{"id":7882,"date":"2011-09-07T18:30:00","date_gmt":"2011-09-07T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7861"},"modified":"2020-08-14T19:59:08","modified_gmt":"2020-08-14T17:59:08","slug":"the-matchmaker-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/07\/the-matchmaker-13\/","title":{"rendered":"The Matchmaker 13."},"content":{"rendered":"
autor: Buyyouadrank<\/strong><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\n

Bill mrzut\u011b ve\u0161el do dve\u0159\u00ed a povzdechl si, bundu p\u0159ehodil p\u0159es \u017eidli. P\u0159e\u0161el do kuchyn\u011b, zastavil se naproti ledni\u010dce a vyt\u00e1hl t\u00e1cek s tvarohov\u00fdm kol\u00e1\u010dem. V\u011bd\u011bl, \u017ee je z\u017een\u0161til\u00fd, ale te\u010f m\u011bl v \u00famyslu se rozvalit na pol\u0161t\u00e1\u0159\u00edch a cel\u00fd den sledovat sentiment\u00e1ln\u00ed a romantick\u00e9 filmy.<\/p>\n

Kdy\u017e ve\u0161el dovnit\u0159, v\u0161iml si b\u00edl\u00e9 ob\u00e1lky na podlaze, kterou n\u011bkdo podstr\u010dil pod dve\u0159mi. Zvedl ji a zak\u0159enil se, byla od Simone. Otev\u0159el ji, byl v n\u00ed slibovan\u00fd \u0161ek na deset tis\u00edc Euro. Za\u0161klebil se a m\u00e1lem ho roztrhal. Nakonec to neud\u011blal, potla\u010dil svoji hrdost a dal si ho do kapsy.<\/p>\n

Pro\u0161el ob\u00fdvac\u00edm pokojem a uv\u011bdomil si, \u017ee tam nen\u00ed s\u00e1m. Roz\u0161\u00ed\u0159il o\u010di, vyk\u0159ikl a kol\u00e1\u010d let\u011bl vzduchem.<\/p>\n

Byl to jeho otec. Jorg st\u00e1l v ob\u00fdv\u00e1ku, ruce m\u011bl p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00e9, v ruce dr\u017eel \u010dasopis a tv\u00e1\u0159il se na\u0161tvan\u011b.<\/p>\n

„Tati!“ Zakoktal Bill. Nev\u0161iml si, \u017ee u\u017e dr\u017e\u00ed pr\u00e1zdn\u00fd t\u00e1cek. S t\u0159esouc\u00edmi se prsty ho polo\u017eil na kuchy\u0148skou linku a pomalu se bl\u00ed\u017eil k Jorgovi. „Co tady sakra d\u011bl\u00e1\u0161?“ Jorg byl posledn\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho \u010dekal.<\/p>\n

„Nem\u00e1\u0161 lep\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak p\u0159iv\u00edtat sv\u00e9ho otce?“ Nucen\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l. „P\u0159i\u0161el jsem proto\u017ee\u2026 se o tebe boj\u00edm, Bille. Pod\u00edvej se na tohle.“ Zvedl \u010dasopis a Bill vykulil o\u010di.<\/p>\n

Vep\u0159edu byly fotky p\u00e1r slavn\u00fdch lid\u00ed a v rohu byl mal\u00fd obr\u00e1zek z minul\u00e9 aukce: Tom l\u00edbaj\u00edc\u00ed Billa, dal\u0161\u00ed obr\u00e1zek byl, jak Tom dr\u017eel Billa v n\u00e1ru\u010di. \u010cerven\u00fd titulek pod t\u00edm psal: ‚Nejnov\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edr\u016fstek do Tr\u00fcmperovy rodiny!‘.<\/em><\/p>\n

„Oh Bo\u017ee,“ dostal ze sebe Bill. Nemohl se sv\u00e9mu otci ani pod\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

\n
\n

„Bille, nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed, co sis o sob\u011b myslel,“ povzdechl si Jorg a odlo\u017eil \u010dasopis na tu samou \u017eidli, kde m\u011bl Bill bundu. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsi v\u017edy cht\u011bl b\u00fdt\u2026 lep\u0161\u00ed<\/em>, ale je ostuda, \u017ee se sna\u017e\u00ed\u0161 b\u00fdt jako n\u011bjak\u00e1 celebrita. Nejd\u0159\u00edv to fiasko se svatbou, a te\u010f tohle<\/em>.“<\/p>\n

„J\u00e1 se nesna\u017e\u00edm b\u00fdt celebrita,“ zak\u0159i\u010del Bill, p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si ruce. „Pro l\u00e1sku bo\u017e\u00ed, neozval ses mi t\u0159i roky, a te\u010f za mnou p\u0159ijde\u0161 s t\u00edmhle?“<\/p>\n

„Ty jsi ten, kdo ode\u0161el, Bille,“ zabru\u010del Jorg. „M\u011bl jsi v\u0161echno. Tvrd\u011b jsem pracoval, abych ti mohl d\u00e1t to, co jsem j\u00e1 nikdy nem\u011bl. Cht\u011bl jsem pro tebe jen to nejlep\u0161\u00ed. Ty jsi ode\u0161el ze \u0161koly, zrovna kdy\u017e ses dostal na tu nejlep\u0161\u00ed universitu.“<\/p>\n

„Dostal jsem se na tvoji<\/em> nejlep\u0161\u00ed universitu,“ zavr\u010del Bill.<\/p>\n

„I tak, pokud bys vydr\u017eel dal\u0161\u00edch p\u00e1r let, mohl jsi dostat po\u0159\u00e1dnou pr\u00e1ci. Nemusel jsi \u017e\u00edt v tomhle mizern\u00e9m byt\u011b. Svatebn\u00ed agent<\/em>, to mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b? Nejsi dobr\u00fd ani v tomhle!“<\/p>\n

„Jsem v tom dobr\u00fd!“ Zak\u0159i\u010del Bill. „Pod\u00edvej se na Aunt Susan. Na\u0161el jsem j\u00ed perfektn\u00edho mu\u017ee!“<\/p>\n

„Rozvedli se.“ Odbyl ho m\u00e1vnut\u00edm ruky.<\/p>\n

Billovo srdce pokleslo. Naj\u00edt pro Susan sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i bylo vrcholem jeho kari\u00e9ry.<\/p>\n

„Kdy?“ Zeptal se rozechv\u011bl\u00fdm hlasem.<\/p>\n

„Minul\u00fd rok,“ povzdechl si Jorg, prot\u0159el si prsty ko\u0159en nosu. „Bille, poslouchej. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ty a j\u00e1\u2026 nebyl jsem pro tebe nejlep\u0161\u00ed. Ale chci, aby ses se mnou vr\u00e1til dom\u016f. Nem\u016f\u017eu se d\u00edvat na to, jak m\u016fj jedin\u00fd syn \u017eije v takov\u00fdhle hnusn\u00fd d\u00ed\u0159e,“ vyprsknul, rozhl\u00ed\u017eel se po byt\u011b. „Prost\u011b poj\u010f dom\u016f, synu. V\u0161e, co jsi kdy cht\u011bl, je tam. A mluvil jsem s d\u011bkanem university, kter\u00fd t\u011b p\u0159ijal, a svolil, \u017ee by t\u011b vzali. Po tom v\u0161em, tvoje spole\u010densk\u00e9 postaven\u00ed bylo k n\u011b\u010demu dobr\u00e9.“<\/p>\n

Bill zavrt\u011bl hlavou, kone\u010dn\u011b si v\u0161iml na zemi rozpl\u00e1cl\u00e9ho kol\u00e1\u010de. Sklonil se, aby to uklidil a potichu \u0159ekl: „J\u00e1 se do \u0161koly nevr\u00e1t\u00edm.“<\/p>\n

„Bille-“<\/p>\n

„J\u00e1 se do \u0161koly nevr\u00e1t\u00edm!“ Zopakoval, tentokr\u00e1t u\u017e k\u0159i\u010del.<\/p>\n

„Kv\u016fli \u010demu, Bille?“ Odsekl Jorg, tv\u00e1\u0159il se na\u0161tvan\u011b. D\u00edval se dol\u016f na Billa. „Je to kv\u016fli tomu Tr\u00fcmperov\u00fdmu d\u011bcku? Nechce\u0161 ho opustit?“<\/p>\n

„U\u017e jsem to ud\u011blal,“ zasy\u010del, te\u010f ut\u00edral podlahu ubrouskem.<\/p>\n

„Co t\u011b potom tady sakra dr\u017e\u00ed? Nab\u00edz\u00edm ti tu \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost.“<\/p>\n

„J\u00e1 ne-“<\/p>\n

„Bille, pros\u00edm!“ Jorg p\u0159istoupil k Billovi a chytil ho za ramena, zvedl ho na nohy. Zamra\u010dil se a poprv\u00e9 si v\u0161imnul, \u017ee jsou jeho o\u010di \u010derven\u00e9 a otekl\u00e9, jako by plakal. Jemn\u011b ho jednou rukou chytil za rameno a druhou mu pozvedl bradu, d\u00edval se mu zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. „Chci pro tebe jen to nejlep\u0161\u00ed. Poj\u010f dom\u016f, alespo\u0148 na chv\u00edli. Nemus\u00ed\u0161 j\u00edt do \u0161koly – pokud nechce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 i pokra\u010dovat ve sv\u00e9 pr\u00e1ci. Zkus\u00ed\u0161 to, a pak se rozhodne\u0161, co chce\u0161 d\u00e1l d\u011blat.“<\/p>\n

Bill popot\u00e1hl. Jeho otec je\u0161t\u011b nikdy nebyl tak mil\u00fd. N\u011bjak\u00fd hlas hluboko v jeho hlav\u011b mu \u0159\u00edkal, \u017ee mu l\u017ee; Jorg byl v\u017edycky dobr\u00fd lh\u00e1\u0159. Ale druh\u00fd hlas mu \u0159\u00edkal, \u017ee se mohl zm\u011bnit, \u017ee pro n\u011bho doopravdy chce to nejlep\u0161\u00ed.<\/p>\n

A tento hlas poslechl.<\/p>\n

„Okay,“ \u0159ekl p\u0159idu\u0161en\u011b, po tv\u00e1\u0159i se mu skut\u00e1lely slzy.<\/p>\n

Jorg se usm\u00e1l a p\u0159it\u00e1hl si Billa do kr\u00e1tk\u00e9ho objet\u00ed. Mrzelo ho, \u017ee mu Bill objet\u00ed neoplatil.<\/p>\n

„Pro\u010d si nejde\u0161 zabalit?“<\/p>\n

„Te\u010f? Odj\u00ed\u017ed\u00edme te\u010f hned?“ Zeptal se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/p>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b! \u010c\u00edm d\u0159\u00edve, t\u00edm l\u00e9pe! Pom\u016f\u017eu ti, dob\u0159e?“<\/p>\n

Bill potichu p\u0159ik\u00fdvl a Jorg ve\u0161el do jeho lo\u017enice, za\u010dal hromadit v\u0161echno, co vezmou s sebou. Bill si povzdechl a rozhl\u00e9dl se po ob\u00fdvac\u00edm pokoji, pravd\u011bpodobn\u011b naposledy. Posledn\u00ed t\u0159i roky str\u00e1vil zde. Nez\u00e1le\u017eelo, jak temn\u00e9 a zch\u00e1tral\u00e9 to tady bylo, byl to jeho domov.<\/p>\n

V rohu uvid\u011bl sv\u016fj laptop a p\u0159e\u0161el k n\u011bmu, aby ho zvedl. V\u011bd\u011bl, \u017ee dlouho svatebn\u00edm agentem nebyl, ale cht\u011bl ud\u011blat je\u0161t\u011b jednu v\u011bc, ne\u017e za sebou v\u0161echno nech\u00e1.<\/p>\n

***<\/p>\n

Tom si z\u00edvnul a pomalu otev\u0159el o\u010di. Ze \u0161iroka se usm\u00e1l a oto\u010dil se, hledal zn\u00e1mou \u010dernovlasou hlavu. Zamra\u010dil se, hled\u011bl na pr\u00e1zdnou postel. Za\u0161ustil pe\u0159inami a rozhl\u00e9dl se po podlaze, Billovo oble\u010den\u00ed bylo pry\u010d. Poslouchal sprchu. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se myje. Ale bylo ticho.<\/p>\n

„Bille?“ Zavolal do pr\u00e1zdn\u00e9ho apartm\u00e1. P\u0159ehodil nohy p\u0159es matraci, zvedl sv\u00e9 boxerky a obl\u00e9kl si je. „Bille?“ Trochu zv\u00fd\u0161il hlas.<\/p>\n

Vy\u0161el z lo\u017enice, rozhl\u00ed\u017eel se po pokoji, hledal jakoukoli zn\u00e1mku svatebn\u00edho agenta. Uvid\u011bl sv\u016fj mobil v kuchyni na stole a otev\u0159el ho. Svra\u0161til obo\u010d\u00ed, kdy\u017e uvid\u011bl, \u017ee nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 zme\u0161kan\u00e9 hovory a \u017e\u00e1dn\u00e9 nov\u00e9 zpr\u00e1vy.<\/p>\n

Bloudil o\u010dima, kdy\u017e vych\u00e1zel z kuchyn\u011b a p\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm. Billovy boty byly pry\u010d, na podlaze nic nebylo, krom\u011b n\u011b\u010deho, co vypadalo jako zbytek roztrhan\u00e9ho \u010dasopisu.<\/p>\n

Sladk\u00e1, zn\u00e1m\u00e1 v\u016fn\u011b byla c\u00edtit ve vzduchu a Tom si lehce p\u0159i\u010dichl, kdy\u017e zkoumal kousky. Ztuhl, za\u0165al p\u011bsti, kdy\u017e poznal parf\u00e9m sv\u00e9 matky.<\/p>\n

„Sakra.“<\/em><\/p>\n

***<\/p>\n

Do deseti minut na sebe Tom hodil n\u00e1hodn\u00e9 oble\u010den\u00ed a odhl\u00e1sil se z hotelu. Nastoupil do sv\u00e9ho Escallade a n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159ekro\u010dil rychlost. V\u011bd\u011bl, \u017ee se mus\u00ed dostat k Billovi, a \u017ee se k n\u011bmu mus\u00ed dostat rychle.<\/p>\n

Kdy\u017e p\u0159ijel k Billovu bytu, b\u011b\u017eel rovnou ke dve\u0159\u00edm a zazvonil. \u017d\u00e1dn\u00e1 reakce.<\/p>\n

„Bille! Bille!“ Za\u010dal k\u0159i\u010det a bouchat do dve\u0159\u00ed.<\/p>\n

O p\u00e1r minut pozd\u011bji nakonec otev\u0159el n\u011bjak\u00fd na\u0161tvan\u00fd mu\u017e a zlostn\u011b se na Toma d\u00edval.<\/p>\n

„Co sakra chce\u0161?“ Vyprskl.<\/p>\n

„Zn\u00e1te Billa? Billa Kaulitze?“ Ptal se Tom, d\u00edval se p\u0159es jeho ramena.<\/p>\n

„Kaulitz\u2026 ten r\u00e1no ode\u0161el.“<\/p>\n

„Co\u017ee?!“<\/em><\/p>\n

„Yeah,“ pokr\u010dil rameny. „Ode\u0161el je\u0161t\u011b s n\u011bjak\u00fdm mu\u017eem.“<\/p>\n

„Mu\u017eem? Jak\u00fdm mu\u017eem?“<\/p>\n

„Byl star\u0161\u00ed. Asi jeho otec. Odn\u00e1\u0161eli spoustu krabic. Nevypadalo to, \u017ee by se je\u0161t\u011b cht\u011bli vr\u00e1tit,“ mu\u017e se oto\u010dil a zabouchl za sebou dve\u0159e.<\/p>\n

Tom z\u00edral s otev\u0159enou pusou. Zaklel, vyt\u00e1hl mobil a vracel se k autu.<\/p>\n

Zrovna kdy\u017e hledal Billovo \u010d\u00edslo, za\u010dal mu v ruce vibrovat. Jeho srdce se m\u00e1lem zastavilo, kdy\u017e uvid\u011bl, kdo vol\u00e1. Bill.<\/p>\n

„Halo?“ Otev\u0159el telefon. Ne\u010dekal na odpov\u011b\u010f a za\u010dal breptat. „Bille, kde sakra jsi? Kdy\u017e jsem se vzbudil, tak jsi tam nebyl. Vid\u011bl jsem ten roztrhan\u00fd \u010dasopis, a dopr\u010dic, co ti matka \u0159ekla? Pro\u010d nejsi doma, neodst\u011bhoval ses, \u017ee ne?“<\/p>\n

„Tome?“ Ozvalo se na druh\u00e9 stran\u011b, Bill sed\u011bl v aut\u011b vedle Jorga. Vraceli se zp\u00e1tky do Magdeburgu u\u017e dobr\u00e9 \u010dty\u0159i hodiny.<\/p>\n

„Bille, kde jsi?“ Vydechl Tom.<\/p>\n

„J\u00e1 jsem\u2026 um\u2026 poslouchej, p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem no, o n\u00e1s<\/em>,“ z\u010dervenal, nepohodln\u011b si p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil nohy, kdy\u017e se letmo pod\u00edval na Jorg\u016fv profil. „A v\u00e1\u017en\u011b, nemysl\u00edm si, \u017ee by to mohlo fungovat.“<\/p>\n

„Co?“ Tom si nand\u00e1val bezpe\u010dnostn\u00ed p\u00e1s, ale v p\u016flce pohybu se zasekl. „Nemysl\u00ed\u0161 t\u00edm, Bille. Ty\u2026 minulou noc jsme spolu spali.“<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ Bill\u016fv obli\u010dej je\u0161t\u011b v\u00edc z\u010dervenal. „Ale j\u00e1 u\u017e s tebou nem\u016f\u017eu b\u00fdt.“ Zhluboka se nadechl. „Doopravdy si v\u00e1\u017e\u00edm v\u0161eho, co jsi pro m\u011b ud\u011blal.“<\/p>\n

„Bille, p\u0159esta\u0148,“ Tom str\u010dil kl\u00ed\u010dek do zapalov\u00e1n\u00ed a nastartoval. „\u0158ekni mi, kde jsi.“<\/p>\n

„Jedu dom\u016f. To za\u0159izov\u00e1n\u00ed svateb nefungovalo,“ Bill bolestn\u011b zk\u0159ivil obli\u010dej, hled\u011bl ven z okna. „A nemysl\u00edm si, \u017ee se je\u0161t\u011b n\u011bkdy vr\u00e1t\u00edm.“<\/p>\n

„Bille!“<\/p>\n

„Chce\u0161 v\u011bd\u011bt n\u011bco srandovn\u00edho?“ Bill se ost\u0159e zasm\u00e1l, sklonil hlavu ke kl\u00ednu a t\u0159el si \u010delo. „P\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem r\u00e1no ode\u0161el, jsem se naposledy kouknul do m\u00fdch desek. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee jsem nikdy nehledal nikoho pro sebe. Tak jsem vytvo\u0159il profil a kouknul se na na\u0161\u00ed kompatibilitu.“<\/p>\n

„Bille, tahle kompatibilita je blbost,“ vybouchnul Tom. „\u0158ekl jsi, \u017ee Sabrina je se mnou kompatibiln\u00ed a j\u00e1 jsem j\u00ed nemohl vyst\u00e1t, j\u00e1-“<\/p>\n

Bill ho zastavil. „Nula procent. V\u011b\u0159il bys tomu? To jsme ty a j\u00e1. Nem\u011bli jsme spolu v\u016fbec nic spole\u010dn\u00e9ho, my se k sob\u011b v\u016fbec nehod\u00edme.“ Bill se znovu trhan\u011b nadechl. „Tak\u017ee mysl\u00edm, \u017ee je dob\u0159e, \u017ee odj\u00ed\u017ed\u00edm.“<\/p>\n

„Bille, pros\u00edm t\u011b, jen m\u011b nech-“<\/p>\n

„Sbohem, Tome,“ Bill zaklapl sv\u016fj mobil a rozbre\u010del se. D\u00edval se na mal\u00fd p\u0159\u00edstroj ve sv\u00e9 ruce. Vypnul ho, aby mu nikdo nemohl volat.<\/p>\n

„Ud\u011blal jsi spr\u00e1vnou v\u011bc, synu,“ \u0159ekl mu Jorg s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem, o\u010dima se soust\u0159edil na silnici a zato\u010dil volantem.<\/p>\n

„Ud\u011blal jsem to pro sebe,“ \u0159ekl Bill o p\u00e1r minut pozd\u011bji, pokr\u010dil kolena a op\u0159el si je o palubn\u00ed desku. „Doprdele, j\u00e1 jsem pro sebe nikdy nic neud\u011blal. V\u017edycky to bylo o n\u011bkom jin\u00e9m.“<\/p>\n

„Ochutnal jsi svobodu,“ \u0159ekl Jorg pomalu. „T\u0159i roky d\u011bl\u00e1n\u00ed toho, co jsi jen cht\u011bl, a pod\u00edvej, jak jsem t\u011b na\u0161el. \u017dil jsi v bohem zapomenut\u00e9 d\u00ed\u0159e.“ Kdy\u017e Bill neodpov\u011bd\u011bl, Jorg si odka\u0161lal. „No, \u010detl jsem, \u017ee to byl v\u010dera ve\u010der na t\u00e9 aukci rekord. \u017de to Tr\u00fcmperovo d\u011bcko za tebe zaplatilo pades\u00e1t tis\u00edc Euro?“<\/p>\n

„Yeah,“ \u0159ekl Bill potichu, nep\u0159\u00edtomn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prsty po skle. M\u00edrn\u011b zrudnul, kdy\u017e se zm\u00ednil o t\u011bch pen\u011bz\u00edch a vybavil si, co s Tomem d\u011blali po aukci.<\/p>\n

Byla to nejromanti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed noc v jeho \u017eivot\u011b; po\u0159\u00e1d mohl c\u00edtit Tomovy tepl\u00e9 doteky, v\u00e1\u0161niv\u00e9 polibky. Bill si p\u0159ejel rukou po krku. Vzpomn\u011bl si, jak Tom p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl dredy po jeho k\u016f\u017ei, kdy\u017e se nad n\u011bho nakl\u00e1n\u011bl. Vybavil si pocit, kdy\u017e byl Tom uvnit\u0159 n\u011bho, a je\u0161t\u011b v\u00edc z\u010dervenal.<\/p>\n

„Dostal si z t\u011bch pen\u011bz n\u011bco? Nebo\u2026?“<\/p>\n

„\u0160lo to na charitu,“ \u0159ekl Bill su\u0161e. Oto\u010dil hlavu ve chv\u00edli, kdy se Jorg mrzut\u011b zatv\u00e1\u0159il.<\/p>\n

***<\/p>\n

Asi v p\u016flce cesty dom\u016f jim pomalu doch\u00e1zel benz\u00edn. Jorg zastavil u benz\u00ednov\u00e9 stanice a vylezl z auta, u toho si brebtal.<\/p>\n

„Jdu dovnit\u0159 a vezmu n\u011bco k j\u00eddlu,“ ozn\u00e1mil mu Bill a vylezl z auta. Ve\u0161el do mini marketu a rozhl\u00e9dl se, zakru\u010delo mu v \u017ealudku. V reg\u00e1lech bylo spousty r\u016fzn\u00fdch sladkost\u00ed a chips\u016f, stejn\u011b tak byl i cel\u00fd roh v\u011bnovan\u00fd k\u00e1v\u011b.<\/p>\n

Bill p\u0159e\u0161el rovnou ke k\u00e1v\u011b, c\u00edtil se vy\u010derpan\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee je z k\u00e1vy nerv\u00f3zn\u00ed, ale p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na po\u017eit\u00ed sma\u017een\u00fdch tenk\u00fdch pl\u00e1tk\u016f brambor, se mu ud\u011blalo nevolno.<\/p>\n

Jakmile si vybral k\u00e1vu, p\u0159e\u0161el k prodava\u010di, kter\u00fd si listoval \u010dasopisem. Bill proto\u010dil o\u010di a netrp\u011bliv\u011b bubnoval prsty o pult, sna\u017eil se upoutat jeho pozornost.<\/p>\n

„Hey, po\u010dkejte chv\u00edli\u2026 nejste vy Bill Kaulitz?“<\/p>\n

Bill sebou trhl a ot\u00e1zku ignoroval, kdy\u017e si sahal do kapsy. Netrp\u011bliv\u011b vyt\u00e1hl \u0161ek od Simone, jak hledal drobn\u00e9.<\/p>\n

„Tady,“ podal mu pen\u00edze a vzal si sv\u00e9 kafe, cht\u011bl co nejd\u0159\u00edve odej\u00edt.<\/p>\n

„Bille, tady jsi,“ Jorg ve\u0161el do mal\u00e9ho obch\u016fdku s rukama v kaps\u00e1ch. „Necht\u011bl bys koupit n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo na cestu? Mus\u00edm je\u0161t\u011b rychle na z\u00e1chod.“<\/p>\n<\/div>\n

„Dob\u0159e,“ povzdechl si Bill, st\u0159elil po prodava\u010di zlostn\u00fdm pohledem, kter\u00fd se te\u010f po n\u011bm nestydat\u011b d\u00edval. Kdy\u017e Jorg zmizel, Bill proch\u00e1zel uli\u010dkami a hledal velk\u00fd pytel precl\u00edk\u016f nebo n\u011bco podobn\u00e9ho.<\/p>\n

Na konci uli\u010dky se dva \u0161t\u00edhl\u00ed mu\u017ei dohadovali, co si koup\u00ed. Bill by se na n\u011b podruh\u00e9 ani nepod\u00edval, ale oba se rozesm\u00e1li, jeden mu\u017e chytil toho druh\u00e9ho kolem pasu. L\u00e1skypln\u011b se na sebe na chv\u00edli pod\u00edvali a jejich rty se setkaly v m\u011bkk\u00e9m polibku.<\/p>\n

Bill napr\u00e1zdno polkl a pro\u0161el kolem nich. Cel\u00fdm jeho t\u011blem pulzovala \u017e\u00e1rlivost a zamotala se mu hlava. Pomalu si p\u0159ejel po spodn\u00ed \u010d\u00e1sti b\u0159icha, jeho nevolnost se vr\u00e1tila, koukal se po n\u011bjak\u00e9m j\u00eddle. Ale na j\u00eddlo nemohl ani pomyslet, p\u0159em\u00fd\u0161lel nad dvojic\u00ed, kolem kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b pro\u0161el.<\/p>\n

\u010c\u00e1st konverzace se donesla k Billov\u00fdm u\u0161\u00edm, ale sna\u017eil se nad t\u00edm nep\u0159em\u00fd\u0161let. Soust\u0159edil se jen na j\u00eddlo, aby mohl co nejd\u0159\u00edve odej\u00edt.<\/p>\n

Dvojice mu ale do mysli op\u011bt vehnala Toma. Bill se slep\u011b nat\u00e1hl po prvn\u00edm bal\u00ed\u010dku, kter\u00fd mu p\u0159i\u0161el pod ruku. Alobal se pod jeho prsty zmuchlal, jak klop\u00fdtal zp\u00e1tky k pokladn\u011b. Sna\u017eil se vyrovnan\u011b d\u00fdchat, kdy\u017e si od n\u011bho pokladn\u00edk s vyta\u017een\u00fdm obo\u010d\u00edm bral bal\u00ed\u010dek gumov\u00fdch bonb\u00f3n\u016f.<\/p>\n

„Hej, jsi v pohod\u011b?“ D\u00edval se pokladn\u00edk na Billa. Vypadal, jako by m\u011bl omdl\u00edt.<\/p>\n

Bill ho nesly\u0161el, popadl bal\u00ed\u010dek a vy\u0161el z obchodu. Bl\u00ed\u017eil se k autu a \u010dekal na Jorga.<\/p>\n

„Sakra. Co to d\u011bl\u00e1m?“ Op\u0159el se o auto a schoval si obli\u010dej do dlan\u00ed. Po t\u0159ech letech, kdy byl s\u00e1m, kone\u010dn\u011b na\u0161el tu nejlep\u0161\u00ed v\u011bc ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b, a te\u010f byl zbab\u011bl\u00fd si ji udr\u017eet. Byl vystra\u0161en\u00fd, b\u00e1l se Simone, b\u00e1l se v\u0161ech bohat\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed ho odsuzovali, a nejv\u00edc ze v\u0161eho se b\u00e1l odm\u00edtnut\u00ed od Toma.<\/p>\n

Tom. Tom byl nejstate\u010dn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho Bill kdy potkal. Nezd\u00e1lo se, \u017ee by se n\u011bkdy zaj\u00edmal, co si druz\u00ed mysl\u00ed. Pol\u00edbil ho p\u0159ed tolika lidmi, v\u010detn\u011b sv\u00fdch rodi\u010d\u016f, a nes\u010detn\u011bkr\u00e1t se postavil sv\u00e9 matce.<\/p>\n

Potom si Bill uv\u011bdomil, \u017ee byl takov\u00fd, proto\u017ee byl naprosto nesobeck\u00fd. V\u0161echno co d\u011blal, d\u011blal pro Billa, a on mu to oplatil t\u00edm, \u017ee mu zlomil srdce.<\/p>\n

„Doprdele,“ vydechl Bill. Necht\u011bl se vr\u00e1tit s Jorgem. Cht\u011bl se vr\u00e1tit za Tomem a \u017eadonit o to, aby ho vzal zp\u00e1tky. Pat\u0159il Tomovi.<\/p>\n

„Dob\u0159e, synu, m\u016f\u017eeme se vydat na cestu,“ zvolal Jorg nad\u0161en\u011b, kdy\u017e vy\u0161el z obchodu. V\u0161iml si bal\u00ed\u010dku gumov\u00fdch bonbon\u016f a \u00fasm\u011bv se mu vytratil. „Bille, tys koupil tohle?“<\/p>\n

„Jo. A v\u00ed\u0161 co?“ Bill vystr\u010dil Jorga z cesty a sednul si na sedadlo \u0159idi\u010de. „Jestli si chce\u0161 koupit n\u011bco jin\u00e9ho, vezmi si tohle.“ Vyt\u00e1hl \u0161ek od Simone z kapsy a dal ho Jorgovi do ruky.<\/p>\n

Jorg vypadal, \u017ee se chyst\u00e1 prasknout vzteky. Roztrhl ob\u00e1lku a jeho hn\u011bv se prom\u011bnil v \u0161ok.<\/p>\n

„Deset tis\u00edc Euro?“ Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se pod\u00edval na Billa.<\/p>\n

„Spr\u00e1vn\u011b,“ \u0159ekl nep\u0159\u00edjemn\u011b a oto\u010dil kl\u00ed\u010dkem v zapalov\u00e1n\u00ed. „J\u00e1 to nechci.“<\/p>\n

„Po\u010dkej, nem\u016f\u017ee\u0161 si vz\u00edt moje auto.“ Jorg si str\u010dil ob\u00e1lku do kapsy a zak\u0159i\u010del, kdy\u017e Bill nastartoval. „Bille, zastav! Odvezu t\u011b dom\u016f!“<\/p>\n

„Ne, neodveze\u0161.“ K\u0159i\u010del Bill z otev\u0159en\u00e9ho ok\u00fdnka, odjel z \u010derpac\u00ed stanice. Vracel se zp\u00e1tky.<\/p>\n

„Bille, zastav!“ Zak\u0159i\u010del Jorg a b\u011b\u017eel za sv\u00fdm autem.<\/p>\n

„Pro jednou d\u011bl\u00e1m n\u011bco pro sebe,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, jeho hlas se nesl v\u011btrem. \u0158\u00edtil se po silnici a pod\u00edval se do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka. Usm\u00e1l se, kdy\u017e uvid\u011bl st\u00e1t Jorga v prachu s otev\u0159enou pusou. „Pro m\u011b a pro Toma,“ \u0159ekl si Bill, kdy\u017e sev\u0159el volant.<\/p>\n

autor: Buyyouadrank<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

p\u0159eklad: Viky<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Buyyouadrank Bill mrzut\u011b ve\u0161el do dve\u0159\u00ed a povzdechl si, bundu p\u0159ehodil p\u0159es \u017eidli. P\u0159e\u0161el do kuchyn\u011b, zastavil se naproti ledni\u010dce a vyt\u00e1hl t\u00e1cek s tvarohov\u00fdm kol\u00e1\u010dem. V\u011bd\u011bl, \u017ee je z\u017een\u0161til\u00fd, ale te\u010f m\u011bl v \u00famyslu se rozvalit na pol\u0161t\u00e1\u0159\u00edch a cel\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[429],"tags":[],"class_list":["post-7882","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-matchmaker"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7882","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7882"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7882\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79433971,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7882\/revisions\/79433971"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7882"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7882"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7882"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}