{"id":7873,"date":"2011-09-09T16:30:00","date_gmt":"2011-09-09T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7852"},"modified":"2011-09-09T16:30:00","modified_gmt":"2011-09-09T15:30:00","slug":"indian-s-dream-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/09\/indian-s-dream-14\/","title":{"rendered":"Indian’s dream 14."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Netrvalo ani moc dlouho, ne\u017e se Tomahawk vr\u00e1til zp\u011bt i s \u00falovkem. Ji\u017e zd\u00e1lky sly\u0161el Billy \u0161ust\u011bn\u00ed, jak za provaz, omotan\u00fd kolem hru\u0161ky sedla, Tom t\u00e1hne t\u011blo mrtv\u00e9ho srnce. Pousm\u00e1l se a svi\u017en\u011b rozd\u011blal ohe\u0148, zat\u00edmco Tom dojel a\u017e k n\u011bmu.<\/div>\n
„M\u011bl jsi, kouk\u00e1m, \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd lov,“ v\u011bnoval mu Billy \u00fasm\u011bv a Tomahawk mu jej oplatil.<\/div>\n
„Ano, \u0161lo to docela rychle a snadno, l\u00e9pe, ne\u017e jsem \u010dekal.“<\/div>\n
Sesedl z kon\u011b a jal se stahovat sv\u016fj \u00falovek z k\u016f\u017ee a porcovat kousky masa, aby je Billy mohl na ohni tepeln\u011b opracovat. Zd\u00e1lo se jim, jako by uplynuly cel\u00e9 dlouh\u00e9 v\u011bky, ne\u017e z masa kone\u010dn\u011b p\u0159estala odkap\u00e1vat krev a voda, ve kter\u00e9 jej Billy oplachoval, a ne\u017e se to barevn\u011b za\u010dalo tv\u00e1\u0159it, jako \u017ee to brzy bude k j\u00eddlu. Ob\u011bma chlapc\u016fm ji\u017e notnou dobu mocn\u011b kru\u010delo v b\u0159i\u0161e a tich\u00e9 sy\u010den\u00ed masa a jeho lib\u00e1 omamn\u00e1 v\u016fn\u011b je nev\u00fdslovn\u011b dr\u00e1\u017edila, ale i tak se nakonec do\u010dkali. Billy m\u011bl dokonce takov\u00fd hlad, \u017ee hned po ukousnut\u00ed bolestn\u011b vykv\u00edknul.<\/div>\n
Tom na n\u011bj vrhl t\u00e1zav\u00fd pohled.<\/div>\n
„Sp\u00e1lil jsem si pusu a jazyk,“ sklopil hlavu Billy. Tro\u0161ku z\u010dervenal a okam\u017eit\u011b sv\u00fdm jazykem za\u010dal obj\u00ed\u017ed\u011bt rt\u00edky, aby ho to aspo\u0148 tro\u0161ku ochladilo.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
S Tomahawkem ten pohled ale nadobro zam\u00e1val. Skoro se mu a\u017e zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima, kdy\u017e vid\u011bl, jak se ten nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fd jaz\u00fd\u010dek pomalu pohybuje a zanech\u00e1v\u00e1 rty tak t\u0159pytiv\u00e9, a\u017e skoro oslepovaly, jak se od nich odr\u00e1\u017eely paprsky slunce. Zalapal po dechu a uc\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed mraven\u010den\u00ed v podb\u0159i\u0161ku. Trochu ho to zm\u00e1tlo. Ano, p\u00e1rkr\u00e1t u\u017e n\u011bco podobn\u00e9ho c\u00edtil, st\u00e1valo se to p\u0159edt\u00edm, ne\u017e vykonal t\u011blesn\u00fd styk s d\u00edvkami z jeho kmene. Ale \u017ee by to sam\u00e9 c\u00edtil ke chlapc\u016fm, toho si dosud nikdy nev\u0161imnul. Ale pak se pousm\u00e1l. C\u00edtil to naprosto p\u0159irozen\u011b, a jestli to c\u00edtil takhle p\u0159irozen\u011b, pak to byla v\u016fle Velk\u00e9ho Manitoua. A jeho v\u016fli se nikdo vzep\u0159\u00edt nesm\u011bl, proto\u017ee to On \u0159\u00eddil ve\u0161ker\u00fd \u017eivot.<\/div>\n
Nen\u00e1padn\u011b, ale p\u0159itom v\u00edce ne\u017e o\u010dividn\u011b, se p\u0159em\u00edstil je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k Billymu.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nech m\u011b tv\u00e9 rty ochladit,“ za\u0161eptal tichou \u017e\u00e1dost a skoro ho a\u017e zamrazilo, kdy\u017e k n\u011bmu chlapec zvedl sv\u00e9 velk\u00e9, nevinn\u00e9 o\u010di s t\u00e1zav\u00fdm v\u00fdrazem.<\/div>\n
„Um\u00ed\u0161 chladit sp\u00e1leniny?“ \u0161eptnul ti\u0161e.<\/div>\n
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvnul horliv\u011b Tom a jemn\u011b Billyho chytil rukama kolem krku. Uc\u00edtil, jak chlapec tro\u0161ku zav\u00e1hal a jak se pon\u011bkud napjal. „Neboj se m\u011b… nic ti neud\u011bl\u00e1m. Zav\u0159i o\u010di… a poddej se mi… nechci ti ubl\u00ed\u017eit.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Billy nejist\u011b polknul. Ano, m\u011bl u\u017e mo\u017enost zjistit, \u017ee tenhle Koman\u010d nen\u00ed tak zl\u00fd, jak vypadal, p\u0159esto mu v\u0161ak nep\u0159ipadalo moudr\u00e9 zav\u00edrat p\u0159ed n\u00edm o\u010di a upadat do jeho moci. Ne, necht\u011bl to ud\u011blat, b\u00e1l se toho. Jeho rozum mu velel bu\u010f p\u0159inejmen\u0161\u00edm ut\u00e9ct, nebo si alespo\u0148 vy\u017e\u00e1dat mo\u017enost otev\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Ale jeho srdce bylo siln\u011bj\u0161\u00ed. Ani\u017e by v\u011bd\u011bl, jak a pro\u010d, jeho v\u00ed\u010dka klesla a strnulost se pon\u011bkud uvolnila. Nechal se Tomahawkem p\u0159it\u00e1hnout tro\u0161ku bl\u00ed\u017e, a\u017e se skoro dot\u00fdkal jeho t\u011bla, a najednou, i kdy\u017e byl tepl\u00fd letn\u00ed den, uc\u00edtil, jak ho v ka\u017edi\u010dk\u00e9 bu\u0148ce jeho t\u011bla zamrazilo, jako by byla nejhlub\u0161\u00ed \u010d\u00e1st studen\u00e9 zimy. A kdy\u017e uc\u00edtil dotyk h\u0159ejiv\u00fdch rt\u016f… jako by j\u00edm projel elektrick\u00fd v\u00fdboj. Vyt\u0159e\u0161til o\u010di a instinktivn\u011b se pokusil ucuknout, Tomahawk jej v\u0161ak dr\u017eel za krk a hlavu a\u017e moc pevn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„No tak, neboj se m\u011b,“ sna\u017eil se dredat\u00e9ho chlapce tro\u0161ku uklidnit. „J\u00e1 ti nechci nic ud\u011blat… jenom ochladit tv\u00e1 zran\u011bn\u00ed.“<\/div>\n
Uc\u00edtil, jak Billy po\u0159\u00e1d ucuk\u00e1v\u00e1 hlavou a i kdy\u017e ho to kdesi uvnit\u0159 mrzelo, povolil sev\u0159en\u00ed, ale jen na d\u00e9lku sv\u00fdch pa\u017e\u00ed, a kdy\u017e vid\u011bl, jak ho temn\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di nejist\u011b pozoruj\u00ed a jak pla\u0161e chlapec d\u00fdch\u00e1, uc\u00edtil velikou l\u00edtost.<\/div>\n
„Billy… kdybych ti cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit… mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych to u\u017e d\u00e1vno neud\u011blal?“<\/div>\n
Jejich o\u010di se na chv\u00edli st\u0159etly a Billy c\u00edtil, jak jej naprosto pohlcuje syt\u011b hn\u011bd\u00e1 z\u00e1\u0159e, linouc\u00ed se z o\u010d\u00ed jeho doned\u00e1vna \u00fahlavn\u00edho nep\u0159\u00edtele. Vid\u011bl v nich smutek, l\u00edtost a uv\u011bdomil si, \u017ee Tom te\u010f mus\u00ed mluvit up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n
„Pros\u00edm, v\u011b\u0159 mi…“ zaslechl je\u0161t\u011b, a to bylo to posledn\u00ed, co ovlivnilo jeho nejistotu. Polkl a trochu zamrkal. S\u00e1m je\u0161t\u011b nikdy v\u011bt\u0161\u00ed l\u00e1sku neza\u017eil, a i kdy\u017e tu\u0161il, co znamen\u00e1, kdy\u017e mu v b\u0159\u00ed\u0161ku tan\u010d\u00ed jak\u00fdsi pestrobarevn\u00fd mot\u00fdl, bezbolestn\u011b bij\u00edc\u00ed k\u0159\u00eddly o jeho \u00fatroby, v jeho hlav\u011b vl\u00e1dly obavy a nejistota. Ale kdy\u017e sly\u0161el Tom\u016fv hlas… komu jin\u00e9mu by mohl v\u011b\u0159it ne\u017e tomu, kdo jej nezabil, i kdy\u017e k tomu byl odmala veden\u00fd a m\u011bl tu mo\u017enost v\u00edce ne\u017e kr\u00e1snou? Pla\u0161e, s rychle bij\u00edc\u00edm srdcem se na Koman\u010de pod\u00edval.<\/div>\n
„Nesm\u00ed\u0161 m\u011b zklamat!“ vydechl a \u00fap\u011bnliv\u011b vyhledal jeho pohled. Skoro a\u017e zoufale se zad\u00edval do jeho o\u010d\u00ed, na\u010de\u017e je t\u00e9m\u011b\u0159 k\u0159e\u010dovit\u011b zav\u0159el… a podvolil se jemn\u00e9mu tlaku jeho rukou. Co se m\u00e1 st\u00e1t, to se stane, a i kdyby cht\u011bl sebev\u00edc, tak tomu nezabr\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Skoro u\u017e zapomn\u011bl na to, \u017ee si pop\u00e1lil rty a jazyk, dokud neuc\u00edtil, jak Tomovy rty ty jeho jemn\u011b, opatrn\u011b objaly. Uc\u00edtil, jak Koman\u010d\u016fv jazyk pokr\u00fdv\u00e1 jeho \u00fasta n\u00e1nosem slin a pak si skoro a\u017e nep\u0159\u00edjemn\u011b uv\u011bdomil, \u017ee se ty hebk\u00e9 tepl\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky vzdaluj\u00ed, aby je vz\u00e1p\u011bt\u00ed nahradil hodn\u011b studen\u00fd vzduch, jak na n\u011b Tomahawk fouknul.<\/div>\n
Billy vydechl blahem. S o\u010dima st\u00e1le zav\u0159en\u00fdma pootev\u0159el \u00fasta a jenom podv\u011bdom\u011b natahoval krk sm\u011brem k Tomovi. Ten vzduch byl sice n\u00e1dhern\u00fd a vskutku b\u00e1je\u010dn\u011b chladil, jemu se ale v\u00edc zamlouvaly ty sametov\u00e9 rty, kter\u00e9 ho p\u0159ed chv\u00edl\u00ed tak opatrn\u011b polaskaly.<\/div>\n
<\/div>\n
„Zopakuj to,“ \u0161eptnul tichou\u010dkou prosbu a Tom ji miler\u00e1d vysly\u0161el. Znovu spojil jejich rty a tentokr\u00e1t polibek prodlou\u017eil. Do\u010dkal se ke sv\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed i toho, \u017ee Billy za\u010dal spolupracovat. Okouzlen\u011b vydechl a po chv\u00edli, kdy co nejn\u011b\u017en\u011bji h\u00fd\u010dkal jeho sp\u00e1len\u00e9 rt\u00edky, na n\u011b zlehka p\u0159itisknul sv\u016fj jazyk v n\u011bm\u00e9 prosb\u011b, jestli jej rty vpust\u00ed dovnit\u0159. Stalo se tak, a po chv\u00edli u\u017e se oba chlapci siln\u011b, pevn\u011b obj\u00edmali a navz\u00e1jem si zkoumali \u00fasta. Polibek byl tak mocn\u00fd a sladk\u00fd, \u017ee na n\u011bjak\u00e9 pop\u00e1len\u00ed Billy u\u017e d\u00e1vno zapomn\u011bl, jenom se sna\u017eil b\u00fdt Tomovi co nejbl\u00ed\u017e a nemohl se toho kr\u00e1sn\u00e9ho pocitu naba\u017eit.<\/div>\n
A\u017e kdy\u017e jim ob\u011bma za\u010dal doch\u00e1zet dech, trochu se od sebe odd\u00e1lili, oba lehce uzard\u011bl\u00ed. Zrychlen\u011b d\u00fdchali a navz\u00e1jem se na sebe usm\u00edvali.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee te\u010f u\u017e ti sp\u00e1len\u00ed se nehroz\u00ed,“ zazubil se Tom, kdy\u017e se op\u0159el dlan\u011bmi o zem a nev\u011bdomky tak vm\u00e1\u010dknul ruku p\u0159\u00edmo do sv\u00e9 porce masa.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Billy se taky zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Ne… ale v\u00edc mi bude chutnat, kdy\u017e budu sm\u011bt b\u00fdt u tebe,“ za\u017eadonil, a kdy\u017e Tom k\u00fdvnul hlavou, i se sv\u00fdm p\u0159\u00edd\u011blem masa se mu okam\u017eit\u011b p\u0159itulil k hrudi. C\u00edtil se tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b v bezpe\u010d\u00ed, a kdy\u017e postupn\u011b plnil sv\u016fj \u017ealudek, naslouchaj\u00edc p\u0159itom rytmu Tomahawkova srdce, p\u0159ipadalo mu, \u017ee tohle mus\u00ed b\u00fdt jedin\u011b sen. Skute\u010dn\u00fd \u017eivot p\u0159ece nemohl b\u00fdt n\u00e1dhern\u00fd a\u017e tak moc! Ale byla to pravda, o \u010dem\u017e ho vz\u00e1p\u011bt\u00ed ujistily Koman\u010dovy dlan\u011b, kter\u00e9 mu za\u010daly lehce hladit vlasy.<\/div>\n
Zav\u0159el o\u010di, spokojen\u011b zavrn\u011bl, a kdy\u017e obl\u00edzal posledn\u00ed zbyte\u010dky mastnoty ze sv\u00fdch prst\u016f, za\u010dalo se mu cht\u00edt sp\u00e1t. Aby taky ne. S pln\u00fdm \u017ealudkem, v paprsc\u00edch odpoledn\u00edho slunce, kter\u00e9 se u\u017e skl\u00e1n\u011blo k z\u00e1padu, a s n\u011bk\u00fdm, kdo mu dod\u00e1val pocit bezpe\u010d\u00ed a neohro\u017eenosti, se mu kl\u00ed\u017eila v\u00ed\u010dka rychleji, ne\u017e by s\u00e1m kdykoliv \u010dekal. Netrvalo dlouho a usnul siln\u00fdm, hlubok\u00fdm sp\u00e1nkem beze sn\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
* * * * *<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Mnoho dn\u00ed se pak spolu toulali nespoutanou divo\u010dinou a nic jim nechyb\u011blo. M\u011bli jeden druh\u00e9ho. Bill\u016fv kotn\u00edk se velmi brzo zahojil a jeho k\u016f\u0148, a\u010d zpo\u010d\u00e1tku hodn\u011b nerad, si \u010dasem zvyknul i na to, \u017ee jeho tr\u00fdznitel je te\u010f p\u0159\u00edtel jeho p\u00e1na a \u017ee mu nesm\u00ed ubl\u00ed\u017eit. To znamenalo, \u017ee byl po\u0159\u00e1d ve st\u0159ehu a nebyla chv\u00edle, kdy by nem\u011bl alespo\u0148 jedno ucho sto\u010den\u00e9 k copat\u00e9mu chlapci, sed\u00edc\u00edmu na strakat\u00e9m paintovi. Nemohl mu odpustit, r\u00e1ny, kter\u00e9 od n\u011bj utr\u017eil, i kdy\u017e u\u017e byly zhojen\u00e9, bolely po\u0159\u00e1d stejn\u011b, jako kdy\u017e byly \u010derstv\u00e9, a\u010dkoliv te\u010f to byl u\u017e jenom psychick\u00fd pocit, nikoliv fyzick\u00fd, a kdykoliv se jeho p\u00e1n ned\u00edval a cop\u00e1\u010d se p\u0159ibl\u00ed\u017eil moc bl\u00edzko, nevynechal h\u0159ebec jedinou p\u0159\u00edle\u017eitost k vykulen\u00ed o\u010d\u00ed, sklopen\u00ed u\u0161\u00ed a cvaknut\u00ed zubama do vzduchu p\u0159ed sebou, nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm aspo\u0148 dupnut\u00ed pravou zadn\u00ed do zem\u011b.<\/div>\n
Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee mu ubl\u00ed\u017eit nesm\u00ed, \u017ee by se jeho p\u00e1n zlobil, a tak rad\u0161i skr\u00fdval svou zlobu ve sv\u00e9m srdci a dop\u0159\u00e1val si \u00falevu t\u00edm, \u017ee p\u0159i ch\u016fzi, zat\u00edmco jeho p\u00e1n se vesele bavil s t\u00edm zl\u00fdm, dupal do tr\u00e1vy v\u011bt\u0161\u00ed vahou a silou ne\u017e b\u011b\u017en\u011b a \u010dum\u00e1k t\u00e1hnul skoro a\u017e u zem\u011b, ani\u017e by ho zaj\u00edmala st\u00e9bla tr\u00e1vy.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Trochu sklopil u\u0161i, kdy\u017e jej Billy m\u00edrn\u00fdm zatah\u00e1n\u00edm za h\u0159\u00edvu vyzval, aby hlavu zvednul a nesl norm\u00e1ln\u011b tak, jak m\u00e1. Vykopnul pravou zadn\u00ed do vzduchu, ale kdy\u017e uc\u00edtil na sv\u00e9 \u0161\u00edji h\u0159ejivou dla\u0148 a zaslechnul tich\u00e9 konej\u0161iv\u00e9 brouk\u00e1n\u00ed, trochu se zase uvolnil. V\u011b\u0159il, \u017ee dokud je jeho p\u00e1n u n\u011bj, tak mu ten cop\u00e1\u010d neubl\u00ed\u017e\u00ed. \u010casem se i vytrat\u00ed ta siln\u00e1 nen\u00e1vist i bolestiv\u00e9 vzpom\u00ednky. N\u011bjakou dobu to potrv\u00e1, ale p\u0159ijde to. A kdy\u017e zaslechl, jak se Billy najednou n\u011b\u010demu, co \u0159ekl Tomahawk, zvoniv\u011b zasm\u00e1l, zast\u0159\u00edhal u\u0161ima a za\u010dal se ho zmoc\u0148ovat aspo\u0148 mal\u00fd, do\u010dasn\u00fd klid. Dokud je jeho p\u0159\u00edtel tady, nic se mu nestane. On ho ochr\u00e1n\u00ed, jako mu sliboval v prvn\u00edch dnech jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed, a na opl\u00e1tku mu bude pat\u0159it h\u0159ebcovo divok\u00e9 srdce.<\/div>\n
<\/div>\n
Srdce, kter\u00e9 se o sv\u00e9 m\u00edsto bude muset d\u011blit je\u0161t\u011b s jedn\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Netrvalo ani moc dlouho, ne\u017e se Tomahawk vr\u00e1til zp\u011bt i s \u00falovkem. Ji\u017e zd\u00e1lky sly\u0161el Billy \u0161ust\u011bn\u00ed, jak za provaz, omotan\u00fd kolem hru\u0161ky sedla, Tom t\u00e1hne t\u011blo mrtv\u00e9ho srnce. Pousm\u00e1l se a svi\u017en\u011b rozd\u011blal ohe\u0148, zat\u00edmco Tom dojel a\u017e k<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[451],"tags":[],"class_list":["post-7873","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-indian-s-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7873","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7873"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7873\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7873"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7873"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7873"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}