{"id":7858,"date":"2011-09-11T17:00:00","date_gmt":"2011-09-11T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7837"},"modified":"2011-09-11T17:00:00","modified_gmt":"2011-09-11T16:00:00","slug":"poulicni-stene-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/11\/poulicni-stene-5\/","title":{"rendered":"Pouli\u010dn\u00ed \u0161t\u011bn\u011b 5."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Spousty vody v potoce pod tv\u00fdmi okny proteklo a ty st\u00e1le je\u0161t\u011b douf\u00e1\u0161, \u017ee se jednou objev\u00ed jako \u010dern\u00fd st\u00edn u tv\u00fdch dve\u0159\u00ed. Nikdy nep\u0159estane\u0161 v\u011b\u0159it\u2026<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Vst\u00e1vej, ospal\u010de,“ zamumlal mi kdosi vedle obli\u010deje. Moj\u00ed reakc\u00ed bylo pouh\u00e9 p\u0159eto\u010den\u00ed se na druh\u00fd bok. Ignoroval jsem ten hlas, kter\u00fd se m\u011b sna\u017eil p\u0159emluvit k probuzen\u00ed. „Ale no tak Tome!“ Proloupl jsem jedno oko a zad\u00edval se do \u0161edozelen\u00fdch kukadel pln\u00fdch \u017eivota. Kdy\u017e si Bella v\u0161imla, \u017ee ji vn\u00edm\u00e1m, vtiskla mi polibek na tv\u00e1\u0159. Pevn\u011b jsem ji objal kolem pasu a vpil se do jej\u00edch rt\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
Nikdo se na n\u00e1s za na\u0161i l\u00e1sku nezlobil. Nejsme skute\u010dn\u00ed sourozenci, tak pro\u010d se vztekat? V\u017edycky jsme si byli neuv\u011b\u0159iteln\u011b bl\u00edzko, a te\u010f jsme se rozhodovali, jestli si nezalo\u017e\u00edme t\u0159eba rodinu. J\u00e1 necht\u011bl\u2026 Podle m\u011b je na z\u00e1vazky je\u0161t\u011b p\u0159ehnan\u011b brzy, ale co j\u00e1 v\u00edm, jak bude vypadat na\u0161e budoucnost.<\/div>\n
<\/div>\n
Nechal jsem ji le\u017eet v posteli a p\u0159e\u0161el k oknu s \u00fa\u017easn\u00fdm v\u00fdhledem na m\u011bsto. Dlouho jsem zamy\u0161len\u011b pozoroval jeho z\u0161e\u0159el\u00e9 ulice probouzej\u00edc\u00ed se k \u017eivotu.<\/div>\n
„V\u017edycky, kdy\u017e t\u011b tam vid\u00edm takhle st\u00e1t, zaj\u00edmalo by m\u011b, na co mysl\u00ed\u0161,“ prolomila ticho Bella. Oto\u010dil jsem k n\u00ed o\u010di a usm\u00e1l se. Sledovala ka\u017edi\u010dk\u00fd m\u016fj pohyb \u0161edozelen\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„To nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9,“ usm\u00e1l jsem se a p\u0159isedl k n\u00ed na postel. Prohr\u00e1bl jsem j\u00ed dlouh\u00e9 vlnit\u00e9 krvav\u011b rud\u00e9 vlasy a tv\u00e1\u0159 mi rozz\u00e1\u0159il \u00fasm\u011bv, kdy\u017e se tv\u00e1\u0159\u00ed op\u0159ela do m\u00e9 dlan\u011b. Lehla si na z\u00e1da a pozorn\u011b m\u011b pozorovala.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Z\u00edtra m\u00e1\u0161 narozeniny. Co mysl\u00ed\u0161, \u017ee dostane\u0161?“ zeptala se pomalu a\u017e d\u011btinskou ot\u00e1zkou. U\u017e je to 8 let, od chv\u00edle, co jsem sed\u011bl na ulici vedle popelnice a ti\u0161il Bill\u016fv pl\u00e1\u010d. U\u017e je to 8 let, co mi sl\u00edbil, \u017ee za mnou p\u0159ijde a nikdy nep\u0159i\u0161el\u2026 U\u017e je to 8 let a j\u00e1 jsem si stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee na tu chv\u00edli nikdy nezapomenu.<\/div>\n
„To, co bych si skute\u010dn\u011b p\u0159\u00e1l, u\u017e nikdy neuvid\u00edm,“ zamumlal jsem zamy\u0161len\u011b a hlavou mi znovu projely vzpom\u00ednky na st\u0159apat\u00e9ho okat\u00e9ho chlapce v\u00e1l\u00edc\u00edho se v hromad\u011b odpadk\u016f.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zeptala se Bella a t\u00edm na sebe p\u0159it\u00e1hla moji pozornost. Nev\u00edm, jestli mi skute\u010dn\u011b nerozum\u011bla, nebo sp\u00ed\u0161 rozum\u011bt necht\u011bla, ale rozhodn\u011b jsem j\u00ed to nezopakoval.<\/div>\n
„Z\u00edt\u0159ek bude skv\u011bl\u00fd. Bude\u0161 tam se mnou,“ usm\u00e1l jsem se. V\u011bd\u011bl jsem jak na ni. Spokojen\u011b se uculila a poslala mi vzdu\u0161n\u00fd polibek.<\/div>\n
„Jsi zlato, v\u00ed\u0161 to?“<\/div>\n
„Jo, v\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl jsem a uhnul p\u0159ed pol\u0161t\u00e1\u0159em svi\u0161t\u00edc\u00edm mi t\u011bsn\u011b vedle hlavy. Oba jsme se chv\u00edli sm\u00e1li, dokud jsem se nezvedl a ne\u0161el se p\u0159iobl\u00e9ct. Kouknul jsem po hodin\u00e1ch a docela solidn\u011b se lekl. Za necelou hodinu m\u00e1m b\u00fdt v pr\u00e1ci.<\/div>\n
<\/div>\n
Henry necht\u011bl, aby jeho d\u011bti d\u011blaly n\u011bjakou \u0161pinavou pr\u00e1ci, kter\u00e1 by vrhala \u0161patn\u00e9 sv\u011btlo na jeho osobu. Bella se rozhodla p\u0159ijmout pr\u00e1ci sekret\u00e1\u0159ky na polovi\u010dn\u00ed \u00favazek v jeho firm\u011b, ale j\u00e1 jsem pr\u00e1ci pod jeho dohledem odm\u00edtl. Na\u0161el jsem si pr\u00e1ci barmana v jednom d\u017eus baru v centru m\u011bsta. Rozhodn\u011b to bylo z\u00e1\u017eivn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e n\u011bjak\u00fd vedouc\u00ed v t\u00e1tov\u011b firm\u011b, kter\u00fd jen cel\u00fd den hraje Solitaire a nud\u00ed se.<\/div>\n
<\/div>\n
Rychle jsem na sebe nah\u00e1zel oble\u010den\u00ed a provedl rann\u00ed hygienu. R\u00e1d chod\u00edm do pr\u00e1ce p\u011b\u0161ky, i kdy\u017e to zlat\u00ed\u010dko, kter\u00e9 mi dal otec k lo\u0148sk\u00fdm narozenin\u00e1m, m\u011b ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no v\u00e1b\u00ed jako magnet. Ob\u010das jsem ho prov\u011btral, ale v\u011bt\u0161inou a\u017e k ve\u010deru. R\u00e1no prost\u011b chod\u00edm p\u011b\u0161ky.<\/div>\n
„Tak hur\u00e1 do pr\u00e1ce,“ popl\u00e1cala m\u011b Bella po z\u00e1dech a vtiskla mi polibek na rty.<\/div>\n
„Bude\u0161 mi chyb\u011bt,“ usm\u00e1l jsem se na ni a opustil vilku. Je\u0161t\u011b chv\u00edli se za mnou d\u00edvala, dokud nezav\u0159ela dve\u0159e a neza\u010dala se taky vypravovat do pr\u00e1ce.<\/div>\n
<\/div>\n
Nikdy ne\u0159\u00edkej ani o tom neoby\u010dejn\u011bj\u0161\u00edm dni, \u017ee je oby\u010dejn\u00fd. Nikdy nev\u00ed\u0161, co za p\u0159ekvapen\u00ed ti tento den nachyst\u00e1\u2026<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Do\u0161el jsem do pr\u00e1ce a ihned zapadl za pult\u00edk. P\u0159i\u0161el jsem s p\u016flhodinov\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm, co\u017e je docela omluviteln\u00e9. U\u017e jsem na tom byl i h\u016f\u0159. M\u00fdm jedin\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm bylo, \u017ee Henry je dobr\u00fd p\u0159\u00edtel majitele tohohle podniku. Dob\u0159e, dob\u0159e, je to trochu protekce, ale nest\u011b\u017euji si.<\/div>\n
Popadl jsem do ruky ut\u011brku a ut\u00edral pult\u00edk, jako bych tu byl p\u0159esn\u011b na \u010das. Zvedl jsem o\u010di, kdy\u017e zazvonil zvonek oznamuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edchod prvn\u00edho z\u00e1kazn\u00edka. V tuhle hodinu sem v\u011bt\u0161inou nikdo nechod\u00ed, pokud nejsou pr\u00e1zdniny a ml\u00e1de\u017e tu ned\u011bl\u00e1 tr\u017eby od r\u00e1na do ve\u010dera.<\/div>\n
<\/div>\n
Byl to docela p\u011bkn\u011b oble\u010den\u00ed mlad\u00edk, zhruba stejn\u011b star\u00fd jako j\u00e1, s kr\u00e1tce st\u0159i\u017een\u00fdmi vlasy a piercingy, kam se \u010dlov\u011bk pod\u00edval. Nemohla mi uj\u00edt siln\u00e1 vrstva \u010dern\u00fdch st\u00edn\u016f prohlubuj\u00edc\u00ed syt\u011b \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di. Jak tam tak st\u00e1l a prohl\u00ed\u017eel si d\u017eus bar, n\u011bkoho mi neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159ipom\u00ednal, ale n\u011bjak jsem si nemohl vybavit koho.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dobr\u00fd r\u00e1no,“ usm\u00e1l se na m\u011b, kdy\u017e si to do\u0161trachal a\u017e k baru.<\/div>\n
„Dobr\u00fd, tak co to bude?“ zeptal jsem se s \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd byl povinnou sou\u010d\u00e1st\u00ed pracovn\u00edho od\u011bvu, kter\u00fd mimochodem neexistoval.<\/div>\n
„Pot\u0159eboval bych mluvit s vedouc\u00edm tohohle podniku,“ odtu\u0161il pouze.<\/div>\n
„Tak s t\u00edm v\u00e1m moc nepom\u016f\u017eu, ten sem chod\u00ed v\u011bt\u0161inou a\u017e kolem poledne. M\u00e1m mu n\u011bco vzk\u00e1zat, nebo si na n\u011bj po\u010dk\u00e1te s\u00e1m?“<\/div>\n
„Asi rad\u0161i po\u010dk\u00e1m.“ P\u0159i\u0161oupl jsem k n\u011bmu pap\u00edr s nab\u00eddkou d\u017eus\u016f, koktejl\u016f a ovocn\u00fdch sal\u00e1t\u016f. Pochopil moji v\u00fdzvu a okam\u017eit\u011b si objednal. Zat\u00edmco jsem p\u0159ipravoval jeho nab\u00eddku, pe\u010dliv\u011b zkoumal ka\u017ed\u00fd m\u016fj pohyb.<\/div>\n
„Pracujete tu u\u017e dlouho?“ zeptal se, jako by se sna\u017eil zap\u0159\u00edst n\u011bjakou konverzaci.<\/div>\n
„Asi dva roky,“ odpov\u011bd\u011bl jsem s pokr\u010den\u00edm ramen a postavil p\u0159ed n\u011bj ml\u00e9\u010dn\u00fd koktejl. „Mimochodem, j\u00e1 jsem Tom,“ usm\u00e1l jsem se a nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku.<\/div>\n
„R\u00e1d t\u011b pozn\u00e1v\u00e1m, Tome,“ usm\u00e1l se, ale sv\u00e9 jm\u00e9no mi neprozradil.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Spousty vody v potoce pod tv\u00fdmi okny proteklo a ty st\u00e1le je\u0161t\u011b douf\u00e1\u0161, \u017ee se jednou objev\u00ed jako \u010dern\u00fd st\u00edn u tv\u00fdch dve\u0159\u00ed. Nikdy nep\u0159estane\u0161 v\u011b\u0159it\u2026 „Vst\u00e1vej, ospal\u010de,“ zamumlal mi kdosi vedle obli\u010deje. Moj\u00ed reakc\u00ed bylo pouh\u00e9 p\u0159eto\u010den\u00ed se na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[455],"tags":[],"class_list":["post-7858","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-poulicni-stene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7858","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7858"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7858\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7858"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7858"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7858"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}