{"id":7865,"date":"2011-09-10T16:30:00","date_gmt":"2011-09-10T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7844"},"modified":"2011-09-10T16:30:00","modified_gmt":"2011-09-10T15:30:00","slug":"prostitut-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/10\/prostitut-10\/","title":{"rendered":"Prostitut 10."},"content":{"rendered":"
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/p>\n

U m\u00e1my<\/p>\n

<\/strong> „Jsi si jistej, \u017ee tv\u00e9mu bratrovi nebude vadit, \u017ee p\u0159ich\u00e1z\u00ed\u0161 takhle brzo?“ Bushido k m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed opravdu zn\u011bl starostliv\u011b. „Mohl bych t\u011b vz\u00edt ke mn\u011b dom\u016f a-„<\/div>\n

„To je dobr\u00fd, Bushido,“ odpov\u011bd\u011bl jsem, ani\u017e bych se na n\u011bj pod\u00edval. „D\u011bkuju za odvoz, te\u010f u\u017e to zvl\u00e1dnu s\u00e1m,“ otev\u0159el jsem dve\u0159e od auta a vystoupil jsem. R\u00e1zn\u00fdm pohybem jsem zabouchl za sebou dve\u0159e a p\u0159e\u0161el ke kufru. Jedn\u00edm rozhodn\u00fdm pohybem jsem otev\u0159el kufr. Respektive pokusil se o to. Ti\u0161e jsem zaklel a pokusil se o to znova. Na mou ruku se polo\u017eila ta Bushidova, p\u0159esunula mi palec na jedno ur\u010dit\u00e9 m\u00edsto, stiskla a pomohla otev\u0159\u00edt kufr.<\/p>\n

„V\u00e1\u017en\u011b nechce\u0161 aspo\u0148 vz\u00edt tu ta\u0161ku nahoru?“ c\u00edtil jsem jeho pohled a v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee po mn\u011b chce pohled do o\u010d\u00ed. Ale j\u00e1 nevzhl\u00e9dl. Nepod\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed od t\u00e9 doby, co jsme se v ned\u011bli vzbudili. Nedok\u00e1zal jsem to, m\u011bl jsem pocit, \u017ee kdybych to ud\u011blal, okam\u017eit\u011b by v\u011bd\u011bl, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b. A poznal by taky co.<\/div>\n

„D\u011bkuju, Bushido. Jak jsem \u0159ekl, tohle zvl\u00e1dnu s\u00e1m,“ ne\u0159ekl jsem mu jeho prav\u00fdm jm\u00e9nem nikdy krom\u011b toho ve\u010dera. Vzal jsem ta\u0161ku do ruky a zav\u0159el kufr. Oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy a roze\u0161el se ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Nic v\u00edc mi ne\u0159ekne\u0161?“ srdce mi posko\u010dilo nad podivnou pr\u00e1zdnotou v jeho hlase. Zastavil jsem se, zav\u0159el o\u010di a zhluboka se nadechl.<\/div>\n
„Na shledanou, Bushido,“ mrkl jsem na n\u011bj p\u0159es rameno, ov\u0161em ned\u00edval jsem se mu do obli\u010deje, a usm\u00e1l se. Pak jsem se rychle roze\u0161el do domu. Nemohl jsem b\u00fdt v jeho p\u0159\u00edtomnosti u\u017e ani o minutu d\u00e9le. Zbl\u00e1znil bych se.<\/p>\n

Rychle jsem vyb\u011bhl schody a za\u010dal \u0161trachat kl\u00ed\u010de od na\u0161\u00ed garsonky. Zaklel jsem a spustil ta\u0161ku na zem. Rozepnul jsem ji, klekl si k n\u00ed a za\u010dal ji prohrab\u00e1vat. M\u00e9 nad\u00e1vky se st\u00e1valy t\u00edm hlasit\u011bj\u0161\u00ed, \u010d\u00edm d\u00e9le jsem ty kl\u00ed\u010de nemohl naj\u00edt. Nakonec jsem ji jen nakopl a zhroutil se pod\u00e9l zdi na podlahu. Byl jsem unaven\u00fd, v letadle na Bushidov\u011b rameni jsem se ka\u017edou chv\u00edli budil. Sna\u017eil jsem se toti\u017e pokud mo\u017eno nedot\u00fdkat se Bushida, ale poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem usnul, jsem se n\u011bjak\u00fdm z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem ocitl pr\u00e1v\u011b na jeho rameni.<\/div>\n

S tich\u00fdm povzdechem jsem ulo\u017eil hlavu do dlan\u00ed. Pro\u010d zrovna j\u00e1? J\u00e1, kterej se tak vzorn\u011b star\u00e1 o bratra, j\u00e1, kterej d\u011bl\u00e1 prvn\u00ed posledn\u00ed proto, abychom n\u011bjak vy\u0161li. Pro\u010d zrovna mn\u011b se musej d\u00edt tyhle hrozn\u00e9 v\u011bci? Kdo jinej z m\u00fdch zn\u00e1m\u00fdch m\u016f\u017ee \u0159\u00edct, \u017ee se zamiloval do \u0161\u00e9fa? Krom\u011b p\u016flky m\u00fdch st\u00e1l\u00fdch z\u00e1kaznic, kter\u00e9 d\u011blaly sv\u00e9mu mu\u017ei p\u016fvodn\u011b sekret\u00e1\u0159ky. Jenom\u017ee m\u011b prost\u011b nem\u016f\u017ee potkat stejn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed jako je.<\/div>\n
\n
\n

„Tome?“ rychle jsem se zvedl a pod\u00edval se po hlase, kter\u00fd na m\u011b mluvil.<\/div>\n

„Bille,“ narovnal jsem se a automaticky si opr\u00e1\u0161il triko. „Co tu d\u011bl\u00e1\u0161? Nem\u00e1\u0161 sp\u00e1t?“<\/div>\n
„M\u011bl bych. To by tu ale nesm\u011bl n\u011bkdo nad\u00e1vat jak dla\u017edi\u010d a kopat do v\u011bc\u00ed,“ zasm\u00e1l se Bill a p\u0159ehodil si popruh m\u00e9 ta\u0161ky p\u0159es rameno. „Ov\u0161em vypad\u00e1\u0161 celkem zb\u011bdovan\u011b,“ povzdychl si a chytil m\u011b za ruce. „Stalo se n\u011bco? Nevy\u0161el ti obchod?“<\/div>\n
„Ale ne, to jen\u2026 ono to\u2026,“ povzdychl jsem si. „Je to slo\u017eit\u00e9. A j\u00e1 jsem unaven\u00fd. D\u00edky za otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed, ale te\u010f bych si rad\u011bji \u0161el lehnout.“<\/div>\n
„Jasn\u011b.“<\/p>\n

***<\/p>\n

L\u00edn\u00fdm pohybem jsem zkontroloval, zda adresa na m\u00e9m pap\u00edrku a na dom\u011b souhlas\u00ed, a onen pap\u00edrek zastr\u010dil do zadn\u00ed kapsy sv\u00fdch obrovsk\u00fdch kalhot. Zvedl jsem ruku, zazvonil, otev\u0159el jsem si branku a s\u00e1m ve\u0161el dovnit\u0159. Jednalo se o jednu z m\u00fdch dlouhodob\u011bj\u0161\u00edch klientek. Ale j\u00e1 tak n\u011bjak nem\u011bl na nic n\u00e1ladu. Tak\u017ee triko, co jsem m\u011bl na sob\u011b, bylo tro\u0161ku pomuchlan\u00e9, d\u00e9lka a velikost kalhot lezla na nervy u\u017e i mn\u011b samotn\u00e9mu, a co bylo hlavn\u00ed, nebyl jsem oholenej. U\u017e od toho mal\u00e9ho v\u00fdletu do Dubaje. A jeliko\u017e byl u\u017e \u010dtvrtek, za\u010d\u00ednalo to b\u00fdt vid\u011bt.<\/p>\n

„Tome!“ objevila se ve dve\u0159\u00edch Lejla. Charismatick\u00e1, mlad\u00e1 \u017eena, kter\u00e1 si p\u0159ed p\u016fl rokem vzala \u0161\u00e9fa m\u00edstn\u00ed banky. A nebyl to s\u0148atek z l\u00e1sky. Lejla poch\u00e1z\u00ed z chud\u00e9 rodiny, musela se o v\u0161echno d\u011blit s p\u011bti sourozenci. Nikdy si necht\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9ho mu\u017ee br\u00e1t z l\u00e1sky, v\u017edycky snila o tom, \u017ee se provd\u00e1 do bohat\u00e9 rodiny a bude se s n\u00ed zach\u00e1zet s \u00factou, \u017ee si bude moct koupit to, na co zrovna bude m\u00edt chu\u0165, a \u017ee bude moct ka\u017edej den vyb\u00edrat z pln\u00e9 \u0161atn\u00ed sk\u0159\u00edn\u011b. Podle toho si vyb\u00edrala sv\u00e9ho mu\u017ee, ne podle toho, jak\u00e9 z n\u011bj m\u00e1 pocity. A fakt, \u017ee jej\u00ed mu\u017e je po\u0159\u00e1dn\u011b doma zhruba tak dvakr\u00e1t do m\u011bs\u00edce, j\u00ed sp\u00ed\u0161 vyhovuje. „P\u00e1ni, m\u00e1\u0161 vousy,“ zav\u00fdskla obdivn\u011b a objala m\u011b kolem ramen. „D\u00e1\u0161 si whisky jako v\u017edycky?“<\/div>\n

„R\u00e1d. D\u011bkuju, Lejlo,“ souhlasil jsem a nechal se dov\u00e9st a\u017e do m\u011b celkem zn\u00e1m\u00e9ho ob\u00fdv\u00e1ku. Posadil jsem se do k\u0159esla a zaklonil hlavu. Do nosu m\u011b ude\u0159ila nasl\u00e1dl\u00e1 v\u016fn\u011b jej\u00ed kv\u011btinov\u00e9 vo\u0148avky, p\u0159ed m\u00fdm nosem se objevila sklenka s whisky a na hrudi zase jej\u00ed jemn\u00e1, p\u011bst\u011bn\u00e1 ruka.<\/p>\n

„Tak\u017ee, Tome, m\u00e1me novou postel. Dopoledne ji tu byli postavit. Co mysl\u00ed\u0161, pom\u016f\u017ee\u0161 mi ji pok\u0159t\u00edt?“ zachichotala se mi do ucha. Zav\u0159el jsem o\u010di a v duchu trpitelsky zast\u00e9nal. Nem\u011bl jsem na ni n\u00e1ladu. M\u011bla sice postavu bohyn\u011b a byla jen o dva roky star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, ale j\u00e1 jsem posledn\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed nem\u011bl n\u00e1ladu absolutn\u011b na nic.<\/div>\n

„Jak si p\u0159ejete, m\u00e1 pan\u00ed,“ zat\u00edmco se ona ti\u0161e chichotala do m\u00e9ho krku, vypil jsem na ex nab\u00eddnut\u00e9ho pan\u00e1ka. Odlo\u017eil jsem pr\u00e1zdnou skleni\u010dku na st\u016fl a st\u00e1hl si Lejlu p\u0159es rameno do kl\u00edna. „Tak\u017ee co po mn\u011b bude m\u00e1 mylady cht\u00edt?“ vykouzlil jsem na tv\u00e1\u0159i sv\u00e1div\u00fd polo\u00fasm\u011bv, p\u0159esto\u017ee jsem m\u011bl n\u00e1ladu na cokoliv, jen ne na to, co ode m\u011b bude cht\u00edt.<\/div>\n
„Tv\u00e1 mylady chce, abys ji odnesl do pohodln\u00e9 postele a pak si ji tam vzal,“ zamumlala poklesl\u00fdm hlasem a \u0161k\u00e1dliv\u011b m\u011b kousla do ucha. P\u0159ekvapila m\u011b vlna nevole, kterou se mnou znenad\u00e1n\u00ed prohnala. Nikdy d\u0159\u00edv se mi to nestalo, bylo to poprv\u00e9. A j\u00e1 si s pal\u010divou bolest\u00ed uv\u011bdomil, \u017ee je to kv\u016fli Bushidovi.<\/p>\n

Beze slova jsem ji chytil do n\u00e1ru\u010de a nesl ji sm\u011brem k lo\u017enici. Vesele se zasm\u00e1la a pevn\u011b m\u011b objala kolem krku. P\u0159itulila se mi k hrudi a kousala m\u011b do krku, zat\u00edmco j\u00e1 myslel na to, jak rozd\u00edln\u00e9 bylo, kdy\u017e j\u00e1 jsem byl ten, o kter\u00e9ho se n\u011bkdo staral. Jak rozd\u00edln\u00e9 bylo, kdy\u017e se p\u0159ede m\u011b Bushido ochran\u00e1\u0159sky postavil tenkr\u00e1t ve v\u00fdtahu, jak skv\u011ble jsem se c\u00edtil celou tu dobu, kdy m\u011b m\u011bl kompletn\u011b ve sv\u00e9 moci.<\/div>\n

Shodil jsem ji na postel a zalehl ji vlastn\u00edm t\u011blem. Na\u0161pulila rty v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed polibku, j\u00e1 se v\u0161ak sehnul a pol\u00edbil ji na krk. Jej\u00ed poko\u017eka byla hebk\u00e1, mnohem heb\u010d\u00ed, ne\u017e bych si p\u0159\u00e1l. Zav\u0159el jsem o\u010di a potla\u010dil zklaman\u00e9 vydechnut\u00ed. C\u00edtil jsem sv\u00e9 ruce, jak \u0161m\u00e1traj\u00ed po cel\u00e9m t\u011ble. D\u011blal jsem ty sam\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 jindy, ale c\u00edtil jsem se p\u0159i tom pr\u00e1zdn\u00fd. Jako bych to nebyl j\u00e1, jako bych byl v ciz\u00edm t\u011ble a nemohl ho nijak ovl\u00e1dat, jen vn\u00edmat, co d\u011bl\u00e1.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b jedna v\u011bc byla od jin\u00fdch ve\u010der\u016f s n\u00ed jin\u00e1. Nebyl jsem vzru\u0161en\u00fd. P\u0159esto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee ona je ze m\u011b vlhk\u00e1, se mnou jej\u00ed t\u011blo ned\u011blalo v\u016fbec nic. A j\u00e1 p\u0159itom v\u011bd\u011bl, \u017ee tu pr\u00e1ci mus\u00edm ud\u011blat perfektn\u011b jako v\u017edycky.<\/p>\n

Teprve v tu chv\u00edli jsem poc\u00edtil ho\u0159kou str\u00e1nku m\u00e9ho povol\u00e1n\u00ed. U\u017e p\u0159edt\u00edm jsem k tomuto zam\u011bstn\u00e1n\u00ed c\u00edtil jist\u00e9 antipatie, necht\u011bl jsem ho d\u00e1l provozovat, c\u00edtil jsem se po\u0161pin\u011bn\u00fd. Ale tohle bylo n\u011bco jin\u00e9ho. Bolestn\u00e9 ostny zrady se mi zapichovaly hluboko do srdce. Musel jsem si p\u0159i na\u0161em sexu p\u0159edstavovat Bushida. Jeho ruce na m\u00fdch boc\u00edch, jeho jazyk v\u0161ude, kam se dostal, jeho rty na m\u00fdch. Na tohle v\u0161echno jsem myslel, kdy\u017e jsem do n\u00ed pronikal a divoce p\u0159ir\u00e1\u017eel. Myslel jsem na to, jak perfektn\u00ed byl n\u00e1\u0161 posledn\u00ed ve\u010der.<\/div>\n

A kdy\u017e jsem se potom zmo\u017een\u011b svalil na postel vedle n\u00ed, c\u00edtil jsem se jako ta nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161p\u00edna na sv\u011bt\u011b. C\u00edtil jsem, jak se mi slzy \u017eenou do o\u010d\u00ed a v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee mus\u00edm odej\u00edt.<\/div>\n
Vstal jsem a bez jedin\u00e9ho slova zam\u00ed\u0159il do koupelny. Nepot\u0159eboval jsem jej\u00ed moment\u00e1ln\u00ed svolen\u00ed, m\u011bl jsem ho ji\u017e z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka.<\/p>\n

„Nepol\u00edbil jsi m\u011b,“ ozvalo se jednoduch\u00e9 zkonstatov\u00e1n\u00ed z velk\u00e9 man\u017eelsk\u00e9 postele. Na mal\u00fd moment jsem se zastavil a zav\u0159el o\u010di. Pak jsem se bez jedin\u00e9ho ohl\u00eddnut\u00ed, bez jedin\u00e9ho slova zase roze\u0161el do koupelny.<\/div>\n

Tepl\u00e1 voda dopadaj\u00edc\u00ed na m\u00e1 z\u00e1da p\u0159\u00edjemn\u011b uvol\u0148ovala m\u00e9 t\u011blo, ale m\u00e9 du\u0161i pomoct nemohla. St\u00e1l jsem tam, \u010delem op\u0159en\u00fd o studen\u00e9 dla\u017edi\u010dky, a nech\u00e1val sv\u00e9 slzy voln\u011b se m\u00edchat s vodou. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tohle nedok\u00e1\u017eu d\u011blat. Nedok\u00e1\u017eu zaprod\u00e1vat sv\u00e9 t\u011blo, kdy\u017e srdce u\u017e si sv\u00e9 pevn\u00e9 m\u00edsto na\u0161lo.<\/div>\n
Sebral jsem se a vr\u00e1til se do ob\u00fdv\u00e1ku. Tam se proch\u00e1zela Lejla, oble\u010den\u00e1 jen v \u017eupanu. Usm\u00e1la se na m\u011b a podala mi bal\u00ed\u010dek bankovek.<\/div>\n
„Uvid\u00edme se, Tome?“ usm\u00e1la se na m\u011b sv\u00e1div\u011b.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl jsem vyh\u00fdbav\u011b. P\u0159ekvapen\u011b se na m\u011b pod\u00edvala.<\/div>\n
„Ud\u011blala jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?“ opatrn\u011b se m\u011b dotkla. Pod\u00edval jsem se j\u00ed do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u011bl jsem hlavou a roze\u0161el se ke dve\u0159\u00edm. „Vy ne.“<\/p>\n

***<\/p>\n

S nerozhodn\u00fdm povzdechem jsem se naposledy pod\u00edval na kytici ve sv\u00fdch rukou a vykro\u010dil do br\u00e1ny, kter\u00e1 se p\u0159ede mnou ty\u010dila. Nevkro\u010dil jsem do n\u00ed u\u017e v\u00edc jak p\u011bt let. C\u00edtil jsem se zvl\u00e1\u0161tn\u011b, kdy\u017e jsem to te\u010f ud\u011blal. A c\u00edtil jsem se zvl\u00e1\u0161tn\u011b i d\u00edky tomu, \u017ee jsem na sob\u011b m\u011bl sv\u00e9 \u00fazk\u00e9 kalhoty, ko\u0161ili a byl jsem \u010derstv\u011b oholen\u00fd. Rozhl\u00ed\u017eel jsem se kolem a sna\u017eil se naj\u00edt jeden ur\u010dit\u00fd hrob. Nepamatoval jsem si, kde p\u0159esn\u011b je, ale p\u0159ibli\u017en\u011b jsem to v\u011bd\u011bl.<\/div>\n

Proch\u00e1zel jsem mezi kamenn\u00fdmi n\u00e1hrobky a \u010detl si jm\u00e9na na nich. A kdy\u017e jsem vid\u011bl ten rozd\u00edl mezi vzorn\u011b upraven\u00fdmi hroby a naprosto obrostl\u00fdmi kameny, kter\u00e9 jen vzd\u00e1len\u011b p\u0159ipom\u00ednaly n\u00e1hrobky, p\u0159ipadal jsem si je\u0161t\u011b provinileji.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b jsem do\u0161el ke sv\u00e9mu c\u00edli. N\u011bkolik minut jsem jen n\u011bm\u011b z\u00edral na n\u00e1hrobek, kter\u00fd k m\u00e9 \u00falev\u011b nebyl ani zdaleka tak zanedban\u00fd jako mnoho ostatn\u00edch hrob\u016f. Jen p\u00e1r l\u00edstk\u016f a jeden such\u00fd v\u011bnec, kter\u00fd sem musel p\u0159in\u00e9st Bill, na n\u011bm le\u017eely. Nakonec jsem se sehnul, vzal v\u011bnec a odnesl ho do nedalek\u00e9 popelnice, odmetl t\u011bch p\u00e1r l\u00edstk\u016f a polo\u017eil na studen\u00fd k\u00e1men n\u00e1ru\u010d \u017elut\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed. V\u00fdraz \u017e\u00e1rlivosti nebo kv\u011btina, kterou p\u0159inese\u0161 babi\u010dce do nemocnice, \u0159ekl mi kdysi jeden kamar\u00e1d. Ale to mi bylo jedno, m\u00e1ma je m\u011bla v\u017edycky nejrad\u011bji.<\/p>\n

„Ahoj, mami,“ tro\u0161ku nerozhodn\u011b jsem se na mal\u00fd moment zarazil, nakonec jsem si v\u0161ak sedl na roh jej\u00edho hrobu. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem tak dlouho nep\u0159i\u0161el, ale v\u00ed\u0161\u2026 styd\u011bl jsem se. Styd\u011bl jsem se za sebe a za v\u0161echno, co d\u011bl\u00e1m.“<\/div>\n

A tak jsem j\u00ed to \u0159ekl. V\u0161echno, co se za posledn\u00edch p\u011bt let stalo. V\u0161echno to o m\u00e9 pr\u00e1ci, v\u0161echno o Billovi, Ince a jejich nad\u0161en\u00ed do um\u011bn\u00ed. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee to v\u0161echno u\u017e j\u00ed \u0159ekl Bill, ale j\u00e1 to ze sebe prost\u011b musel dostat.<\/div>\n
„A, v\u00ed\u0161, ned\u00e1vno, asi tak p\u0159ed \u010dtvrt rokem\u2026 necel\u00fdm \u010dtvrt rokem\u2026 N\u011bkoho jsem potkal. Nebo ne potkal, n\u011bkdo\u2026 n\u011bkdo si m\u011b najal. A on\u2026 Toti\u017e\u2026 Ech, je mi blb\u00e9 o tom mluvit,“ zasm\u00e1l jsem se nerv\u00f3zn\u011b. „Ale\u2026 prost\u011b\u2026 kruci,“ slo\u017eil jsem hlavu do dlan\u00ed. „Lep\u0161\u00ed sex jsem snad nikdy neza\u017eil. Teda, nen\u00ed bezchybnej, sexu\u00e1ln\u00ed B\u016fh nebo tak n\u011bco, ale je to\u2026 Pane Bo\u017ee,“ v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u00e1m zarudl\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Prost\u011b jsem to v\u011bd\u011bl. Ale \u0159\u00edct jsem to musel. „Vzal m\u011b do Dubaje. A tam\u2026 Byl to ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed t\u00fdden v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Staral se o m\u011b jako nikdo p\u0159edt\u00edm, byl tak pozornej, tak romantickej, ale p\u0159itom tak divokej\u2026,“ odml\u010del jsem se a zad\u00edval se na m\u00e1minu fotku. D\u00edvala se na m\u011b tmav\u00fdma laskav\u00fdma o\u010dima s n\u011b\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem. P\u0159esn\u011b takovou ji zn\u00e1m. Nikdy na m\u011b ne\u0159vala, a\u0165 jsem provedl jakoukoliv hloupost, a v\u017edy n\u00e1s naprosto oddan\u011b milovala. „Mami, j\u00e1\u2026 J\u00e1 jsem se zamiloval,“ dodal jsem tlumen\u011b. Bylo to poprv\u00e9, co jsem to vyslovil nahlas. C\u00edtil jsem, jak mi to slovo brn\u00ed na jazyku. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v tom nejlep\u0161\u00edm slova smyslu. Na rty se mi dral mal\u00fd \u00fasm\u011bv. „Zamiloval,“ zopakoval jsem o n\u011bco jist\u011bji. „Tom Kaulitz se zamiloval,“ \u0159ekl jsem sebejist\u011b a nahlas, s \u00fasm\u011bvem od ucha k uchu. „Miluju t\u011b, mami.“<\/div>\n
Vstal jsem a vydal se zp\u00e1tky k br\u00e1n\u011b.<\/div>\n
„Jo, a mami? Ne\u0159\u00edkej to pros\u00edm je\u0161t\u011b Billovi. \u0158eknu mu to s\u00e1m.“<\/p>\n

***<\/p>\n

„Bille? Inko?“ odhodil jsem kl\u00ed\u010de na jejich m\u00edsto a zul se ze sv\u00fdch bot. „Co tu vy dva \u010f\u00e1blov\u00e9 zase d\u011bl\u00e1te?“ zasm\u00e1l jsem se a sundal ze sebe bundu. M\u011bl jsem od odchodu ze h\u0159bitova skv\u011blou n\u00e1ladu.<\/div>\n

„Bill se sna\u017e\u00ed va\u0159it,“ zavolal na m\u011b z kuchy\u0148ky rozvern\u011b ten mal\u00fd \u010f\u00e1bl\u00edk.<\/div>\n
„A Inka se sna\u017e\u00ed zachr\u00e1nit na\u0161\u00ed kuchy\u0148 p\u0159ed katastrofou,“ ozval se okam\u017eit\u011b na to Bill. Zasm\u00e1l jsem se a p\u0159ihnal se do ob\u00fdv\u00e1ku, odkud jsem to mohl v klidu pozorovat.<\/div>\n
„Och, jak to, \u017ee nev\u00edm, \u017ee se u n\u00e1s kon\u00e1 divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsme o tom rozhodli a\u017e p\u0159ed hodinou,“ vysv\u011btlila mi to Inka a rychle ztlumila va\u0159\u00edc\u00ed se brambory. „Do t\u00e9 doby jsme \u017eili v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee va\u0159it budu j\u00e1.“<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy jsem se znovu zasm\u00e1l, se mi rozezvonil mobil. M\u00e1vnul jsem na ty dva ka\u0161pary a odebral se do sv\u00e9ho pokoje. Uvnit\u0159 m\u011b ale zu\u0159ila bou\u0159e. Proto\u017ee te\u010f nast\u00e1vala m\u00e1 mo\u017en\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00ed zkou\u0161ka.<\/p>\n

„Pros\u00edm?“ nasadil jsem profesion\u00e1ln\u00ed hlas a jen doufal, \u017ee se mi neklepe.<\/div>\n

„Och, Tome, drahou\u0161ku,“ t\u00e9m\u011b\u0159 jsem se rozesm\u00e1l uleh\u010den\u00edm, kdy\u017e jsem poznal hlas v telefonu. Mohlo by to b\u00fdt jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel. „V\u010dera jsme se vr\u00e1tili a j\u00e1 jsem z t\u011bch deseti dn\u016f s man\u017eelem naprosto otr\u00e1ven\u00e1. Co mysl\u00ed\u0161, mohl bys m\u011b p\u0159ij\u00edt dneska tro\u0161ku rozpt\u00fdlit, zlat\u00ed\u010dko?“<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, pan\u00ed Dietrichov\u00e1, ale j\u00e1 u\u017e tohle ned\u011bl\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl jsem odhodlan\u011b.<\/div>\n
„Tome\u2026 pros\u00edm?“ to bylo poprv\u00e9, co jsem ji sly\u0161el zasko\u010denou.<\/div>\n
„Skon\u010dil jsem,“ vysv\u011btlil jsem ji. „Tahle pr\u00e1ce\u2026 Nemohu ji u\u017e d\u011blat.“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu,“ usm\u00e1la se do telefonu.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ zamrkal jsem p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Ano. Dopoledne tu byla Lejla a \u0159\u00edkala, \u017ee jsi u n\u00ed byl v t\u00fddnu,“ zasm\u00e1la se pan\u00ed Dietrichov\u00e1. „A\u0165 to d\u011bl\u00e1\u0161 kv\u016fli komukoliv, p\u0159eju hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
Nemohl jsem si pomoct, musel jsem se usm\u00edvat. Do chv\u00edle, ne\u017e mi do\u0161lo, co vlastn\u011b \u0159ekla jako posledn\u00ed.<\/p>\n

Pro\u010d j\u00e1 to v\u016fbec d\u011bl\u00e1m? V\u017edy\u0165 Bushido je beztak\u2026 Bushido. Kr\u00e1l d\u011bvek, kter\u00fd m\u00e1 pen\u011bz na rozhazov\u00e1n\u00ed. Nech\u00e1pu, pro\u010d by cht\u011bl m\u00edt n\u011bco zrovna se mnou. A j\u00e1 kv\u016fli n\u011bmu p\u0159esto opou\u0161t\u011bl zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 jsem jako jedin\u00e9 znal.<\/div>\n

Do ob\u00fdv\u00e1ku jsem se vracel s mnohem hor\u0161\u00ed n\u00e1ladou. Nevn\u00edmal jsem, co mi Inka \u0159\u00edk\u00e1 nebo co na m\u011b Bill pok\u0159ikuje od kuchy\u0148sk\u00e9 linky. Jen jsem si znovu prom\u00edtal v\u0161echny ty d\u016fvody. Jeho tvrd\u00e9, drsn\u00e9 ruce na m\u00fdch boc\u00edch\u2026 a oproti nim n\u011b\u017en\u00e9, drobn\u00e9 dlan\u011b, kter\u00e9 m\u011b \u0161kr\u00e1bou na z\u00e1dech. Hork\u00e1, rozpaluj\u00edc\u00ed k\u016f\u017ee\u2026 a proti n\u00ed ten nejheb\u010d\u00ed samet. H\u0159ejiv\u00e1, bezpe\u010dn\u00e1 n\u00e1ru\u010d\u2026 a proti n\u00ed jemn\u00e9, m\u011bkk\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 le\u017eelo pode mnou.<\/div>\n
Povzdechl jsem si a vlo\u017eil hlavu do dlan\u00ed. Dobr\u00e1, u\u017e jsem se nedivil, \u017ee s t\u00edm v\u0161\u00edm kon\u010d\u00edm kv\u016fli Bushidovi. On byl\u2026 On byl jednodu\u0161e on.<\/p>\n

„Tome!“ leknut\u00edm jsem nadsko\u010dil, kdy\u017e mi na rameno dopadl tvrd\u011b let\u00edc\u00ed pol\u0161t\u00e1\u0159. „Pane Bo\u017ee, tys m\u011b v\u016fbec neposlouchal,“ z\u00edrala na m\u011b s otev\u0159enou pusou Inka a tvrd\u011b dosedla na k\u0159eslo naproti mn\u011b.<\/div>\n

„J\u00e1 ti to \u0159\u00edkal,“ prohodil Bill z kuchyn\u011b. Inka po n\u011bm vrhla rychl\u00fd pohled a pak sv\u00e9 zelen\u00e9 o\u010di p\u0159esunula na m\u011b. Nejd\u0159\u00edv na m\u011b hled\u011bla nevra\u017eiv\u011b, ale pak se jej\u00ed pohled zm\u011bnil na zamy\u0161len\u00fd.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 Nejd\u0159\u00edv vyklop, kdo je ta prav\u00e1.“<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ vykulil jsem o\u010di a z\u00edral na ni s otev\u0159enou pusou.<\/div>\n
„No, zcela o\u010dividn\u011b jsi zamilovan\u00fd\u2026“<\/div>\n
„\u2026a nechce\u0161 mi to \u0159\u00edct s\u00e1m!“ samoz\u0159ejm\u011b si neodpustil svou pozn\u00e1mku Bill.<\/div>\n
„\u2026a j\u00e1 ti chci pomoct. Ale nejd\u0159\u00edv mus\u00edm v\u011bd\u011bt, kdo je ta vyvolen\u00e1. Tak\u017ee?“ zad\u00edvala se na m\u011b s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Ono\u2026 je to slo\u017eit\u00e9. Komplikovan\u00e9. Ono\u2026 echm\u2026 nen\u00ed to holka,“ p\u0159iznal jsem se zarudl\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi a sklopen\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„To m\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 zaj\u00edmat. Teda v\u00edc zaj\u00edmat, ne\u017e m\u011b to zaj\u00edmalo dote\u010f,“ Bill p\u0159esko\u010dil op\u011bradlo seda\u010dky a usadil se vedle m\u011b. „Tak pov\u00eddej a p\u0159eh\u00e1n\u011bj.“<\/div>\n
„To p\u0159ece nen\u00ed probl\u00e9m,“ pokr\u010dila Inka rameny a okat\u011b ignorovala Billa.<\/div>\n
„A je star\u0161\u00ed,“ vypadlo ze m\u011b. „O dost star\u0161\u00ed, \u0159ekl bych.“<\/div>\n
„\u0158ekl bys?“<\/div>\n
„Nebo to fakt v\u00ed\u0161?“ ti dva vypadali jako v\u00fdzv\u011bdn\u00e1 jednotka, la\u010dn\u00e1 po informac\u00edch. Ti\u0161e jsem se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Nev\u00edm, tipuju,“ pokr\u010dil jsem rameny a naklonil se bl\u00ed\u017e k nim. „Je to arab, m\u00e1 tmavou poko\u017eku a stejn\u011b tmav\u00e9, uhran\u010div\u00e9 o\u010di. Jeho hlas je hodn\u011b hlubok\u00fd, a kdy\u017e se sm\u011bje, vych\u00e1z\u00ed mu ten zvuk a\u017e z hrudi, cel\u00fd se jakoby chv\u011bje. Je to \u00fa\u017easn\u00fd zvuk. A kolem o\u010d\u00ed se mu d\u011blaj m\u00edrn\u00e9 vr\u00e1sky, takov\u00e9 vesel\u00e9, \u0161\u0165astn\u00e9. M\u00e1 o\u010di pln\u00e9 jisker \u017eivota a \u0161t\u011bst\u00ed. Jeho ruce jsou hrub\u00e9, ale zach\u00e1z\u00ed s nimi n\u011b\u017en\u011b a se v\u0161\u00ed opatrnost\u00ed. H\u0159eje a m\u00e1 tu nejbezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1ru\u010d na sv\u011bt\u011b,“ v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee mi na tv\u00e1\u0159i hraje takov\u00fd p\u0159ipitom\u011bl\u00fd, zamilovan\u00fd \u00fasm\u011bv. V\u011bd\u011bl jsem to, ale bylo mi to jedno.<\/p>\n

„Panebo\u017ee, ty jsi fakt zamilovanej,“ vydechla p\u0159ekvapen\u011b Inka. Uculil jsem se a zad\u00edval se na ni zpoza \u0159as.<\/div>\n

„Zn\u00e1\u0161 ho z Dubaje?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b Bill. To m\u011b vr\u00e1tilo zp\u00e1tky na zem.<\/div>\n
„No\u2026 vlastn\u011b ano,“ v\u00e1hav\u011b jsem odpov\u011bd\u011bl. „Teda, po\u0159\u00e1dn\u011b jsme se poznali a\u017e tady. U\u017e jsme se p\u00e1rkr\u00e1t vid\u011bli. V\u00ed\u0161, na t\u011bch sch\u016fz\u00edch, kam chod\u00edm a tak.“<\/div>\n
„Taky je podnikatel?“<\/div>\n
„No\u2026 ano,“ a vlastn\u011b je to i pravda. Jen a\u0165 se nept\u00e1 na to, s \u010d\u00edm p\u0159esn\u011b podnik\u00e1! D\u00edky Bohu, Bill si nejsp\u00ed\u0161 zvykl, \u017ee nev\u00ed detaily, proto\u017ee toto mu jako odpov\u011b\u010f sta\u010dilo.<\/div>\n
„No, mysl\u00edm, \u017ee v\u00edm, co bychom ti m\u011bli navl\u00edknout,“ Inka s \u00fasm\u011bvem vstala a p\u0159e\u0161la ke mn\u011b do pokoje.<\/div>\n
„Hej!“ rychle jsem vstal a p\u00e1r kroky ji dob\u011bhl. Inka mezit\u00edm bez sebemen\u0161\u00ed zn\u00e1mky rozpak\u016f otev\u0159ela sk\u0159\u00ed\u0148 a za\u010dala se v n\u00ed hrabat.<\/p>\n

„Ty si k n\u011bmu prost\u011b mus\u00ed\u0161<\/em> vz\u00edt ty tvoje \u00fazk\u00e9 kalhoty,“ prohl\u00e1sila rozhodn\u011b a hodila mi je p\u0159es rameno. P\u0159ekotn\u011b jsem je chytil a nech\u00e1pav\u011b na ni z\u00edral. „Ale trika tady m\u00e1\u0161 hrozn\u00fd. M\u011bl by sis to probrat, proto\u017ee n\u011bjak\u00fd stany ti tu zab\u00edraj\u00ed a\u017e moc m\u00edsta. No, nicm\u00e9n\u011b my te\u010f mus\u00edme\u2026 Bille, m\u00e1\u0161 n\u011bjakej n\u00e1pad?“<\/div>\n

„B\u00edl\u00fd t\u00edlko,“ ozn\u00e1mil rozhodn\u011b. „To m\u00edrn\u011b pr\u016fsvitn\u00fd,“ prot\u00e1hl se kolem m\u011b a za\u010dal se hrabat ve sk\u0159\u00edni. „P\u0159esn\u011b tohle,“ zamumlal spokojen\u011b a podal mi druhou \u010d\u00e1st m\u00e9ho \u00faboru.<\/div>\n
„A co p\u0159es to?“<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161, co p\u0159es to?“<\/div>\n
„No\u2026 tohle je moc p\u0159il\u00e9hav\u00fd, moc\u2026 pr\u016fhledn\u00fd. Mus\u00edm p\u0159es to m\u00edt n\u011bjakou ko\u0161ili nebo tak n\u011bco.“<\/div>\n
„No to ne,“ zasm\u00e1la se ironicky Inka. „To ani n\u00e1hodou ne. Pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee je to t\u00edlko p\u0159il\u00e9hav\u00fd a pr\u016fhledn\u00fd, si p\u0159es to nic jin\u00e9ho vz\u00edt nem\u016f\u017ee\u0161. Chce\u0161 p\u0159it\u00e1hnout pozornost a takhle se ti to povede skv\u011ble. A mimochodem, ty mu mus\u00ed\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee ho miluje\u0161, rozum\u00ed\u0161?“ zad\u00edvala se na m\u011b rozhodn\u011b. „Nesm\u00ed\u0161 se leknout nebo tak n\u011bco. Mus\u00ed\u0161 mu to \u0159\u00edct, prost\u011b mus\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Jo, p\u0159esn\u011b tak,“ pousm\u00e1l jsem se na Inku i na Billa. „Mus\u00edm.“<\/p>\n

autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper U m\u00e1my „Jsi si jistej, \u017ee tv\u00e9mu bratrovi nebude vadit, \u017ee p\u0159ich\u00e1z\u00ed\u0161 takhle brzo?“ Bushido k m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed opravdu zn\u011bl starostliv\u011b. „Mohl bych t\u011b vz\u00edt ke mn\u011b dom\u016f a-„ „To je dobr\u00fd, Bushido,“ odpov\u011bd\u011bl jsem, ani\u017e bych se na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[452],"tags":[],"class_list":["post-7865","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prostitut"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7865","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7865"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7865\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7865"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7865"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7865"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}