{"id":7852,"date":"2011-09-12T15:30:00","date_gmt":"2011-09-12T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7831"},"modified":"2011-09-12T15:30:00","modified_gmt":"2011-09-12T14:30:00","slug":"prayers-to-stars-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/12\/prayers-to-stars-9\/","title":{"rendered":"Prayers to Stars 9."},"content":{"rendered":"
autor: xoxo_Lady
<\/strong> <\/p>\n

D\u011bkuji v\u00e1m, \u017ee tuhle pov\u00eddku alespo\u0148 t\u011bchhle p\u00e1r lid\u00ed \u010dte a \u017ee ji komentujete, vzhledem k dost velk\u00fdm odmlk\u00e1m mezi d\u00edly. Ale ned\u00e1 se nic d\u011blat, nastoupila jsem na st\u0159edn\u00ed a jsem na intru, ale budu se sna\u017eit d\u00edly pos\u00edlat co nejd\u0159\u00edve, snad na to budou ty v\u00edkendy sta\u010dit.:) Opravdu douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m tenhle d\u00edl bude l\u00edbit, dost jsem si na n\u011bm dala z\u00e1le\u017eet.:)<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Dv\u011b siln\u00e9 mu\u017en\u00e9 ruce polo\u017eily bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo na zem. Ne\u017e se do k\u0159ehk\u00e9 postavy sta\u010dil op\u0159\u00edt studen\u00fd v\u00edtr, ovinuly se kolem n\u011bj ruce a ochra\u0148ovaly ho tak p\u0159ed neviditeln\u00fdm nebezpe\u010d\u00edm. Dlan\u011b opatrn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly po z\u00e1dech \u010dernovlas\u00e9ho chlapce, n\u011bkolikr\u00e1t nev\u011bdomky zabloudily do jemn\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f a lehce jej po nich pohladily. V dotec\u00edch se odr\u00e1\u017eela ve\u0161ker\u00e1 l\u00e1skyplnost, je\u017e se uhn\u00edzdila v nitru pir\u00e1tsk\u00e9ho srdce.<\/p>\n

Bylo mu jedno, \u017ee je\u0161t\u011b v\u010dera odporoval v\u0161em t\u011bm zak\u00e1zan\u00fdm pocit\u016fm. Nyn\u00ed je propustil na povrch a ani se je nesna\u017eil zastavit. Billovi bylo ubl\u00ed\u017eeno. Op\u011bt. A to bylo mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00e9si pir\u00e1tsk\u00e9 pravidlo, kter\u00e9 sice nebylo vy\u0159\u010deno, ale stejn\u011b tady bylo, ani\u017e by se o n\u011bm muselo mluvit.<\/p>\n

Tom up\u00edral pohled na chlapcovu tv\u00e1\u0159, kdyby mu ka\u017edou chvilkou necukla v\u00ed\u010dka nebo se ze syt\u011b \u010derven\u00fdch rt\u016f neoz\u00fdvala mumlav\u00e1 slova, Tom by si myslel, \u017ee je Bill v bezv\u011bdom\u00ed. Mo\u017en\u00e1 nap\u016fl byl, av\u0161ak druhou polovinu tvo\u0159il sp\u00e1nek. Bill byl tak unaven\u00fd, vy\u010derpan\u00fd v\u0161\u00edm, co se za t\u011bch n\u011bkolik dn\u016f odehr\u00e1lo. Musel \u010delit bolestn\u00fdm trest\u016fm, n\u011bkolikr\u00e1t mu bylo ubl\u00ed\u017eeno, byl daleko od sv\u00e9 rodiny, bl\u00edzk\u00fdch p\u0159\u00e1tel, \u010delil v\u0161em t\u011bm my\u0161lenk\u00e1m a ot\u00e1zk\u00e1m, na kter\u00e9 neznal odpov\u011b\u010f. Nebo sp\u00ed\u0161 ji necht\u011bl zn\u00e1t. Co se v n\u011bm odehr\u00e1valo, v\u011bd\u011bl jen on. A Tom. C\u00edtil to z n\u011bj, dok\u00e1zal mu vy\u010d\u00edst v ztemn\u011bl\u00fdch o\u010d\u00edch, jak moc se tr\u00e1pil a jak moc prahnul po objet\u00ed a lidsk\u00e9m zach\u00e1zen\u00ed.<\/div>\n

Jedin\u00fd, kdo tohle mohl Billovi v t\u00e9to situaci d\u00e1t, byl Tom. Cht\u011bl to ud\u011blat, cht\u011bl ud\u011blat v\u0161e, co by v Billovi alespo\u0148 na n\u011bkolik sekund vytvo\u0159ilo pocit bezpe\u010d\u00ed a klidu.<\/div>\n
\n
\n

V\u00ed\u010dka, na n\u011b\u017e Tom up\u00edral o\u010di, se za\u010daly pomalu otev\u00edrat. Tom up\u0159en\u011b hled\u011bl do Billov\u00fdch zmaten\u00fdch o\u010d\u00ed, ti\u0161e a vy\u010dk\u00e1vav\u011b. Sna\u017eil se mu d\u00e1t prostor pro sv\u00e9 vlastn\u00ed my\u0161lenky.<\/div>\n

„Pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161?“ Toma ani zdaleka tato ot\u00e1zka nep\u0159ekvapila. Hledal na ni odpov\u011b\u010f tak \u010dasto, a\u017e se mu z toho tvo\u0159il v hlav\u011b zmatek.<\/div>\n
„A\u017e to budu v\u011bd\u011bt, prozrad\u00edm ti to,“ odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e, av\u0161ak pravdiv\u011b. S\u00e1m by r\u00e1d pochopil sv\u00e9 \u010diny, my\u0161lenky. Sv\u00e9 srdce. Cestu, na kterou ho svedlo, po kter\u00e9 kulhav\u011b kr\u00e1\u010del, ani\u017e by v\u011bd\u011bl, co ho na dal\u0161\u00edm kroku \u010dek\u00e1.<\/p>\n

Bill se pomalu posadil, pomohly mu ochotn\u00e9 siln\u00e9 ruce, o kter\u00e9 se s vd\u011bkem op\u0159el. Ani\u017e by nad t\u00edm uva\u017eoval, polo\u017eil si hlavu na Tomovu vypracovanou hru\u010f. Jeho hlava, a vlastn\u011b cel\u00e9 t\u011blo se zd\u00e1lo b\u00fdt tak t\u011b\u017ek\u00e9 a Tomova hru\u010f byla siln\u00e1 a svalnat\u00e1, c\u00edtil se v n\u00ed v bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Nevad\u00ed ti to?“ Zat\u00edmco \u010dekal na odpov\u011b\u010f, op\u011bt schoval o\u010di pod opuchl\u00fdmi v\u00ed\u010dky. Tom nic ne\u0159ekl, jen ml\u010dky ovinul ruce kolem t\u0159esouc\u00edho se t\u011bla. Av\u0161ak pot\u00e9, co zjistil, jak moc se chv\u011bje, a \u017ee je Billovo tri\u010dko roztrhan\u00e9 na n\u011bkolik c\u00e1r\u016f l\u00e1tky, se odt\u00e1hl. Sundal si svou vlastn\u00ed svrchn\u00ed \u010d\u00e1st oble\u010den\u00ed, aby ji vz\u00e1p\u011bt\u00ed provl\u00e9kl p\u0159es Billovu hlavu. Ani ne\u010dekal na jeho souhlas, v\u011bd\u011bl, \u017ee v tuto chv\u00edli p\u0159ijme cokoli.<\/p>\n

Dlouh\u00e1 l\u00e1tka Billa zakryla skoro po kolena, \u0161t\u00edhl\u00e1 postava se v n\u00ed skoro ztratila a Tom\u016fv u\u017e tak vydr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd ochran\u00e1\u0159sk\u00fd pud vzrostl o n\u011bkolik metr\u016f. Nechal ruce znovu sklouznout po Billov\u00fdch z\u00e1dech, dot\u00fdkal se ho s ve\u0161kerou jemnost\u00ed, av\u0161ak st\u00e1le ho dr\u017eel pevn\u011b. Billova hlava se tentokr\u00e1t ulo\u017eila na jeho rameno, rozcuchan\u00e9 pram\u00ednky hladk\u00fdch vlas\u016f ho za\u0161imraly na obli\u010deji, av\u0161ak nezasunul je Billovi za ucho, jak m\u011bl nejd\u0159\u00edve v pl\u00e1nu. Sta\u010dil jeden n\u00e1dech a hlava se mu rozto\u010dila nev\u00eddanou rychlost\u00ed. Pot\u00e9 se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima zabo\u0159il nos do vrchu Billovy hlavy a vdechoval v\u016fni jeho vlas\u016f. Jak to, \u017ee po v\u0161ech t\u011bch dnech bez vody, dnech pln\u00fdch ostr\u00e9ho slunce a v\u011btru, jen\u017e rozn\u00e1\u0161el p\u00edsek, von\u011bly po\u0159\u00e1d tak sladce? Tom si odpov\u011bd\u011bl ihned, a\u017e ho to p\u0159ekvapilo, \u017ee po dlouh\u00e9 dob\u011b nad svou my\u0161lenkou nemusel dlouho p\u0159em\u00fd\u0161let. Bylo to tak, proto\u017ee nevon\u011bly \u017e\u00e1dnou um\u011blou chemickou v\u016fn\u00ed, \u0161amponem ani m\u00fddlem. Bill von\u011bl prost\u011b… s\u00e1m sebou. Jak jednoduch\u00e9.<\/p>\n

„Nemysl\u00edm t\u00edm jen to, co d\u011bl\u00e1m zrovna te\u010f, ale… to, \u017ee se k tob\u011b chov\u00e1m jako bys nebyl m\u016fj \u00fanosce. V\u00edm, \u017ee ti takhle d\u011bl\u00e1m jen pot\u00ed\u017ee, ale jestli ti to vad\u00ed, tak to \u0159ekni hned, nepot\u0159ebuju \u017e\u00e1dn\u00e9 slitov\u00e1n\u00ed. Jen… jsem zvykl\u00fd na samotu a na pr\u00e1zdno, a najednou se objev\u00ed\u0161 ty a j\u00e1 se u tebe c\u00edt\u00edm tak bezpe\u010dn\u011b. Jako bys m\u011b mohl ochr\u00e1nit \u00fapln\u011b p\u0159ede v\u0161\u00edm, co\u017e je absurdn\u00ed, proto\u017ee… prost\u011b jsem t\u00edm v\u0161\u00edm zmaten\u00fd. Mo\u017en\u00e1 je to t\u00edm, \u017ee jsem daleko od sv\u00e9 rodiny, chyb\u00ed mi maminka, i kdy\u017e s n\u00ed nejsem zvykl\u00fd tr\u00e1vit tak hodn\u011b \u010dasu. Stra\u0161n\u011b moc mi chyb\u00ed ta v\u016fn\u011b domova a… to teplo, kter\u00e9 m\u011b uvnit\u0159 zah\u0159eje poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e vstoup\u00edm do domu. M\u00e1m pocit, \u017ee jsem osam\u011blej\u0161\u00ed ne\u017e d\u0159\u00edv, i kdy\u017e p\u0159edt\u00edm jsem si myslel, \u017ee u\u017e to ani v\u00edc nejde, ale…“ Billovo kokt\u00e1n\u00ed doprov\u00e1zely kr\u00e1tk\u00e9 vzlyky. Necht\u011bl plakat, ale c\u00edtil takovou \u00falevu, kdy\u017e to v\u0161echno vyslovil. Jako by z n\u011bj n\u011bkdo odvalil obrovsk\u00fd balvan. Jako by se po dlouh\u00e9m zadr\u017eov\u00e1n\u00ed dechu mohl op\u011bt nadechnout. A i kdy\u017e toho na n\u011bj bylo st\u00e1le moc, st\u00e1le tady byl ten tlak ohledn\u011b Tomovy p\u0159\u00edtomnosti a strachu z dal\u0161\u00edch dn\u00ed, i tak u\u017e nec\u00edtil uvnit\u0159 hrudi takov\u00e9 pr\u00e1zdno. C\u00edtil, \u017ee tam n\u011bkdo je. A \u017ee ten n\u011bkdo ho ochr\u00e1n\u00ed a bude za n\u011bj bojovat.<\/p>\n

„Neplakej, Billy… j\u00e1… ch\u00e1pu t\u011b, ani netu\u0161\u00ed\u0161 jak moc, proto\u017ee… v\u00ed\u0161, j\u00e1 tohle, co ty vypr\u00e1v\u00ed\u0161, nikdy neza\u017eil. A je hrozn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 s t\u00edm pr\u00e1zdnem vyr\u016fstat, um\u00edm si p\u0159edstavit, jak se te\u010f c\u00edt\u00ed\u0161,“ ut\u011b\u0161oval jej up\u0159\u00edmn\u00fdm \u0161epotem. P\u0159itiskl si jeho studen\u00e9 t\u011blo ke sv\u00e9 nah\u00e9 hrudi je\u0161t\u011b pevn\u011bji, nevn\u00edmal chlad, jen\u017e se kolem nich sn\u00e1\u0161el, jeliko\u017e ho h\u0159\u00e1lo v\u011bdom\u00ed, \u017ee m\u00e1 ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed tu nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed osobu na sv\u011bt\u011b. Bill byl n\u00e1dhern\u00fd… nejen t\u011blem, ale tak\u00e9 sv\u00fdm \u010dist\u00fdm nitrem.<\/div>\n

Ti dva sed\u011bli na zemi st\u0159echy v\u011bznice, poslouchali zp\u011bv s\u00edl\u00edc\u00edho v\u011btru a nechali se oza\u0159ovat m\u011bs\u00edcem a hv\u011bzdami. Vzduchem se nesla l\u00e1skypln\u00e1 atmosf\u00e9ra, av\u0161ak ti dva nevn\u00edmali, jak nebezpe\u010dn\u00fd tento pocit je. Vn\u00edmali jen tuto chv\u00edli. Chv\u00edli, ve kter\u00e9 se nec\u00edtili sami. M\u011bli jeden druh\u00e9ho a dok\u00e1zali se navz\u00e1jem pochopit. To sta\u010dilo k tomu, aby p\u0159estali vn\u00edmat tu zak\u00e1zanost.<\/div>\n
Tom se s Billem v n\u00e1ru\u010d\u00ed pohupoval ze strany na stranu. Sna\u017eil se ho t\u00edm uklidnit a na tv\u00e1\u0159i se mu objevil \u00fasm\u011bv, kdy\u017e Billovy vzlyky utichly a po jeho b\u011blostn\u011b bled\u00e9 tv\u00e1\u0159i sklouz\u00e1valy posledn\u00ed zbytky slz.<\/div>\n
„Vypr\u00e1v\u011bj mi o tom,“ za\u017eadonil Bill, hlas m\u011bl po pl\u00e1\u010di ochrapt\u011bl\u00fd.<\/div>\n
Tom se nezeptal, o \u010dem mu m\u00e1 vypr\u00e1v\u011bt. Pochopil skryt\u00fd v\u00fdznam jeho slov. A ani na vte\u0159inu nezav\u00e1hal, byl si jist, \u017ee pr\u00e1v\u011b Bill byl t\u00edm, komu m\u016f\u017ee vyzradit v\u0161e, i to nejskryt\u011bj\u0161\u00ed tajemstv\u00ed jeho du\u0161e. D\u016fv\u011b\u0159oval mu tak pln\u011b, \u017ee nepot\u0159eboval \u017e\u00e1dn\u00fd slib, \u017ee to nikomu nevyzrad\u00ed. „Asi u\u017e jsi pochopil, \u017ee nejsem odsud. Netu\u0161\u00edm, jak jsem se sem dostal, otec mi prozradil jen to, \u017ee mi bylo asi \u0161est let. Tady lid\u00e9 nepo\u010d\u00edtaj\u00ed v\u011bk, neslav\u00ed narozeniny, ale tu\u0161\u00edm, \u017ee te\u010f mi je asi tolik, kolik tob\u011b,“ slova volil pe\u010dliv\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e pohled up\u00edral kamsi vzh\u016fru, aby sesb\u00edral kousky ztracen\u00fdch sil.<\/div>\n
A pak se dal do vypr\u00e1v\u011bn\u00ed.<\/p>\n

***<\/p>\n

Sotva \u0161estilet\u00e9mu chlapci se po n\u011bkolika marn\u00fdch pokusech poda\u0159ilo otev\u0159\u00edt o\u010di. Byl oto\u010den\u00fd na z\u00e1dech a z\u00edral do \u010dist\u011b modr\u00e9ho nebe nad sebou. V jeho o\u010d\u00edch se zra\u010dil zmatek, i kdy\u017e jeho mozek je\u0161t\u011b tak docela nepracoval, jak by m\u011bl.<\/em><\/div>\n

Jeho oble\u010den\u00ed bylo naskrz promo\u010den\u00e9 a z kr\u00e1tk\u00fdch blond vlas\u016f mu skap\u00e1valy proudy slan\u00e9 vody. Netu\u0161il, jak dlouho tam jen tak le\u017eel, nevn\u00edmal \u010das ani sv\u00e9 my\u0161lenky, nedok\u00e1zal p\u0159em\u00fd\u0161let. Jen se sna\u017eil p\u0159edstavit si tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho bratra, dvoj\u010dete. Jedin\u00e9, co si uv\u011bdomoval, bylo, \u017ee ho ztratil. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e nav\u017edy.<\/em><\/div>\n
P\u0159ed o\u010dima m\u011bl obraz jeho vyd\u011b\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed a paniku, zra\u010d\u00edc\u00ed se mu ve tv\u00e1\u0159i. Toto byla jeho posledn\u00ed my\u0161lenka p\u0159edt\u00edm, ne\u017e op\u011bt upadl do bezv\u011bdom\u00ed.<\/p>\n

***<\/p>\n

Blon\u010fat\u00fd chlapec st\u00e1l vyd\u011b\u0161en\u011b opod\u00e1l skupinky cizinc\u016f, kte\u0159\u00ed si mezi sebou nezn\u00e1m\u00fdm jazykem vym\u011b\u0148ovali hlasit\u00e1 slova. Brzo jejich rozhovor p\u0159e\u0161el v ostrou h\u00e1dku. Tom jim nerozum\u011bl ani slovo, av\u0161ak jeho mozek si uv\u011bdomil, \u017ee se nejsp\u00ed\u0161 h\u00e1daj\u00ed kv\u016fli n\u011bmu.<\/em><\/div>\n

„U\u017e jsem \u0159ekl! Ten chlapec mezi n\u00e1s nepat\u0159\u00ed!“ k\u0159i\u010del sn\u011bd\u00fd mu\u017e, p\u0159i\u010dem\u017e divoce m\u00e1val rukama kolem sebe.<\/em><\/div>\n
„Prob\u016fh, v\u017edy\u0165 je to je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b! Ty chce\u0161 takhle chladnokrevn\u011b zab\u00edt tohoto mal\u00e9ho chlapce?!“ \u017dena, zahalena ve vybledl\u00e9m \u017elut\u00e9m pl\u00e1\u0161ti s k\u00e1p\u00ed p\u0159es hlavu a obli\u010dejem zakryt\u00fdm jakousi rou\u0161kou, se up\u0159en\u00fdm pohledem zahled\u011bla na sv\u00e9ho mu\u017ee. Jej\u00ed o\u010di \u017ehnuly vztekem. Byla schopna kv\u016fli tomu chlapci ztratit svou nevinnou tv\u00e1\u0159 a nechat se sv\u00fdm mu\u017eem klidn\u011b zav\u0159\u00edt do v\u011bzen\u00ed jako otrok, jen aby zachr\u00e1nila to na smrt vyd\u011b\u0161en\u00e9 d\u00edt\u011b. Jej\u00ed odvaha byla velmi p\u016fsobiv\u00e1, nikdo se nemohl takto postavit mocn\u00e9mu pir\u00e1tovi, dokonce ani jedna z jeho \u017een. Av\u0161ak tato \u017eena byla jin\u00e1 ne\u017e ostatn\u00ed. Pod nevinnou maskou a and\u011blsk\u00fdma o\u010dima byla odvaha, neboj\u00e1cnost a dlouho potla\u010dovan\u00e1 touha ud\u011blat pro n\u011bkoho n\u011bco, co od\u010din\u00ed v\u0161echny jej\u00ed zl\u00e9 \u010diny.<\/p>\n

„Ty mi nem\u00e1\u0161 co rozkazovat! Je\u0161t\u011b jedno slovo a zml\u00e1t\u00edm t\u011b tak, \u017ee se tv\u00e9ho obli\u010deje vylek\u00e1 i samotn\u00fd \u010f\u00e1bel!“<\/em><\/div>\n

„To ty mi nem\u00e1\u0161 co porou\u010det! Cel\u00e9 roky ti tady d\u011bl\u00e1m slu\u017eku, tak-„<\/em><\/div>\n
„M\u011bla bys prok\u00e1zat trochu cti! Jsi tak zka\u017een\u00e1 svou matkou!“<\/em><\/div>\n
„To ty jsi zka\u017een\u00fd s\u00e1m sebou! Nezaj\u00edm\u00e1\u0161 se o nic ne\u017e o sebe a je ti \u00fapln\u011b ukraden\u00e9, \u017ee lid\u00e9 kolem tebe um\u00edraj\u00ed! Nevinn\u00ed lid\u00e9!“<\/em><\/div>\n
„Sklapni u\u017e! Nebudu poslouchat n\u011bkoho takov\u00e9ho, jako jsi-„<\/em><\/div>\n
Slova, kter\u00e1 se rozl\u00e9hala po cel\u00e9m dom\u011b, jen\u017e p\u0159ekypoval bohatstv\u00edm v podob\u011b drah\u00fdch obraz\u016f, n\u00e1bytku, zlat\u00fdch so\u0161ek a podobn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, kter\u00e9 si nemohl v t\u00e9to zemi dovolit jen tak n\u011bkdo, p\u0159eru\u0161ila hlasit\u00e1 r\u00e1na. Ob\u011b osoby r\u00e1zem zmlkly a nahn\u011bvan\u011b sto\u010dily pohledy ke dve\u0159\u00edm. Drobn\u00e1 \u017eensk\u00e1 postava na n\u011b up\u00edrala sv\u00e9 hlubok\u00e9 o\u010di. \u017dena pomalu p\u0159e\u0161la k mu\u017ei a ani na okam\u017eik z n\u011bj nespustila o\u010di.<\/em><\/div>\n
„Kdybys nebyl tak zatracen\u011b hloup\u00fd, tak tomu chlapci prokazuje\u0161 hrdost! Nebo si snad zapomn\u011bl na to, \u017ee v\u0161echny d\u011bti, kter\u00e9 jsi zplodil, jsou d\u00edvky? Kdo bude n\u00e1sledovat tv\u016fj rod? Kdo p\u0159evezme tvou nadvl\u00e1du? Chce\u0161 snad to v\u0161echno, o co jsi tak tvrd\u011b bojoval, p\u0159edat ciz\u00edmu mu\u017ei? Chce\u0161, aby na tebe v\u0161ichni zapomn\u011bli, a\u017e se on stane v\u016fdcem?“ tich\u00fd hlas promlouval mu\u017ei p\u0159\u00edmo do du\u0161e a on si po chv\u00edli uv\u011bdomil, \u017ee m\u00e1 pravdu. Nikdy se ne\u0159\u00eddil radami druh\u00fdch, zvl\u00e1\u0161\u0165 ne \u017een, a je\u0161t\u011b k tomu zrovna t\u00e9to \u017eeny, kter\u00e1 pat\u0159ila mezi jeho uct\u00edvan\u00e9 man\u017eelky. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno milenky, vzhledem k tomu, \u017ee s n\u00ed byl jen pro z\u00e1bavu. „Te\u010f na m\u011b p\u0159esta\u0148 z\u00edrat a ud\u011blej to, co mus\u00ed\u0161…“<\/em><\/div>\n
Mu\u017e kaj\u00edcn\u011b sklonil hlavu. „Ano, drah\u00e1.“<\/p>\n

***<\/p>\n

<\/em> Tom se odml\u010del, nem\u011bl co v\u00edc \u0159\u00edct. Nic v\u00edc si toti\u017e nepamatoval, jen to, \u017ee se ho ujala zrovna ta \u017eena, kter\u00e1 se ho zast\u00e1vala na \u017eivot a na smrt. Neznal jej\u00ed jm\u00e9no, jeliko\u017e tu noc, kdy se k n\u011bmu v\u016fdce pir\u00e1t\u016f za\u010dal chovat uctiv\u011b a sna\u017eil se v n\u011bm probudit d\u016fv\u011bru, zem\u0159ela. Pozd\u011bji Tom pochopil, \u017ee ji n\u011bkdo zavra\u017edil. Kdo, to se nikdo nikdy nedozv\u011bd\u011bl, av\u0161ak Tom si byl naprosto jist\u00fd, \u017ee se jeho otec pomstil za jej\u00ed up\u0159\u00edmn\u00e1 slova. Tak to v tomto krut\u00e9m sv\u011bt\u011b chodilo. A p\u0159esto, \u017ee na to m\u011bl tolik \u010dasu, nikdy si nezvykl.<\/div>\n

„Je mi to l\u00edto,“ zazn\u011bla Billova slova v siln\u00e9 up\u0159\u00edmnosti. Nadzvedl ruku, aby mohl Tomovi palcem n\u011b\u017en\u011b set\u0159\u00edt slzu z jeho tv\u00e1\u0159e, jemn\u011b p\u0159itom zavadil o jeho pol\u0161t\u00e1\u0159kovit\u00e9 rty a pohladil je s takovou n\u011bhou, a\u017e se v jeho o\u010d\u00edch vzedmulo cosi nepoznan\u00e9ho. Jako zhypnotizovan\u00fd sledoval sv\u00e9 prsty a p\u0159\u00e1l si, aby na jejich m\u00edst\u011b mohly b\u00fdt jeho rty, tolik tou\u017e\u00edc\u00ed po t\u00e9 nebesk\u00e9 hebkosti.<\/p>\n

Tom za zav\u0159en\u00fdma o\u010dima vn\u00edmal ka\u017edi\u010dk\u00fd jednotliv\u00fd dotek t\u011bch h\u0159ej\u00edc\u00edch prst\u016f. Spalovaly mu k\u016f\u017ei, \u017ehnul pod nimi touhou nechat se jimi hladit u\u017e nav\u011bky.<\/div>\n

„Nemus\u00ed. Takov\u00fd byl m\u016fj osud. A nejsem p\u0159eci s\u00e1m, m\u00e1m Ashu, Elizabeth…“ chlapec se odml\u010del a sklopil hlavu, aby se mohl zahled\u011bt do v\u011b\u010dnosti karamelov\u00fdch o\u010d\u00ed. „A te\u010f i tebe.“<\/div>\n
Bill se pod jeho slovy m\u00edrn\u011b zachv\u011bl. Spustil ruku dol\u016f, av\u0161ak prsty se p\u0159i pomal\u00e9m p\u00e1du nat\u00e1hly, jako by se je\u0161t\u011b necht\u011bly s hladkou poko\u017ekou rozlou\u010dit.<\/div>\n
Billovy rty se pozvedly v \u00fasm\u011bv. Tomovy o\u010di z\u00e1\u0159ily nalezen\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm, a i kdy\u017e si to \u010dernovlas\u00fd chlapec necht\u011bl p\u0159ipustit, stejn\u011b se mu v mysli objevila ot\u00e1zka, jestli Tom nalezl \u0161t\u011bst\u00ed pr\u00e1v\u011b v n\u011bm.<\/div>\n
Ani\u017e by o tom dv\u011b osoby choul\u00edc\u00ed se k sob\u011b uva\u017eovaly, vzd\u00e1lenost mezi jejich tv\u00e1\u0159emi se zkracovala. Pomalou\u010dku, zdlouhav\u011b, se k sob\u011b p\u0159ibli\u017eovaly. O\u0159\u00ed\u0161kovo karamelov\u00e9 o\u010di nabraly temn\u00fd n\u00e1dech, se stup\u0148uj\u00edc\u00ed se v\u00e1\u0161n\u00ed se navz\u00e1jem pohlcovaly tak dlouho, a\u017e neexistovalo nic v\u00edc ne\u017e ony samy. Na krati\u010dk\u00fd moment se jejich tv\u00e1\u0159e zastavily, byli si tak bl\u00edzko, chyb\u011blo tak m\u00e1lo. Av\u0161ak oni vy\u010dk\u00e1vali. Vychutn\u00e1vali si p\u0159\u00edtomnost toho druh\u00e9ho, nech\u00e1vali se do toho okam\u017eiku v\u017e\u00edt natolik, aby se v\u0161echny ostatn\u00ed my\u0161lenky vypa\u0159ily.<\/div>\n
N\u011b\u017en\u00e9 prsty se vr\u00e1tily na Tomovu bradu, lehce se t\u0159\u00e1sly pod n\u00e1porem touhy. Nejprve kone\u010dky prst\u016f letmo p\u0159ejely po l\u00edcn\u00edch kostech, pot\u00e9 vy\u0161plhaly na sp\u00e1nky a jemn\u011b je promnuly. Dla\u0148 se oto\u010dila, nyn\u00ed Tom c\u00edtil \u0161pi\u010dky Billov\u00fdch neht\u016f, av\u0161ak dotek byl opatrn\u00fd, dbal na to, aby ho nepo\u0161kr\u00e1bal.<\/p>\n

Tom zt\u011b\u017eka polknul, hrdlo m\u011bl vyprahl\u00e9 jako po zdlouhav\u00e9 pouti po pou\u0161ti bez jedin\u00e9 kapky vody. Zvedl ob\u011b ruce, aby mohl op\u011btovn\u011b uchopit Bill\u016fv obli\u010dej, dr\u017eet jej ve sv\u00fdch dlan\u00edch a jeho o\u010di se okouzlen\u011b zaleskly, kdy\u017e se \u010dernovlas\u00fd chlapec do jeho doteku op\u0159el. L\u00e1skypln\u011b se s jeho dlan\u011bmi mazlil, ot\u00edral se o n\u011b sv\u00fdmi m\u011bkk\u00fdmi rty, p\u0159i\u010dem\u017e do nich vkl\u00e1dal kr\u00e1tk\u00e9 polibky, a pak se op\u011bt zahled\u011bl do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n

Nic je v tom nemohlo zastavit. Nic je nemohlo vyru\u0161it. Te\u010f byl jen Bill a Tom, Tom a Bill, jen oni dva.<\/div>\n
Jejich nosy se o sebe mazliv\u011b ot\u0159ely a Bill rozt\u0159esen\u011b vydechl rozko\u0161\u00ed, je\u017e putovala jeho t\u011blem, \u0161imrala ho v b\u0159i\u0161e, hnala do n\u011bj tak urputnou horkost, \u017ee m\u011bl pocit, \u017ee jej spaluje ohe\u0148. Vn\u00edmal, jak jej Tom dr\u017e\u00ed za obli\u010dej, jak je jeho tv\u00e1\u0159 bl\u00edzko. Vn\u00edmal jeho tepl\u00fd dech, jen\u017e se ot\u00edral o jeho pootev\u0159en\u00e9 rty a m\u00edsil se s t\u00edm jeho. A pak se to stalo a on zapomn\u011bl na v\u0161e, co ho tr\u00e1pilo. Dokonce si v tu chv\u00edli nemohl vzpomenout ani, jak se jmenuje. Jedin\u00e9, na co dok\u00e1zal myslet, byl ten pocit. Ten p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd, hork\u00fd, bla\u017een\u00fd pocit, kter\u00fd v n\u011bm zap\u00e1lil v\u00fdbu\u0161ninu a nechal ji vybouchnout. R\u00e1zem z n\u011bj zbyly jen kous\u00ed\u010dky, mal\u00e9 st\u0159epy, v nich\u017e bylo tolik pocit\u016f, \u017ee je v\u0161echny nedok\u00e1zal pojmenovat ani zachytit.<\/p>\n

Rty se o sebe ot\u0159ely tak opatrn\u011b, jako by se b\u00e1ly, \u017ee se ty druh\u00e9 pod jejich polibkem rozpadnou. Ot\u0159ely se o sebe jako mot\u00fdl\u00ed pohlazen\u00ed, av\u0161ak m\u00edsto barevn\u00fdch na pohled hladk\u00fdch a k\u0159ehk\u00fdch k\u0159id\u00e9lek, se navz\u00e1jem hladily vysu\u0161en\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159kovit\u011b m\u011bkk\u00e9 rty. \u010cernovlas\u00fd chlapec nepatrn\u011b vystr\u010dil \u0161pi\u010dku jazyka, aby si je navlh\u010dil. V tu samou chv\u00edli se pir\u00e1tovy rty op\u011bt p\u0159ibl\u00ed\u017eily, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc dal\u0161\u00ed lehk\u00fd polibek. M\u00edsto toho se dotkl vlhk\u00e9 \u0161pi\u010dky vystr\u010den\u00e9ho jazyka.<\/div>\n

Mezi chlapci prob\u011bhl neviditeln\u00fd elektrizuj\u00edc\u00ed n\u00e1boj, av\u0161ak oni dva ho z\u0159eteln\u011b vn\u00edmali. Om\u00e1mil jejich smysly.<\/div>\n
Bill\u016fv jazyk zabloudil hloub\u011bji, nechal se pohltit teplem Tomov\u00fdch \u00fast, a zat\u00edmco se rty o sebe st\u00e1le lehce t\u0159ely, mu\u010div\u011b pomal\u00fdmi pohyby p\u0159ejel kolem Tomova a provokativn\u011b ho j\u00edm hladil.<\/div>\n
Ani\u017e by si to Bill uv\u011bdomoval, jeho studen\u00e9 ruce sklouzly na Tomovu hru\u010f. Nahou, svalnatou, roz\u017ehavenou hru\u010f. Jeho prav\u00e1 dla\u0148 p\u0159ejela po m\u00edst\u011b, kde zb\u011bsile tlouklo jeho srdce a na tom m\u00edst\u011b u\u017e z\u016fstalo.<\/p>\n

Pomal\u00fd a opatrn\u00fd polibek, av\u0161ak p\u0159ekypuj\u00edc\u00ed l\u00e1skou a n\u011bhou, se r\u00e1zem zm\u011bnil. Zni\u010dehonic, jako kdy\u017e uhod\u00ed hrom a na nebi se rozklikat\u00ed stra\u0161ideln\u00fd, a p\u0159itom tak kr\u00e1sou omamn\u00fd blesk.<\/div>\n

Tich\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edmo do Tomov\u00fdch \u00fast jeho jazyk p\u0159im\u011blo na opl\u00e1tku pohltit Billova \u00fasta. Nem\u011bl v\u0161ak v \u00famyslu jej mu\u010dit stejn\u00fdmi pomal\u00fdmi pohyby. Vsunul jej mezi jeho rozev\u0159en\u00e9 rty. Nepokou\u0161el se ho n\u011bjak upozornit, na co se chyst\u00e1. Divoce p\u0159ejel po sv\u00e9m p\u0159ekvapen\u00e9m p\u0159\u00edteli, zakmital kolem n\u011bj a omra\u010duj\u00edc\u00ed m\u011bkkost\u00ed se op\u0159el do kovov\u00e9 ozdobn\u00e9 kuli\u010dky, o kter\u00e9 u\u017e sice v\u011bd\u011bl, ale stejn\u011b ho p\u0159ekvapila, a on slastn\u011b zavzdychal.<\/div>\n
Atmosf\u00e9ra obaluj\u00edc\u00ed dv\u011b l\u00edbaj\u00edc\u00ed se osoby se jako m\u00e1vnut\u00edm proudku zm\u011bnila. Polibek se zm\u011bnil do v\u00e1\u0161niv\u00e9 v\u00e1lky jazyk\u016f, kterou doprov\u00e1zely steny pln\u00e9 stup\u0148uj\u00edc\u00ed se touhy. Billovo neklidn\u00e9 t\u011blo se vyhouplo do Tomova kl\u00edna, jejich jazyky se tak k sob\u011b dostaly bl\u00ed\u017e a vedly mezi sebou nepl\u00e1novanou bitvu. \u010cernovlas\u00fd chlapec se chtiv\u011b p\u0159itiskl na nahou hru\u010f a Tomovy siln\u00e9 pa\u017ee ho podep\u0159ely t\u00edm, \u017ee um\u00edstil ruce na pohupuj\u00edc\u00ed se zade\u010dek a p\u0159im\u00e1\u010dkly si ho natolik t\u011bsn\u011b, a\u017e jeho majitel znovu zalapal po vzduchu.<\/div>\n
S odd\u011blen\u00edm rt\u016f nastalo hrobov\u00e9 ticho. T\u00ed\u017eiv\u00e9. Nev\u011bdomost, co bude d\u00e1l. O\u010di, z\u00edraj\u00edc\u00ed do t\u011bch druh\u00fdch, se roz\u0161\u00ed\u0159ily p\u0159ekvapen\u00edm.<\/div>\n
„Kurva! Do prdele!“ Tom ze sebe set\u0159\u00e1sl Billovo t\u011blo, vysko\u010dil na nohy s divokost\u00ed spla\u0161en\u00e9ho kon\u011b, a hnal se pry\u010d, p\u0159\u00edmo k okraji st\u0159echy. Zrychlen\u011b lapal po dechu, ale ani tak se mu neda\u0159ilo vzpamatovat natolik, aby jeho hlava za\u010dala zase fungovat norm\u00e1ln\u011b a on si mohl uv\u011bdomit, \u017ee to, co se pr\u00e1v\u011b stalo, je \u0161patn\u00e9. Ale jeho srdce bilo tak rychle a ka\u017ed\u00fdm \u00faderem rozes\u00edlalo bolestivou k\u0159e\u010d.<\/p>\n

Bill se zmaten\u011b v\u00e1lel na zemi, tam, kde ho p\u0159ed chvilkou Tom ne\u0161etrn\u011b odhodil. Nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. S\u00e1m byl natolik rozru\u0161en\u00fd, \u017ee si nedok\u00e1zal p\u0159ik\u00e1zat, aby p\u0159estal myslet na ten h\u0159ejiv\u00fd pocit po cel\u00e9m t\u011ble. A p\u0159esto, \u017ee ho uvnit\u0159 spaloval \u017e\u00e1r, rozt\u0159\u00e1sl se chladem, zu\u0159iv\u011b se derouc\u00edm pod slabou l\u00e1tku Tomova tri\u010dka.<\/div>\n

„J\u00e1… to bylo jen…“ zakoktal se, hlas m\u011bl je\u0161t\u011b ochrapt\u011bl\u00fd touhou. „To… jen jsem… myslel jsem, \u017ee bych takhle mohl zapomenout na… to, co se stalo p\u0159edt\u00edm…“<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b… j\u00e1 v\u00edm…“ p\u0159ik\u00fdvl Tom, ale st\u00e1le st\u00e1l na tom sam\u00e9m m\u00edst\u011b. Up\u00edral pohled vzh\u016fru, sna\u017eil se v\u0161echno sv\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed p\u0159en\u00e9st ke hv\u011bzd\u00e1m. Jen ony mohly p\u0159evz\u00edt jeho b\u0159emeno a ulevit mu od bolesti, j\u00ed\u017e ho jeho osud st\u00e1le vystavoval.<\/p>\n

autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: xoxo_Lady D\u011bkuji v\u00e1m, \u017ee tuhle pov\u00eddku alespo\u0148 t\u011bchhle p\u00e1r lid\u00ed \u010dte a \u017ee ji komentujete, vzhledem k dost velk\u00fdm odmlk\u00e1m mezi d\u00edly. Ale ned\u00e1 se nic d\u011blat, nastoupila jsem na st\u0159edn\u00ed a jsem na intru, ale budu se sna\u017eit d\u00edly pos\u00edlat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[433],"tags":[],"class_list":["post-7852","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prayers-to-stars"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7852","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7852"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7852\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7852"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7852"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7852"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}