e jsme ztratili matku, bylo to pro n\u00e1s t\u011b\u017ek\u00e9. Nechci, abys je\u0161t\u011b n\u011bkdy musel za\u017e\u00edt ten pocit, kdy o n\u011bkoho p\u0159ijde\u0161. Jsem r\u00e1d, \u017ee je Tom v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„D\u011bkuju, Marcusi, v\u00e1\u017e\u00edm si toho,“ usm\u00e1l jsem se, proto\u017ee to bylo to nejhez\u010d\u00ed, co mi kdy \u0159ekl.<\/div>\n
„Nemysli si, \u017ee t\u011b te\u010f budu obj\u00edmat nebo se ti klan\u011bt?“ dodal tvrd\u00fdm t\u00f3nem a j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee jsme zp\u00e1tky v na\u0161em podivn\u00e9m bratrsk\u00e9m vztahu. Tentokr\u00e1t mi to ale nevadilo. U\u017e jsem na n\u011bj nebyl na\u0161tvan\u00fd, \u017ee odm\u00edtl korunu a vystavil m\u011b tomuhle v\u0161emu. Jen vysly\u0161el p\u0159\u00e1n\u00ed sv\u00e9 man\u017eelky, proto\u017ee cht\u011bl pro kr\u00e1lovstv\u00ed to nejlep\u0161\u00ed. Muselo pro n\u011bj b\u00fdt t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159iznat, \u017ee to nen\u00ed on. Zam\u00ed\u0159il pry\u010d, ani\u017e by se jednou ohl\u00e9dl, a zmizel.<\/div>\n
\n

Pot\u011b\u017ekal jsem korunu v ruce a vzhl\u00e9dl ke schodi\u0161ti. Zvuk pu\u0161t\u011bn\u00e9 vody u\u017e jsem nesly\u0161el, co\u017e znamenalo, \u017ee se Tom kone\u010dn\u011b dosprchoval. Vydal jsem se tedy za n\u00edm nahoru. Na\u0161el jsem ho, jak stoj\u00ed u postele a na sob\u011b nem\u00e1 nic jin\u00e9ho ne\u017e ru\u010dn\u00edk.<\/p><\/div>\n

„U Dr\u00e1kuly, to mi ned\u011blej,“ za\u00fap\u011bl jsem, kdy\u017e jsem vid\u011bl kapi\u010dky vody, kter\u00e9 mu padaly z vlas\u016f a st\u00e9kaly po dokonal\u00e9m hrudn\u00edku. Ostr\u00e1 touha mi okam\u017eit\u011b sev\u0159ela podb\u0159i\u0161ek.<\/div>\n
„Co to m\u00e1\u0161?“ zavrt\u011bl Tom hlavou a bradou k\u00fdvl ke korun\u011b.<\/div>\n
„To donesl Marcus pro tebe, kdy\u017e jsi te\u010f ten kr\u00e1l,“ r\u00fdpl jsem si do n\u011bj hrav\u011b. Tom do\u0161el a\u017e ke mn\u011b a korunu si vzal. N\u011bkolikr\u00e1t ji p\u0159evr\u00e1til v ruce a pak ji hodil na postel.<\/div>\n
„Domluvili jsme se, \u017ee takhle to nebude. J\u00e1 nejsem kr\u00e1l a nebudu nosit ani korunu,“ pronesl tvrd\u00fdm t\u00f3nem. „Od Marcuse je hezk\u00e9, \u017ee m\u011b takhle p\u0159ijal do rodiny, ale j\u00e1 mu zat\u00edm tu laskavost oplatit nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ povzdechl jsem si. \u017d\u00edt te\u010f s Tomem bylo jako \u017e\u00edt se Sonjou. Spoustu v\u011bc\u00ed v\u011bd\u011bl, ale sv\u011b\u0159il se mi jen s m\u00e1lem. „Asi mi ne\u0159ekne\u0161, pro\u010d jsi na n\u011bj na\u0161tvan\u00fd?“<\/div>\n
„Nejsem na\u0161tvan\u00fd. Vztek je zbyte\u010dn\u00e1 emoce,“ odpov\u011bd\u011bl mi m\u00edsto toho Tom a p\u0159es mohutn\u00e1 ramena si p\u0159ehodil ko\u0161ili. „\u0158ekn\u011bme, \u017ee tv\u016fj bratr pot\u0159ebuje je\u0161t\u011b hodn\u011b dozr\u00e1t.“<\/div>\n
„Ale sna\u017e\u00ed se,“ br\u00e1nil jsem ho, co\u017e m\u011b samotn\u00e9ho p\u0159ekvapilo, a tak jsem nic dal\u0161\u00edho ne\u0159ekl.<\/p>\n

Vzhl\u00e9dl jsem k Tomovi a zjistil, \u017ee se na m\u011b usm\u00edv\u00e1.<\/div>\n

„Je v po\u0159\u00e1dku, \u017ee ho m\u00e1\u0161 r\u00e1d,“ \u0159ekl a jeho \u00fa\u0161klebek te\u010f d\u00e1val najevo, jak je spokojen\u00fd s\u00e1m se sebou. „Nebra\u0148 se tomu.“<\/div>\n
„Hodl\u00e1\u0161 te\u010f napravovat \u00fapln\u011b v\u0161echno, co jsem si v \u017eivot\u011b posral?“ zamra\u010dil jsem se na n\u011bj a on jen pokr\u010dil rameny. Do\u0161el a\u017e ke mn\u011b a obejmul m\u011b. Nedok\u00e1zal jsem si pomoct, ale je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d na m\u011b p\u016fsobil jako n\u011bkdo jin\u00fd. Najednou byl tak sebejist\u00fd. Na v\u0161echno m\u011bl hned odpov\u011b\u010f. A to ani nemluv\u00edm o tom, jak byl p\u0159ipraven\u00fd mi pom\u00e1hat s vl\u00e1dnut\u00edm. Kdy\u017e jsme se na o\u0161et\u0159ovn\u011b probrali a on za\u010dal mluvit, spadla mi \u010delist a n\u011bkolik minut jsem jen sed\u011bl s pusou doko\u0159\u00e1n. Tom toho najednou o kr\u00e1lovstv\u00ed v\u011bd\u011bl tolik. C\u00edtil ka\u017edi\u010dkou emoci, ka\u017ed\u00e9ho up\u00edra na hrad\u011b a nejen to. Dok\u00e1zal je de\u0161ifrovat a poznat jejich z\u00e1m\u011bry, jejich sny a p\u0159\u00e1n\u00ed. Sonja se s jeho moc\u00ed nemohla rovnat ani tro\u0161i\u010dku.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee to d\u011bl\u00e1m pro tv\u00e9 dobro a pro dobro kr\u00e1lovstv\u00ed,“ zahu\u010del a jeho hlubok\u00fd hlas se mu rozezn\u011bl hrudn\u00edkem, tak\u017ee mi p\u0159ejel mr\u00e1z po z\u00e1dech.<\/div>\n
„V\u00edm,“ vydechl jsem a p\u0159im\u00e1\u010dkl se na n\u011bj. Jeho t\u011blo m\u011b h\u0159\u00e1lo a j\u00e1 bych nejrad\u011bji zapomn\u011bl na cel\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed a jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1s \u010dek\u00e1. Cht\u011bl jsem ho m\u00edt jen pro sebe. Byl jsem tak vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee se probral, a je\u0161t\u011b se ho nenaba\u017eil.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e jsme o dv\u011b hodiny pozd\u011bji vstupovali do hlavn\u00ed s\u00edn\u011b, zd\u00e1lo se, \u017ee v\u0161ichni up\u00ed\u0159i u\u017e tam jsou. Tla\u010dili se pod\u00e9l st\u011bn a uvolnili n\u00e1m tak prostor, abychom s Tomem mohli neru\u0161en\u011b proj\u00edt st\u0159edem. Byl jsem nerv\u00f3zn\u00ed, proto\u017ee prohl\u00e1\u0161en\u00ed, kter\u00e9 jsme se chystali ud\u011blat, zm\u011bn\u00ed \u017eivot v\u0161em. Tom mi hm\u00e1tl po ruce, aby m\u011b uklidnil. Musel jsem ho obdivovat, jak si tu sebev\u011bdom\u011b kr\u00e1\u010d\u00ed a nic si ned\u011bl\u00e1 ze v\u0161ech lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si p\u0159i pohledu na n\u011bj za\u010dali \u0161eptat. Ano, Tomova zm\u011bna byla patrn\u00e1 na prvn\u00ed pohled. S\u00edla mu vyza\u0159ovala z ka\u017ed\u00e9ho p\u00f3ru.<\/p><\/div>\n

N\u011bkdo k m\u00e9mu tr\u016fnu p\u0159irazil dal\u0161\u00ed a j\u00e1 m\u011bl strach, \u017ee bude Tom protestovat. Nic v\u0161ak ne\u0159ekl a bez \u0159e\u010d\u00ed se posadil po m\u00e9 levici, jako by to takhle ud\u011blal u\u017e tis\u00edckr\u00e1t. Otec i rada sed\u011bli kolmo po m\u00e9 pravici a v\u0161ichni se tv\u00e1\u0159ili podez\u0159\u00edvav\u011b. Ve\u0159ejn\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed byla novinka, kdy\u017e nepo\u010d\u00edt\u00e1m to s Alexisem, a oni nav\u00edc nev\u011bd\u011bli, co se bude projedn\u00e1vat. Ch\u00e1pal jsem jejich nap\u011bt\u00ed.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, \u0159ekne\u0161 n\u00e1m, co tahle \u0161a\u0161k\u00e1rna znamen\u00e1?“ ozval se otec a tv\u00e1\u0159il se jako b\u016fh pomsty. Tom na n\u011bj hodil jeden p\u0159\u00edsn\u00fd pohled a otec se okam\u017eit\u011b p\u0159ikr\u010dil, jako by ho uhodil. Kdyby nebyla s\u00ed\u0148 pln\u00e1 z\u00edraj\u00edc\u00edch up\u00edr\u016f, neodolal bych a hlasit\u011b hv\u00edzdnul.<\/p><\/div>\n

„Dob\u0159e,“ odka\u0161lal jsem si a na moment se oto\u010dil na Toma, kter\u00fd jen kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl. „Svolal jsem v\u00e1s sem dnes v\u0161echny, proto\u017ee chci ozn\u00e1mit p\u00e1r v\u011bc\u00ed.“<\/div>\n
Otec se nerv\u00f3zn\u011b zavrt\u011bl.<\/div>\n
„A sly\u0161eli jste spr\u00e1vn\u011b, kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1m ozn\u00e1mit, proto\u017ee co \u0159eknu, bude platit a nehodl\u00e1m o tom s nik\u00fdm diskutovat. V prv\u00e9 \u0159ad\u011b chci Toma prohl\u00e1sit sv\u00fdm guardianem. Ch\u00e1pe, co to pro n\u011bj znamen\u00e1 a \u017ee se t\u00edm vzd\u00e1v\u00e1 sv\u00fdch pr\u00e1v a privilegi\u00ed jako kr\u00e1l. Od te\u010f bude v prv\u00e9 \u0159ad\u011b m\u016fj ochr\u00e1nce a r\u00e1dce, a a\u017e pak druh.“ Perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm jsem vid\u011bl Gustava, jak p\u0159ekvapen\u011b zalapal po dechu a pak sv\u011bsil ramena. Ano, bohu\u017eel byl z toho m\u00edsta pr\u00e1v\u011b propu\u0161t\u011bn.<\/div>\n
Otec jen k\u00fdvl. Pravd\u011bpodobn\u011b tohle ozn\u00e1men\u00ed nebylo tak hrozn\u00e9, jak \u010dekal. Sonja se kousla do rtu a zamra\u010dila se, proto\u017ee ch\u00e1pala d\u016fsledky. Tom by pro m\u011b musel zem\u0159\u00edt, kdyby to bylo nutn\u00e9, a nav\u00edc je\u0161t\u011b nebyl pln\u011b kvalifikovan\u00fd, ale to byly jen mali\u010dkosti. Nep\u0159estane chodit do \u0161koly a ani na tr\u00e9ninky. Musel jsem uznat, \u017ee m\u00e1 v\u0161echno opravdu skv\u011ble promy\u0161len\u00e9.<\/div>\n
„Co d\u00e1l?“ p\u0159imhou\u0159il otec o\u010di, jako by tu\u0161il n\u011bjakou zradu.<\/div>\n
„D\u00e1le bych k n\u00e1m r\u00e1d n\u011bkoho pozval,“ uk\u00e1zal jsem rukou na dve\u0159e a str\u00e1\u017en\u00ed je otev\u0159eli. Do s\u00edn\u011b vkro\u010dily t\u0159i postavy. Jedna z nich se nesla jako p\u00e1v a rozd\u00e1vala \u00fasm\u011bvy na v\u0161echny strany. Cassian. Dal\u0161\u00ed \u0161la norm\u00e1ln\u00edm krokem a bystr\u00fdm zrakem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla po tv\u00e1\u0159\u00edch v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch. Nicholas. A t\u0159et\u00ed \u0161la s pohledem zap\u00edchnut\u00fdm do podlahy a tv\u00e1\u0159ila se, jako by byla nejrad\u0161i kdekoliv jinde, jen ne tady. Georg.<\/div>\n
\n

Kamar\u00e1di do\u0161li a\u017e k tr\u016fnu a v\u0161ichni t\u0159i poklekli na jedno koleno a sklonili hlavu.<\/p><\/div>\n

„Va\u0161e v\u00fdsosti,“ \u0159ekl Cass sarkasticky a za\u0161klebil se. Tom mu \u00fa\u0161klebek oplatil a znovu na m\u011b k\u00fdvl, aby m\u011b ujistil, \u017ee je to spr\u00e1vn\u00e9 rozhodnut\u00ed.<\/div>\n
„Cassian, Nicholas a Georg jsou te\u010f ofici\u00e1ln\u00edmi \u010dleny kr\u00e1lovsk\u00e9ho klanu. Samoz\u0159ejm\u011b spolu se mnou a Tomem. Maj\u00ed tud\u00ed\u017e nejvy\u0161\u0161\u00ed hodnost a mohou sami vyd\u00e1vat rozkazy. Cassian se p\u0159ipoj\u00ed k na\u0161im str\u00e1\u017en\u00fdm a bude jejich velitelem,“ pokra\u010doval jsem a Nicky se zamra\u010dil. Ano, o tomhle nev\u011bd\u011bl. Ne\u0159ekl jsem u o tom, proto\u017ee by se cht\u011bl ke Cassianovi p\u0159ipojit a j\u00e1 pro n\u011bj m\u011bl jinou nab\u00eddku.<\/div>\n
\u010clenov\u00e9 rady si te\u010f za\u010dali pobou\u0159en\u011b \u0161eptat mezi sebou. Kr\u00e1lovsk\u00fd klan byl postaven v\u00fd\u0161e ne\u017e oni, tak\u017ee bylo jejich rozho\u0159\u010den\u00ed na m\u00edst\u011b. Otec u\u017e zase tisknul zuby k sob\u011b a bylo zn\u00e1t, \u017ee ne\u0159ve jen proto, \u017ee m\u011bl strach, aby po n\u011bm Tom nesko\u010dil.<\/div>\n
„D\u00e1le,“ pokra\u010doval jsem, aby ti brblalov\u00e9 kone\u010dn\u011b zmlkli. „Ukon\u010duji v\u0161echna jedn\u00e1n\u00ed s klany. Mluvil jsem se v\u0161emi, kte\u0159\u00ed to po mn\u011b \u017e\u00e1dali, a s\u00e1m u\u017e je aktivn\u011b vyhled\u00e1vat nebudu. Pokud mi n\u011bkdo bude cht\u00edt n\u011bco \u0159\u00edct nebo se mnou cokoliv projednat, za\u017e\u00e1d\u00e1 si s\u00e1m. O\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee v\u0161ichni budou slou\u017eit kr\u00e1lovstv\u00ed, a pokud se n\u011bkdo vzep\u0159e, bude s n\u00edm zach\u00e1zeno jako se zr\u00e1dcem. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee zam\u00edt\u00e1m v\u0161echny po\u017eadavky, kter\u00e9 tady vznesl Declan\u016fv klan. Bude se \u0159\u00eddit stejn\u00fdmi z\u00e1kony jako v\u0161ichni ostatn\u00ed. Nehodl\u00e1m d\u011blat v\u00fdjimky.“<\/div>\n
„Pozor,“ za\u0161eptal mi Tom do ucha, proto\u017ee se \u010dlenov\u00e9 rady na sv\u00fdch \u017eidl\u00edch vrt\u011bli a Marrion st\u0159elila pohledem n\u011bkam ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„S okam\u017eitou platnost\u00ed,“ nadechl jsem se, proto\u017ee tohle ozn\u00e1men\u00ed byla nejv\u011bt\u0161\u00ed pecka, a tak jsem si ji nechal a\u017e nakonec, „rozpou\u0161t\u00edm kr\u00e1lovskou radu.“<\/p>\n

autor: Becs<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Sed\u011bl jsem na na\u0161\u00ed posteli v severn\u00ed v\u011b\u017ei a poslouchal zvuky pu\u0161t\u011bn\u00e9 sprchy. Za okny u\u017e zase hust\u011b padal sn\u00edh a siln\u00fd v\u00edtr ho rozfouk\u00e1val do v\u0161ech stran. Povzdechl jsem si a promnul si ruce, abych se trochu zah\u0159\u00e1l. Bylo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[686],"tags":[],"class_list":["post-785","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-sunrise-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/785","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=785"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/785\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=785"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=785"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=785"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}