{"id":7868,"date":"2011-09-10T15:00:00","date_gmt":"2011-09-10T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7847"},"modified":"2011-09-10T15:00:00","modified_gmt":"2011-09-10T14:00:00","slug":"no-one-is-innocent-ii-i-will-love-you-forever-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/10\/no-one-is-innocent-ii-i-will-love-you-forever-19\/","title":{"rendered":"No one is innocent II – I will love you forever 19."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi, l\u00e1sko,“ pol\u00edb\u00ed m\u011b Bill na tv\u00e1\u0159. M\u00e1ma se na m\u011b jen ml\u010dky d\u00edv\u00e1. Pro\u010d na to ale nem\u016f\u017eu p\u0159estat myslet? C\u00edt\u00edm v sob\u011b, jak byl\u2026 ve mn\u011b. Zast\u00e9n\u00e1m.
„Tome, poj\u010f si lehnout.“ C\u00edt\u00edm, jak m\u011b n\u011b\u010d\u00ed ruce tla\u010d\u00ed do pokoje, ale Billovy to nejsou\u2026 Mus\u00ed b\u00fdt ur\u010dit\u011b\u2026 mamky.
„Nikam nechci,“ zaf\u0148uk\u00e1m a vytrhnu se j\u00ed, m\u00edsto toho se ale p\u0159iraz\u00edm z\u00e1dy o ze\u010f. Jo, p\u0159esn\u011b jako Andreas m\u011b tam tu noc. B\u00fdt p\u0159ira\u017een\u00fd o ze\u010f, bylo tak\u2026 Oh. Zaklon\u00edm hlavu a p\u0159iv\u0159u o\u010di. Pusu pootev\u0159u do n\u011bm\u00e9ho stenu. Nasucho polknu. Tak \u017eiv\u00e9 my\u0161lenky, p\u0159edstavy, vzpom\u00ednky\u2026
„L\u00e1sko!“ sly\u0161\u00edm hlas u m\u00e9ho ucha a c\u00edt\u00edm, jak se t\u0159ese s m\u00fdm t\u011blem. Andy mi \u0159\u00edk\u00e1\u2026 l\u00e1sko? P\u0159esto je to \u00fa\u017easn\u00e9. Vlhk\u00e9, hork\u00e9, tepaj\u00edc\u00ed\u2026 Ale to slovo mi d\u00e1l v hlav\u011b zn\u00ed jako ozv\u011bna. Zachv\u011bju se d\u00edky tomu hlasu. Je to doopravdy Andreas? Moje my\u0161lenky se cht\u011bj\u00ed odvr\u00e1tit, a myslet na \u00fapln\u011b jinou osobu, ale\u2026 Na jakou? Ne, nesm\u00edm dopustit, aby tohle skon\u010dilo. Ta noc\u2026 V\u00edm, byl jsem mo\u017en\u00e1 zt\u0159\u00edskanej, ale tuhle \u010d\u00e1st ve\u010dera si pamatuju velice dob\u0159e. Bylo to n\u011bco pro m\u011b\u2026 nov\u00e9ho. Chci zast\u00e9nat jeho jm\u00e9no, tak moc to chci, ale m\u00edsto toho mi z \u00fast vyjde jen prudk\u00e9 zalap\u00e1n\u00ed po dechu. Zase c\u00edt\u00edm ot\u0159ep\u00e1n\u00ed s m\u00fdm t\u011blem. Oh\u2026 Tro\u0161ku n\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed zach\u00e1zen\u00ed by ne\u0161lo\u2026?<\/p>\n

„Tomi, co se d\u011bje? Nem\u016f\u017ee\u0161 se nadechnout?“<\/div>\n

Zak\u0148u\u010d\u00edm a po st\u011bn\u011b se svezu na zem. Prohnu se v z\u00e1dech, kdy\u017e do m\u011b blon\u010f\u00e1\u010dek\u2026 Oh.
„A-A\u2026 Andy,“ potichu vydechnu a skousnu si ret.
„Thomasi, to by sta\u010dilo,“ \u0159ekne nejist\u011b m\u00e1ma. Jej\u00ed slova mi to \u00fapln\u011b kaz\u00ed. Uc\u00edt\u00edm, jak m\u011b n\u011bco hrub\u011b vyt\u00e1hne na nohy. Pro\u010d? Jakoby z d\u00e1lky sly\u0161\u00edm tich\u00e9 vzlyknut\u00ed. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jsem u\u017e n\u011bkdy n\u011bco takov\u00e9ho sly\u0161el, ale nem\u016f\u017eu si vzpomenout kdy. Kdo takhle\u2026 Pl\u00e1\u010de? Ne, sp\u00ed\u0161 si nechci vzpomenout. Chci myslet jen na sex s blon\u010f\u00e1\u010dkem. Polo\u017e\u00edm jednu dla\u0148 na ze\u010f a pomalu ji semknu v p\u011bst. N\u011bkdo se m\u011b pokou\u0161\u00ed odv\u00e9st, ale nechci. Chci z\u016fstat tady, s Andreasem. Jen\u2026 Pro\u010d za\u010d\u00edn\u00e1m tou\u017eit po n\u011bkom jin\u00fdm. Ne, jen Andy\u2026 Blon\u010f\u00e1\u010dek, ale\u2026<\/div>\n
\n
\n

„Sakra, Tome!“ zak\u0159i\u010d\u00ed po mn\u011b \u017eensk\u00fd hlas. Nesouhlasn\u011b zak\u0148u\u010d\u00edm. C\u00edt\u00edm na tv\u00e1\u0159\u00edch pal\u010divou bolest, zakrout\u00edm hlavou. Otev\u0159u o\u010di a kouknu kolem sebe. Absolutn\u011b nev\u00edm, co se\u2026 te\u010f stalo. Pro\u010d m\u011b m\u00e1ma bila? Pro\u010d sly\u0161\u00edm Billa\u2026 Plakat?
„Tome, u\u017e je to dobr\u00e9?“<\/div>\n

Popla\u0161n\u011b zamrk\u00e1m, nech\u00e1pu. Kouk\u00e1m st\u0159\u00eddav\u011b na Billa a na m\u00e1mu. Nel\u00edb\u00ed se mi kdy\u017e\u2026 M\u016fj blo-\u2026 \u010cernovl\u00e1sek pl\u00e1\u010de. Andy? Sakra, pot\u0159eboval bych profackovat. Povzdechnu si a sklop\u00edm k zemi pohled. Co\u2026 jsem provedl?<\/p>\n

„L\u00e1sko\u2026“ \u0161ept\u00e1 mi Bill uplakan\u00fdm hlasem do ucha a hlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech. P\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b, pevn\u011b ho obejmu. Nechci, aby plakal. Ne, kdy\u017e za slzy m\u016f\u017eu j\u00e1.
„Bille, pros\u00edm\u2026 Neplakej. P-promi\u0148,“ za\u0161ept\u00e1m a pohlad\u00edm ho po vlasech. Zakrout\u00ed hlavou a nech\u00e1 se obejmout. Objet\u00ed mi op\u011btuje, ale ne tak siln\u011b jako j\u00e1 jemu.
„Ne\u2026 To je dobr\u00fd,“ \u0161ept\u00e1. Ale j\u00e1 pozn\u00e1m, \u017ee to nen\u00ed dobr\u00fd\u2026 Sly\u0161\u00edm v jeho hlase, \u017ee ho to hodn\u011b tr\u00e1p\u00ed. Za\u010dnu ho hladit po z\u00e1dech.
„P\u0161\u0161, neplakej, pros\u00edm,“ \u0161ept\u00e1m dokola nal\u00e9hav\u011b. Za\u010dne se mi to\u010dit hlava, p\u0159iv\u0159u o\u010di pod domn\u011bnkou, \u017ee se mi tro\u0161ku ulev\u00ed. Nel\u00edb\u00ed se mi tahle situace, nech\u00e1pu to.<\/div>\n

„J\u00e1 nepl\u00e1\u010du,“ \u0161ept\u00e1 Bill a ot\u00edr\u00e1 si o\u010di. Hlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech a v\u00edc se ke mn\u011b p\u0159itiskne. Jakoby\u2026 Nal\u00e9hav\u011b? Taky ho k sob\u011b tisknu. Nech\u00e1pu, pro\u010d m\u00e1m tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit a nutk\u00e1n\u00ed se n\u011bkoho dot\u00fdkat, n\u011bkoho bl\u00edzko c\u00edtit.
„Zlato\u2026“ vydechnu a stisknu v\u00ed\u010dka. Opravdu hodn\u011b se mi to\u010d\u00ed hlava, nen\u00ed to dvakr\u00e1t p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/p>\n

(Bill)<\/p>\n

M\u00e1m opravdu velik\u00fd strach. Kdybych \u0159ekl, \u017ee nem\u00e1m, tak l\u017eu jen s\u00e1m sob\u011b. V\u016fbec netu\u0161\u00edm, co se d\u011bje. Je to jako by\u2026 se vracel sv\u00fdmi my\u0161lenkami do vzpom\u00ednek? Do d\u00e1vn\u00e9 doby? Ale v tom p\u0159\u00edpad\u011b nech\u00e1pu, pro\u010d st\u00e9nal Andreasovo jm\u00e9no\u2026? M\u011bl n\u011bkdy s n\u00edm n\u011bco? Nikdy se mi s t\u00edm nesv\u011b\u0159il. Vlastn\u011b\u2026 Nev\u00edm nic o minulosti Toma v tomhle\u2026 sm\u011bru. Vydechnu a pol\u00edb\u00edm ho na tv\u00e1\u0159. Jen douf\u00e1m, \u017ee na m\u011b te\u010f mysl\u00ed jako na sv\u00e9ho Billa a ne na blon\u010f\u00e1ka.<\/p>\n

„L\u00e1sko, bude to v po\u0159\u00e1dku,“ sna\u017e\u00edm se ho alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b uklidnit a postav\u00edm se. Nab\u00eddnu mu ruku, abych mu pomohl zvednout se. Postav\u00ed se vratce na nohy. Leskl\u00fdma o\u010dima na m\u011b koukne. Jeho v\u00fdraz u\u017e nen\u00ed tak nep\u0159\u00edtomn\u00fd jako p\u0159ed t\u00edm.
„Tome? Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ opt\u00e1 se opatrn\u011b Daniela, sjede ho pohledem, takov\u00fdm tro\u0161ku podez\u00edrav\u00fdm, ale dred\u00e1\u010d jen p\u0159ik\u00fdvne. Pohlad\u00edm ho po ruce, kterou vtiskne do t\u00e9 moj\u00ed. Vyt\u00e1hnu ho na nohy. Opravdu douf\u00e1m a moc si p\u0159eju, aby te\u010f\u2026 u\u017e byl v po\u0159\u00e1dku.
„Poj\u010f si lehnout,“ \u0161eptnu mu a pevn\u011b chytnu kolem bok\u016f. Ne, nechci, aby mi n\u011bkde nedej bo\u017ee upadl.<\/div>\n

„D-dob\u0159e,“ vydechne, polo\u017e\u00ed si hlavu na moje rameno a nech\u00e1 se mnou v\u00e9st k sob\u011b do pokoje. Vlastn\u011b do na\u0161eho pokoje. Malinko se nad t\u00edm pousm\u011bju. Tom mi stiskne ruku. Op\u011btuju mu stisk a zav\u0159u za n\u00e1mi dve\u0159e. Dotla\u010d\u00edm ho do postele. P\u0159ikryju ho a lehnu si k n\u011bmu. Ne, nijak ho neobl\u00edk\u00e1m\u2026 Chci, aby rychle usnul a v\u00edc se nemusel tr\u00e1pit star\u00fdmi vzpom\u00ednkami. Ale tr\u00e1p\u00ed ho to? T\u0159eba jsou ty my\u0161lenky p\u011bkn\u00e9. Povzdechnu si a obejmu ho. Ne\u017e zav\u0159e o\u010di, pod\u00edv\u00e1 se do t\u011bch m\u00fdch a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. P\u0159itul\u00ed se ke mn\u011b tak, jako j\u00e1 se tul\u00edv\u00e1m k n\u011bmu. Vydechne mi do krku. Vypad\u00e1 tro\u0161ku uvoln\u011bn\u011b, jenom douf\u00e1m, \u017ee se mu o tom nebude i zd\u00e1t. Ale\u2026 Co kdyby m\u011b to s Andreasem zaj\u00edmalo?<\/p>\n

„Miluju t\u011b,“ za\u0161ept\u00e1. Usm\u011bju se a p\u0159ik\u00fdvnu. Pohlad\u00edm ho po pa\u017ei a v\u00edc si ho k sob\u011b p\u0159itul\u00edm. L\u00edb\u00ed se mi to te\u010f, kdy\u017e jsem j\u00e1 ten\u2026 siln\u011bj\u0161\u00ed.<\/em>
„J\u00e1 tebe, l\u00e1sko, taky,“ vydechnu \u0161\u0165astn\u011b. O\u010di je\u0161t\u011b nezav\u00edr\u00e1m. \u010cek\u00e1m, a\u017e usne on\u2026 Chci, aby byl klidn\u00fd. Tom mi v n\u00e1ru\u010d\u00ed za\u010dne b\u011bhem n\u011bkolika minut spokojen\u011b ze span\u00ed oddechovat, ale\u2026 Chvilkami nespokojen\u011b zak\u0148u\u010d\u00ed skoro jako nakopnut\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b, a bl\u00ed\u017e se ke mn\u011b l\u00eds\u00e1. Pro\u010d m\u00e1m takov\u00fd pocit, \u017ee\u2026 nebudu dneska sp\u00e1t? Ale tak, nevad\u00ed\u2026 Kv\u016fli Tomovi se vzd\u00e1m sp\u00e1nku. Hlavn\u011b \u017ee bude v po\u0159\u00e1dku, ne? Hlad\u00edm ho po vlasech.
„L\u00e1sko, bude dob\u0159e,“ \u0161ept\u00e1m mu uklid\u0148uj\u00edc\u00ed v\u011btu.<\/div>\n

„A-\u2026 A,“ vydechne a zaf\u0148uk\u00e1. Zd\u00e1 se mu zase o\u2026 n\u011bm? Nevypad\u00e1 moc klidn\u011b, naopak.<\/p>\n

„Bille?“ zaslechnu ode dve\u0159\u00ed. Asi\u2026 Tomova m\u00e1ma. „\u2026Sp\u00ed?“ opt\u00e1 se, kdy\u017e dojde k posteli a posad\u00ed se na voln\u00e9 m\u00edsto. Tom si m\u011b k sob\u011b tiskne, v p\u011bsti semkne pe\u0159inu. Vydechnu a zakrout\u00edm hlavou. Opravdu nev\u00edm, jestli Tom sp\u00ed nebo m\u00e1 jen zav\u0159en\u00e9 o\u010di. Pohlad\u00edm ho po \u010dele.
„Nev\u00edm, ale asi m\u00e1 zase ty\u2026 p\u0159edstavy \u010di co,“ vydechnu smutn\u011b. Tr\u00e1p\u00ed m\u011b to. Hodn\u011b m\u011b to tr\u00e1p\u00ed. To, \u017ee mu nem\u016f\u017eu pomoct\u2026 Nic.<\/div>\n

„Tro\u0161ku si odpo\u010dine a p\u0159ejde ho to, neboj,“ \u0159ekne ti\u0161e a \u00fat\u011b\u0161n\u011b m\u011b pohlad\u00ed h\u0159betem ruky po tv\u00e1\u0159i. N\u011bkdy takhle hlad\u00ed i Toma. „\u2026Asi je jenom trochu zmaten\u00fd.“
„Ale j\u00e1\u2026“ vydechnu a zakrout\u00edm hlavou. Ale nic. Nebude m\u011b zaj\u00edmat to s Andreasem, dokud nebude Tom v pohod\u011b. Nechci mu ubli\u017eovat je\u0161t\u011b v\u00edc\u2026 Nechci, aby mu bylo h\u016f\u0159. D\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a hlad\u00edm ho ut\u011b\u0161uj\u00edcn\u011b po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/p>\n

„Nev\u00ed\u0161\u2026 Jestli nem\u00e1 n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my?“ zept\u00e1 se m\u011b opatrn\u011b a za\u010dne hladit Toma po ruce. Ten se zavrt\u00ed a n\u011bco zamuml\u00e1. Nev\u00edm, jestli chci v\u011bd\u011bt, co to bylo. Jestli to bylo k\u2026 Andreasovi. Nakr\u010d\u00edm obo\u010d\u00ed. Andreas\u2026 Odpoledne\u2026 Tady.
„Odpoledne tu byl Andreas. Byli spolu dole\u2026 Tom nebyl nad\u0161en\u00fd\u2026 potom,“ vydechnu a ochranitelsky ho k sob\u011b p\u0159itul\u00edm.<\/div>\n

„A\u2026 Aha,“ vydechne a p\u0159ik\u00fdvne. „\u2026Kdy\u017e\u2026 Jsi tady nebyl, Andy byl ze za\u010d\u00e1tku jedin\u00fd, s k\u00fdm byl Tom schopn\u00fd komunikovat. Ale\u2026 Za\u010dal se chovat divn\u011b. Nev\u00edm, ale Tom to nevn\u00edmal. Netu\u0161\u00edm, co se stalo, ale mysl\u00edm, \u017ee by si to m\u011bli vy\u0159e\u0161it\u2026“ pronese ti\u0161e. Vydechnu a p\u0159ik\u00fdvnu. Pol\u00edb\u00edm Toma na \u010delo a pohlad\u00edm po b\u0159i\u0161e. V\u00edc ho p\u0159ikryju. Tak moc si p\u0159eju, aby klidn\u011b usnul a\u2026 r\u00e1no bylo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku tak, jak to m\u00e1 b\u00fdt.<\/p>\n

autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Sch-Rei „Tomi, l\u00e1sko,“ pol\u00edb\u00ed m\u011b Bill na tv\u00e1\u0159. M\u00e1ma se na m\u011b jen ml\u010dky d\u00edv\u00e1. Pro\u010d na to ale nem\u016f\u017eu p\u0159estat myslet? C\u00edt\u00edm v sob\u011b, jak byl\u2026 ve mn\u011b. Zast\u00e9n\u00e1m.„Tome, poj\u010f si lehnout.“ C\u00edt\u00edm, jak m\u011b n\u011b\u010d\u00ed ruce tla\u010d\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[446],"tags":[],"class_list":["post-7868","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-no-one-is-innocent-ii-i-will-love-you-forever"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7868","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7868"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7868\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7868"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7868"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7868"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}