{"id":7872,"date":"2011-09-09T17:00:00","date_gmt":"2011-09-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7851"},"modified":"2011-09-09T17:00:00","modified_gmt":"2011-09-09T16:00:00","slug":"doppelleben-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/09\/doppelleben-13\/","title":{"rendered":"Doppelleben 13."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Mhm,“ unaven\u011b jsem se p\u0159itulil k Chrisovi a slastn\u011b vydechl. „Bylo to \u00fa\u017easn\u00fd, brou\u010dku.“<\/div>\n
„No, to teda bylo,“ rozn\u011b\u017en\u011ble m\u011b pol\u00edbil. „Bylo to v\u00edc ne\u017e to.“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ prsty jsem mu jemn\u011b mas\u00edroval hrudn\u00edk. „Nikdy jsem t\u011b nevid\u011bl tak rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00e9ho!“<\/div>\n
„A j\u00e1 t\u011b nikdy nesly\u0161el tak k\u0159i\u010det,“ kr\u00e1tce se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„No, asi jsi nesly\u0161el m\u016fj zp\u011bv.“<\/div>\n
„Tohle bylo asi tak tis\u00edckr\u00e1t lep\u0161\u00ed,“ dlouze m\u011b pol\u00edbil. Nech\u00e1vali jsme se un\u00e1\u0161et t\u011blem toho druh\u00e9ho, odd\u00e1vali se n\u011b\u017en\u00fdm polibk\u016fm, kdy\u017e do m\u00e9ho pokoje vtrhl Tom.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bo\u017ee m\u016fj, Tome! Neum\u00ed\u0161 klepat?!“ na\u0161tvan\u011b jsem vyk\u0159ikl a bleskov\u011b p\u0159ikryl moje a Chrisovy nejcitliv\u011bj\u0161\u00ed partie.<\/div>\n
„Mus\u00edm s tebou mluvit. Hned!“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Tome. Mo\u017en\u00e1 bych t\u011b m\u011bl upozornit, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f nen\u00ed zrovna ta nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed doba na rozhovor. Mo\u017en\u00e1 jindy,“ zasy\u010del jsem.<\/div>\n
„Mus\u00edm s tebou mluvit!“<\/em><\/div>\n
„VYPADNI!“ hlasit\u011b jsem zak\u0159i\u010del a hodil po n\u011bm pol\u0161t\u00e1\u0159. Na\u0161tvan\u011b ho po mn\u011b hodil zp\u00e1tky a spakoval se. „Promi\u0148,“ oto\u010dil jsem se na Chrise a omluvn\u011b ho pol\u00edbil.<\/div>\n
„Nic se nestalo.“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty blb\u010de jeden! Kdo si v\u016fbec mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi, abys mi vtrhnul do pokoje, kdy\u017e tam m\u00e1m p\u0159\u00edtele? \u00dapln\u011b jsi m\u011b znemo\u017enil!“ na\u0161tvan\u011b jsem p\u0159ech\u00e1zel po tich\u00e9m pokoji a k\u0159i\u010del na Toma. „Vypadal jsem jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b!“<\/div>\n
„Vypadal jsi vtipn\u011b,“ uchechtl se.<\/div>\n
„IDIOTE!“ hodil jsem po n\u011bm pol\u0161t\u00e1\u0159 a vztekle se posadil do k\u0159esla.<\/div>\n
„Uklidni se!“ v\u00fdhru\u017en\u011b se ohnal. „Po\u0159\u00e1d m\u00e1m co mluvit do tv\u00e9ho \u017eivota!“<\/div>\n
„Pro\u010d bys m\u011bl m\u00edt tohle pr\u00e1vo? \u0158ekni mi jedin\u00fd rozumn\u00fd d\u016fvod, pro\u010d bys m\u011bl m\u00edt opr\u00e1vn\u011bn\u00ed soustavn\u011b mi ni\u010dit \u017eivot!“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsme spolu n\u011bkolik let spali, Bille!“<\/div>\n
„Ale to v\u016fbec nic neznamen\u00e1,“ zasy\u010del jsem. „Neust\u00e1le jsi mi opakoval, \u017ee city v tom nemaj\u00ed co d\u011blat, co\u017e tak taky bylo. A do sv\u00e9ho \u017eivota nech\u00e1v\u00e1m mluvit jen lidi, se kter\u00fdmi m\u011b poj\u00ed n\u011bjak\u00e9 city, Tome!“<\/div>\n
„Jsem tv\u016fj bratr!“<\/div>\n
„Ne, nejsi,“ postavil jsem se a p\u0159e\u0161el p\u0159\u00edmo k n\u011bmu. „V m\u00fdch o\u010d\u00edch jsi pouze m\u016fj b\u00fdval\u00fd milenec,“ zavr\u010del jsem.<\/div>\n
<\/div>\n
Tomovi se nebezpe\u010dn\u011b bl\u00fdsklo v o\u010d\u00edch, ale d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem stihl couvnout, mi od n\u011bj na tv\u00e1\u0159 p\u0159ilet\u011bla facka. Vyd\u011b\u0161en\u011b jsem se zakym\u00e1cel a okam\u017eit\u011b uc\u00edtil slzy, kter\u00e9 mi st\u00e9kaly po hork\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, promi\u0148!“ okam\u017eit\u011b se omlouval.<\/div>\n
„Nech m\u011b b\u00fdt,“ zamumlal jsem a vyb\u011bhl z toho proklat\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
„Bille, no tak! Jsme jenom kluci, prali jsme se p\u0159eci u\u017e jako mal\u00ed! Nic to nen\u00ed, je to jen dal\u0161\u00ed klu\u010di\u010d\u00ed poty\u010dka! Bille, pros\u00edm,“ zoufale za mnou k\u0159i\u010del, ale j\u00e1 ho neposlouchal.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
B\u011b\u017eel jsem pry\u010d z domu, rovnou ke sv\u00e9mu autu. Nebral jsem si bundu, mobil, nic. Jen v d\u017e\u00ednech a tri\u010dku jsem nasedl do auta a rozjel se nezn\u00e1mo kam. Hlavn\u011b daleko odsud, od Toma.<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
Rozho\u0159\u010den\u011b jsem zabouchl dve\u0159e auta a zad\u00edval se na men\u0161\u00ed domek v zapadl\u00e9 vesni\u010dce. Ub\u011bhlo u\u017e hodn\u011b \u010dasu od doby, kdy jsem tu byl naposledy, tud\u00ed\u017e nezb\u00fdvalo, ne\u017e doufat, \u017ee dve\u0159e mi nejsou uzav\u0159eny tak, jak vyhl\u00ed\u017eej\u00ed.
Pomal\u00fdmi kroky jsem se p\u0159ibli\u017eoval po \u00fazk\u00e9m chodn\u00edku bl\u00ed\u017e k tomu, po kom se mi zoufale st\u00fdskalo, a\u017e jsem stanul p\u0159ed prahem a prst p\u0159idr\u017eoval na zvonku.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Panenko sk\u00e1kav\u00e1,“ prudce vydechl mu\u017esk\u00fd hlas, kdy\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e. Nesm\u011ble jsem p\u0159e\u0161l\u00e1pl a zdvihl k n\u011bmu pohled, do t\u00e9 doby zabodnut\u00fd do zem\u011b.
„Ehm, ahoj,“ za\u0161eptal jsem a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„Poj\u010f sem a obejmi m\u011b, Bille!“ srde\u010dn\u011b rozev\u0159el n\u00e1ru\u010d a j\u00e1 nev\u00e1hal ani vte\u0159inu.<\/div>\n
„R\u00e1d t\u011b vid\u00edm, Andreasi.“<\/div>\n
„To j\u00e1 tebe taky, Bille,“ pevn\u011b m\u011b obj\u00edmal. „Poj\u010f dovnit\u0159, pov\u00ed\u0161 mi, co se stalo,“ vl\u00eddn\u011b se usm\u00e1l a vedl m\u011b dovnit\u0159 sv\u00e9ho domu. Sna\u017eil jsem se rozpoznat n\u011bco pov\u011bdom\u00e9ho a mn\u011b zn\u00e1m\u00e9ho, ale jedin\u00fd zn\u00e1m\u00fd byl Andy a jeho osobit\u00fd styl, kter\u00fd na m\u011b d\u00fdchal z ka\u017ed\u00e9ho rohu.<\/div>\n
„St\u00fdskalo se mi,“ ledabyle jsem pokr\u010dil rameny a poskl\u00e1dal se do k\u0159esla v ob\u00fdv\u00e1ku, do kter\u00e9ho m\u011b zavedl.<\/div>\n
„Proto ty slzy?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Poh\u00e1dali jsme se s Tomem,“ p\u0159ipustil jsem. „Uhodil m\u011b a prvn\u00ed, kdo m\u011b napadl pro \u00fat\u011bchu, jsi byl ty.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b t\u011b uhodil?“ p\u0159ekvapen\u011b si sedl na op\u011brku m\u00e9ho k\u0159esla. Dv\u011bma prsty mi chytil bradu a nato\u010dil mi hlavu tak, aby vid\u011bl po\u0161kozenou tv\u00e1\u0159. „To je v\u016fl. Kdy\u017e jste se h\u00e1dali, bylo to n\u011bco ohledn\u011b t\u00e9 va\u0161\u00ed v\u011bci?“<\/div>\n
„V\u0161echno,“ za\u0161eptal jsem. Neb\u00e1l jsem se mluvit, Andy v\u011bd\u011bl v\u0161echno<\/em>, ale najednou jsem nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. „Tom se te\u010f chov\u00e1 n\u011bjak divn\u011b. Od t\u00e9 doby, co jsem si na\u0161el p\u0159\u00edtele, m\u011b hl\u00edd\u00e1 na ka\u017ed\u00e9m kroku. Je vztekl\u00fd, kdy\u017e se objev\u00ed Christian a v\u010dera byl dokonce tak drz\u00fd, \u017ee mi vlezl do pokoje, kdy\u017e jsme s Christianem byli po<\/em> a v\u016fbec nic si z toho ned\u011blal! H\u00e1d\u00e1me se te\u010f hodn\u011b \u010dasto, ale te\u010f to bylo poprv\u00e9, co m\u011b uhodil. Vzal jsem si jen pen\u011b\u017eenku, kl\u00ed\u010de od auta a odjel jsem. Nebral jsem si ani bundu, v jak\u00e9m jsem byl \u0161oku a citov\u00e9m rozpolo\u017een\u00ed. Nikdo nev\u00ed, kde jsem,“ ti\u0161e jsem vypr\u00e1v\u011bl a vn\u00edmal Andreasovu dla\u0148, kter\u00e1 m\u011b konej\u0161iv\u011b hladila po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Kdybych neznal Toma, \u0159ekl bych, \u017ee \u017e\u00e1rl\u00ed.“<\/div>\n
„Nem\u00e1 na co, my jsme spolu jen spali, co na tom, \u017ee chci m\u00edt plnohodnotn\u00fd vztah bez l\u017e\u00ed?! Ukon\u010dil jsem to s n\u00edm teprve v p\u00e1tek ofici\u00e1ln\u011b, proto\u017ee do t\u00e9 doby\u2026 Zd\u00e1lo se b\u00fdt v\u0161echno fajn, byl mil\u00fd a pozorn\u00fd, ale pak se vr\u00e1tila Carrie od matky a mn\u011b v\u0161echno do\u0161lo. Pot\u0159eboval jsem zm\u011bnu, odpoutat se od n\u011bj, nechal jsem se ost\u0159\u00edhat. Pak jsem zavolal Chrise, abych nebyl s\u00e1m, no a\u2026 Pak u\u017e to zn\u00e1\u0161.“
„Nediv\u00edm se ti, Billy. Asi bych ud\u011blal to sam\u00e9, b\u00fdt na tv\u00e9m m\u00edst\u011b, co\u017e samoz\u0159ejm\u011b nejsem, ale Tom nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo t\u011b uhodit.“<\/div>\n
„Byl jsem zl\u00fd. \u0158ekl jsem, \u017ee ho neberu jako bratra, ale jen jako b\u00fdval\u00e9ho milence.“<\/div>\n
„Mohl jsi \u0159\u00edct cokoliv, ale nic mu ned\u00e1v\u00e1 opr\u00e1vn\u011bn\u00ed zb\u00edt t\u011b, Bille! N\u00e1sil\u00edm se p\u0159eci v\u016fbec nic ne\u0159e\u0161\u00ed! Jsme v dvac\u00e1t\u00e9m prvn\u00edm stolet\u00ed a u\u017e d\u00e1vno se nemus\u00edme b\u00edt.“<\/div>\n
„Tohle bys asi nem\u011bl vysv\u011btlovat mn\u011b,“ povzdechl jsem si a unaven\u011b se op\u0159el o jeho t\u011blo. Nep\u0159est\u00e1val m\u011b hladit, n\u011bkolikr\u00e1t mi obdivn\u011b projel vlasy rukou.<\/div>\n
<\/div>\n
„Chce\u0161 tu z\u016fstat p\u0159es noc?“<\/div>\n
„Sm\u011bl bych?“ p\u0159ekvapen\u011b jsem vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b!“ z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Jen bych m\u011bl napsat Chrisovi\u2026“<\/div>\n
„V kuchyni m\u00e1m telefon, vy\u0159i\u010f si, co pot\u0159ebuje\u0161,“ podrbal m\u011b ve vlasech. L\u00edn\u011b jsem ho pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159 a s tich\u00fdmi d\u00edky k\u0159i\u010d\u00edc\u00edmi z o\u010d\u00ed jsem \u0161el napsat Chrisovi.<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. „Mhm,“ unaven\u011b jsem se p\u0159itulil k Chrisovi a slastn\u011b vydechl. „Bylo to \u00fa\u017easn\u00fd, brou\u010dku.“ „No, to teda bylo,“ rozn\u011b\u017en\u011ble m\u011b pol\u00edbil. „Bylo to v\u00edc ne\u017e to.“ „D\u011bkuju,“ prsty jsem mu jemn\u011b mas\u00edroval hrudn\u00edk. „Nikdy jsem t\u011b nevid\u011bl tak rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00e9ho!“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[441],"tags":[],"class_list":["post-7872","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-doppelleben"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7872","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7872"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7872\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7872"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7872"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7872"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}